Tsunami a cestovní ruch
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odbornou pomoc, cenné připomínky a rady, kterými přispěl během konzultací k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se účastnili mého dotazníkového šetření a výzkumu.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tsunami a cestovní ruch Bakalářská práce Autor: Klára Schmittová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012
Copyright 2012 Klára Schmittová
Abstrakt SCHMITTOVÁ, Klára: Tsunami a cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odporné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 91 stran. Bakalářská práce pojednává o vlivu tsunami na cestovní ruch, potenciální účastníky a postiţené destinace. Cílem mé bakalářské práce je posouzení cestovního ruchu po zasaţení oblasti vlnou tsunami. Jak velký vliv má tento jev na mezinárodní a domácí cestovní ruch. Úkolem výzkumu je zjistit jaké je povědomí o jevu tsunami a zhodnocení jak riziko tsunami dokáţe ovlivnit rozhodování turistů o výběru destinace. Klíčová slova: Cestovní ruch, Tsunami, Indonésie, Japonsko, Rizikové oblasti, Průzkum Abstract SCHMITTOVÁ, Klára: Tourism and tsunami. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 91 pages. Bachelor s thesis involves and discusses the impact of the tsunami waves on the tourism, the potential participants and the affected areas. The aim of my bachelor thesis is to discuss the question of tourism after the tsunami wave impact and how far the international and domestic tourism tend to be affected. The survey was supposed to show the level of general knowledge about the tsunami phenomenon and to judge how far the risk of the tsunami is able to affect the tourists decisions about their final destination choice. Keys words: Tourism, Tsunami, Indonesia, Japan, High risk zone, Survey 9
Předmluva V mé bakalářské práci se zabývám problematikou jevu tsunami. Zkoumám vliv tsunami na cestovní ruch. Po nedávných přírodních katastrofách spojených s tsunami, které ovlivnily cestovní ruch a celý svět, jsem dospěla k názoru, ţe by bylo dobré toto téma posoudit. Jde zde o kombinaci přírodních jevů, geografie, cestovního ruchu a ekonomických dopadů. Cestovní ruch je neoddělitelně spojen s přírodními jevy, tudíţ i s negativními faktory jako jsou katastrofy. Ty mohou velmi silně ovlivnit chování a rozhodování jak turistů, tak i touroperátorů. Práce má dvě části. V teoretické části se věnuji samotné problematice tsunami. Objasňuji teorii různých vzniků tsunami. Popisuji také historické události spojené s tsunami. Zde se zaměřuji na nedávné katastrofy v Indonésii a Japonsku. Zajímala jsem se o to, jaké měly dopady na cestovní ruch. Praktická část práce obsahuje popis rizikových oblastí pro cestovní ruch a vyhodnocení stupně nebezpečí ve vybraných destinacích. Důleţitou součástí je i vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsem uskutečnila. Cílem práce bylo zlepšit povědomí veřejnosti o jevu tsunami. Snaţila jsem se zjistit, jak tento jev ovlivní cestovní ruch a chování potenciálních turistů. Mými zdroji při zpracování této práce jsou odborné broţury a roční zprávy mezinárodních organizací a další kniţní i elektronické materiály. Zdroje, které jsou v cizím jazyce, jsem překládala sama. 10
Obsah ÚVOD... 14 TEORETICKÁ ČÁST... 16 1. Tsunami... 16 1.1 Co je to tsunami... 16 1.2 Jak vzniká tsunami... 17 1.2.1 Podmořské zemětřesení... 17 1.2.2 Vulkanická činnost... 19 1.2.3 Pobřeţní a podmořský sesuv půdy... 19 1.3 Energie vln tsunami... 20 2. Výběr tsunami v průběhu dějin... 21 2.1 Události Středozemního moře... 21 2.2 Katastrofa v Indonésii roku 2004... 22 2.2.1 Cestovní ruch v postiţených oblastech... 24 2.2.2 Snaha o obnovu cestovního ruchu... 25 2.3 Tsunami Japonsko 2011... 27 2.3.1 Cestovní ruch postiţených oblastí... 28 2.3.2 Snaha o obnovu cestovního ruchu... 29 3. Varovné systémy... 31 3.1 Varovná centra proti tsunami... 31 11
PRAKTICKÁ ČÁST... 33 4. Rizikové oblasti cestovního ruchu... 33 4.1 Zhodnocení hrozby ve vybraných turistických destinacích... 35 4.1.1 Shrnutí rizikovosti destinací... 41 5. Dotazníkové šetření... 42 5.1 Cíle šetření... 43 5.2 Vyhodnocení průzkumu a jeho grafické zpracování... 44 5.2.1 Shrnutí výsledků průzkumu... 58 5.3 Vyhodnocení doplňujícího průzkumu... 60 5.3.1 Shrnutí výsledků druhého průzkumu... 60 Závěr... 62 Seznam pouţitých zdrojů... 63 Přílohy... 77 12
Seznam zkratek US$ TNT ASEAN OSN JPO United States dollar Trinitrotoluen Association of Southeast Asian Nations United Nations Organization Japan Tourism Agency JNTO TWC NOAA IOC/UNESCO PTWC IOTWS CTWC Japan National Tourism Organization Tsunami Warning Centres National Oceanic and Atmospheric Administration Intergovernmental Oceanographic Commission Pacific Tsunami Warning Center Indian Ocean Tsunami Warning System Caribbean Tsunami Warning Center NEAMTWS CK CA North East Atlantic, Mediterranean and connected seas Cestovní kancelář Cestovní agentura 13
ÚVOD V nedávné době byl cestovní ruch velmi silně postiţen několika přírodními katastrofami. Tsunami byla jednou z nich. V roce 2004 to byla tsunami v Indonésii a v roce 2011 následně tsunami v Japonsku. Tyto dvě katastrofy měly skutečně výrazný vliv na mezinárodní cestovní ruch. V současnosti turisté mohou cestovat do všech koutů světa. Dostávají se do zemí, které mají rozličné přírodní podmínky, krajinný ráz a klima. Tato různorodost destinací je pro cestovní ruch důleţitá, můţe však přinášet i určitá rizika. Země je ţivá planeta. Kaţdé zemětřesení, kaţdý výbuch sopky, kaţdý hurikán a kaţdá tsunami souvisí s nezbytným ţivotním cyklem tohoto nebeského tělesa. Přírodní katastrofy jsou projevem ţivota naší planety. Kaţdý člověk by měl znát jejich podstatu. To je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla zpracovat téma tsunami. Zde mohu skloubit poznatky z geografie, cestovního ruchu a dalších oborů, které mě zajímají. V poslední době se pojem tsunami skloňuje velmi často. Tato přírodní katastrofa je známa velmi dlouho. Vyskytovala se i v minulých dobách, ale lidé neznali jejich pravou povahu. V současnosti se situace změnila. Cestovní ruch se stal masovým a globalizuje se. V důsledku toho se také stále častěji setkáváme s vlnami tsunami. V dávné minulosti se Evropané do vzdálených a exotických míst nedostávali tak často jako dnes. Čím více jsou přímořské destinace zastavěny hotely, tím katastrofálnější mohou být následky ničivých vln tsunami. Dnes uţ o jevu tsunami máme mnoho informací z vědeckých pozorování a výzkumů. V teoretické části mé práce tyto informace shrnu. Popíšu nejčastější způsob vzniku tsunami, a uvedu, v jakých turistických destinacích je vysoká pravděpodobnost jejich výskytu. Také jsem vybrala historické případy tsunami, které měly vliv na cestovní ruch. Zvláště jsem popsala dvě nedávné katastrofy spojené s tsunami v Indonésii roku 2004 a v Japonsku roku 2011. Na těchto událostech lze velmi dobře demonstrovat vliv tsunami na cestovní ruch. 14
