Zálohování dat a spolupráce v cloudu

Bankovní institut vysoká škola Katedra informatiky a kvantitativních metod Zálohování dat a spolupráce v cloudu Bakalářská práce Autor: Jakub Hrnčíř Informační technologie Vedoucí práce: Ing. Lukáš Herout Praha Červen, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 29. června 2015 Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce inţenýru Lukáši Heroutovi za cenné rady, pomoc a vstřícnost během psaní mé bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na seznámení s problematikou cloud computingu. Popis cloudu, historie cloudu, základní pojmy, modely nasazení a výhody a nevýhody uţití ve firemním prostředí. Následně je popsána statistika Evropské unie a strategie ohledně cloud computingu v Evropě. V druhé části bakalářské práce jsou popsány modelové situace pro školy. Jsou zde popsány charakteristiky těchto subjektů a jejich poţadavky ohledně cloudu. Nakonec je vybráno řešení pro tyto subjekty na základě vybraných poţadavků. V poslední části je následně zmíněna ekonomická výhodnost pro firmy, které by mohly uvaţovat nad zavedením cloudu. Klíčová slova: Zálohování, spolupráce, cloud computing, Google Apps a Microsoft Office 365. Annotation This bachelor thesis focuses on introducing the issue of cloud computing. Description of cloud, history of cloud, basic concepts, deployment models and advantages and disadvantages use in corporate environment. Subsequently is desribed statisics of Europena Union and stategy regarding cloud computing in Europe. In second part of the bachelor thesis are described a model situations for schools. There are described characteristics of these entities and theirs requirements regarding the cloud. Finally is selected best solution for these entities on basis of selected requirements. In the last part is subsequently mentioned economic profitability for the companies, which cloud consider about introduction of the cloud. Keywords: Backup, collaboration, cloud computing, Google Apps and Microsoft Office 365.

Obsah 1 Cloud computing... 8 1.1 Definice cloud computingu... 8 1.2 Historie cloud computingu... 10 1.3 Vlastnosti cloud computingu... 11 2 Modely nasazení cloud computingu... 12 2.1.1 Veřejný model (Public cloud computing)... 12 2.1.2 Privátní model (Private cloud computing)... 12 2.1.3 Komunitní model (Comunity cloud computing)... 12 2.1.4 Hybridní model (Hybrid cloud computing)... 13 2.2 Distribuční modely cloud computingu... 13 2.2.1 IaaS... 14 2.2.2 PaaS... 14 2.2.3 SaaS... 15 2.2.4 DaaS... 16 3 Bezpečnost cloud computingu... 17 3.1 Zabezpečení cloud computingu... 17 3.2 Dostupnost dat... 18 3.3 Ohrožení cloud computingu z právního pohledu... 19 3.4 Šifrování... 19 3.5 Cloud computing a přístup k aplikacím... 20 3.5.1 Virtualizace... 20 3.5.2 Desktop... 21 3.5.3 Streaming... 21 4 Cloud computing a ekonomická výhodnost... 22 4.1 Faktory omezující využití cloudu ve firmách... 23 4.2 Faktory bránící použití cloudu ve firmách... 25 4.3 Cloud computing v Evropě... 25 4.4 ECCS... 26 5 Cloud computing Google a Microsoft... 29 5.1 Google... 29 5.1.1 Google Apps... 29 5.1.2 Google Disk... 30

5.1.3 Gmail... 31 5.1.4 Google Hangouts... 31 5.1.5 Google kalendář... 32 5.1.6 Google Docs... 32 5.2 Microsoft... 33 5.2.1 Office 365... 34 5.2.2 Microsoft OneDrive... 34 5.2.3 Outlook.com... 35 5.2.4 Microsoft Office Online... 36 6 Zálohování a spolupráce v cloudu... 38 6.1 Archivace dat... 38 6.2 Zálohování... 38 6.2.1 Způsoby zálohování... 40 7 Analýza cloud computingu... 42 7.1 Přechod do cloudu... 42 7.2 Cloud computing ekonomická úspora... 42 7.3 Cloud computing firmy... 43 8 Modelové scénáře... 44 8.1 Modelový scénář - Škola A... 45 8.2 Modelový scénář - Škola B... 49 8.3 Závěr modelových scénářů... 54 9 Závěr... 56

Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na zálohování a spolupráci v cloudu. Cloud je moderní termín, který v sobě skrývá jiný přístup k výpočetním zdrojům. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, z nichţ kaţdá má své cíle. Při práci na některých projektech se stává, ţe spolupracovníci se nenacházejí na stejném místě a nemohou pracovat ve stejnou dobu. Proto se hledají alternativy, jak usnadnit tuto práci a zvýšit produktivitu zaměstnanců. Kaţdé podnikání v dnešní době digitálních technologií nezbytně vyţaduje přítomnost počítačů, které se staly pro lidskou populaci nepostradatelným pomocníkem. Dříve tvořili podstatnou část know-how celé firmy hlavně její zaměstnanci. Dnes ovšem toto know-how tvoří převáţně data, která je potřeba mít někde stále spolehlivě uloţena, a organizace, která je vlastní, o ně v ţádném případě nesmí přijít. V první části této bakalářské práce je popsána teorie a úvod do problematiky cloudu., kde je v prvé řadě definován obecný pojem cloud computing. Tato práce má slouţit k bliţší osvětě a informovanosti o současném technologickém trendu a zároveň poslouţit jako rozhodovací analýza pro počáteční úvahu firem, které nemají jasnou představu o budoucích krocích IT procesů. Následně jsou zde srozumitelně vysvětleny některé pojmy a charakteristiky cloud computingu. Cílem je jasně formulovat a pojmenovat jednotlivé modely sluţeb, které cloud computing představuje a seznámit čtenáře s moţnostmi, které cloud obecně nabízí a které jsou v současné době také nabízeny jednotlivými poskytovateli. Následně jsou popsány různé statistiky z Evropské unie ohledně cloudu a jeho vyuţití ve firmách. V poslední teoretické části bakalářské práce jsou popsány základní charakteristiky zálohování a archivace dat. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na analýzu a různé modelové scénáře pro školy, které by mohly uvaţovat o zavedení cloud computingu. Závěr praktické části je věnován výběru vhodného cloudu dle poţadavků. 7

1 Cloud computing Termín cloud computing se dnes pouţívá v mnoha oblastech, které jsou svázány s internetem. V marketingové a obchodní sféře se tento termín vyuţívá k označení softwaru nebo sluţeb, které jsou nabízeny různými společnostmi působícími v IT, například se jedná o IBM, Amazon, Microsoft, Google a mnoho dalších. Cloud computing se dá definovat jako nový druh IT, který je nastavitelný podle potřeby, a kde jsou virtualizované zdroje poskytovány přes internet. Cloud computing se stal význačným technologickým trendem a spousta odborníků v IT očekává, že cloud computing přemění IT postupy a IT marketing. [1] S vyuţitím cloud computingu jsou zákazníci schopni pouţívat tuto technologii přes různá zařízení. Přes tato zařízení má zákazník s pomocí internetu přístup k úloţnému místu. 1.1 Definice cloud computingu Existuje mnoho různých definic cloud computingu. Pro osvětlení této problematiky jsou níţe uvedeny tři různé definice, které se snaţí popsat cloud computing. Přesto popis cloud computingu je velice nesnadný, protoţe se jedná o velice široké téma. Gary Breder, ředitel oddělení globálního marketingu EMC, vytvořil seznam pojmů ohledně cloud computingu, aby osvětlil tuto problematiku mnoha lidem a firmám, které se zajímají o cloud computing. Definice podle Garyho Bredera zní takto: Metoda přístupu k využití výpočetní techniky, která je založena na poskytování sdílených výpočetních prostředků a jejich využívání formou služby. Existují nejrůznější modely služeb a možnosti jejich poskytování, ale všem typům cloud computingu je společná schopnost poskytovat prostředky na vyžádání, elasticky, samoobslužně a prostřednictvím přístupu z rozsáhlé sítě a také schopnost měřit spotřebované služby v rámci sdíleného fondu prostředků. [2] 8

