Jaderná energie útlum, nebo rozvoj?

Jaderná energie útlum, nebo rozvoj? Obejdeme se bez jaderných elektráren? Máme je ím nahradit? Jaké zdroje mohou v budoucnu pokrýt stále rostoucí poptávku po elektin? V podmínkách eské republiky mžeme nalézt odpovdi na tyto otázky na základ pomrn jednoduchých úvah. Podíváme-li se na bilanci spoteby a výroby elektrické energie, na potenciál jednotlivých zdroj a možnosti dovoz ze sousedních zemí, zjistíme, že nám nezbývá než se spolehnout na klasické zdroje uhlí a jádro. asto démonizované obnovitelné zdroje budou v dohledné budoucnosti a se nám to líbí nebo ne pouze zdroji doplkovými, které mají svoje místo v energetickém mixu, ale nemají potenciál pokrýt stále rostoucí poptávku po elektin. Státní energetická koncepce V souasnosti se živ diskutuje o výstavb nového jaderného zdroje (nebo zdroj), o prolomení územních ekologických limit tžby uhlí i o našem závazku pokrýt 20 % spoteby elektiny z obnovitelných zdroj. Na drtivou vtšinu otázek souvisejících s tmito diskusemi však již máme odpovdi mžeme je nalézt v dokumentu nazvaném Státní energetická koncepce (SEK), která byla schválena usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004. Státní energetická koncepce patí k základním souástem hospodáské politiky eské republiky. Je výrazem státní odpovdnosti za vytváení podmínek pro spolehlivé a dlouhodob bezpené dodávky energie za pijatelné ceny a za vytváení podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostedí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Byla zpracována na základ analýz vývoje spoteby energií, potenciál zdroj, cen surovin a mnoha a mnoha dalších, na její píprav se podílely desítky odborník. Základními pilíi SEK jsou: Nezávislost nezávislost na cizích zdrojích energie, nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí, nezávislost na spolehlivosti dodávek cizích zdroj, Bezpenost bezpenost zdroj energie vetn jaderné bezpenosti, spolehlivost dodávek všech druh energie, racionální decentralizace energetických systém, Udržitelný rozvoj ochrana životního prostedí, ekonomický a sociální rozvoj. Tedy priority, na které klademe velký draz i dnes. Státní energetická koncepce stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, pi ovlivování vývoje energetického hospodáství ve výhledu píštích 30 let. Pi volb priorit, cíl a souboru nástroj SEK byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Bylo rozhodnuto, že naplování priorit a cíl SEK bude vyhodnocovat Ministerstvo prmyslu a obchodu v tíletých intervalech, o výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu a v pípad poteby bude vlád pekládat návrhy na zmnu SEK. Než však mohl být tento proces po tech letech od schválení SEK nastartován, zaalo se v souvislosti s angažmá zelených v souasné vládní koalici, nakládat s energetickou koncepcí necitliv a neodborn. Zajištní dostatku energie patí ke strategickým zájmm každého státu a státní energetická koncepce by se tak nemla stát pedmtem lidové tvoivosti i obtí prosazování zájm jakékoliv skupiny. Pi píprav SEK bylo zpracováno a analyzováno nkolik scéná, z nichž byl nakonec vybrán scéná oznaený jako Zelený. Pro tento scéná je charakteristické, že administrativn neblokuje žádný zdroj energie tedy odborníci na rozdíl od zelených vdí, že každý zdroj má své

místo v energetickém mixu a nemli bychom se od žádného odvracet. Zelený scéná je smrem poítající s nejnižší dovozní energetickou nároností víme, že závislost na dovozu energií je pi souasném cenovém vývoji výrazem nezodpovdnosti. Scéná má ze všech posuzovaných variant nejmenší dopady do snižování zamstnanosti tedy byl kladen draz na hledisko sociální. Je dležité také pipomenout, že Zelený scéná byl nejastji doporuovanou variantou ve veejné diskusi. Na základ diskuzí, které vedla odborná veejnost, veejných slyšení a posouzení vlivu na životní prostední byl vybraný scéná ješt upraven ve prospch úspor a obnovitelných zdroj. Takový scéná by ml uspokojit každého, komu záleží na zajištní dostatku energií a souasn nezapomíná na hlediska ekologická a sociální. Pipomeme nkteré konkrétní výstupy z korigovaného Zeleného scénáe: energetická náronost tvorby HDP se sníží z 1,212 na 0,454 MJ/K, tj. na 37 %, eská republika dodrží všechny závazky z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodáství a životního prostedí, dojde k racionálnímu pehodnocení souasných limit tžeb hndého uhlí, dojde k obnov dožívajících elektráren a hndé uhlí bude po celé období nejvýznamnjším primárním energetickým zdrojem, na polovinu by mla klesnout spoteba ropy, po roce 2010 se již nepedpokládá pokraování exportního charakteru energetické soustavy, mezi roky 2020 a 2025 se poítá s výrobou na novém jaderném bloku, mezi rokem 2025 a 2030 na dalším novém bloku, jaderná energie se po roce 2025 stane nejvýraznjší technologií výroby elektiny, podíl obnovitelných zdroj energie v tuzemské spoteb primárních zdroj do roku 2030 vzroste na 15,7 %. A nyní se podívejme do programového prohlášení souasné vládní koalice: vláda si stanoví za svj cíl snížení energetické spoteby eské ekonomiky na jednotku HDP o 40 % do roku 2020, zstanou zachovány územní limity tžby hndého uhlí, vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných blok, vláda zídí nezávislou odbornou komisi k posouzení energetických poteb eské republiky v dlouhodobém horizontu. Jinými slovy platnou Státní energetickou koncepci zahodíme do koše a zídíme komisi, která zane posuzovat naše energetické poteby. Pi vší úct k Paesov komisi musí již zmiované desítky odborník, kteí pracovali na SEK, pociovat silné zklamání nad zbytenou prací. Pokud bude Paesova komise pracovat zodpovdn, nemže dojít k jiným závrm, než jsou uvedené ve Státní energetické koncepci, mžeme dokonce oekávat, že pijde s alarmujícím zjištním, že je na nastartování naplování závr SEK pt minut po dvanácté. Co m k takovému závru vede? V posledních letech dochází k mnohem dramatitjšímu rstu spoteby elektrické energie, než se pedpokládalo v SEK zatímco SEK pedpokládala mezi lety 2000-2005 nárst spoteby o 7,5 %, skutenost byla 10,5 %, mezi lety 2000-2010 pedpokládala nárst o 17 %, ale dnešní odhady ukazují, že to bude minimáln 25 %. Spoteba versus výroba Vrame se ale k otázkám položeným v úvodu lánku. Uvedl jsem, že na odpov, zda budeme i nebudeme potebovat nové jaderné zdroje mžeme dojít na základ jednoduchých úvah úvah o bilanci spoteby a výroby elektrické energie. V posledních tech letech roste meziron spoteba elektiny v eské republice o 2,7 %. HDP, životní úrove a tedy i spoteba elektiny

poroste v dalších letech podobným tempem, které se nám nepodaí píliš zmírnit ani za cenu úspor, které pedpokládá Státní energetická koncepce. Pi tomto tempu rstu spoteby zjistíme, že pokud nezahájíme obnovu dosluhujících hndouhelných elektráren a nebudeme stavt nové jaderné bloky, objeví se v eské republice v roce 2020 nepokrytá poptávka ve výši 59-68 TWh elektrické energie. ím budeme moci takovou díru zaplnit? Úspory 21 TWh Jaký je potenciál úspor v našich domácnostech? Pokud bychom vymnili 10 % ledniek za energeticky úspornjší, v každé domácnosti vymnili jednu žárovku za energeticky úspornjší a zateplili 10 tisíc rodinných domk topících elektinou, zjistíme, že uspoíme celkem 0,6 TWh elektrické energie. Pokud dojde ke snížení energetické náronosti našeho prmyslu z 1,31 na 0,95 MWh/HDP a zefektivnní služeb z 0,5 na 0,38 MWh/HDP do roku 2020, pinese to úspory ve výši 20,4 TWh. Vyšší úspory ve sledovaném období si dokáži jen stží pedstavit. I tak docházíme k celkové hodnot zhruba 21 TWh uspoené elektrické energie za rok. Není to málo, ale k pokrytí rostoucí spoteby to stait nebude. Dovozy 0 TWh Další možností jsou dovozy ze sousedních zemí. Pokud se však rozhlédneme okolo, zjistíme, že se na n nemžeme spoléhat v podstat vbec: Nmecko na základ politického rozhodnutí plánuje postupn uzavít všechny provozované jaderné elektrárny ili 27 % souasné výroby. I pes investiní boom v budoucnu tak maximáln pokryje svoje poteby. Rakousko je už dnes závislé ve špikách na dovozu celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh. Maarsko je nejvtší dovozce ve stední Evrop (18 % spoteby), neexistují zde plány výstavby, má omezené palivové zdroje. Slovensko uzave celkový instalovaný výkon 1600 MW do roku 2008 a z istého vývozce se tak stane istým dovozce elektrické energie. Polsko uzavením 3500 MW uhelných elektráren z ekologických dvod se již v roce 2015 stane závislé na dovozu. V souasnosti zde neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby nových zdroj. Obnovitelné zdroje 7 TWh Voda, slunce, vítr i biomasa jsou výbornými doplkovými zdroji, které mají své místo v energetickém mixu. Pro tenáe tohoto lánku však mám neradostnou zprávu s vysokou pravdpodobností se nedožijí doby, kdy by v podmínkách eské republiky podíl obnovitelných zdroj na výrob elektiny pevládl nad zdroji klasickými. Fotovoltaické lánky mohou v kombinaci s bateriemi zajistit elektinu pro nenároného obyvatele horské chaty, slunení

kolektory s úspchem využijeme pro ohev vody. Na nkolika málo vtrných místech v naší republice mžeme postavit vtrníky a mli bychom naplno využít potenciál malých vodních elektráren, protože pro velké už u nás místo není. Pro lokální vytápní mže být dobrou volbou spalování biomasy. Ovšem pedstava, že na tchto zdrojích postavíme naši energetiku je mírn eeno naivní. Pro lepší pedstavu se podívejme na základní vlastnosti a potenciál tchto zdroj: Vtrné elektrárny naše energetická legislativa zaruuje provozovatelm obnovitelných zdroj 15letou návratnost investice, a proto jsou distribuní spolenosti povinny vykupovat elektinu z vtru za cenu 2,46 K/kWh (pro srovnání: silová elektiny z klasických jaderných i uhelných zdroj se vykupuje v prmru za 1,30 K/kWh). Koeficient využití (procentuální podíl doby, kdy je zdroj schopen vyrábt elektinu) se v našich podmínkách u vtrník pohybuje mezi 15 a 25 % (u jaderných elektráren je to více než 85 %). asto jsme lamentovali nad cenou jaderné elektrárny Temelín, která se vyšplhala na 100 miliard korun. Pokud bychom chtli nahradit Temelín vtrníky, museli bychom proinvestovat zhruba 780 miliard. A ješt jedna zajímavost víte, že pro stejný instalovaný výkon jako v jaderné elektrárn by se v pípad stavby vtrníku spotebovalo 6x více oceli a 10x více betonu? Není mým cílem obnovitelné zdroje zesmšovat, chci jen poukázat na nesmyslnost prosazování takových zdroj do velké energetiky jako napíklad prosazování podílu 20 % na výrob elektiny. Mnohem efektivnjší by bylo podporovat výzkum a vývoj, tak aby asem mohli tyto zdroje alespo ásten konkurovat zdrojm klasickým. Tím že podporujeme výkup, prokazujeme tmto zdrojm paradoxn medvdí službu. V eské republice odhadují odborníci možnost výstavby 600 až 1000 vtrných MW, což pi jejich koeficientu využití pedstavuje potenciál 0,8 až 2,2 TWh ron. Fotovoltaika záruka návratnosti investice vedla Energetický regulaní úad ke stanovení výkupní ceny ve výši 13,20 K/kWh. Koeficient využití se v našich podmínkách pohybuje mezi 10 a 15 %. Náhrada Temelína fotovoltaikou by nás pišla na 7,2 bilionu korun. Jako demonstraní zdroj skvlé, pokud však nkdo mluví vážn o jejich využitelnosti pro pokrytí rostoucí poptávky po elektin, koleduje si o stejný osud, jako nepouitelní automechanici beroucí úplatky v