SRG Přírodní škola o.p.s. Průzkum mortality zvířat po srážce s vozidly na vybraných lokalitách, se zřetelem na ptáky a drobné obratlovce

SRG Přírodní škola o.p.s. Průzkum mortality zvířat po srážce s vozidly na vybraných lokalitách, se zřetelem na ptáky a drobné obratlovce Lukáš Nehasil, Šimon Kapic Odborný konzultant: Martin Sládeček Vedoucí práce: Anežka Koutníková 4.11.2009, Praha 1

Obsah práce 1. Úvod...str.2 2. Cíle. str.3 3. Metodika....str.4 4. Výsledky....str.5 5. Diskuze....str.16 6. Závěry......str.17 7. Použitá literatura...str.19 8. A co dál?.......str.20 9 Poděkování.....str.21 10. Mapy lokalit......str.22 2

1. Úvod V dnešní době je velmi rozšířená automobilová doprava, která má přímý i nepřímý vliv na populace živočichů, žijících nejen v bezprostřední blízkosti silničních komunikací, ale i v jejich širokém okolí. Tato problematika je zpracována pouze z hlediska myslivecky zajímavých živočichů a bohužel ani ta není kvalitně provedena. V dnešní době, kdy automobil vlastní skoro každý, může silniční doprava znamenat pro méně početné druhy nebo pro druhy vyskytující se jen na určitých místech značné riziko. A to ne pouze tím, že skončí svůj život pod koly aut, ale komunikace také vytváří nepřirozenou překážku, která rozděluje jejich přirozené prostředí. Tím hrozí nebezpečí, že zvláště teritoriálně žijící druhy nenajdou partnera nebo vhodnou lokalitu k vychovávání potomstva, a to má za následek klesání jejich populace. Naší prací chceme volně navázat na expediční práci v roce 2008 (Průzkum mortality obratlovců po srážce s vozidly na pozemních komunikacích I. až III. Třídy, se zřetelem na drobné druhy), s užším zaměřením na ptáky a jejich hnízdní úspěšnost v těsné blízkosti vozovky. Pro zajištění exaktních výsledků jsme námi vybrané lokality procházeli vždy třetí den, a to od začátku hnízdního období (v březnu jara 2009). Ze začátku jsme monitorovali tři úseky. A to: část silnice na konci městské části Prahy 9 Satalice, část komunikace okolo Cukrovarského rybníka za obchodním centrem Čakovice, a úsek frekventované silnice propojující městské části Letňany a Makovice, který jsme z důvodu neprůkazných údajů vyřadili. Na těchto úsecích jsme také monitorovali ostatní živočichy usmrcené na silnici, zaznamenávali počet a umístění hnízd a v případě satalické lokality i prováděli kroužkování zde se vyskytujících ptáků. Touto prací bychom vás chtěli jednoduchou formou seznámit s problematiku daného tématu a přiblížit vám naše zjištění. 3

2. Cíle Naším hlavním cílem bylo zjistit kvantitu, pozici a umístění sražených druhů drobných obratlovců s důrazem na druhy ptáků na námi zkoumaných lokalitách, v oblasti působení vozovky. Zjistit zda bezprostřední blízkost hnízda u vozovky ovlivňuje pravděpodobnost kolize hnízdících ptáků s vozidlem Zjistit hnízdní úspěšnost ptáků v těsné blízkosti frekventovaných komunikací. Zjisti a popsat místa s nejpočetnějším úhynem živočichů a rizikové období. Porovnat mezi sebou uměle vytvořený biokoridor, tvořený převážně mladými nevzrostlými stromky a přirozený přechod v okolí potoka, jen stěží nazvatelný biokoridorem. Zjisti a popsat nejvhodnější místo pro hnízdění na daných lokalitách. Zjistit jak rychle se na lokalitách kadavery (sražení jedinci) ztrácejí a čím je to způsobeno.3 Navrhnout opatření jež by na námi sledovaných úsecích eliminovala kolize živočichů s vozidly. 4