Internetový portál cloud.cz popisuje cloud computing následovně: Cloud computing je nový způsob využívání zdrojů (zejména hardware, software) v IT, vycházející z možnosti jejich sdílení mezi aplikacemi a odstranění přímé vazby aplikační logiky na fyzické komponenty (virtualizace). [3] Další definici by mohla být definice podle Ing. Rity Puţmanové, která je specialistkou v oblasti komunikačních sítí. Cloud computing se definuje jako výpočetní služby prováděné a dostupné prostřednictvím veřejné IP sítě (internetu), tedy v jakémsi síťovém oblaku, typicky na virtuálních serverech. Pro koncové uživatele je vše, co je vně firewallu, prostě oblak. Výpočetní prostředky jsou nabízeny za úhradu (typicky v desítkách centů za uložený gigabajt dat či hodinu práce CPU) uživatele ovšem zajímá nikoli infrastruktura samotná, ale služby na ní poskytované. [4] Význam těchto definic by se dal popsat následovně: Přechod od drahých interně vlastněných a spravovaných IT zdrojů k levnějšímu pronájmu IT kapacit. Tyto zdroje a kapacity pak mohou být následně upravovány podle potřeb pronajímatele. Za nejpřesnější popis cloud computingu by bylo moţno povaţovat popis od Garyho Bredera. 9

Obrázek 1.1: Znázornění cloud computingu, Zdroj: [5] 1.2 Historie cloud computingu Cloud se dá přeloţit z anglického jazyka jako mrak nebo oblak. V IT se mrak pouţíval a stále pouţívá při vytváření strukturovaného grafického znázornění obsahu cloud computingu. Historie cloud computingu se začala utvářet před více jak padesáti lety. Koncept, který stojí za cloud computingem, vyslovil John McCarthyny, který v roce 1961 řekl If computers of the kind I have advocated became the computers of the future, then computing become the computers of the future, then computing may someday be organized as a public utility just as the telefone system is a public utility The computer utility could become the basis of new and important industry. [6] V překladu toto znamená, ţe počítače budoucnosti se stanou stejnou nebo podobnou sluţbou jako telefonní systém. Počítačová sluţba by se tedy mohla stát základem pro nový a důleţitý průmysl. První implementací této koncepce do praxe lze povaţovat pronájem strojového času vybraným zákazníkům firmou IBM. 10

V roce 2008 Amy Schurr v článku pro Network World citovala výzkum Gartner Group, který se zabýval vizí, ţe cloud computing bude utvářet vztah mezi spotřebiteli IT sluţeb a to mezi těmi, co IT sluţby pouţívají a těmi, co IT sluţby prodávají. Amy Schurr vypozorovala, ţe společnosti přecházejí od zavedeného způsobu vyuţívaní IT, kde firma samotná vlastnila hardware a software. Prohlásila, ţe cloud computing vyústí v dramatický nárůst v IT výrobcích v určitých a značný útlum v ostatních oblastech IT. [7] Termín cloud computing je mnohem mladší, neţ koncept z roku 1961. Tento termín byl poprvé pouţit aţ koncem 90. let 20. století. [8] 1.3 Vlastnosti cloud computingu Cloud computing přináší do IT mnoho nových funkcí ve srovnání s jinými počítačovými sluţbami. Jednoduché rozšiřování poskytovaných sluţeb a jejich upravování na poţádání je důleţitým prvkem při vyuţívání cloud computingu. Rozšiřování a sluţby na poţádání škálovatelnost Výhodou cloud computingu je jeho škálovatelnost. Pro uţivatele cloud computingu existuje moţnost měnit výkon i počet virtuálních strojů, takţe lze dokoupit dodatečné sluţby pro další uţivatele nebo je naopak omezit. Uţivatelská rozhraní Rozhraní zaměřená na cloud, jsou umístěna nezávisle a mohou být přístupná pomocí webové sluţby a internetového prohlíţeče. Stanovení cen Uţivatelé platí za sluţby a kapacity, které zrovna potřebují. V tomto případě se jedná o to, ţe je moţné platit za dobu uţívání, nebo za objem uloţených dat. Dalším způsobem je platba za počet uţivatelů a počet odebíraných cloudových sluţeb. 11

2 Modely nasazení cloud computingu Jedná se o způsob nasazení, jak je cloud computing poskytován koncovým uţivatelům. Model nasazení se dá rozdělit na čtyři základní modely. Jejich rozdělení bylo vytvořeno v NIST (National Institute of Standards and Technology). [9] 2.1.1 Veřejný model (Public cloud computing) Ve veřejném modelu je infrastruktura nabízena široké veřejnosti, ale je vlastněna třetí stranou, neboli poskytovatelem cloudových sluţeb. Veřejný cloud je tedy veřejně dostupný a bezplatný, ale i tak se jedná o komerční sluţbu, která můţe být vyuţívána kýmkoliv bez zásadního omezení. Uţivatel má přístup pouze ke svým datům nebo k datům jiných uţivatelů, pomocí třeba URL odkazu. Přístup mají pouze ke společné infrastruktuře nebo ke stejným aplikacím. 2.1.2 Privátní model (Private cloud computing) Privátní cloud je odpovědí na rizika, která se mohou vyskytnout u veřejného cloudu. U privátního cloudu není nutné umisťovat data mimo společnost a nesdílí se infrastruktura s dalšími zákazníky. Prostředky konkrétní organizace jsou sjednoceny a následně poskytovány uţivatelům v rámci této organizace. Privátní model nasazení je vhodným řešením pro firmy, které vlastní dostatečné hardwarové a softwarové vybavení. Důvodem pro toto řešení je to, ţe firmy nechtějí svěřovat svá data jiné společnosti. 2.1.3 Komunitní model (Comunity cloud computing) Komunitní model je zaloţen na myšlence sdílení výpočetních prostředků mezi různými organizacemi, které mají stejné nebo podobné poţadavky na cloudové sluţby, jako je zabezpečení nebo stejný obor zájmů. Tímto způsobem se mohou eliminovat duplicitní nebo podobné systémy a klienti mohou ušetřit peníze, které by jinak museli vynakládat na jejich správu. 12

