společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát

Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Mgr. Miroslav Šianský Spolupracující advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 30. března 2015 sp.zn. A 1920 Ministerstvo vnitra Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly náměstí Hrdinů 1634/3 140 21 Praha 4 k č.j. MV- 36478-3/ODK-2015 ze dne 16.3.2015 a k č.j. MV- 36475-3/ODK-2015 ze dne 18.3.2015 Věc: podněty Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko ze dne 4.3.2015 k prohlášení nicotnosti správních rozhodnutí vydaných Krajským úřadem Kraje Vysočina, výzva k vyjádření k podnětům, vyjádření k výzvě, podnět k zahájení správního řízení Přílohy: 1. plná moc ze dne 16.5.2013 2. výpis z účtu ze dne 11.2.2014 3. výpis z účtu ze dne 5.5.2014 4. výpis z účtu ze dne 7.5.2014 5. výpis z účtu ze dne 11.6.2014 6. výpis z účtu ze dne 30.6.2014 7. výpis z účtu ze dne 26.9.2014 8. rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV- 427-14/ODK-2014 ze dne 3.4.2014 9. rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-15990-20/ODK-2014 ze dne 4.12.2014 10. rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-149012-7/ODK-2014 ze dne 5.12.2014

11. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.11.2014 č.j. 54 Co 480/2014-226 12. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2014 č.j. 30 A 46/2014-43 13. kasační stížnost Statutárního města Jihlava ze dne 22.9.2014 14. vyjádření Ministerstva vnitra ke kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2014 č.j. 30 A 46/2014-43, č.j. MV- 83926-25/P-2014 ze dne 7.10.2014 15. přípis Ministerstva vnitra č.j. MV- 427-11/ODK-2014 ze dne 27.2.2014 (vše v kopiích) I. Ministerstvo vnitra vyzvalo přípisem č.j. MV- 36478-3/ODK-2015 ze dne 16.3.2015 Statutární město Jihlava k vyjádření k podnětu Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko ze dne 4.3.2015 k prohlášení nicotnosti správního rozhodnutí vydaného Krajským úřadem Kraje Vysočina č.j. 55559/2014 ze dne 17.9.2014, a to ve lhůtě 14 dnů od doručení. Výzva byla Statutárnímu městu Jihlava doručena dne 18.3.2015. Ministerstvo vnitra vyzvalo přípisem č.j. MV- 36475-3/ODK-2015 ze dne 16.3.2015 Statutární město Jihlava k vyjádření k podnětu Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko ze dne 4.3.2015 k prohlášení nicotnosti správního rozhodnutí vydaného Krajským úřadem Kraje Vysočina č.j. 31066/2014 ze dne 5.6.2014, a to ve lhůtě 14 dnů od doručení. Výzva byla Statutárnímu městu Jihlava doručena dne 19.3.2015. Vzhledem k naprosté totožnosti obsahu obou podnětů, uplatněných Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko, podává Statutární město Jihlava toto shodné vyjádření k oběma podnětům, a to ve stanovené lhůtě. II. Statutární město Jihlava především upozorňuje Ministerstvo vnitra na to, že je mu z jeho úřední činnosti dobře známo, že Statutární město Jihlava vystavilo dne 16.5.2013 plnou moc pro zastupování v plném rozsahu při vymáhání jeho nároků vůči svazku měst a obcí Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a při všech s tím souvisejících úkonech JUDr. Radku Ondrušovi, advokátovi.

Ministerstvo vnitra tuto plnou moc bez dalšího akceptovalo v přezkumných řízeních, vedených jím pod sp.zn. MV-133471/ODK-2013 a pod sp.zn. MV-133597/ODK-2013. Statutární město Jihlava proto důrazně žádá Ministerstvo vnitra, aby tuto plnou moc respektovalo, a aby v budoucnu ve všech řízeních, týkajících se vymáhání jeho nároků vůči svazku měst a obcí Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a při všech s tím souvisejících úkonech, doručovalo zásadně JUDr. Radku Ondrušovi, advokátovi. Důkaz: plná moc ze dne 16.5.2013 III. Statutární město Jihlava obecně k oběma podnětům Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko ze dne 4.3.2015 uvádí, že je to soubor účelových, manipulativních tvrzení a argumentů, dílem nepravdivých, dílem nesouvisejících, dílem útržkovitých, který je v rozporu jak s objektivní realitou, tak s platnou právní úpravou, a nakonec je rozporný i vnitřně sám o sobě. Jakékoliv řízení o nicotnosti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. 55559/2014 ze dne 17.9.2014 a také rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. 31066/2014 ze dne 5.6.2014 je zcela předčasné, a to minimálně proto, že ministr vnitra dosud nerozhodl o rozkladu Statutárního města Jihlava proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV- 133471-68/ODK-2013 ze dne 16.1.2015 ani o rozkladu Statutárního města Jihlava proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-133597-76/ODK-2013 ze dne 16.1.2015. Pokud by mělo být Ministerstvo vnitra konzistentní ve svých procesních postupech, pokud by se mělo chovat se stejně ke všem účastníkům jím vedených správních řízení, a být předvídatelným při svých procesních postupech i ve svém rozhodování, nezahájilo by řízení o nicotnosti dotčených správních rozhodnutí ani jiných rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina do doby vydání rozhodnutí ministra vnitra o rozkladech Statutárního města Jihlava proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-133471-68/ODK-2013 ze dne 16.1.2015 ani proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-133597-76/ODK-2013 ze dne 16.1.2015. Přesně tak totiž postupovalo Ministerstvo vnitra v řízeních o odvolání Statutárního města Jihlava proti výrokům rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina o nákladech řízení (č.j. 61189/2013 ze dne 12.9.2013 a č.j. 63081/2013 ze dne 18.9.2013), jejichž přezkum Ministerstvo vnitra vede pod výše uvedenými sp.zn.

