Situační a výhledová zpráva

Situační a výhledová zpráva ZELENINA * Část produkce postižená suchem * Největší škody na kořenové a košťálové zelenině * Osevní plochy nižší o 7 % * Spotřeba zeleniny se pozvolně zvyšuje 2000 Prosinec Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

Odbor marketingu a komodit Odpovědné odborné redaktorky: Irena Buchtová Ing. Miroslava Ehrlichová Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar MZe ČR MZe ČR MZe ČR MZe ČR Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český hydrometeorologický ústav, Praha Český normalizační institut, Praha Český statistický úřad, Praha Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Brno Generální ředitelství cel, Praha Ludmila Neumanová, tvorba technických norem, Praha Ministerstvo financí, Praha Ministerstvo zemědělství, Praha Zelinářská unie Čech a Moravy, Olomouc Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu, Praha Agra Europe, London Fruit and Vegetable Markets, London Official Journal Situačná a výhľadová správa, VÚEPP Bratislava Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná Situační a výhledová zpráva Zelenina navazuje na zprávu vydanou v srpnu roku 2000. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných údajů k měsíci říjnu 2000, není-li uvedeno jinak. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství. Dále vycházejí jako příloha periodika Agrospoj a v informační síti Agronet. Souhrn této zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz/statistické informace. OBSAH Úvod... 1 Souhrn... 1 Zásahy státu... 3 Evropský trh... 14 Pěstování zeleniny v ČR... 18 Skladování zeleniny v ČR... 25 Poradenství v zelinářství v ČR... 25 Zpracovatelský průmysl v ČR... 26 Spotřeba zeleniny v ČR... 29 Cenový vývoj... 30 Zahraniční obchod ČR... 32 Přehledy o užití zeleniny... 36 Přílohy - č. 1 Porovnání tržeb zemědělců (CZV) za vybrané druhy zeleniny v ČR a Nizozemsku... 37 - č. 2 Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny... 38 - č. 3 Cenový vývoj u některých druhů zeleniny v roce 1999 a 2000 v době nejintenzivnějšího zásobování trhu domácí produkcí... 45 - č. 4 Zahraniční obchod ČR se zpracovanou zeleninou... 46 - č. 5 Zahraniční obchod ČR s čerstvou zeleninou... 55 Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR v TYPO Třebichovice. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., o. z. Střední Čechy v Praze, č. j. NOV 6577/00 P/1 ze dne 11. 4. 2000. ISBN 80-7084-149-4

ÚVOD Ročník 2000 lze z hlediska pěstitelů tržní zeleniny považovat produkčně spíše za slabě podprůměrný. Přínosem je určitá stabilizace tržních vztahů i odbytových cen a investice do strojů, technologií a skladování. Předností koncentrovaného odbytu zeleniny využívají doposud pouze dvě odbytové organizace producentů a několik velkopěstitelů. Producenti zeleniny se však stále ve větší míře přizpůsobují požadavkům trhu volbou druhové i odrůdové skladby, termínů pěstování zeleniny i rozsahem a způsobem skladování. Trvalým problémem je poskytování informací producentů o jejich rozsahu pěstování zeleniny, o sklizních, stavu a pohybu zásob, informace odmítají poskytnout i někteří zpracovatelé o svých kapacitách a výrobním zaměření, což (spolu s neochotou producentů zeleniny ke sdružování do odbytových organizací) značně komplikuje situaci v tomto sektoru s možnými negativními dopady v období vstupu ČR do EU. SOUHRN Osevní plochy zeleniny se v roce 2000 snížily oproti roku 1999 o 2 450 ha na 32 316 ha. K poklesu ploch došlo téměř u všech druhů zeleniny, kromě rajčat. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u kedluben, kapusty, celeru a mrkve. Celková sklizeň zeleniny v ČR se v roce 2000 odhaduje zhruba v objemu 534 tis. t, což představuje oproti předchozímu roku pokles o 7 %. Rovněž došlo ke snížení hektarových výnosů u většiny druhů zeleniny, především u cibule, mrkve a plodové zeleniny. I přes nerovnoměrný vývoj klimatických podmínek a sucha byly pro většinu druhů zeleniny příznivé sklizňové podmínky. V marketingovém roce 2000/2001 se objem naskladněné zeleniny proti předchozímu roku snížil zhruba o 15 %, což je důsledek především nižších zásob cibule a mrkve. Ve skladování zeleniny došlo k mírnému zlepšení skladovacích podmínek (rozšíření kapacit chladíren, modernizace některých větraných skladů apod.), ale situace stále neodpovídá požadované úrovni. Ceny zemědělských výrobců (CZV) se u většiny druhů zelenin v počátku roku 2000 pohybovaly na nižších úrovních ve srovnání se stejným obdobím roku 1999. Tuto situaci způsoboval především přetlak dovozové zeleniny na domácím trhu. V druhé části roku 2000 došlo naopak k nárůstu CZV téměř u všech druhů zelenin, ale především u plodových. Mírný pokles byl zaznamenán pouze u paprik. Celkový vývoj spotřebitelských cen na trhu ČR v roce 2000 v porovnání s rokem minulým ukazuje na výrazný cenový pokles u všech druhů zelenin s vyjímkou plodových zelenin. Mezi hlavní příčiny tohoto poklesu patří nepochybně vyšší dovozová nabídka sledovaných druhů zelenin ze zahraničí a rovněž vyšší zásoby naskladněné zeleniny v ČR z roku 1999. Dlouhodobá pasivní bilance zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou zaznamenala i nadále negativní trend. Celkový deficit zahraničního obchodu v roce 1999 dosáhl 279,0 tis. t., což představuje ve finančním vyjádření 3,4 mld. Kč. V období od ledna do října 2000 vykazuje tento deficit v objemovém vyjádření 253 tis. t a ve finanční hodnotě 3,06 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 1,9 %. Během uplynulých deseti měsíců roku 2000 bylo do ČR dovezeno celkem 259,1 tis. t čerstvé zeleniny, což je v porovnání se stejným údobím roku 1999 snížení o 1,5 %. Největší podíl na tomto dovozu představují již tradičně melouny a plodová zelenina, jejímž hlavním dovozcem je Španělsko. Ve zmiňovaném období se rovněž výrazně zvýšil dovoz cibule v nižších cenových relacích především z Nizozemska a Polska. 1

Vývoz čerstvé zeleniny z ČR v uvedeném období představoval 6 tis. t. Největší podíl zeleniny téměř 58 % směřoval především do zemí CEFTA. Lze však konstatovat, že nadále přetrvává nízký vývoz zeleniny mírného pásma z ČR. Dovoz zpracované zeleniny do ČR v období od ledna do října roku 2000 představoval 44,4 tis. t. Podle dosavadního tempa dovozu lze usuzovat, že celkový objem dovozu zpracované zeleniny v roce 2000 překročí objem dovozu této zeleniny minulého roku. V dlouhodobějším časovém období narůstá dovoz konzervovaných rajčat a zmrazené zeleniny. Vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků představoval ve stejném období 15,6 tis. t, čímž o 9 % přesáhl loňskou úroveň. Největší podíl na tomto vývozu měly kečupy, konzervovaná rajčata a nezmrazená konzervovaná zelenina. Zahraniční obchod se zpracovanou zeleninou dosahuje stejně jako u čerstvé zeleniny záporné bilance. 2

ZÁSAHY STÁTU Do zásahů státu u komodity zelenina jsou zahrnuty: 1. Celní opatření podle platného celního sazebníku 2. Licenční politika 3. Daňová politika - daň z přidané hodnoty, spotřební daň 4. Dotační politika státu 5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu 6. Kontrola jakosti 7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina 1. Celní opatření Pro rok 2000 platil na dovoz zboží do ČR celní sazebník, vydaný pod č. 313/1999 Sb. Vývoz konzervovaných rajčat (CN 2002 90) do Polska je omezen roční preferenční kvótou ve výši 700 t za 11% preferenční celní sazbu. Vývoz vybraných druhů konzervované zeleniny v octě a kečupů na Slovensko je omezen roční kvótou. Podrobnější informace byly uvedeny v situační a výhledové zprávě ze srpna 2000. Česká republika má uzavřeny dohody, které mají charakter dohod, zvýhodňujících vzájemný obchod. Přehled o preferenčních dohodách České republiky Název dohody Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Používá se v obchodu se zeměmi: Provádí se od: Publikace ve Sbírce zákonů Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie 1. 3. 1992 č. 7/1995 Finsko, Rakousko, Švédsko 1. 1. 1995 Norsko, Švýcarsko 1. 7. 1992 Island 1. 1. 1993 Dohoda o oblasti volného obchodu mezi Českou republikou a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu Lichtenštejnsko 1. 1. 1997 Smlouva o vytvoření celní unie mezi ČR a SR Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech původu zboží a metodách administrativní spolupráce Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) Dohoda o oblasti volného obchodu mez ČR a Estonskou republikou Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Izraelem Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Litevskou republikou Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou Pramen: Generální ředitelství cel Slovenská republika 1. 1. 1993 č. 237/1993 č. 172/1994 Maďarsko, Polsko 1. 3. 1993 č. 54/1995 Slovinsko 1. 1. 1996 Rumunsko 1. 7. 1997 Bulharsko 1. 1. 1999 Estonská republika 1. 7. 1996 č. 53/1998 Lotyšská republika 1. 7. 1996 č.192/1997 Stát Izrael 1. 1. 1997 č. 86/1998 Litevská republika 1. 7. 1997 č. 189/1997 Turecká republika 1. 9. 1998 č. 206/1998 3