3. Metodika Nejdříve jsme si vybrali určité lokality. A to úseky silnic s vyšší průjezdností, s keřovým porostem na jedné a nějakým z hlediska pobytu ptáků nezajímavým porostem (například pole) na druhé straně. To z důvodu snadnějšího pozorovaní. Za keřovím porostem bylo ideálně pole, z důvodu nežádoucích vlivů. Délka lokalit se pohybovala od 500 do 700m. Tuto lokalitu jsme si rozdělili do několika úseků dlouhých cca 15m, podle druhu porostu - kde se změnila skladba nebo vzhled porostu, začínal nový úsek. Na těchto lokalitách proběhl ornitologický průzkum. Skládal se z odchytu hlavně zde hnízdících ptáků a z jejich okroužkování. Také do něj byl zahrnut průzkum zde hnízdících párů ptactva. Zaznamenávali jsme také počet, polohu hnízd a počet mláďat v hnízdě, pro pozdější vyhodnocení hnízdní úspěšnosti. Úseky byli procházeny jednou za tři dny. Každá hlídka systematicky prohledávala úsek a hledala sražené jedince (v textu dále také nazývané kadavery). V případě nálezu byly zaznamenávány parametry viz. tabulka, také byl nález vyfotografován fotoaparátem, jenž měla každá hlídka k dispozici. Dále bylo označeno místo, kde se kadaver nacházel, aby se při další kontrole mohla posoudit změna stavu a polohy. Při nálezu staršího vzorku u kterého bylo patrné, že se jedná o stejný objekt, jež byl nalezen a popsán při minulé kontrole, se zaznamenávala změna stavu (čerstvost) a změna pozice. Důraz byl kladen na mladé sražené jedince, pro pozdější vyhodnocení vlivu blízkosti komunikace na zde hnízdící populace. Po sběru dat byly zjištěné údaje vyhodnoceny a zpracovány do závěrečné souhrnné správy. Tabulka 1.stránka tabulky č lokalita úsek druh stáří pohl. Pozice Čerst. Do tabulek se zapisovaly následující parametry: lokalita, úsek, druh, poloha, zaznamenávala se pomocí přibližné vzdálenosti od pravého kraje vozovky, čerstvost, pomocí následující stupnice: 1 čerstvý, 2 starší, ale stále dobře určitelný, 3 starý, určení obtížné až nemožné, kadaver není celistvý, u obojživelníků a plazů zcela seschlý. Také se zaznamenávalo stáří (1k,+1k) a pohlaví. 2.stránka tabulky hnízdo číslo kroužku 2. kontrola Pozice Čerst. 3. kontrola Pozice Čerst. Pokud byl kadaver okroužkován, zaznamenávali jsme číslo kroužku a popřípadě i kde pták hnízdil. Pokud byl sražený jedinec nalezen i při další kontrole, jeho pozice i čerstvost se zaznamenávaly stejně jako při kontrole první. 5

4. Výsledky 4.1. Charakteristika jednotlivých lokalit Celkově jsme pravidelně procházeli dva úseky komunikací. Na mapě si můžete povšimnout těchto vyznačených lokalit. Podél potoků křížících se s našimi úseky se táhnou biokoridory. 6

Satalice Tento úsek komunikace se nachází v zemědělsky využívané krajině na jižním konci městské části Prahy 9 Satalice. Tato silnice se zde nachází již přes 200 let. Na jedné straně vozovky se nachází vzrostlá jírovcová alej, zatímco na straně druhé je velmi hustý keřový porost, tvořený zejména pámelníkem bílým a bezem černým. Dále od vozovky se nachází velká několikahektarová pole. Námi vymezený úsek začíná na místě, kdy vozovka přestává kopírovat okraj Satalické obory a končí po cca 750ti metrech, za uměle vytvořeným biokoridorem. Tento biokoridor tvoří převážně buk lesní, javor klen, topol bílý, bez černý. Tato silnice biokoridor protíná asi ve třech čtvrtinách. Na svém konci úsek přechází v krátkou topolovou alej. Na této lokalitě jsme nalezli 38 exemplářů, z toho bylo přibližně 36 % námi zkoumaných ptáků a 26 % větších savců. Nejčastější místo nalezených exemplářů byl biokoridor a nejčastější pozice byla na krajnici nebo v pravé škarpě. Myslíme si, že vysekání křovin u silnice na pravé straně, tak aby mezi křovinami a vozovkou bylo více místa, by výrazně prospělo k přehlednosti lokality a to výrazně pro větší savce jako je srnec obecný, zajíc sp. a podobně. 7