Hlavní částí mého výzkumu a praktické části práce bylo zhodnocení rizika katastrof ve vybraných destinacích. Také jsem provedla dotazníkové šetření. To bylo zaměřeno na povědomí studentů (potenciálních turistů) o jevu tsunami. Rovněţ mě zajímalo, jakým způsobem tento jev ovlivní jejich rozhodování při výběru cesty do zahraničí. 15
TEORETICKÁ ČÁST 1. Tsunami 1.1 Co je to tsunami Tsunami je japonské slovo, které znamená dlouhá přístavní vlna. Jev se také často nazývá seizmické mořské vlny nebo přílivové mořské vlny. Tyto termíny jsou však zavádějící. Tsunami vzniká z mnoha příčin, proto je japonský název tsunami nejvhodnější. Byl mezinárodně přijat a vztahují se na něj všechny formy vln tsunami. [1] V Jižní Americe je tento jev známý jako maremoto. (Jakeš, Kozák; 2005; str. 45) Tsunami je série vln, které se zpravidla tvoří v důsledku silného vychýlení mořské hladiny. Nejčastější příčinou je podmořské zemětřesení. Vlny se na hladině vody šíří jako rozšiřující se kruhy. Postup vlny můţeme přirovnat k oblázku vhozenému do rybníka, který vytváří sérii kruhových vln. Vlny tsunami často vypadají jako vodní zeď, která na břeh můţe dorazit během hodiny. První vlna nemusí být vţdy největší, většinou jsou to druhé, třetí, čtvrté nebo ještě pozdější vlny. Poté, co vlna přijde a zaplaví břehy, vzdaluje se opět směrem k moři. Mořské dno ustupuje dále od břehů. Další vlna následuje často během několika minut, a nese sebou plovoucí trosky, které byly zničeny předchozí vlnou. Kdyţ vlny dorazí do přístavů, jsou velmi silné a nebezpečné. Jsou schopné rozlomit lodě, rozbít domy a kotviště, kterými se voda valí jako řeky a vodní kanály do vnitrozemí. [1;2] 16
1.2 Jak vzniká tsunami Tsunami můţe vzniknout vulkanickou činností, sesuvem půdy, pádem skal do moří a oceánů nebo ojediněle pádem meteoritu. Ke většině tsunami však dochází vlivem zemětřesení na mořském dně nebo pod ním. Tsunami vznikají nad epicentrem zemětřesení. Vlny se mohou projevit v blízkosti místa, kde došlo k zemětřesení, ale také mohou zdolat velké vzdálenosti přes celé oceány, neţ dosáhnou pobřeţí. Ty, které vznikají v blízkosti místa vzniku, mohou být velmi ničivé. Soustřeďují totiţ svou energii na menší prostor. Také nebývá dost času na varování obyvatel dotyčných území. Ty vzdálené mohou působit škody na velkých plochách po celých oceánech. [3] 1.2.1 Podmořské zemětřesení Vznik tsunami je nejčastěji způsoben podmořským zemětřesením. Ta jsou vázána na oblasti u hranic tektonických (litosférických) desek nebo také na tektonické poruchy jiného druhu. Zemský povrch je sloţen z několika litosférických desek, které se pohybují v horizontálním směru. Desky se na svých okrajích obnovují nebo zanikají v astenosféře (vrstva pod litosférou). Tyto pochody se nazývají tektonika litosférických desek. 17
V místech, kde probíhají černé linie, vzniká subdukce. Desky do sebe tlačí a tím se stará zasouvá pod druhou a zaniká. Na červených hranicích se desky oddalují a vzniká nová litosféra. Ţluté se navzájem třou vedle sebe opačným směrem. [4] Mapka č. 1 - Tektonika litosférických desek Subdukční zóny jsou charakteristické hlubokými oceánskými příkopy, sopečnými ostrovy nebo sopečnými horskými řetězy kolem hrany Tichého oceánu. Tato oblast je zvaná Ohnivý prstenec Pacifiku (The Ring of Fire). Většina silného zemětřesení se vyskytuje v zónách subdukce a představuje 80% energie uvolněné po celém světě. Spolehlivým odhadem pro velikost zemětřesení je naměření magnitudy, coţ je intenzita uvolněné energie. [2] 18
1.2.2 Vulkanická činnost Také sopečné výbuchy mohou vytvořit vlny tsunami. Můţe se propadnout sopečný masiv, magmatická komora nebo se do moře sesunou pyroklastické proudy (pohyblivá směs ţhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela). Příkladem tsunami vzniklé sopečnou erupcí je z roku 1883, kdy vybuchla a rázem se zhroutila sopka Krakatoa v Indonésii. Tato exploze zapříčinila vlny vysoké téměř 30 m, zničila pobřeţní města a vesnice podél úţiny Sunda na obou ostrovech Jáva i Sumatra a zabila 36 417 lidí. [5] Kdyby tato sopka vybuchla dnes, mělo by to dalekosáhlé následky. Oba ostrovy jsou vyhledávaným cílem, který ročně navštíví více neţ 3 miliony turistů. Případná tsunami by zdevastovala turistické oblasti v širokém okolí, postihla by mnoho turistů a domácích obyvatel. Výbuch by oslabil také leteckou dopravu. Následná evakuace a dodávka potřebných surovin by byly značně omezené. Obrázek č. 1 - Vulkán Krakatoa 1.2.3 Pobřežní a podmořský sesuv půdy Vznik tsunami sesuvem půdy či pádem skal a ledovců do moří není tak častý. Energie vlny vzniklé tímto způsobem se většinou rychle rozptýlí. Největší vlna tsunami způsobená sesuvem skal byla zaznamenána 10. července 1958 na Aljašce v zátoce Lituya. Vlivem zemětřesení se zde sesunul skalní masiv (40 000 000 m 3 ) do zálivu a vznikla obrovská vlna tsunami vysoká 516 m. Vlna zničila vše, co měla v cestě po obou stranách zálivu na ploše 10,4 km 2. Během této události zahynuli dva lidé a byly zničeny tři lodě. [6;7] 19
