Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Podobné dokumenty
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

K O M E N T Á Ř K V Ý V O J I T R H U P R Á C E V ÚSTECKÉM KRAJI. v 1. pololetí 2005

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

S T R U Č N Á A N A L Ý Z A S T A V U A V Ý V O J E T R H U P R Á C E V ÚSTECKÉM KRAJI

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Zpráva o situaci na regionálním trhu práce okres Opava DUBEN 2017

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj.

S T R U Č N Á A N A L Ý Z A S T A V U A V Ý V O J E T R H U P R Á C E V ÚSTECKÉM KRAJI

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj.

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

A N A L Ý Z A S T A V U A V Ý V O J E T R H U P R Á C E V ÚSTECKÉM KRAJI. v roce 2004

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj.

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Zpráva o situaci na regionálním trhu práce okres Opava BŘEZEN 2019

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl.m. Prahu. Měsíční statistická zpráva

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

VÝVOJ NA TRHU PRÁCE V REGIONU KARVINSKO V MĚSÍCI DUBNU 2019

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště Česká Lípa. Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Jednání poradního sboru Krajská pobočka v Ústí nad Labem

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Zpráva o situaci na regionálním trhu práce okres Opava KVĚTEN 2019

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Pracovní síla v Jihomoravském kraji

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl. m. Prahu. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

TISKOVÁ ZPRÁVA. Měsíční krajská statistika pro média okres Svitavy 04/2014. Úřad práce ČR Krajská pobočka v Pardubicích

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj.

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Liberec

Měsíční přehled o nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj.

Transkript:

Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:most@mo.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2007 Most, srpen 2007

Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: most@mo.mpsv.cz, http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2007 Most, srpen 2007 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě

Administrativní členění okresu Most

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na území okresu je zatím jeden hraniční přechod se SRN, což výrazně omezuje příhraniční turistiku, ekonomiku, atd. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500-700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Chemopetrol, a.s (od 1.8.2007 Unipetrol RPA). Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Chemopetrolu je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Záměr obnovení zanedbaného území vznikl původně z iniciativy Chemopetrolu. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za

účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Tato firma chce vytvořit do 5 let 530 pracovních míst. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. Přímo v Mostě se rozvijí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů)další investiční průmyslová zóna Litvínov Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. I přes připravenost průmyslových zón schází v současnosti v okrese Most nový strategický investor, který by svými novými výrobními kapacitami zvýšil nabídku pracovních míst a snižoval tak počty nezaměstnaných. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka. 1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu.

Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) počet 116 685 Hustota osídlení obyvatel/km 2 250 Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % 1.3.1961 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 1.12.1970 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 1.11.1980 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 3.3.1991 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 1.3.2001 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 21 obcí a 5 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného 27 616 28,5 Vyučení a střední odborné bez maturity 37 999 39,3 Úplné střední s maturitou 20 881 21,5 Vyšší odborné a nástavbové 2 560 2,6 Vysokoškolské 5 091 5,2 Nezjištěné 2 083 2,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem 96 995 100,0

Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2005 Podíl obyvatel celkem Podíl obyvatel ženy 0 14 15 64 65+ 0 14 15 64 65+ 15,6 72,2 12,3 14,6 70,6 14,8 Počet obyvatel:116 836 Počet žen: 59 662 V populaci okresu mírně převažují ženy (51,1 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 72,2 % obyvatel v produktivním věku (15 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,6 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12,3 %). Okres Most je dlouhodobě zatížen velkým počtem osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, jejichž podíl na rozvoji okresu je minimální. Tyto osoby se soustředí zejména na sídlištích v Litvínově-Janově a Chánov. Začlenění těchto osob do normálně fungující společnosti je velkým úkolem zejména pro místní samosprávu. Úřad práce by k řešení této problematiky mohl přispět zejména vytvářením speciálních programů, pro tuto skupinu obyvatel, vedoucí k jejich začlenění na trh práce, a to alespoň dočasnému.

2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 273 264 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 1 870 1 930 celkový počet zaměstnavatelů 2 143 2 194 Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 32 893 32 863 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 8 312 8 482 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 4 758 4 818 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 45 963 46 163 Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, a to přesto že tyto společnosti zaznamenaly mírný pokles zaměstnanosti o 30 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců naopak zaznamenaly nárůst o 170 pracovních míst. Pro další příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména další rozvoj malého a středního podnikání, který ve svém důsledku povede k další stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, která je stále ovlivňována sezónními výkyvy. Uplynulé pololetí lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšné, neboť nezaměstnanost se v okrese Most výrazně snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost a poměrně výrazný růst v oblasti stavebnictví. 2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most.

Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 30. 6. 2007 Odvětví Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Rok 2004 Počet subjektů Rok 2005 Rok 2006 Rok 6/07 Rok 2004 Počet pracovních míst Rok 2005 Rok 2006 Rok 6/07 32 36 36 42 410 473 304 385 8 8 8 8 5 294 5 037 4 765 4 674 228 261 286 281 10 841 10 823 10 827 10 800 8 8 8 7 716 656 593 545 Stavebnictví 258 281 317 319 3 320 3 269 3 406 3 434 Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj *) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 560 631 690 700 4 851 4 846 4 690 4 305 177 207 235 225 1 008 1 065 1 109 1 133 104 116 124 126 3 966 3 879 3 677 3 906 23 26 27 27 291 262 232 226 278 304 333 352 2 138 2 452 2 505 3 130 41 41 41 42 1 797 1 556 1 617 1 656 Školství 114 117 116 117 2 715 2 696 2 680 2 659 Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 61 62 68 67 3 026 2 981 2 947 2 901 176 208 231 232 1 394 1 484 1 523 1 537 CELKEM 2 064 2 302 2 516 2 541 41 467 41 479 40 875 41 291 *) zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.) Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. Stejné období loňského roku zaznamenalo totéž. Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 25 subjektů. Celková zaměstnanost se u sledovaných zaměstnavatelských subjektů zvýšila o 416 pracovních míst.

Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 226 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj. 10 800 pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj. 4 674 pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj. 4 305 pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví obchod a opravy spotřebního zboží (pokles o 385 prac. míst, tj. o 8,2%), - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 91 prac. míst, tj. o 1,9%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj, (nárůst o 625 prac. míst, tj. o 25%), - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (nárůst o 229 prac. míst, tj. o 6,2%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 30. 6. 2007 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví 6/07 % 6/07 % Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 42 1,7 385 0,9 Dobývání nerostných surovin 8 0,3 4 674 11,3 Zpracovatelský průmysl 281 11,0 10 800 26,4 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7 0,3 545 1,3 Stavebnictví 319 12,5 3 434 8,3 Obchod a opravy spotřebního zboží 700 27,5 4 305 10,4 Pohostinství, ubytování 225 8,8 1 133 2,7 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 126 5,0 3 906 9,5 Peněžnictví a pojišťovnictví 27 1,1 226 0,5 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj *) 352 13,8 3 130 7,6 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 42 1,7 1 656 4,0 Školství 117 4,6 2 659 6,4 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 67 2,6 2 901 7,0 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 232 9,1 1 537 3,7 CELKEM 2 541 100,0 41 291 100,0 *) zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.) Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.

2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2006 30. 6. 2007 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 92 7 13 89 11 8 základní vzdělání 5 873 62 95 5 237 221 24 nižší střední vzdělání 6 1 6 5 1 5 nižší střední odborné 321 3 107 254 3 85 střední odborné s výuč.listem 4 635 473 10 3 852 555 7 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 51 6 8 39 8 5 ÚSV 236 12 20 204 13 16 ÚSO s vyučením i maturitou 434 20 22 359 52 7 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 1 177 73 16 999 80 12 vyšší odborné vzdělání 19 3 6 16 3 5 bakalářské vzdělání 41 0 0 47 3 16 vysokoškolské 120 35 3 113 43 3 doktorské 2 0 0 4 0 0 celkem 13 007 695 19 11 218 993 11 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivý rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, či občanů Slovenské republiky, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využít při zadávání a rušení volných míst Portál MPSV, kde si místa zaměstnavatelé obsluhují sami. Za první pololetí roku 2007 bylo prostřednictvím Portálu zadáno 332 pracovních míst a 181 jich bylo zrušeno. K 30. 6. 2007 bylo prostřednictvím Portálu udržováno 283 pracovních míst.

Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2006 30. 6. 2007 Třída KZAM volná uchaz./ volná Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 vedoucí a řídící pracovníci 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 7 kvalifikovaní řemeslníci 8 obsluha strojů 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci uchaz./ 1 místo 124 19 7 92 19 5 391 55 7 352 78 5 829 90 9 716 128 6 1091 7 156 871 17 51 2524 38 66 2129 29 73 161 13 12 108 3 36 2198 327 7 1699 434 4 1193 105 11 966 213 5 4382 41 107 3879 72 54 Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Naopak poptávka po nekvalifikovaných dělnících a po dělnících v zemědělství zůstává velmi nízká. Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2005 2006 2007 2005 2006 2007 Leden 288 250 702 53 59 19 Únor 262 432 695 57 34 18 Březen 324 415 716 46 35 17 Duben 319 489 770 45 29 15 Květen 317 512 951 46 28 12 Červen 360 695 993 40 20 11 Červenec 300 686 49 20 Srpen 359 752 41 19 Září 327 702 45 20 Říjen 312 660 46 20 Listopad 304 664 47 19 Prosinec 279 695 52 19 Z této tabulky je jasně patrný pokračující nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku takřka dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.

3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN Vývoj nezaměstnanosti celkem stav k ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 13 007 11 218 6 871 6 048 z toho dosažitelní 12 454 10 737 6 504 5 732 volná pracovní místa 695 993 695 993 uchazeči připadající na 1 VPM 19 11 10 7 uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 2004 1 678 1 523 922 844 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti (v %) 19,5 17,4 23,9 21,9 Ve prvním pololetí roku 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 2,1 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2006. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 789. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí 2007. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend posledních tří let a v letošním roce dále dochází k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Tento nárůst však byl oproti minulým rokům minimální. Příznivě se tak, kromě příznivého ekonomického vývoje, projevila i mírná zima, která znamenala menší sezónní nárůst počtu nezaměstnaných. Od ledna již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále velmi příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres stále na prvním místě v rámci ČR, a to přesto že počet evidovaných uchazečů se jen za první pololetí letošního roku se snížil o 1 789. Situace by se měla ještě dále zlepšovat v důsledku příchodu nových investorů do našeho okresu, popřípadě i do okresů sousedních. Velmi výrazný vliv na nezaměstnanost by měla mít zejména zóna TRIANGLE, kde se předpokládá během dvou let vznik nejméně 4000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi, které již v této zóně zahájili svou činnost. Navíc se v dalších letech předpokládá v této zóně vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.

3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok 2006 9 257 10 671 8 084 4 370 4 917 3 679 za 1. pololetí 2007 4 256 6 045 4 068 1 973 2 796 1 915 Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1138 uchazečů), zároveň jich však bylo také 1044 vyřazeno. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v březnu, a to 1112. V březnu bylo také zatím nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 780. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání v březnu byl způsoben zejména zahájením sezónních prací, a to nejen ve stavebnictví. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.

3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30.6.2007 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 92 0,7 89 0,8 41 0,6 41 0,7 základní vzdělání 5 873 45,2 5 237 46,7 3 012 43,8 2 707 44,6 nižší střední vzdělání 6 0,1 5 0,1 3 0,1 3 0,1 nižší střední odborné 321 2,5 254 2,3 136 2 129 2,1 střední odborné s výuč.listem 4 635 35,6 3 852 34,3 2 354 34,3 2013 33,3 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 51 0,4 39 0,3 46 0,7 38 0,6 ÚSV 236 1,8 204 1,8 161 2,3 138 2,3 ÚSO s vyučením i maturitou 434 3,3 359 3,2 256 3,7 225 3,7 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 1 177 9 999 8,9 770 11,2 659 10,9 vyšší odborné vzdělání 19 0,1 16 0,1 11 0,2 11 0,2 bakalářské vzdělání 41 0,3 47 0,4 22 0,3 29 0,5 vysokoškolské 120 0,9 113 1 58 0,8 54 0,9 doktorské 2 0,1 4 0,1 1 0,1 1 0,1 celkem 13 007 100 11 218 100 6 871 100 6 048 100 V uplynulém pololetí se opět zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 53:47. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti, a to i proto, že zaměstnavatelé si na místa pro nekvalifikované pracovníky vybírají raději uchazeče, alespoň vyučené. Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 760 5,8 571 5,1 375 5,5 277 4,6 20 24 let 1 815 14 1 440 12,8 773 11,3 650 10,7 25 29 let 1 714 13,2 1 415 12,6 861 12,5 738 12,2 30 34 let 1 776 13,7 1 505 13,4 1 025 14,9 908 15,1 35 39 let 1 485 11,4 1 308 11,7 908 13,2 798 13,2 40 44 let 1 448 11,1 1 287 11,5 869 12,6 783 12,9 45 49 let 1 314 10,1 1 132 10,1 704 10,2 624 10,3 50 54 let 1 493 11,5 1 370 12,2 867 12,6 790 13,1 55 59 let 1 083 8,3 1 051 9,4 454 6,6 444 7,3 nad 60 let 119 0,9 139 1,2 35 0,5 36 0,6 celkem 13 007 100 11 218 100 6 871 100 6 048 100

Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 25 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zde se patrně příznivě projevil vliv aktivní politiky zaměstnanosti, kde patří tato skupina uchazečů mezi preferované při vytváření dotovaných pracovních míst. Bohužel i přes zvýšenou snahu úřadu práce při vytváření pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se opět zvýšil podíl uchazečů nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 1 699 13,1 1 546 13,8 766 11,1 751 12,4 3 6 měsíců 1 370 10,5 1 089 9,7 725 10,6 536 8,9 6 9 měsíců 881 6,8 756 6,7 472 6,9 398 6,6 9 12 měsíců 836 6,4 677 6,0 446 6,5 386 6,4 12 24 měsíců 2 009 15,4 1 746 15,6 1 119 16,3 983 16,2 nad 24 měsíců 6 212 47,8 5 404 48,2 3 343 48,7 2 994 49,5 celkem 13 007 100 11 218 100 6 871 100 6 048 100 I přesto, že absolutní počet dlouhodobě evidovaných uchazečů významně poklesl je jejich podíl na celkové nezaměstnanosti stále velmi vysoký a v uplynulém období se dokonce ještě mírně zvýšil. Více než 6 měsíců je evidováno 76,5% uchazečů a více než 12 měsíců 63,8% uchazečů. U žen je situace ještě horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 78,7% a více než 12 měsíců 65,7%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti nadále patří k jednomu z hlavních úkolů na další období. Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12. 2006 30. 6. 2007 31.12. 2006 30. 6. 2007 1 110 1 165 1 110 1 161 553 632 614 670

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 124 1 92 0,8 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 391 3 352 3,1 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 829 6,4 716 6,4 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 091 8,4 871 7,8 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 524 19,4 2 129 19,0 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 161 1,2 108 1,0 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 2 198 16,9 1 699 15,1 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 1 193 9,2 966 8,6 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 4 382 33,7 3 879 34,5 tř. 0 příslušníci armády 7 0,1 3 0,1 nezadáno 107 0,8 403 3,6 celkem 13 007 100 11 218 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 54 0,8 40 0,7 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 245 3,6 222 3,7 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 449 6,5 399 6,6 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 911 13,3 730 12,1 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 971 28,7 1 689 27,8 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 98 1,4 61 1,0 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 351 5,1 277 4,6 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 298 4,3 253 4,2 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 436 35,5 2 165 35,7 tř. 0 příslušníci armády 2 0,1 2 0,1 nezadáno 56 0,8 210 3,5 celkem 6 871 100 6 048 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocný a nekvalifikovaný pracovník, - prodavači v obchodech, - zedník, - zámečník, - švadlena, šička, - montážní dělník, - kuchař.

3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 bez vzdělání a neúplné základní 37 23 18 8 základní vzdělání 195 182 107 98 nižší střední vzdělání 0 0 0 0 nižší střední odborné 62 27 29 16 střední odborné s výuč.listem 190 88 74 46 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 0 0 0 0 listu ÚSV 14 18 10 10 ÚSO s vyučením i maturitou 82 51 44 32 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 142 89 89 52 vyšší odborné vzdělání 5 5 2 4 bakalářské vzdělání 24 23 13 15 vysokoškolské 10 8 7 3 doktorské 0 1 0 0 celkem 761 515 393 284 Počet evidovaných absolventů se v uplynulém období opět významně snížil. Jedná se o trend, který pozorujeme poslední dva roky. V situacích ekonomicky příznivého vývoje je větší poptávka po kvalifikované pracovní síle a tak zaměstnavatelé stále častěji přijímají do pracovního poměru i absolventy škol, a to přesto že jim chybí praktické zkušenosti. Je pravděpodobné, že si zaměstnavatelé uvědomili i to, že tyto mladé pracovníky si mohou dovychovat dle svých potřeb. Ke zvýšení atraktivity absolventů na trhu práce přispívá i úřad práce s využitím všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů, s využitím nástroje vyhrazená pracovní místa, přispívá jejich adaptabilita, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. K dalšímu zlepšení situace v zaměstnávání absolventů by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.