legendární eské filmové komedii. Vodní elektrárny bohužel nejsme Rakousko i Norsko, abychom mohli naši energetiku postavit na výrob elektiny z vodních zdroj. Potenciál velkých vodních elektráren je u náš už vyerpán. Zbývá potenciál zhruba 0,5 TWh/rok v malých vodních elektrárnách a v obnov (zvýšení úinnosti) stávajících, který se odhaduje na 0,1 TWh/rok. Celkem tedy pouhých 0,6 TWh/rok. Biomasa bydlím v Tebíi, a proto jsem hrdý na to, že díky rozsáhlému využití spalování biomasy v kotlích centrálního zdroje tepla pro místní sídlišt je kraj Vysoina se 60 % výroby tepla z obnovitelných zdroj jednikou v eské republice. Kombinovaná výroba tepla a elektiny mže snížit cenu dodávaného tepla, ale pedstava, že budeme využívat biomasu ve velkém pro výrobu elektiny není píliš reálná. Díky našim hndouhelným elektrárnám, které spoluspalují biomasu, se tato podílí temi tvrtinami na výrob elektiny z obnovitelných zdroj u nás. Omezení jsou zde však velká palivo se nevyplatí svážet z okruhu vtšího než 50 kilometr a pokud bychom chtli nahradit výrobu Temelína biomasou, museli bychom osít plochu 6000 km 2 (rozloha Prahy je pibližn 500 km 2 ). Odhadovaný potenciál biomasy je u nás 3 až 4,5 TWh/rok. Celkem je tedy dodatený potenciál obnovitelných zdroj v eské republice pibližn 7 TWh/rok. Plyn 5 TWh Velkou výhodou plynu je poloviní produkce CO 2 v porovnání s hndým uhlím. Je to flexibilní zdroj schopný stabilizovat soustavu (pokrývat špiky). Nevýhodou je vysoká závislost na Rusku a významn vyšší cena vyrobené elektiny než z hndého uhlí a jádra. Zatímco u jádra iní palivová složka ceny vyrobené elektiny jen zhruba 15 %, u plynu je cena paliva rozhodující. Pi dnešních cenách plynu a jejich tžko pedvídatelnému vývoji je tak velmi nejistá i návratnost investice do nového zdroje. Nov instalovaná kapacity pro pokrývání regulaních poteb a pro kombinovanou výrobu by u nás mohla dosáhnout 1000 až 1500 MW, ili pibližn 5 TWh ron.

Pipomeme, že podle našich odhad potebujeme v roce 2020 pokrýt schodek 59-68 TWh. Seteme-li potenciál úspor, dovoz, obnovitelných zdroj a plynu, dostáváme 33 TWh/rok. Stále nám tedy zbývá nepokrytá spoteba 26-35 TWh/rok. Vidíme, že úspory, obnovitelné zdroje a plyn nám pomohou, ale nespasí nás. Do roku 2015 mžeme naštstí, díky programu obnovy hndouhelných elektráren, pokrýt rostoucí spotebu elektiny, ale po roce 2015 už stávající rozsah tžby uhlí nebude stait. ásten by nám mohlo pomoci prolomení územních ekologických limit tžby, ale smime se s tím, že po roce 2020 se bez jaderných zdroj neobejdeme. Svj slib z úvodu lánku jsem dodržel vidli jsme, že na základ jednoduché bilance mezi stále rostoucí spotebou elektrické energie a potenciálem jednotlivých zdroj docházíme k závru, že bez uhlí a jádra se v dohledné budoucnosti neobejdeme. Jaderná energie mýty a fakta Je nad slunce jasnjší, že se nevyhneme nutnosti výstavby nových jaderných zdroj. Pro se tedy kolem tohoto tématu chodí po špikách? Pro nkterým skupinám tolik vadí? Podíváme-li se na argumenty protijaderných aktivist, zjistíme, že dvodem jejich obav je jen a jen nedostatek informací: mýtus: jaderná energie je drahá s cenou výroby mohou s jadernými elektrárnami soutžit jen klasické elektrárny s nízkým náklady na dopravu uhlí (ty které stojí v bezprostední blízkosti tžby), Jaderná elektrárna Dukovany patí k nejlevnjším zdrojm u nás, mýtus: na výstavbu nové JE by pispívali daoví poplatníci stejn jako v pípad Temelína by šlo ist o investici EZ, mýtus: v celosvtovém mítku je jádro nevýznamný zdroj jaderné elektrárny pokrývají 16 % celosvtové výroby elektiny (více než celková produkce v roce 1960), mýtus: význam jaderné energetiky ve svt klesá od roku 1996 poet reaktor v provozu stagnuje, ale podíl na výrob elektiny roste odstavovány jsou