1.3 Energie vln tsunami Tsunami je jiný druh vlny neţ ty běţné na povrchových vodách. Běţné vlny vznikají v důsledku atmosférických pochodů. Mají periodu od 5 do 20 sekund a délku vlny (vzdálenost mezi sousedními vrcholy vln) 100 aţ 200 m. Tsunami má tyto parametry odlišné, perioda je od 10 do 120 minut a vlnová délka můţe být 500 km. Tsunami je na oceánu málokdy zaznamenána. Její amplituda (výška vlny) je totiţ pouze od 30 do 60 cm. (Jakeš, Kozák; 2005; str. 46-47) Rychlost tsunami závisí na hloubce oceánu, kterým postupuje. Čím hlubší vody jsou, tím je rychlost vyšší. Pro příklad, kde je oceán hluboký 6 km, má tsunami rychlost vyšší neţ letadlo (800 km/h). Taková tsunami se dokáţe dostat z jednoho konce Tichého oceánu na druhý za méně neţ den. Jakmile tsunami dosáhne mělčích pobřeţních vod, třením se dnem oceánu se zpomalí a výška vlny se začne zvyšovat. Výsledkem můţe být destruktivní vlna s výškou aţ 30 m. Výška vlny na pobřeţí se značí jako run-up. Díky různým typům pobřeţí a výskytu ostrovů se vlna od povrchů odráţí a vrací. Na strmém břehu má vlna vyšší rychlost a zvedá se více do výšky. Vlna, která postupuje na mírný břeh je zpomalená třením o dno, ale má tendenci se dostat dál do vnitrozemí. [2;8] Obrázek č. 2 - Run-up tsunami 20
2. Výběr tsunami v průběhu dějin 2.1 Události Středozemního moře V historii vzniklo nespočet devastujících vln tsunami, jak v oceánech, tak i mořích. Ve Středozemním moři bylo zaznamenáno uţ několik katastrof. Kolem 16 velkých zemětřesení se vznikem tsunami bylo zaznamenáno na pobřeţí Řecka i u jiných přímořských oblastí. Je tedy pravděpodobné, ţe i v následující době se tsunami ve Středozemním moři mohou vyskytnout. [9] Přibliţně roku 1 500 př. n. l. na ostrově Santorini vybuchla sopka Théra, která vytvořila vlnu vysokou více neţ 35 m. Ta měla ničivé následky na severní pobřeţí Kréty a jiné přímořské oblasti. [10] Podle srovnání kaldery (kruhový jícen sopky) Krakatoi a Théry se soudilo, že thérská vlna musela být asi 3krát vyšší. Za půl hodiny zasáhla Krétu, Řecko a za hodinu i Egypt. (Kukal; 1982; str. 112) Další událost se stala roku 365 na ostrově Kréta. Zde vzniklo silné podmořské zemětřesení (o síle 8 stupňů). Zemětřesení a následná tsunami způsobila zničení části Řecka, severní Libye, Egypta a Sicílie. Toto zemětřesení na východě Středozemního moře bylo největší seizmickou aktivitou od 4. do 6. století našeho letopočtu. Tsunami zdevastovala jiţní a východní pobřeţí Středozemního moře a zabila mnoho lidí. [11] Obzvláště velkou katastrofou bylo zničení hlavního města Portugalska. V roce 1755 Lisabon zasáhla tsunami, která vznikla podmořským zemětřesením v Atlantském oceánu. Vlna aţ 20 m vysoká zpustošila pobřeţí severní Afriky, zaznamenána byla v jiţní Anglii a dorazila aţ do Karibského moře přes Atlantik. V Lisabonu bylo zabito okolo 90 000 lidí. Přes 10 000 lidí zahynulo na africkém pobřeţí v Maroku. Téměř celé město Lisabon bylo zemětřesením, sérií vln a poţáry zničeno. Během této katastrofy Portugalsko přišlo také o mnoho historických památek, uměleckých děl a dokumentů. Po tomto ničivém zemětřesení začali tehdejší filozofové a spisovatelé spekulovat o příčině této katastrofy. Filozofové jako Voltaire, Jan-Jacques Rousseau a Immanuel Kant se pokoušeli vysvětlit toto zemětřesení bez nadpřirozených příčin. Jejich úvahy ovlivnily další vývoj filozofického i vědeckého myšlení na 200 let dopředu. [12] 21
Poslední velká katastrofa ve Středozemním moři byla zaznamenána v Itálii u Messinského průlivu roku 1908. Po zemětřesení o síle 7,5 Richterovy stupnice přišla tsunami přesahující 10 m. Zahynulo přes 70 000 obyvatel. Byly zničeny pobřeţní oblasti Sicílie a obce podél pobřeţí Itálie. Po tomto ničivém zemětřesení i filozofové a spisovatelé spekulovali o pravé příčině vzniku katastrofy. Ovlivněna byla jejich díla tak i myšlení. Představitelé Voltaire, Rousseau a Kant svými spekulacemi dali jeden z prvních systematických pokusů vysvětlit zemětřesení bez nadpřirozených příčin. [13] 2.2 Katastrofa v Indonésii roku 2004 Místo: Ostrov Sumatra, Indonésie, jihovýchodní Asie Geneze tsunami: Síla zemětřesení: Podmořské zemětřesení 9.1 stupňů Počet obětí: 227 889 Škody: 10 000 000 US$ Mapka č. 2 - Epicentrum zemětřesení v Indonésii a šíření tsunami 22
Dne 26. prosince roku 2004 zasáhlo v ranních hodinách západní pobřeţí Severní Sumatry zemětřesení o síle 9,1 stupňů. Epicentrum bylo v aktivní zóně mezi indickou a barmskou litosférickou deskou v hloubce 30 km. Oblast zemětřesení byla 1 300 km dlouhá a podmořské dno bylo vyzdviţeno o několik metrů. Zemětřesení takové síly byla v průběhu století zaznamenána také na Kamčatce (1952), v Chile (1960) a na Aljašce (1962). Ta ale neměla tak devastující následky jako otřesy v Indonésii, kde jsou pobřeţní oblasti více obydleny a zastavěny domy a hotely. Energie, kterou tsunami vytvořila, se odhaduje na 5 megatun TNT a zemský povrch osciloval ještě 4 měsíce po zemětřesení. Tvrdí se, ţe otřesy z prosince 2004 velmi lehce pozměnily také Země. Během této katastrofy zahynulo více neţ 200 tisíc lidí. Vlna zasáhla pobřeţí Bangladéše, Srí Lanku, Thajsko, somálské přímořské oblasti, jiţní Afriku. Zaznamenána byla i na pobřeţí Severní a Jiţní Ameriky. Tato tsunami zasáhla obyvatele pobřeţních oblastí nepřipravené. Proti hrozící katastrofě nebylo vyhlášeno ţádné varování. Detekce tsunami není snadná. V chudších oblastech světa je nedostatečná. Jen na některých pláţích byli lidé varování a zachráněni. Stalo se tak díky znalostem místních obyvatel. [14;15] Tabulka č. 1 - Oběti katastrofy tsunami Indonésie 2004 Oběti katastrofy tsunami Indonésie 2004 Země Počet obětí Země Počet obětí Indonésie 167 540 Barma 61 Srí Lanka 35 322 Tanzanie 13 Indie 16 269 Seychely 3 Thajsko 8 212 Bangladéš 2 Somálsko 289 Jižní Afrika 2 Maledivy 108 Jemen 2 Malajsie 75 Keňa 1 Celkem 227 889 23
