P Ř Í R U Č K A P R O M I N I M A L I Z A C I R I Z I K V T E R É N U 2 První pomoc při PŘEDÁVKOVÁNÍ a jeho prevence Příručka pro uživatele drog a pracovníky v oblasti minimalizace rizik (harm reduction) ve východní Evropě a Střední Asii Matt Curtis a Lydia Gutermanová s D R U Ž E N Í s c a N T i š n o v 2 0 1 0
Originál publikace vydal v roce 2009: Open Society Institute 400 West 59th Street New York NY 10019 USA www.soros.org Více informací je možné obdržet na adrese: International Harm Reduction Development Program Open Society Institute www.soros.org/harm-reduction Telefon: 1 212 548 0600, Fax: 1 212 548 4617 Email: IHRD@sorosny.org Texty zpracovali a redakc ne upravili: Matt Curtis, Lydia Gutermanová, Sophie Pinkhamová, Paul Silva a Daniel Wolfe. Grafická úprava: Judit Kovacsová, Createch Ltd. Fotografie: Christopher Jones, Matt Curtis a Dan Bigg. Figuranti: Matt Curtis, Lydia Gutermanová, Sophie Pinkhamová a Roxanne Saucierová. Projekt byl realizován za financ ní podpory Institutu pro otevr enou spolec nost (Open Society Institute) prostr ednictvím jeho mezinárodního programu pro rozvoj c inností v rámci minimalizace rizik spojených s užíváním drog (International Harm Reduction Development) a kanadské vlády prostr ednictvím Kanadské agentury pro mezinárodní rozvoj (CIDA). Projet realisé avec l appui financier du Programme International du Développement de la Réduction des Méfaits de l Open Society Institute et du gouvernement du Canada agissant par l entremise de l Agence canadienne de développement international (ACDI). Názory vyjádr ené v publikaci reprezentují stanoviska jejích autoru a nemusejí nutne odpovídat názoru m Open Society Institute nebo CIDA. České vydání: Pr eklad: Mgr. Jir í Bareš Terminologická a odborná korektura: MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Jazyková korektura c eské verze: PhDr. Vojte ch Hanus Open Society Institute, 2009 Translation Centrum adiktologie PK 1. LF UK v Praze Cover design Open Society Institute, 2009 Všechna práva vyhrazena vc etne práva rozmnožovat tuto publikaci nebo její c ásti jakoukoli formou. ISBN: XXXXXX (Sdružení SCAN)
3 Český pr eklad a vydání této knihy financ ne podpor ili a vydavatel se svými partnery jim tímto de kují: Evropský sociální fond, státní rozpoc t České republiky a rozpoc et hlavního me sta Prahy v rámci projektu Pr íprava a rozvoj denního magisterského studia oboru adiktologie (ESF, OPPA c íslo CZ.2.17/3.1.00/31430) a Schering-Plough s.r.o., souc ást Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, NJ, U.S.A a NOS-OSF G/291/06/14819 v rámci projektu Zvyšovanie profesionality vzdelávateľov a poskytovateľov služieb harm reduction (koordinátorka projektu: Lenka Vavrinc íková) Partnery Českého a Slovenského vydání jsou: Centrum adiktologie PK VFN a 1. LF UK v Praze a Katedra sociálnej práce Pedagogická fakulta Univerzita Mateja Bela Banská Bystrica
5 Pode kování Tato pr íruc ka pro c innost v terénu by nemohla vzniknout bez pr ispe ní osob ve nujících se práci s uživateli drog a lidí vyvíjejících c innost sme r ující k minimalizaci rizik užívání drog v mnoha me stech po celém sve te. Konkrétne chceme pode kovat našim kolegu m, kter í nás trpe live seznamovali s problematikou pr edávkování, odpovídali na naše otázky a byli nám inspirací. Jsou to zejména Dan Bigg, Douglas Bruce, Luciano Colonna, Philip Coffin, Amanda Davilaová, Daliah Hellerová, Emalie Huriauxová, Caroline Rathová, Sharon Stancliffová, John Welch, Nancy Worthingtonová, Rachel McLeanová a Pete Morse. Daša Oc eretová a Anja Sarangová z ruské síte organizací a aktivistu pu sobících v harm reduction ( Russian Harm Reduction Network ) výrazne obohatily publikaci svými myšlenkami, postr ehy a usilovnou prací obecne. Náš dík také patr í Sophii Pinkhamové a Danielu Wolfovi za jejich redakc ní práci na této pr íruc ce. Jednotlivé c ásti pr íruc ky c erpají z te chto zdroju : Overdose Prevention and Survival: The Straight Dope Series Harm Reduction Coalition, www.harmreduction.org Getting Off Right: A Safety Manual for Injection Drug Users Harm Reduction Coalition, www.harmreduction.org Opiate Overdose Prevention and Response Curriculum Lower East Side Harm Reduction Center, www.leshrc.org
Doporuc ení pro školící pracovníky obsažené v 10. kapitole poskytli John Welch, Emalie Huriauxová, Caroline Rathová a Matt Curtis. Struc ný pr ehled problematiky pr edávkování drogami ve východní Evrope a Str ední Asii zpracoval Michail Torban. Publikace je druhou z r ady pr íruc ek pro organizace poskytující služby uživatelu m drog a pracovníky pu sobící v oblasti minimalizace rizik (harm reduction) ve východní Evrope. Další podobné materiály jsou k dispozici na internetové adrese www.soros.org/harm-reduction. UPOZORNĚNÍ Pr estože obsah této publikace byl recenzován americkými a ruskými lékar i, uváde né informace mají vzde lávací úc el a jejich záme rem není suplovat odbornou lékar skou erudici. Autor i du razne doporuc ují, aby v pr ípade pr edávkování byla pr edevším neprodlene kontaktována služba rychlé zdravotnické pomoci.
