Výživa u osob s Alzheimerovou nemocí. Syndrom pokročilé demence a paliativní péče.

Podobné dokumenty
PODÁVÁNÍ STRAVY UŽIVATELŮM

Stejně jako v jiném životním období, i ve stáří platí, že stravování by mělo být vyvážené, pestré a s dostatečným množstvím potřebných živin.

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Whitte paper on palliative care in dementia. V.česko-slovenská konference paliativní medicíny, Brno, sídlo VOP

Dysfagie = Porucha polykání

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

DYSFAGIE uvedení do problematiky

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Malnutrice v nemocnicích

Poskytování stravy osobám s demencí

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Péče klinického logopeda o pacienty s neurogenní dysfagií

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B

Demence a lidé s demencí. Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Zásady výživy ve stáří

Orofaryngeální dysfagie u poranění krční páteře a míchy

Role fyzioterapeuta a logopeda v péči o pacienty s ALS

Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči. Autonomie v činnostech každodenního života

2014 Diana Šurková a Lucie Soukupová, SOŠ a SOU Sušice 1

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Pacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči. Iva Holmerová

Zdravý životní styl pohyb a strava

Interdisciplinární workshop NK FN Brno, 12.dubna Nutriční podpůrný p tým

Projekt Zdravá školní jídelna v praxi Zlínského kraje

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

Faktory ovlivňující výživu

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním

Co je prasečí chřipka?

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Urbánková P., Gál B., Hložková T., Čefelínová J.

Komorbidity a kognitivní porucha

Psychiatrie. Reprint PRO PRAXI

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Syndrom demence: Paliativní somatická symptomatologie. Z. Kalvach

Centrová péče o pacienty s cystickou fibrózou: situace v ČR

Jak jsou propojena ústa s tělem? JAK VAŠE ORÁLNÍ ZDRAVÍ OVLIVŇUJE VAŠE CELKOVÉ ZDRAVÍ

Ústav ošetřovatelství

ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE

ELFis informační systém pro mapování zdravotní péče v závěru života. Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, Petřvald, Tel: , DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY

Obezita má řešení M Fried 1,2, 1)OB klinika, centrum pro léčbu obezity a metabolických onemocnění Praha 2)1. LF UK Praha Výukové pracoviště 1.

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TRÁVICÍ A MOČOVÁ SOUSTAVA

Dietní systém Nemocnice Strakonice, a.s. VÝŽIVA 2. vydání SP-V-005-P Dělení dietního systému...1

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Mgr. Jana Kašpárková Mgr. et Ing. Klára Burišková FHS UK v Praze, Filozofie, Aplikovaná etika Integrace zdravotní a sociální péče, Praha,

DIETNÍ SYSTÉM OLÚ Albertinum Žamberk

Soutěž Sapere zkušenosti z prvního ročníku

Dieta v běžném životě diabetika 2.typu

Kreuzbergová Jaroslava, FN Plzeň MÝTY O STRAVOVÁNÍ HOSPITALIZOVANÉHO PACIENTA

Důsledky nedostatku pitné vody

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Dystelektázy plic na JIP tipy a triky

TERMINOLOGIE NUTRIČNÍ INTERVENCE

STRAVOVÁNÍ - DIETY Odborné učiliště Kelč Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

PITNÝ REŽIM EDUKAČNÍ MATERIÁL PRO PACIENTY

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

6. PORUCHA ŘEČI, CHÁPÁNÍ A POLYKÁNÍ

Maturitní témata profilová část

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Neuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie. Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

Sipping. Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová

Graf 1. Vývoj incidence a mortality pacientů s karcinomem orofaryngu v čase.

Konzultace se poskytují zdravotníkům, laikům veterinářům i chovatelům zvířat ze všech oblastí České republiky na 2 konzultačních tel.

Strategie České alzheimerovské společnosti P-PA-IA

Členění základních odborností NRNO

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Etické problémy pacientů s defibrilátorem. Miloš Táborský I. IKK FNOL a UPOL

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Péče o lidi s demencí na malém oddělení. Michaela Baumanová Gerontologické Centrum Praha 8

Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra. Život

Metodický list - anotace: se vicí soustavy, seznamují se se složen

Člověk s demencí a jeho svět. Zdeněk Kalvach

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU

NDP. aneb. Národní diabetologický program

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN

Příloha č. 1 Dotazník

Zpracování: Vladimíra Oravcová vedoucí přímé péče Ev. číslo: II PP 10/2017. koordinační a projektový pracovník

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Transkript:

Výživa u osob s Alzheimerovou nemocí. Syndrom pokročilé demence a paliativní péče. MUDr. Hana Vaňková 3. LF UK Gerontologické centrum Praha 8 Centre for Expertize in Longevity and Long term care, CELLO UK

Výživa Demence je vysoce energeticky náročná choroba. I při zvýšeném příjmu potravin nemocní při rozvinuté nemoci hubnou až kachektizuji. Je třeba zvýšit počet jídel. Nemocní snědí i velké porce, někdy až neuvěřitelné množství jídla. Mnozí mají velkou chuť na sladkosti. O výživě přejato z publikace Péče o pacienty s kognitivní poruchou, která je účastníkům rozdávána. Podklad k diskusi zkušeností účastníků.

