CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Podobné dokumenty
Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118


Opakování

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

ROZTOK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Vazby v pevných látkách

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

ELEKTROLÝZA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

3) Vazba a struktura. Na zaslal(a): Lenka

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

EXOTERMICKÉ A ENDOTERMICKÉ REAKCE

Valenční elektrony a chemická vazba

NÁZVOSLOVÍ SOLÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

ŘADA KOVŮ, LP č. 1 REAKCE KOVŮ

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

John Dalton Amadeo Avogadro

VLASTNOSTI LÁTEK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

CHEMIE - ÚVOD. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

VZNIK SOLÍ, NEUTRALIZACE

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

ARENY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

HALOGENIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Periodická tabulka prvků

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

KOROZE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

PERIODICKÝ ZÁKON. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

CHEMICKÉ REAKCE, ROVNICE

CHEMICKÝ PRVEK, SLOUČENINA

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

SMĚSI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

DĚLÍCÍ METODY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi

Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety)

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

02 Nevazebné interakce

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

LP č.1: FILTRACE A KRYSTALIZACE

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

Přednáška 3. Povrchové procesy: vazby molekul a atomů, fyzikální a chemická sorpce a desorpce, adsorpční izotermy. Martin Kormunda

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

ALKYNY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Voda polární rozpouštědlo

AKUMULÁTORY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

Metodika pro učitele Chemická vazba pro SŠ (teoretické cvičení s tablety)

HYDROXIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

LP č.2 SUBLIMACE, CHROMATOGRAFIE

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl

Nekovalentní interakce

Orbitaly ve víceelektronových atomech

ALDEHYDY, KETONY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

LP č. 4 STANOVENÍ ph. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Mezimolekulové interakce

Nekovalentní interakce

PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

ZDROJE ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Periodická soustava prvků

Transkript:

Autor: Mgr. Stanislava Bubíková CHEMICKÁ VAZBA Datum (období) tvorby: 13. 11. 01 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky; chemické reakce 1

Anotace: Žáci se seznámí s chemickou vazbou a jejím rozdělením. V rámci tohoto modulu žáci popíší vznik chemické vazby a rozdělí ji na jednotlivé typy. Popíší vlastnosti látek s danou vazbou. Posoudí jejich využití v běžném životě.

Chemická vazba definice: soudržné síly mezi atomy vzniklá molekula má nižší energii, než měly původní atomy společné sdílení nebo předávání valenčních elektronů Obr. č. : Sodík [3] dostupné z: http://commons.wiki media.org/wiki/file: Natrium.jpg Obr. č. 3: Chlor [4] dostupné z: http://commons.wiki media.org/wiki/file:c hlorine_in_bottle.jpg Obr. č. 1: Vznik vazby v molekule NaCl[] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ionic_bonding_animation.gif Obr. č. 4: Sůl [5] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/ wiki/file:salt-cristalls.jpg 3

Související pojmy vazebná energie uvolní se při vzniku vazby, čím větší je její hodnota, tím pevněji jsou atomy k sobě vázány (jednotka kj/mol) disociační energie vazby je ji nutno dodat, aby se vazba rozštěpila disociační energie je rovna vazebné energii, má opačné znaménko délka vazby vzdálenost mezi středy atomů spojenými vazbou klesá s řádem vazby (jednotka pikometr) pevnost vazby roste s narůstajícím vazebným řádem (násobností) Obr. č. 5: Vazby v molekule vody a vodíková vazba ( 1) [6] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:3 D_model_hydrogen_bonds_in_water.svg 4

Typy chemických vazeb podle polarity nepolární kovalentní vazba rozdíl elektronegativit vázaných atomů je menší než 0,4 Δχ 0,4 polární kovalentní vazba rozdíl elektronegativit vázaných atomů je od 0,4 do 1,7 0,4 Δχ 1,7 iontová vazba rozdíl elektronegativit vázaných atomů je větší než 1,7 Δχ 1,7 nepolární kovalentní vazba 0,4 polární kovalentní vazba 1,7 iontová vazba elektronegativita schopnost atomu prvku přitahovat elektrony chemické vazby označení: χ(chí); zavedl ji L. Pauling 5

Kovalentní vazba kovalentní vazba nepolární vazba mezi atomy buď stejných nebo různých prvků, jejichž rozdíl elektronegativit je menší než 0,4 vzniká překrytím jejich valenčních atomových orbitalů obsazených jedním elektronem opačného spinu vzniká vazebný elektronový pár, který je pak sdílen oběma atomy < 0,4 vazba _ v _ molekule _ CI X ( C),6 X ( I),7 ( CI ( CI 4 4 ) ),6,7 0,1 4 vazba _ v _ molekule _ X ( H ), H Obr. č. 6: Vazba v molekule vodíku [7] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:covalent_bond_hydrogen.svg ( H ( H ) ),, 0 6