9 Obsah 1. Pr edmluva k c eskému vydání 11 2. Pr edmluva 15 3. Úvod 19 4. Problematika pr edávkování drogami ve východní Evrope a Str ední Asii 21 5. Obecné informace o pr edávkování 25 6. Prevence pr edávkování 33 7. Jak se pozná pr edávkování 45 8. Jak zasáhnout v pr ípade pr edávkování 49 9. Riziko pr edávkování u jednotlivých drog, resp. léku 71 10. Často kladené otázky 83 11. Jak tyto informace využít: Pr iruc ka pro školitele 87
11 1. Pr edmluva k c eskému vydání Tomáš Zábranský a Tatiana Hic árová Pr íruc ka, jak se chránit proti pr edávkování nelegálními drogami. Hm. Pr íruc ek už bylo. A tohle je... pr íruc ka pro feťáky. Cha! Možná že práve takovouhle reakci v mnohých vzbudí kniha, kterou práve držíte v ruce. Pr ináší r adu komplexních poznatku o tom, jak se vy, vaši blízcí, klienti nebo vaši spoluobc ané mu žete c i mohou vyhnout pr edc asnému úmrtí z otravy psychotropní látkou nebo jejich kombinacemi. Pr ináší je v pochopitelné, zhušte né forme, která bude lehce k použití zejména pro ty, jichž se týká pr edevším - pro uživatele drog. Poslouží výborne také jako podklad pro práci terénních a kontaktních pracovníku, a pro pochopení skutec né povahy drogového problému z perspektivy samotných uživatelu drog. Je napsána explicitne a pr ímoc ar e a nepr ipravené mu že lehce šokovat. Pro pr ipravené - nás, kter í se zabýváme ochranou ver ejného zdraví nebo záchranou individuálního zdraví konkrétních osob, je pr íjemným pr ekvapením a zaplne ním dlouho zející díry. Pr íruc ka vychází v c eštine díky podpor e grantu ESF, OPPA c íslo CZ.2.17/3.1.00/31430 Pr íprava a rozvoj denního magisterského studia oboru adiktologie (koordinátorka Soňa Holc íková), grantu NOS-OSF G/291/06/14819 (SK) v rámci projektu Zvyšovanie profesionality vzdelávateľov a poskytovateľov služieb harm reduction (koordinátorka projektu: Lenka Vavrinc íková), pr íspe vku
12 První pomoc při předávkování a jeho prevence firmy Schering-Plough s.r.o., souc ásti Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, NJ, U.S.A, za podpory Programu pro mezinárodní rozvoj vlády Kanady, a laskavostí newyorského Institutu pro otevr enou spolec nost (Open Society Institute 1 ) a jeho Mezinárodního programu pro rozvoj harm reduction (International Harm Reduction Development Program 2 ), který poskytl pro toto c esko-slovenské vydání zdarma autorská práva pro text, fotografie i design.zachránit život uváde jí do praxe tam, kde jsou skutec ne zapotr ebí mezi uživateli drog, u nichž k pr edávkování dochází nejc aste ji, a kde je pro odpovídající zásah nejve tší pr íležitost. Jde o první takto komplexní pr íruc ku svého druhu pro obe naše zeme, a pr ichází k nám pome rne brzy po svém zver ejne ní v anglic tine a ruštine. Pr ichází do podmínek, kde smrtelná pr edávkování nelegálními drogami a te kavými rozpoušte dly aktuálne nepr edstavují nejpalc ive jší problém ani v protidrogové politice, ani v politice zdravotní - na rozdíl od Spojených státu a zejména na rozdíl od zemí, kde je ruština mater ským nebo donedávna úr edním jazykem, tedy v Rusku, na Ukrajine, ve Str ední Asii, ale i na Kavkaze a v pobaltských zemích Evropské unie. Slovensko si svou epidemii smrtelných pr edávkování (pr edevším heroinem) prožilo v polovine devadesátých let minulého století, Česku se - až na jednorázovou vlnu pr edávkování bílým heroinem ze zac átku tohoto tisíciletí - masivní pr edávkování prozatím našte stí vyhýbají. To ale neznamená, že publikace, jíž nyní držíte v rukou, je ve Str ední Evrope zbytec ná a to nejen proto, že ve sve tovém kontextu relativne málo 3 smrtelných pr edávkování nelegálními drogami znamená bezpochyby pr íliš pro každého z blízkých zbytec ne zemr elých vesme s mladých lidí. Vydání této v ČR a SR pr edevším je v nejlepší tradici iniciativy Sorosových nadací v tomto regionu v tradici úspe šné prevence. 1 htp://www.soros.org 2 http://www.soros.org/initiatives/health/focus/ihrd 3 Shodne v obou zemích každoroc ne cca 5 z milionu obyvatel Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
předmluva k českému vydání 13 Není žádným pr eháne ním tvrdit, že bez Sorosových prostr edku a programu by drogová situace ve Slovenské republice i v České republice bylo o ne kolik r ádu horší. Bez práce r ady slovenských, c eských a zahranic ních odborníku v Nadacích otevr ené spolec nosti v Praze a Bratislave, a bez relativní vstr ícnosti c eské - a po jistém z první poloviny devadesátých let váhání i slovenské - politické reprezentace k nestátnímu sektoru v drogové problematice bychom dnes velmi pravde podobne r ešili mnohem dramatic te jší stav s HIV a AIDS, stejne jako s virovými záne ty jater. Byla to Sorosova podpora prvním kontaktním centru m a terénním programu m a profesionálu m v nich, prvním projektu m definujícím standardy harm reduction a pr íklady dobré praxe, a nakonec i prostá financ ní podpora na por izování jehel a dalších prostr edku pro uživatele drog, co pr ispe lo k nevypuknutí epidemií HIV, záne tu jater a úmrtí, podobných te m, jež známe na východ od nás i jinde. A byla to Sorosem a dalšími ver ejnými i privátními mezinárodními organizacemi poskytnutá možnost prokázat úc innost te chto opatr ení, jíž pracovníci c eských a slovenských nestátních i ver ejných organizací využili a jež se potom pr etavila v politické dokumenty a deklarace typu c eské Národní protidrogové strategie z roku 1999, v níž se stát pr ihlásil k harm reduction jako k jednomu ze c tyr pilír u své protidrogové politiky. Preventivní práce v drogové oblasti je do znac né míry nevde c ná: její neúspe ch plní rychlostí sve tla první stránky bulvárních i seriózních deníku, ale úspe ch je nezajímavý. Palcové titulky Infekce virové hepatitidy mezi uživateli drog na nejnižších hladinách v Evrope ani Tento týden na Slovensku ani jedno pr edávkování drogami nepamatujeme a s nejve tší pravde podobností se jich v dohledné budoucnosti nedoc káme. Pr esto všechno stojí za to prevenci prováde t, a zejména tam, kde jde o vše - tedy o život. Tato pr íruc ka k tomu pr ispívá me rou vrchovatou. Pr ichází v dobe rychlých zme n zpu sobu užívání drog i jejich spektra na Slovensku i v Česku, v dobe obme ny generací na drogové scéne, a v neposlední r ade v dobe znac ne turbulentního trhu jak s afghánským heroinem, tak se stimulancii domácí i jihoamerické
14 První pomoc při předávkování a jeho prevence provenience. Z historie víme, že to vše pr ispívá k zvýšené rizikovosti užívání drog - a to vc etne zvýšeného rizika smrtelného pr edávkování díky nezkušenosti a díky neznalosti skutec ného obsahu látky, jež je užita jako droga. Tato publikace tak pr ichází v pravý c as. Vznikala za úc asti r ady vysoce kvalifikovaných autoru pod vedením Matta Curtise a Lydie Guteman, kter í problematiku znají zblízka ze své práce v zemích bývalého SSSR, na Balkáne, ve Str ední Evrope i ve Spojených státech. Kumulované znalosti ne kolika generací uživatelu drog z ru zných míst na sve te pr edstavují pr esne ty znalosti, které umožní pr ežít te m, kdo na ulicích, v parcích, v restauracích a barech nebo v bytech užívají drogy dnes. Ne komu se snad bude zdát, že jde o pr íruc ku pro feťáky a že je o braní drog. Ve skutec nosti jde o pr íruc ku pro nás pro všechny, a je o pr ežití. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
15 2. Pr edmluva Dan Bigg * Pr edávkování si jakoby namátkou vybírá naše pr átele a pr ipravuje je o život. Naše reakce je taková, že se snažíme chránit pove rc ivostí. Vyhýbáme se lidem, místu m a ve cem, které s pr edávkováním souvisejí krome drog samých. Využíváme ru zné zažité recepty snažíme se s pr edávkovanými chodit, strkáme je pod sprchu, plácáme je po tvár i, dáváme jim do rozkroku led, pícháme jim su l, mléko nebo stimulancia, jako jsou napr íklad kokain nebo speed. Tyto metody mohly jednou c i dvakrát zafungovat, a pr edejít tak smrtelnému selhání dýchacího aparátu nebo postiženého uchránit pr ed vdechnutím vlastních zvratku. Jedno však mají tyto c innosti spolec né: silnou a obdivuhodnou touhu zachránit lidský život. Lidé užívající drogy se v takových kritických situacích snažili zachránit život svému pr íbuznému, kamarádovi nebo jinému uživateli drog, který se ocitl v nouzi, pr estože neme li dostatek pr esných informací a materiálu o první pomoci pr i pr edávkování a jeho prevenci. Takové poc ínání vypovídá mnohé o skutec ném charakteru uživatelu drog. Pojetí první pomoci pr i pr edávkování a její prevence popisované v pr íruc ce je založeno na informacích, technikách a pr ípravcích, které se v moderní medicíne používají už ne kolik desetiletí. V rámci * Dan Bigg je výkonným r editelem Chicago Recovery Alliance, pru kopnické americké organizace prosazující pr ístup harm reduction. Byl autorem prvního projektu distribuce naloxonu ve Spojených státech a ne kolik let pracoval jako poradce vznikajících organizací zame r ujících se na minimalizaci rizik užívání drog ve východní Evrope.
