Základy pedologie a ochrana půdy

Podobné dokumenty
PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY

PC: Taxonomie lesních půd

Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY

Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi. 2. Diagnostika půdních tříd a typů

2. Diagnostické horizonty charakteristiky a označení

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv

Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Základy pedologie a ochrana půdy

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa I.

PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)

Význam geologie v lesnické typologii

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

FYTO Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení

PŘÍRUČKA PRO PRŮZKUM LESNÍCH PŮD

MORFOGENETICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Taxonomický klasifikační systém půd ČR

SEZNAM PŘÍLOH: Popis půdního profilu kambizem litická Popis půdního profilu kambizem modální Popis půdního profilu černozem luvická

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Hydropedologie. Klasifikace půd:

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

K R A J I N Y ( )

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko

Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd

č.. 2: dního profilu Popis půdnp Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Hydropedologie. Klasifikace půd II. Český systém, systém FAO, diagnostické horizonty, půdní typy v ČR. Bonitace půd KPP, BPEJ.

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.

Zemědělská část exkurze

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

CZ.1.07/1.1.00/

VOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

- základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

Charakteristika půdních vlastností v závislosti na výškové pásmitosti

Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2381/2014

Půdní poměry ČR Irena Smolová

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech

č.. 3: nní pedologický posudek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

Mapování a bonitace půd ČR. Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák

Zákony pro lidi - Monitor změn ( III. ODŮVODNĚNÍ

Mendelova Univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Klíč k použití. Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Základy pedologie a ochrana půdy

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Degradace chemických vlastností půdy

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

Pedogeografické poměry ČR Irena Smolová

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND vybrané otázky

Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3

Příspěvek ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje zpracovaný pro místní akční skupinu Pošumaví.

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

3.2. PLO 21 Jizerské hory

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Katedra fyzické geografie a geoekologie

4 PŮDA. Půdy hrají v ekosystémech nezastupitelnou roli substrátu, proto bychom se na ně měli taktéž v přehledu podívat. 4.

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra

Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933

PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/1/3

č.. 7: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

PŮDNÍ ZNAKY A VLASTNOSTI PŮD

Statistika půd ohrožených degradací v ČR. za rok 2012

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd. Přednáška č.5

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD

Transkript:

Základy pedologie a ochrana půdy 8. přednáška VZNIK VÝVOJ PŮDY mateční hornina klimatický faktor zvětrávání biologický faktor půdotvorný substrát člověk půdotvorný proces zvětrávání voda půda Podmínky půdotvorného procesu: čas reliéf Geografická zonalita půd KLSIFIKE PŮD Základní přístupy ke klasifikaci: Geografický zonální x intrazonální x azonální půdy Genetický podle vývoje (geneze) půd Morfologický, analytický podle zjistitelných a změřitelných vlastností Hlavní světové systémy uský a sovětský s geneticko geografickými prvky (Dokučajev) Francouzský (éférentiel pédologique) původně velmi hierarchický (Duchaufour) zahrnuje všechny půdy světa merický (Soil Taxonomy) důsledně rozpracovaná diagnostika zcela nová nomenklatura obtížný převod do ostatních systémů FO WB (World eference Base) referenční klasifikace (IUSS/FO/ISI 1998; 2006) Vývoj klasifikace půd u nás Geneticko agronomická klasifikace 60. léta Komplexní průzkum zemědělských půd odděleně se vyvíjela klasifikace lesních půd Morfogenetický klasifikační systém půd 1987 Taxonomický klasifikační systém půd Č Prof. NDr. Jan Němeček, DrSc., a kol., 2001 1