Odkazy Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko na pravomocnost rozhodnutí ministra vnitra, kterými zrušil prvostupňová rozhodnutí Ministerstva vnitra v přezkumném řízení pod sp.zn. MV-133471/ODK-2013 a pod sp.zn. MV-133597/ODK-2013, jsou právně zcela irelevantní. Předmětná rozhodnutí ministra vnitra jako odvolacího (rozkladového) správního úřadu jsou pravomocná a závazná jen potud, že jimi byla zrušena prvostupňová rozhodnutí Ministerstva vnitra. Odkazy Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko na rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-133471-68/ODK-2013 ze dne 16.1.2015 a rozhodnutí č.j. MV-133597-76/ODK-2013 ze dne 16.1.2015 jsou také zcela právně irelevantní, neboť tato rozhodnutí nejsou dosud v právní moci, když byla napadena rozkladem Statutárního města Jihlava, a o těchto rozkladech nebylo dosud rozhodnuto. Také jakákoliv polemika Svazu v jeho podnětech ze dne 4.3.2015 s Krajským úřadem Kraje Vysočina a jeho odůvodněním jím vydaných správních rozhodnutí naprosto není na místě. Jedinou relevantní otázkou, významnou pro posouzení Ministerstvem vnitra nicotnosti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina je jeho příslušnost k vedení správního řízení ve věci a vydání rozhodnutí. Je zcela zbytečné, aby Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko kompenzoval svou úplnou pasivitu ve správních řízeních sporných vedených Krajským úřadem Kraje Vysočina až nyní, po vydání pravomocných správních rozhodnutí. Podněty Svazu k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina jsou také naprosto bezpředmětné, Svaz na tato správní rozhodnutí plnil ve prospěch Statutárního města Jihlava a úplně na ně splnil dílem dobrovolně, dílem v exekučních řízeních, vždy však bez toho, že by se příslušnými procesními nástroji bránil a namítal přitom nicotnost těchto rozhodnutí. Zahájení řízení o nicotnosti správních rozhodnutí vydaných Krajským úřadem Kraje Vysočina by bylo zcela a zásadně v rozporu s dosavadním postojem Ministerstva vnitra k otázce veřejnoprávní povahy celé smlouvy o založení Svazu a jeho stanov, jak jej zcela jasně, určitě, jednoznačně a srozumitelně dosud zastávalo a explicitně vyjádřilo minimálně ve svém stanovisku č.j. MV- 22824-6/ODK-2010 ze dne 10.5.2010 a ve svém přípisu č.j. MV- 427-11/ODK-2014 ze dne 27.2.2014 Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko k jeho podnětu k zahájení přezkumného řízení. Stejně tak by zahájení řízení o nicotnosti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina bylo zcela a zásadně v rozporu s dosavadním postojem Ministerstva vnitra, jak jej implicitně vyjádřilo vydáním svých již pravomocných rozhodnutí o odvolání Statutárního města Jihlava proti

výrokům o nákladech správních řízení vedených Krajským úřadem Kraje Vysočina č.j. MV- 427-14/ODK-2014 ze dne 3.4.2014, č.j. MV-15990-20/ODK-2014 ze dne 4.12.2014 a č.j. MV-149012-7/ODK-2014 ze dne 5.12.2014. V těchto řízeních a potvrzujících rozhodnutích Ministerstvo vnitra evidentně presumovalo, že jak Krajský úřad Kraje Vysočina tak i samo Ministerstvo jsou věcně příslušní k vydání rozhodnutí o nákladech řízení, jejichž meritorní rozhodnutí následně tenduje shledat nicotnými. Ačkoliv by to bylo věcně logické a právně očekávatelné, přípis Ministerstva vnitra č.j. MV- 36478-3/ODK-2015 ze dne 16.3.2015 ani přípis Ministerstva vnitra č.j. MV- 36475-3/ODK-2015 ze dne 16.3.2015 překvapivě neobsahují žádné zmínky o postoji samotného Ministerstva vnitra k podnětům Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko ze dne 4.3.2015 k prohlášení nicotnosti správních rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina za situace, kdy až dosud zaujímalo Ministerstvo vnitra k této otázce zcela opačný právní názor a stanovisko, a to řádně odůvodněný a přezkoumatelný. Důkaz: výpis z účtu ze dne 11.2.2014 výpis z účtu ze dne 5.5.2014 výpis z účtu ze dne 7.5.2014 výpis z účtu ze dne 11.6.2014 výpis z účtu ze dne 30.6.2014 výpis z účtu ze dne 26.9.2014 rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV- 427-14/ODK-2014 ze dne 3.4.2014 rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-15990-20/ODK-2014 ze dne 4.12.2014 rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV-149012-7/ODK-2014 ze dne 5.12.2014 přípis Ministerstva vnitra č.j. MV- 427-11/ODK-2014 ze dne 27.2.2014 IV. Ve vztahu k nedůvodnosti případného prohlášení nicotnosti dotčených správních rozhodnutí Statutární město Jihlava především odkazuje na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.11.2014 č.j. 54 Co 480/2014-226, podle kterého Svazek obcí je vytvářen za účelem ochrany a prosazování společných zájmů obcí ( 49 odst. 1 OZř). Jde o právnickou osobu veřejného práva vytvořenou za účelem plnění některých úkolů v rámci pečovatelské veřejné správy. Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí

tudíž z povahy věci představuje smlouvu, která ve smyslu 159 odst. 1 SpŘ zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Svým obsahem se přitom jedná o koordinační smlouvu uzavřenou mezi obcemi ve smyslu 160 odst. 1 SpŘ. Spor vzniklý na základě této smlouvy tak lze považovat za spor z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu 141 SpŘ, k jehož řešení je podle 169 odst. 1 písm. b) SpŘ příslušný krajský úřad (zvýraznilo Statutární město Jihlava). Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že smlouva o založení svazku obcí jako takového je podle názoru Krajského soudu v Brně veřejnoprávní smlouvou koordinační, tj. mezi dvěma veřejnoprávními osobami, a všechna práva a povinnosti založená touto smlouvou jako takovou proto mají veřejnoprávní povahu. Z tohoto důvodu nelze na danou věc přímo a bez dalšího aplikovat závěry usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19.10.2010, č.j. Konf 13/2010-7, o veřejnoprávní a soukromoprávní části veřejnoprávní smlouvy, které se týkalo zcela jiného právního vztahu, a to smlouvy subordinační, a který navíc obsahoval i další, resp. vedlejší, smluvní ujednání. Svazem argumentovaná rozhodnutí ministra vnitra a Ministerstva vnitra se však právní povahou smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko vůbec nezabývala; omezila se na její charakteristiku jako smlouvy veřejnoprávní ve smyslu ust. 159 odst. 1 s.ř., aniž by se dále zabývala její podřaditelností typům veřejnoprávních smluv dle ust. 160 a násl. s.ř. a následky z toho vyplývajícími. Na rozdíl od Svazem argumentovaných rozhodnutí ministra vnitra i Ministerstva vnitra se otázkou právní povahy a druhu smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko zabýval již Krajský úřad Kraje Vysočina, a tuto otázku vyřešil a její řešení řádně právně odůvodnil v jím vydaných správních rozhodnutích. Výše uvedené rozhodnutí je rozhodnutím soudu, a to rozhodnutím bezprostředně se týkajícím veřejnoprávní povahy smlouvy o založení Svazu jako merita věci. Je proto povinností Ministerstva vnitra se v příslušném rozhodnutí s tímto názorem Krajského soudu v Brně přezkoumatelně vypořádat. Důkaz: usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.11.2014 č.j. 54 Co 480/2014-226

V. Statutární město Jihlava dále odkazuje na právní názor samotného Ministerstva vnitra, které ve svém vyjádření k jeho kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2014, č.j. 30 A 46/2014-43, č.j. MV-83926-25/P-2014 ze dne 7.10.2014, uvedlo následující: Dobrovolný svazek obcí představuje zvláštní formu institucionální spolupráce mezi obcemi. Jedná se o specifický typ právnické osoby, veřejnoprávní korporaci sui generis, vytvořený výlučně obcemi ( 49 odst. 2 zákona o obcích) za účelem prosazování jejich společných zájmů ( 49 odst. 1 zákona o obcích). Předmět činnosti svazku zákon vypočítává demonstrativně ( 50 odst. 1 zákona o obcích) a zahrnuje do něj mj. úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území. Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí je tedy uzavírána obcemi za účelem jejich vzájemné spolupráce při výkonu samostatné působnosti. Svazek obcí jako speciální forma právnické osoby, tak může být na základě této smlouvy povolán k výkonu některých úkolů v oblasti veřejné správy (zvýraznilo Statutární město Jihlava), a dále Zvláštní senát tedy dospěl k závěru, že pojem veřejného práva se nekryje s pojmem vrchnostenské veřejné správy, nýbrž je pojmem širším. Zdůraznil přitom, že již neplatí, že jakákoli činnost správních orgánů, která není výkonem vrchnostenských pravomocí, je vykázána do mezí soukromého práva. Ustanovení 159 odst. 1 omezuje možnost uzavírání veřejnoprávních smluv na oblast veřejného práva, nikoli však na oblast vrchnostenské veřejné správy. Zvláštní senát tudíž dovodil, že část pátá správního řádu, která upravuje veřejnoprávní smlouvy, se v tomto ohledu vymyká ze striktního vymezení věcné působnosti správního řádu obsažené v jeho 1. S ohledem na výše uvedené je tedy možné konstatovat, že na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí mohou být na svazek obcí, coby specifickou právnickou osobu veřejného práva, delegovány některé úkoly v oblasti veřejné správy ( 35 ve spojení s 50 odst. 1 zákona o obcích). V případě, kdy předmět činnosti svazku obcí spočívá v zásobování obcí vodou, odvádění a čištění odpadních vod, jde zcela nepochybně o