16 První pomoc při předávkování a jeho prevence filozofie harm reduction se tyto osve dc ené prostr edky schopné zachránit život uváde jí do praxe tam, kde jsou skutec ne zapotr ebí mezi uživateli drog, u nichž k pr edávkování dochází nejc aste ji, a kde je pro odpovídající zásah nejve tší pr íležitost. Jsem spoluzakladatelem a r editelem organizace Chicago Recovery Alliance, která se zame r uje na minimalizaci rizik a v rámci své c innosti poskytuje komplexní služby uživatelu m drog v Chicagu a jeho okolí, vc etne distribuce 35 000 str íkac ek týdne. I já jsem vide l své kamarády umírat zbytec ne na pr edávkování a z toho du vodu jsem zastáncem snah umožnit uživatelu m drog, aby mohli pr edávkování pr edcházet, a pokud už k ne mu dojde, aby byli schopni efektivne minimalizovat jeho následky. V Chicagu se uživatelé heroinu dozve de li o naloxonu (antidotum proti pr edávkování opioidy) v roce 1997 a uvedli jej do našeho sve ta v reakci na smrtelné pr edávkování našeho bratra Johna. Mezi lety 1997 a 1999 spustila organizace Chicago Recovery Alliance první program ve Spojených státech, jehož cílem bylo vzde lávat uživatele drog v problematice první pomoci pr i pr edávkování a jeho prevenci. Program stále funguje, pr ic emž poc et smrtelných pr edávkování v Chicagu a jeho okolí klesl z 466 pr ípadu v roce 2000 na 324 v roce 2003. Lidé vyškolení naší organizací vykázali k br eznu 2009 1011 úspe šných zásahu pr i pr edávkování. Pr i Johnove památce doufáme, že i vám budou techniky popsané v tomto materiálu k užitku. Informace obsažené v pr íruc ce vám pomohou pochopit události, které se mohly jevit jako nahodilé zásahy bleskem, jež usmrtí jedny a jiné ušetr í. Mu že se vás také zmocnit zlost, když si uve domíte, že tyto nástroje zde existují již mnoho let a pr es jejich minimální nákladovost a malou možnost nesprávného užití je uživatelé drog neme li k dispozici. Ať už jsou pr íc iny tohoto stavu ve cí jakékoli, jsme povinni se o toto ver ejné tajemství pode lit. Nic z toho, o c em se zde doc tete, nebylo nijak drženo v tajnosti, mohlo se nám nicméne zdát nemožné, že bychom o sebe takto mohli pec ovat anebo nás pr emohla hanba, izolovanost a sebenenávist, a tak jsme nic takového dlouho nedokázali uc init souc ástí naší každodenní reality. Skutec ností ale je, že nikdo Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
předmluva 17 si nezasluhuje zemr ít proto, že užívá drogy. Jsme schopni nauc it se chránit sami sebe a naše okolí pr ed pr edávkováním (a úc inne minimalizovat jeho následky, pokud k ne mu pr ece jen dojde) a stát se tak jednoznac nou souc ástí spolec ného života.
19 3. Úvod Publikace byla zpracována zkušenými školiteli pro problematiku pr edávkování a recenzována zasve cenými osobami a zdravotnickými odborníky. Má sloužit skupinám aktivistu z r ad uživatelu drog a organizacím uplatňujícím pr ístup minimalizace rizik (harm reduction) jako pomu cka pr i tvorbe a implementaci programu zame r ených na první pomoc pr i pr edávkování a jeho prevenci ve východní Evrope a Str ední Asii. Praktické informace o riziku pr edávkování kombinuje se strategiemi zame r enými na jeho prevenci, rozpoznávání a efektivní minimalizaci jeho následku. Obsahuje charakteristiky be žne užívaných drog, pr íklady tematické náplne pr íslušných školení c i kurzu a soubor doporuc ení z terénu od zkušených školitelu v oblasti pr edávkování a odborníku na problematiku harm reduction. Ve r íme, že se pr íruc ka stanepro uživatele drog, organizace zame r ené na minimalizaci rizik, sociální pracovníky, rodiny a pr átele uživatelu drog a všechny ostatní potenciální aktéry úc inným nástrojem prevence a eliminace následku pr edávkování. Až doc tete pr íruc ku, budete obeznámeni s následujícími tématy: co se pr i pr edávkování de je v lidském te le, které drogy mohou zpu sobit pr edávkování a k jaké interakci mezi jednotlivými druhy drog, resp. léc iv, mu že docházet, jak rozpoznat pr edávkování, jakou pomoc mu žeme postiženému poskytnout be hem a po pr edávkování (ume lé dýchání, podání naloxonu, pr ivolání pomoci),
20 První pomoc při předávkování a jeho prevence jak tyto informace pr edat svým známým nebo kolegu m, pouc it a instruovat druhé a využít získané znalosti a dovednosti pr i vytvár ení programu zame r ených na problematiku pr edávkování ve vašem okolí. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
21 4. Problematika pr edávkování drogami ve východní Evrope a Str ední Asii Dr. Mikhail Torban * První ve cí, které si každý pr i pohledu na otázku pr edávkování v zemích bývalého Sove tského svazu všimne, je obrovská šír e problému. Z aktuálních dat vyplývá, že v roce 2006 zemr elo jen v Rusku na pr edávkování drogami nejméne 7500 lidí 1. Z regionálních pru zkumu zame r ených na problematiku pr edávkování v Lotyšsku, Kyrgyzstánu, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu a Ukrajine, realizovaných v roce 2008 organizací Eurasian Harm Reduction Network 2, vyplývá, že pr edávkování je mezi lidmi užívajícími drogy hlavní pr íc inou úmrtí. Skutec ne reliabilní statistiky ohledne výskytu pr edávkování a jeho smrtelných následku v daném regionu nejsou z mnoha du vodu k dispozici. Šetr ení provedená mezi lidmi, kter í drogy užívají, * Dr. Michail Torban je odborným pracovníkem na Bechte revove psychoneurologickém výzkumném ústavu v Petrohrade a pr edním expertem na problematiku pr edávkování v Ruské federaci. 1 Koshkina, E.A. Drug Use Associated Mortality by Medical Statistics Data. Pr íspe vek pr ednesený v Petrozavodsku v roce 2008 2 Eurasian Harm Reduction Network. Overdose: A Major Cause of Preventable Death in Central and Eastern Europe and Central Asia. Recommendations and Overview of the Situation in Latvia, Kyrgyzstan, Romania, Russia and Tajikistan. 2008. K dispozici na internetové adrese www.harm-reduction.org