Taxonomické kategorie TKSP eferenční třídy půd (sol) skupiny půd podle hlavních rysů jejich vývoje Půdní typy (zem) hlavní půdní jednotky dané výskytem a sledem diagnostických horizontů Půdní subtypy představují výrazné modifikace půdních typů Variety, subvariety znaky a horizonty do hloubky 2025 cm slabý hydromorfismus, trofismus Ekologické, degradační a akumulační fáze Substrátové formy Taxonomický klasifikační systém půd Č http://klasifikace.pedologie.cz Objekt klasifikace DIGNOSTIKÉ HOIZONTY Půdní sonda Půdní profil Půdní horizonty Horizont p O nadložní organické horizonty (u lesních p.) humusové (povrchové) horizonty Horizont Bv E ochuzené (eluviální) horizonty B metamorfické horizonty, nebo obohacené (iluviální) horizonty Půdní typ: Kambizem Horizont Přirozené půdní jednotky jsou trojrozměrné (pedony) půdotvorný substrát mateční hornina (D podložní hornina) Organické horizonty min. 2030 %(hm.) OL Horizonty nadložního humusu lesních půd a) nhydrogenní horizont opadanky L ( litter ) horizont drti (fermentační) F horizont měli (humifikační) H L + F + H = O b) Hydrogenní hydrogenní horizont fibrický Of hydrogenní horizont mesický Om hydrogenní horizont humusový Oh ašelinné horizonty T Organické horizonty HO E B O O 2

Organické horizonty rašelinné Organominerální povrchové horizonty (epipedony) T T minerální horizonty s obsahem OL do 20 30 %hm. nhydromorfní humózní horizonty iniciální i humózní (lesní) h humózní drnový d melanický m černický c andický a tirsový s umbrický u koloidy ochuzený he (resp. me, ce atd.) ochrický o molický Organominerální povrchové horizonty (epipedony) Organominerální povrchové horizonty (epipedony) Hydrogenní humózní horizonty hydrogenní hn, cn, mn, un hydrogenní hg, cg, mg, ug zrašelinělý t Kulturní humózní horizonty orniční p O c c drnový d antropický z Organominerální povrchové horizonty (epipedony) Organominerální povrchové horizonty (epipedony) O u m O o t 3

Podpovrchové horizonty Ochuzené horizonty Vysvětlené, ochuzené horizonty (o jíl nebo oxidy Fe, Mn) E plavohnědý ochuzený Ev vybělený albický E podzolový Ep s infiltrací humusu Eh ochuzený luvický El ochuzený soloncový Es vybělený nodulární En hydrogenní vybělený Ew HO E B Ep El Podpovrchové horizonty Kambické (metamorfické) horizonty hnědnutí a tvorba jílu hnědý Bv rubifikovaný Br pelický Bp andický Ba Bv Podpovrchové horizonty Spodické horizonty sorpčně nenasycené, výměnný l mobilní organominerální komplexy (cheláty Fe a l) vznikají podzolizací rezivý Bvs humusoseskvioxidický Bhs,Bsh seskvioxidický Bs ortštejnový Bsd tvorba ortštejnu Obohacené spodické horizonty Podpovrchové horizonty HO Luvické, jílem obohacené horizonty E B Bhs Bhs Bs obohacené o jíl a minerály Fe jílové povlaky vznikají iluviací illimerizací nebo soloncováním luvický (argilický) Bt šedý Bth hnědý Bt degradovaný Btd jazykovitý přechod z E oglejený Btg natrický Bn alkalický, vysoký obsah výměnného Na sloupkovitá struktura 4

Obohacené luvické horizonty Podpovrchové horizonty HO Mramorované redoximorfní horizonty Bm hydromorfně (oglejením) přetvořené horizonty vysvětlené partie při povrchu pedů E mramorovaný Bm B Bt Bt mramorovaný luvický Bmt Glejové reduktomorfní horizonty G dlouhodobě (podzemní) vodou nasycená část profilu glejový reduktomorfní Gr glejový oxidačněredukční Gor glejový redukčněoxidační Gro Mramorované horizonty Glejové horizonty Gro Gro Bm Bmt Gr Gor Hydromorfní (oxidačně redukční) procesy Podpovrchové horizonty hloubka (cm) Glejový proces podzemní voda Oglejení povrchové zamokření horizont oxidovaný hor., bohatý na Fe 3+ redukovaný hor., chudý na Fe 3+ Horiz. akumulace reoxidovaných oxidů Fe, Mn okrový Bos rezivé akumulace oxidů Fe, Mn zpravidla ve svrchní části profilu Horizonty akumulace solí kalcický K obsah ao 3 >15 %, nad 15 cm jinak jen jako index k (např. k) salický S akumulace rozpustných solí 5