3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 osoby se ZP 1 311 1 222 572 530 podíl na celkovém počtu uchazečů 10,1 10,9 8,3 8,8 z toho: plně invalidní 5 6 1 2 částečně invalidní 919 874 398 375 os. zdravotně znevýhodněné 387 342 173 153 Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.

4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1. 5. 2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. K 1. 1. 2007 došlo k přistoupení Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Tento fakt ovlivnil počty zaměstnávaných cizinců s pracovním povolením i občanů EU/EHP a Švýcarska. Zaměstnaní cizinci stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 Zaměstnaní s pracovním povolením 341 134 Informace o zaměstnaní podle 98 písm. a) až e), j), k) 42 44 Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska 208 415 4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 30. 6. 2007 bylo v okrese Most registrováno prostřednictvím informačních karet celkem 415 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (184), Rumuni (88), Bulhaři (74), Poláci (36), Němci (13), Litevci (6), Britové (3), Nizozemci (3), Irové (2), Belgičané (2), Ital, Švéd, Rakušan a Dán. Bulhaři, Rumuni, Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. V důsledku rozšíření Evropské unie byl ve sledovaném období zaznamenán početní nárůst u profesí obsazovaných občany EU/EHP a Švýcarska, konkrétně občany Bulharska a Rumunska. Z celkového počtu 415 zde pracovalo 34 žen, tj. 8,2 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, montér kovových konstrukcí, klempíř, montér-potrubář, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma OKZ HOLDING a.s., MONIZ s.r.o., EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., RELUKO s.r.o. a Promotherm s.r.o.. 4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích zemí Platných povolení k zaměstnání cizinců k 30. 6. 2007 bylo celkem 134. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, stavební dělník, montážní dělník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Změna počtu u profesí obsazovaných občany EU/EHP a Švýcarska zároveň vyvolala u stejných profesí pokles v případě obsazování těchto míst cizinci, a to již výše zmiňovaným vlivem vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Počet platných povolení se snížil o 207. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (104), Mongolska (10), Moldavska (3) a Palestiny (3).

Mezi největší zaměstnavatele patří MIKO 2000 s.r.o., EVROPA 2000, s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o. a BONDAVA s.r.o.. V případě evidovaných cizinců (44 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států Ukrajina (12), Čína (7), Vietnam (7), Mongolsko (4), Kyrgyzstán (4), Ruská federace (3), Kazachstán (2) a po jedné osobě Arménie, Moldavsko, Makedonie, Nigérie a Srbsko. 4.3. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) 17 18 Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) 2 1 Pracovní Smlouvy do Švýcarska 0 0 V první polovině roku 2007 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 18 občanů ČR. Nejčastěji se jedná o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Ve stejném období byl úspěšný 1 žadatel do Spolkové republiky Německo na dobu 12 až 18 měsíců. Přetrvává zájem o zaměstnání v SRN na 12 až 18 měsíců ze strany občanů, kteří již tuto možnost v minulosti využili. Tyto žádosti však bývají zamítnuty, neboť tuto formu zprostředkování zaměstnání v Německu mohou zájemci využít jen jednou. Dalšími důvody zamítnutí bývají často formální nedostatky žádostí (např. věk nad 40 let, nedostatečná kvalifikace, aj.). Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od 1. 5. 2004.

5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost Za I. pololetí roku 2007 bylo podáno 39 podnětů, z toho 4 podněty byly z důvodu věcné nebo místní příslušnosti postoupeny jinému správnímu orgánu a 1 podnět byl vyřizován v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním odborem provedeno 112 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 36 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 66 občanů. Jednalo se nejčastěji o profese stavební dělník, zedník, prodavač, servírka číšník. Z celkového počtu provedených kontrol bylo 7 zaměřeno na plnění povinného podílu ve smyslu 81 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kontrolou bylo zjištěno 1x opožděné nahlášení způsobu a výše plnění, 4x chybný výpočet, 1x neuhrazení, 4x opožděné uhrazení povinného podílu. Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 6 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 7 cizinců při výkonu činnosti prodavač (3), zedník (2), číšník (2). Tyto kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií, Policií ČR nebo s Městskou policií. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 25 zaměstnavatelům uložena pokuta za porušování zákona o zaměstnanosti v celkové výši 529.000,- Kč. Pořádková pokuta uložena nebyla. Dále v rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 1 stížnost týkající chování a jednání úřednice. Stížnost byla shledána jako nedůvodná. Oddělením veřejnosprávních kontrol a insolvence bylo v I. pololetí roku 2007 provedeno 22 následných veřejnosprávních kontrol a 2 průběžné veřejnosprávní kontroly. V osmi případech následné veřejnosprávní kontroly bylo zjištěno porušení podmínek dohody, kontrolní zjištění bylo předáno na Finanční úřad v Mostě. V jednom případě následné veřejnosprávní kontroly byl dán podnět ke kontrole OSZZ Most, VZP Most a MŠMT. 5.2. Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. Účelem tohoto zákona je uspokojení mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele, na kterého je podán návrh na prohlášení konkursu, protože není schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům.