výkon pečovatelské veřejné správy, jak byla popsána v citovaném usnesení zvláštního senátu, neboť výkon těchto činností je v zájmu občanů členských obcí a slouží výrazným způsobem k naplňování jejich potřeb (zvýraznilo Statutární město Jihlava). Na tomto základě pak učinilo Ministerstvo vnitra právní závěr, podle kterého Pokud tedy jde o obsah a tvorbu smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, je třeba vyjít již ze samotné skutečnosti, že touto smlouvou je vytvářena právnická osoba veřejného práva. Veřejnoprávní charakter této právnické osoby je dán nejen tím, že je konstituována na základě veřejnoprávní normy zákona o obcích, výlučně obcemi, jakožto veřejnoprávními korporacemi, za účelem prosazování jejich společných zájmů v oblasti zákonem svěřené samostatné působnosti, ale také řadou dalších veřejnoprávních znaků. Svazek obcí např. představuje právnickou osobu ve smyslu 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění. Veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, které svazku obcí patří, tudíž představují veřejné prostředky dle 2 písm. g/ zákona č. 320/2001 Sb.). Svazek obcí je rovněž veřejnou institucí povinným subjektem dle 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Právní režim dobrovolného svazku obcí je rovněž dotvářen a omezován celou řadou kogentních norem veřejného práva (zvýraznilo Statutární město Jihlava), a také Z uvedeného vyplývá, že svazky obcí jsou zřizovány za účelem plnění úkolů v rámci (pečovatelské) veřejné správy. Svou povahou se přitom jedná o zvláštní typ právnických osob, jejichž právní režim je založen a ovládán kogentními normami veřejného práva. Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí tudíž představuje smlouvu, která ve smyslu 159 odst. 1 zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Svým obsahem se pak jedná o koordinační smlouvu uzavřenou mezi obcemi ve smyslu 160 odst. 1 správního řádu, za účelem plnění úkolů v rámci (pečovatelské) veřejné správy. Spor vzniklý na základě této smlouvy lze tudíž považovat za spor z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu 141 správního řádu, k jehož řešení je podle 169 odst. 1 písm. b) správního řádu, příslušný krajský úřad (zvýraznilo Statutární město Jihlava). Toto právní posouzení Ministerstva vnitra zcela a plně resonuje se závěry usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.11.2014 č.j. 54 Co 480/2014-226, a je v naprostém rozporu se závěry Svazu a jím argumentovaným rozhodnutím ministra vnitra i Ministerstva vnitra.

Na rozdíl od Svazem argumentovaných rozhodnutí ministra vnitra i Ministerstva vnitra se otázkou právní povahy a druhu smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko zabývalo již samo Ministerstvo vnitra v jiném svém podání, a také se jimi zabýval již Krajský úřad Kraje Vysočina, a tuto otázku vyřešil a její řešení řádně právně odůvodnil v jím vydaných správních rozhodnutích. Důkaz: usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2014 č.j. 30 A 46/2014-43 kasační stížnost ze dne 22.9.2014 vyjádření Ministerstva vnitra ke kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2014 č.j. 30 A 46/2014-43, č.j. MV- 83926-25/P-2014 ze dne 7.10.2014 VIa. Statutární město Jihlava dále odkazuje na usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19.10.2010 č.j. Konf 13/2010-7, podle kterého v jím posuzovaném případu Podstatou sporu je posouzení části smlouvy, týkající se ujednání o půjčce, kterou poskytly žalující obce žalovanému. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl bez dalšího bližšího vysvětlení, že poskytnutí půjčky bylo součástí smlouvy o vzniku závazku veřejné služby uzavřené podle ustanovení 19 odst. 2 zák. č. 111/1994 Sb. Vycházel ze soudní praxe, že u tohoto typu smlouvy jde o smlouvu veřejnoprávní a spory z této smlouvy přísluší rozhodovat správním orgánům (zvýraznilo Statutární město Jihlava), a dále Podle názoru zvláštního senátu je třeba zkoumat smlouvu v celém jejím rozsahu a současně i v jednotlivých částech. Přičemž je zřejmé, že smlouva v sobě může obsahovat prvky soukromoprávní i veřejnoprávní. Podle 41 odst. 2 o.z. posuzuje soud každý úkon podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen. V daném případě účastníci jasně vyjádřili vůli poskytnout a přijmout bezúročnou půjčku. Obě strany tak činily v rovném postavení, ani jedna nebyla nadřízena druhé. Zákon č. 111/1994 Sb. v žádném ze svých ustanovení nepředpokládá uzavření smlouvy o půjčce, která by měla být nedílnou součástí předmětné veřejnoprávní smlouvy. Ujednání o půjčce je proto třeba podřadit pod příslušná ustanovení občanského zákoníku. Podle 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby

věci stejného druhu. Jde tedy o spor vyplývající ze soukromoprávního vztahu, který zásadně náleží rozhodovat soudům ( 7 odst. 1 o. s. ř.) (zvýraznilo Statutární město Jihlava). Zvláštní senát se tedy při posouzení věci zabýval právním základem vztahu mezi veřejnoprávní částí smlouvy, která spočívala v závazku veřejné služby, a soukromoprávní částí smlouvy, která spočívala v poskytnutí bezúročné půjčky. Zjistil, že základem veřejnoprávní smlouvy je právní úprava dle zákona č. 111/1994 Sb., a dále zjistil, že cit.zák. neobsahuje žádnou právní úpravu poskytnutí půjčky. Uzavřel tedy, že mezi těmito dvěma závazky není žádné právní souvislosti ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., a že tedy smlouva o půjčce není veřejnoprávní součástí veřejnoprávní smlouvy. K otázce právního základu veřejnoprávní povahy nároku Statutárního města Jihlava na vydání Svazem části jeho peněžitého majetku (této věci se týká přípis č.j. MV- 36475-3/ODK-2015) tedy nutno ve světle předmětného usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19.10.2010 č.j. Konf 13/2010-7, uvést následující. V daném případu, na rozdíl od výše uvedeného (posouzeného zvláštním senátem), se vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění změn a doplnění, zřizují a provozují ve veřejném zájmu (ust. 1 odst. 2 cit.zák.), a zajištění plynulého a bezpečného provozování vodovodů a kanalizací je zákonnou povinností jejich vlastníků (ust. 8 odst. 1 cit.zák.). Jestliže tedy obce hodlaly provozovat vodovody a kanalizace nikoliv vlastními silami, ale sdružily se za účelem jejich konsolidovaného provozování do svazku obcí, bylo jejich povinností, resp. z dikce zvl. zákona vyplývala jejich povinnost, spolu se vstupem tyto vodovody a kanalizace poskytnout takovému svazku obcí, aby je mohl provozovat v souladu se zákonnou povinností. Opačný postup obcí by byl v rozporu s jejich zákonnou povinností dle ust. 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. Tento majetkoprávní vztah mezi Statutárním městem Jihlava a Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko měl tedy základ v zákonu č. 274/2001 Sb. Současně na svazek obcí jako nového vlastníka (tedy na Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko) přešla povinnost zpracovat a realizovat

plán financování obnovy vodovodů a kanalizací ve smyslu ust. 8 odst. 11 zákona č. 274/2001 Sb. Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko však v rozporu se svými vlastními stanovami (čl. 11.1. stanov) produkoval dlouhodobě zisk, a to na základě toho, že v rozporu se svými vlastními stanovami (čl. 8.6. a čl. 9.7. stanov Svazu) a v rozporu se zákonem neinvestoval průběžně výnosy z vodného a stočného do obnovy vodovodů a kanalizací, a tyto výdaje dlouhodobě odkládal a navyšoval tak svůj peněžitý majetek. Za této situace má každá vystoupivší obec (a tedy i Statutární město Jihlava) právo na podíl z takto vytvořené částky odložených výdajů, neboť po ukončení svého členství ve svazku obcí bude muset své vodovody a kanalizace vydané Svazem obnovovat, a to i za období, kdy to nečinil a tuto povinnost zanedbával Svaz, a bude tak činit v souladu se svou zákonnou povinností. I tento nárok Statutárního města Jihlava tak má základ v zákonu č. 274/2001 Sb. Majetkové vztahy mezi obcí a dobrovolným svazkem obcí, který byl založen veřejnoprávní smlouvou, a o kterých vedl řízení Krajský úřad Kraje Vysočina, jsou tedy založeny na právní úpravě dle zákona č. 274/2001 Sb., a z tohoto právního důvodu jsou to vztahy nikoliv soukromoprávní, ale veřejnoprávní. Částka, o kterou bylo vedeno správní řízení, souvisí (na rozdíl od úvěru ve zvláštním senátem posuzované věci) právně s vlastnictvím vodovodů a kanalizací, a to na základě právní úpravy dle zákona č. 274/2001 Sb. Svaz se tedy ve svých podáních ze dne 4.3.2015 dopouští účelové simplifikace usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19.10.2010 č.j. Konf 13/2010-7, a to za hranu právní povahy svých úvah, a ignoruje povahu konkrétních podmínek, které zvláštní senát posuzoval, a také aplikovanou právní logiku a právní důvody jeho rozhodnutí ve věci. VIb. Obdobně tak nutno ve světle výše uvedeného usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19.10.2010 č.j. Konf 13/2010-7 nazírat právní základ veřejnoprávní povahy nároku Statutárního města Jihlava na vydání Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko části hodnoty podílu Svazu v obchodní společnosti Svaz VKMO s.r.o. (této věci se týká přípis č.j. MV- 36478-3/ODK-2015).