Horizonty akumulace solí salický Ztvrdlé a cementované horizonty sádrovcový ortštej fragipan salický Ztvrdlé a cementované horizonty duripan Intenzita transportních procesů Vymývání rozpustných solí Vymývání bazických kationtů Dekalcifikace Transport jílu (illimerizace) ozpad minerálního podílu (podzolizace, lateritizace) Substráty a hlubší vrstvy Půdotvorný substrát Půdní sediment M ozpad pevné horniny r Pevná mateční hornina Podložní hornina (odlišná od substrátu) D Půdotvorný substrát O 6

Mateční hornina Diagnostické znaky O vyluhování, acidifikace sorpční nasycenost trofismus minerální síla hydromorfismus znaky redukce, mramorování, noduly zasolení, soloncování vodivost, nasycenost Na fluvické znaky vrstevnatost, OL v profilu vertické znaky objemové změny jílů andické znaky amorfní minerály, l, kyprost eroze, akumulace, překrytí antropogenní ovlivnění kontaminace, intoxikace Popis půdního profilu Morfologické znaky jednotlivých horizontů barva Munsellovy tabulky Popis půdního profilu Morfologické znaky jednotlivých horizontů barva (Munsellovy tabulky) struktura Popis půdního profilu Morfologické znaky jednotlivých horizontů barva (Munsellovy tabulky) struktura zrnitost skeletovitost vlhkost (suchá vlahá vlhká mokrá) konzistence suchá a vlahá půda kyprost, soudržnost vlhká půda plasticita mokrá půda lepivost konkrece a ostatní novotvary obsah uhličitanů a rozpustných solí (10% Hl) pórovitost a trhliny prokořenění a biologické oživení charakter přechodů Přechod půdních horizontů OSTÝ (02cm) ZŘETELNÝ (24cm) 7

Přechod půdních horizontů 1. LEPTOSOLY Půdy vytvářející se z rozpadů pevných či zpevněných hornin či jejich bazálních souvrství Výrazná skeletovitost a mělkost profilu POZVOLNÝ (515 cm) DIFUSNÍ (>15 cm) Půdní typy: Litozem LI anker N endzina Z Pararendzina P Litozem LI (Nevyvinutá půda NV) Litozem LI (Nevyvinutá půda NV) h humusový ( i iniciální) mateční hornina anker N (Nevyvinutá půda NV) anker N (Nevyvinutá půda NV) (O) h r granodiorit 8

anker kambický Nk endzina Z (O) h (B v ) břidlice droba endzina Z (endzina ) Pararendzina P (endzina ) m melanický m ( h ) rk k k (vápenec) k Pararendzina pelická (na slínovci) Hloubka (cm) 024 2445 4561 < 0,001 mm 40,5 56,3 46,9 < 0,01 mm 50,4 74,0 77,2 Humus (%) 2,8 1,0 0,8 HK/FK 1,2 1,0 Karbonáty (%) 2,5 8,0 28,0 ph Kl 7,1 7,2 7,2 ph H2O 7,6 7,8 7,7 KVK (mmol(+)/100g) 28,2 27,7 22,6 V (%) 100 100 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 58,8 59,1 56,6 Fe 2 O 3 3,9 4,1 3,8 l 2 O 3 10,3 12,2 11,1 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 920 400 380 > 61 47,3 76,6 0,6 34,0 7,3 8,1 19,0 100 58,7 3,3 14,0 120 9

2. EGOSOLY Půdy vzniklé z nezpevněných sedimentů: zejména z písků a štěrkopísků. výrazná mineralizace. erozním poškozením původně jiných půd Půdní typy: egozem G egozem G (Drnová půda D) (O) h ( p ) egozem G (Drnová půda D) h ( p ) k egozem (Veselí nadlužnicí) Hloubka (cm) 022 22110 110120 < 0,001 mm 7,9 3,0 3,9 < 0,01 mm 23,2 5,8 7,8 Humus (%) 2,5 0,2 0,1 HK/FK Karbonáty (%) 0 0 0 ph Kl 5,6 7,0 6,8 ph H2O 6,8 7,1 6,9 KVK (mmol(+)/100g) 10,9 1,3 1,1 V (%) 48,6 7,7 45,5 10