22 První pomoc při předávkování a jeho prevence nicméne ukazují smutnou skutec nost, že se jedná až o pr íliš c astý jev. Jedna publikovaná studie 3 napr íklad zahrnula 763 dotazovaných injekc ních uživatelu drog v 16 ruských me stech. Téme r dve ze tr í se z te chto osob již samy v minulosti pr edávkovaly, více než 80 % z nich bylo sve dkem pr edávkování ne koho jiného a 15 % bylo sve dky smrtelného pr edávkování. Ve tšina dotazovaných osob me la pocit, že není pr ipravena pr i pr edávkování úc inne zasáhnout. Tato znepokojivá situace pr ime la pracovníky Bechte revova institutu k uskutec ne ní studie problematiky pr edávkování v Petrohradu, která probe hla v letech 2006 až 2007. Jejími repondenty bylo 60 uživatelu drog a r ada osob z r ad pracovníku rychlé zdravotnické pomoci, policistu a narkologu. Na základe našeho výzkumu bylo zjište no, že v 65 % pr ípadu došlo k pr edávkování doma nebo u kamarádu. Osoby, ježbyly pr edávkování pr ítomny, byli ze 70 % pr ípadu pr átelé a známí, kter í rovne ž užívají drogy, z c ehož vyplývá, že obvykle je na míste ne kdo, kdo by mohl poskytnout pomoc. V rámci celého regionu platí, že mnozí uživatelé drog bydlí se svými rodic i, kter í však c asto netuší, jak pr edávkování vypadá, nebo co by mohli ude lat pro minimalizaci jeho následku, když k ne mu dojde. Z toho du vodu je velmi du ležité, aby byli pouc eni (napr íklad jim nabídnout tuto publikaci), co mají v pr ípade pr edávkování de lat. Tyto elementární informace mohou zachránit mnoho životu. Dotazováním na typy drog, které pr edávkování užívali, bylo zjište no, že se nejc aste ji jednalo o heroin a jiné opiáty. Výrazný poc et smrtelných pr edávkování byl zaznamenán u osob, které užily heroin v kombinaci s alkoholem nebo léky. Podle zpráv soudních lékar u v leningradské oblasti z let 2001 až 2005 me lo 65 % osob, které zemr ely na pr edávkování, v krvi alkohol. 3 Sergeev, Boris, Andrey Karpats, Anya Sarang and Mikhail Tikhonov. Prevalence and Circumstances of Opiate Overdose Among Injection Drug Users in the Russian Federation. Journal of Urban Health, vol. 80, no. 2 (2003). Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
problematika předávkování drogami ve východní Evropě a střední asii 23 Náš výzkum také pr inesl du ležitý poznatek, že pr ibližne 42 % pr ípadu pr edávkování se vyskytlo krátce poté, co daná osoba odešla z léc ení,byla propušte na z vazby nebo výkonu trestu. Tito lidé se vrátili domu, užili svou obvyklou dávku a pr edávkovali se. Mnozí z dotazovaných jedincu také uvedli, že c asto užívají drogy ve spe chu, zejména pokud žijí s pr íbuznými nebo nejsou sami doma. V takových situacích je ne kdy obtížne jší dávku si odme r it a pomalu si ji píchnout, c ímž se riziko pr edávkování zvyšuje. Ve tšina našich respondentu, kter í byli sve dky pr edávkování, se snažila postiženému pomoci, napr. ume lým dýcháním nebo vne jší fyzickou stimulací dýchacích pohybu. Jen velmi málo lidí vypove de lo, že nepodnikli vu bec nic; jen v 25 % nakonec zavolali sanitku. Když jsme se respondentu ptali, zda se setkali se situacemi, kdy posádka sanitky zavolala polici, pro ne koho možná pr ekvapive odpovídali záporne ovšem s výjimkou pr ípadu, kdy pr edávkovaný c love k zemr el. Naši respondenti navíc vypove de li, že ve všech pr ípadech, kdy sanitka pr ijela vc as, se postiženého podar ilo zachránit. Od dotazovaných policistu jsme se dozve de li, že nemají v úmyslu zatýkat obe ti ani sve dky te chto událostí. Vzhledem k rozšír eným obavám lidí, kter í užívají drogy, že spolec ne se záchrankou bude k pr edávkování vyjížde t i policie, a vzhledem k protichu dným informacím z jiných me st je tr eba tyto skutec nosti ješte ove r it. Náš výzkum nicméne jednoznac ne ukazuje, jak du ležité je v pr ípade pr edávkování neprodlene zavolat lékar skou pomoc. V Rusku a dalších zemích bývalého Sove tského svazu realizuje r ada organizací ru zné projekty zame r ené na prevenci pr edávkování a zajišťuje vzde lávací akce pro uživatele drog. V rámci ne kterých z te chto projektu je rovne ž zdarma distribuován naloxon, pr ípravek, který bezpec ne eliminuje pr edávkování opioidy, který ale jen obtížne dostanete v lékárnách. Velice užitec nou zpe tnou vazbu o fungování takových projektu jsme obdrželi od uživatelu drog v místech, jako jsou Samara a Naberežnyje Čelny v Rusku nebo Chorog v Tádžikistánu. Je nezbytne nutné, aby vznikaly další takové projekty, a to ruku v ruce s dalším výzkumem a se spolehlivými systémy sbe ru dat. Jedine tak budeme schopni c elit epidemickému výskytu pr edávkování v našem regionu.
25 5. Obecné informace o pr edávkování K pr edávkování dochází, když c love k užije drogu nebo kombinaci drog, resp. léc iv, ve ve tším množství, než je jeho te lo schopno zvládnout. V du sledku toho pr estává centrální nervová soustava (CNS) ovládat základní životní funkce. Člove k v takovém stavu mu že ztratit ve domí, mu že pr estat dýchat, mu že u ne j dojít k zástave srdce nebo k záchvatu kr ec í. Pr edávkování mu že být smrtelné, byť tomu tak ve ve tšine pr ípadu není. Existují však zpu soby jak pr edávkování pr edejít a jak jej r ešit, pokud tento stav pr ece jen nastane. Hranice mezi životem a smrtí v pr ípade pr edávkování závisí do znac né míry na tom, jak osoby, které jsou mu pr ítomny, zareagují a jak se o pr edávkovanou osobu postarají. Je du ležité mít na pame ti, že pr edávkovat se mu že každý. Pr edávkování hrozí všem bez výjimky: lidem, kter í drogu užijí poprvé, a také dlouhodobým uživatelu m; starým i mladým. Neexistuje žádný matematický vzorec, podle kterého by bylo možné urc it, jaké množství urc ité látky nebo jejich kombinace zpu sobí konkrétnímu c love ku pr edávkování. O množství, které je organismus urc ité osoby schopen zvládnout, rozhoduje te lesná váha, zdravotní stav, tolerance vu c i urc ité droze v dané dobe, potence/kvalita drogy, zpu sob její aplikace, rychlost, s níž byla aplikována, a další individuální charakteristiky. Tomuto tématu se budeme podrobne ji ve novat v další c ásti pr íruc ky. Množství drogy (pr ípadne ne kolika ru zných drog c i léku ), které u urc ité osoby zpu sobí pr edávkování, mu že kolísat. Uživatelé by proto me li ve de t, že nic takového jako bezpec ná dávka ve skutec nosti neexistuje.