Tabulka č. 2 - Počet obětí (nezvěstných) evropských turistů Počet obětí (nezvěstných) evropských turistů Země Počet obětí Země Počet obětí Německo 574 Dánsko 46 Švédsko 544 Ukrajina 17 Itálie 288 Česko 14 Francie 196 Polsko 11 Finsko 176 Maďarsko 10 Velká Británie 158 Řecko 9 Švýcarsko 125 Irsko 8 Holandsko 117 Portugalsko 8 Rakousko 103 Estonsko 3 Belgie 91 Španělsko 3 Norsko 84 Chorvatsko 2 Celkem 2 587 2.2.1 Cestovní ruch v postižených oblastech Tato tsunami zavinila smrt asi 9 tisíc zahraničních turistů (převáţně Evropanů). Kromě ztrát na lidských ţivotech byla poznamenána také ekonomika a hospodářství. Asijské destinace v posledních dvou desetiletích zaznamenaly nárůst cestovního ruchu a pro některé z těchto zemí je toto odvětví, rybolov a zemědělství největší poloţkou příjmu. [16] Největší ekonomický dopad měla katastrofa na cestovní ruch a rybářství. Průmysl cestovního ruchu měl vysoké materiální ztráty, ale utrpěla i pověst uvedených destinací. Mnozí turisté váhali, zda si jako cíl své dovolené vybrat země, které jsou nebezpečím tsunami ohroţovány. Zdevastována byla materiálně technická základna měst a ubytovacích komplexů. Byly zničeny hotelové resorty, infrastruktura, pláţe i kulturní památky. Ţivotní prostředí utrţilo také velikou ránu. Během katastrofy bylo poničeno mnoho vzácných ekosystémů jako mangrovníky, korálové útesy, coţ jsou také atraktivity lákající turisty. [15] Mnoho hlavních turistických středisek bylo zasaţeno a téměř zničeno, jako například provincie Banda Aceh v Indonésii. Ve středisku Phuket v Thajsku byly také zasaţeny hotelové resorty, ale ne v takové míře. Více neţ 80% bylo neporušeno. I tak si turisté 24
po katastrofě tuto destinaci nevybrali. Všechny destinace, závislé na cestovním ruchu se ze všech sil snaţily odstranit následky tsunami. V průběhu ledna mohly některé z nich relativně normálně fungovat a nabídnout opět své sluţby turistům (př. turistická střediska Kopipi beach, Krabi beach v Thajsku). Vnitrozemí postiţených oblastí se s katastrofou potýkat přímo nemuselo. Srí Lanka a Maledivy měly sice zdevastované pobřeţí, ale 70% turistických oblastí zůstalo nedotčeno. [16;17] Tabulka č. 3 - Incoming postižených oblastí (zdroj: autor) Mezinárodní cestovní ruch incoming (1000) Meziroční pokles/nárůst Země 2004 2005 04/05 Indonésie 5 321 5 002-6% Malajsie 15 703 16 431 + 5% Myanmar/Barma 242 232-4% Thajsko 11 737 11 567-1% Bangladéš 271 208-23% Indie 3 457 3 919 + 13% Maledivy 617 395-36% Srí Lanka 566 549-3% Destinace, které byly zasaţeny vlnou tsunami, měly velké problémy s rychlou obnovou cestovního ruchu. Největší propad mezinárodního cestovního ruchu byl na Maledivách (- 36%), Bangladéši (- 23%) a v Indonésii (- 6%). Celkově se všechny zasaţené země potýkaly s poklesem počtu přijíţdějících turistů. Výjimkou byly destinace Malajsie a Indie. 2.2.2 Snaha o obnovu cestovního ruchu Vlády zemí zasaţených tsunami se spolu s touroperátory a mezinárodními asociacemi snaţily co nejdříve obnovit cestovní ruch. Bylo to důleţité z ekonomických důvodů. Příkladem této snahy je mezinárodní setkání ASEAN Tourism Forum, které se konalo na ostrově Langkawi v Malajsii. 50 touroperátorů a dodavatelů sluţeb diskutovalo o tom, jak rychle a co nejlépe obnovit příjezdový cestovní ruch. Padly návrhy na sníţení ceny sluţeb (ubytování, catering), vytvoření incentivních cest. Dodavatelé leteckých 25
sluţeb vytvořili akční letenky a zástupci medical tourism ohlásili také speciální slevy. Sdruţení Bali Hotels Association, které sdruţuje více neţ 100 hotelů na Bali, bylo u zrodu programu Tsunami ready certified. Jde o novou výstavbu bezpečného ubytování a napojení hotelů na varovné systémy proti tsunami. [18;19] Na ostrově Srí Lanka ministerstvo cestovního ruchu uvedlo po katastrofě novou marketingovou kampaň. Ale úspěch nebyl tak velký, jak se očekával. Kapacity hotelů byly vyuţity kolem 20% (ačkoli většina z nich nebyla ani dotčená katastrofou). Mezinárodní organizace pro cestovní ruch při zasedání v Phuketu zorganizovala ve spolupráci s OSN výstavbu budov pro ekologicky orientovaný udrţitelný cestovní ruch. Do tohoto programu se mohli zapojit i místní občané a malí podnikatelé. Je třeba zdůraznit, ţe na likvidaci následků této katastrofy se nepodílely pouze světové humanitární a vládní organizace. Také široká veřejnost reagovala a zasílala dary na obnovu postiţených zemí. Motivem tu byl soucit s rodinami obětí a pozůstalých. [17;20] 26
2.3 Tsunami Japonsko 2011 Místo: Geneze tsunami: Síla zemětřesení: Ostrov Honšú, Japonsko, východní Asie Podmořské zemětřesení 9.0 stupňů Počet obětí: 15 854 Škody: 210 000 000 US$ Mapka č. 3 - Epicentrum zemětřesení v Japonsku a šíření tsunami Na východní pobřeţí Japonska udeřila 11. března 2011 masivní vlna tsunami. Té předcházelo nejsilnější zemětřesení zaznamenané v historii Japonska. Jeho intenzita dosáhla 9.0 stupňů Richterovi stupnice. Epicentrum bylo u ostrova Honšú, přibliţně 130 km východně od města Sendai v Tichém oceánu. Zlom se nacházel v hloubce 24 km v Japonském příkopu mezi litosférickou deskou Pacifiku a Severní Ameriky. Oblast zemětřesení byla 300 km dlouhá a široká téměř 150 km. Run-up (výška vlny na pobřeţí) dosáhla 37 m a voda v některých oblastech pronikla aţ 10 km 27
do vnitrozemí. Odhaduje se, ţe celý ostrov Honšú byl vlivem těchto otřesů posunut místy aţ o 25 cm. [21] Během této katastrofy zahynulo okolo 15 000 lidí a přes 5 000 se stále pohřešuje. Zničeno bylo více neţ 300 000 budov, byla poškozena infrastruktura měst (silnice, mosty, ţeleznice, letiště), zdevastovány byly turistické destinace a přírodní rezervace. Vlna tsunami postihla i pobřeţní oblasti mnoha států podél celého Pacifiku. Zemětřesení a tsunami zasáhlo také jadernou elektrárnu Fukushima Daiichi a Daini Nuclear Power Plants. V důsledku úniku radiace musela být evakuována oblast široká více neţ 20 km. [22;23] 2.3.1 Cestovní ruch postižených oblastí Poptávka domácího i zahraničního cestovního ruchu v Japonsku následně rapidně klesla. Nejhůře na tom byla prefektura Tohoku. Po katastrofě bylo poškozeno asi 25% z 285 registrovaných hotelů a hostinců. Třináct z nich muselo dočasně nebo úplně zastavit provoz. I destinace, které nebyly přímo zasaţeny, přišly o své turisty a návštěvníky. Během března a dubna bylo zrušeno asi 61% rezervací zájezdů a ubytování. Nabídka domácích zájezdů cestovními kancelářemi se sníţila o 31,5%. Mnoho mezinárodních kongresů a veletrhů v celé zemi bylo zrušeno. Pro velké finanční ztráty kongresové turistky musela JPO a JNTO vydat různá opatření proti dalšímu rušení akcí, které uţ byly v průběhu příprav. Katastrofa měla vliv na pokles návštěvnosti Japonska zahraničními turisty. Příjezdový cestovní ruch klesl mezi roky 2010 a 2011 o celých 62.5% a výjezdový cestovní ruch o 9%. Více neţ 71 leteckých společností nabízejících lety do Japonska změnilo či zcela zrušilo nabídku této destinace. Například společnost Delta Airlines zaznamenala na trase do Japonska pokles poptávky o 20% a Japan Airlines na mezinárodních linkách o 25%. Japonsko představuje jednu z hlavních destinací celosvětové letecké dopravy. Sníţení nabídky tak i poptávky sluţeb se tak dotklo mnoha společností po celém světě. [23;24] 28