V I. pololetí roku 2007 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 20 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v I. pololetí roku 2007 19 zaměstnanců u pěti zaměstnavatelů. Mzdy za I. pololetí roku 2007 byly vyplaceny v celkové výši 868 481,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 51 672,- Kč, na zdravotní pojištění 31 203,- Kč a na daních 284 142,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce 501 464,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce byly postoupeny celkem 4 žádosti zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků.

6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2006 1. pololetí 2007 Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 269 679 128 995 z toho na pasivní politiku (PPZ) 108 812 49 714 na aktivní politiku (APZ) 160 867 61 726 podíl APZ na PZ v % 59,6 47,8 Z tabulky vyplývá, že většina prostředků na politiku zaměstnanosti byla použita na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na prostou výplatu dávek v nezaměstnanosti. Znamená to, že jen menší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce. Z hlediska úřadu práce a jeho role na trhu práce by však byl žádoucí spíše opačný poměr vynaložených prostředků. Aktivní politika zaměstnanosti je pro úřad práce jedním z hlavních prostředků jak příznivě ovlivňovat situaci na trhu práce. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2006 1. pololetí 2007 SÚPM zřízená zaměstnavateli 2 481 999 SÚPM vyhrazená zaměstnavateli 25 002 10 126 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 3 948 1 327 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 248 0 veřejně prospěšné práce 44 643 15 887 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 14 952 6 084 Rekvalifikace 13 824 4 771 překlenovací příspěvek 371 205 příspěvek na dopravu zaměstnanců 37 5 příspěvek na zapracování 34 24 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti 120 15 948 7 600 programy tvorby nových pracovních míst 6500 14 355 Evropský sociální fond OP RLZ 31 158 0 Rezervní fond 1 102 0 Ostatní (semináře, expertízy apod.) 619 343 celkem 160 867 61 726

Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém pololetí 39 769 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti. 6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok 2006 1. pololetí 2007 SÚPM zřízená zaměstnavateli 39 19 SÚPM vyhrazená pracovní místa 585 109 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 67 29 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 3 0 místa v rámci VPP 349 238 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 79 24 celkem 1122 419 6.2.1. Společensky účelná pracovní místa příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 19 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 81 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 66 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 35 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: pracovník v potravinářské výrobě, prodejce, obsluha strojních zařízení, manipulační dělník, sekretářka, obchodní referent, provozní úředník, pracovník obsluhy CTP, ekonom, zámečník, automechanik, referent personální práce, projektant. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 998.944,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 52.576,-Kč.

Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených. 6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 109 nových pracovních míst. Spolu z místy vytvořenými na základě dohod z předchozího roku bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 253 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 251 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 108 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, skladní, uklízečka, manipulační dělník. Na vyhrazená pracovních míst bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 10.126.487,- Kč. Z toho bylo 8.591.512-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 1.534.975,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Počet uzavřených dohod je mírně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která byla v roce 1. pololetí 2007 průměrně 3.000,-Kč měsíčně po dobu 6. resp. 12 měsíců, hraje hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let, kteří nikdy nepracovali. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel. 6.2.3. Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 29 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 116 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost.

V 1. pololetí 2007 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: maloobchod, holičství-kadeřnictví, truhlářství a hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 1.327.170,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 45.764,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je úmrtnost v rámci tohoto nástroje malá. 6.2.4. Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 238 nových pracovních míst. Spolu s místy, která vznikla na základě dohod uzavřených v minulém roce, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 281 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 264 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 244 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v roce 2006 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů celkem 163. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizace, kde bylo zaměstnáno 50 uchazečů. Dalších 17 uchazečů bylo zaměstnáno u obecně prospěšných společností. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V 1. pololetí 2007 byly obdobně jako v roce 2006 uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Meziboří, Obec Bečov, Město Litvínov, Obec Obrnice. Na veřejně prospěšné práce bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 15.886.662,- Kč. Z toho bylo 7.453.548,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 8.433.114,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna.