Individuální účetní závěrka k 31. prosinci 2010
OBSAH: ROZVAHA K 31. PROSINCI 2010... 4 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCEM 2010... 5 VÝKAZ SOUHRNNÉHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCEM 2010... 6 PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU K 31. PROSINCI 2010... 7 PŘEHLED O PENĚŢNÍCH TOCÍCH ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCEM 2010... 8 VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ... 9 VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ... 10 PŘÍLOHA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 11 A. OBECNÉ INFORMACE... 11 A.1. Charakteristika Společnosti... 11 A.2. Právní poměry... 11 A.3. Východiska pro přípravu účetní závěrky... 12 B. DŮLEŢITÉ ÚČETNÍ METODY... 13 B.1. Nehmotný majetek... 13 B.2. Pozemky, budovy a zařízení... 13 B.3. Podíly v ovládaných osobách... 13 B.4. Finanční investice... 13 B.5. Pohledávky... 14 B.6. Postoupený podíl na závazcích ze zajištění... 14 B.7. Daň... 15 B.8. Ostatní aktiva... 15 B.9. Časové rozlišení pořizovacích nákladů... 15 B.10. Peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty... 15 B.11. Závazky ze zajištění... 15 B.12. Ostatní závazky z dluhových cenných papírů... 16 B.13. Rezervy... 17 B.14. Závazky... 17 B.15. Pojistné... 17 B.16. Výsledek hospodaření z investiční činnosti... 17 B.17. Náklady na pojistná plnění... 17 B.18. Pořizovací náklady... 17 B.19. Ostatní provozní náklady (správní náklady)... 18 B.20. Transakce v cizích měnách... 18 B.21. Trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty aktiv... 18 B.22. Klasifikace zajistných smluv... 19 B.23. Novace... 19 C. NOVÉ STANDARDY, INTERPRETACE A NOVELY JIŢ ZVEŘEJNĚNÝCH STANDARDŮ... 20 D. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY... 22 D.1. ŘÍZENÍ RIZIK... 24 D.2. ZAJISTNÉ RIZIKO... 25 D.3. ÚVĚROVÉ RIZIKO... 28 D.4. RIZIKO LIKVIDITY A TRŢNÍ RIZIKO... 30 D.5. ŘÍZENÍ KAPITÁLU... 34 E. PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE... 35 E.1. NEHMOTNÝ MAJETEK... 35 E.2. POZEMKY, BUDOVY A ZAŘÍZENÍ... 35 E.3. PODÍLY V OVLÁDANÝCH OSOBÁCH... 36 E.4. FINANČNÍ NÁSTROJE... 36 2
E.5. POHLEDÁVKY... 38 E.6. POSTOUPENÝ PODÍL NA ZÁVAZCÍCH ZE ZAJIŠTĚNÍ... 39 E.7. ODLOŢENÁ DAŇ... 40 E.8. OSTATNÍ AKTIVA... 40 E.9. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ POŘIZOVACÍCH NÁKLADŮ... 40 E.10. PENÍZE A PENĚŢNÍ EKVIVALENTY... 40 E.11. VLASTNÍ KAPITÁL... 41 E.12. REZERVA NA NEZASLOUŢENÉ POJISTNÉ... 41 E.13. REZERVA NA POJISTNÁ PLNĚNÍ... 41 E.14. REZERVA ZAJISTNÉHO ŢIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ... 43 E.15. OSTATNÍ... 44 E.16. OSTATNÍ ZÁVAZKY Z DLUHOVÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ... 44 E.17. ZÁVAZKY... 45 E.18. OSTATNÍ ZÁVAZKY... 45 E.19. POJISTNÉ... 45 E.20. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI... 47 E.21. OSTATNÍ VÝNOSY... 47 E.22. POJISTNÁ PLNĚNÍ... 48 E.23. POŘIZOVACÍ NÁKLADY... 49 E.24. OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY... 49 E.25. OSTATNÍ NÁKLADY... 50 E.26. DANĚ... 50 E.27. SPŘÍZNĚNÉ OSOBY... 51 E.28. REÁLNÁ HODNOTA FINANČNÍCH AKTIV A ZÁVAZKŮ... 53 E.29. DŮLEŢITÉ ÚČETNÍ ODHADY A ÚSUDKY... 54 E.30. NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI... 54 3
ROZVAHA K 31. PROSINCI 2010 AKTIVA Bod 2010 2009 Nehmotný majetek E.1 1 590 1 410 Pozemky, budovy a zařízení E.2 133 164 Podíly v ovládaných osobách E.3 10 222 4 000 Finanční investice E.4 391 994 372 266 Finanční aktiva drţená do splatnosti 147 195 126 973 Finanční aktiva realizovatelná 15 341 7 233 Úvěry termínovaná depozita 6 388 21 679 Depozita při aktivním zajištění 223 070 216 381 Pohledávky E.5 85 949 44 760 Postoupený podíl na závazcích ze zajištění E.6 89 708 59 225 Ostatní aktiva E.8 358 2 Odložené pořizovací náklady E.9 2 687 989 Peníze a peněžní ekvivalenty E.10 365 83 AKTIVA CELKEM 583 006 482 899 PASIVA Vlastní kapitál E.11 Základní kapitál 101 958 101 958 Ostatní sloţky vlastního kapitálu 847 154 Nerozdělený zisk 13 217 3 736 VLASTNÍ KAPITÁL CELKEM 116 022 105 848 Závazky ze zajištění 395 621 306 641 Rezerva na nezaslouţené pojistné E.12 16 057 15 067 Rezerva na pojistná plnění E.13 168 458 87 191 Rezerva zajistného ţivotních pojištění E.14 125 557 123 985 Ostatní E.15 85 549 80 398 Ostatní závazky z dluhových cenných papírů E.16 173 166 Závazky E.17 69 345 67 311 Odložený daňový závazek E.7 79 2 Závazek ze splatné daně E.26 1 261 2 641 Ostatní závazky E.18 505 290 ZÁVAZKY CELKEM 466 984 377 051 PASIVA CELKEM 583 006 482 899 4
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCEM 2010 Výkaz zisku a ztráty Bod 2010 2009 Pojistné E.19 Předepsané pojistné v hrubé výši 273 844 257 241 Předepsané pojistné - postoupené -98 439-93 483 Předepsané pojistné vlastní vrub Změna stavu rezervy na nezaslouţené pojistné v hrubé výši -443-6 830 Změna stavu rezervy na nezaslouţené pojistné postoupená 1 325 982 Zasloužené pojistné očištěné od zajištění 176 287 157 910 Výsledek hospodaření z investiční činnosti E.20 Výnosy z investic a úrokové výnosy 12 724 8 549 Náklady na investice a úrokové náklady -323-166 Výsledek z investiční činnosti celkem 12 402 8 383 Ostatní výnosy E.21 3 639 Náklady na pojistná plnění E.22 Náklady na pojistná plnění v hrubé výši -178 567-112 000 Náklady na pojistná plnění postoupené 85 331 31 504 Náklady na pojistná plnění vlastní vrub Změna stavu rezervy na pojistná plnění a ostatních závazků ze zajištění v hrubé výši -62 232-95 088 Změna stavu rezervy na pojistná plnění a ostatních závazků ze zajištění postoupená 29 272 57 732 Náklady na pojistná plnění celkem -126 196-117 852 Pořizovací náklady E.23 Náklady na provize -50 319-38 294 Ostatní pořizovací náklady -354-459 Změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů 1 698 989 Výnosy z provizí z postoupeného zajištění 7 242 4 596 Pořizovací náklady celkem -41 733-33 168 Ostatní provozní náklady E.24-2 081-1 409 Ostatní náklady E.26-114 -64 Výsledek hospodaření před zdaněním 18 568 14 439 Daň z příjmů E.26-2 999-2 660 Výsledek hospodaření za účetní období 15 569 11 779 Náležející/přiřaditelný vlastníkům Společnosti 15 569 11 779 Náležející/přiřaditelný vlastníkům menšinového podílu 5
VÝKAZ SOUHRNNÉHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCEM 2010 Výkaz souhrnného výsledku hospodaření 2010 2009 V hrubé výši Daň V čisté výši V hrubé výši Výsledek hospodaření za účetní období 18 568-2 999 15 569 14 439-2 660 11 779 Ostatní souhrnný výsledek hospodaření Zisky (ztráty) účtované do vlastního kapitálu realizovatelná finanční aktiva Daň V čisté výši 128-24 104-84 17-67 Ostatní souhrnný výsledek hospodaření za účetní období 128-24 104-84 17-67 Souhrnný výsledek hospodaření celkem 18 696-3 023 15 673 14 355-2 643 11 712 Náležející/přiřaditelný vlastníkům Společnosti 18 696-3 023 15 673 14 355-2 643 11 712 Náležející/přiřaditelný vlastníkům menšinového podílu *) Zahrnuje splatnou a odloţenou daň vykazovanou přímo ve výkazu souhrnného výsledku hospodaření. 6
PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU K 31. PROSINCI 2010 Základní kapitál Finanční aktiva realizovatelná Zákonný a statutární rezervní fond Ostatní fondy Nerozdělený zisk Vlastní kapitál náležející/přiřaditeln ý vlastníkům menšinového podílu Vlastní kapitál náležející/přiřaditeln ý vlastníkům Společnosti K 1. lednu 2009 101 958-7 822 94 136 Souhrnný výsledek hospodaření za účetní období celkem -67 11 779 11 712 Příděl do zákonného a statutárního rezervního fondu 221-221 K 31. prosinci 2009 101 958-67 221 3 736 105 848 Základní kapitál Finanční aktiva realizovatelná Zákonný a statutární rezervní fond Ostatní fondy Nerozdělený zisk Vlastní kapitál náležející/přiřadite lný vlastníkům menšinového podílu Vlastní kapitál náležející/přiřadite lný vlastníkům Společnosti K 1. lednu 2010 101 958-67 221 3 736 105 848 Souhrnný výsledek hospodaření za účetní období celkem 104 15 569 15 673 Dividendy -5 500-5 500 Příděl do zákonného a statutárního rezervního fondu 589-589 Ostatní změny (úpravy ze zaokrouhlení) 1 1 K 31. prosinci 2010 101 958 37 810 13 217 116 022 7
PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCEM 2010 Přehled o peněžních tocích bod 2010 2009 Výsledek hospodaření za účetní období 18 568 14 439 Úpravy výsledku hospodaření za účetní období - úroky a jiné výnosy z investic -6 930-8 549 - kurzové rozdíly -986-547 - odpisy 223 22 - změna stavu časového rozlišení pořizovacích nákladů -1 698-989 - výnosy z emise dluhových cenných papírů 7 166 Peněžní toky z provozní činnosti Změna stavu závazků ze zajištění 88 979 306 641 Změna stavu závazků ze zajištění postoupeného podílu -30 482-59 225 Změna stavu pohledávek -41 190-44 725 Změna stavu depozit při aktivním zajištění -6 683-216 319 Změna stavu závazků 2 034 66 993 Změna stavu rezerv Změna stavu ostatních pohledávek a závazků -141 683 Zaplacená daň z příjmů -4 326-296 Čistý peněžní tok z provozní činnosti 17 375 58 294 Peněžní toky z investiční činnosti Přijaté úroky 6 245 5 324 Pořízení majetkových účastí společnostech ovládaných osobách -6 222 Pořízení nehmotného majetku a pozemků, budov a zařízení -372-1 596 Pořízení realizovatelných finančních aktiv -18 088-7 306 Příjmy z prodeje realizovatelných finančních aktiv 10 229 Pořízení finančních aktiv drţených do splatnosti -22 295-110 045 Příjmy z prodeje finančních aktiv drţených do splatnosti 3 619 Čistý peněžní tok z investiční činnosti -26 884-113 623 Peněžní toky z finančních činností Výplata dividend -5 500 Čistý peněžní tok z finančních činností -5 500 Čistý přírůstek (úbytek) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů -15 009-55 329 Odsouhlasení se stavem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období 21 762 76 929 Dopad změn měnových kurzů na peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty 162 Čistý přírůstek (úbytek) peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů -15 009-55 329 Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období 6 753 21 762 Peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty představují peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty a depozita splatná na poţádání vykázaná v poloţce Úvěry termínovaná depozita. 8
VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ Společnost definuje a vykazuje provozní segment na základě interních informací poskytovaných představenstvu, coţ je orgán s hlavní rozhodovací pravomocí v rámci Společnosti. Provozním segmentem se rozumí taková sloţka Společnosti, která provádí podnikatelské činnosti, z nichţ můţe realizovat výnosy a náklady včetně výnosů a nákladů plynoucích z transakcí s ostatními sloţkami Společnosti. Provozní výsledky jednotlivých segmentů jsou pravidelně vyhodnocovány představenstvem Společnosti za účelem rozhodování o ekonomických zdrojích jim určených a za účelem hodnocení jejich výkonnosti, jsou-li k dispozici samostatné finanční informace. Výsledky jednotlivých segmentů předkládané představenstvu zahrnují poloţky přímo přiřaditelné danému segmentu i poloţky, které je moţné odůvodnitelným způsobem alokovat. Nepřiřazené poloţky zahrnují zejména ostatní výnosy, ostatní náklady a náklady na daň z příjmů. Společnost vykazuje tři segmenty popsané níţe jedná se o strategické obchodní jednotky Společnosti, které jsou řízeny samostatně. Interní zprávy managementu sestavené za kaţdou strategickou obchodní jednotku přezkoumává nejméně jednou za čtvrt roku představenstvo Společnosti. Zajišťovací činnost provozovaná jednotlivými vykazovanými segmenty se týká těchto oblastí: Majetkové a úrazové pojištění: Pojištění automobilů, majetku a odpovědnosti za škodu, pojištění proti rizikům přírodních katastrof a osobní úrazové zajištění Ţivotní pojištění Zdravotní pojištění Provozní segmenty pouţívají účetní metody uvedené v kapitole Důleţité účetní metody. Informace zveřejněné v části Vykazování podle segmentů je třeba číst společně s dalšími informacemi zveřejněnými v bodu E.19. 9
VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PODLE SEGMENTŮ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Majetkové / úrazové Zdravotní pojištění Ţivotní pojištění Celkem 2010 2009 2010 2009 2010 2009 2010 2009 Předepsané pojistné v hrubé výši 208 890 194 194 41 357 38 507 23 597 24 540 273 844 257 241 Předepsané pojistné - postoupené -97 640-92 727-799 -756-98 439-93 483 Změna stavu rezervy na nezaslouţené pojistné očištěné od zajištění 235-6 932-15 -26 662 1 110 882-5 848 1. Zasloužené pojistné - očištěné od zajištění 111 485 94 535 41 342 38 481 23 460 24 894 176 287 157 910 Úrokové výnosy 4 274 1 720 2 256 1 668 5 122 4 750 11 652 8 138 Ostatní výnosy a náklady z finančních investic 495 158 261 153-6 -66 750 245 2. Výsledek hospodaření z investiční činnosti 4 769 1 878 2 517 1 821 5 116 4 684 12 402 8 383 Náklady na pojistná plnění a změna stavu rezervy na pojistná plnění a ostatních závazků ze zajištění v hrubé výši Náklady na pojistná plnění a změna stavu rezervy na pojistná plnění a ostatních závazků ze zajištění postoupené -192 447-157 388-27 791-26 816-20 561-22 884-240 799-207 088 115 001 89 240-398 -4 114 603 89 236 3. Náklady na pojistná plnění -77 446-68 148-27 791-26 816-20 959-22 888-126 196-117 852 Náklady na provize včetně změny stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů -41 258-30 306-4 862-4 464-2 501-2 535-48 621-37 305 Ostatní pořizovací náklady -258-287 -51-71 -45-101 -354-459 Výnosy z provizí 6 677 4 280 565 316 7 242 4 596 4. Pořizovací náklady -34 839-26 313-4 913-4 535-1 981-2 320-41 733-33 168 Provozní výsledek hospodaření na bázi segmentu 3 969 1 952 11 155 8 951 5 636 4 370 20 760 15 273 5. Správní náklady - 1 047-985 -678-244 -356-180 -2 081-1 409 Provozní výsledek hospodaření 2 922 967 10 477 8 707 5 280 4190 18 679 13 864 6. Ostatní výnosy 3 639 7. Ostatní náklady 10-114 -64 Výsledek hospodaření před zdaněním 18 568 14 439 Daň z příjmů -2 999-2 660 Výsledek hospodaření po zdanění 15 569 11 779 Výsledek hospodaření z investiční činnosti byl alokován mezi jednotlivé segmenty na základě zůstatku závazků ze zajištění k 31. prosinci 2010.
PŘÍLOHA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A. OBECNÉ INFORMACE A.1. Charakteristika Společnosti VIG RE zajišťovna, a.s. (dále jen Společnost nebo VIG Re ) je první profesionální zajišťovna působící v České republice. Je součástí Vienna Insurance Group (dále jen VIG ). VIG Re byla zapsána do obchodního rejstříku dne 18. srpna 2008 (IČO: 284 45 589) se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, PSČ 110 02. Dne 8. srpna 2008 získala společnost VIG Re povolení k provozování zajišťovací činnosti a souvisejících sluţeb a od roku 2009 provozuje zajišťovací činnost v oblasti majetkového / úrazového, ţivotního a zdravotního zajištění (zejména v rámci skupiny VIG). Vlastnická struktura Základní kapitál Společnosti se skládá z 25 000 zaknihovaných akcií v nominální hodnotě 2 500 mil. Kč (102 mil. EUR) (hodnota jedné zaknihované akcie je 100 tis. Kč (4 078 EUR). K 31. prosinci 2009 bylo splaceno 100 % základního kapitálu. Akcionáři Společnosti k 31. prosinci 2010: VIENNA INSURANCE GROUP AG Wiener Versicherung Gruppe 70% DONAU Versicherung AG Vienna Insurance Group 10% Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group 10% KOOPERATIVA poisťovňa, a.s. Vienna Insurance Group 10% Členové představenstva k 31. prosinci 2010: předseda: člen: člen: člen: Hans-Peter Hagen, Vídeň, Rakousko Denis Pehar, Mnichov, Německo Claudia Stránský, Vídeň, Rakousko Dušan Bogdanović, Bělehrad, Srbsko Jménem Společnosti jednají vţdy dva členové představenstva společně. Členové dozorčí rady k 31. prosinci 2010: předseda: místopředseda: člen: člen: člen: člen: Karl Fink, Vídeň, Rakousko Peter Höfinger, Vídeň, Rakousko Franz Kosyna, Vídeň, Rakousko Juraj Lelkes, Bratislava, Slovensko Wolfgang Eilers, Hamburg, Německo Rudolf Ertl, Vídeň, Rakousko A.2. Právní poměry Účetní závěrka byla sestavena v souladu s mezinárodními standardy finančního výkaznictví ( International Financial Reporting Standards, dále téţ IFRS nebo Standardy ) a jejich výklady ve znění přijatém Radou pro mezinárodní účetní standardy ( IASB ) a Evropskou unií ( EU ) dle Nařízení ES č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů ( Nařízení k IAS ). Vedení Společnosti posoudilo Standardy a výklady, které byly ke dni sestavení účetní závěrky přijaty EU, ale dosud nenabyly účinnosti. Zhodnocení očekávaného dopadu těchto standardů a výkladů na Společnost je uvedeno v kapitole C. 11
A.3. Východiska pro přípravu účetní závěrky Dle poţadavků české účetní legislativy Společnost sestavuje individuální (nekonsolidovanou) účetní závěrku v souladu s IFRS (ve znění přijatém EU viz bod A.2.). Společnost za stejné období sestavuje rovněţ konsolidovanou účetní závěrku dle IFRS ve znění přijatém EU. Účetní závěrka je sestavena v eurech ( EUR ), funkční měně Společnosti, a částky jsou zaokrouhleny na nejbliţší hodnotu v tisících EUR. Účetní závěrka je sestavena na základě historických cen, s výjimkou finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelné. Finanční aktiva a pasiva a nefinanční aktiva a pasiva oceňovaná historickými cenami jsou vykazována v amortizované pořizovací ceně nebo v historické ceně upravené o trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty. Při sestavování účetní závěrky dle IFRS je nezbytné, aby vedení Společnosti provádělo odhady a uplatňovalo předpoklady, které mají dopad na pouţití účetních metod a na vykazovanou výši aktiv a pasiv, výnosů a nákladů Tyto odhady a předpoklady vycházejí z historických zkušeností a dalších faktorů, které vedení za daných okolností uzná za vhodné, a jsou podkladem pro stanovení účetní hodnoty aktiv a pasiv v případech, kdy tato nemůţe být stanovena na základě jiných zdrojů. Skutečné hodnoty se od těchto odhadů mohou lišit. Pouţité odhady a předpoklady jsou průběţně prověřovány. Úpravy účetních odhadů se zohledňují v období, ve kterém došlo k jejich prověření, pokud má prověření dopad pouze na toto období, případně se zohledňují rovněţ v následujících obdobích, pokud má prověření dopad na současné i budoucí účetní období. Úsudky prováděné vedením Společnosti při uplatňování IFRS mající významný dopad na účetní závěrku a odhady spojené s významným rizikem podstatných úprav v následujících účetních obdobích se týkají dále uvedených oblastí (závazky ze zajištění, trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty aktiv a daně z příjmů) a jsou dále pojednány v příloze účetní závěrky. 12
B. DŮLEŽITÉ ÚČETNÍ METODY B.1. Nehmotný majetek Pořízený nehmotný majetek je v rozvaze vykazován v pořizovací ceně sníţené o oprávky a ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty. Veškerý nehmotný majetek má určitou dobu ţivotnosti, a je tedy odepisován po dobu uţívání. Ţivotnost významných poloţek nehmotného majetku se pohybuje od 4 do 10 let. Nehmotný majetek je odepisován rovnoměrně. B.2. Pozemky, budovy a zařízení Pozemky, budovy a zařízení se evidují v pořizovací ceně sníţené o oprávky a ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty. Ocenění zahrnuje výdaje přímo přiřaditelné pořízení daného majetku. Pokud se některý z pozemků, budov nebo zařízení skládá z částí s různou dobou ţivotnosti, vykazují se tyto jako samostatné poloţky (významné součásti) pozemků, budov a zařízení. Náklady na výměnu části určité poloţky pozemků, budov a zařízení se kapitalizují do účetní hodnoty příslušné poloţky, je-li pravděpodobné, ţe Společnosti bude plynout ekonomický uţitek z této části poloţky, a náklady na výměnu lze spolehlivě změřit. Náklady na běţnou údrţbu pozemků, budov a zařízení se účtují do výkazu zisku a ztráty. Odpisy pozemků, budov a zařízení na zůstatkovou hodnotu se účtují do výkazu zisku a ztráty rovnoměrně po dobu předpokládané ţivotnosti kaţdé části jednotlivých poloţek pozemků, budov a zařízení. V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané doby ţivotnosti uplatněné v běţném a srovnatelném období: Poloţka Doba ţivotnosti Dopravní prostředky 4 Jiný hmotný majetek a zařízení 2 6 Metody odpisování, doby ţivotnosti a zůstatkové hodnoty, pokud nejsou nevýznamné, se přehodnocují vţdy jednou ročně. Nájmy, u nichţ Společnost přejímá v podstatě všechna rizika a výhody spojené s vlastnictvím předmětu nájmu, jsou klasifikovány jako finanční leasing. Pozemky, budovy a zařízení pořízená formou finančního leasingu se evidují v částce odpovídající jejich reálné hodnotě nebo současné hodnotě minimálních leasingových splátek