Graf č. 1 - Příjezdový cestovní ruch - Incoming 2.3.2 Snaha o obnovu cestovního ruchu JNTO s dalšími partnery a mezinárodními organizacemi hned po tragické události z března 2011 začala propagovat Japonsko po celém světě. Pro zvýšení poptávky vytvořily cestovní kanceláře speciálních zájezdy a balíčky sluţeb. Na podporu cestovního ruchu malých a středně velkých podniků, přímo i nepřímo postiţených katastrofou, byly zřízeny finanční záruky a další podpory. Velkou pomocí bylo dočasné prodlouţení licencí všem ovlivněným touroperátorům. Pro informovanost mezinárodních turistů byly bezprostředně po zemětřesení na webových stránkách JNTO zveřejněny informace o katastrofě a postiţených destinacích. Organizace pro podporu cestovního ruchu vyuţily různé marketingové dohody, jak získat domácí i zahraniční turisty zpět. V oblasti Tohoku je cestovní ruch jedním ze čtyř hlavních průmyslů. Má tedy velký vliv na místní zaměstnanost a ekonomiku. [23] Další významnou kampaní byla akce Nikdy se nevzdávej Japonsko, zahájená v dubnu 2011. Akce měla podpořit domácí cestovní ruch. Zde spolupracoval veřejný i soukromý sektor v oblasti dopravy a poskytovaní sluţeb. Soukromé cestovní kanceláře vytvořily dobrovolnické balíčky, kterými posílaly dobrovolníky na pomoc do postiţených oblastí. Dalším návrhem bylo poskytnout 10 000 letenek zdarma. I přes celosvětový ohlas kampaň nakonec schválena nebyla. [25] 29
I po této katastrofě se Japonsko podle průzkumu Visa s survey umístilo jako třetí v ţebříčku popularity. 16% respondentů uvedlo Japonsko jako potenciální cíl jejich cest. Pro zahraniční cestující z Číny, Jihokorejské republiky a dalších zemí zůstalo Japonsko stále klíčovou destinací. Tvrdým úsilím Japonsko dosáhlo po 9 měsících rychlého zotavení. Stalo se tak rychleji, neţ se očekávalo. Letecké společnosti Japan Airlines a All Nippon Airways zaznamenaly obnovení poptávky po dálkových letech. Počty zahraničních turistů se v lednu 2012 zvýšily o 4,5 %. Tento trend trvá nadále. Předpokládá se, ţe během roku 2012 by se měl mezinárodní cestovní ruch zotavit úplně. [26;27] 30
3. Varovné systémy Varovná centra před tsunami byla zřízena za účelem včasného upozornění pobřeţních oblastí o hrozících nebezpečí z moře, aby tak bylo zabráněno na ztrátě ţivotů a majetku. Hlavním střediskem jsou Tsunami Warning Centres (TWC). Vyuţívají místní a globální seismografické sítě, kterými zjišťují velikost potenciálního zemětřesení. Pomocí bójí, které měří hladinu moře, mohou ověřit a vyhodnotit závaţnost tsunami. TWC následně zasílá varovné zprávy do oblastí, kterým hrozí nebezpečí. Rychlost oznámení a příchod tsunami se liší v závislosti na vzdálenosti epicentra. Tabulka č. 4 - Dosažené časy ohlášení od TWC Typ tsunami Čas příhodu tsunami Doba odezvy TWC Místní 0-1h 2-5min Regionální 1-2h 5-10min Vzdálená více než 2h 10-20min V případě vzniku tsunami posílá TWC varování do středisek, která se nacházejí nejblíţe epicentra. Poté do oblastí regionálních. Nejméně kaţdou hodinu jsou místní centra informována o postupu a síle tsunami, a to tak dlouho neţ TWC varování zruší. [28] 3.1 Varovná centra proti tsunami Varovná centra pod záštitou NOAA, IOC/UNESCO mají čtyři oblasti působení. Hlavními cíli těchto center je neustále detekovat a lokalizovat hlavní zemětřesení, zjistit, zda se zde nevyskytují tsunami a konečně zajistit účinné varování pro pobřeţní oblasti. Jedno centrum se nachází v Tichém oceánu. Pacific Tsunami Warning Center (PTWC). Bylo zaloţeno v roce 1949. Společně s centry na Havaji, Aljašce a Japonsku poskytují informace a varování pro Pacifik a okrajové oblasti. [29] V roce 2006 bylo uvedeno do chodu varovný systém v Indickém oceánu. Indian Ocean Tsunami Warning System (IOTWS), kde je v provozu 25 seismografických stanic a tři oceánské senzory. [30] V Karibském moři odstartoval varovný program, který je prvním krokem před zavedením finálního systému Caribbean Tsunami Warning Center (CTWC). 31
Program poskytuje podporu, poradenství a pozorování vzniku tsunami. [31] Pro oblast Atlantiku a Středozemního moře je vytvořen varovný systém North East Atlantic, Mediterranean and connected seas (NEAMTWS), který byl otestován v roce 2005. [32] 32
PRAKTICKÁ ČÁST 4. Rizikové oblasti cestovního ruchu Velká většina vln tsunami se vyskytuje v Tichém oceánu. Je to hlavně v důsledku rozlohy tohoto oceánu. Tichý oceán zabírá více neţ třetinu zemského povrchu a je obklopen řadou horských řetězů, oceánskými příkopy a sopečnými ostrovy. Nejaktivnější zóna se nazývá The Ring of Fire Ohnivý prstenec Pacifiku. [33] Největší intenzitu podmořských zemětřesení najdeme v hlubokých mořských příkopech (Japonský, Aleutský, Kurilsko-kamčatský a Peruánsko-chilský příkop). (Kukal; 1982; str. 110) Mapka č. 4 - The Ring of Fire 33
V Indickém oceánu je seizmická aktivita a výskyt tsunami niţší neţ v Pacifiku. Subdukční zóny se nachází u Andamanských a Nikobarských ostrovů, Sumatry, Jávy a v Bengálském zálivu. Nejaktivnější zónou je jihovýchodní část Indického oceánu. V místech kontaktu Jávského příkopu a Západoaustralské pánve zde vznikají časté zemětřesení a ničivé tsunami. [34] Vulkanicky a tektonicky aktivní části Atlantiku najdeme v jeho středu podél podmořského pohoří Středoatlantský hřbet. Vlivem vulkanické činnosti zde vulkány místy vystupují z oceánu nad mořskou hladinu a vytvářejí tak linie sopečných ostrovů. Hranice Atlantiku jsou naopak relativně stabilní, aţ na Kanárské ostrovy. [35] Na ostrově La Palma se nachází aktivní vulkán. Vědci tvrdí, ţe pokud by došlo k silným erupcím, část sopky by se mohla zhroutit přímo do oceánu a vytvořila by tzv. megatunami. Její výška by mohla dosáhnout aţ 1 000 m. Taková megatunami by zasáhla celé východní pobřeţí Ameriky, USA a země v Karibiku. [36] Určité nebezpečí je i v oblasti Karibských ostrovů. Karibik má podobnou geotektoniku jako Indonésie nebo Ohnivý prstenec Pacifiku. Nacházejí se zde místa subdukce litosférických desek. Odtud i riziko vzniku tsunami. (Jakeš, Kozák; 2005; str. 60-61) Zemětřesení a následné tsunami se vyskytuje i ve Středozemním moři, ne však tak často a v tak velké intenzitě. Riziko vzniku tsunami je velké v Egejském, Jónském a Levantském moři. Pouze v malé míře v moři Jaderském. (Kukal; 1982; str. 112) 34