26 První pomoc při předávkování a jeho prevence Centrální nervová soustava Centrální nervovou soustavu tvor í mozek a mícha. Ovládá naše chování, naše motorické schopnosti a základní funkce jako dýchání, srdec ní c innost, spánek, pocení a mnoho dalších ve cí. Všechny drogy, které lidé užívají, aby se dostali do rauše, ovlivňují centrální nervovou soustavu. Mluvíme-li pak o stimulanciích c i drogách s tlumivým úc inkem, máme tím na mysli jejich budivý, c i tlumivý úc inek na chemické látky v mozku. Co se pr i pr edávkování de je v lidském te le? Procesy odehrávající se v organismu be hem pr edávkování závisí na typu drogy, která má pr evažující úc inek na jednotlivé systémy v lidském te le. Základní de lení nutné k pochopení problematiky pr edávkování je rozlišování mezi látkami s tlumivým úc inkem (drogami, které zpomalují c innost CNS) a stimulancii (budivými drogami, které c innost CNS zrychlují). Látky s tlumivým úc inkem v podstate zpomalují organismus. Mezi nejc aste ji užívané látky s tlumivými úc inky patr í opiáty (heroin, metadon, opium apod.), benzodiazepiny (napr. valium a klonopin), barbituráty (napr. fenobarbital) a alkohol. Člove k pr edávkovaný látkami s tlumivým úc inkem mu že upadnout do dlouhotrvajícího stavu netec nosti, pr estane reagovat nebo ztratí ve domí, te žce dýchá nebo pr estane dýchat úplne, pr ípadne zvrací. Smrt z pr edávkování te mito látkami je nejc aste ji du sledkem zástavy dechu. Pokud c love k dýchá nepravidelne nebo pr i dýchání vydává skr ípavé zvuky, je to c asto pr íznak ne jakého problému. Stimulancia na druhou stranu zrychlují procesy r ízené CNS, napr. srdec ní frekvenci a dech. Člove k pr edávkovaný stimulancii bývá stižen záchvatem kr ec í, pr ípadne se jeho srdec ní frekvence zrychlí Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
Obecné informace o předávkování 27 na neúnosnou míru a dochází k srdec ní nebo mozkové pr íhode. Lze r íci, že pr edávkování stimulancii je výrazne méne c asté než pr edávkování opioidy. Extrémní neklid c i panika, které ne kter í lidé be žne ztotožňují s pr edávkováním stimulancii, jsou sice nepr íjemné, ale NEJDE o pr íznaky pr edávkování v pravém smyslu slova. Jedná se spíše o výslednici ne kolika faktoru, nejc aste ji drogy samé v kombinaci s nedostatkem spánku a dehydratací. Pr i skutec ném pr edávkování stimulancii mu že c love k pr estat dýchat, dostane kr ec e nebo náhle zkolabuje c i ztratí ve domí. Mezi nejc aste ji užívané drogy se stimulujícím úc inkem patr í kokain a stimulancia na bázi amfetaminu, napr. speed (v bývalých zemích SSSR také jeff c i boltuška, což je obvykle methcathinon), metamfetamin ( pervitin, krystal, vint ) a extáze. V pr ípade pr edávkování jak stimulancii, tak drogami s tlumivým úc inkem nastává nejve tší problém ve chvíli, kdy postižená osoba nemu že dostatec ne dýchat. Pokud c love k nedýchá, kyslík pr estává vyživovat mozek. Pr itom již po ne kolika minutách bez pr ísunu kyslíku dochází k závažnému a c asto smrtelnému poškození mozku. U mnohých drog je pravde podobnost pr edávkování minimální Drog, které lidé berou, aby se dostali do rauše nebo jako zpu sob r ešení svých problému, je mnoho, ale jen pome rne málo z te chto látek mu že zpu sobit smrtelné pr edávkování (resp. jakékoli pr edávkování). Tak je napr íklad v podstate nemožné pr edávkovat se jakoukoli konopnou drogou, neboť ze všech známých legálních i nelegálních drog je konopí látkou s nejmenší toxicitou. Ani psychedelické drogy jako LSD nebo kouzelné houbic ky v zásade nemohou zpu sobit smrtelné pr edávkování (smrtelnou otravu). Člove ka, který je užije ve velkých dávkách, však mohou silne dezorientovat a vyvolat u ne j nebezpec né chování. Benzodiazepiny jako fenazepam, nitrazepam a lorazepam, be žne pr edepisované jako anxiolytika a c asto užívané rekreac ne, jsou samy o sobe jen zr ídka pu vodcem smrtelných pr edávkování, pokud nejsou užity v mimor ádne vysokých dávkách.
28 První pomoc při předávkování a jeho prevence Nejve tší nebezpec í smrtelného pr edávkování hrozí u tlumivých drog (ve tšinou opioidy) i u drog se stimulac ním úc inkem, které jsou aplikovány injekc ne, napr. heroin, širka, chanka, c erný a další po domácku vyrábe né opiáty, metamfetamin/pervitin, kokain a stimulancia na bázi amfetaminu. Smrtelná pr edávkování mohou také zpu sobovat barbituráty ve forme léku (napr. Seconal nebo Amytal); v posledních 30 letech se ve ve tšine zemí stále více užívají místo barbiturátu relativne bezpec ne jší benzodiazepiny. Kombinováním ru zných drog se riziko zvyšuje. U drog, které mohou z hlediska pr edávkování pr edstavovat samy o sobe malou hrozbu, se riziko znac ne zvyšuje, užívají-li se kombinovane, a to zejména pokud mají stejné úc inky. Pití alkoholu nebo užívání benzodiazepinu v kombinaci s heroinem nebo dalšími látkami s tlumivým úc inkem je mnohem riskantne jší než užívání heroinu samého. Také míchání benzodiazepinu s dalšími látkami, které utlumují c innost CNS (vc etne alkoholu), mu že být extrémne nebezpec né. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
Obecné informace o předávkování 29 De lení a kategorizace drog Látky s tlumivými i stimulac ními úc inky je možné dále de lit na jednotlivé kategorie drog. V následující tabulce uvádíme pr ehled kategorií be žne užívaných drog. Kategorie drog Látky s tlumivým úc inkem ( downers ) Opioidy (opiáty) Benzodiazepiny Sedativa/ trankvilizéry - heroin (shit, hác ko, há ) - metadon - tekuté (acetylované) opium (chemie) - jiné injekc ne aplikovatelné opiáty (širka, chanka, c erný, kompot, c aj, herbata apod.) - morfin - kodein (tetralgin apod.) - tramadol (Tramal) - fentanyl ( c ínský bílý ) a další - fenazepam - nitrazepam - diazepam (Valium, Relanium, Seduxen) - klonazepam (Klonopin) - lorazepam (Ativan, Merlit) - chlordiazepoxid (Librium) - alprazolam (Xanax) a další - alkohol - antidepresiva - barbituráty Stimulancia, budivé drogy ( uppers ) - metamfetamin (pervitin, vint, meth) - kokain (koks, pudr, - MDMA (extáze, éc ko) - stimulancia na bázi amfetaminu (speed, jeff, bobule, purple hearts,boltuška apod.) a další Jako opioidy se oznac uje skupina pr írodních a syntetických chemických látek, které se váží na opioidové receptory v te le, zejména v centrální nervové soustave a v zažívacím a trávicím traktu. Opioidy se c asto využívají ve zdravotnictví, protože jsou nejúc inne jšími známými prostr edky pro zmírne ní bolesti. Opioidy se liší jak silou, tak délkou pu sobení na lidský organismus. Délka, po kterou droga zu stane v te le, je spolu se silou jejího pu sobení du ležitým faktorem rizika pr edávkování danou drogou, ať už je užita samostatne, nebo v kombinaci s jinými látkami.