k počátku finančního leasingu, podle toho, která z obou částek je niţší; tato částka je dále sníţena o oprávky a ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty. Zisky a ztráty z prodeje poloţek pozemků, budov a zařízení se stanovují porovnáním výnosů z prodeje a účetní hodnoty dané poloţky pozemků, budov a zařízení a výsledná částka se zaúčtuje do výkazu zisku a ztráty jako ostatní výnosy nebo ostatní náklady. B.3. Podíly v ovládaných osobách Podíly v ovládaných osobách se evidují v pořizovací ceně upravené o trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty. B.4. Finanční investice Finanční investice zahrnují finanční aktiva drţená do splatnosti, finanční aktiva realizovatelná, úvěry a depozita při aktivním zajištění. Finanční investice se vykazují do rozvahy v okamţiku, kdy se Společnost stane stranou smluvního vztahu týkajícího se příslušného nástroje. Při prvotním účtování se finanční investice oceňují pořizovací cenou, která odpovídá reálné hodnotě včetně veškerých přímo přiřaditelných transakčních nákladů v okamţiku pořízení. O běţných nákupech a prodejích finančních investic se podle účetní metodiky Společnosti účtuje ke dni vypořádání obchodu. Veškeré změny reálné hodnoty aktiva, ke kterým došlo mezi dnem nákupu a dnem vypořádání, se účtují tak, jako kdyby Společnost pouţívala účtování k datu nákupu. 13
Pro následné přeceňování finančního majetku se uplatňují dvě metody: ocenění amortizovanou pořizovací cenou a ocenění reálnou hodnotou. Reálná hodnota finančních nástrojů se stanovuje na základě jejich trţní ceny kótované na aktivním trhu k datu účetní závěrky, aniţ by se tato sniţovala o náklady na transakci. Pokud není k dispozici kótovaná trţní cena nebo pokud pro určitou investici neexistuje aktivní trh, stanovuje se reálná hodnota finančního nástroje odhadem za pouţití metody diskontovaných peněţních toků. V případě pouţití diskontovaných peněţních toků vycházejí odhadované budoucí peněţní toky z nejlepších odhadů provedených vedením Společnosti a diskontní sazba se odvozuje z trţních sazeb platných pro finanční nástroje s obdobnými podmínkami k datu účetní závěrky. Finanční aktiva držená do splatnosti Finanční aktiva drţená do splatnosti jsou finanční aktiva s pevnými nebo předem stanovitelnými platbami a pevnou splatností, která Společnost zamýšlí drţet do splatnosti a zároveň je schopna tento záměr realizovat. Finanční aktiva drţená do splatnosti se oceňují amortizovanou pořizovací cenou, která se stanovuje za pouţití metody efektivní úrokové míry, upravenou o ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty. O amortizaci prémie a diskontu se účtuje jako o úrokovém výnosu nebo nákladu. Finanční aktiva realizovatelná Některé investice do dluhových cenných papírů společnost klasifikuje jako realizovatelná finanční aktiva. Po prvotním zaúčtování se tato finanční aktiva oceňují reálnou hodnotou a jejich změny, s výjimkou ztrát z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty a kursových rozdílů u realizovatelných peněţních poloţek, se účtují přímo do ostatního souhrnného výsledku hospodaření. Při odúčtování aktiva se kumulovaný zisk či ztráta převede z ostatního souhrnného výsledku hospodaření do výkazu zisku a ztráty. Úvěry termínovaná depozita Úvěry zahrnují zejména depozita u finančních institucí. Úvěry a pohledávky (bod B.5.) jsou nederivativní finanční aktiva s pevnými nebo předem stanovitelnými platbami, která nejsou kótována na aktivním trhu, jiná neţ aktiva klasifikovaná jako realizovatelná. Úvěry a pohledávky se oceňují amortizovanou pořizovací cenou, která se stanovuje za pouţití metody efektivní úrokové sazby, a vykazují se očištěné o případné opravné poloţky tak, aby jejich výše odpovídala jejich odhadované zpětně získatelné hodnotě. Depozita při aktivním zajištění Depozita při aktivním zajištění představují pohledávky za postupiteli (cedenty) z peněţních vkladů zadrţených v souladu s podmínkami zajistných smluv. O depozitech při aktivním zajištění se účtuje v amortizované pořizovací ceně, upravené o trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty. B.5. Pohledávky Pohledávky vykázané v rozvaze zahrnují zejména: pohledky z přímého zajištění pohledky z postoupeného zajištění ostatní pohledávky Pohledávky jsou účtovány v pořizovací ceně upravené o ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty. B.6. Postoupený podíl na závazcích ze zajištění Postoupený podíl na závazcích ze zajištění je oceňován dle smluvních ujednání o retrocesi. Při posuzování účetní hodnoty těchto aktiv je přihlíţeno i k úvěruschopnosti kaţdé protistrany. Případná ztráta z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty se účtuje do výkazu zisku a ztráty. 14
B.7. Daň Daň z příjmů se skládá ze splatné daně a odloţené daně. Daň z příjmů související s transakcemi účtovanými přímo do ostatního souhrnného výsledku hospodaření (nerealizované zisky a ztráty z realizovatelných finančních aktiv) se rovněţ vykazuje přímo v ostatním souhrnném výsledku hospodaření. Splatná daň je vypočtena ze zdanitelných zisků Společnosti za pouţití daňové sazby uzákoněné nebo v podstatě uzákoněné ke konci účetního období. Odloţená daň se stanovuje pomocí rozvahové metody a vychází z veškerých dočasných rozdílů mezi částkami aktiv a pasiv vykázanými v individuální účetní závěrce dle IFRS a daňovým základem Společnosti z těchto aktiv a pasiv. Odloţená daň je vypočtena za pouţití daňových sazeb, jejichţ platnost se očekává pro období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny, a to na základě sazeb uzákoněných nebo v podstatě uzákoněných ke konci účetního období. O odloţené daňové pohledávce se neúčtuje, není-li pravděpodobné její další daňové uplatnění v následujících účetních obdobích. B.8. Ostatní aktiva Ostatní aktiva jsou evidována v pořizovací ceně upravené o ztráty z trvalého nebo dočasného sníţení hodnoty. B.9. Časové rozlišení pořizovacích nákladů Pořizovací náklady zahrnují zajistné provize, odměny zprostředkovatelům a jiné variabilní náklady přímo související s pořízením nových nebo s obnovou stávajících zajistných smluv. Časové rozlišení pořizovacích nákladů a výnosů z provizí představuje poměrnou část vynaloţených pořizovacích nákladů a přijatých výnosů, která odpovídá rezervě na nezaslouţené pojistné. Návratnost časově rozlišených pořizovacích nákladů se testuje k okamţiku sjednání pojistky a poté ke konci kaţdého účetního období. Odloţené pořizovací náklady, jejichţ návratnost je sporná, se účtují do výkazu zisku a ztráty. Časové rozlišení pořizovacích nákladů v ţivotním zajištění je dále pojednáno v bodě B.11 Rezerva zajistného ţivotních pojištění. B.10. Peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty Peněţní prostředky představují pokladní hotovost a depozita u bank nebo jiných finančních institucí splatná na poţádání. Peněţními ekvivalenty se rozumí krátkodobé, vysoce likvidní investice, které jsou na poţádání směnitelné za předem známé částky peněţních prostředků a u kterých se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. B.11. Závazky ze zajištění Rezerva na nezasloužené pojistné Rezerva na nezaslouţené pojistné představuje část hrubého předepsaného pojistného, která se vztahuje k následujícímu nebo k následujícím účetním obdobím, a je vypočtena samostatně pro kaţdou zajistnou smlouvu za pouţití metody pro rata temporis. Rezerva na pojistná plnění Rezerva na pojistná plnění představuje celkové předpokládané konečné náklady na vypořádání nároků vyplývajících z pojistných událostí, které nastaly do konce účetního období a jsou kryté zajistnými smlouvami, bez ohledu na to, zda tyto pojistné události byly či nebyly nahlášeny, sníţené o jiţ vyplacené částky vztahující se k výše uvedeným plněním a navýšené o související interní a externí náklady na likvidaci pojistných událostí. Rezerva na pojistná plnění je tvořena na závazky vyplývající ze zajistných smluv, kryté těmito smlouvami a vypočtené v souladu s nimi. Část rezervy se vztahuje k jiţ známým pojistným událostem (RBNS), u nichţ jsou rezervy stanoveny individuálně. Další část rezervy se vztahuje k pojistným událostem, které do konce účetního období nastaly, avšak nebyly nahlášeny (IBNR). Rezerva na pojistná plnění je stanovena na základě informací poskytnutých pojistiteli (cedenty) a odhadů 15
Společnosti. Zjištěné částky představují reálný odhad budoucích plateb. Jsou vypočteny na základě předchozích zkušeností a předpokládaného budoucího vývoje za pouţití odpovídajících pojistně-matematických metod. Společnost nediskontuje rezervy na pojistná plnění s výjimkou pojistných plnění vyplácených formou rent. V některých případech se rezervy vykazují očištěné o obezřetný odhad návratných nároků (regresy), tak jak byl posouzen jednotlivými pojistiteli (cedenty). Přestoţe představenstvo povaţuje výši rezervy na pojistná plnění a souvisejících nároků ze zajištění za věrně zobrazené, konečná výše závazků se můţe lišit v důsledku následných informací a událostí, coţ můţe mít za následek významné změny vykázaných hodnot. Změny ve výši rezerv se zohledňují v účetní závěrce toho období, v němţ byly zjištěny. Pouţité postupy a provedené odhady jsou pravidelně prověřovány. Rezerva zajistného životních pojištění Rezervu zajistného ţivotních pojištění tvoří rezervy na pojistná plnění zaručená pojistiteli (cedenty) v ţivotním pojištění. Stanovují se pomocí pojistně-matematických metod na základě současné hodnoty budoucích plnění pojistitelům (cedentům), po odpočtu současné hodnoty budoucího pojistného splatného pojistiteli (cedenty). Výpočet je prováděn na základě jednotlivých zajistných smluv se zohledněním předpokládané úmrtnosti, nemocnosti / invalidity, stornovosti a zaručené úrokové sazby. Pojistně-matematické metody pouţité v této souvislosti připouštějí odpovídající bezpečnostní přiráţku na riziko změny, chyby či náhodné fluktuace. Tyto odpovídají předpokladům pouţitým při výpočtu pojistného. Rezerva zajistného ţivotních pojištění představuje souhrn zajištěných částí rezerv vypočtených podle jednotlivých smluv ţivotních pojištění. Společnost účtuje o zillmerované rezervě. Pouţitím zillmerizační metody dochází k časovému rozlišení pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy v ţivotním pojištění. Tyto náklady jsou zahrnuty do rezervy zajistného ţivotních pojištění pomocí pojistně-matematických metod po očištění o přechodně záporné zůstatky, které jsou aktivovány a vykázány jako časové rozlišení pořizovacích nákladů. Při této aktivaci je dodrţován princip opatrnosti a je zohledněno riziko předčasného ukončení pojistné smlouvy. Při prvotním zaúčtování rezervy se vychází ze stejných předpokladů jako při stanovení příslušného pojistného a výše rezervy zůstává nezměněna, dokud je pojistné postačitelné. Test postačitelnosti rezerv ( Liability Adequacy Test, dále téţ LAT ) provádí jednou ročně pojistní matematici Společnosti za pouţití aktuálních odhadů budoucích peněţních toků z pojistných smluv (viz kapitola D). Pokud z těchto odhadů vyplyne, ţe účetní hodnota rezervy je s ohledem na odhadované budoucí peněţní toky nedostatečná, zaúčtuje se rozdíl do výkazu zisku a ztráty a zároveň se zvýší rezerva zajistného ţivotních pojištění. Ostatní Ostatní závazky ze zajištění zahrnují zejména rezervu na stárnutí ve zdravotním zajištění a rezervu na smluvní prémie a slevy v neţivotním zajištění. Tyto rezervy jsou vypočteny podle zajistných smluv. Odhady pouţité pro výpočet rezerv jsou velmi konzervativní tak, aby byly dostatečné a zahrnovaly dostatek bezpečnostních přiráţek. Kromě toho je v rámci zdravotního pojištění obvykle s pojistníky smluvně upraveno, ţe bude kaţdoročně prováděna indexace pojistného, pokud dojde k nárůstu nákladů na pojistná plnění. Rezerva na stárnutí se vytváří k těm odvětvím neţivotního zajištění, kde je výše pojistného závislá na vstupním věku, popř. na pohlaví pojištěného. Tato rezerva představuje hodnotu závazků Společnosti vypočtenou pojistně-matematickými metodami. Rezerva na smluvní prémie a slevy v neţivotním pojištění kryje budoucí plnění ve formě dodatečných plateb původním pojistníkům nebo sníţení plateb pojistníků v důsledku minulého vývoje. Rezerva se netvoří v případě smluv, u kterých dochází ke slevám na budoucím pojistném z důvodu příznivého škodního průběhu v minulosti, a to nezávisle na tom, zda jej bylo dosaţeno u Společnosti. V takovém případě vyjadřuje sníţení pojistného spíše očekávaný niţší škodní průběh neţ rozdělení předchozích přebytků. B.12. Ostatní závazky z dluhových cenných papírů Dluhové cenné papíry se při prvotním zaúčtování oceňují reálnou hodnotou, očištěnou o vynaloţené transakční náklady, a následně se evidují v amortizované pořizovací ceně. O amortizaci prémie a diskontu se účtuje jako o úrokovém nákladu, za pouţití metody efektivní úrokové sazby. 16
B.13. Rezervy Rezerva se vykáţe, pokud má Skupina smluvní nebo mimosmluvní závazek, který je důsledkem minulé události, je pravděpodobné, ţe jeho vypořádání povede k odlivu ekonomických zdrojů, a výši závazku lze spolehlivě odhadnout. Pokud je významný dopad diskontování, diskontují se rezervy pomocí očekávaných budoucích peněţních toků sazbou před zdaněním, která odráţí současné trţní ohodnocení časové hodnoty peněz a podle potřeby specifická rizika daného závazku. B.14. Závazky Závazky vznikají, pokud má Společnost smluvní závazek vydat peníze nebo jiné finanční aktivum. Oceňují se amortizovanou pořizovací cenou, která se obvykle rovná jejich nominální hodnotě nebo hodnotě splacení. B.15. Pojistné Předepsané pojistné se týká obchodů, které vzniknou v průběhu roku (bez ohledu na to, zda se zcela nebo zčásti vztahují k pozdějším účetním obdobím), spolu s rozdíly mezi pojistným zaúčtovaným za minulá období a jiţ dříve vykázaným, a zahrnuje i odhad pojistného jiţ splatného, ale dosud Společností neobdrţeného či Společnosti neoznámeného. Výnos z pojistného je účtován v okamţiku, kdy se stane splatným dle podmínek příslušné zajistné smlouvy. Pojistné je účtováno v hrubé výši, bez zohlednění odměn za zprostředkování zajištění a zajistných provizí a daní. Zahrnuje rovněţ odhad pojistného, které nebylo Společnosti oznámeno do konce účetního období. Postoupené zajistné je účtováno jako náklad. B.16. Výsledek hospodaření z investiční činnosti Úrokové výnosy a náklady jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty v období, ve kterém vznikly, při zohlednění efektivního výnosu daného aktiva či pasiva nebo odpovídající variabilní úrokové sazby. Úrokové výnosy a náklady zahrnují amortizaci veškerých diskontů nebo prémií či jiných rozdílů mezi počáteční účetní hodnotou úrokového nástroje a jeho hodnotou v okamţiku splatnosti stanovenou metodou efektivní úrokové sazby. Ostatní výnosy a náklady z finančních aktiv zahrnují realizované zisky a ztráty, dividendy a ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty. Realizovaný zisk nebo ztráta vzniká při odúčtování finančních aktiv. Výše realizovaného zisku / ztráty odpovídá rozdílu mezi účetní hodnotou finančního aktiva a jeho prodejní cenou upravenou o veškeré kumulované zisky či ztráty, které byly zaúčtovány přímo do ostatního souhrnného výsledku hospodaření. B.17. Náklady na pojistná plnění Náklady na pojistná plnění zahrnují veškeré platby pojistitelům (cedentům) vyplývající z pojistných událostí, náklady spojené s likvidací přímo související s pojistnými událostmi (krytými zajistnými smlouvami) a interní náklady spojené s likvidací pojistných událostí. Náklady na pojistná plnění se sniţují o získané částky náhrad a regresů (týká se zejména majetkového a úrazového zajištění). V nákladech na pojistná plnění se vykazuje také změna stavu rezervy na pojistná plnění a ostatních pojistně-technických rezerv, stejně jako prémie a slevy. Prémie zahrnují veškeré částky náleţející za dané účetní období, které představují podíl na přebytku z obchodní činnosti jako celku nebo na přebytku z určité části obchodní činnosti, po odečtení částek, poskytnutých v minulýchm účetních obdobích, které není třeba nadále vykazovat. Výše slev na pojistném odpovídá částečným vratkám pojistného v závislosti na minulém vývoji / škodném průběhu u jednotlivých smluv. B.18. Pořizovací náklady Pořizovací náklady představují náklady na sjednávání zajistných smluv a zahrnují jak přímé náklady, jako jsou například odměny zprostředkovatelům zajištění a zajistné provize, tak nepřímé náklady, jako jsou správní náklady spojené se zpracováním návrhů smluv, jejich obnovováním a vydáváním pojistek. Pořizovací náklady měnící se v přímé souvislosti se získáváním zajistných smluv nebo obnovováním stávajících zajistných smluv se časově rozlišují (zejména odměny zprostředkovatelům zajištění a zajistné provize), viz bod B.9. 17
Zajistné provize a podíly na zisku zahrnují provize placené a splatné pojistitelům (cedentům) a podíly na zisku vyplývající ze zajistných smluv. B.19. Ostatní provozní náklady (správní náklady) Správní náklady zahrnují náklady spojené se zajištěním provozu Společnosti, a to osobní náklady, nájemné a ostatní provozní náklady. Osobní náklady zahrnují náklady spojené s výplatou mezd, poskytováním odměn a prémií vedoucím pracovníkům. Dále zahrnují sociální a zdravotní pojištění, náklady související s inkasem pojistného, náklady na správu portfolia zajistných smluv a náklady na zpracování údajů o aktivním i pasivním zajištění. B.20. Transakce v cizích měnách Transakce v cizích měnách jsou transakce, které jsou vyjádřené v jiné neţ funkční měně nebo vyţadují vypořádání v jiné neţ funkční měně. Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, v němţ účetní jednotka působí. Pro účely prvotního zaúčtování jsou transakce v cizí měně převedeny do funkční měny za pouţití směnného kurzu platného k datu transakce. Ke kaţdému rozvahovému dni se: a) peněţní poloţky v cizí měně přepočtou závěrkovým kurzem; b) nepeněţní poloţky v cizí měně, které jsou vykazované v historických cenách, přepočtou za pouţití směnného kurzu platného k datu původní transakce; c) nepeněţní poloţky v cizí měně, které jsou vykazované v reálné hodnotě, přepočtou za pouţití směnného kurzu platného k datu stanovení reálné hodnoty. Kurzové rozdíly vznikající při vypořádání peněţních poloţek nebo při přepočtu peněţních poloţek Společnosti za pouţití kurzů odlišných od prvotního zaúčtování nebo vykázání v minulých účetních závěrkách se vykazují jako ostatní náklady nebo ostatní výnosy toho účetního období, v němţ vzniknou. B.21. Trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty aktiv Účetní hodnota aktiv Společnosti, s výjimkou časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy, zásob a odloţených daňových pohledávek, jsou k datu kaţdé účetní závěrky přezkoumány s cílem zjistit, zda neexistuje riziko trvalého nebo dlouhodobého sníţení jejich hodnoty ( impairment ). Pokud takové riziko existuje, provede se odhad zpětně získatelné hodnoty aktiva. V případě nehmotného majetku s neomezenou dobou ţivotnosti a nehmotného majetku, který dosud nebyl uveden do uţívání, se zpětně získatelná částka stanovuje kaţdoročně bez ohledu na to, zda bylo zjištěno riziko sníţení hodnoty. Ztráta z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty aktiva se vykazuje