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko v rozporu se svými vlastními stanovami (čl. 8.1. stanov) nabyl a držel obchodní podíl v obchodní společnosti Svaz VKMO s.r.o., a v rozporu se svými vlastními stanovami (čl. 8.6. a čl. 9.7. stanov Svazu) a v rozporu se zákonem neinvestoval takto vázaný majetek do obnovy vodovodů a kanalizací, a tyto výdaje dlouhodobě odkládal a navyšoval tak svůj peněžitý majetek vázaný ve formě obchodního podílu v obchodní společnosti Svaz VKMO s.r.o. Za této situace má každá vystoupivší obec (a tedy i Statutární město Jihlava) právo na podíl z takto vytvořené částky odložených výdajů, neboť po ukončení svého členství ve svazku obcí bude muset své vodovody a kanalizace vydané Svazem obnovovat, a to i za období, kdy to nečinil a tuto povinnost zanedbával Svaz, a bude tak činit v souladu se svou zákonnou povinností. I tento nárok Statutárního města Jihlava tak má základ v zákonu č. 274/2001 Sb. Majetkové vztahy mezi obcí a dobrovolným svazkem obcí, který byl založen veřejnoprávní smlouvou, a o kterých vedl řízení Krajský úřad Kraje Vysočina, jsou tedy založeny na právní úpravě dle zákona č. 274/2001 Sb., a z tohoto právního důvodu jsou to vztahy nikoliv soukromoprávní, ale veřejnoprávní. Částka, o kterou bylo vedeno správní řízení, souvisí (na rozdíl od úvěru ve zvláštním senátem posuzované věci) právně s vlastnictvím vodovodů a kanalizací, a to na základě právní úpravy dle zákona č. 274/2001 Sb. Svaz se tedy ve svých podáních ze dne 4.3.2015 dopouští účelové simplifikace usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19.10.2010 č.j. Konf 13/2010-7, a to za hranu právní povahy svých úvah, a ignoruje povahu konkrétních podmínek, které zvláštní senát posuzoval, a také aplikovanou právní logiku a právní důvody jeho rozhodnutí ve věci. VIIa. Nakonec pak Statutární město Jihlava odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2010 sp.zn. 23 Cdo 318/2009, podle kterého Jak již v rozhodnutí ze dne 29. srpna 2008, č. j. 33 Odo 926/2006, Nejvyšší soud ČR uvedl, při úvaze o povaze konkrétního právního vztahu mezi účastníky je třeba vycházet z obsahu tohoto vztahu a ze vzájemného postavení jeho účastníků. V občanskoprávních vztazích nemá svůj základ plnění poskytnuté mezi účastníky v rámci jejich existujícího

právního vztahu, který není vztahem občanskoprávním (zvýraznilo Statutární město Jihlava), a dále K otázce charakteru právního vztahu mezi dopravcem a správním úřadem při zajišťování závazku veřejné služby podle 19 zákona o silniční dopravě se, jak správně uvedla dovolatelka, vyjádřil již zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. v usnesení ze dne 21. května 2008, č. j. Konf 31/2007-82, podle něhož příslušným vydat rozhodnutí ve věci sporu ze smlouvy o závazku veřejné služby je správní orgán. V dané věci uzavřel, že smlouva o závazku veřejné služby podle 19 zákona o silniční dopravě je veřejnoprávní smlouvou - dvoustranným právním úkonem, jenž ve smyslu 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zakládá práva a povinnosti v oblasti veřejného práva, a je zároveň smlouvou subordinační podle 161 správního řádu. Současně dodal, že úhrada prokazatelné ztráty či prokázaných nákladů bývá přímým důsledkem výkonu vrchnostenské pravomoci ze strany jejích nositelů. Závěr o veřejnoprávním charakteru této platby dále posiluje srovnání s dalšími případy vztahů mezi vykonavatelem veřejné moci a poskytovatelem služby ve veřejném zájmu; bere-li na sebe finanční protiplnění za poskytnutou službu podobu prokazatelné ztráty či prokazatelných nákladů, děje se tak vždy jen v souvislosti s autoritativním rozhodnutím (zvýraznilo Statutární město Jihlava). Nejvyšší soud se tedy v daném případě zabýval i věcnou souvislostí mezi veřejnoprávní smlouvou a poskytnutím plnění v jejím rámci, které by jinak mělo soukromoprávní povahu. Dospěl při tom k právnímu závěru, že pokud je takové jinak soukromoprávní plnění přímým důsledkem veřejnoprávní povahy smlouvy, i toto plnění má veřejnoprávní povahu. K otázce věcného základu veřejnoprávní povahy nároku Statutárního města Jihlava na vydání Svazem části jeho peněžitého majetku (této věci se týká přípis č.j. MV- 36475-3/ODK-2015) tedy nutno ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2010 sp.zn. 23 Cdo 318/2009 uvést následující. Jak uvedeno výše, Svaz v rozporu se svými vlastními stanovami (čl. 11.1. stanov) produkoval dlouhodobě zisk, a to na základě toho, že v rozporu se svými vlastními stanovami (čl. 8.6. a čl. 9.7. stanov Svazu) a v rozporu se zákonem neinvestoval průběžně výnosy z vodného a stočného do obnovy vodovodů a kanalizací, a tyto výdaje dlouhodobě odkládal a navyšoval tak svůj peněžitý majetek. V důsledku toho nedocházelo průběžně k obnově vodovodů a kanalizací, které byly ve vlastnictví Svazu a ke kterým měl Svaz právo