Preferenční kvóty a celní sazby při dovozu zeleniny do ČR v roce 2000 a jejich plnění Země Položka cel. sazebníku Název Celní kvóta Celní sazba v rámci kvóty Plnění kvóty k 30.11.2000 0702 00 00 30-40 Rajčata čerstvá 1 000 t 5 % vyčerpáno k 31.10.2000 0703 10 19 Cibule suchá 0703 10 90 Cibule šalotka 100 t 6 % 0 % Bulharsko 0707 00 Okurky salátové, nakládačky 1 000 t 9 % 87 % 0709 60 10, 99 Sladká paprika 1 000 5 % 97,5 % 2001 90 Zelenina konzervovaná 100 t 6 % 0 % 2005 90 Zelenina v octě 100 t 10 % vyčerpáno k 20.6.2000 0709 60 10 Sladká paprika 400 t 6 % 0 % Izrael 0712 90 Zelenina sušená 200 t 0 % 0 % 0807 19 00 Melouny 500 t 5,5 % 0 % vyčerpáno 0702 00 30-60 Rajčata čerstvá 1 200 t 7,5 % Rumunsko k 31.10.2000 0707 00 Okurky salátové, nakládačky 1 000 t 9 % 97,4 % Slovinsko 2009 50 Šťáva z rajských jablek 500 t 10 % 0 % EU vyčerpáno 0702 00 00 Rajčata čerstvá 2 000 t 8 % k 24.5.2000 0702 00 00 Rajčata čerstvá 250 t 7 % vyčerpáno k 31.5.2000 Turecko 0807 11 Melouny vodní 500 t 5 % 39,5 % 2002 Rajčata konzervovaná 100 t 8 % vyčerpáno k 15.5.2000 Pramen: Celní sazebník, GŘC Dne 1. 7. 2000 nabylo účinnost Nařízení vlády č. 180/2000 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících z Evropské unie. Ze zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení, pocházejícího z EU, se uplatňuje clo podle preferenčních celních sazeb a v rámci celních kvót, stanovených pro období od 1. 7. do 31. 12. 2000 a od 1. 1. do 30. 6. 2001. Pokud nebude celní kvóta, stanovená pro období končící 31. 12. 2000, vyčerpána, zvyšuje nevyčerpané množství celní kvótu, stanovenou pro následující období. Platnost tohoto nařízení končí 30. 6. 2001. Komodity zelenina se týkají následující položky. 4

Zboží, u něhož se uplatňuje preferenční celní sazba a výše celních kvót při dovozu z EU do ČR Položka celního sazebníku Název zboží Preferenční clo ČR pro EU od 1. 7. do 31. 12. 2000 Celní kvóta (t) od 1. 1. do 30. 6. 2001 Plnění kvóty k 30. 11. 2000 0703 1011 Cibule sazečka čerstvá nebo chlazená bez cla neomezeně neomezeně neomezeně 0710 8059 Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, vařené, bez cla neomezeně neomezeně neomezeně zmrazené, ostatní 0711 1000 Cibule prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně neomezeně 0711 9010 Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta prozatímně bez cla neomezeně neomezeně neomezeně konzerv. 0711 9070 Zelenina ost. prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně neomezeně 0713 1010 Hrách suchý, vyluštěný, k setí bez cla neomezeně neomezeně neomezeně 0713 1090 Hrách suchý, vyluštěný, též loupaný nebo drcený, ostatní bez cla neomezeně neomezeně neomezeně 2001 1000 Okurky nakládačky, konzerv. v octě bez cla 500 500 9,3 % 2007 1010 Homogenizované přípravky s obsahem cukru vyšším než 13 % hmotnostních bez cla 150 150 11,0 % Pramen: Nařízení vlády č. 180/2000 Sb. Poznámka: Aktuální informace o čerpání kvót jsou k dispozici na síti Internetu, na adrese: http://www.cs.mfcr.cz/. Dne 7. 11. 2000 vyšlo v Official Journal Nařízení Rady ES č. 2433/2000, kde jsou stanoveny preferenční celní sazby a kvóty na zboží vyvážené z ČR do EU. Částky, vybrané na clech po 1. 7. 2000 (termín, kdy měla tato forma autonomních opatření platit), budou se zpětnou platností českým obchodním firmám dodatečně vráceny. Zboží, u něhož se uplatňuje preferenční celní sazba a výše celních kvót při vývozu z ČR do EU Položka celního sazebníku Název zboží Preferenční clo Evropské unie od 1. 7. do 31. 12. 2000 Celní kvóta (t) od 1. 1. do 30. 6. 2001 0703 1011 Cibule sazečka čerstvá nebo chlazená bez cla neomezeně neomezeně 0709 9040 Kapary bez cla neomezeně neomezeně 0709 9050 Fenykl (zdužnatělé řapíky) bez cla neomezeně neomezeně 0710 8059 Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, vařené, zmrazené, ostatní bez cla neomezeně neomezeně 0711 1000 Cibule prozatímně konzervovaná bez cla neomezeně neomezeně 0711 3000 Kapary prozatímně konzervované bez cla neomezeně neomezeně 0711 9010 Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně 0711 9070 Zelenina ost. prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně 0713 5000 Boby a koňské boby suché, vyluštěné bez cla neomezeně neomezeně 0713 9010 Luštěniny suché, k setí bez cla neomezeně neomezeně 0713 9090 Luštěniny suché, ostatní bez cla neomezeně neomezeně 2001 1000 Okurky nakládačky, konzerv. v octě bez cla 500 500 2007 1010 Homogenizované přípravky s obsahem cukru vyšším než 13 % hmotnostních bez cla 150 150 Pramen: Nařízení ES č. 2433/2000, Official Journal 5

2. Licenční politika Od 1. 7. 2000 vstoupila v platnost vyhláška MPO č. 186/2000 Sb., kterou se ruší vyhláška MPO č. 321/1999 Sb., kterou se mění vyhláška FMZO č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů. Licenčnímu řízení při dovozu bez množstevního omezení (automatické licence) podléhají u komodity zelenina tyto druhy: rajčata (od 16. 8. do 15. 10.), cibule, hlávkové zelí bílé a červené, mrkev (od 1. 8. do 30. 11.), sušená zelenina a kysané zelí. Od l. 7. 2000 nabývá účinnosti zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. Tento zákon ruší platnost např. nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (v zákoně č. 252/1997 Sb. se ruší 3), vyhlášku č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží včetně pozdějších vyhlášek. Od 1. 7. 2000 vešlo v platnost nařízení č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. 3. Daňová politika Od 1. 4. 2000 vstoupil v platnost zákon č.17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. A dále zákon č.22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Snížené sazbě (5 %) podléhá kapitola 07 zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy a kapitola 20 přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin. 4. Dotační politika a) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvo zemědělství na základě podpůrných programů podle 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a v souladu s 5 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR, ve znění pozdějších předpisů, vydalo pod čj. 1158/2000-1000 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemědělství pro rok 2000.! Podpůrný program 2. B - Udržování genetického potenciálu osiv a sadby Účel: podpořit a zabezpečit dostupnost kvalitních odrůd osiv a sadby. Předmět podpory: 2. B. a) - Šlechtění odrůd - 2. B. a. 1. Podpora na šlechtění nových, již rozpracovaných odrůd olejnin, zelenin, kořeninových a léčivých rostlin do výše 60 % prokázaných přímých nákladů. - 2. B. a. 3. Podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod do výše 50 % prokázaných přímých nákladů. - 2. B. c) Podpora na zkoušení původních českých odrůd v zahraničí do výše 100 % prokázaných nákladů. Vztahuje se na odrůdy registrované nebo povolené v roce 2000 ve státě zkoušení nebo kterým byla v roce 2000 ve státě zkoušení udělena právní ochrana. 6

Subjekt: podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.,), který zabezpečuje novošlechtění a udržovací šlechtění rostlin v souladu se zákonem č. 92/1996 Sb., včetně navazujících vyhlášek a předpisů a vlastník šlechtitelského osvědčení podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin u podpůrného programu 2.B.c. U podpůrných programů 2.B.a.1, 2.B.b. za předpokladu, že v jeho případě byla v posledních 3 letech registrována alespoň jedna odrůda nebo má podánu alespoň jednu přihlášku k registraci odrůdy. Forma podpory: neinvestiční, nenávratná přímá dotace.! Podpůrný program 9. A. b - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu Předmět podpory: - 9.A.b.1: zveřejňování výsledků odrůdových zkoušek (seznamu doporučených odrůd). Subjekt: komoditní svaz. Výše podpory: do výše 80 % prokázaných přímých nákladů. - 9.A.b.2: pořádání výstav polních a zahradních plodin. Subjekt: vystavovatel nebo komoditní svaz. Výše podpory: fixní částka podle rozhodnutí MZe podle významu pořádané výstavní akce. - 9.A.b.3: podpora pořádání seminářů, školení pro pěstitelskou a zahradnickou veřejnost. Subjekt: pořadatel (se souhlasem MZe). Výše podpory: do výše 60 % prokázaných přímých nákladů.! Podpůrný program 9. B. a Poradenské kroužky Účel: podpora sdružování zemědělských podniků za účelem společného zajištění poradenských služeb. Přizpůsobení mechanismu podpor poradenství v ČR předpisu Rady ES č. 950/1997 článek 16 Pomoc pro služby v oblasti řízení zemědělského podniku. Subjekt: právnické osoby založené jako organizace služeb v poradenství, tj. poradenské kroužky s předmětem činnosti, který odpovídá předmětu podpůrného programu, přičemž rozsah činnosti poradenského kroužku zahrnuje oblast nejvýše tří sousedících okresů. Výše podpory: do výše 70 % uznaných normativních nákladů. 9. B. b - Podpora vzdělávání poradců Účel: zvyšování kvality práce poradců s cílem zajištění její standardní úrovně a pozdější akreditace. Subjekt: výzkumné ústavy přímo řízené MZe a zemědělské univerzity včetně Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, vybrané po předložení projektů, vypracovaných za základě programů vyhlášených MZe. Výše podpory: do výše 90 % uznaných prokázaných přímých nákladů na semináře a školení. 9. B. c Podpora zajištění informačních služeb pro poradenství Účel: podpora založení a provozu informačního systému pro zemědělskou praxi, poradenské služby a vzdělávání poradců. Subjekt: Ústav zemědělských a potravinářských informací. Výše podpory: do výše 100 % uznaných prokázaných vlastních nákladů. 7

! Podpůrný program 9. E Školní závody Účel: zainteresovat zemědělské, potravinářské a lesnické organizace na možnosti vykonávat na jejich pracovištích praktický výcvik žáků učňovských zařízení resortu MZe, zemědělských, potravinářských a lesnických učebních a studijních oborů a vytvářet potřebné podmínky pro jeho zabezpečování a zvýšení odbornosti žáků v učebních oborech pro zemědělství, lesnictví a potravinářství. Výše podpory: do 31 Kč na žáka na 1 hodinu praktického výcviku.! Podpůrný program 10 Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců Účel: podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců u vybraných zemědělských komodit za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a vytváření efektivní marketingové struktury.! Podpůrný program 10. A. Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců v prvních třech letech činnosti Předmět podpory: formování a činnost nově vzniklých odbytových organizací výrobců v období od 1. 1. 2000, případně i dříve od 1. 1. 1998, které splňují podmínky programu a jsou MZe k této činnosti uznány. Subjekt: podnikatel podle 2 zákona č. 513/1991 Sb. (družstva, akciové společnosti). Bližší specifikace uvedena v části D Zásad. Výše podpory: 1. rok do výše 60 % uznaných nákladů na formování a hlavní činnost odbytové organizace, 2. rok do výše 40 % uznaných nákladů na hlavní činnost odbytové organizace, 3. rok do výše 20 % uznaných nákladů na hlavní činnost odbytové organizace.! Podpůrný program 10. B. Podpora činnosti odbytových organizací výrobců Předmět podpory: podpora technologického rozvoje a vytváření efektivní marketingové struktury odbytových organizací výrobců, vzniklých do 31. 12. 1999, které splňují podmínky programu a jsou MZe k této činnosti uznány. Subjekt: podnikatel podle 2, zákona č. 513/1991 Sb. (družstva, akciové společnosti), který nežádá o podporu v rámci podprogramu Odbytová organizace u PGRLF. Bližší specifikace uvedena v části D Zásad. Výše podpory: do výše 50 % uznatelných výdajů (viz část D podprogram 10. B.); příspěvek ze strany státu se bude vypočítávat: z obratu odbytové organizace (za rok 1999), a to do výše 1 %, maximálně však 2 mil. Kč. b) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Program PGRLF Sezónní zásoby byl zrušen a nebude obnoven, program Zpracovatel a Export nebyl pro rok 2000 otevřen. 5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu V roce 2000 bylo uvedeno v platnost dalších 8 samostatných ČSN, které byly součástí skupinových norem. Cílem revize norem byla (v souladu se závěry screeningu předpisů týkajících se čerstvého ovoce a zeleniny) plná harmonizace s normami EHK/OSN. Nové ČSN jsou překladem norem EHK/OSN a obsahují tedy i požadavky na balení a označování. S účinností od 1. 8. 2000 byly vydány revidované ČSN 46 3140 Fazolové lusky a ČSN 46 3141 Hrachové lusky. Cílem revize bylo doplnit do již harmonizovaných ČSN změny, ke kterým došlo v poslední době v normách EHK/OSN. 8

Přehled platných ČSN pro čerstvou zeleninu Číslo normy Název Účinnost od ČSN 46 3000 Ovoce čerstvé. Zelenina čerstvá. Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu 11/88 ČSN 46 3110 Zelenina čerstvá. Košťálová zelenina (brukve, kadeřávek) 04/96 ČSN 46 3111 Brokolice 01/97 ČSN 46 3112 Květák 06/00 ČSN 46 3113 Zelí hlávkové a kapusta hlávková 06/00 ČSN 46 3114 Kapusta růžičková 06/00 ČSN 46 3120 Zelenina čerstvá. Kořenová zelenina (celer, černý kořen, červená řepa, křen, ovesný kořen, pastinák, petržel, ředkev, ředkvičky, vodnice) 01/96 ČSN 46 3121 Mrkev 06/00 ČSN 46 3130 Zelenina čerstvá. Listová zelenina (mangold, pekingské zelí, polníček, reveň) 12/94 ČSN 46 3131 Celer řapíkatý 06/00 ČSN 46 3132 Salát hlávkový, salát římský, endivie kadeřavá letní a eskariol 06/00 ČSN 46 3133 Špenát 06/00 ČSN 46 3134 Rychlené puky čekanky salátové 06/00 ČSN 46 3140 Fazolové lusky 08/00 ČSN 46 3141 Hrachové lusky 08/00 ČSN 46 3142 Vyluštěná hrachová zrna 10/83 ČSN 46 3150 Zelenina čerstvá. Plodová zelenina (okurky nakládačky, patizony, rajčata pro průmyslové zpracování, tykev obecná, tykev velkoplodá, 01/90 tykev zimní (fíkolistá) ČSN 46 3151 Cukety 03/96 ČSN 46 3152 Lilek 03/96 ČSN 46 3153 Melouny cukrové 03/96 ČSN 46 3154 Melouny vodní 03/96 ČSN 46 3155 Okurky 03/96 ČSN 46 3156 Paprika zeleninová 03/96 ČSN 46 3157 Rajčata 03/96 ČSN 46 3160 Zelenina čerstvá. Cibulová zelenina (pažitka) 04/92 ČSN 46 3161 Cibule kuchyňská 12/96 ČSN 46 3162 Česnek 12/96 ČSN 46 3163 Pór 12/96 ČSN 46 3170 Chřest 12/96 ČSN 46 3171 Artyčoky 07/98 ČSN 46 3172 Kopr 04/81 ČSN 46 3173 Fenykl sladký 07/98 Pramen: L. Neumannová 5. Kontrola jakosti a) Čerstvá zelenina Od počátku roku do konce měsíce října 2000 bylo inspektory ČZPI kontrolováno celkem 3 357 šarží čerstvé zeleniny. Jako nevyhovující právním předpisům bylo vyhodnoceno 1319 šarží, tj. 39,3 %. Relativně častěji byly zjišťovány nedostatky u zeleniny tuzemské. Z porovnání výsledků kontrol ve velkoobchodech a maloobchodech je zřejmé, že jakost zeleniny i úroveň jejího označení je v maloobchodech stále podstatněji nižší než jak je tomu u velkoobchodních firem. 9

Problémovou skupinou je stále cibulová a rovněž i kořenová zelenina, u kterých jsou opakovaně zjišťovány nedostatky především v maloobchodní síti. Značným problémem je dodržení minimálních požadavků na jakost. U velkoobchodních firem byly relativně častěji zjišťovány nedostatky u listové zeleniny. Počet kontrolovaných vzorků čerstvé zeleniny za období I. X. měsíc roku 2000 Zelenina Výroba Velkoobchod Maloobchod Celkem celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % Cibulová 5 0 0,0 7 2 2,3 645 338 52,4 737 340 46,1 Kořenová 11 3 27,3 211 12 5,7 362 219 60,5 584 234 40,1 Košťálová 6 1 16,7 128 13 10,2 254 125 49,2 388 139 35,8 Listová 0 0 0,0 98 17 17,3 63 26 41,3 161 43 26,7 Plodová 5 1 20,0 320 22 6,9 1 142 521 45,6 1 467 544 37,1 Ostatní 0 0 0,0 1 1 100,0 17 17 100,0 18 18 100,0 CELKEM 27 5 18,5 846 67 7,9 2 484 1 247 50,2 3 357 1 319 39,3 Tuzemsko 27 5 18,5 231 20 8,7 1 069 564 52,8 1 327 589 44,4 Dovoz - - - 615 47 7,6 1 415 683 48,3 2 030 730 36,0 Pramen: ČZPI, ing. Pokora Od počátku roku 2000 dochází postupně ke snížení relativního zastoupení počtu hodnocených šarží zeleniny, které nevyhověly nadlimitním obsahem cizorodých látek, snižuje se i výskyt nedodržení jakostních požadavků. Zvýšilo se však zastoupení zjištěných šarží s výskytem plísní a hnilob, což se odrazilo v nárůstu procenta nevyhovujících vzorků, u kterých byly hodnoceny mikrobiologické požadavky. Při kontrole obsahu cizorodých látek bylo nejčastěji zjištěno překročení povoleného obsahu dusičnanů, zejména u listové a košťálové zeleniny. Příznivější situace byla zjištěna u zeleniny tuzemské výroby, kde nevyhovělo 7,5 % hodnocených šarží, zatímco u dovozové zeleniny to bylo 11,2 % šarží. V jednom případě byl u dovozové kořenové zeleniny zjištěn nadlimitní obsah kadmia. U plodové zeleniny byl zjištěn nepřípustný výskyt reziduí pesticidů (především procymidonu, endosulfanu a malathionu) u zeleninové papriky a lilku španělské provenience. V jednom vzorku rychlených ředkviček z Itálie byl zjištěn nepřípustný výskyt chlorothalonilu. Při hodnocení dodržování požadavků na jakost bylo nejčastěji zjišťováno, že zelenina uváděná do oběhu byla nečerstvého vzhledu, zavadlá a povrchově znečištěná. 10

Výsledky rozborů čerstvé zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě v období I. X. měsíc roku 2000 Zelenina Počet vzorků analytika mikrobiologie cizorodé látky požadavky na jakost značení celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Cibulová 6 0,0 262 19,4 71 0,0 611 27,6 432 43,2 Kořenová 4 50,0 196 40,3 221 8,6 334 36,5 229 31,8 Košťálová 4 75,0 129 24,0 102 13,7 263 16,7 184 35,2 Listová 0 0,0 26 26,9 102 16,6 63 25,4 39 23,0 Plodová 3 0,0 558 29,2 214 4,2 1 161 19,2 872 34,5 Ostatní 0 0,0 10 100,0 0 0,0 2 100,0 7 85,7 CELKEM 17 29,4 1 182 28,9 710 8,3 2 436 23,7 1 765 36,3 Pramen: ČZPI, ing. Pokora b) Zpracovaná zelenina V uvedeném období bylo inspektory ČZPI kontrolováno celkem 529 vzorků zpracované zeleniny, z toho 104 vzorků tuzemských a 54 z dovozu bylo nevyhovujících. Četnost závad je nejvyšší v maloobchodní síti. Z hlediska jednotlivých skupin náleží k nejrizikovějším skupina zeleninových směsí. Počet kontrolovaných vzorků zpracované zeleniny za období I. X. měsíc roku 2000 Ukazatel Výroba Maloobchod Velkoobchod Celkem celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % Tuzemsko 131 33 25,2 176 68 38,6 34 3 8,8 341 104 30,5 Dovoz - - - 140 45 32,1 48 9 18,8 188 54 28,7 CELKEM 131 33 25,2 316 113 35,8 82 12 14,6 529 158 29,9 Pramen: ČZPI, ing. Vávrová Výsledky rozborů z laboratoří a z hodnocení na místě za období I. X. měsíc roku 2000 Ukazatel Počet vzorků analytika mikrobiologie cizorodé látky senzorika značení celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Zelenina 135 8,2 141 13,5 256 11,0 150 20,0 208 46,6 Pramen: ČZPI, ing. Vávrová Na základě analýz na zdravotní nezávadnost, provedených v laboratořích ČZPI, bylo zjištěno překročení nejvyššího povoleného množství oxidu siřičitého u česnekové pasty, nadlimitní obsah dusičnanů u sušených výrobků ze zeleniny a dále překročení limitů pro konzervační látky kyseliny benzoové u kečupů a kysaného zelí. Porušení mikrobiologických znaků spočívalo v pozitivním nálezu bakterie Salmonella u zeleninového salátu, dále bakterie E. coli u krouhaného pórku a čínského zelí. Bylo také zaznamenáno překročení celkového počtu mikroorganismů, aerobních mezofilních mikroorganismů a počtu kvasinek u hotových jídel, chlazených a zmrazených zeleninových směsí. Porušení mikrobiologických požadavků spočívalo rovněž v nálezu plísní viditelných prostým okem u sušené kořenové zeleniny a zmrazené zeleniny. 11