2.1.4 Hybridní model (Hybrid cloud computing) Hybridní cloud se skládá ze dvou nebo více cloudových sluţeb (veřejný, privátní nebo komunitní model), které jsou kombinací interně a externě hostovaných sluţeb. Tyto sluţby jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. V tomto případě lze vytvořit privátní cloud pro klíčové úlohy, které jsou zásadní pro klienta nebo firmu, a vyuţití veřejného cloudu pro nekritické aplikace a data. Někteří klienti se nebudou omezovat pouze na jeden cloud, ale raději spojí dohromady různé a vzájemně se překrývající sluţby, které tak splní jejich specifické poţadavky. Jedná se o různá právní, technická, interní a mnoho dalších omezení. Hybridní modely jsou velice sloţité a vyţadují pečlivě naplánovanou realizaci a řízení, zejména v případě, ţe je to nezbytné pro komunikaci mezi dvěma různými druhy nasazení. Obrázek 2.1: : Privátní, veřejný a hybridní model, Zdroj: [10] 2.2 Distribuční modely cloud computingu Distribuční modely (Service Models) reprezentují pohled na cloud computing z hlediska typizace poskytovaných sluţeb. V současnosti lze v nabídkách jednotlivých poskytovatelů nalézt mnoho různých označení pro jejich sluţby, společným znakem těchto označení je dovětek as a Service zkracovaný jako aas. 13

2.2.1 IaaS IaaS je základním typem cloud computingu. V anglickém jazyce IaaS znamená Infrastructure as a Service (IaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Infrastruktura jako sluţba. Poskytovatel tohoto modelu se stará o provoz datového centra, fyzických serverů, úloţiště a síťových prvků, aby dodal sluţby v poţadované kvalitě a úrovni, jak je smluvně definováno. Stejně jako u všech sluţeb cloud computingu dodává poskytovatel přístup k výpočetním prostředkům ve virtuálním prostředí cloudu přes veřejnou síť, obvykle internet. Zdroje jsou k dispozici, kdyţ je klient potřebuje, a proto tu nejsou prodlevy při rozšiřování úloţného prostoru nebo plýtvání při nevyuţití nepotřebné kapacity. Základní hardware, který podporuje IaaS model je udrţován poskytovatelem cloudu, coţ znamená, ţe klient ušetří čas a náklady na své straně. Sluţba je k dispozici na poţádání a klient platí pouze za zdroje, které opravdu vyuţívá. Sluţba je obvykle přístupná z libovolného místa tak dlouho, jak připojení k síti a protokoly zabezpečení cloudu umoţňují. Infrastruktura jako služba (IaaS) o Flexibilita o Škálovatelnost o Sníţení nákladů o Poskytování výpočetní infrastruktury o Bezpečnost o Konektivita 2.2.2 PaaS V anglickém jazyce PaaS znamená Platform as a Service (PaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Platforma jako sluţba. Je to model cloud computingu, který poskytuje platformu a prostředí tak, aby vývojáři mohli vytvářet aplikace a sluţby přes internet. Sluţby PaaS jsou umístěny v cloudu a přístup k nim mají uţivatelé prostřednictvím webového prohlíţeče. Sluţby PaaS se mohou skládat z předem nastavených funkcí, které si mohou zákazníci předplatit k odběru. Zákazníci si mohou vybrat mezi funkcemi, které splňují jejich poţadavky, 14

a neobsahovat funkce, které nepotřebují. V tomto bodě se tedy kaţdý balíček můţe lišit funkcemi u kaţdého uţivatele. Tyto balíčky se mohou lišit v obtíţnosti od velice jednoduchých softwarových aplikací aţ k balíčkům vytvořených pro pokročilé uţivatele. Infrastruktura a aplikace jsou upravovány pro uţivatele, jsou neustále k dispozici a jsou průběţně aktualizovány. PaaS je zpravidla vyuţíván zákazníky pro vývoj a provoz jejich aplikací. Uţivatel má obvykle kontrolu nad svými daty a aplikacemi. Platforma jako Služba (PaaS) o Výpočetní a softwarová infrastruktura je poskytnuta formou sluţby o Škálovatelnost o Sníţení závislosti na datové konektivitě o Sníţení nákladů na provoz IT o Vysoký potenciál pro vývojáře o Variabilita nasazování 2.2.3 SaaS V anglickém jazyce SaaS znamená Software as a Service (SaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Software jako sluţba. SaaS je sluţba, kde mají klienti moţný přístup k softwarovým aplikacím přes internet. Tyto aplikace jsou umístěny v cloudu a mohou být pouţity pro širokou škálu úloh pro jednotlivce nebo organizace. Na SaaS se často poukazuje jako na software na poţádání (software-on-demand) a místo přímé koupě je tento software pronajímán. Tento software je tradičně placen za počet uţivatelů, kteří budou SaaS vyuţívat, nebo je také moţné platit za přidané sluţby. Zúčtovací metody mohou také zohlednit míru pouţívání nebo moţný udrţovací poplatek. Je zde spousta důvodů, proč je SaaS přínosem pro organizace a osobní uţivatele: minimální náklady na hardware, ţádné nebo velice nízké počáteční náklady a aplikace jsou připraveny k pouţití, jakmile si je uţivatel objedná. Tento produkt je nastavitelný podle potřeb uţivatele. Pokud uţivatel potřebuje více úloţného prostoru nebo nějakou doplňkovou sluţbu, tak se k těmto upgradům nebo doplňkům můţe dostat bez nutnosti instalovat nový software. Aktualizace jsou automatické, zdarma a jsou on-line na internetu k dispozici zákazníkům. 15

Software jako služba (SaaS) o Mobilita o Celosvětová dostupnost o Odpovědnost na straně poskytovatele o Aktualizace o Měsíční fakturace o Všechny části cloudu jsou spravovány poskytovatelem 2.2.4 DaaS V anglickém jazyce DaaS znamená Data as a Service (DaaS). Do češtiny se toto pojmenování překládá Data jako sluţba. Data jako sluţba je distribuční model, ve kterém jsou datové soubory (text, videa, zvuk a obrázky) k dispozici zákazníkům přes síť, obvykle se jedná o internet. Výhody DaaS jsou ty, ţe je velice snadné přenášet data z jedné platformy na druhou a díky tomu se zamezuje zmatku, který můţe nastat, jestliţe existuje více verzí stejných dat na více místech. Navíc poskytuje kompatibilitu mezi různými platformami, je globálně dostupný a je neustále automaticky aktualizován. Obrázek 2.2: Odpovědnosti při provozování a užívání cloudu, Zdroj: [11] 16