3. FLUVISOLY Půdy bez výrazných diagnostických horizontů, s fluvickými diagnostickými znaky, vzniklými periodickým usazováním sedimentů. Proces sedimentace. Půdní typy: Fluvizem FL Koluvizem KO Fluvizem FL (Nivní půda NP) (O) h ( p ) M Fluvizem glejová FLq Fluvizem (Veselí nadlužnicí) hn M g Hloubka (cm) 028 2859 5974 < 0,001 mm 6,9 7,1 8,4 < 0,01 mm 18,5 22,3 21,1 Humus (%) 2,0 1,5 1,1 HK/FK Karbonáty (%) 0 0 0 ph Kl 5,2 5,2 5,1 ph H2O 5,9 6,0 5,8 KVK (mmol(+)/100g) 12,1 13,3 12,5 V (%) 37,2 42,9 52,0 74120 6,2 10,7 0,7 0 5,3 5,9 5,8 31,0 11

Koluvizem KO Koluvizem KO p z (M) 4. VETISOLY Těžké půdy s vertickými diagnostickými znaky (trhliny, skluzné plochy slickensides). Hluboký tmavý tirsový humusový horizont. Smonice SM (ČM smonice) p orniční Půdní typy: Smonice SM s tirsový s / k k 12

Smonice SM (ČM smonice) VETISOLY trhliny VETISOLY vertické znaky Smonice SM (ČM smonice) VETISOLY vertické znaky skluzné plochy (slickensides) Smonice Hloubka (cm) 021 2170 70105 < 0,001 mm 31,3 61,4 63,3 < 0,01 mm 52,8 75,9 90,2 Humus (%) 5,8 3,1 1,0 HK/FK 0,9 1,0 Karbonáty (%) 0,2 0,1 3,2 ph Kl 7,1 7,0 7,2 ph H2O 8,4 7,9 8,0 KVK (mmol(+)/100g) 30,7 39,2 37,7 V (%) 95 91 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 66,8 63,1 60,2 Fe 2 O 3 7,5 8,2 7,9 l 2 O 3 19,2 21,8 21,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 920 510 500 > 105 69,5 87,6 0,2 3,1 7,2 7,9 29,2 98 58,5 7,5 21,9 490 13

5. ČENOSOLY Půdy s mocným (0,4 0,6 m) černickým humusovým horizontem s drobtovitou až zrnitou strukturou. Z nezpevněných karbonátových substrátů. Probíhá humifikace a bioakumulace. Půdní typy: Černozem E Černice Černozem E (Černozem ČM) p orniční c černický c / k (K kalcický) k Černozem E (Černozem ČM) Černozem cicváry p orniční c černický c / k (K kalcický) k 14

Černozem pseudomycelia Černozem akumulace karbonátů Primární uhličitany Sekundární uhličitany Černozem biologické novotvary Krotoviny Koprolity Černozem modální (na spraši, Brázdim) Hloubka (cm) 025 2555 5580 < 0,001 mm 22,6 24,1 22,9 < 0,01 mm 36,0 41,0 37,5 Humus (%) 2,4 2,2 1,1 HK/FK 2,2 2,4 1,8 Karbonáty (%) 0,9 0,3 11,6 ph Kl 7,5 7,4 7,7 ph H2O 7,8 7,7 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 22 22 16 V (%) 100 100 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 74,5 71,1 70,7 Fe 2 O 3 3,8 3,3 3,8 l 2 O 3 17,2 16,7 16,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 980 520 480 > 80 20,7 36,5 0,3 16,9 7,7 8,1 12 100 72,2 3,3 17,5 200 Mapa osídlení 10 tis. let před n. l. 15

Černice (Lužní půda LP) ( p ) cn g Slín g Černice Černice cn černický g g 16