Evropský inovační prostor versus globální inovace Josef F. Palán Bankovní institut vysoká škola
Cíl a metodika zpracování Cílem příspěvku je poukázat na inspirativní inovační modelové přístupy uplatňované v globálním měřítku. Upozornit na jejich možné využití v rámci národních inovačních strategií při uplatnění principů systémové integrace. Metodika zpracování vychází z analýzy globálních inovačních procesů a jejich specifik s akcentem na jejich modelovou deskripci doplněnou vzájemnou komparací.
Globální finanční krize na ústupu Silným zdrojem nestability globálního finančního systému zůstává ca 42.5 biliónů dolarů neuhrazených kreditních swapů tvořících téměř dvě pětiny hodnoty světového trhu cenných papírů.
Evropský inovační prostor je integrovanou komponentou Evropského výzkumného prostoru ERA je pevnou součástí kořenů evropské společnosti a nese svůj díl odpovědnosti za uskutečňování jejích potřeb a ambicí s cílem zajištění trvale udržitelného rozvoje Evropy. ERA definuje evropskou cestu k excelenci ve výzkumu a představuje hlavní hnací sílu evropské konkurenceschopnosti v globalizovaném světě. ERA představuje ideální prostor pro svobodný dialog, interakce a využití příležitostí otevřený okolnímu světu.
Evropský inovační prostor je integrovanou komponentou Evropského výzkumného prostoru Hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem je však nyní poněkud rozostřená, jelikož nové oblasti vědy a techniky často zahrnují podstatné prvky obou typů výzkumu. Nástup hraničního výzkumu který odráží tuto skutečnost nyní vyžaduje soustředěnou snahu o zaujmutí vnímavějšího postoje k nekonvenčnímu myšlení. Díky Evropské radě pro výzkum je to nyní možné.
Modely globálních inovací J. Kao (2009, s. 110-114) uvádí čtyři základní modely inovačních přístupů: Model inovační ohnisko (The Focused Factory). Model masivní inovační síla (Brute Force). Model cesmínový svět (Hollyworld). Model rozsáhlých ekosystémů (Large-Scale Ecosystems).
Model inovační ohnisko spojuje jasný strategický záměr s koncentrovanou infrastrukturou a vysoce talentovanými vědci s cílem objevit a využít nová řešení představující významné podnikatelské výzvy. Jmenovitě Singapur prokázal silné zaujetí pro vědecký výzkum. Jasným důkazem je přijatý a implementovaný strategický plán ke zvýšení financování projektů výzkumu a vývoje pro vědy o životě (Life Sciences), čisté technologie a digitální media z 2.6% na 3% HDP do roku 2010 bez ohledu na ekonomickou recesi.
Model masivní inovační síla využívá zákona velkých čísel. Velké země jako Čína, Indie, ale i Brazilie věří, že velké množství různých myšlenek od značného počtu talentovaných lidí povede ve svém závěru k významným objevům. Zvláště Čína bude v budoucnu představovat centrum modelu masivní inovační síly. Čínské politbyro si stanovilo konkrétní strategický cíl, kterým je změnit Čínu do roku 2020 na zemi hnanou inovacemi.
Model cesmínový svět je založen na vytváření příležitostí pro formování globální tvořivé třídy dle jeho autora R. Florida. Představuje návrat zákona chladnokrevné a rozvážné společnosti. Lze jej vysvětlit tím, jak se více a více bystrých podnikatelů shromáždí na jednom místě, tím více přitažlivým se ono místo stává pro podobně myslící lidi. V devadesátých letech minulého století se takovým místem stalo Silicon Valley. Dnes tomuto modelu odpovídají městská centra tak vzájemně odlišná jako jsou Bangalore, Helsinki a Toronto.
Model rozsáhlých ekosystémů Několik zemí vyvinulo komplexní inovační systémy zahrnující subsystémy finanční, servisní, výzkumné instituce a subsystémy pro spolupráci podnikatelů a akademiků v rámci celkové národní strategie rozvoje respektující trvale udržitelný ekonomický rozvoj a kvalitu života. Vzorovým příkladem může být pro nás finský inovační systém. Základem úspěchu finské ekonomiky bylo její soustředěné úsilí zaměřené v době ekonomické recese na proces vzdělávání, vědu a technologii s cílem zlepšit vlastní inovační schopnosti.
Model rozsáhlých ekosystémů Nejlepším příkladem holistického přístupu velkého rozsahu je plánované otevření Aalto univerzity na podzim 2009. Nová univerzita je nazvána po legendárním finském architektovi a návrháři, nicméně místně je označována jako Inovační univerzita. Vznikne na základě fúze tří špičkových finských univerzit světové třídy tj.: Helsinki s School of Economics, University of Art and Design a University of Technology. Vytvoření moderní univerzitní instituce světové třídy je dotováno částkou ca 1 bilion USD.
Diskuse Členění našich univerzit podle disciplín sahá zpátky do druhé poloviny 19. století. Od té doby se pochopitelně muselo v mnohém přizpůsobit novému vědeckému a technologickému pokroku. Ve srovnání s kontinentální Evropou, kde byly až donedávna univerzity kontrolovány státem, univerzity ve Spojeném království a ve Spojených státech vykazují větší pružnost při navrhování nových interdisciplinárních studijních oborů. Touto pružností reagují na integraci vědeckých myšlenek a míšení instrumentálních a metodických dovedností, které se v současném výzkumu prosazují ( H. Nowotny, 2009).
Závěr Evropa musí stavět na svých přednostech, aby uspěla v globální soutěži o inovace a ERC stimulací vědecké kreativity a vědecké excelence k tomu přispívá. Evropa potřebuje pracovat na posilování kvality základního výzkumu, aby mohla reagovat na potřeby společnosti založené na znalostech. Mimoto musí také zlepšit svou výkonnost v novějších, rychle se vyvíjejících oborech hraničního výzkumu, aby mohla čelit globálním výzvám.