3 Bezpečnost cloud computingu Pro kaţdou firmu představuje vyuţívání cloudu významné rozhodnutí, protoţe se chystají vyuţít sluţeb externích subjektů prostřednictvím internetu. V tomto případě by měl zákazník porovnat rizika cloud computingu a klasického prostředí IT. Za zajímavou definici lze povaţovat tuto citaci, kde je popsán jeden z klíčových aspektů přesunu dat do cloud computingu. Klíčovým aspektem cloud computingu je postupné přesouvání jeho zabezpečení mimo kontrolu podniku směrem k poskytovateli cloudu, což samozřejmě vede k potřebám zásadních změn v pojetí a chápání informační bezpečnosti. Dostáváme se totiž k určitému typu sdíleného řízení bezpečnosti, které dnes sice přináší spíše více otázek než odpovědí, ale je nezbytné pro další rozvoj důvěryhodných vztahů mezi odběrateli a poskytovateli cloudových služeb. [12] 3.1 Zabezpečení cloud computingu Jednou z klíčových otázek při implementaci cloud computingu je vytvoření virtuálního prostředí, které obsahuje důleţité aplikace a citlivá data. V tradičních datových centrech je obvykle bezpečnost zajištěna pomocí firewallu, demilitarizované zóny, segmentace sítě, detekčních a preventivních ochranných prvků. Bezpečnostní prvky cloudových úloţných center jsou tedy stejné jako u tradičních datových center. [13] Většina poskytovatelů cloud computingu pouţívá pro své cloudové sluţby běţné webové prohlíţeče. Webové prohlíţeče standardně podporují šifrování pomocí protokolu Secure Sockets Layer (SSL) nebo Transport Layer Security (TLS). SSL/TLS protokoly pracují v aplikační vrstvě. Tyto protokoly šifrují datový provoz pro přístup k webovým stránkám nazývaný Hypertext Transfer Protocol (HTTP). Spojení těchto protokolů dohromady se označuje jako Hypertext Transfer Protocol Secure (HTTPS) a při vyuţití vhodných autentizačních prostředků je moţné zaručit dostatečnou ochranu dat při jejich přesunu mezi infrastrukturou klienta a poskytovatele. Důleţitou části je ale i to, aby data byla bezpečně uloţena ve výpočetní infrastruktuře poskytovatele cloud computingu. Data mohou být zašifrována uţ jejich odesílatelem, ale pokud toto není splněno, měl by se o zašifrování dat postarat poskytovatel cloudových 17

sluţeb. Šifrování dat zvyšuje nároky na výpočetní prostředky. Navíc více virtuálních strojů na jednom místě zvyšuje pravděpodobnost narušení bezpečnosti. 3.2 Dostupnost dat Dostupnost dat je pro cloud computing důleţitá. Dostupnost dat znamená pro uţivatele cloudových sluţeb, ţe má přístup ke svým datům v očekávané kvalitě. Z pohledu poskytovatele cloudových sluţeb se jedná o to, ţe je schopen poskytovat svěřená data uţivatelem s ţádným nebo minimálním přerušením a v kvalitě, ke které se zavázal. Kvalita dostupnosti dat se dá měřit z pohledu uţivatele následovně: 1) Data jsou nedostupná výpadkem systému poskytovatele sluţby, výpadkem síťové či internetové konektivity, útokem hackera nebo virovou infekcí. 2) Data jsou dostupná s velkým zpoţděním, coţ můţe vést k tzv. time-out událostem na straně systému uţivatele pracujícího s daty. 3) Data jsou dostupná nespolehlivě. Na straně poskytovatele dochází k občasným nebo nahodilým výpadkům. Teprve všeobecné rozšíření rychlého a dostupného datového propojení v celosvětovém měřítku napomohlo rozšíření cloud computingu. Synchronizace a replikace dat v reálném čase má za úkol vytvářet přesné kopie dat a souborů v úloţištích. Důleţitými aspekty jsou: 1) Mobilita: kdekoli je k dispozici příslušná sluţba, všechna data a některé aplikace 2) Nezávislost na datových médiích a jejich tradičních omezeních (komunikační rozhraní, nutnost chovat se k médiu šetrně, kapacitní omezení) 3) Odstranění problému s konfliktem verzí a variant dokumentů na různých počítačích 4) Minimalizace problémů se zálohováním (zálohy jsou součástí sluţeb) Díky těmto přednostem, se cloud computing a sluţby na jeho principech postavené, stávají dobře vyuţitelnými pro malé a střední podniky. Důleţitými vlastnostmi je pohodlí uţivatele a snadná dostupnost dat kdykoli, kdekoli, v konzistentní a aktuální podobě. 18

3.3 Ohrožení cloud computingu z právního pohledu Právní rizika v oblasti cloud computingu vyplývají z legislativních norem státu, kde se nachází infrastruktura poskytovatele cloudových sluţeb a kde se nacházejí data zákazníka. Dalším problémem pak mohou být právní předpisy státu, kde má společnost provozující cloudové sluţby sídlo. Jedním z takových ohroţení informací uloţených v cloudu můţe být případ, kdy policejní sloţky vyţadují, aby data byla přesunuta mimo zázemí poskytovatele na prozkoumání. Další právní problémy pak mohou představovat zákony, které omezují ukládání dat institucí do systémů, které se nacházejí v určitých zemích. [14] Další moţná rizika pro cloud computing jsou tato: technická podpora, výpadek napájení, fyzická bezpečnost, DDoS útoky, migrace dat, dlouhodobá archivace dat, monitoring stavu, výpadek kvůli přetíţení, antivirová ochrana a firewall. 3.4 Šifrování Přesun dat pro společnosti představuje ohroţení bezpečnosti, protoţe tradiční ochrana podnikové sítě nemusí stačit. Přesun dat do cloudového úloţiště vţdy představuje bezpečnostní riziko a proto je nezbytné, aby tato data byla šifrována. Důvěrná data, která jsou přesunuta do cloudu jsou chráněna určitými standardy, jako jsou například PCI DSS (Payment Card Industry Data Security Standard) nebo HITECH (Health Information Technology for Economic and Clinical Health Act). Tradičním způsobem zabezpečení dat před krádeţí a únikem je jejich uzavření za bezpečnostní perimetr. Navíc jsou pod firemní kontrolou, aby se eliminovala hrozba zcizení třetí stranou. V dnešní době je také potřebná mobilita a přineste si svá zařízení, díky čemuţ je nutné se připojit k aplikacím a datům kdekoliv a kdykoliv je to vyţadováno. Díky tomuto se cloud computing stává zajímavou alternativou pro společnosti. Šifrování je vlastně transformace dat zákazníka do ciphertextu. 1 Zákazník cloudových sluţeb se musí včas poučit o politice firmy, postupech, procesech pro šifrování a správu šifrovacího 1 Jedná se o zašifrovaný text. Sémantický obsah dat není dostupný bez pouţití kryptografických technik 19

klíče. Vzhledem k tomu, ţe šifrování spotřebuje více výpočetního výkonu, mnoho poskytovatelů cloudových sluţeb poskytne pouze základní šifrování, jako jsou hesla a čísla účtů. V tuto chvíli, je finančně výhodnější ukládat data ve firmě samotné nebo je před odesláním zašifrovat.[15] V minulých letech mnoho firem předpokládalo, ţe je dostačující, aby poskytovatel cloudových sluţeb spravoval šifrovací klíče, protoţe věřily, ţe bezpečnostní rizika mohou být spravována pomocí smluv a auditu.[16] 3.5 Cloud computing a přístup k aplikacím V dnešní době se čím dál tím víc zaměstnanců pohybuje mimo firemní prostředí v terénu nebo nepředvídatelně mění své pracovní místo. To znamená, ţe se zvyšuje poţadavek na bezpečnost a dostupnost jakékoliv potřebné informace, aplikace nebo desktopu, bez ohledu na místo práce. Přístup k firemním zdrojům se můţe stát podstatnou konkurenční výhodou pro firmy, které jsou nuceny provádět obchody mimo svá sídla. 3.5.1 Virtualizace Virtualizace se hodí pro aplikace, které fungují na principu klient/server. Takto řešené aplikace poskytují podnikům výhodu oproti aplikacím, které jsou instalovány na jednotlivé počítače. Tyto aplikace jsou provozovány na serveru, kde jsou uloţena všechna data. V případě, ţe je potřeba změnit aplikace nebo je nutný upgrade, tak stačí pouze aktualizovat server. Ve významu toto znamená, ţe podpora pro klient/server je mnohem snazší, neţ kdyţ jsou tyto aplikace nainstalovány na jednotlivé počítače. Rozdíl mezi virtualizací a cloudem by se pak dal následovně vyjádřit takto: O cloudu mluvíme tehdy, když virtualizace prostředí dosáhla určité kritické hodnoty (cca 75 % všech serverů), kdy se začínají objevovat benefity jednotnosti správy a přidělování zdrojů. Cloud computing není bez virtualizace možný, a to nejen v oblasti serverů, ale také v oblasti sítí a úložišť. [3] 20

3.5.2 Desktop Při omezování firemních zdrojů je dobrou volbou virtualizace desktopů, coţ znamená, ţe jsou nahrazeny fyzické desktopy vzdálenými, virtualizovanými verzemi, které jsou poskytovány z datových center. Výhodou desktopové virtualizace je i omezení nákladů na hardware. Provozování těchto desktopů sniţuje potřebu pro inovace hardwaru. 3.5.3 Streaming Tento způsob distribuce aplikací umoţňuje uţivatelům přístup k těmto aplikacím na vyţádání, takţe mohou být vyuţity kdekoliv a dokonce mohou mít přístup i k výkonnějšímu hardwaru, neţ je u jejich počítačů. Pro oddělení informačních technologií streaming znamená, ţe mají centrální kontrolu a údrţbu, je zde i sníţení nákladů a zjednodušení instalace aplikací na počítače. U velkých společností se můţe stát, ţe firemní infrastruktura IT je mnohem sloţitější, neţ by měla být. Tato situace je způsobena rostoucím počtem a různorodostí aplikací vyuţívaných ve společnostech. Firmy tak mohou pouţívat desítky aţ tisíce různých aplikací, kterých postupně přibývá, jak dochází k technologickému pokroku a dalšímu vývoji. V minulých letech se v některých společnostech stalo, ţe 70 aţ 80 % rozpočtu IT bylo vyuţíváno na pouhou údrţbu systému a infrastruktury. [17] V tuto chvíli se nenachází na trhu produkt, který by dokázal vyřešit všechny firemní problémy s infrastrukturou IT. Kaţdý uţivatel pouţívá jiný druh aplikace a má také jiné poţadavky. Často se přistupuje k řešení pomocí kombinace zmíněných produktů, coţ následně sniţuje náklady na IT a zvyšuje efektivitu ve firmě. Proto představuje cloud computing moţnou změnu pro společnosti. 21

4 Cloud computing a ekonomická výhodnost Slovní spojení cloud computing je často zmiňováno ve spojitosti s úsporou peněz pro firmy nebo jednotlivce. Na začátku zavádění do provozu byl cloud computing odmítán s tím, ţe není dostatečná kompatibilita aplikací[16]. Moţná úspora okolo 20 aţ 30 % v IT, byl však dostatečný impuls pro firmy, aby začaly zavádět cloud computing. [18] Celkové náklady na IT jsou rozepsány takto: [1] a) Hardware b) Software c) Instalace a konfigurace d) Technická podpora e) Implementace f) Školení g) Konzultace h) Administrace i) Testovací prostředí j) Change management k) Lidské zdroje l) Energie Základní infrastruktura IT klientů můţe být zaváděna do velkých datových center, coţ se projevuje na úspoře peněz. Cloud computing můţe být rozšiřován ve třech oblastech: [1] a) Efektivita modelu více klientů b) Úspory na straně poskytování sluţeb c) Sdruţování poţadavků na straně vyuţívání sluţeb zvyšování vyuţití serverů V dnešní době přecházejí firmy do cloudu na základě ekonomické a finanční analýzy. [15] Většina firem má své oddělení IT, které se řídí určitými procesy a postupy. Pro fungování všech těchto částí je potřeba vysokého podílu lidské práce. Cloud computing můţe tuto činnost omezit a přinést do společnosti vysoký podíl automatizace a autonomního fungování. Pro malé a střední podniky znamená zavádění cloud computingu eliminaci moţných vysokých nákladů na IT. Společnosti zavádějí cloud do firemního prostředí nejen z důvodu 22

sníţení nákladů, ale i kvůli vysoké automatizaci a také kvůli transparentnosti interního účtování. V tomto bodě pak mohou firmy ušetřit ještě díky efektivnějšímu vyuţívání IT zdrojů. [19] Výdaje na IT ve firmách podle průzkumu Microsoftu 11% 53% 36% Vývoj nových aplikací Údržba existujících aplikací Infrastruktura Graf 4-1: Výdaje na IT ve firmách podle průzkumu Microsoftu, Zdroj: [18] 4.1 Faktory omezující využití cloudu ve firmách Pro všechny společnosti představuje narušení bezpečnosti největší omezující faktor pro zavedení cloudových sluţeb do firem. U poskytovatelů cloudových sluţeb se tedy očekává, ţe budou vyuţívat všech moţných řešení, která se týkají obrany před narušením bezpečnosti systémů a sluţeb. Proto je z pohledu všech firem, vyuţívajících nebo uvaţujících o zavedení cloudu, bez ohledu na velikost, riziko narušení bezpečnosti v odpovědnosti poskytovatele sluţeb. Dalším omezujícím faktorem je i to, ţe malé a střední podniky nedokáţou správně vyhodnotit vyuţití zdrojů IT. Právě proto mohou nedostatečné znalosti omezit zavedení cloud computingu do společnosti. V průzkumu uvedlo 32 % malých a středních firem, ţe jejich limitujícím faktorem, pro zavedení cloud computingu, jsou nedostatečné informace a znalosti této problematiky. Pro stejný počet firem pak představovala vysoká cena za pořízení a provoz cloud computingu další omezující faktor. V tomto případě se 32 % velkých společností vyjádřilo stejně, ţe vysoká cena cloudových sluţeb je pro ně překáţkou.[20] 23

Cloudové sluţby mají často sídlo v jiné zemi, neţ jsou pak spotřebovávány. Poskytovatelé sluţeb mohou vyuţívat datová centra, která jsou roztroušená po celém světě. Proto mohou některé společnosti odmítat cloud computing, protoţe jejich data mohou být uloţena třeba na druhé straně světa. K tomu se mohou přidat i problémy, které se týkají soudních pravomocí v případě sporu a nejistoty ohledně rozhodného práva. Oba tyto důvody byly uvedeny u velkých společností (46 %).[20] 60 57 50 46 46 Velké společnosti Malé a střední firmy 40 30 38 31 29 35 34 27 27 32 32 32 20 17 10 0 Graf 4-2: Omezující faktory podle společností na zavedení cloud computingu, Zdroj: [20] 24

4.2 Faktory bránící použití cloudu ve firmách Společnosti uvádějí, ţe jim v zavedení cloudových sluţeb brání nedostatečná znalost cloud computingu[20]. Odbornost a dostatečné znalosti smluvních a právních aspektů jsou nezbytnými předpoklady v podniku pro rozhodnutí o přechodu na cloud computing. Kromě toho je tu i riziko narušení bezpečnosti a moţnost zcizení důleţitých firemních tajemství. Cloud computing technologická rizika: Naddimenzování nebo poddimenzování sluţby Únik důvěrných informací DDoS útok Krádeţ identity Nedostatečné zabezpečení cloudového rozhraní Špatně nastavené šifrování dat Špatně nastavené bezpečnostní procedury 4.3 Cloud computing v Evropě Evropská unie se v roce 2012 rozhodla pro podporu cloud computingu na evropském trhu. Cílem Evropské unie je podpora průmyslu a vytvoření dva a půl miliónu nových pracovních míst a tím zvýšit GDP Evropské unie o 160 miliard do roku 2020. Pouze 24 procent respondentů uvedlo, že používá cloudové aplikace, například online e-mail nebo online textové procesory. Celosvětový průměr činí 34 procent. Navíc velká většina evropských uživatelů osobních počítačů cloud computing nezná: 65 procent uvedlo, že o něčem takovém nikdy neslyšeli nebo že pouze zaslechli ten název [21] je stručné shrnutí průzkumu, který byl proveden v Evropě. Průzkumu, který pro BSA provedla agentura Ipsos Public Affairs, se zúčastnilo téměř 4000 uţivatelů počítačů z devíti zemí Evropské unie. Česká republika do průzkumu nebyla zahrnuta. V roce 2014 bylo k internetu připojeno 97 % společností, které mají více neţ deset zaměstnanců. Vyuţití cloud computingu ve firmách v Evropské unii dosahuje přibliţně 19 %. [20] Největší vyuţití cloudových sluţeb na evropském trhu je v oblasti e-mailů a úloţného 25

prostoru. Za zmínku stojí i to, ţe přibliţně 39 % firem, vyuţívající cloud computing, pouţívá cloud pro kancelářský software (spreadsheet, word processor a tak dále). Obrázek 1: Jaké části a na kolik procent cloudu jsou využívány ve firmách, Zdroj: [20] Existují velké rozdíly v povědomí o cloud computingu v celé Evropské unii. Nejvyšší obeznámenost s cloud computingem je ve Velké Británii (28 %), v Řecku (24 %), Polsku (9 %) a Francii (10 %). Z této statistky lze vidět, ţe více a méně rozvinuté země jsou na tom stejně, co se týká znalostí cloud computingu. [17] 4.4 ECCS Zkratka ECCS znamená European Cloud Computing Strategy. Jedná se o iniciativu Evropské komise na podporu přijetí cloud computingu. Cílem těchto strategií by mělo být zvýšení 26

evropského HDP o 5 % v průběhu příštích osmi letech, coţ by mělo za následek vytvoření 3,8 milionu nových pracovních míst. V roce 2012 byla vytvořena strategie, která se zaměřuje na tři oblasti: [21] Rozvoj certifikačních systémů v rámci celé EU Vývoj modelu smluvních podmínek k pokrytí oblastí, které nejsou pokryty ve společné evropské právní úpravě prodeje Rozšíření cloud computingu s vyuţitím zakázek od veřejného sektoru Tyto strategie byly rozšířeny strategií pro rok 2013-2014: Vytvoření nového a stabilního právního prostředí pro broadband Nové propojení veřejné infrastruktury vyuţívajících digitálních sluţeb Spuštění projektu Grand Coalition on Digital Skills and Jobs Návrh nové evropské bezpečnostní strategie Modernizace autorského práva v digitálním světě Obrázek 4.1: Evropská strategie pro cloud computing, Zdroj: [21] 27

V Evropské unii uvedli respondenti, ţe 86 % uţivatelů cloud computingu vyuţívá tyto aplikace pro osobní potřebu, a to hlavně ty sluţby, které jsou distribuované zdarma. Pouze 29 % uvedlo, ţe vyuţívají tyto sluţby pro podnikání, coţ zaostává za světovým průměrem, který činí 33 %. Nejpoužívanějšími cloudovými aplikacemi v Evropě jsou: e-mail (79 %), online textový procesor (36 %) a ukládání fotografií nebo online hry (shodně 35 %), upřesňuje průzkum Jan Hlaváč pro časopis Bankovnictví. [17] Cloud computing představuje v dnešní době obchodní a ekonomický potenciál. Graf 4-3: Povědomí o cloud computingu v EU, Zdroj: [17] Tabulka 4-1: Významné společnosti provozující cloud computing, Zdroj: [Vlastní] Společnost Platforma cloud computingu Rok spuštění Amazon.com AWS (Amazon Web Services) 2006 Microsoft Azure 2009 Google Google App. Engine 2008 IBM Blue Cloud 2008 Salesforce.com Force.com 2008 28

5 Cloud computing Google a Microsoft V současné době Google a Microsoft bojují o zákazníky na trhu s cloud computingem. Cloudové společnosti se snaţí nalákat zákazníky pomocí sniţování cen a to i v případě, kdy na tomto kroku nemusí poskytovatel vydělat. [22] Jedná se o to, aby jejich konkurence nezískala většinové mnoţství zákazníků na trhu. Tento boj o zákazníky znamená, ţe pro menší společnosti poskytovatelů se tato situace můţe stát i likvidační. 5.1 Google Společnost Google odhalila plány na cloud computing v roce 2008 a následně vstoupila na trh cloud computingu v roce 2010. Google poskytuje takové sluţby, které zastřešují základní potřeby IT. Google poskytuje základní cloudové sluţby ve třech rovinách: 1. Google Apps základní sluţby 2. Google Apps Engine vlastní aplikace 3. Google Apps Marketplace aplikace poskytované třetí stranou 5.1.1 Google Apps Podle statistiky, kterou vydala společnost Google, vyuţívá Google Apps na 5 miliónů společností po celém světě. [23] Google Apps obsahuje známé aplikace jako je Gmail, Google Disk, Hangouts, Kalendář, Dokumenty a jiné podpůrné aplikace. Důvody pro zavedení Google Apps do firmy představují tyto body: [24] 1) Nízká počáteční investice 2) Zvýšená efektivita a komunikace ve firmě 3) Snadné plánování pomocí Google Apps 4) Zálohování souborů terénních a kmenových pracovníků 5) Úspora nákladů 6) Přístup odkudkoliv 7) Sdílení dokumentů ve firemním prostředí 29

Obrázek 5.1: Google Apps, Zdroj: [23] 5.1.2 Google Disk Google Disk byl spuštěn 24. dubna 2012 a v říjnu 2014 uţ měla tato platforma 240 miliónů uţivatelů. Tato sluţba umoţňuje uţivatelům ukládat své soubory do cloudu a následně tyto data sdílet s dalšími uţivateli. Google Disk zahrnuje Google Dokumenty, Tabulky Google a Prezentace Google, které umoţňují editaci dokumentů, tabulek, prezentací, výkresů, formulářů a dalších moţných dokumentů. Výhodou je, ţe všechny tyto dokumenty lze otevřít a spravovat přímo v prohlíţeči. Pro synchronizování souborů mezi uţivatelem a Google Diskem je nutné mít nainstalovaný software, který umoţňuje automatické aktualizace uloţených souborů, tak aby obě strany obsahovaly stejná data. Google Disk obsahuje moţnost sdílení souborů. Tvůrce souboru nebo sloţky, umístěné na Google Disku, je jejich majitel. Majitel má moţnost upravovat viditelnost těchto souborů pro ostatní uţivatele a navíc je moţné přenést vlastnictví souborů na jiného uţivatele. Soubory a sloţky mohou být sdíleny soukromě s jednotlivými uţivateli, kteří vlastní účet gmail.com. V případě, ţe tyto sloţky nebo soubory musí být poskytnuty jiným uţivatelům, kteří nevlastní účet u společnosti Google, je nutné tyto sloţky nebo soubory zviditelnit pro všechny uţivatele a jsou přístupné pomocí URL adresy. Vlastník těchto souborů a sloţek má také moţnost upravit práva přístupu k těmto souborům: 30

1. Upravovat a měnit nastavení 2. Komentovat 3. Prohlíţet Mimo aplikace poskytované společností Google existuje i velká řada aplikací (apps) třetích stran, které mohou pracovat společně s Google Diskem. Jsou dostupné v internetovém obchodě Chrome a mohou být vyuţity pro prohlíţení, vytváření souborů v různých formátech, editování obrázků a tak dále. V Google Disku existují i limity na soubory, které mohou být nahrány do cloudu. Do aplikace nemohu být nahrány dokumenty, které mají více neţ 1.024.000 znaků, bez ohledu na počet stránek a velikost písma. Tyto dokumenty nemohou být větší neţ 50 MB. Do aplikace nemohu být nahrány tabulky, které obsahují 2.000.000 buněk. [24] 5.1.3 Gmail V rámci Google Apps je poskytována i sluţba nazvaná Gmail. Gmail byl poprvé představen veřejnosti v roce 2004 a do plného provozu byl uveden v roce 2009. Na začátku svého provozu tato sluţba poskytovala úloţné místo o velikosti 1 GB, ale v roce 2013 byla tato velikost rozšířena na 15 GB. V souvislosti s tím bylo spojeno dohromady úloţné místo pro Gmail, Google Disk a Google+. Brzo po uvedení Gmailu na trh začaly ostatní společnosti, které provozují e-mailové sluţby, rozšiřovat úloţné místo v e-mailech, aby zabránily odlivu zákazníků ke Googlu. [25] Sluţba Gmail je dostupná pro všechny uţivatele přes jakýkoliv webový prohlíţeč, ale i mobilní zařízení, která mají přístup k internetu. Výhodou Gmailu je i moţnost vytvoření vlastní domény pro firemní e-mail, například ve tvaru https://sites.google.com/a/vase_domena.cz/nazev_stranky/. Takto vytvořenou doménu lze pak následně zkrátit do tvaru www.vlastní_doména.cz. 5.1.4 Google Hangouts Jedná se o aplikaci pro okamţitou komunikaci mezi uţivateli Google Apps. Tato aplikace umoţňuje video nebo hlasovou komunikaci mezi aţ 10 uţivateli najednou a navíc je moţné pomocí této aplikace vysílat Live-stream 2. Záznamy z těchto vysílání jsou pak přístupné na 2 Ţivé internetové vysílaní. 31

účtu YouTube a Google+, kde mohou být pak dále šířeny. [26] Google Hangouts je také schopný posílat SMS nebo MMS zprávy mezi účastníky konverzace. 5.1.5 Google kalendář Kalendář od společnosti Google byl uveden na trh v v roce 2006. Jedná se aplikaci, která umoţňuje vytvářet schůzky, organizovat časový plán a vytvářet různé akce. [27] Kalendář je moţné sdílet s dalšími lidmi a je také moţné nastavit sdílení, tak aby ostatní viděli pouze volný čas mezi schůzkami nebo viděli schůzky samotné. Vytvořený kalendář je také moţné zveřejnit na internetových stránkách.[28] 5.1.6 Google Docs Jedná se o sadu on-line nástrojů pro tvorbu základních dokumentů, tabulek, prezentací a formulářů. Pro osobní vyuţití jsou tyto nástroje poskytovány zdarma, ale pro firemní vyuţití je nutné zaplatit tarif uvedený níţe v tabulce. Všechny tyto aplikace jsou dostupné online. Pro uţivatele webového prohlíţeče Chrome jsou tyto aplikace dostupné i v reţimu offline. Google Docs fungují na principu SaaS. Všechny zmíněné dokumenty mohou být otevřeny a upravovány najednou více uţivateli. Veškeré změny jsou automaticky ukládány a provedené změny jsou uloţeny v historii pro případnou kontrolu, aby se následně dalo zjistit, kdo a kdy provedl určitou úpravu. U kaţdého dokumentu lze nastavit práva pro úpravy, zobrazení nebo vkládání komentářů. Výhodou je, ţe tyto soubory jsou dostupné odkudkoliv, kde je přístup k internetovému připojení a základní internetový prohlíţeč. Limitujícím faktorem pro moţné zákazníky byla v minulosti nekompatibilita s operačním systémem Linux, která byla v minulém roce vyřešena.[29] Existuje zde i omezení pro mobilní zařízení, kdy starší operační systémy (Android 3.2.6 a niţší, ios 6 a niţší) jsou schopny otevřít tyto dokumenty, ale není moţné je editovat. Dokumenty, které jsou vytvořené v Google Docs, lze ukládat do počítače v celosvětově dostupných formátech. Jedná o formáty kompatibilní s Microsoft Office nebo OpenDocument (.doc,.docx,.docm,.dot,.dotx,.txt a další). Pro tabulky se jedná o formát (.xlsx, xlsm,.xlt,.xltm a další). Prezentace mohou být uloţeny ve stejném formátu jako je pouţívaný pro Microsoft PowerPoint (.pptx nebo formáty typu.pptm,.ppsx a další). Tyto dokumenty mohou 32

být uloţeny ve formátu PDF. Nevýhodou těchto aplikací je to, ţe nepodporují tolik funkcí jako desktopové kancelářské programy. [30] Tabulka 5-1: Srovnání nabízených produktů společnosti Google [42] Google účet Gmail.com Google Apps pro firmy Google Apps pro školy Cena Zdarma Cena měsíčního tarifu 4 Cena ročního tarifu Zdarma 3.33 Vlastní doména Pouze Gmail.com Aţ 600 domén Aţ 600 domén Maximální počet uživatelů 1 uţivatel Neomezeně Neomezeně Administrace Ne Plná včetně distribuce Plná včetně distribuce Garance dostupnosti Ne Více neţ 99,9 % Více neţ 99,9 % Pokročilé nastavování doručené pošty Ne Ano Ano Možnost sdílení kontaktů Ne Ano Ano Synchronizace s Microsoft Outlook Ne Ano Ano Úložiště Google Disk 15 GB na uţivatele 30 GB na uţivatele 30 GB na uţivatele zdarma zdarma zdarma Úložiště pro Dokumenty Google Neomezeně Neomezeně Neomezeně 5.2 Microsoft Společnost Microsoft oznámila v roce 2008 plány pro cloud computing a v roce 2010 vstoupila na trh cloud computingu s platformou Azure. Cloudové sluţby od společnosti Microsoft se vyznačují tím, ţe vyhovují evropskému zákonu o ochraně dat. Microsoft navíc zřídil webové stránky s dostupnými certifikáty a zákony, které splňují jejich cloudové sluţby. [31] 33