Je nutné dbát na pitný režim. Nemocni nemají pocit žízně, tekutiny se musí stále nabízet. Sami se nenapijí, ani když maji hrneček na stole.

Správný režim přijímání stravy, dopomoc s jídlem, vedeni k základním návykům a stereotypům důležité i v edukaci rodiny jídlo a jeho příjem zůstávají jednou z posledních aktivit a prožitků, kontaktů se světem a zároveň životni nezbytnosti.

polykání Poruchy polykání jsou u demence časté, přicházejí zejména ve fázi pokročile demence. Jejich důsledkem je zhoršení nutričního stavu a mohou způsobit komplikace, nejzávažnější je aspirační pneumonie

Potíže při polykání pacient necítí stravu, kterou má v ústech, nebo se chova, jako by o ní nevěděl pokud ma stravu v ústech, nic s ni nedělá, jen ji v ustech drži špatně stravu kouše a neposunuje ji v soustech dozadu směrem k hltanu vyplivuje či vystrkuje kousky stravy z úst nebo jí velmi rychle a dává si do úst příliš velká sousta

Potíže při polykání nemocný jí nedostatečně, odmítá potravu, brzy s jídlem přestává, nechce dále jíst či pít povídá s plnou pusou, zapomíná polykat kašle, fouká do jídla nebo do piti stěžuje si, že se jídlo neposouvá dále, zůstává v krku i po spolknuti sousta ma vlhký kloktavý hlas ma potiže s polykáním tablet kloktá tekutiny místo aby je polykal má častý poslechový nález na plicích a časté záněty plic a průdušek

Co pomůže pacient má při jídle sedět rovně, bradu má držet co nejníže. (Když zakloníme hlavu, snáze se otevře epiglotis, proto, zejména při zpomaleném polykacím reflexu, se snaze vdechne potrava či tekutin) je potřeba malých doušků. Nejsnáze toho docílíme dětskou či čajovou lžičkou.

Co pomůže Pokud pacient pije z hrnečku, je třeba jej kontrolovat a hrneček pomalu a přerušovaně naklánět. Je vhodné použit nádobu uzpůsobenou tak, aby pacient nemusel zaklánět hlavu. Proto jsou nevhodné lahvičky a nádoby, kdy musí sedící pacient příliš zaklánět hlavu.

Podpora polykání sousta mají být mala je třeba střídat jídlo s pitím, aby se dutina ústní snáze uprázdnila podněcujte pacienta, aby správně a důkladně polykal, aby zkusil polknout po Lze podat lžíci vždy dvakrát, abychom měli jistotu, že polkl dostatečně

Podpora polykání jestliže po polknutí zůstává stále jídlo v ústech, podejme prázdnou lžičku, tak snaze vyprovokujeme další polknuti veďme pacienta k častému a pravidelnému polykání, zabraňme tak kloktáni tekutiny po skončeni jídla zkontrolujeme dutinu ústní, abychom měli jistotu, že v ni nezůstaly zbytky jídla či tekutiny, které by pacient mohl aspirovat

Demence Vzhledem k vysoké prevalenci je demence častou komorbiditou jiného terminálního onemocnění Považujeme Alzheimerovu chorobu za terminální onemocnění?

Kdy je pravá chvíle začít s paliativní péčí u pacienta se sy demence na podkladě neurodegenerativního on? od stanovení diagnózy Stádium mírné demence(reisberg 3-4) Středně pokročilá demence (Reisberg 5) Pokročilá demence (Reisberg 6) Velmi pokročilá demence (Reisberg 7) Demence sama o sobě není indikací k paliativní péči

White paper on Palliative care in dementia

Delphi studie na základě literatury, hlavní expertní skupina 12 odborníků ze 6 zemí definovala skupinu klíčových oblastí, s doporučením pro každou z nich osloveno 89 expertů z 27 zemí k online evaluaci. Celkem 5 kol se zapracováním zpětné vazby k dosažení konsenzu Čtvrté kolo zahrnovalo rozhodnutí hlavního týmu a páté postoj Evropské Asociace pro Paliativní Péči.

EAPC White paper on Palliative care in dementia Většina demencí, jako je d. při Alzheimerově nemoci, je neodvratně progresivní, život zkracující, a vedoucí ke smrti i když pacienti mohou žít mnoho let. Vnímání demence jako terminální nemoci bylo spojeno s větším komfortem u pacientů umírajících s demencí. van der Steen JT, Onwuteaka-Philipsen BD, Knol DL, Ribbe MW, Deliens L. Caregivers understanding of dementia predicts patients' comfort at death: a prospective observational study. BMC Med 2013 Apr 11;11:105. Mitchell et al., The Clinical Course of adnvaced Dementia, New Eng J Med, 2009

EAPC White paper on Palliative care in dementia Zlepšení kvality života, podpora udržení funkčního stavu, podpora komfortu, což všechno jsou také cíle paliativní péče mohou být považovány za vhodné cíle péče po celou dobu průběhu onemocnění způsobujícího demenci přičemž pořadí důležitosti těchto cílů se mění v čase průběhu nemoci.