Čakovice Tento úsek se nachází asi 30 m před začátkem městské části Čakovice, na odbočce z hlavní silnice Letňany Čakovice. Námi vybraný úsek začíná po 50 metrech této odbočky směrem na Hovorčovice. Přímo za obchodním centrem Čakovice, konkrétně za čerpací stanicí směrem na Čakovice. Celková délka úseku je cca 450 m. Po pravé straně se nachází řídký keřový porost, který se dále stává hustým. Dále od vozovky se nachází areál cementové továrny Baumit. Od začátku se po levé straně táhne hustý keřový porost široký chvílemi až sedm metrů. Tento keřový porost tvoří hlavně javor klen, růže šípková, vrba jíva, svída krvavá a javor jasanolistý. 50 metrů před koncem protíná tato silnice biokoridor ( více v kapitole Biokoridory). Na tomto úseku jsme naměřili celkovou průměrnou průjezdnost 19 aut za minutu. Po dobu námi prováděného průzkumu jsme zde nalezli 20 exemplářů, z toho bylo 65 % námi sledovaných ptáků. Denzita byla 1,5 exempláře na kilometr a na kontrolu. Nejvíce sražených exemplářů jsme nalezli v okolí již výše uvedeného biokoridoru nebo přímo na mostě přes potok. S části byl velký počet sražených exemplářů v těchto místech také způsoben nepřehlednou zatáčkou, u které rostli keře velmi blízko vozovky a naprosto znemožňovali výhled. Myslíme si, že vysekání části křovinatého porostu těsně u vozovky, jako v první lokalitě, by pomohlo v orientaci zvířat v situaci na vozovce a tím by se mohly eliminovat některé kolize živočichů s vozidly. 8

4.2. Charakteristika biokoridorů Biokoridor v Satalicích Biokoridor je lineární úsek krajiny s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů a spojuje biocentra. Biokoridor nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou nebo dočasnou existenci, slouží především k migraci mezi biocentry. Biokoridory mohou být například strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, živé ploty a podobně. Satalický biokoridor je uměle vytvořený pás porostu, který se kříží s námi zkoumaným úsekem komunikace. Je z velké části tvořen vysazenými mladými buky, duby a planě rostoucími keři. Uprostřed porostu protéká potok. Nalezli jsme zde 16ex. z toho bylo šest obojživelníků. Rozmístění sražených jedinců nevykazovalo žádnou zákonitost. Na obrázku si můžete povšimnout reliéfu biokoridoru (v metrech). 9

Biokoridor v Čakovicích Čakovický biokoridor je pás křovin podél Červenomlýnského potoka. Táhne se mezi polem a obchodním centrem Čakovice. Poté kříží náš úsek vozovky, zde je mírně vyvýšený most. Poté kříží železnici a dále vede mezi polem a továrenským komplexem. Podle našeho názoru částečně propojuje pás křovin a stromů mezi našim úsekem komunikace a obchodním centrem s dalším biocentrem, a to s čakovickým zámeckým parkem. Tento biokoridor je tvořen hlavně javorem jasnolistým, růží šípkovou, svídou krvavou a dalšími volně rostoucími keři. V místě kde kříží vozovku (na mostě) jsme našli 10 kadaverů a z toho byly 2 zástupci druhu ježka sp. Zbytek byli rozličné druhy ptáků. Většinu sražených jedinců jsme nalezli na obou krajnicích. 10

Charakteristika nálezů jednotlivých druhů Savci: Zajíc polní (Lepus europaeus) Celkem jsme nalezli 3 ex tohoto druhu. Všechny kadavery byly nalezeny na lokalitě Satalice což bylo způsobeno tím, že úsek se nachází v zemědělsky využívané krajině. Většina námi nalezených jedinců byla již ve značném stupni rozkladu, nejspíše z důvodů vysoké teploty, která tento proces značně urychlila. Většina exemplářů byla určena jako jedinec starší než rok (+1K), ale bylo nalezeno také několik jedinců kteří byly určeni jako jedinec mladší než rok (1K). U tohoto druhu druhů hraje podle našich výsledků poměrně významnou roly predace a to jak ze strany toulavých psů a ostatních přirozených mrchožroutů, tak ze strany člověka.. Kočka domácí ( Felis silvestris catus) Celkem jsme nalezli 4 ex. tohoto druhu. Většina kadaverů byla nalezena na lokalitě Satalice, celkový počet zde nalezených jedinců byl zřejmě způsoben nedalekou zástavbou ( cca 50m před začátkem úseku). Všichni námi nalezení jedinci byli určeni jako starší než 1 rok (+1K). Námi nalezení jedinci byly většinou ve vysokém stupni rozkladu což velmi ztěžovalo detailnější určení, nebo byly kolizí s vozidlem velmi poškozeni, U tohoto druhu by bylo záhodno zvážit u kolika případů byla kolize zaviněna záměrně a v kolika případech nedopatřením. Zajímavé je že kadavery tohoto druhů se po dobu našeho výzkumu ztrácely pouze v minimálním množství. Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Cekem jsme nalezli 1 ex. Tohoto druhu. Tento exemplář byl určen jako jedinec starší než rok ( +1K). Tento kadaver byl již velmi poškozen silniční dopravou. Tento exemplář na vozovku podle našeho názoru přilákaly plody jírovce maďalu. V okolí jsme při kontrolách lokality viděli mnoho jedinců běhat po stromech okolo silnice. Námi nalezený malý počet si vysvětlujeme, že tito jedinci žijící v bezprostřední blízkosti pozemní komunikace si na projíždějící auta zvykli a smrt v důsledku kolize s automobilem je výjimečná. Ježek sp. (Erinaceus sp.) Celkem jsme nalezli 5 ex. tohoto druhu. Což činí 8 % všech námi nalezených exemplářů. Všechny exempláře byly určeny jako jedinec starší než 1 rok ( +1K). Většina námi nalezených kadaverů byla ve velmi špatném stavu a v pokročilém stadiu rozkladu. Domníváme se jedince tohoto druhu přilákala na silnici snadno dostupná potrava, mršiny, přezrálé ovoce. Na populace tohoto druhu má podle našeho názoru silniční doprava vliv, který rozhodně není zanedbatelný. 11

Srnec (Capreolus capreolus) Celkem jsme našli 2 ex. tohoto druhu. Oba kadavery byly určeni jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Oba jedinci byli nalezeni na lokalitě Satalice, jejich přítomnost zde byla nejspíše dána zemědělským využitím krajiny. Myslíme si že u tohoto druhu má silný vliv predační faktor a to zejména ze strany člověka, můžeme pouze hádat kolik jedinců bylo odvezeno z lokality. Jeden kadaver byl nalezen podle velké krvavé stopy a zbytků srsti na vozovce a vyvržených vnitřností za keřem evidentně odvezen původcem nehody. Norník rudý (Clethrionomys glareolus) Celkem jsme nalezli 2 ex. Tohoto druhu. Oba kadevery byly nalezeny na úseku Satalice, a byly určeni jako jedinec starší než 1 rok ( +1K). Oba námi nalezení jedinci se nacházeli uprostřed vozovky a silná doprava způsobila byly téměř zaježděni do asfaltu což značně znesnadnilo jejich určování. Krtek obecný (Talpa europea) Celkem jsme nalezli 2 ex. tohoto druhu. Oba jedinci byly nalezeni na úseku Satalice a byly určeni jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Kadevery byly nalezeny v celistvém stavu a oba na pravé krajnici v rozmezí cca 15 m. Křeček polní (Cricetus cricetus) Celkem jsme nalezli 3 ex. tohoto druhu. Jeden kadaver byl nalezen na úseku Satalice, zbylé dva pak na úseku Čakovice. Všechny kadavery byly určeny jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Námi nalezené exempláře byly ve velmi špatném stavu a velmi poškozené, což značně ztěžovalo určování. Exempláře na úseku Čakovice byly nalezeny v biokoridoru. Domníváme se že jejich umístění je kvůli biokoridoru ( více v kapitole biokoridory) a reliéfem v daném místě (nákres reliéfu v přílohách). Nález tohoto druhu nás velmi překvapil, protože jsme ani nevěděli, že se zde vyskytuje. Savec sp. (Mammalia sp.) Celkem jsme nalezli 1 ex. na Čakovickém úseku. Takto byl označen kadaver u kterého se dalo rozpoznat pouze to že přísluší do řádu savců. Ptáci: Bažant obecný (Phasianus colchicus) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Kadaver byl určen jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Tento jedinec byl nalezen na úseku Satalice na začátku biokoridoru a byl takřka neporušený. Tento jedinec zde podle našeho názoru sbíral potravu. U tohoto druhu hraje 12

