Obor IZM jako nedílná součást knihovnického vzdělávání Pokud je vědění moc, knihovníci by měli vládnout světu. Muddiman, 1999
Stručná historie oboru IZM ve VM Březen 2002 kurz Informatika a rešeršní činnost (grant) 2003 BC studijní obor IZM VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, studijní program Systémové inženýrství a informatika Proč IZM a ne Informační studia a knihovnictví
Osnovy V současnosti reakreditace 1. ročník společný ekonomický základ Podniková ekonomika, Makroekonomie, Mikroekonomie, Matematika, Informatika, Evropská unie, Systémové inženýrství a informatika (IaI), Právo, Informatika, Statistika, cizí jazyky
2. ročník Marketing, Účetnictví, Právo, Komunikační techniky a technologie, Datové struktury a základy algoritmizace,operační výzkum, Databáze v prostředí Windows, Sociální komunikace, Knihovnictví a bibliografie, Studijní, rozborová a rešeršní činnost, Informační zdroje v informační společnosti, Informační a znalostní management, Počítačové sítě, Modelování informačních systémů
3. ročník E-marketing, Subjekty podnikání, Zpracování žurnalistické informace, Dokumentografické systémy, Publikování na Internetu, Informační průmysl, Ochrana a bezpečnost dat a informací, Strategie vyhledávání informací a jejich zpracování, Sociální potencionál organizace, Územní a správní informační systémy, Systémy umělé inteligence, Information Science
K tradičnímu knihovnickému vzdělávání přidány předměty podporující znalosti o oblastech jako je management, řízení změny, podnikání, strategické plánování, firemní dovednosti a informační technologie 3 oblasti vzdělávání knihovnictví, ekonomie, IT
Současnost Znalostní management se studuje v ČR na mnoha vysokých školách (VŠB-TU Ostrava, Univerzita Hradec Králové, Technická univerzita v Liberci aj.) Bohužel tempo zavádění znalostního managementu jako studijního oboru v jednotlivých studijních programech bylo v posledních několika letech vyšší než jeho zavádění jako manažerského přístupu v podnikové sféře.
Přesto průzkumy dokazují, že některé společnosti i v ČR již zaměřují pozornost na lidský kapitál a s tím související inovace, znalosti, jejich tvorbu, ukládání a sdílení Těžiště znalostního managementu moderních institucí leží v podpoře sdílení znalostí, schopnosti neustále se učit, inovativně řešit problémy K rozvoji těchto předpokladů přispívají především nejrůznější platformy pro komunikaci zaměstnanců firem a studentů a učitelů vzdělávacích institucí Finsko, provázanost teorie a praxe.
Průzkum stavu ZM V roce 2009 bylo realizováno dotazníkové šetření na téma "Průzkum stavu znalostního managementu u podniků v České republice". Průzkum byl proveden ve spoluprácí Univerzity Hradec Králové, konzultační firmy Per Partes Consulting, s.r.o. a pod záštitou Evropské unie. (Marešová, P.) Cíl - zmapovat aktuální postoje podniků ke znalostnímu managementu Osloveno 1000 organizací působících v České republice se zaměřením na střední a velké podniky Získáno 132 vyplněných dotazníku
Výsledky Firmy principy ZM vnímají pozitivně Hlavním motivem pro zaměření na znalostní management je pro většinu firem u nás snížení nákladů (44%) a reakce na rostoucí schopností konkurence v oblasti práce se znalostmi (42%) V budoucnosti bude ZM pro firmy zajímavý možností vytvářet produkty na míru potřeb zákazníků možností konkurovat svými produkty zemím s levnou pracovní silou.
Výsledky Další přínos znalostního managementu podniky spatřují ve vylepšení jejich podnikatelské strategie (59%) a ve zlepšení obchodu díky systematické znalosti potřeb zákazníků a trhu (54%) Dalšími významnými motivy pro práci se znalostním managementem je očekávání vyšší týmovosti organizací (30%), zvýšení hodnoty společnosti (31%), snížení nákladů (26%) a snadnější nalezení nových podnikatelských příležitostí Problém: přínosy jsou těžko vyjádřitelné a měřitelné
Výsledky Kritické znalosti dnes spatřují společnosti prioritně ve třech velkých oblastech: 1. znalost zákazníků a jejich potřeb, 2. znalost trhu a možnosti na trhu, 3. znalost konkurence a její strategie
V menší míře podniky zajímají znalosti svých zaměstnanců (25%) To je z hlediska znalostního managementu velmi nepříznivý jev, protože právě zaměstnanci a jejich know how mohou být zdrojem získání velké konkurenční výhody
Bariéry ZM Problematické oceňování znalosti u pracovníku (30%) Problém u vedení firmy s přínosy znalostního managementu a jejich hmatatelností (29%), nejasnost návratnosti investic do znalostního managementu (25%) Neochota pracovníku sdílet znalosti (26%). Rychle se měnící potřeby využitelných znalosti Přehlcení nepotřebnými znalostmi a tedy nutnost jejich třídění Finanční náročnost zavedení znalostního managementu
Terminologie ZM je systematické, explicitní a uvážlivé sestrojování, obnovování a aplikace znalostí za účelem maximalizace efektivnosti, se kterou organizace provádí na znalostech založené činnosti a za účelem maximalizace výnosů ze svých znalostních aktiv. (Wiig, 1997) ZM znamená dát pravé znalosti pravým lidem v pravý čas tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. (Petrash, 1996) ZM zahrnuje identifikaci a analýzu dosažitelných a požadovaných znalostí, jakož i následující plánování a řízení akcí vedoucí k vytvoření znalostních aktiv pro účely plnění cílů organizace. (Macintosh, 1996) ZM využívá systematických přístupů k nalezení, pochopení a použití znalostí k vytváření hodnot. (O'Dell, 1996) ZM znamená explicitní řízení a management znalostí v rámci organizace za účelem dosahování cílů organizace. (Spek van der, 1997)
Terminologie Znalostní management versus, management znalostí (řízení znalostí) ZM je více o řízení organizace se zdůrazněním úlohy znalostí a MZ je vše, co souvisí s péčí o znalosti v organizaci.
ZM a knihovnické vzdělávání Předmět zájmu ZM: Dobývání znalostí z databází, získávání a prezentace znalostí od experta, extrakce informací z textu, znalostní systémy, multi-agentní technologie, značkovací jazyky, znalostní anotace dokumentů, sémantický web, znalostní ontologie atd. moderní knihovnictví
ZM a IM Znalostní management představuje komplexnější procesy než informační management a efektivnost znalostního managementu je tudíž do určité míry ovlivňována účinností investic do informační sféry." [KATOLICKÝ, 2003]
Informační profesionál ve znalostní společnosti Výhodou a kladnou stránkou informační profese je její rozmanitost sahající od profese knihovníka v prostředí odborných knihoven až po techničtěji orientované informační profese uplatňující se v podnikovém prostředí současného tržního hospodářství Informační profesionál v podnikovém znalostním prostředí může působit v mnoha formách činností jednotlivec zprostředkovávající informační služby externích specialistů (řízení outsourcingu) externí specialista, tj. informační broker týmová práce v rámci podnikového informačního nebo znalostního střediska
Informační profesionál ve znalostní společnosti Jednou z největších překážek úspěšného uplatnění informačních specialistů při implementaci znalostního managementu je názor, že znalostní management je přednostně záležitostí techniků a IT manažerů Informační systémy postavené na technologii nejsou stejného druhu jako technologií podporované znalostní systémy Znalosti by měly být spravovány profesionály, kteří vědí, jakým způsobem, kde a proč je používat
Informační profesionál ve znalostní společnosti Informační specialisté musí mít přehled o velkém množství informačních zdrojů a technologií používaných k získání a rozšiřování vnitropodnikových informací, zároveň se musí orientovat v legislativě upravující jejich využívání Profese Chief Knowledge Officer a Chief Information Officer
Informační profesionál ve znalostní společnosti Mnohá literatura: CIO pracuje zejména s informacemi, CKO především se znalostmi Chief Knowledge Officer musí disponovat celou řadou schopností, především komunikačních a sociálních Lze oddělit tyto profese?
??? Mluvit o "Informační" či "Znalostní" společnosti je módní. Zní to dobře, ale není jasné, co se tím míní: Lidská společnost se informacemi a znalostmi zabývá usilovně po celou svou historii, takže "Informační" a "Znalostní" je odjakživa. Jak má tedy "Znalostní" společnost vypadat? Bude to společnost "nějak" prorostlá Internetem, ale jak "nějak?. Pokud je cílem naučit celou populaci hledat na Internetu, prosazovat se na Internetu, nakupovat na Internetu a hrát na Internetu, je to určitě málo - Internet bude spíš hrozbou než příslibem.
Prostor pro rozvoj ZM ve společnosti Rozvoj 'lidského kapitálu', a to prostřednictvím investic do vzdělávání Investice do výzkumu a vývoje Otevřenost obchodu Přítomnost infrastruktury pro šíření informací
Znalostní společnost je společnost, ve které občané plně využívají přínosů informatiky Nejen sběr informací, nutná je analýza a hodnocení, to teprve vede k poznání Klíčovým faktorem ke znalostem je zkušenost Informace je palivo pro znalost Rozvoj znalostní společnosti podporuje sdílení znalostí
Přínosy informatiky Tradičních: Vyhledávače - pomáhají data najít, ale nic víc, je na uživateli, aby se výběrem sám prokousal. Rešeršní systémy - věnují výběru dat větší péči, nicméně výsledkem jsou stále původní data, navíc služba je určena profesionálům a pro jednotlivce bývá drahá. Informační portály - vybírají užitečná místa a uspořádávají je do hierarchie - tyto portály na data pouze ukazují, ale nic s nimi nedělají. Internetové encyklopedie - např. Wikipedie - tvoří nová data, ale ta jsou určena pouze čtenářům, nemají další použití, například v počítačových programech umělé inteligence. Nových:. e-governmet - usnadňují styk s úřady, informují občany, e-learning - zprostředkovávají vzdělávání, jak tradiční formy, tak i celoživotní, Osobní tajemník - inteligentní aplikace podporující osobní zájmy občanů (včetně profesních). Tato služba má největší možnosti rozvoje, protože dokáže uživateli mnohostranně pomáhat v každodenním životě.
Uplatnění absolventů oboru IZM?/? Dr. Jalonen ValMez, červen 2009: Znalostní organizace znalosti nejen akumulují, ale i vytvářejí Znalosti dnes skutečně mají potenciál stát se jedním ze strategických zdrojů organizace Znalosti mohou firmám zajistit stabilní tempo růstu, výkonnosti a konkurenční výhodu Správa znalostí v organizacích proto nabývá na významu a znalostní management a činnosti s ním spojené se stále více prosazují v praxi Spolu s tím roste i hodnota a přínos informačních profesionálů.
Závěr Při práci knihovníků a informačních pracovníků, jde o to, aby koncoví uživatelé a čtenáři nacházeli to, co fakticky potřebují a chtějí Transformace knihovníka do znalostního knihovníka (informačního profesionála) probíhá plynule.
Zdroje BOUDA, T. Virtuální svět jako nástroj znalostního managementu [online]. Inflow, 2009, sv. 2, č. 4. [cit 2010-09-01]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/virtualni-svet-jako-nastrojznalostniho-managementu. KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné z: <http://sigma.nkp.cz/f/dglmh188xjih8fm2mfuvqe3nlk1jymtdefiqptiqhhhmvh B327-15085?func=findb&find_code=WTR&request=competitive+intelligence&adjacent=N&x=48&y=5>. Knowledge Management 101 [online]. Wally Bock, 1998. [cit 2010-08-01]. Dostupné z: http://www.knowledgepoint.com.au/starting_out/articles/so_wb001a.html MALHOTRA, Y. Knowledge management and Virtual Organizations. 1st Ed. Hershey: Idea Group Publishing, 2000. 390 s. ISBN 187828973X. MAREŠOVÁ, Petra. Výzkum uplatnění znalostního managementu v českých podnicích [online]. E+M Ekonomie a management, leden 2010. [cit 2010-08-27]. Dostupné z: http://www.faqs.org/periodicals/201001/1975382821.html PAPÍK, R.. Competitive Intelligence, informační služby, Internet a informační profese. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 4 [cit. 05.09.2010]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/739>. URN-NBN:cz-ik739. ISSN 1212-5075. SANCHEZ, R. Stretagic Learning and Knowledge management. 1st. Ed. Chichester, West Sussex, England ; New York : Wiley, 1997. 235 s. ISBN 0471968811.
Děkuji za pozornost. Milena Medková mmedkova@oavm.cz