4.1 Zhodnocení hrozby ve vybraných turistických destinacích V této části práce jsem vyhodnocovala rizika vln tsunami na cestovní ruch. Vybrala jsem populární turistické destinace ze světových oceánů a Středozemního moře, kde je riziko tsunami velké. Obsahem hodnocení je výčet přírodních katastrof, které způsobily tsunami. Dále i počet přijíţdějících turistů. Výsledkem je škála rizikovosti dané destinace. Všechny uvedené země se nacházejí v seizmicky aktivních oblastech s moţným výskytem tsunami. Cílem bylo toto riziko zhodnotit a aplikovat na cestovní ruch. 35
Tabulka č. 5 - Vybrané turistické destinace v Tichém oceánu k 11. 4. 2012 (zdroj: autor) Tichý oceán Litosférická deska/poloha Vybrané turistické destinace Austrálie Fidži Filipíny Havaj Japonsko Kalifornie Filipínská Pacifická Filipínská Euroasijská Pacifická Australská Australská Euroasijská Pacifická Severoamerická Severoamerická Nový Zéland Pacifická Australská Zemětřesení s vlivem tsunami (od r. 1950) 3 3 19 4 83 5 8 Vznik tsunami (od r. 1950) 4 3 24 6 103 5 14 Vliv vzdálených tsunami (od r. 1950) 18 12 10 2 46 20 12 Sopečná erupce s vlivem tsunami (od r. 1950) - - 2 1 6 - - Počet katastrof celkem 25 18 55 13 238 30 34 Stupeň hrozby* 4 3 6 2 6 4 4 Doplňující informace Počet turistů r. 2010 (v tisících) 5,885 632 3,520 7,284 8,611 632 2,525 * Stupeň hrozby (nejniţší riziko 1; nejvyšší riziko 6) 36
Tabulka č. 6 - Vybrané turistické destinace v Indickém oceánu k 11. 4. 2012 (zdroj: autor) Vybrané turistické destinace Indický oceán Indie Indonésie Malajsie Maledivy Seychely Srí Lanka Thajsko Australská, Litosférická deska/poloha Pacifická, Filipínská, Indická Euroasijská Euroasijská Indická Africká Indická Euroasijská Zemětřesení s vlivem tsunami (od r. 1950) 49 - - - - - - Vznik tsunami (od r. 1950) 5 58 - - - - - Vliv vzdálených tsunami (od r. 1950) 3 30 1 8 6 6 5 Sopečná erupce s vlivem tsunami (od r. 1950) - 2 - - - - - Počet katastrof celkem 57 89 1 8 6 6 5 Stupeň hrozby* 6 6 1 2 2 2 2 Doplňující informace Počet turistů r. 2010 (v tisících) 5,584 7,003 24,577 792 175 654 15,842 * Stupeň hrozby (nejniţší riziko 1; nejvyšší riziko 6) 37
Tabulka č. 7 - Vybrané turistické destinace v Atlantském oceánu k 11. 4. 2012 (zdroj: autor) Atlantický oceán Litosférická deska/poloha Bahamské ostrovy Haiti Karibská, Severoamerická Vybrané turistické destinace Kanárské ostrovy Kuba Portugalsko USA (východní pobřeží) Velká Británie Karibská, Severoamerická Euroasijská Severoamerická Euroasijská Severoamerická Africká Zemětřesení s vlivem tsunami (od r. 1950) - 1 - - 1 - - Vznik tsunami (od r. 1950) - 1 - - 2 4 1 Vliv vzdálených tsunami (od r. 1950) - 1 - - - 5 1 Sopečná erupce s vlivem tsunami (od r. 1950) - - - - - - - Počet katastrof celkem 0 3 0 0 3 9 2 Stupeň hrozby* 0 1 0 0 1 2 1 Doplňující informace Počet turistů r. 2010 (v tisících) 1,368 423 5,439 2,507 6,865 38,033 28,133 * Stupeň hrozby (nejniţší riziko 1; nejvyšší riziko 6) 38
Tabulka č. 8 - Vybrané turistické destinace ve Středozemním moři k 11. 4. 2012 (zdroj: autor) Vybrané turistické destinace Středozemní moře Turecko Baleáry Itálie Maroko Řecko Španělsko Tunisko (Istanbul) Africká, Litosférická deska/poloha Africká, Africká, Africká, Arabská, Euroasijská Euroasijská Africká Euroasijská Euroasijská Euroasijská Euroasijská Zemětřesení s vlivem tsunami (od r. 1950) - 1 1 18 1 1 3 Vznik tsunami (od r. 1950) 1 7 1 20 1-4 Vliv vzdálených tsunami (od r. 1950) - 2-4 1-2 Sopečná erupce s vlivem tsunami (od r. 1950) - 2 - - - - - Počet katastrof celkem 1 12 2 42 3 1 9 Stupeň hrozby* 1 2 1 5 1 1 2 Doplňující informace Počet turistů r. 2010 (v tisících) 86,905 43,626 9,288 15,007 52,677 6,902 27,000 * Stupeň hrozby (nejniţší riziko 1; nejvyšší riziko 6) 39
Mapka č. 5 - Vybrané turistické destinace a stupeň hrozby tsunami pro cestovní ruch (zdroj: autor) 40
4.1.1 Shrnutí rizikovosti destinací Ze shromáţděných dat mohu říci, ţe nejrizikovějšími destinacemi jsou oblasti Japonska, Indonésie, Indie a Filipín. Tyto země mají nejvyšší potenciál vzniku tsunami. Většina z nich se totiţ nachází na hranicích více litosférických desek. Riziko se zvyšuje i popularitou oblastí a i vyšším počtem turistů, kteří sem přijíţdějí. Filipíny ročně navštíví přes 3 miliony turistů, Indii, Indonésii a Japonsko více neţ 5 milionů turistů. Pravděpodobnost zranění a úmrtí účastníků cestovního ruchu v případě výskytu tsunami je u těchto destinací vysoká. Do rizikové skupiny mohu zařadit také Řecko a jeho ostrovy. Tsunami v této oblasti nemají tak ničivou energii a sílu jako v Pacifiku či Indickém oceánu. Přesto tu zemětřesením a tsunami vznikají. Destinace, které jsem ze Středozemního moře vybrala, nejsou tolik ohroţeny (kromě Řecka a Itálie). Na druhou stranu, jsou však nejnavštěvovanější z vybraných destinací. Počet zahraničních turistů v kaţdé z vybraných destinacích Středozemního moře přesahuje více neţ 20 milionů ročně. Případný vznik tsunami by měl tedy z pohledu cestovního ruchu horší následky, neţ například na Novém Zélandu a v Austrálii. Zde jsou tsunami častější, ale návštěvnost turistů je niţší (přes 3 miliony). Příkladem jsou také Kanárské ostrovy. Vyhodnocení rizika pro tuto destinaci je nízké, ale potenciální hrozba tu přece jen existuje. (jak bylo uvedeno 4. Rizikové oblasti cestovního ruchu, ostrov La Palma). 41