predační faktor, hlavně ze strany člověka velkou roli a můžeme se pouze dohadovat kolik by jich bylo doopravdy. Kos černý (Turdus merula) Celkem jsme nalezli 9 ex. tohoto druhu, což činí15 % všech námi nalezených jedinců, z toho 2 v Satalicích a 7 v Čakovicích. Z toho byly 4 exempláře určeni jako jedinec starší než 1 rok (+1K), a 5 exemplářů jako letošní mládě (1K). Většina kadaverů byla nalezena na úseku Čakovice, zde byl velký problém s provozem, který je zde velmi vysoký a je schopen kadaver během krátké chvíle poškodit takřka k nepoznání. Na obou lokalitách byla většina kadaverů nalezena v biokoridorech ( více kapitola biokoridory). Všichni jedinci byly nalezeni blízko keřového porostu. Vysoký počet kadaverů je podle našeho názoru způsoben zvýšeným výskytem tohoto ptáka na lokalitách a jeho nízkým letem přímo v úrovni vozidel ( nákres reliéfu v přílohách). Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Celkem jsme nalezli 2 ex. tohoto druhu. Tito jedinci byly určeni jako jedinec starší než 1 rok ( +1K) Oba jedinci byly nalezeni na úseku Satalice, a to v křovinách v biokoridoru. Oba jedinci byly nalezeni ve škarpě téměř bez poškození. Domníváme se že jejich umístění je kvůli biokoridoru ( více v kapitole biokoridory) a reliéfem v daném místě (nákres reliéfu v přílohách). Tento druh se na dané lokalitě vyskytoval hojně v křovinách podél cesty. Strnad obecný (Emberiza citrinella) Celkem jsme nalezli 2 ex. tohoto druhu. Oba jedinci byly určeni jako jedinec starší než 1 rok ( +1K). Tyto jedinci byly nalezeni na úseku Satalice u biokoridoru. Oba námi nalezené kadavery byly velmi poškozené a nacházely se uprostřed vozovky. Domníváme se že jejich umístění je kvůli biokoridoru ( více v kapitole biokoridory) a reliéfem v daném místě (nákres reliéfu v přílohách). Budníček menší (Phylloscopus collybita) Celkem jsme nalezli 2 ex. tohoto druhu. Oba kadavery byly nalezeny na úseku Satalice. Oba exempláře byly nalezeny bez žádného většího poškození. Tyto kadavery byly určeni jako jedinec starší než 1 rok ( +1K). Oba exempláře byly nalezeny na krajnici u biokoridoru,. Domníváme se že jejich umístění je kvůli biokoridoru ( více v kapitole biokoridory) a reliéfem v daném místě (nákres reliéfu v přílohách). 13

Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento kadaver byl nalezen na úseku Satalice a byl určen jako jedinec starší než 1 rok ( +1K). Tento exemplář byl nalezen u krajnice v biokoridoru. Domníváme se že jejich umístění je kvůli biokoridoru ( více v kapitole biokoridory) a reliéfem v daném místě (nákres reliéfu v přílohách). Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na lokalitě Satalice a byl určen jako letošní mládě ( 1K). Toto je typický příklad mortality mláďat po kolizi s vozidlem při vylétávání z hnízda, u druhů hnízdících v blízkosti silnice. Tento jedinec byl nalezen na krajnici na pravé straně vozovky, v relativně neporušeném stavu. Kadaver byl nalezen u biokoridoru. Domníváme se že jejich umístění je kvůli biokoridoru ( více v kapitole biokoridory) a reliéfem v daném místě. Červenka obecná (Erithacus rubecula) Celkem jsme nalezli 3 ex. tohoto druhu. Dva jedinci byly nalezeni na úseku Čakovice a určeni jako letošní mladě ( 1K) a jeden na úseku Satalice a určen jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Všechny kadavery byly nalezeny v biokoridoru.. U exemplářů nalezených na Čakovickém ůseku se s největší pravděpodobností jednalo o mláďata z jednoho hnízda, tak usuzujeme podle umístění na stejné straně vozovky a stejného stáří. Jedná se o typický přiklad mortality mláďat po kolizi s vozidlem při vylétávání z hnízda. Sýkora koňadra (Parus major) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento kadaver byl nalezen na úseku Satalice, tento jedinec byl určen jako letošní mládě (1K). Kadaver byl silně poškozen z důsledku hustého provozu. Toto je další příklad mortality mláďat vlivem kolize s vozidlem. Kadever byl nalezen v biokoridoru. Stehlík obecný (Carduelis carduelis) Celkem jsme nalezli 1 ex. Tohoto druhu. Tento kadaver byl nalezen na úseku Satalice a byl určen jako jedinec starší než rok (+1K). Kadaver byl velmi poškozen hustou dopravou na ůseku. Tento jedinec byl nalezen v biokoridoru. Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento exemplář byl nalezen na úseku Čakovice a byl určen jako jedinec starší než rok (+1K). Kadaver byl vlivem velmi hustého provozu značně poškozen. Tento kadaver se nacházel v biokoridoru. 14