5.2.1 Office 365 Jedná se o balíček aplikací s širokou nabídkou sluţeb pro jednotlivce a firmy. Office 365 obsahuje balíček Office 2013 pro uţivatele Windows, ale pro uţivatele pouţívající Mac je zatím dostupný pouze Office 2011. Nabízené plány Office 365 jsou různé podle potřeb uţivatele. V některých plánech není k dispozici plná aplikace Office 2013 nebo neobsahují některé jiné funkce. Důvody pro vyuţití Office 365: 1) Integrovaná pošta 2) Sdílené soubory v cloudu 3) Propojení kalendáře s rozvrhem 4) Moţné sdílení informací z kalendáře a moţná koordinace schůzek 5) Moţné vyuţití přenosných zařízení Obrázek 5.2: Grafické znázornění Office 365, Zdroj: [32] 5.2.2 Microsoft OneDrive OneDrive je hostovaná sluţba provozovaná Microsoftem, jenţ je nabízena zdarma všem uţivatelům. Soubory, které jsou uloţeny v cloudu, mohou být zpřístupněny odkudkoliv přes webový prohlíţeč. OneDrive nabízí při registraci 15 GB volného místa a Microsoft Office Online. 34

OneDrive je bezplatné online osobní úložiště, které získáte k účtu Microsoft nebo Outlook.com. OneDrive můžete používat k ukládání dokumentů, fotek a dalších souborů v cloudu, jejich sdílení s přáteli a dokonce ke spolupráci na obsahu. Záleží jenom na vás, k čemu ho použijete. [40] OneDrive pro firmy je online úložiště určené pro pracovní účely. Váš OneDrive pro firmy spravuje vaše organizace a umožňuje vám v něm sdílet dokumenty a spolupracovat na nich s kolegy. O tom, co můžete v knihovně dělat, rozhodují správci kolekce webů ve vaší organizaci. [40] Důleţitou výhodou je to, ţe OneDrive je integrován s ostatními produkty nabízenými Microsoftem, jak bylo zmíněno výše. Díky tomu je moţné se dostat k potřebným informacím, jako jsou hesla, navštívené stránky, nastavení aplikací nebo synchronizování operačních systémů.[28] Pro firemní prostředí představuje OneDrive cloudové úloţiště, kde se dají ukládat a sdílet vytvořené soubory. OneDrive dovoluje prohlíţet si dokumenty ve formátu PDF a dokumenty ve formátu OpenDocument. Výhodou je i to, ţe je moţné editovat soubory ve formátu prostého textu (.txt). Obrázek 5.3: Logo OneDrive, Zdroj: [33] 5.2.3 Outlook.com Jedná se o bezplatnou e-mailovou sluţbu. Tato sluţba je stejná jako Outlook, navíc lze obě tyto sluţby sloučit. Lze tak spravovat kontakty, kalendáře a e-maily na jednom místě. Výhodou je moţnost vytvoření videohovoru přes Skype bez nutnosti pouţití desktopové aplikace. Dalším kladem je moţnost vytvoření přezdívky, coţ jsou vlastně unikátní e-mailové adresy. Uţivatelé mají také moţnost vyuţít jednorázové heslo v případě, ţe se chtějí přihlásit na veřejném počítači, ale nechtějí pouţít své obvyklé heslo. 35

5.2.4 Microsoft Office Online Jedná se o základní verzi Microsoft Office. Na souborech otevřených v Microsoft Office Online můţe uţivatel spolupracovat s dalšími lidmi současně. Microsoft Office Online podporuje v současné době Word, Excel, PowerPoint a OneNote. Toto vše je synchronizováno pomocí cloudového úloţiště OneDrive. Výhodou těchto aplikací je, ţe je k nim snadný přístup přes webový prohlíţeč nebo offline reţim po nainstalování na počítač nebo mobilní zařízení. 36

Tabulka 5-2: Srovnání plánů a cen služeb Office 365 [41] Office 365 Business Essentials Office 365 Business Office 365 Business Premium Office 365 Education E1 Effice 365 Education E3 studenti: 2,30 měsíčně za 3,80 8,80 9,60 studenti: uživatele Cena bez měsíčně za měsíčně za měsíčně za zdarma zaměstnanci DPH uţivatele, uţivatele, uţivatele, zaměstnanci školy: 4,10 roční závazek roční závazek roční závazek školy: zdarma měsíčně za uživatele Plná verze Office Ne Ano Ano Ne Ano Office na tabletech a Ne Ano Ano Ne Ano telefonech Online Office Ano Ano Ano Ano Ano Ukládání a 1 TB úloţiště 1 TB úloţiště 1 TB úloţiště 1 TB úloţiště 1 TB úloţiště sdílení na uţivatele na uţivatele na uţivatele na uţivatele na uţivatele souborů Podniková sociální síť Ano Ne Ano X X E-mailové služby a 50 GB úložného Ano Ne Ano Ano Ano prostoru Maximální počet 300 300 300 Neomezené Neomezené uživatelů Centrum ediscovery X X X Ano Ano 37

6 Zálohování a spolupráce v cloudu Zálohování dat je velice důleţitou součástí IT aktivit firem a jednotlivců, kteří nějakým způsobem pracují s počítači. Stále se vyuţívá moţnost zálohování dat na pevné disky nebo jiná podobná zařízení, která se následně mohou uchovávat. Klíčovým faktorem je to, jak často je zálohování dat prováděno. V dnešní době existuje celá řada různých on-line zálohovacích sluţeb, které mohou ukládat data do úloţišť třetí strany. 6.1 Archivace dat Hlavní rozdíl mezi zálohováním dat a archivací dat spočítá v tom, ţe v případě zálohování jsou důleţitá data zkopírována do vybraného úloţiště a v případě katastrofy nebo selhání systému, jsou tato data pouţita k obnově provozu systému. Archivace představuje odstranění dat ze systému, které již nemusí být dostupné on-line. Princip si můžeme představit například jako vyřízení úředního spisu nebo účetního dokladu v klasické papírové podobě. Dokud nejsou vyřízeny všechny formální a věcné náležitosti tohoto dokumentu, musí být neustále po ruce. Jakmile je ovšem vyřízen, schválen a všemi odpovědnými podepsán, putuje do zvláštní místnosti s tajemným názvem archiv. Oba způsoby archivace, klasická - papírová i datová, ovšem předpokládají neustálou dostupnost archivované položky minimálně po dobu předepsanou zákonem nebo vnitropodnikovou směrnicí. Podstatnější rozdíl je jen v rychlosti nalezení a způsobu zobrazení konkrétní archivní položky. [38] Důvodem pro archivaci dat je uchování těchto dat na dobu měsíců aţ desítek let. Doba archivace dat je ovlivněna zákonem o archivaci dat, ale i vnitropodnikovými směrnicemi firmy. Tato data jsou uloţena na nosiče, které mají dlouhou ţivotnost a představují dobré datově bezztrátové médium. Důleţitým rozdílem mezi archivací a zálohováním je cena. [36] 6.2 Zálohování Zálohování je mechanismus, při kterém jsou vybraná data (nemusí to být tedy všechna) ukládána na jiné médium. V případě zničení původního média jsou data obnovena ze zálohy. [34] Zálohování dat je nutností. V dřívější době tvořili podstatnou část know-how společností převáţně její zaměstnanci. V dnešní době představují know-how firem převáţně firemní data, 38