hospodaření, a to ani těch, které mají po ukončení členství připadnout dle stanov Svazu Statutárnímu městu Jihlava (a dalším vystoupivším obcím). Každá vystoupivší obec (a tedy i Statutární město Jihlava) tak má právo na podíl z takto vytvořené částky odložených výdajů, neboť po ukončení svého členství ve svazku obcí bude muset své vodovody a kanalizace obnovovat, a to i za období, kdy to nečinil a tuto povinnost zanedbával Svaz, a bude tak činit v souladu se svou zákonnou povinností. Podíl Statutárního města Jihlava na peněžitém majetku Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko, resp. nárok na jeho vyplacení, tak věcně souvisí s jeho členstvím a ukončením členství v odpůrci a vypořádáním hmotného majetku. Svaz se tedy ve svých podáních ze dne 4.3.2015 dopouští účelové simplifikace rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2010 sp.zn. 23 Cdo 318/2009, a to za hranu právní povahy svých úvah, a ignoruje povahu konkrétních podmínek, které Nejvyšší soud posuzoval, a také aplikovanou právní logiku a právní důvody jeho rozhodnutí ve věci. VIIb. Obdobně tak nutno ve světle výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2010 sp.zn. 23 Cdo 318/2009 nazírat věcný základ veřejnoprávní povahy nároku Statutárního města Jihlava na uhrazení Svazem části hodnoty podílu Svazu v obchodní společnosti Svaz VKMO s.r.o. (této věci se týká přípis č.j. MV- 36478-3/ODK-2015). Svaz v rozporu se svými vlastními stanovami nabyl a dosud drží akcie obchodní společnosti Svaz VKMO s.r.o., a dokonce navyšoval svůj vklad v této společnosti. Tímto způsobem Svaz vázal v rozporu s vlastními stanovami své peněžité prostředky v obchodním podílu obchodní společnosti, ačkoliv pro to nebylo s ohledem na účel Svazu žádného věcného ani ekonomického důvodu. Svaz tak v rozporu se svými vlastními stanovami neinvestoval takto nedůvodně vázaný majetek do obnovy vodovodů a kanalizací, a tyto výdaje dlouhodobě odkládal. V důsledku toho nedocházelo průběžně k obnově vodovodů a kanalizací, které byly ve vlastnictví Svazu a ke kterým měl Svaz právo hospodaření, a to ani těch, které mají po ukončení členství připadnout dle stanov Svazu Statutárnímu městu Jihlava (a dalším vystoupivším obcím). Každá vystoupivší obec (a tedy i Statutární město Jihlava) tak má právo na podíl z takto vytvořené částky odložených výdajů, neboť po

ukončení svého členství ve svazku obcí bude muset své vodovody a kanalizace obnovovat, a to i za období, kdy to nečinil a tuto povinnost zanedbával Svaz, a bude tak činit v souladu se svou zákonnou povinností. Podíl Statutárního města Jihlava na hodnotě podílu Svazu v obchodní společnosti Svaz VKMO s.r.o., resp. nárok na jeho vyplacení, tak věcně souvisí s jeho členstvím a ukončením členství ve Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko a vypořádáním jeho majetku. Svaz se tedy ve svých podáních ze dne 4.3.2015 dopouští účelové simplifikace rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2010 sp.zn. 23 Cdo 318/2009, a to za hranu právní povahy svých úvah, a ignoruje povahu konkrétních podmínek, které Nejvyšší soud posuzoval, a také aplikovanou právní logiku a právní důvody jeho rozhodnutí ve věci. VIII. Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko argumentuje (nesprávným) právním náhledem ministra vnitra a Ministerstva vnitra na obsah smlouvy ze dne 2.7.21993 o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. a stanov jako její integrální součásti, aniž by však ve správním řízení (ať již vedeném Krajským úřadem Kraje Vysočina nebo vedeným Ministerstvem vnitra a ministrem vnitra) byl proveden listinný důkaz originálem smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko a jeho stanov, a aniž by byly zjišťovány zákonné podmínky jejich platnosti, resp. aniž by bylo verifikováno, zda nejsou absolutně neplatnými právními úkony pro rozpor se zákonem. Okolnost registrace svazku obcí v příslušném registru není důkazem ani jeho existentnosti, ani platnosti smlouvy o jeho založení, ani platnosti jeho stanov. Postup ministra vnitra a Ministerstvo vnitra, které jako správní úřady učinily (nesprávný) závěr o soukromoprávní části a veřejnoprávní části smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko ze dne 2.7.21993, aniž by ji provedly jako důkaz a aniž by zkoumaly důvody její absolutní neplatnosti, je věcně pozoruhodný a právně poněkud excesní. Podle konstantní soudní judikatury jsou přitom soudy i správní úřady povinny v jimi vedených řízeních přezkoumávat důvody absolutní neplatnosti právních úkonů a případně ji i konstatovat ex officio. Statutární město Jihlava tvrdí, že smlouva ze dne 2.7.21993 o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. (původně dle zákona č. 367/1990 Sb.) je neplatná pro rozpor se zákonem. Pro její platnost nebyly splněny zákonné

