BIM Příručka. Martin Černý a kolektiv autorů

Základní představení metodiky informačního modelování budov (BIM) a význam BIM pro změny procesů ve stavebnictví. BIM Příručka Martin Černý a kolektiv autorů

Zakládající členové Sponzorští členové ISBN 978-80-260-5297-5

Výtisk BIM příručky Vám přináší společnost Callida, s.r.o., autorizovaný partner 4Projects

BIM příručka základní představení metodiky informačního modelování budov (BIM) a význam BIM pro změny procesů ve stavebnictví. Martin Černý a kolektiv autorů Copyright Odborná rada pro BIM 2013. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. Odborná rada pro BIM o.s. Thákurova 2077/7, 166 29 Praha 6 Dejvice, http://www.czbim.org Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na: Odborná rada pro BIM o.s., Thákurova 2077/7, 166 29 Praha 6 Dejvice tel.: +420 22435 4400, e-mail: info@czbim.org Nejnovější informace o našich aktivitách naleznete na adrese: http://czbim.org/1-aktuality.aspx Máte-li zájem o pravidelné zasílání informačního zpravodaje, přihlašte se k jeho odběru na adrese: http://eepurl.com/d8o_f ISBN 978-80-260-5297-5

Základní představení metodiky informačního modelování budov (BIM) a význam BIM pro změny procesů ve stavebnictví. BIM Příručka Martin Černý a kolektiv autorů

Kolektiv autorů: Ing. Martin Černý, AdMaS/EGAR Ing. Štěpánka Tomanová, WALINGER s.r.o. Ing. Barbora Pospíšilová, ÚRS PRAHA, a.s. Ing. Rudolf Vyhnálek, Ph.D., CADconsulting, spol. s r.o. Ing. Michal Jirát, Odborná rada pro BIM Ing. Aleš Lubas, Ph.D., Mott MacDonald CZ Ing. arch. Petr Vaněk, Odborná rada pro BIM Informace uvedené v tomto textu vznikly usilovnou prací autorského týmu a vyjadřují jejich aktuální znalosti a zkušenosti. Jakékoli použití těchto informací však činí čtenář zcela na vlastní odpovědnost. Za použití informací uvedených v tomto textu nenese autorský tým žádnou zodpovědnost.

BIM Příručka

OBSAH 1 Úvod 8 2 Účel příručky 10 3 Definice BIM 12 4 Zahraniční zkušenost 16 5 V čem se BIM liší od klasického navrhování staveb 22 6 Zainteresované Strany pro koho je BIM a proč 24 Investor 26 Architekt a projektant stavební části 27 Architekt 28 Projektant stavební části 29 Dokumentace pro provedení stavby 30 Projektant částí pro TZB 31 Statik 33 Rozpočtář 35 Zhotovitel 37 Facility manager 38 Státní správa 39 Certifikace návrhu stavby 40 Souhrn přínosů 41

7 Vybrané aspekty informačního modelování 44 Data pro celý životní cyklus stavby 45 Komplexní 3D model 45 Koordinace profesí 47 Negeometrické informace 48 4D časové informace 48 5D cenové informace 49 6D, 7D, nd 51 Úroveň podrobnosti (Level of Detail/Development) 52 BIM a autorská práva 56 Potřebujeme profesi BIM manažera? 56 Existuje rozdíl mezi CAD a BIM manažerem? 57 Poslání BIM manažera 58 Cena přidané hodnoty informací 59 Procesy informačního modelování 61 Plán informačního modelování (BIM Project Execution Plan) 61 Výměna informací mezi zainteresovanými stranami 62 Industrial Foundation Classes (IFC) 63 8 Závěr 66 9 Slovník pojmů 68 10 Odkazy a literatura 74

1 ÚVOD

Kniha BIM příručka je prvním publikačním počinem Odborné rady pro BIM. Tato publikace je výsledkem půlroční práce a aktivity první pracovní skupiny, která vznikla v rámci činnosti občanského sdružení, jehož snahou je popularizace a propagace zavádění metodiky BIM napříč stavebnictvím. Pracovní skupina BIM & standardy a legislativa vznikla na jaře roku 2013 pod vedením Ing. Martina Černého z Výzkumného centra AdMaS. Výsledek pracovní skupiny držíte právě v rukou. Pracovní skupina si jako první cíl vytýčila poměrně nelehký úkol, vydat úvodní oficiální příručku objasňující problematiku informačního modelování staveb, skrývajícího se za zkratkou BIM. BIM příručka vychází jednak jako samostatná publikace vydaná Odbornou radou pro BIM ve spolupráci s Centrem AdMaS a současně vychází jako Metodická pomůcka v systému celoživotního vzdělávání Profesis, kterou rediguje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Věřím, že se tato publikace stane základním pilířem, o který se bude moci Odborná rada pro BIM v budoucnu opírat při propagaci metodiky BIM a že bude stejně dobře sloužit i ostatním účastníkům ve stavebnictví jako vstupní bod pro zavádění metodiky BIM ve všech fázích životního cyklu staveb. Publikaci tohoto charakteru vnímáme jako základní text k problematice BIM. Jednotlivé kapitoly a v nich zmiňovaná problematika BIM si do budoucna jistě zaslouží rozpracování jednotlivých témat se společným jmenovatelem BIM. Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří věnovali čas a podíleli se na vzniku BIM příručky. Zvláště na tomto místě děkuji vedoucímu pracovní skupiny pro BIM & standardy a legislativu, Martinu Černému z Výzkumného centra AdMaS. Za Odbornou radu pro BIM Petr Vaněk předseda rady sdružení Úvod 9

2 ÚČEL PŘÍRUČKY

Tato příručka je určena všem, kteří mají co do činění s projektováním, výstavbou a správou budov, technologických celků, infrastruktury a dalších, ale rovněž pro potřeby státní správy jak z hlediska kontrolních orgánů, tak i investičních činností. Měla by sloužit pro základní seznámení se s metodikou informačního modelování budov (BIM) a významu BIM pro změny ve stavebnictví. Text tohoto dokumentu vznikl v rámci pracovní skupiny BIM & Standardy a legislativa Odborné rady pro BIM (CzBIM). V České republice v současnosti neexistuje česky psaná publikace, která by se věnovala obecným nebo specifickým aspektům informačního modelování budov (BIM) nezávisle na softwarových nástrojích. Autoři tohoto textu pochází z různých odvětví stavebnictví a používají pro svoji práci nejrůznější postupy a nástroje. Proto doufáme, že předkládaná příručka je nezávislá a vyvážená. Protože věříme, že BIM je budoucností stavebnictví u nás i ve světě, snažíme se touto formou přiblížit problematiku BIM odborné i laické veřejnosti. Jsme přesvědčeni, že informace na následujících stránkách Vám pomohou zorientovat se v problematice informačního modelování a nalézt základní informace o tom, jaké výhody Vám může BIM nabídnout a jaké změny pro Vás bude případně znamenat. Věříme, že BIM má potenciál pomoci českému stavebnímu průmyslu ke zlepšení konkurenceschopnosti jak v rámci České republiky, tak i v mezinárodním kontextu. Jak bude uvedeno v jedné z následujících částí, je BIM již povinnou metodou pro navrhování staveb v mnoha rozvinutých zemích, které nám mohou v tomto směru být vzorem. Při práci naší pracovní skupiny na této příručce jsme naráželi opakovaně na některá témata, která, jak se zdá, protínají český stavební průmysl na všech úrovních a ve všech odbornostech. Informační modelování budov není všelékem, ale může napomoci vyřešit mnohé problémy, které vznikají izolací odborníků z jednotlivých profesí a oborů. Zároveň doufáme, že BIM může být impulsem k tomu, aby odborná práce byla skutečně prací odborníků a aby byla náležitě oceněna. Informační modelování v tomto směru poskytuje prostor a prostředky k redukci rutinních úloh a soustředění se na odbornou stránku řešení návrhu stavby. V závěru příručky je uveden slovník pojmů, který jsme se snažili respektovat v textu. Protože většina současných materiálů je dostupná v angličtině, obsahuje slovník anglické výrazy, jejich překlad do češtiny a jak je chápeme. V úplném závěru pak jsou uvedeny odkazy na hlavní literaturu, ze které jsme čerpali informace. Tyto zdroje jsou vhodné pro další studium problematiky. Účel příručky 11

3 DEFINICE BIM

Informační modelování budov je poměrně novou problematikou a tak existuje mnoho definic. Zkratka BIM se používá obecněji teprve od roku 2002. Pro ukázku uvádíme následující: Informační modelování budovy (Building Information Modelling, zkráceně BIM) je proces vytváření a správy dat o budově během jejího životního cyklu. www.wikipedia.org Digitální model reprezentuje fyzický a funkční objekt s jeho charakteristikami. Slouží jako otevřená databáze informací o objektu pro jeho zrealizování a provoz po dobu jeho užívání. NIBS National Institute of Building Sciences, USA BIM je organizovaný přístup ke sběru a využití informací napříč projektem. Ve středu tohoto úsilí leží digitální model obsahující grafické a popisné informace o designu, konstrukcích a údržbě objektů. Strategy Paper for the Government Construction Client Group from the BIM Industry Working Group, UK Je důležité si uvědomit, že B ze zkratky BIM (z angl. Building) se neomezuje pouze na budovy. Building totiž neznamená pouze budovu, ale obecně stavbu a také stavební proces. Informační modelování budov jako metodika práce je obecně použitelné na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodohospodářství i stavitelství speciálním. Ve smyslu uvedených definic je třeba rozlišovat BIM jako model, tedy jako formu informační databáze a BIM jako proces modelování, který využívá BIM modelu pro výměnu a sdílení informací. Dále v textu se budeme snažit rozlišovat, který z uvedených významů máme na mysli. Proto budeme často používat BIM model a metodika BIM nebo BIM proces. Definice BIM 13

Informační model budovy (BIM model) si lze představit jako informační databázi, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu a uvedení staveniště do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu budovy. Do této informační databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Pro dosažení maximálního přínosu použití metody BIM by žádný z účastníků stavebního procesu neměl odmítat používat model a přispívat do něj svými výsledky. Tím se efektivita informačního modelování omezuje. Zásadní výhodou tohoto principu spolupráce a přístupu k informacím o budově je spolupráce bez ztráty dat. To neznamená, že musí do modelu všichni vložit všechny své vědomosti a data. Měli by ale sdílet informace, které jsou užitečné pro ostatní účastníky procesu návrhu stavby. Mnohdy bývá mylně za informační model budovy považován samotný 3D model budovy a to i v odborných kruzích. Zde je potřeba si uvědomit, že BIM je ve své podstatě databáze informací o budově a 3D model je pouze jedním z mnoha možných způsobů reprezentace těchto informací. 3D model je bezpochyby užitečná reprezentace BIM pro projektanta, neboť jeho úkolem je navrhnout stavbu tak, aby její prostorové návaznosti byly dle představ investora, splňovaly normové požadavky a byly ve skutečnosti proveditelné. Avšak další účastníky stavebního procesu mohou zajímat z jejich pohledu jiné informace. Rozpočtář si data z informačního modelu budovy raději načte do tabulkového procesoru, investora pak jistě kromě architektonického vyznění objektu bude zajímat také podlahová plocha či celkové náklady na realizaci, harmonogram výstavby, čerpání prostředků během výstavby apod. Negrafické a doplňující informace jednotlivých prvků, tzv. parametry, mohou obsahovat konstrukční, materiálové a užitné vlastnosti, pozice v harmonogramu výstavby, harmonogram kontrol a výměn, investiční a provozní náklady a další. Tímto způsobem lze vytvořit model skutečného objektu, který slouží nejenom při přípravě a výstavbě, ale rovněž při správě a analýzách. Jak z uvedeného vyplývá, jedním z nejdůležitějších procesů při použití informačního modelování je koordinace mezi jednotlivými profesemi tak, aby případné kolize byly odhaleny již v době návrhu a to ne až během samotné výstavby. To samo o sobě představuje podstatný přínos oproti běžnému způsobu práce, kdy je taková koordinace velmi komplikovaná. Za zkratkou BIM se tedy skrývá kom- 14 BIM Příručka

plexní proces výměny informací. Aby práce s využitím informačního modelování budovy byla efektivní, měli by na tento způsob spolupráce přistoupit všichni, kteří jsou součástí návrhových a projekčních procesů, samotné výstavby a v neposlední řadě i správy budovy. Na modelu lze rovněž provádět celou řadu simulací a analýz, např. statické případně dynamické chování objektu, vliv objektu na životní prostředí, energetická náročnost, certifikace staveb (BREEAM, LEED, SBToolCZ), velikost uhlíkové stopy a to nejenom při výstavbě, ale hlavně s ohledem na celý životní cyklus a další. Využitím informačního modelování lze dosáhnout mj. i vyšší úrovně přípravy objektu před zahájením výstavby, díky čemuž je možné odhalit případná rizika a snížit náklady při výstavbě a především v provozu, kdy je možné dosáhnout ještě větších úspor. O podporu celého procesu definice a zavádění BIM se velmi zasloužila organizace buildingsmart International. Tato organizace spolupracuje s International Standards Organization (ISO), pro kterou zpracovává podklady a návrhy jednotlivých norem ISO pro metodiku BIM. Ve většině států regionální organizace spolupracují s vládami nebo profesními sdruženími na zpracování národních BIM manuálů, pořádají setkání a konference. U nás má podobný rozsah činnosti sdružení CzBIM. S organizací buildingsmart souvisí i pojem OpenBIM. V čem se liší tedy od klasického pojmu BIM? Hlavním cílem je snaha o sjednocení postupů a tím opět přispění ke zjednodušení komunikace. OpenBIM je univerzální přístup ke spolupráci při návrhu, realizaci a provozu budov založený na otevřených standardech a pracovních postupech. OpenBIM je iniciativa organizace buildingsmart International (bsi) a několika předních dodavatelů softwaru podporujících otevřený buildingsmart datový model (IFC), normy ISO a další aktivity buildingsmart. Definice BIM 15

4 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST

Metodika BIM a její využití nejsou úplnou novinkou, během posledních 5 let však můžeme pozorovat velké zrychlení využití BIM v praxi. Důvodem je nejen poměrně prudký rozvoj softwarových nástrojů, které stále více umožňují lepší zpracování BIM modelů, ale také stále aktivnější politika potenciálních uživatelů výsledného BIM modelu. Hlavní motivací je využití BIM modelů při správě veřejného majetku a také širší možnosti posuzování návrhů při snaze o snižování uhlíkových emisí a celkové zlepšení udržitelnosti ve výstavbě. Mezi jedny z prvních významných a velkých uživatelů patří zejména státy a jimi spravované organizace. Již několik států podporuje, nebo dokonce vyžaduje využití BIM pro veřejné zakázky. Existuje také několik projektů, které se zabývají hodnocením a kontrolou BIM modelu a tím i možností pomoci, nebo dokonce zautomatizovat vydávání různých rozhodnutí ve správních řízeních. V následujících odstavcích tedy popíšeme zkušenosti se zaváděním BIM do stavebnictví ve světě. Jedním z prvních států, který aktivně BIM využívá a podporuje je Finsko. Finská vláda zahrnula do požadavků na veškeré nabídky pro státní správu jako povinnou součást BIM model ve formátu IFC. Důvodem byly výhody, které se projevují při použití BIM modelu u správy budov. Proto hlavní organizací, která stanovuje podmínky a využívá BIM model je Senaatti (Senaatti-kiinteistöt), která provádí správu budov pro finskou vládu. Projekty využívající principy BIM probíhaly již od r. 2001 jako pilotní. V roce 2007 byl vydán první dokument definující požadavky pro BIM. BIM modely jsou vyžadovány i pro vyhodnocování energetické náročnosti. Kromě Senaatti se na tvorbě dokumentu podílely i velké stavební firmy a také města. Dnes dokument pod názvem COBIM obsahuje poměrně podrobně definovaný obsah informací rozdělený podle jednotlivých profesí a etap životního cyklu stavebního díla. Kromě klasických budov se o BIMu hodně mluví i pro i v souvislosti s liniovými stavbami. Finnish Transport Agency, která spravuje státní silnice, železnice i vodní cesty, si klade za cíl, že v roce 2014 se všechny hlavní návrhy staveb infrastruktury budou zpracovávat formou modelů, nikoli jen formou klasické dokumentace. Na velmi vysoké úrovni v zavádění BIM jsou obecně všechny skandinávské země. Norsko, stejně jako Finsko, má ve svých požadavcích na zpracování veřejných zakázek předání BIM modelu ve formátu IFC. I zde je hlavním argumentem pro použití BIM správa budov. Hlavním garantem se tak stal Stattsbygg správce majetku a budov norské vlády. Norsko patří mezi ty země, kde se Zahraniční zkušenost 17

BIM poměrně úspěšně implementuje i v privátní sféře a pro menší projekty. Až 70 % architektonických ateliérů uvádí, že využívá metodiku BIM. A to i takové ateliéry, kde je počet zaměstnanců menší než 5. Norsko patří mezi země, které se velmi aktivně účastní definice IFC objektů a norem pro IFC včetně integrace s GIS systémy pro účely státní správy. Od roku 2012 Norwegian Public Roads Administration, která je zodpovědná za plánování, výstavbu a provoz národní a regionální silniční sítě spolu s Norwegian National Rail Administration (odpovědná za správu železniční sítě) implementují základní požadavky na BIM projekty do svých oficiálních požadavků. Použití BIM není platné jen pro budovy, ale také pro liniové stavby. Že BIM není jen pro velké státy nebo organizace dokazují Holandsko a Dánsko. V Holandsku jsou rovněž požadovány výstupy pro veřejné zakázky podle metodiky BIM. Platnost požadavků se týká projektů od 1. 11. 2011 od 10 mil.. Stejně jako v severských zemích pocházejí hlavní požadavky opět od správce státního majetku RGD, který vytvořil seznam požadavků na BIM dokumentaci. V Dánsku definovala centrální vláda své požadavky již v roce 2007. BIM modely ve formátu IFC požadovala pro všechny projekty, které byly financovány vládou z více jak 50 %. Vývoj byl zpočátku pomalý, ale po roce 2008 se použití metodiky BIM stále více prosazuje. Od roku 2009 je povinnou součástí zadávací dokumentace v elektronické formě i výkaz výměr, podle kterého se zpracovávají nabídky dodavatelů. V červnu 2011 dánský parlament odhlasoval povinné použití BIM pro všechny i regionální projekty přes 20 mil. DKr (2.7mil. ). Mezi takové projekty patří školy, knihovny nebo sportoviště. Pro veřejné zakázky je stanovena spodní hranice 5 mil. DKr (677 tis. ). Příkladem pro Českou republiku by jistě měla být Velká Británie. Britská vláda zveřejnila v červnu 2011 dokument pracovní skupiny věnující se strategii zavádění a využití BIM. Skupina oznámila záměr vlády vyžadovat pro návrhy staveb veřejných zakázek BIM model splňující požadavky na spolupráci do roku 2016. Podle studie organizace NBS National BIM Survey provedené koncem roku 2011 78 % respondentů ze stavebního průmyslu věří, že BIM je způsob, jak v budoucnosti zpracovávat návrhy staveb. Přes 31 % odpovědělo, že BIM již dnes používá (v roce 2010 to bylo 13 %). 75 % uvedlo, že budou používat BIM do roka. 80 % účastníků hodnotí kladně zejména možností zlepšení koordinací, 65 % přiznává úspory nákladů. 18 BIM Příručka

Zajímavým projektem na národní úrovni ve Velké Británii je zpracování National BIM Library (NBL). Knihovna obsahuje více než 350 přednastavených stavebních dílů jako jsou stěny, stropy, okna, dveře a mnohé další. V posledních měsících se postupně připojují k projektu i výrobci a zahrnují modely svých produktů do národní knihovny, která je součástí širší strategie podpory zavádění BIM do britského stavebního průmyslu. Našemu vývoji je však asi nejvíce podobné Německo, které obecně patří mezi naše významné a regionálně a kulturně blízké obchodní partnery. V této zemi je proces zavádění BIM zpomalován díky používaným německým normám, silným tradicím a regulacím. Také se zde projevuje federální uspořádání, kdy každá spolková země si může upravovat své požadavky na projektovou dokumentaci. V Německu je použití BIM spíše na úrovni pilotních projektů, ale díky poměrně silnému zastoupení softwarových firem, které se BIM nástroji zabývají, se i v této zemi dá předpokládat zrychlení vývoje. Také právě německá norma sloužila jako jeden ze vzorů pro návrh norem týkajících se katalogů výrobků a údajů o materiálech. Sjednocený obsah i datový formát katalogů by umožnil jednodušší porovnávání výrobků a jejich výběr při hodnocení návrhů staveb podle různých parametrů. I jedna z největších ekonomik světa a kolébka praktického využití počítačů pro navrhování metodiku a využití BIM neopomíjí. V USA se metodika pro BIM prosazuje zejména v souvislosti se snahou snižovat celkové náklady po celou dobu životního cyklu budovy. Vzhledem k tomu, že si USA stanovily cíl pro federální budovy nulové energie do roku 2030, může BIM přístup pomoci zejména při vyhodnocování návrhu budovy. V USA během roku 2007 probíhal projekt, který měl za cíl zvýšit povědomí o používání BIM systémů. USA mají zpracované jak národní CAD standardy, tak BIM pravidla, které si jako hlavní cíl kladou zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu v průběhu celého životního cyklu. Zjednodušeně lze uvést, že CAD standard se používá jako základ pro papírově orientovanou dokumentaci (i když zpracovanou digitálně) a BIM standard je určen pro vyšší úroveň komunikace založené na digitálních informacích a již téměř výhradně v elektronické formě. V USA byla v roce 2012 zveřejněna verze 2.0 dokumentu pro standardy BIM (NBIMS-US V2) a ta již obsahuje požadavky podle definic stanovených buildingsmart jako OpenBIM a tedy norem ISO. Z této země pochází i požadavky používané zejména pro facility management a byly zpracovány v dokumentu s názvem COBie (Construction Operations Building Information Exchange). Zahraniční zkušenost 19

BIM však není jen doménou Evropy a USA, ale šíří se po celém světě. Jedním z významných hráčů v Asii je Singapur. Podle průzkumu provedeného v roce 2008 se BIM přístup uplatnil pro 10 % projektů, v roce 2011 je to již 25 30 % a odhad pro rok 2015 je až 80 %. I v Singapuru hraje veřejný sektor rozhodující úlohu. Singapur je průkopníkem ve vývoji nástrojů pro automatickou kontrolu modelů pro stavební povolení. Pro registrované projektové firmy je k dispozici nástroj, který umožňuje BIM model ve formátu IFC zkontrolovat a porovnat, zda vyhovuje předpisům kladeným na budovy v Singapuru. Na podporu BIM strategie vláda dokonce podporuje vzdělávání i financování nákladů spojených se zavedením metodiky. Díky tomu se patrně podaří Singapuru splnit předpokládaný cíl v roce 2015 používat BIM metodiku pro všechny projekty nad 5000m 2 plochy. Další mimoevropskou zemí je Austrálie. Pro zpracování celé problematiky byla vytvořena pracovní skupina několika vládních organizací v čele s místní organizací buildingsmart. Společně vydali strategickou zprávu a National Guidelines for Digital Modelling shrnující základní pravidla potřebná pro podporu využití BIM. Hlavním argumentem je zde pomoc při snížení uhlíkových emisí a ochraně životního prostředí. V červnu 2012 byla vydána zpráva NATIONAL BUILDING INFORMATION MODELLING INITIATIVE, která předpokládá využití BIM modelu na základě OpenBIM standardů pro vládní budovy od 1. 7. 2016. V Austrálii je patrná paralela k vývoji s Velkou Británií daná samozřejmě nejen historicky. I zde se připravuje projekt National Objects Library project, který by umožnil připravit data použitelná po celou dobu životnosti budovy a se všemi potřebnými parametry V souvislosti s pokusy věnovat se poněkud více ochraně životního prostředí v Číně pozorujeme i zde rostoucí zájem o BIM. První projekty se objevily v roce 2008 díky olympijským hrám, ale byly zejména na úrovni pouhých 3D modelů bez dalšího využití. Vláda se začala zajímat o téma BIM v roce 2012 při přípravě dalšího rozvoje ekonomiky a vypsala několik výzkumných projektů, z nichž některé by měly předložit své výsledky v tomto roce (2013). Vzhledem k tomu, že čínská ekonomika stále pracuje s pětiletými plány, budeme si asi muset počkat do roku 2016, kdy bude začínat další pětiletý plán. Již dnes se však začínají i zde objevovat firmy, které se věnují zavádění BIM a zejména využití modelů pro hodnocení dopadů na životní prostředí. Důležitým tématem je zde způsob, jak nejlépe přejít z klasické 2D dokumentace na modelování. 20 BIM Příručka

Zahraniční zkušenost 21

5 V ČEM SE BIM LIŠÍ OD KLASICKÉHO NAVRHOVÁNÍ STAVEB Vyspělost informačního modelování Level 0 Level 1 Level 2 Level 3 CAD Pozice ČR (2013) 2D 3D Izolované informační modely Národní standardy Standardy pro spolupráci Uživatelské příručky pro jednotlivé obory Pozice UK (2016) Informační model TZB Informační model mostů Konstrukční informační model Architektonický informační model Informační model pro správu a údržbu ibim IDM - spoloečné návrhové procesy IFC - Společný datový model IFC - Společný slovník pojmů ISO BIM Management životního cyklu stavby Data Procesy Kresby, linie, oblouky, křivky, text atd. Modely, objekty, spolupráce Integrovaná interoperabilní data Nástroje a technologie Papír Spolupráce založená na souborech Spolupráce založená na souborech a organizované sdílené knihovně objektů Integrované webové služby, BIM Hub Zdroj: Bew and Richards 2008 Modifikace a překlad: Martin Černý, 2013

BIM se od klasického navrhování staveb liší v mnoha ohledech. Jedním z podstatných rozdílů je posun od tradičního způsobu práce k 3D modelování a cílené práci s informacemi. S tím souvisí změna myšlení, která je vyvolaná nutností modelování ve 3D a s tím související představivostí. Na druhou stranu je tento přístup bližší našemu přirozenému vnímání světa, stejně jako koncept jednotlivých stavebních elementů (dílů), které mají svůj tvar a své vlastnosti. Pro dosažení vyšší efektivity je nutná užší spolupráce mezi všemi zainteresovanými skupinami, zejména mezi jednotlivými profesemi při přípravě, ale rovněž se zástupci investora, zhotovitele a budoucího uživatele či správce. Právě koordinační procesy (výměna dat, detekce kolizí, úpravy modelů a parametrů aj.) jsou klíčové pro správné fungování BIM a maximální využití jeho možností. Při klasickém průběhu návrhu stavby je samozřejmě koordinace také nutná, ale BIM umožňuje dosáhnout koordinace na mnohem vyšší úrovni. Na uvedeném obrázku je znázorněna přibližná pozice ČR na diagramu vývoje BIM, kdy jednotlivé úrovně se vyvíjí od navrhování s využitím CAD, přes fázi definování standardů a přechod k plnému 3D projektování až po integrované informační modelování, které předpokládá integrovaná a interoperabilní data. Podle tohoto rozdělení odhadujeme, že je ČR nyní přibližně v první úrovni. Architekti sice již používají často 3D modely pro vizualizace svých konceptů, ale na mnoha místech stavebního procesu jsou stále používány především 2D výkresy a nestrukturované informace v nejrůznější formě. Důvod pro umístění je však především to, že v ČR zatím neexistují standardy pro BIM na žádné úrovni. To je podle našeho názoru také hlavním důvodem, proč není BIM zatím používán v mnohem větším měřítku. V čem se BIM liší od klasického navrhování staveb 23

6 ZAINTERESOVANÉ STRANY PRO KOHO JE BIM A PROČ

Přechod na BIM je spojený s částečnou změnou stávajících procesů především po stránce předávání a sdílení dat, ale také se zavedením nových technologií, které umožní BIM modely vytvářet a využívat. Vzhledem k tomu přináší BIM, kromě velkého množství pozitiv, i jistá úskalí, která je nutné si uvědomit před tím, než se o použití informačního modelování pokusíte. Vzhledem k tomu, že požadavky a představy investora jsou mnohdy v protikladu k požadavkům a představám zhotovitele projektové dokumentace, nebo v tomto případě BIM modelu, je možné výhody pro jednu ze stran vnímat i jako nevýhodu pro stranu druhou. Proto bude v následujících podkapitolách ke každé výrazné vlastnosti projektování s využitím BIM uvedeno v čem spočívá přínos a úskalí pro jednotlivé účastníky stavebního procesu. V následující části uvedeme nejprve jednoduchý souhrn obecných přínosů a možných překážek, dále potom budou podrobněji rozebrány jednotlivé profese a zainteresované strany stavebního procesu. Následující výčet shrnuje nejdůležitější přínosy informačního modelování: úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla, zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu, zlepšení kontroly stavebního procesu, zlepšení kvality výsledného díla, zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby, ochrana životního prostředí díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu. snadnější možnost zpracování variant Při snaze o použití BIM na návrh stavby se samozřejmě můžeme setkat také s překážkami. Následující výčet shrnuje nejpodstatnější z nich: Nedostatek příležitostí pro implementaci BIM chybějící požadavky ze stran investorů, uživatelů, správců Zpracování jednotlivých stupňů dokumentace různými autory (zpracovateli) Rozdělení financí mezi etapami stavebního procesu Fragmentace stavebního průmyslu oddělení konečného uživatele, investora, stavební firmy, členů projektového týmu a způsob jejich ko- Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 25

munikace pomocí 2D dokumentů, textů a tabulek Skutečná cena projektových prací a někdy až přílišný tlak na cenu, který se projevuje v nižší kvalitě návrhu a nemožnosti nalezení optimální varianty Chybějící odborníci pro koordinaci projektu metodikou BIM Nedostatečné vzdělávání účastníků stavebního procesu Neochota k aplikaci nových přístupů v praxi Zvyklosti z tvorby 2D dokumentace způsob kreslení a obsah dokumentace Chybějící pravidla (normy) pro formální stanovení procesů Nedostatečná definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model Nekompatibilita používaných nástrojů a nedostatečná podpora řešením by bylo předávání dat v otevřených formátech Chybějící knihovna BIM objektů použitelná napříč různými platformami Celková cena zavedení BIM software, nastavení procesů ve firmě, školení pracovníků CAD manuály vydané některými organizacemi zaměřené na čistě formální stránku výkresové dokumentace a ne na obsah informací a práci s nimi Velká část těchto překážek je způsobena především neznalostí a nedostatečným vzděláváním v oblasti informačního modelování budov v současné době. Přesto již v současnosti roste i u nás počet profesionálů z oblasti stavebnictví, kteří BIM pro navrhování staveb používají a zabývají se širším využitím BIM jako metodiky i BIM modelů pro zlepšení spolupráce, analýzy a simulace. Investor Investor se z hlediska časové posloupnosti nachází na začátku návrhu stavby, protože od něj přichází počáteční zadání a specifikace. Pokud se rozhodne, může požadovat, aby projekt byl zpracováván metodou informačního modelování. Z hlediska investora patří mezi hlavní přínosy BIM možnost průběžně kontrolovat stav návrhu projektu. Protože mohou být data o stavbě v předem definovaném formátu a struktuře, je možné nechat postupně vypracovávat například posudky a kontrolní analýzy, protože vstupní data jsou zpřesňována, ale není nutné vždy znovu vytvářet analytický model. 26 BIM Příručka

Modely BIM jsou ze své podstaty 3D a je tak snadnější komunikovat s architekty i projektanty nad 3D modelem a vizualizacemi. Díky tomu, že se jedná o strukturovaná data, mohou architekti, projektanti a další odborníci průběžně snáze koordinovat své činnosti a výsledkem jsou modely s minimem kolizí (typicky potrubí procházející nosnými konstrukcemi a podobně). Tím dochází k významným úsporám při realizaci stavby. Je však třeba si uvědomit, že navrhování stavby je o něco náročnější a tak je třeba do něj investovat více prostředků. Výsledkem však je rychlejší a kvalitnější návrh, který pravděpodobně povede k levnější realizaci s minimalizací víceprací a k levnějšímu provozu výsledné stavby. Pokud je návrh zpracováván jako informační model a již v počáteční fázi jsou zapojeni odborníci ze všech profesí (včetně rozpočtářů, odborníků na Facility Management, odborníků na energetické optimalizace a dalších), je možné již v počáteční fázi odstranit většinu zásadních problémů a nastavit správný směr návrhu stavby tak, aby byla výsledná stavba byla pokud možno optimální po stránce spotřeby energie, ceny i uživatelského komfortu. Pokud porovnáme podíl nákladů na návrh stavby (projekt) a celkové náklady (realizace a provoz stavby), zjistíme, že zdánlivě dražší, ale kvalitnější návrh se vyplatí. Architekt a projektant stavební části Základním motivačním faktorem pro využívání metodiky BIM z pohledu architektů a projektantů je bezesporu zásadní omezení či dokonce vyloučení vlastních chyb v návrhu. Tím, že stavbu architekti a inženýři de facto nasimulují ve virtuálním světě počítače, mohou vyřešit kolize ještě před položením základního kamene stavby, což vede k eliminaci chyb na stavbě, za které by jinak měli nést svůj díl odpovědnosti. Významným pozitivním přínosem je také možnost vytvářet různé analýzy (energetické, cenové, proveditelnosti atd.) již v úvodních fázích návrhu (na základním 3D modelu stavby) a tím docílit kvalitnějšího návrhu stavby bez nutnosti následného předělávání hotového projektu stavby. Čím dříve jsou změny v projektu prováděny, tím je jejich provádění rychlejší, jednodušší, a tedy i levnější. Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 27

ARCHITEKT V dnešní době již téměř všichni architekti BIM používají a mnozí o tom ani neví. Základem BIM je totiž prostý 3D geometrický model, který vzniká snad při každém návrhu stavby jako prostředek k vizualizaci a prezentaci návrhu. Architektovi k plnohodnotnému používání BIM potom stačí přizpůsobit své pracovní postupy. Rozdíl mezi prostým 3D modelem a BIM modelem je pouze v použitých entitách (modelovacích nástrojích prvcích). V obecném 3D modeláři geometrie vzniká skládáním prostorových bodů, hran, ploch nebo obecných těles, naproti tomu v BIM modeláři stavba vzniká z prvků jako je zeď, deska, střecha, trám, atd, u kterých je možné navíc definovat další vlastnosti (materiál, výrobce, cena a další). Zároveň je každý prvek v modelu stavby zařazen do hierarchické struktury, která umožňuje prvek přesně lokalizovat. Prvek obsahuje informaci o místnosti, ve které se nachází, ta je přiřazena podlaží, to je přiřazeno budově a ta je přiřazena pozemku. Toho je možné využít například pro topologickou analýzu návrhu stavby. BIM umožňuje architektům vyhodnocovat více možností řešení v rámci jednoho návrhového modelu a tím zefektivnit návrhový proces. Projektová dokumentace je snadněji nebo automaticky generována přímo z modelu a umožňuje architektům trávit více času ve prospěch kvalitního návrhu stavby. Práce ve 3D vytváří také lepší podmínky pro koordinaci, zvyšuje možnost prostorových rezervací jednotlivých profesí a umožňuje snadnější kontrolu pomocí detekcí kolizí. Integrované projektování (modelování), analýzy i návrh je možné držet pod kontrolou v rámci jednoho sdíleného modelu. 3D model je výchozím bodem projektu, nikoliv jeho cílem. Architektovi tedy náleží nejzásadnější díl práce na přípravě BIM modelu stavby, zároveň ale dostává možnost lepší kontroly celého procesu návrhu. BIM zlepší pracovní postupy tím, že přesune těžiště práce z dříve tak potřebného vytváření projektové dokumentace k přímé a kreativní tvorbě stavebních celků. 28 BIM Příručka

PROJEKTANT STAVEBNÍ ČÁSTI Pokud architekt takový 3D model předá stavebnímu projektantovi ke zpracování dalších projekčních stupňů, předává mu zároveň všechny podstatné informace o geometrii stavby. Nestane se tak, že kvůli nepochopení výkresů nebo nedostatečné prostorové představivosti projektanta, vznikne projekt jiné stavby. Návrh stavby v podobě čitelného 3D modelu je tedy dobrým pokladem pro práci projektanta. Úkolem projektanta je potom podrobit model analýze proveditelnosti, doplnit specifické vlastnosti jednotlivých prvků a vyřešit detaily a kolize navazující konstrukcí. To může znamenat i zásahy do geometrie stavby, ale díky nástrojům pro tvorbu BIM modelů je snadné tyto změny konzultovat s architektem, případně je sdílet v rámci jednoho modelu. Záleží potom, na kom leží odpovědnost za koordinaci jednotlivých odborných oblastí. Při použití BIM modelu se technická dokumentace generuje přímo z 3D modelu stavby. Na rozdíl od prostých 3D modelářů však není půdorysný výkres generován jen jako pohled shora na model, ale je vytvářen na základě informací o jednotlivých entitách a jejich vlastnostech zobrazení. To platí i o dokumentech jako je např. výpis otvorových výplní. I ten je automaticky generován na základě dat uložených v databázi a aktualizován současně s vývojem návrhu. V komunikaci s navazujícími profesemi vede přímé sdílení 3D databázových dat k mnohem nižší potřebě další komunikace a vysvětlování. Následná kontrola kolizí (rozvodů) může probíhat automaticky a je snadno vizuálně kontrolovatelná. Výhody použití metodiky BIM tak můžeme pro architekta a projektanta stavební části shrnout do několika bodů: Při navrhování: automatická tvorba dokumentace z BIM modelu, možnost vytvořit nekonečné množství řezů a pohledů možnost vizualizace modelu v kterékoliv chvíli, není nutné vytvářet speciální 3D model pouze pro vizualizace možnost vytváření výkazů prvků (výpisů z databáze), včetně plošných a objemových charakteristik snížení počtu doplňujících dotazů a zdrojů při předávání podkladů snížení chybovosti při překreslování podkladů zjednodušení komunikace při úpravě architektonického modelu Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 29

tvorbou a použitím modelu jako hlavního zdroje informací se sníží chybovost při aktualizaci dokumentace možnost simulací a vyhodnocování chování navrhované budovy (jejího modelu) v jakékoliv fázi projektu v případě budoucí existence katalogů produktů od výrobce a jasně definované klasifikace výrobků lepší porovnávání variant Při provádění stavby: možnost lepšího plánování provádění stavby. Díky menšímu výskytu kolizí se ušetří jak finanční, tak časové prostředky. možnost návrhu prefabrikovaných dílů, což nutně neznamená použití typových prvků, ale spíše lepší plánování způsobu výroby a montáže jak typových, tak atypických prvků snížení RFI (Request for Information požadavek na informaci) a vylepšení komunikace s projektantem Při provozování stavby: aktualizovaná dokumentace skutečného provedení stavby je dobrým základem pro sestavení modelů pro snadnější správu budovy v případě budoucích rekonstrukcí a oprav je BIM model zdrojem znalostí a také základem pro případný návrh rozšíření či vylepšení i pro případ demolice je model dobrým zdrojem plánování způsobu provedení demolice a likvidace odpadu DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY Z pohledu využití BIM modelu v rámci celého životního cyklu stavby je vhodné v případě zpracování podrobného projektu pro provedení stavby nahlížet na stavební část jako na samostatnou profesi. Základní BIM model (z projektu pro stavební povolení) se doplňuje o detailní součásti podstatné pro samotné provádění (např. kotvení prvků krovu, prostupy zdí nebo stropem pro jednotlivá vedení, překlady, prvky skládaného stropu, či konkrétní prvky oplechování atd.), které však nemusí být v takové míře detailu podstatné pro užívání BIM modelu při užívání a správě stavby. Vždy záleží na konkrétním využití BIM modelu 30 BIM Příručka

používaného v průběhu zpracování návrhu stavby. V tomto případě je ovšem důležité vhodně rozlišit, které prvky jsou pro základní model podstatné a které ne. To souvisí s problematikou úrovně detailu či podrobnosti, o které se zmíníme v podkapitole Úroveň podrobnosti (Level of Detail/Development). Obecně se dá konstatovat, že se v současné době BIM model zpracovává v podrobnosti výkresů 1:50. Rozhodující jsou tedy prvky s rozměrem od 50mm. Detailnější prvky jsou řešeny dílenskou dokumentací nebo technickým listem zpracovaným ve 2D a jsou k BIM modelu připojeny jako specifikace větší struktury. Zpracování velkého detailu ve 3D je v současnosti příliš drahé. Je však možné, že BIM model bude časem obsahovat vše. Projektant částí pro TZB Návrh technických zařízení budov je klasickým příkladem procesu, který je závislý na svých předchůdcích a výsledky se používají ve všech následujících etapách stavebního procesu. V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na energetickou úspornost, i veškeré instalace v budovách velmi ovlivňují celkové náklady na provoz budovy. Přitom jsou jednotlivé profese často řešeny odděleně, přestože díky takzvaným inteligentním instalacím jsou ve skutečnosti velmi provázané. Podstatným cílem správného návrhu je také úspora nákladů během provádění stavby. Kolize a jejich řešení až na stavbě bývají zdrojem nejen rozporů mezi zúčastněnými stranami, ale také finančních ztrát. V neposlední řadě pak argumentem pro použití BIM může být i snadné používání všech systémů budovy v případě, že byly navrženy systémy automatické, nebo poloautomatické regulace. V tomto případě nejde jen o vyšší či nižší náklady na provoz a obsluhu zařízení, ale také o jednoduchost ovládání pro uživatele a dodržení všech rozumných podmínek vnitřního prostředí budov. V případě použití OpenBIM standardů, kdy je spolupráce založená na předávání dat ve formátu IFC se používá tzv. Coordination View. Je to výběr informací, který obsahuje definice prostorové struktury, stavebních prvků a prvků TZB, potřebných pro koordinaci návrhu mezi profesemi. Většina nástrojů (software) pro BIM používá při importu a exportu souborů právě tento druh informací. Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 31

Výhody použití metodiky BIM tak můžeme pro oblast TZB shrnout do několika bodů: Při navrhování: Snadnější předávání a přebírání podkladů (zejména při použití standardů podle buildingsmart) Využití výhod dostupných informací ze 3D modelu pro výpočty, simulace a dimenzování rozvodů (rychlejší a přesnější návrh) Snížení chybovosti při aktualizaci dokumentace díky použití modelu jako hlavního zdroje informací Zmenšení počtu zdrojů informací a tím opět snížení chybovosti Lepší kontrola kolizí a koordinace projektu (úspora nákladů na řešení nekonzistencí v projektu) Možnost různých simulací a vyhodnocování chování navrhované budovy (jejího modelu) v různých podmínkách Snadnější porovnávání variant (optimální v případě budoucí existence katalogů produktů od výrobce a jasně definované klasifikace výrobků) Při provádění stavby: možnost lepšího plánování provádění stavby. Díky menšímu výskytu kolizí se ušetří jak finanční, tak časové prostředky. možnost návrhu prefabrikovaných dílů, což nutně neznamená použití typových prvků, ale spíše lepší plánování způsobu výroby a montáže jak typových, tak atypických prvků Při provozování stavby: aktualizovaná dokumentace skutečného provedení stavby je dobrým základem pro sestavení modelů pro snadnější správu budovy v případě budoucích rekonstrukcí a oprav je BIM model zdrojem znalostí o rozmístění instalací a také základem pro případný návrh rozšíření či vylepšení i pro případ demolice je model dobrým zdrojem dat pro plánování způsobu provedení demolice a likvidace odpadu Stejně jako pro ostatní analytické úlohy související s návrhem budovy je možné aplikovat postup znázorněný na následujícím diagramu i na energetickou optimalizaci návrhu. 32 BIM Příručka

výsledků ěna parametrického modelu Vytvoření parametrického modelu Změna parametrického modelu Aktualizace výpočtového energetického modelu Energeticky optimalizovaný model Aktualizace výpočtového energetického modelu odnocení výsledků Energetická analýza Vyhodnocení Energetická analýza Zdroj: Martin Černý, VUT v Brně, 2013 Informační model budovy je zpravidla modelem parametrickým a proto je možné změnami parametrů, typů materiálů a dalších aspektů měnit rychlým způsobem návrh a zároveň jej téměř ihned znovu analyzovat. Je tak možné vytvořit mnohem více návrhových variant s rychlejším iteračním krokem a se zvážením více aspektů. Statik I pro profesi statika může spolupráce na BIM modelu ušetřit práci a zjednodušit komunikaci. Při přebírání modelů do výpočtových programů však musíme počítat s tím, že bude potřeba architektonický (stavební) model použít ne zcela přímo, ale jako referenční pro tvorbu vlastního výpočtového modelu. Velmi často dostupné softwarové nástroje obsahují funkce, které projektantovi statikovi pomáhají s tvorbou výpočtového modelu. Takovými funkcemi může být například možnost přiřazení určité části stavebního modelu ke konkrétnímu průřezu a materiálu prvku dostupnému v databázi používaného statického software, nebo různé pomocné funkce pro převod Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 33

stavebního modelu na výpočtový a správné propojení prvků výpočtového modelu. Základním předpokladem je však kvalitně vytvořený architektonický (stavební) model, který využívá pro návrh každé části konstrukce i správnou funkci druh konstrukce. Nejjednodušším příkladem nesprávné konstrukce je sloup vytvořený jako zeď. Pro další zjednodušení tvorby výpočtového modelu je vhodné rozdělit nosné a nenosné konstrukce tak, aby mohly být samostatně zobrazeny. Pro informaci o zatížení je ale potřebné oba druhy konstrukce mezi profesemi přenášet. Při zpětném přenosu informací ze statické části do stavební však při současném stavu vývoje bude záležet především na domluvě spolupracujících stran, v jaké formě si předají potřebné změny a který účastník bude změny v modelu konstrukce provádět. V části pro TZB jsme pro případ komunikace pomocí IFC zmiňovali tzv. Coordination View. Ten je používán i v případě přenosu dat mezi architektonickou a statickou částí projektu. Můžete se však také setkat i s tzv. Structural Analysis View, který je vhodný pro komunikaci různých analytických nástrojů. Takový model sám o sobě je nezávislý na hlavním typu konstrukce (tj. zda se jedná o ocel, beton, dřevo nebo jinou konstrukci). Skládá se z prvků se zatížením, zatěžovacích stavů a kombinací, křivek a povrchů, spojení a okrajových podmínek včetně materiálu a informací o profilu. Výhody použití metodiky BIM tak můžeme pro oblast statiky shrnout do několika bodů: Při navrhování: snížení počtu doplňujících dotazů a zdrojů při předávání podkladů snížení chybovosti při překreslování podkladů zjednodušení komunikace při úpravě architektonického (stavebního) modelu podle výsledků výpočtů možnost různých simulací a vyhodnocování chování navrhované budovy (jejího modelu) v různých podmínkách využití 3D modelu pro automatizované generování výkresů a CNC dat 34 BIM Příručka

Při provádění stavby: možnost návrhu prefabrikovaných dílů při využití konstrukčního software i zrychlení montáže, zlepšení plánování, využití 4D a 5D údajů a snížení chybovosti Při provozování stavby: v případě budoucích rekonstrukcí a oprav je BIM model zdrojem znalostí o stavbě pro případ demolice je model dobrým zdrojem dat pro plánování způsobu provedení demolice a likvidace odpadu Rozpočtář Základní myšlenkou rozpočtování je sestavit výčet pokud možno všech nákladů, které vznikají v souvislosti se stavební činností, a tyto náklady zařadit do předem dohodnutých skupin tak, aby byly srozumitelné a přehledné pro všechny účastníky procesu návrhu stavby. Pokud má rozpočet sloužit jako komunikační prostředek, musí existovat i soubor pravidel, který definuje, jak má být sestaven. Přitom není rozhodující, jaká struktura nákladů je v rozpočtu použita. Mnohem důležitější je, aby byla struktura jednoznačně definovaná, aby se určité náklady nezapočetly vícekrát nebo se na nějaké nezapomnělo. Rozpočtování sestává ze dvou základních činností tvorba výkazu výměr a vlastní oceňování, které vyžadují odborný přístup rozpočtáře k analýze jednotlivých stavebních prvků, materiálů a jejich provádění. V závislosti na fázi projektu, a tedy i podrobnosti projektové dokumentace, musí rozpočtář pomocí dostupných oceňovacích podkladů stavbu co nejpřesněji ocenit. Tento obecný princip je důležité mít na paměti i při rozpočtování s použitím BIM modelu. Jedná se o proces, ve kterém je možné z BIM modelu generovat přiměřeně přesné výkazy výměr a cenové odhady již od počátečních fází životního cyklu projektu. Dále také poskytuje náhled na vliv nákladových změn víceprací a změn projektu s potenciálem ušetřit čas a peníze, a tím se snadněji vyvarovat překročení plánovaného rozpočtu. Projektanti mohou zároveň sledovat cenový dopad projektových změn v čase. Díky tomu mohou snáze zhodnotit jejich dopad a předejít pozdějšímu přepracování projektu. Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 35

Rozpočtáři jsou do procesu informačního modelování začleněni již v počátečních fázích projektu a mohou tak pomoci v rozhodování o jednotlivých variantách, například ve fázi studie proveditelnosti. Odlišnosti od počátečních verzí rozpočtu mohou být okamžitě zpracovány, identifikovány a analyzovány vlastnosti objektů (parametry) jsou postupně nahrazovány detailnějšími informacemi, a tím se zpřesňuje i rozpočet. Z BIM modelu lze snáze a častěji generovat nákladové plány, a to i přesto, že v danou chvíli nejsou aktualizovány všechny objekty. Položky, které nebyly nahrazeny novou informací nebo cenou, zůstávají nezměněny a ocenění je tak stále kompletní. Vizuální podoba modelu také slouží pro snazší porozumění technologickým detailům (3D znázornění a propojení profesí, všechny informace na jednom místě). Minimalizace kolizí a nepřesností projektu poskytuje prostor pro snížení nákladů a zajištění vyšší spolehlivosti ceny stavby. Výhody použití metodiky BIM tak můžeme pro oblast rozpočtování shrnout do několika bodů: Při navrhování: snížení počtu doplňujících dotazů a zdrojů při předávání podkladů zjednodušení komunikace k dispozici stále aktuální podklady možnost přístupu k podrobnějším informacím, které mohou pomoci zlepšit spolehlivost výstupů, a tím i ocenění jednodušší možnost tvorby variantních řešení pro rozhodování ve fázi studií rychlejší analýza nákladových variant projektu a návrhu v rámci rozpočtu investora snadnější dodržení finančních limitů stanovených investorem díky včasným oceněním již na začátku návrhového procesu aktualizace ceny v souladu se změnou konstrukčního řešení, vícepráce apod. využití 3D modelu pro automatizované standardizované generování výkazu výměr 36 BIM Příručka

úspora času díky automatickému výkazu výměr, přesně kvantifikované materiály lepší vizuální znázornění projektu a stavebních prvků, a tím snazší porozumění návrhu menší chybovost a vyšší přesnost v porovnání s manuálními výpočty výměr úspora nákladů a prevence potenciální lidské chyby generování rychlých revizí změn společně s 4D informacemi umožní lépe plánovat rozpočet v čase Při provádění stavby: možnost evidence skutečných nákladů stavby pomocí skenování (kódy) zlepšení plánování času a nákladů snížení chybovosti usnadnění provádění controllingu (plán x skutečnost) změnové listy, kontrolní rozpočty, skutečný stav Dle průzkumů hodnotí sami rozpočtáři jako největší výhodu efektivnější využití svého pracovního času. Nemusí věnovat tolik času manuálním výpočtům a mohou se tak soustředit na důležitější činnosti, které spočívají právě v přidané hodnotě oceňování. Mezi zásadní činnosti pro vysoce kvalitní cenové odhady (expertní posouzení) mimo jiné patří rozklíčování skupin stavebních prvků, tvorba cen a zohlednění rizik. Je nutno zdůraznit, že uvedené výhody budou platit pouze za podmínek, kdy dojde ke sladění odlišných přístupů projektantů a rozpočtářů. Více o těchto principech a možných řešeních v podkapitole Negeometrické informace. Zhotovitel Pro zhotovitele představuje BIM především aktuální a spolehlivou dokumentaci stavebního projektu. Z hlediska toku informací je na jedné straně uživatelem modelu, ale zároveň je důležitým spoluautorem modelu, protože model aktualizuje podle skutečného stavu a skutečných výrobků, které jsou na stavbě použity. V tomto směru je role zhotovitele zcela zásadní, pokud má být model dále použit pro správu a údržbu nemovitosti. Zainteresované strany pro koho je BIM a proč 37