30 První pomoc při předávkování a jeho prevence Opioid DÉLKA PŮSOBENÍ Potence Metadon 24 32 hodin ++++ Heroin 6 8 hodin +++++ Oxycodon (OxyContin) 12 hodin ++++ Tramadol 6 14 hodin + Demerol 2 4 hodiny ++ Morfin 3 6 hodin +++ Chanka, chimia, širka (na Ukrajine a v jiných zemích bývalého SSSR) a další drogy na bázi acetylovaného opia 4 6 hodin velmi prome nlivá, ale obvykle nižší než u heroinu Tabulka byla se svolením autoru pr evzata z materiálu Opiate overdose prevention and response curriculum zpracovaného Lower East Side Harm Reduction Center v roce 2004 a pro c eskou verzi upravena odborným korektorem podle nejnove jších publikovaných poznatku. Stimulancia (budivé drogy) c i budic e ( uppers ) patr í do kategorie drog, které zvyšováním množství nervových pr enašec u (chemických látky, jež se podílejí na pr enosu nervových vzruchu ; napr. serotonin a dopamin), zrychlují v te le c innost nervové soustavy, vc etne srdec ní frekvence a dechu, c ímž zvyšují bde lost a posilují ve domí. Mnohé z nich vytvár ejí rovne ž pocit euforie. Patr í mezi ne široká škála léku na pr edpis i nezákonných drog, které se ve tšinou syntetizují z chemických látek vyskytujících se v rostlinách, napr. v chvojníku c ínském (efedr e) nebo v kokovém ker i. Nelegálne vyrábe ná stimulancia se však také c asto r edí/r ežou jinými látkami; v závislosti na zpu sobu výroby mohou také ne kdy obsahovat nebezpec né vedlejší produkty. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
Obecné informace o předávkování 31 Droga Délka pu sobení Potence Metamfetamin 12 a více hodin ++++ Stimulancia na bázi amfetaminu znac ne prome nlivá znac ne prome nlivá Kokain 0,5 2 hodiny +++ MDMA 3 5 hodin ++ Efedron 0,5 2 hodiny +++ Pr estože jsou jiné druhy psychoaktivních drog (než ty, jež jsou uvedeny v tabulkách výše) jen zr ídka samy o sobe pu vodci smrtelných pr edávkování, mnohé jsou c asto nebezpec né v kombinaci s opioidy nebo stimulancii. O této problematice se více dozvíte v osmé kapitole, kde jsou popsány konkrétní poulic ní drogy i léky na pr edpis, vc etne pr íslušných rizikových faktoru pr edávkování a tipu jak pr edávkováním pr edcházet.
33 6. Prevence pr edávkování Je dobré se zbavit pr edstavy, že uživatelé drog ve dí o rizikových faktorech užívání a souvisejících aspektech všechno jen proto, že se v drogovém sve te pohybují už dlouhou dobu. Caroline Rathová, koordinátorka prevence pr edávkování opioidy, Harm Reduction Coalition V této kapitole se podíváme na faktory, které vedou k pr edávkování, a r ekneme si ne co o možnostech minimalizace rizika pr edávkování. Všichni, kdo užívají drogy, by me li bez rozdílu pamatovat na následujících sedm rad: 1. Je du ležité znát míru své tolerance a ve de t, za jakých okolností by mohla být nižší, než na ja kou jste zvyklí (napr íklad po delší pr estávce v užívání). 2. Nemíchejte dohromady ru zné nelegální drogy a nemíchejte drogy s legálním alkoholem. 3. Uve domte si, že léky, které vám pr edepíše lékar, mohou reagovat s poulic ními drogami a zpu sobit pr edávkování, ke kterému by bez te chto léku nedošlo. 4. Pec ujte o své zdraví: dobr e jezte, pijte hodne vody a spe te. 5. Pokud si drogu obstaráváte od nového dealera nebo z neznámého zdroje, vezme te si napoprvé menší množství, abyste zjistili, jak je silná. 6. Pokud možno neužívejte drogy o samote : pokud se pr edávkujete, je dobré mít ne koho nablízku. 7. Pokud drogu šňupete nebo kour íte, pravde podobnost pr edávkování je menší než pr i její injekc ní aplikaci.
34 První pomoc při předávkování a jeho prevence Faktory, které mohou zvýšit riziko pr edávkování, a strategie zame r ené na prevenci pr edávkování Tolerance Individuální tolerance vu c i droze (pr ípadne kombinaci drog) se mu že z r ady du vodu me nit. Pokud c love k pr ibere nebo ztratí na váze, zac ne nove užívat ne jaké léky, potýká se s depresí nebo s vyc erpáním, pr ípadne pokud zac ne znovu užívat po urc ité dobe abstinence, jeho te lo nemusí být schopno zvládnout stejnou dávku, na kterou bylo dosud zvyklé. Tolerance organismu klesá také pr i nepravidelném užívání drog. Lidé by si na sníženou toleranci me li obzvlášte dávat pozor, pokud chte jí zac ít znovu užívat po pobytu ve ve zení, po odvykací léc be, po detoxu nebo po pr estávce v užívání drog, kterou si sami naordinovali. Je pravde podobné, že k dosažení rauše jim bude stac it menší dávka, než jakou pr edtím užívali, a že jejich obvyklá dávka by mohla vést k smrtelnému pr edávkování. Je vždy dobré se zamyslet nad tím, zda ve vašem organismu nebo živote nedošlo k ne jakým zme nám, které by mohly ovlivnit úc inek vaší obvyklé drogy. Pokud si ne jakou drogu berete poprvé, buďte maximálne opatrní, protože nemáte nejmenší pr edstavu o své toleranci vu c i ní. Jak minimalizovat riziko pr edávkování, když máte sníženou toleranci: 1. Me jte pod kontrolou zpu sob pr ípravy a množství drogy, kterou se pr ipravujeteužít. K navození rauše vám bude pravde podobne stac it menší dávka než doposud. 2. Svou obvyklou dávku si rozde lte na pu lky, proveďte zkušební aplikaci první pu lkou dávky a poc kejte, až droga nebo drogy zac nou úc inkovat. Teprve poté si vezme te víc asi pu lku toho, co vám zbylo. Takhle postupujte stále dál, dokud nejste s úc inkem drogy spokojení. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
prevence předávkování 35 3. Zauvažujte o zme ne zpu sobu aplikace, který by zpomalil nástup opojení. Pokud si drogu obvykle pícháte, zkuste ji šňupnout. 4. Nejdu ležite jší je, abyste užívali spolec ne s ne jakou jinou osobou, která ví, jak vám v pr ípade pr edávkování poskytnout pomoc. Míchání ru zných drog Míchání drog patr ících do téže kategorie, napr. opiáty, léky a alkohol (což jsou všechno látky s tlumivým úc inkem), mu že být velmi nebezpec né a je také jedním z nejc aste jších pr íc in pr edávkování. Mícháním se sice zesiluje intenzita opojení, ale také se výrazne zvyšuje riziko pr edávkování. Kombinováním ru zných drog se také zvyšuje riziko ztráty ve domí a zvracení, jež mu že vést k ucpání dýchacích cest a tedy k udušení. Míchání drog ru zných kategorií (tj. míchání stimulancií a látek s tlumivým úc inkem) je rovne ž nebezpec né. Pokud možno by se také neme ly míchat léky na pr edpis s poulic ními drogami (viz výše). Jak minimalizovat riziko pr edávkování pr i kombinování více ru zných drog: 1. Snažte se nekombinovat drogy se stejným úc inkem. Nemíchejte napr íklad opiáty s alkoholem nebo léky (všechno jsou látky s tlumivým úc inkem) a nemíchejte metamfetamin/pervitin s kokainem (v obou pr ípadech stimulancia). 2. Pokud kombinujete drogy s rozdílným úc inkem, užívejte je všechny v menším množství, než jak jste je kdy užívali každou zvlášť, a aplikujte si je jen velmi pomalu.