Kovalentní vazba kovalentní vazba polární vazba mezi atomy různých prvků, jejichž rozdíl elektronegativit je větší nebo roven 0,4 a zároveň menší nebo roven 1,7 vzniká překrytím jejich valenčních atomových orbitalů obsazených jedním elektronem opačného spinu vzniká vazebný elektronový pár, který je přitahován elektronegativnějším atomem (částečný záporný náboj δ - ) Obr. č. 7: Vazba v molekule chlorovodíku [8] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:h_cl.png molekula _ HCl X ( H ) X ( Cl), 3, ( HCl) ( HCl) 1,0, 3, 0,4 NO X ( N) X ( O) ( NO ( NO 3,0 3,4 ) ) 1,7 3,4 3,0 0,4 7

Iontová vazba iontová vazba elektrostatické působení mezi elektricky nabitými ionty prvků, jejichž rozdíl elektronegativit je větší než 1,7 vzniká zpravidla úplným přesunem elektronového páru na stranu atomu elektronegativnějšího prvku molekula _ NaCl vzniká kationt a aniont Obr. č. 8: Vznik vazby v molekule NaCl[9] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/w iki/file:nacl_ionic.png Obr. č. 9: Krystal NaCl[10] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/fil e:sodium-chloride-unit-cell-3d-ballsand-sticks-resized.png X ( Na) 0,9 X ( Cl) 3, ( NaCl) ( NaCl) <1,7 3, 0,9,3 molekula _ KF X ( K) X ( F) 0,8 4,0 ( KF) ( KF) 3, 4,0 0,8 8

Kovová vazba charakteristická pro kovy a jejich slitiny krystal kovu se skládá z kationtů rozmístěných v pravidelné prostorové mřížce valenční elektrony jsou volně pohyblivé (elektronový plyn) překrýváním elektronových orbitalů vznikají energetické pásy, ve kterých se elektrony volně pohybují Obr. č. 10: Kovová vazba [11] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:metallic_bonding.svg 9

Slabé vazebné interakce vodíková vazba (můstek) vzniká mezi vodíkem a silně elektronegativním prvkem (O, N) vzniká mezi molekulami vody v kapalném a pevném stavu je 3x delší a 3x slabší než kovalentní vazba v molekule vody van der Waalsovy síly přitažlivé nebo odpudivé síly mezi molekulami v nepolárních molekulách (molekuly plynů, např. N ) vznikají okamžité dipóly nejslabší z interakcí δ + δ - δ + Obr. č. 1: van der Waalsovy síly [13] dostupné z: http://commons.wikimedia. org/wiki/file:nitrogen.svg Obr. č. 11: Vodíková vazba [1] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:v odikove_mustky_kalotovy_model.jpg δ - 10

Vlastnosti látek s nepolární vazbou s polární anebo iontovou vazbou s kovovou vazbou nízké teploty tání a varu vysoké teploty tání a varu rozdílné teploty tání a varu nevedou teplo a elektrický proud vedou teplo a elektrický proud tvoří krystaly (iontové sloučeniny) vedou teplo a elektrický proud nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzin) rozpustné ve vodě, nerozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzin) kujné a tažné tvoří slitiny 11

Zdroje 1. BENEŠ, Pavel, Václav PUMPR a Jiří BANÝR. Základy chemie pro. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. 3. vyd. Praha: Fortuna, 000, 143 s. ISBN 80-716-870-0.. Ionic_bonding_animation.gif. WikimediaCommons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ionic_bonding_animation.gif 3. Natrium.jpg. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:inatrium.jpg 4. Chlorine_in_bottle.jpg. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:chlorine_in_bottle.jpg 5. Salt-cristalls.jpg. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:salt-cristalls.jpg 6. 3D_model_hydrogen_bonds_in_water.svg. WikimediaCommons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:i3d_model_hydrogen_bonds_in_water.svg 7. Covalent_bond_hydrogen.svg. WikimediaCommons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:icovalent_bond_hydrogen.svg 8. H_Cl.PNG. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:h_cl.png 9. NaCl_ionic.png. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:nacl_ionic.png 10. Sodium-chloride-unit-cell-3D-balls-and-sticks-resized.png. WikimediaCommons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:sodium-chloride-unit-cell-3d-balls-and-sticks-resized.png 11. Metallic_bonding.svg. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:metallic_bonding.svg 1. Vodikove_mustky_kalotovy_model.jpg. WikimediaCommons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:vodikove_mustky_kalotovy_model.jpg 13. Nitrogen.svg. Wikimedia Commons[online]. 004 [cit. 01-11-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:nitrogen.svg 1