výsledkově v takovém rozsahu, v jakém účetní hodnota aktiva převyšuje jeho zpětně získatelnou hodnotu. Individuální ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty aktiv jsou ztráty, které jsou identifikovány na úrovni konkrétních aktiv. Obecné ztráty z trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty aktiva jsou takové, které jsou stanoveny pro celé portfolio úvěrů a pohledávek a nejsou zjišťovány pro jednotlivá aktiva. Účetní hodnota podílů v ovládaných osobách je testována na trvalé nebo dlouhodobé sníţení hodnoty jednu ročně. Společnost zjišťuje, zda nastaly skutečnosti či změny v podnikání dceřiných společností, které by mohly vést k případnému trvalému nebo dlouhodobému sníţení hodnoty. Za klíčový ukazatel potenciálního sníţení hodnoty Společnost povaţuje úroveň vlastního kapitálu dceřiné společnosti. U podílu v dceřiné společnosti se ztráta ze sníţení hodnoty v následném období neruší. Zpětně získatelná hodnota investic Společnosti do úvěrů, pohledávek a cenných papírů drţených do splatnosti je stanovena jako současná hodnota očekávaných budoucích peněţních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou obsaţenou v aktivu. Krátkodobé pohledávky se nediskontují. Zpětně získatelná částka realizovatelných aktiv je stanovena jako jejich současná reálná hodnota. V případě, ţe existuje objektivní důkaz trvalého nebo dlouhodobého sníţení hodnoty aktiva, je toto sníţení reálné hodnoty původně zaúčtované přímo do ostatního souhrnného výsledku hospodaření zaúčtováno do výkazu zisku a ztráty. 18
Ztráta ze sníţení hodnoty u úvěru, poskytnuté zálohy, pohledávky a cenného papíru drţeného do splatnosti či realizovatelného dluhového nástroje se výsledkově zúčtuje (aţ do výše amortizované pořizovací ceny), pokud následné zvýšení zpětně získatelné částky lze objektivně přiřadit události, která nastala po zaúčtování ztráty ze sníţení hodnoty. Úvěry a poskytnuté zálohy se vykazují ve výši očištěné o opravné poloţky na ztráty z úvěrů tak, aby jejich výše odráţela odhadovanou zpětně získatelnou částku. Pohledávky a investice drţené do splatnosti jsou vykazovány v pořizovací ceně sníţené o ztráty ze sníţení hodnoty. Zpětně získatelná částka ostatních aktiv je stanovena jako reálná hodnota očištěná o náklady na případný prodej nebo hodnota z uţívání podle toho, která z obou částek je vyšší. Při stanovení hodnoty z uţívání se odhadované budoucí peněţní toky diskontují na současnou hodnotu za pouţití sazby před zdaněním, která odráţí současné trţní ocenění časové hodnoty peněz a specifická rizika aktiva. U ostatních aktiv se ztráta ze sníţení hodnoty zúčtuje do výnosů, pokud dojde ke zvýšení zpětně získatelné částky a toto zvýšení má objektivně návaznost na skutečnost, jeţ nastala po datu sníţení hodnoty. Zúčtování ztráty ze sníţení hodnoty do výnosů se provede pouze v takovém rozsahu, aby účetní hodnota aktiva nepřesáhla účetní hodnotu aktiva očištěnou o odpisy nebo amortizaci, která by byla stanovena, pokud by nebyla zaúčtována tato ztráta. B.22. Klasifikace zajistných smluv Zajistné smlouvy, kdy Společnost přebírá významné pojistné riziko od jiné strany (pojišťovny) na základě ustanovení, ţe pojišťovna obdrţí náhradu, pokud bude nepříznivě dotčena specifikovanou nejistou budoucí událostí (pojistná událost), se podle definice IFRS pokládají za pojistné smlouvy. Rozlišuje se zde pojistné a finanční riziko. Finanční riziko je riziko moţné budoucí změny specifických úrokových sazeb, cen cenných papírů, cenových indexů, úrokových indexů, úvěrových ratingů či indexů nebo jiných proměnných s tím, ţe v případě nefinančních proměnných tato proměnná není specifická pro jednu protistranu. V mnoha případech, zejména v oblasti ţivotního pojištění, zajistné smlouvy podle definice IFRS převádějí rovněţ finanční riziko. Zajistné smlouvy v majetkovém, úrazovém a zdravotním pojištění jsou povaţovány za pojistné smlouvy. Dále platí, ţe zajistné smlouvy v ţivotním pojištění převádějí významné pojistné riziko (plnění v případě úmrtí), a jsou tedy rovněţ povaţovány za pojistné smlouvy. B.23. Novace V případech, kdy Společnost přejímá práva a povinnosti, která se váţí k portfoliu pojistných smluv či portfoliu smluv o spoluzajištění, od jiného zajistitele ( novace ), vykazují se aktiva a pasiva pouze rozvahově a neúčtuje se o výnosu z pojistného. 19
C. NOVÉ STANDARDY, INTERPRETACE A NOVELY JIŽ ZVEŘEJNĚNÝCH STANDARDŮ Následující zveřejněné novely a interpretace stávajících standardů jsou v daných účetních obdobích pro Společnost závazné a relevantní a byly Společností uplatňovány počínaje 1. lednem 2010: Standardy jiţ účinné Novela IAS 32 Finanční nástroje Vykazování Klasifikace předkupních práv při emisi (účinný pro roční účetní období počínající 1. únorem 2010 nebo po tomto datu) stanoví, ţe předkupní práva, opce nebo záruky k získání na nabytí pevného počtu vlastních akcií účetní jednotky za pevnou částku v jakékoliv měně jsou klasifikovány jako akciové nástroje, pokud tato účetní jednotka nabízí předkupní práva, opce nebo záruky poměrným dílem všem svým stávajícím vlastníkům stejné třídy svých vlastních nederivativních akciových nástrojů. Standardy, které doposud nenabyly účinnosti Řada nově vydaných standardů, novel standardů a interpretací nenabyla k 31. prosinci 2010 účinnosti, a tudíţ nebyly uplatněny při sestavování této účetní závěrky. Z těchto standardů mají potenciální dopad na činnost společnosti VIG Re zejména následující standardy. Společnost VIG Re má v plánu tyto standardy přijmout, aţ nabudou účinnosti. VIG Re v současné době analyzuje pravděpodobný dopad těchto standardů na svou účetní závěrku. Revidovaný standard IAS 24 Spřízněné strany (účinný pro roční účetní období počínající 1. lednem 2011 nebo po tomto datu). Revidovaný standard IAS 24 upravuje definici spřízněné strany. Do této definice jsou nově zahrnuty další vztahy, jako např. společníci ovládajícího akcionáře a osoby ovládané či spoluovládané klíčovými členy vedení Společnosti. Revidovaný standard IAS 24 zavádí také výjimku z poţadavku na zveřejnění u vztahů mezi spřízněnými stranami, které vznikají v důsledku společné kontroly státem, pokud neexistují znaky vzájemného vlivu mezi účetními jednotkami.. Revidovaný standard IAS 24 není relevantní pro účetní závěrku Společnosti, protoţe Společnost není účetní jednotkou blízkou státním orgánům a neočekává se, ţe by revidovaná definice spřízněné