36 První pomoc při předávkování a jeho prevence 3. Vždy se snažte užít nejprve drogu s pomalejším nástupem (napr. léky) a poc kejte, až zac ne pu sobit. Teprve potom si vezme te drogy s rychlým nástupem (napr. cokoli, co si aplikujete injekc ne nebo kour ením). Tímto zpu sobem lépe vyhodnotíte míru svého opojení pr edtím, než si vezmete ne co, co by vám mohlo zpu sobit pr edávkování. Míchání drog a alkoholu Alkohol sehrává významnou roli u ve tšiny pr ípadu pr edávkování v du sledku míchání ru zných látek, a proto je tr eba jej brát velmi vážne. Alkohol nelze podceňovat: jde o silné sedativum, a to obzvlášte v kombinaci s dalšími látkami s tlumivým úc inkem - napr. opiáty a benzodiazepiny. Konzumace alkoholu mu že navíc výrazne zvýšit míru dehydratace zpu sobované mnohými stimulancii. Jak minimalizovat riziko pr edávkování pr i kombinování drog s alkoholem: 1. Snažte se nemíchat alkohol s poulic ními drogami. 2. Pokud se už rozhodnete míchat, stanovte si množství jednotlivých drog a zároveň množství alkoholu, o kterém se domníváte, že je pro vás bezpec né, a toto množství nepr ekrac ujte. 3. Pokud pijete a zároveň si pícháte drogy, píchne te si pr ed tím, než se napijete alkoholu, a poc kejte, až droga zac ne pu sobit. Teprve potom zac ne te pít. Tímto zpu sobem se vám lépe podar í urc it bezpec né množství konzumovaného alkoholu. 4. Pravidelne jezte a pijte hodne vody, abyste pomohli svému metabolismu to zvládnout. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
prevence předávkování 37 Nahromade ní drog v te le Ne kdy se c love k pr edávkuje jednoduše proto, že si vzal pr íliš mnoho be hem pr íliš krátké doby. Pokud se drogy (vc etne alkoholu) v te le nahromadí rychleji, než je mu že te lo metabolizovat, dochází rovne ž k pr edávkování. Zejména u kokainu a u benzodiazepinu s dlouhotrvajícím úc inkem cítí c love k c asto pokušení opakovat dávku ješte pr ed tím, než je na to te lo pr ipraveno, protože opojení c asto ustupuje dr íve, než se droga z te la dostatec ne vylouc í. Jak mohou uživatelé minimalizovat riziko pr edávkování v du sledku nahromade ní drog v te le: 1. Než si vezmete další dávku, poc kejte, až drogy zac nou pu sobit. V opac ném pr ípade se mu že stát, že užijete více, než je te lo schopno zvládnout. 2. Než drogu užijete, naplánujte si, jak velkou dávku si pr i této pr íležitosti vezmete, a toto množství nepr ekrac ujte. Pokud u sebe máte víc, než kolik jste se rozhodli pr i této jedné pr íležitosti užít, toto pr ebytec né množství si uložte tak, abyste neme li pokušení na ne sahat a pr ekroc it tak váš stanovený limit. 3. Me jte pr ehled o tom, jak dlouho drogy (a alkohol), které užíváte, zu stávají v te le, abyste tak pr edešli jejich nechte nému nahromade ní a pr edávkování. 4. Pokud pijete alkohol a zároveň si pícháte drogy, nejprve si píchne te svou dávku a teprve potom pijte. Poté, co na vás zac ne pu sobit droga, kterou jste si píchli, budete schopni lépe kontrolovat množství konzumovaného alkoholu.5. Wait as long as possible before re-dosing. If others are around, ask them to remind you to wait. 5. S aplikací další dávky poc kejte co možná nejdéle. Pokud je s vámi ne kdo další, r ekne te mu nebo jim, aby vám pr ipomne l/i, že máte poc kat.
38 První pomoc při předávkování a jeho prevence Ti, co se už ne kdy pr edávkovali Z nejnove jších výzkumu vyplývá, že lidé, kter í se již ne kdy v minulosti pr edávkovali, jsou vystaveni mnohem ve tšímu riziku pr edávkování i do budoucna. Na základe jedné studie 4 provedené se 772 uživateli heroinu, cracku a kokainu v New Yorku bylo zjište no, že respondenti, kter í se pr edávkovali be hem šesti me sícu pr ed realizací studie, me li 28krát ve tší pravde podobnost jednoho nebo více pr edchozích pr ípadu pr edávkování (ješte pr ed sledovaným pr ípadem v pru be hu posledních šesti me sícu ). Uve domte si, že pokud jste se již ne kdy v minulosti pr edávkovali, existuje pro vás ve tší riziko než pro ostatní, že se vám to stane znovu. Opatr ete si proto co nejlepší informace o pr íslušných preventivních opatr eních. Doporuc ení pro programy zame r ené na minimalizaci rizik a zdravotnický personál: 1. Programy zabývající se problematikou pr edávkování by me ly zdu razňovat riziko opakovaných pr edávkování a s osobami, které již v minulosti pr edávkování prode laly, prováde t ve zvýšené mír e kontaktní práci zame r enou na pochopení objektivních informací a na distribuci naloxonu. 2. Lékar i záchranné služby, kter í c asto poskytují pr edávkovaným první pomoc, by me li do své práce standardne zac lenit metodiku následné péc e, jejíž souc ástí mu že být vzde lávání pacientu v první pomoci pr i pr edávkování a jeho prevenci, vydávání naloxonu pacientu m/uživatelu m drog, pr ípadne sme rování pacienta k terapii podáváním opioidových agonistu, jakými jsou napr. metadon nebo buprenorfin; tato terapie, zvaná substituc ní léc ba, se osve dc uje jako významný a úc inný nástroj snižování rizika pr edávkování. 4 Coffin, Phillip O., Melissa Tracy et. al. Identifying Injection Drug Users at Risk of Nonfatal Overdose. Academic Emergency Medicine 14(7): 616 23 (2007). Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
prevence předávkování 39 Zdravotní stav Je pravde podobné, že oslabení v du sledku nemoci, dehydratace nebo podvyživenosti mu že zpu sobit, že se organismus nebude schopen vypor ádat se stejnou dávkou jako zdravé te lo. Možnost pr edávkování se zvyšuje, pokud dobr e nefungují játra a/nebo ledviny. Pr i oslabeném zdraví mu že i malá dávka velice snadno navodit silné opojení a jinak be žná dávka mu že zpu sobit smrtelné pr edávkování. Jak mohou uživatelé minimalizovat riziko pr edávkování v dobe, kdy mají oslabené zdraví: 1. Necítíte-li se zdrávi nebo vám našli ne jaké onemocne ní (napr. hepatitidu), které mu že mít vliv na schopnost vašeho organismu zpracovávat drogy, pr estaňte drogy brát, nebo je užívejte v menším množství než obvykle. 2. Pr ec te te si informace na jakémkoli legálním léc ebném pr ípravku, který užíváte, a zjiste te si, zda nemu že nežádoucím zpu sobem reagovat s jinými látkami, jež užíváte nebo chcete užít. 3. Pijte dostatec né množství tekutin, neodbývejte stravu a jezte pravidelne a co nejvíce odpoc ívejte. Užívání poulic ních drog be hem metadonové a buprenorfinové terapie Pacienti absolvující substituc ní léc bu závislosti medikací opiáty, kterým lékar podává nebo pr edepisuje odpovídající dávky metadonu nebo buprenorfinu, by neme li pociťovat pr íznaky odvykacího stavu ani výrazné bažení po poulic ních drogách. Pacient, který užívá pouze lékar em urc ené dávky metadonu nebo buprenorfinu, však zr ejme nebude pociťovat rauš. Užívání poulic ních drog nebo alkoholu nad rámec metadonové a buprenorfinové medikace však zvyšuje riziko pr edávkování, a to zejména u metadonu. Metadon je relativne silný opiát s dlouhotrvajícím úc inkem. V kombinaci s dalšími látkami s tlumivým úc inkem mu že mít znac ne negativní vliv na c innost dýchacího traktu.
40 První pomoc při předávkování a jeho prevence Jak minimalizovat riziko pr edávkování be hem substituc ní terapie: 1. Be hem léc by metadonem nebo buprenorfinem se vyvarujte nebo omezte užívání jiných látek s tlumivým úc inkem, napr. alkoholu, opiátu, benzodiazepinu a sedativ. 2. Pokud na metadon nebo buprenorfin užíváte ne jaké poulic ní drogy nebo alkohol, pijte nebo berte tyto léky mnohem méne než pr ed zapoc etím léc by. Ru zná kvalita a potence drog U poulic ních drog neexistuje žádná kontrola jejich kvality. Jen ste ží se dá proto poznat, co vlastne c love k dostal. Zejména v oblastech, kde je drogová scéna intenzivne sledována policií nebo kde nabídka drog kolísá, bude se síla a kvalita drog s velkou pravde podobností den ze dne výrazne me nit. Pokud jsou drogy neoc ekávane silné, pr edávkování mu že zpu sobit i množství, které daný c love k jinak be žne užívá. Pokaždé, když se na scéne objeví ne jaký nový dealer nebo nová várka drog, mohou mít tyto drogy jinou potenci, než na jakou byla drogová scéna a její pr íslušníci dosud nastaveni. Jak minimalizovat riziko pr edávkování pr i prome nlivé kvalite drog: 1. Pozorne prove r te jakýkoli nový produkt. Má obvyklou chuť, vu ni a vzhled? 2. Pokud si nejste jisti silou drogy, zkuste si jí píchnout jen velmi malé množství nebo si nejprve jen malé množství drogy šňupnout, abyste zjistili její sílu. 3. Snažte se zajistit si stálého dealera nebo zdroj, s nímž mu žete o daném produktu s du ve rou mluvit. 4. Vyptávejte se druhých lidí, jak silné jsou drogy, které si koupili. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2
prevence předávkování 41 Užívání o samote Užívání o samote jako takové pr edávkování nezpu sobuje, ale v každém pr ípade zvyšuje možnost, že když už se c love k pr edávkuje, tak zemr e, protože mu nebude mít kdo pomoci. Lidé užívají drogy o samote z ru zných du vodu : mají strach z policie, nechte jí, aby o tom ve de li jejich rodinní pr íslušníci a pr átelé anebo si jen chte jí c i potr ebují vzít, když zrovna nejsou v pr ítomnosti jiných osob. Du razne však doporuc ujeme, aby užívání drog probíhalo na bezpec ném míste a s lidmi, které znáte a kterým du ve r ujete, a aby se pr ed každým užitím drogy domluvilo, jak se bude postupovat pr i pr ípadném pr edávkování. Jak minimalizovat riziko pr edávkování spojené s užíváním o samote : 1. Pozorne se zamyslete nad jednotlivými aspekty užití drogy. Nemu že být vaše tolerance z ne jakého du vodu snížená? Neme li byste si dnes vzít méne než obvykle? 2. Domluvte se s dalšími lidmi, kter í ve dí, že berete drogy, aby vám de lali jakýsi podpu rný tým. Dejte jim ve de t, pokud se chystáte užívat o samote, a požádejte je, aby vás zkontrolovali tr eba aby vám zavolali nebo aby se stavili. 3. Pokud jste sami a dostanete strach, že jste se pr edávkovali, zavolejte ne koho, komu du ve r ujete, nebo sanitku, pokud toho jste ješte schopni, a otevr ete dver e od místa, kde se nacházíte. Zpu sob aplikace Zpu sob aplikace rozhoduje o tom, jak rychle zac ne daná droga pu sobit. Pr i nitrožilním užití zac ne droga v te le pu sobit rychleji a intenzivne ji než pr i šňupnutí, vykour ení nebo aplikaci téhož
42 První pomoc při předávkování a jeho prevence množství pod ku ži. Pr echod ze šňupání nebo kour ení na injekc ní užívání mu že zvýšit riziko pr edávkování. Ve srovnání s postupnou injekc ní aplikací existuje rovne ž ve tší pravde podobnost pr edávkování, pokud je obsah str íkac ky vytlac en rychle a najednou ( rychlá šleha ). Jak minimalizovat riziko pr edávkování spojené s novým zpu sobem aplikace: 1. Pr echázíte-li ze šňupání nebo kour ení na injekc ní užívání, aplikujte si menší dávku, než jakou jste brali dosud. Navodí vám stejné opojení a zároveň se vyvarujete pr edávkování. 2. Pokud možno si neaplikujte celý obsah str íkac ky najednou. Rade ji jakmile zaregistrujete nástup drogy - postupne stlac ujte píst str íkac ky po c ástech tak, abyste me li pru be žne pr ehled o tom, jak na vás aplikovaná dávka pu sobí. 3. Užíváte-li benzodiazepiny nebo jiné pr ípravky, jež se vyskytují ve forme tablet, zvažte, zda namísto injekc ní aplikace není lepší je jíst, a to zejména pokud mícháte tablety s jinými drogami nebo alkoholem. Vedle rizika pr edávkování se perorálním užíváním tablet snižuje také riziko abscesu a jiných infekcí souvisejících s jejich injekc ní aplikací. Myslete na to, že pokud si vezmete ne jaké léky, me li byste vždy poc kat, než zac nou pu sobit, a teprve poté pít alkohol nebo užít další drogy. Budete tak mít své užívání pod lepší kontrolou. 4. Mu žete-li injekc ne užívat jeden typ drogy, aniž byste se pr edávkovali, neznamená to, že vaše te lo bude schopno zvládnout injekc ní aplikaci jakýchkoli dalších látek, které se pr ípadne rozhodnete užívat. Pr izpu sobte svu j zpu sob aplikace síle pr íslušné drogy a svým zkušenostem s jejím užíváním. Příručka pro minimalizaci rizik v terénu 2