5. Dotazníkové šetření Hlavním obsahem praktické části jsou dvě šetření, která byla vypracována a uskutečněna prostřednictvím dotazníku. První dotazník byl určen pro cílovou skupinu studentů od středních škol aţ po vysoké školy (tedy 15 let a výše). Z tohoto základního souboru jsem získala 213 vyplněných dotazníků. Šetření probíhalo během měsíce listopadu a prosince roku 2011. Valnou část dotazování jsem získala v elektronické podobě na určité sociální síti, dále osobním dotazováním a také prostřednictvím zaslaných e-mailů. Obsahem dotazníku byl úvod, o jaké šetření a problematiku se jedná. Pak následovalo 14 otázek. Zvolila jsem typ uzavřených otázek, které obsahovaly trichotomické, výběrové s jednou moţností odpovědi a výčtové otázky s několika moţnými odpověďmi. První část dotazníku byla věnována povědomí respondentů o problematice tsunami. V druhé části jsem se zaměřila na to, jak jev tsunami ovlivnil respondenta v jeho rozhodování o výběru turistické destinace. Druhý doplňující dotazník byl určen pro cestovní kanceláře a agentury. Ze všech českých CK a CA jsem jich vybrala 50, které jsem oslovila osobním dotazováním nebo prostřednictvím e-mailů. Obdrţela jsem zpět pouhých 5 vyplněných dotazníků z celkového základního souboru. Z důvodu nízkého počtu zúčastněných respondentů jsem tento dotazník pouţila pouze jako doplňující informaci. Obsahem doplňujícího dotazníku byl e-mail, ve kterém jsem vybrané respondenty uvedla do dané problematiky mé bakalářské práce s ţádostí o vyplnění zaslaného dotazníku. V šetření jsem se zajímala o to, jaká je informovanost účastníků o hrozbě tsunami ze strany cestovních kanceláří a agentur. 42
5.1 Cíle šetření Cílem mého výzkumu bylo zjistit, jaké mají čeští studenti (a potenciální budoucí turisté) o problematice tsunami povědomí. Dále také hodnocení, jaký vliv má tento nebezpečný fenomén na rozhodování turistů a na jejich výběr destinace. Zda je ovlivní a jak velkou roli hrají různé nabídky cestovních kanceláří a agentur do postiţených destinací. Doplňujícím druhým dotazníkem chci ukázat jiný pohled touroperátorů (prodejců) na danou situaci a případnou hrozbu tsunami na destinaci, neţ pohled potenciálního účastníka. 43
5.2 Vyhodnocení průzkumu a jeho grafické zpracování 1. Co si myslíte, že je to tsunami? 0,94% 1,88% 0,47% Pobřežní vlna: (206) 96,71% Příliv a odliv: (4) 1,88% Období dešťů: (2) 0,94% Písečná bouře: (1) 0,47% 96,71% Graf č. 2 - Co je to tsunami (zdroj: autor) V této první otázce si téměř všichni dotazovaní 96,71% myslí, ţe tsunami je pobřeţní vlna. Jen malé procento 1,88% vybralo odpověď příliv a odliv. Období dešťů odpovědělo 0,94% respondentů a jeden respondent 0,47% vybral odpověď písečná bouře. 44
2. Jakým nejčastějším způsobem tsunami vzniká? 2,35%0,94% 0,94% Podmořské zemětřesení: (204) 95,77% Výbuch sopky: (5) 2,35% Trvalé deště: (2) 0,94% 95,77% Hurikán: (2) 0,94% Graf č. 3 - Vznik tsunami (zdroj: autor) Celých 95,77% dotazovaných uvedlo odpověď, ţe tsunami nejčastěji vzniká vlivem podmořského zemětřesení. Druhou nejčastější odpovědí 2,35% je vznik tsunami vlivem výbuchu sopky. Dva respondenti 0,94% vybrali jak trvalé deště, tak i hurikány. 45
3. Kterým oblastem podle vás nejvíce hrozí tsunami? (i více možností) 0,94% 0,47% Ostrovy v Tichém oceánu: (178) 83,57% 58,22% Thajsko: (124) 58,22% 83,57% Kanada: (2) 0,94% Severní státy Evropy (Norsko, Finsko, Švédsko) : (1) 0,47% Graf č. 4 - Ohrožené oblasti (zdroj: autor) U této výčtové otázky mohli respondenti vybírat více odpovědí. Nejčastěji vybrané moţnosti, kde hrozí nejvyšší stupeň rizika tsunami, byly ostrovy v Tichomoří 83,57% a Thajsko 58,22%. Pro 0,94% respondentů hrozí riziko tsunami v Kanadě a jeden dotázaný 0,47% odpověděl severní státy Evropy. 46
4. Zaškrtněte, jaké země byly postiženy tsunami v průběhu 10 let? (i více možností) 7,04% 2,82% 88,73% 89,20% Sumatra /Indonésie: (190) 89,20% Japonsko: (189) 88,73% Jihoafrická republika: (15) 7,04% Egypt: (6) 2,82% Graf č. 5 - Postižené oblasti vlivem tsunami (zdroj: autor) Tato otázka opět nabízí více moţností odpovědí na povědomí o nedávných událostech. Za nejčastější destinace, které byly postiţeny tsunami, respondenti uvedli Sumatru v Indonésii 89,20% a dále Japonsko 88,73%. Jihoafrickou republiku jako postiţenou oblast vybralo, 7,04% respondentů a destinaci Egypt 2,82% dotazovaných. 47
5. Vycestovali byste do oblasti (za jakýmkoli účelem), kde je častý výskyt tsunami? 19,25% 33,33% 47,42% Ano: (101) 47,42% Nevím: (71) 33,33% Ne: (41) 19,25% Graf č. 6 - Cestování do rizikových oblastí (zdroj: autor) I přes častý výskyt tsunami, by se téměř polovina 47,42% dotazovaných vydala do rizikových oblastí. Zatím neví 33,33% respondentů, zda by je tento jev ovlivnil v rozhodování. Hrozba tsunami by ovlivnila 19 % dotazovaných, kteří by do destinací s častým výskytem tsunami nevycestovali. 48
6. Zakoupili jste si zájezd a 20 dní před odjezdem oblast postihla tsunami. Jak se zachováte? 3,29% 26,76% 69,95% Budu shánět informace a podle toho se rozhodnu: (149) 69,95% Určitě zruším zájezd bez dalšího přemýšlení: (57) 26,76% Zájezd nezruším a pojedu: (7) 3,29% Graf č. 7 - Ovlivnění rozhodnutí účastníka (zdroj: autor) Nejvíce respondentů 69,95% by při této situaci shánělo informace a podle nich by zváţilo moţnost vycestování do právě zasaţené oblasti. Vzniklá tsunami by odlákala od zájezdu 26,76% potenciálních účastníků bez jakýchkoliv dalších informací. Pro 3,29% dotazovaných by se situace nijak nezměnila a zájezdu by se účastnili. 49
7. Po jak dlouhé době byste právě postiženou oblast tsunami navštívili (za jakýmkoli účelem)? 13,15% 1 rok: (76) 35,68% 18,78% 35,68% Půl roku: (69) 32,39% Více než 2 roky: (40) 18,78% Měsíc: (28) 13,15% 32,39% Graf č. 8 - Časový odstup návštěvy postižené oblasti (zdroj: autor) Právě postiţenou oblast by navštívilo 35,68% dotazovaných po odstupu jednoho roku. O pár respondentů méně 32,39% by cestu do této destinace uskutečnilo uţ po půl roce od události. Více neţ dva roky odstup na vycestování do postiţené oblasti by potřebovalo 19,78% dotázaných. 13,15% respondentů by postiţenou oblast tsunami navštívilo uţ po měsíci od události. 50