strany vedla ke vzniku nových vztahů vyţadujících zveřejnění v účetní závěrce. Novela IFRIC 14 IAS 19 Limit aktiva definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich interakce (účinný pro roční účetní období počínající 1. lednem 2011 nebo po tomto datu) Novela IFRIC 14 se vztahuje na účetní zachycení poskytnutých záloh,v případě, kdy jsou uplatněny také poţadavky na minimální financování (MFR). Podle těchto novel musí účetní jednotka vykázat určité zálohy jako aktivum v případě, ţe z dané zálohy získá budoucí hospodářský poţitek ve formě sníţení peněţních odtoků v následujících letech, v nichţ by jinak byly vyţadovány platby na základě poţadavků na minimální financování. Novela IFRIC 14 není relevantní pro účetní závěrku Společnosti, protoţe Společnost nemá ţádné plány definovaných poţitků, na něţ se vztahují poţadavky na minimální financování. IFRIC 19 Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji (účinný pro roční účetní období počínající 1. červencem 2010 nebo po tomto datu) Tento ýklad objasňuje, ţe akciové nástroje vydané věřiteli pro účely vypořádání celého finančního závazku nebo jeho části formou výměny dluhu za kapitál jsou úhradou provedenou v souladu s IAS 39.41. Akciové nástroje vydané pro účely vypořádání finančního závazku se prvotně ocení reálnou hodnotou daných akciových nástrojů s výjimkou případu, kdy danou reálnou hodnotu není moţné spolehlivě určit. V takovém případě by měl být daný akciový nástroj oceněn tak, aby toto ocenění odráţelo reálnou hodnotu vypořádaného finančního závazku. Rozdíl mezi účetní hodnotou vypořádaného finančního závazku (nebo jeho části) a hodnota počátečního ocenění vydaných akciových nástrojů by měla být vykázána ve výsledku hospodaření Společnosti. 20
V průběhu daného účetního období Společnost nevydala ţádné akciové nástroje k vypořádání finančních závazků. Tento Výklad proto nebude mít ţádný vliv na srovnatelné částky v účetní závěrce Společnosti za rok končící 31. prosincem 2010. 21
D. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY U pojistných událostí nahlášených, ale nezlikvidovaných (RBNS) se vyuţívá a kontroluje oddělené vyhodnocování jednotlivých případů s ohledem na okolnosti pojistné události, informace od likvidátorů pojistných událostí a historické zkušenosti s rozsahem událostí podobného charakteru poskytnuté pojistiteli (cedenty). Podíl Společnosti na rezervách na jednotlivé případy je pravidelně prověřován a v případě výskytu nových informací aktualizován. Odhad nákladů na pojistné události do konce běţného účetního období vzniklé, ale nenahlášené (IBNR) obecně podléhá většímu stupni nejistoty neţ u nahlášených pojistných událostí. Rezervy IBNR převáţně vyhodnocují pojistní matematici Společnosti za pouţití informací poskytnutých pojistiteli (cedenty) a matematicko-statistických technik, jako je trojúhelníková metoda (Chain Ladder), v jejímţ rámci je prováděna extrapolace historických dat za účelem získání odhadu konečných nákladů na pojistná plnění. Způsob výpočtu nákladů na pojistné události do konce běţného účetního období vzniklé, ale nenahlášené (IBNR) je vybírán s ohledem na známé informace, jako např. získané údaje z poskytnutých výpočtů pojistitelů, metoda přírůstkového škodného procenta (Incremental Loss Ratio methodology (ILR)) trojúhelníková metoda (Chain Ladder) nebo metoda škodného procenta. Metoda přírůstkového škodného procenta (ILR) vychází z extrapolace historických dat za účelem získání odhadu konečných nákladů na pojistná plnění (tuto metodu vypracoval prof. Mack). Vzhledem ke skutečnosti, ţe tyto metody vyuţívají historické informace o vývoji pojistných událostí, vycházejí z předpokladu, ţe vzorové historické zkušenosti s vývojem pojistných událostí se mohou v budoucnosti opakovat. Je však pravděpodobné, ţe budoucí vývoj bude odlišný. Pravděpodobné odlišnosti jsou zohledněny v rámci modifikace standardních metod a zahrnují: a) ekonomické, právní, politické a sociální trendy (jejichţ důsledkem je jiná neţ očekávaná úroveň inflace); b) změna sloţení portfolia zajistných smluv; c) náhodné výkyvy, včetně dopadu významných pojistných plnění. Rezervy IBNR jsou na počátku odhadnuty v hrubé výši a odděleně je proveden výpočet odhadu podílu zajistitelů. Předpoklady, které mají největší dopad na ocenění závazků ze zajištění, jsou následující: Očekávaný škodný průběh představuje poměr očekávaných vzniklých škod k zaslouţenému pojistnému. Tail faktory V případě pojištění s dlouhodobými dopady je úroveň rezervy významně ovlivněna odhadem vývoje pojistných plnění v posledním roce, za nějţ jsou údaje o historickém vývoji k dispozici, aţ po okamţik konečného vypořádání. Hodnoty tzv. tail faktorů se odhadují obezřetně za pouţití matematických křivek, které projektují pozorované faktory vývoje. Renty U pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a ostatních odpovědnostních pojištění můţe mít část pojistných plnění formu pravidelných splátek (rent). Rezerva na taková plnění je současná hodnota očekávaných budoucích plateb. Klíčovými předpoklady tohoto výpočtu jsou diskontní sazba a očekávaný růst mezd a invalidních důchodů, jeţ ovlivňují výši rent, které mají být vypláceny. Konečná výše plnění ve formě rent záleţí na národní legislativě a vývoji sociálních a politických faktorů, které Společnost nemůţe ovlivnit. Test postačitelnosti rezerv Neţivotní pojištění Závazky ze zajištění se počítají pomocí pouţití současných (ne historických) předpokladů. Test postačitelnosti rezerv je omezen pouze na budoucí trvání stávajících smluv. Spočívá v porovnání očekávané hodnoty pojistných plnění a nákladů přiřaditelných ke zbývající době platnosti smluv aktivních k datu účetní závěrky a výše nezaslouţeného pojistného z těchto smluv očištěné o časové rozlišení pořizovacích nákladů. Ţivotní pojištění Test postačitelnosti rezerv se provádí pomocí modelu diskontovaných peněţních toků. Na základě nejlepšího odhadu předpokladů budoucího vývoje vstupních parametrů upravených o přiráţky na riziko a neurčitost se určí minimální hodnota závazků vůči postupitelům (cedentům). Rezerva zajistného ţivotních pojištění je testována k datu kaţdé účetní závěrky pomocí výpočtu budoucích peněţních toků za pouţití explicitních a konzistentních předpokladů všech faktorů budoucího pojistného, úmrtnosti, úrazovosti a nemocnosti, storen a odbytného. Společnost VIG Re nenese riziko vyplývající 22