Holub domácí (Columba livia f. domestica) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento exemplář byl nalezen na úseku Čakovice a byl určen jako jedinec starší než rok (+1K). Kadaver téměř nebyl poškozen. Zvonek zelený (Carduelis chloris) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na úseku Čakovice a byl určen jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Tento exemplář nebyl silnou dopravou na tomto úseku poškozen. Kadaver byl nalezen na pravém kraji v biokoridoru. Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na úseku Čakovice. Tento jedinec byl dopravou velmi poškozen. Toto je další příklad mláděte usmrceného kolizí s vozidlem. Kadaver se nacházel uprostřed vozovky v biokoridoru. Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na úseku Čakovice a byl určen jako jedinec starší než rok (+1K). Tento jedinec nebyl dopravou nijak výrazně poškozen. Kadaver byl nalezen na levé straně vozovky v biokoridoru. Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen ne úseku Čakovice a byl určen jako jedinec starší než 1 rok (+1K). tento jedinec se nacházel bez většího poškození odmrštěn nárazem ve škarpě v biokoridoru. 15

Obojživelníci a plazi: Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na úseku Satalice, a byl určen jako jedinec starší než rok (+1K). Námi nalezený kadaver byl ve velmi špatném stavu téměř přischlý k povrchu vozovky. Kadaver byl nalezen na pravé krajnici v biokoridoru. Ropucha obecná (Bufo bufo) Celkem jsme nalezli 4 ex. tohoto druhu, což činí 7 % všech námi nalezených druhů. Všichni tito jedinci byly nalezeni na lokalitě Satalice. Kadavery byly určeny jako jedinec starší než rok (+1K). všechny až na jeden exemplář byly nalezeny v biokoridoru. U tohoto druhu jsou vypracovány kvalitní studie na problematiku vysoké mortality způsobené kolizemi s auty v době rozmnožování při přesunů k vodním plochám takže jsme se tímto druhem hlouběji nezabývali. Ropucha zelená (Bufo viridis) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na úseku Satalice a byl určen jako jedinec starší než 1 rok (+1K). Kadaver byl velmi poškozen až téměř přischnul k vozovce. Tento jedinec byl nalezen v biokoridoru. Užovka obojková (Natrix natrix) Celkem jsme nalezli 1 ex. Tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen na úseku Satalice a byl určen jako letošní mládě (1K). Kadaver byl velmi poškozen a nacházel se na pravé krajnici. Tento exemplář byl nalezen v biokoridoru. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Celkem jsme nalezli 1 ex. tohoto druhu. Tento jedinec byl nalezen ne úseku Satalice a byl určen jako jedinec starší než rok (+1K). Tento kadaver byl již velmi poškozen hustým provozem. Kadaver byl nalezen v biokoridoru uprostřed vozovky. 16

5. Diskuze 5.1. Porovnání lokalit Na Satalickém úseku jsme celkově nalezli mnohem více exemplářů (38 ex.) než v Čakovicích (20 ex.). Myslíme si že to bylo způsobeno rozdílnou délkou těchto úseků, když spočítáme denzitu exemplářů na kilometr vyjde nám velmi podobné číslo; Satalice 1,7 exemplářů na kilometr a kontrolu a Čakovice 1,5 ex. na kilometr a kontrolu. Rozdílné výsledky jsou i s ohledem na skladbu vrámci živočišných rodů. V Satalicích bylo 36 % ptáků, 26 % větších savců, 13 % drobných savců a 21 % obojživelníků a plazů. Zatímco v Čakovicích bylo 65 % ptáků, 30% větších savců a 5 % drobných savců. Domníváme se, že je to způsobeno různým umístěním úseků v krajině. V blízkosti satalické lokality se nachází Satalická obora, která slouží jako útočiště velkých savců a tím je velká možnost kolize většího savce s vozidly, zatímco v Čakovicích se žádný podobný biotop nenachází. Myslíme si, že umístění v krajině má také vliv na procento sražených ptáků. Satalická obora poskytuje mnohem výhodnější místa k pobytu a hnízdění než pás křovin uprostřed polí poblíž komunikace. V Čakovicích je naopak jediný široký pás křovin na levé straně vozovky v širokém okolí (nalevo obchodní centrum Čakovice a velké rozlehlé parkoviště, na pravé straně velký továrenský komplex) nejvhodnějším místem k hnízdění. Tím je způsobené vysoké procento námi nalezených ptáků (65 % všech námi nalezených kadaverů na tomto úseku). 5.2. Porovnání biokoridorů Na obou úsecích jsou biokoridory, jeden uměle vysázený a druhý přírodního charakteru a také v obou případech uprostřed biokoridoru protéká potok, v případě čakovickěho koridoru je v některých místech až sedm metrů široký. V místě křížení biokoridoru s komunikací je v obou případech mírně vyvýšený most. Více sražených živočichů a to zejména ptáků jsme nalezli v uměle vytvořeném a nevzrostlém biokoridoru. Domníváme se, že je to způsobeno právě tím, že koridor je nevzrostlý. Vršky korun nevzrostlých stromků dosahují nejvíce pár centimetrů nad můstek a tím i nad vozovku. Ptáci, kteří přelétají z těchto mladých stromků do většího porostu na druhé straně se tak ocitají přímo pod koly projíždějících aut. Také jsme zjistili,že biokoridory mají některé věci společné, v obou biokoridorech je most překlenující potok, na kterém jsme objevili několik sražených drobných savců. Myslíme si, že most je v obou případech pro savce jediná cesta v širším okolí jak se přes potok dostat. 17