Analytické nálezy spočívaly převážně ve znacích: vsádková hmotnost u sterilované zeleniny, hmotnost pevné potraviny v nálevu u sterilované zeleniny, refraktometrická sušina u hořčic a kečupů. V označování pro spotřebitele jsou nejčastější nedostatky, např. neúplné údaje (o množství výrobku) nebo nepravdivé (neuvedení konzervační látky na obale). Velmi častá je absence údaje o datu minimální trvanlivosti (DMT) či datu použitelnosti. U výrobků z dovozu velmi často nebývají údaje uvedeny v českém jazyce. Z dalších zjištěných nedostatků stojí za zmínku nedodržení podmínek skladování (zejména nevhodná skladovací teplota) u mrazírenských výrobků, upravené chlazené čerstvé zeleniny, kysaného zelí a hořčice. 7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina Od 1. 1. 2000 nabyla účinnost vyhláška MZ č. 322/1999 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách podle 19 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Vyhláška MZ č. 323/1999 Sb., kterou se mění s platností od 1. 1. 2000 vyhláška č. 298/1997 Sb., o chemických požadavcích na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění od 30. 12. 1999 zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. 4. 2000 nabyly účinnost následující vyhlášky MZe: - č. 43/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody), - č. 44/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 326/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny, - č. 45/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Od 1. 4. 2000 nabyl účinnost zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 64/2000 Sb., kterým se mění s účinností od 1. 6. 2000 zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 145/2000 Sb., kterým se od 1. 9. 2000 mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb. 12

Vyhláška MZe č. 92/2000 Sb., kterou se mění s účinností od 1. 9. 2000 vyhláška MZe č. 332/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se od 19. 5. 2000 mění nařízení č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. 7. 2000 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 180/2000 Sb., podle kterého se stanovují preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících ze zemí EU (dvounulová varianta). Dne 14. 7. 2000 byl ve sbírce zákonů vydán zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) a o změně některých dalších zákonů. SZIF podle 1 odst. 2) zákona a na základě nařízení vlády, vydaných k provedení tohoto zákona, provádí opatření a zavádí tržní pořádky pro stabilizaci trhů se zemědělskými výrobky a potravinami s cílem minimalizace výkyvů cen na domácím trhu. Zákon č. 305/2000 Sb., o povodních, který nabývá platnosti dnem 1. 1. 2001. Zákon č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2001. Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se od 1. 1. 2001 mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů. 13

EVROPSKÝ TRH Produkce zeleniny v zemích EU Francie V roce 2000 sklizeň rajčat oproti minulé sezóně poklesla a odhaduje se ve výši 546 tis. t. Plochy klesly o 7 % na 3408 ha, z toho 1339 ha jsou vytápěné skleníky, 764 ha studené skleníky a 1305 ha venkovní plochy. K nejvýznamnějším regionům pro pěstování rajčat patří Bretaňsko, odkud pochází až 22 % tržní produkce. Produkce okurek se v roce 2000 odhaduje vyšší o 3 % v porovnání s rokem 1999 a to v objemu 136,5 tis. t. Pěstební plochy se pohybují kolem 627 ha, z toho 64 % ploch jsou vytápěné skleníky a 27 % studené skleníky. Venkovní plochy pro pěstování okurek byly zredukovány a na celkové výměře se v současnosti podílejí 9 %. Většina produkce okurek je určena pro domácí trh, dovoz i vývoz je nevýznamný. Cukety se zde pěstují na 3400 ha s produkcí kolem 165 tis. t. Čekanka se pěstuje na celkové rozloze 15 200 ha a v roce 2000/01 se odhaduje sklizeň téměř na stejné úrovni loňského roku, tj. 252,8 tis. t. Pěstební plochy pro pěstování mrkve poklesly o 4 % na 12 tis. ha. Mnoho pěstitelů v Bretaňsku, v regionu Nantes a hlavně Orleans s jejím pěstováním skončilo. Na rozdíl od prudkého poklesu pěstebních ploch v západní Francii se plochy pro pěstování mrkve v jihozápadní Francii (Aquitanie) nadále rozšiřují. V současnosti dosahují 5674 ha (tj. o 37 % více oproti roku 1996/97), a tak se tato oblast stává nejvýznamnějším regionem pro pěstování mrkve ve Francii. V roce 2000/01 se očekává celková sklizeň mrkve v objemu 457 tis. t, tj. pokles o 8 % v porovnání s minulým rokem. Plochy pro pěstování květáku rovněž klesly oproti roku 1999/00, a to na 33 100 ha. Produkce v roce 2000/01 dosáhne pravděpodobně objemu 410,4 tis. t. Nejdůležitější oblastí pro produkci květáku je Bretaňsko, odkud pochází 80 % celkové sklizně. Nizozemsko Zůstává stále nejvyspělejší zelinářskou zemí Evropy, přestože jeho pozice na trzích je ohrožována Španělskem. V roce 2000 se pěstitelské plochy polní zeleniny snížily o 8 % z 72,1 tis. ha na 66,7 tis. ha z důvodu odbytových problémů předchozího roku. Naproti tomu plochy rychlené zeleniny se zvýšily na 4,2 tis. ha. V polním zelinářství byly omezeny plochy téměř všech významných druhů zeleniny, zejména kořenové zeleniny. Výjimku tvoří hlávkový salát, cibule a brokolice, u nichž se plochy naopak zvýšily. Pěstitelské plochy hlávkového zelí v roce 2000/01 klesly. Výrazně zredukovaný vývoz do Ruska, vysoká úroda a snížení poptávky přispěly ke zhoršení odbytové situace. Spotřeba bílého hlávkového zelí se zde snižuje, na druhé straně roste obliba hotových výrobků (jako jsou zeleninové saláty a přílohy). Pěstování rychlených rajčat nadále klesá ve prospěch zeleninové papriky (v roce 2000 představují plochy rajčat 1185 ha a papriky 1207 ha) nebo pěstování okrasných rostlin či květin k řezu. Podstatně se rozšířilo i rychlení lilku a výroba zeleninové sadby. Nadále pokračuje pokles pěstitelských ploch salátových okurek, které v současnosti dosahují cca 700 ha s produkcí kolem 455 tis. t. Většina produkce se odbytuje v supermarketech, zatímco na specializované zelinářské obchody a na tržiště připadá pouhých 9 %. Nizozemsku silně konkuruje ve vývozu okurek Španělsko zejména na německém trhu, neboť Nizozemsko své vývozy omezuje a tím tak uvolňuje své pozice. Přestože ve Španělsku byly plochy pro pěstování salátových okurek rovněž omezeny, jejich export se meziročně zvýšil o 10 %. 14