reaktory s menším instalovaným výkonem, než mají nové které se staví, mýtus: jádro je nebezpené máme za sebou 12000 reaktor rok provozu, zpsob zajištní jaderné bezpenosti je srovnatelný se zajištním bezpenosti v letecké doprav i v kosmickém programu, mýtus: nevyešený problém odpad a likvidace elektrárny existuje propracovaný systém nakládání s radioaktivními odpady a ukládání použitého paliva jaderné zdroje jsou jediné, které musí bhem provozu vytváet rezervu na vyazování a likvidaci elektrárny a odvádt prostedky na uložení použitého paliva v roce 2006 odvedly Dukovany 700 a Temelín 600 milion korun na tzv. jaderný úet (50 K z každé vyrobené MWh),

mýtus: nebezpeí pi transportu použitého paliva pepravní kontejnery jsou konstruovány tak, aby odolaly extrémním vlivm, mýtus: nebezpeí zneužití plutonia pepracování je složitý proces, získaný materiál je nevhodný pro výrobu bomby, ale vhodný pro znovuvyužití v reaktorech, mýtus: uranu je nedostatek dosud zjištné zásoby vydrží minimáln na 85 let, mýtus: ložiska uranu leží v nejistých lokalitách 30 % zásob uranu najdeme v Austrálii, významná ložiska leží vedle Ruska a Kazachstánu i nap. v Jihoafrické republice, Brazílii i Spojených státech. O každém z uvedených mýt by odborníci mohli napsat samostatný lánek. Snažil jsem se alespo strun poukázat na to, že tvrzení protijaderných aktivist vycházejí v lepším pípad z nevdomosti, v horším jde o úelové zkreslování fakt. Jaderná renesance ve svt Zatímco eská republika obchází kolem rozhodnutí vybudovat nový jaderný zdroj jako kolem horké kaše, ve svt se ile rozjíždí masivní výstavba moderních jaderných blok: Rusko plánuje do roku 2030 postavit 40 nových jaderných elektráren, ína do roku 2030 postaví minimáln 30 nových reaktor, Indie v píštích 10 letech zahájí výstavbu 40 tisíc jaderných megawatt, výstavbu nových jaderných zdroj ohlásila Velká Británie i USA (2 elektrárny již dostaly pedbžný souhlas státního dozoru), 5. finský blok se staví, 6. se plánuje, ENEL dostaví 3. a 4. blok v Mochovcích, diskutuje se o výstavb dalšího bloku v Bohunicích, Francie staví nový jaderný blok a dalších šest je v píprav, švýcarská vláda pijala rozhodnutí, že jaderná energetika je pro zemi nezbytná na pokrytí nedostatku energie po roce 2020, výstavbu nových jaderných zdroj pipravuje Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika a další. Je nepochybné, že rozvoj jaderné energetiky ve svt nabírá na obrátkách. Problém je v tom, že dodavatelské kapacity jsou omezené. Dodávat jaderné technologie není tak jednoduché jako pi vší úct výroba automobil. Pi troše nadsázky se tak nabízí myšlenka, že naši protijaderní aktivisté nebojují z pesvdení, ale v zájmu jiných zemí. Jeden z mých koleg je pímo nazývá ínskými agenty, protože stejn jako se snaží asijská velmoc ovládnout svtové zdroje oceli, bude si pi svých ambiciózních plánech výstavby nových jaderných reaktor muset zajistit i dostatené dodavatelské kapacity. Mže se nám tak stát, že budeme-li ješt pár let diskutovat o poteb i nepoteb výstavby jaderného zdroje, zjistíme, že není, kdo by nám, v pípad že se konen rozhodneme, zajistil dodávky technologií. Poznámka na závr Ukázali jsme si, že se po roce 2020 bez nového jaderného zdroje neobejdeme. Podívejme se tedy, jak dlouhá je doba od rozhodnutí o výstavb ke spuštní jaderné elektrárny. Získání veškerých potebných povolení a certifikát by v našich podmínkách trvalo zhruba 7 let, dalších 8 let samotná realizace stavby a 1,5 roku uvádní do provozu. Celkem tedy 16,5 roku. Píše se rok 2007, takže pokud bychom chtli spustit nový jaderný zdroj v roce 2020, máme už víc než 3 roky zpoždní. Daneš Burket Píspvek k pednášce na seminái Jaderná energie útlum, nebo rozvoj? poádaném Centrem pro ekonomiku a politiku 5. dubna 2007 v Praze