6. Závěry Pravidelně jsme procházeli dva úseky (v Satanicích a Makovicích) tři a půl měsíce, to bylo přibližně 95kontrol. Celkově jsme nalezli 58 exemplářů a to ve spektru 29 druhů, z toho 20 na čakovické a 38 na satalické lokalitě. Z toho 16% bylo plazů a obojživelníků, 38%savců a 46% ptáků Na úseku v Satalicích bylo nejčastější umístění kadaverů na pravé krajnici a v pravé škarpě. Dle našeho názoru je to způsobeno hustým keřovým porostem na pravé straně vozovky, který ztěžuje z této strany přehlednost komunikace. Zvíře, které projde, popřípadě proletí tímto porostem, nemá čas se v malé mezeře mezi vozovkou a keři zorientovat a zareagovat na možné nebezpečí v podobě automobilu. Na lokalitě poblíž Čakovic jsme nalezli většinu kadaverů na krajnicích, a to z důvodu velmi hustého provozu, který měl velký destruktivní účinek na sražené exempláře uprostřed silnice. Tudíž nemůžeme věruhodně říci že námi nalezený počet exemplářů je konečný. Bezprostřední blízkost hnízda u vozovky nepříznivě ovlivňuje kolize hnízdících ptáků s vozidlem a možnost přežití vyvedených mláďat. Ta se mohou snadno stát obětí silniční dopravy při svých prvních pokusech o létání. Vyplynulo nám to z velkého počtu nalezených mladých ptáků na vozovce. Také je zde zvýšené riziko, že hnízdící pár hledá potravu pro své potomstvo převážně na povrchu silnice, kde se potrava jeví snadněji dostupná. Při této činnosti jsou ptáci zaneprázdněni a klesá jejich ostražitost. Což může mít později fatální důsledky, v podobě smrti často jednoho rodiče z hnízdícího páru. Což poté vede nejčastěji k vyvedení menšího počtu mláďat než při péči obou rodičů. Zjistit hnízdní úspěšnost ptáků v těsné blízkosti silnic se nám nepodařilo z důvodu velmi hustého keřového patra na obou lokalitách, které nebylo možné systematicky prohledávat bez většího narušení. Tímto narušením bychom mohli výrazně ovlivnit mortalitu mláďat v hnízdech - zpřístupnění keřového porostu, a tak i snadnější dostupnost hnízda pro predátory nebo vážně poškodit hnízda druhů hnízdících na nebo pár centimetrů nad zemí. Což by pak mohlo výrazně ovlivnit zdejší populace a tím bychom nezískali exaktní údaje. Místa s největším počtem sražených živočichů byly v obou lokalitách biokoridory, (kterými se podrobněji zabýváme ve speciální kapitole ve výsledcích), kde bylo zaznamenáno přibližně polovina všech nalezených kadaverů. Tyto specifické úseky slouží jako cesta k migraci a k pohybu většiny živočichů, proto je zde zvýšené riziko kolize s autem. Riziková období u populací ptáků, jsou dvě. A to; na začátku hnízdního období, při hledání partnera a vhodného místa k hnízdění (březen až duben pouze orientačně, toto obdobím je velmi individuální a záleží na každém druhu), a poté při vyvádění mláďat (nejvíce v polovině června). Podařilo se nám porovnat mezi sebou uměle vytvořený a přirozený biokoridor, přičemž uměle vytvořený a nevzrostlý biokoridor se nám ukázal jako více nebezpečný. A to ne pouze z hlediska ornitofauny, ale i z hlediska drobných obratlovců. Tento faktor je zejména z hlediska drobných obratlovců způsoben potokem, který protéká biokoridorem a 18

kříží se také se silnicí. Jediná možnost v širokém okolí jak potok překonat je právě přes most. (podrobněji tuto problematiku popisujeme v samostatné kapitole v diskuzi). Zjistit a popsat nejvhodnější místo pro hnízdění na daných lokalitách se nám nepodařilo z důvodu již popsaného v třetím bodě závěrů, dále z důvodu že takové místo se s největší pravděpodobností na daném úseku vůbec nenachází (Satalice), nebo se nachází na vysokých stromech či v širokém pásu křovin, které směřují od silnice (Čakovice). Zjistit jak rychle se kadavery vytrácejí na vybraných lokalitách se nám podařilo. Podle našich výsledků je vytrácení kadaverů způsobeno hlavně z důvodu hustého provozu na obou lokalitách. Hustý provoz způsobuje, že i čerstvý kadaver je za krátkou dobu rozježděn k nepoznání. Pokud byl kadaver nalezen i při následné kontrole, bylo to způsobeno jeho umístěním, které bylo zpravidla z dosahu kol. Takové umístění bylo například ve škarpě nebo na krajnici. Velmi významnou roli ve vytrácení kadaverů hraje také predace. A to jak ze strany přirozených mrchožroutů jako třeba toulavých psů, koček a lišek, ale i ze strany člověka. Nalezli jsme několik případů, kdy se na vozovce vyskytovala pouze velká krvavá skvrna a žádný jiný pozůstatek zde nebyl. Toto se týkalo pouze větších obratlovců (bažanti, srny, zajíci atd.). V jednom případě vedla od vozovky krvavá stopa za křoví, kde jsme nalezli umně vyvrhnuté zaječí vnitřnosti a zbytek byl nejspíše odnesen. Tento faktor rozhodně není zanedbatelný, ale nedá se exaktně změřit ani vyčíslit. Domníváme se, že k částečné eliminaci kolizí na námi sledovaných úsecích by stačilo vysekat podél vozovky část křovin rostoucí v těsné blízkosti komunikace. Aby zde bylo přibližně dva metry místa.. Tím se dosáhne k větší přehlednosti situace na vozovce a tím i k zmenšenému počtu kolizí s vozidly. 19

7. Použitá literatura a zdroje Dungel J., Hudec K., Atlas ptáků České a Slovenské republiky., Praha Academia, 2001. Šťastný K., Randík A., Hudec K., Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77, Academia, Praha, 1987. Svensson L. a kol., Ptáci Evropy, severní Afriky Blízkého východu, Svojtka & Co., Praha 2004, z anglického vydání Collins bird Guide Šťastný K. a kol., Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003, Aventinum, 2006 RNDr. Miloš Anděra Csc. a kolektiv, Velká kniha živočichů, 2001, -Vyďavatelstvo Príroda s.r.o. www.mapy.cz www.wikipedie.cz www.prahaastrednicechy.ochranaprirody.cz Sborník z Expedice 2008, Průzkum mortality obratlovců po srážce s vozidly na pozemních komunikacích I. až III. třídy, se zřetelem na drobné druhy. 20

8. A co dál? Rádi bychom v této zajímavé a bezpochyby přínosné práci pokračovali i nadále. Výsledky chceme uveřejnit na webové stránce, která by měla být zprovozněná někdy na začátku července 2010. Dále bychom rádi výsledky naší práce dále prezentovali na několika přednáškách pro členy ČSO (Česká společnost ornitologická) a pro širokou veřejnost na prezentaci pro zájemce během roku 2010. Také nám bude umožněno aplikovat naší práci při programu s dětmi z přírodovědného kroužku. 21

9. Poděkování Rádi bychom poděkovali několika lidem, kteří nám s naší prací výrazně pomohli. A to v první řadě Martinu Sládečkovi a Mgr. Anežce Koutníkové za odbornou pomoc. Dále Mgr. Františkovi Tichému za důvěru v nás vloženou. A na závěr všem ohleduplným řidičům, kteří si na nás nepotřebovali vylévat svůj každodenní stres a své osobní mindráky a projeli kolem, aniž by na sebe museli upozorňovat. 22

10. Mapy lokalit 10.1. Mapy - Satalice 23

10.1. Mapy - Čakovice 24