8. Po měsíci, co oblast byla zasažena tsunami, cestovní kanceláře a agentury začaly nabízet zájezdy do této oblasti s určitým zvýhodněním. Jaké by musely nabídnout zvýhodnění, aby vás to přimělo si zájezd zakoupit? 17,84% 3,29% 42,72% Zájezd bych si nezakoupil ani se zvýhodněním: (91) 42,72% 40% sleva z celkové ceny zájezdu: (77) 36,15% Letenka zdarma z ceny zájezdu: (38) 17,84% 36,15% Polopenze zdarma během zájezdu: (7) 3,29% Graf č. 9 - Zvýhodněné nabídky do postižených oblastí (zdroj: autor) Nejvíce respondentů 42,72% by ţádné nabízené zvýhodnění nepřesvědčilo a zájezd by si po měsíci od tsunami nezakoupili. CK a CA by musely nabídnout slevu 40% z celkové ceny zájezdu, aby přiměla 36,15% dotazovaných si zájezd koupit. Nabídka letenek zdarma by ke koupi zájezdu oslovila 17,84% dotazovaných a nabídnutá polopenze zdarma během zájezdu by přiměla 3,29% respondentů. 51
9. Měly by cestovní kanceláře a agentury své účastníky před tsunami varovat? 6,57% 4,69% Ano: (189) 88,73% Nevím: (14) 6,57% Ne: (10) 4,69% 88,73% Graf č. 10 - Varování před tsunami cestovní kanceláří (zdroj: autor) Většina ze všech dotazovaných 88,73% si myslí, ţe CK a CA by své účastníky před hrozbou tsunami varovat měly. Odpověď nevím na tuto otázku vybralo 6,57% respondentů. 4,69% dotazovaných uvedlo, ţe CK a CA by účastníky varovat neměly. Při odpovědi nevím a ne v šetření respondenti pokračovali otázkou č. 11. 52
10. Pokud ano, jaký způsob by cestovní kanceláře a agentury měly použít? 11,41% Zaměstnanec účastníkům osobně podá potřebné informace: (69) 37,50% 23,37% 37,50% Předat brožuru s potřebnými informacemi: (51) 27,72% 27,72% Poslat e-mail s potřebnými informacemi: (43) 23,37% Graf č. 11 - Způsob varování (zdroj: autor) Respondenti, kteří v předchozí 9. otázce uvedli ano pro varování účastníků, pokračovali otázkou výběru způsobu jak varovat. Nejvíce dotazovaných 37,50% vybralo variantu osobního předání informací zaměstnancem CK nebo CA. Druhým nejvhodnějším způsobem 23,33% varování bylo vybráno předání broţury účastníkům. CK a CA mají posílat e-mail s potřebnými informacemi uvedlo 23,37% dotazovaných. Účastníky odkázat, kde tyto informace mohou najít, odpovědělo 11,41%. 53
11. Vaše pohlaví? 28,17% Žena: (153) 71,83% Muž: (60) 28,17% 71,83% Graf č. 12 - Pohlaví respondenta (zdroj: autor) Z celkového počtu respondentů, kteří dotazníkové šetření vyplňovali, byla převaha ţen s 71,83%. Dotazovaných muţů se podílelo na vyplnění 28,17%. 54
12. V jaké věkové kategorii se nacházíte? 7,51% 6,57% 19,25% 66,76% 18 23 let: (142) 66,76% 23 26 let: (41) 19,25% 15 18 let: (16) 7,51% 26 a více let: (14) 6,57% Graf č. 13 - Věková kategorie respondenta (zdroj: autor) Více neţ polovina 66,76% dotazovaných se nachází ve věkové skupině 18-23 let. Druhou nejpočetnější skupinou 19,25% je kategorie 23 26 let. Menší skupinu 7,51% tvoří respondenti s věkovou skupinou 15 18 let. Nejméně zastoupená kategorie 6,57% byla 26 a více let. 55
13. Jakou školu studujete? 4,69% 0,47% Vysoká škola: (174) 81,69% 13,15% Střední škola zakončená maturitní zkouškou: (28) 13,15% Vyšší odborná škola: (10) 4,69% 81,69% Střední odborné učiliště: (1) 0,47% Graf č. 14 - Stupeň studia respondenta (zdroj: autor) Nejpočetnější skupinou 81,69%, kteří se podíleli na vyplnění šetření, jsou vysokoškolští studenti. Ze středních škol zakončených maturitní zkouškou odpovídalo 13,15% respondentů. Skupinu 4,69% zastoupili studenti z vyšších odborných škol. Nejméně zastoupenou skupinou bylo odborné učiliště, kde se účastnil jeden respondent 0,47%. 56
14. Z jakého kraje pocházíte? Jihočeský kraj: (79) 37,09% Středočeský kraj: (20) 9,39% Kraj Vysočina: (16) 7,51% 3,76% 1,41% 3,29% 3,29%2,35% 3,29% 3,76% 5,63% 37,09% Praha: (15) 7,04% Moravskoslezský kraj: (13) 6,10% Jihomoravský kraj: (13) 6,10% Pardubický kraj: (12) 5,63% Plzeňský kraj: (8) 3,76% 6,10% 6,10% 7,04% 7,51% 9,39% Královéhradecký kraj: (8) 3,76% Ústecký kraj: (7) 3,29% Liberecký kraj: (7) 3,29% Olomoucký kraj: (7) 3,29% Karlovarský kraj: (5) 2,35% Zlínský kraj: (3) 1,41% Graf č. 15 - Kraj respondenta (zdroj: autor) Respondenti tohoto šetření jsou zastoupeni ze všech krajů České republiky. Nejvíce zastoupený kraj 37,09% v šetření je Jihočeský. Druhým nejčastějším krajem respondentů je Středočeský s 9,39%. Následují dotazovaní z Vysočiny 7,51%, z Prahy 7,04%, a stejně zastoupeni jsou z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje 6,10%. 57
5.2.1 Shrnutí výsledků průzkumu Po shrnutí zjištěných odpovědí dotazníkového šetření vyplývá, ţe tři čtvrtě ze všech 213 dotazovaných studentů má dobré povědomí o jevu tsunami. Tito respondenti vědí, ţe tsunami je přílivová vlna, která vzniká nejčastěji podmořským zemětřesením. Informovanost o častém výskytu tsunami respondenti ve většině případů vybírali správně ostrovy Tichého oceánu a destinaci Thajsko. O událostech tsunami a postiţených destinací z minulých let v průběhu 10 let má přehled více neţ tři čtvrtiny z dotazovaných, kdy odpovídali ostrov Sumatra v Indonésii a Japonsko. Kladný výsledek pro cestovní ruch je, ţe téměř polovině z dotazovaných by nevadilo riziko vycestovat do oblastí, kde je častý výskyt tsunami. Zatímco skoro 20% respondentů by toto riziko ovlivnilo jejich výběr destinace a do oblastí s častým výskytem tsunami by se nevydali. Třetina z dotazovaných neví, zda by vycestovali, nejspíše by záleţelo na dané situaci a místu, které by chtěli navštívit. Při situaci, kdy byla destinace 20 dní před odjezdem na zájezd zasaţena tsunami, by cestovní kanceláře a agentury odbavily pouze 3% turistů, kteří by se nenechali ovlivnit vzniklou událostí a odjeli by na zakoupený zájezd. Pro téměř 70% respondentů je nejpřijatelnější, se nejdříve důkladně informovat ohledně právě vzniklé tsunami, kde mají zakoupený zájezd. Podle těchto informací by následně vyhodnotili, jak vysoké riziko nebezpečí by jim v té oblasti hrozilo, a zváţili by odjezd na zakoupený zájezd. Fakt ţe oblast, na kterou mají turisté vycestovat, je právě zasaţena tsunami, by ovlivnil 26% respondentů, kteří by se určitě zájezdu nezúčastnili. O tuto čtvrtinu dotazovaných by tedy CK a CA určitě přišly. Z výzkumu vyplývá, ţe příjezdový cestovní ruch v postiţených destinacích vlivem tsunami poklesne na dobu kolem jednoho roku. Více neţ čtvrtina z respondentů by totiţ do postiţených oblastí vycestovala, aţ po půl roce a roce od události. Další skupina by se do těchto oblastí vydala aţ za více neţ dva roky, destinace by tedy přišli o téměř 20% potenciálních turistů. Pouhým 13% případných účastníků by postiţené destinace mohly nabídnout své sluţby uţ měsíci po vzniklé tsunami. 58