podmínky ve smyslu ust. 36 odst. 1, ust. 36a odst. 1 písm. a), e) zákona č. 367/1990 Sb. v aktuálním znění, ani podmínky ust. 51 odst. 1 a 2, ust. 84 odst. 2 písm. s), ust. 85 písm. a), e), ust. 50 a 51 s odkazem na ust. 151 odst. 4, 5 zákona č. 128/2000 Sb. Smlouva o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko nebyla schválena zastupitelstvy všech členských obcí Svazu, ani změny smlouvy o založení Svazu nebyly schváleny zastupitelstvy všech členských obcí Svazu, ani stanovy Svazu nebyly schváleny zastupitelstvy všech členských obcí Svazu, ani změny stanov Svazu nebyly schváleny zastupitelstvy všech členských obcí Svazu. Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko je si tohoto důvodu neplatnosti smlouvy o svém založení a svých stanov vědom, a proto při mimoprocesních jednáních s městem opakovaně akcentuje otázku, zda je vůlí města Svaz rozbít. Svaz tak zcela nepřípustně přenáší odpovědnost za svůj právní osud na Statutární město Jihlava, aniž by se jakkoliv snažil závadný stav napravit. Statutární město Jihlava proto tímto dává podnět Ministerstvu vnitra k tomu, aby zahájilo správní řízení a v něm aby přezkoumalo, zda smlouva ze dne 2.7.21993 o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. a stanovy Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako její integrální součást jsou v souladu s právními předpisy, resp. zda splňují zákonné podmínky ve smyslu ust. 36 odst. 1, ust. 36a odst. 1 písm. a), e) zákona č. 367/1990 Sb. v aktuálním znění, a podmínky ust. 51 odst. 1 a 2, ust. 84 odst. 2 písm. s), ust. 85 písm. a), e), ust. 50 a ust. 51 s odkazem na ust. 151 odst. 4, 5 zákona č. 128/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že otázka platnosti smlouvy o založení svazku obcí je prejudiciální (předběžnou) otázkou při posuzování veřejnoprávní či soukromoprávní povahy jednotlivých částí jejího obsahu, a také vzhledem k tomu, že posouzení této otázky je předmětem samostatného správního řízení ve smyslu ust. 165 s.ř., je plně na místě, aby Ministerstvo vnitra postupovalo tímto navrženým způsobem. To, že smlouva ze dne 2.7.21993 o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí je smlouvou veřejnoprávní, nikdy nezpochybnilo ani Ministerstvo vnitra ani ministr vnitra, aniž by ji však přezkoumávaly. Je tedy skutečně na místě přezkoumat platnost smlouvy o založení Svazu jako veřejnoprávní smlouvy. Pokud by Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že není věcně příslušné k vedení řízení o platnosti smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí a jeho stanov, nechť v souladu se svou právní povinností postoupí tento podnět příslušnému správnímu

úřadu, a to spolu se svým právním názorem na význam řešení této otázky pro případné řízení o prohlášení nicotnosti dotčených správních rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina. Statutární město Jihlava očekává, že Ministerstvo vnitra mu v zákonné lhůtě sdělí, že řízení zahájilo, nebo že neshledalo důvody k zahájení řízení z moci úřední. V případě, že Ministerstvo vnitra dospěje k závěru, že není věcně příslušné k vedení řízení o platnosti smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí a jeho stanov, Statutární město Jihlava očekává, že je bude v zákonné lhůtě informovat o tom, že postoupilo tento podnět příslušnému správnímu úřadu. I v tomto smyslu je jakékoliv řízení o nicotnosti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. 55559/2014 ze dne 17.9.2014 a také rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. 31066/2014 ze dne 5.6.2014 zcela předčasné, a to až do právní moci rozhodnutí o platnosti smlouvy o založení Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko jako svazku obcí a jeho stanov. IX. Vzhledem k výše uvedenému je Statutární město Jihlava toho názoru, že dosud není žádného důvodu ani podmínek pro zahájení řízení, jak to navrhuje Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r. advokátem Na vědomí: Krajský úřad Kraje Vysočina Žižkova 57 587 33 Jihlava k č.j. 55559/2014 ze dne 17.9.2014 k č.j. 31066/2014 ze dne 5.6.2014