Vývoj pěstitelských ploch zeleniny v Nizozemsku (ha) Druh zeleniny 1996 1997 1998 1999 2000 (odhad) Celkem 64 293 63 218 67 280 72 099 66 674 Z toho: chřest 2 281 2 243 2 304 2 219 2 128 květák 2 351 2 174 2 250 2 287 2 226 fazolové lusky 4 478 4 576 4 852 4 840 3 736 brokolice 589 618 769 865 878 mrkev 4 404 4 197 4 822 5 753 4 851 pór 3 642 3 746 3 641 3 724 3 114 celer bulvový 1 566 1 448 1 534 1 601 1 278 hlávkové zelí celkem 3 046 2 985 2 941 2 946 2 651 špenát 954 1 062 1 195 1 331 1 206 cibule celkem 16 642 15 772 18 350 19 682 20 007 Pramen: ZMP, Agra Europe Vývoj pěstitelských ploch rychlené zeleniny v Nizozemsku (ha) Druh zeleniny 1996 1997 1998 1999 2000 (odhad) Rajčata 1 058 1 157 1 307 1 178 1 185 Okurky 784 749 710 710 692 Paprika 1 012 967 1 012 1 119 1 207 Ředkvička 200 158 159 159 157 Lilek 99 97 83 86 76 Ostatní zelenina 727 688 631 607 581 Sadba zeleniny 167 176 169 160 169 Osivo zeleniny 75 85 99 116 129 Celkem 4 122 4 077 4 170 4 135 4 196 Pramen: ZMP, Agra Europe Nizozemsko rovněž nejvíce ovlivňuje evropský trh cibule. Významnou roli v tomto odvětví zde hrají podniky specializované na tržní úpravu cibule a její export, semenářsko-šlechtitelské firmy, výzkumné instituce i organizace pěstitelů. Po hluboké krizi na přelomu 80. a 90. let, vyvolané neregulovaným nárůstem produkce i ztrátou významných odbytišť, nastala ve II. polovině 90. let nová expanze. Nizozemsko získalo další trhy v afrických zemích, v Americe, Malajsii a také Ruské federaci. Jelikož sklizeň cibule v roce 1999/2000 byla vysoká (700 tis. t) a vlivem pokračující ekonomické krize v Rusku nedošlo k naplnění očekávaného objemu exportu, nastaly s produkcí cibule značné odbytové problémy. I přes uvedené problémy došlo v roce 2000/01 k dalšímu rozšíření ploch cibule. Téměř 75 % ploch připadá na cibuli z výsevu, zbytek na cibuli ze sazečky a na perlovku, které jsou důležitým vývozním artiklem. Sklizeň se tak odhaduje vyšší o 8 % v objemu 815 tis. t. Pokud se nebude moci realizovat export do Ruska (kam každoročně směřovala významná část produkce cibule), bude to znamenat značné problémy s uplatněním produkce na trhu. Německo V západních spolkových zemích se pěstitelské plochy zeleniny rozšiřují. Zvětšují se plochy pro pěstování chřestu, ledového salátu, brokolice, mrkve a některých méně pěstovaných druhů zelenin na úkor hlávkového zelí a částečně i květáku. Dochází k dalším fúzím pěstitelsko-odbytových organizací s cílem posílit partnerské vztahy vůči obchodním řetězcům. I přes nepříznivý průběh počasí se v roce 2000 předpokládá sklizeň zeleniny dobré kvality vyšší o 3 5 % oproti roku 1999. Míra soběstačnosti v produkci zeleniny se v současnosti zvýšila na 43,7 % při spotřebě 88 kg/osobu za rok (včetně zeleniny zpracované). 15

Velká Británie V roce 2000 zde došlo k omezení rozsahu pěstování košťálové zeleniny i póru. Sklizňové plochy póru klesly oproti roku 1999 o 16 % na 2025 ha jako reakce pěstitelů na problémy z předchozí sezóny. Sklizeň póru bude tedy nižší a v návaznosti na stejnou situaci v Nizozemsku, Belgii a Francii se očekává zhoršené zásobování trhu v zimním období. Z důvodu nepříznivého vývoje počasí v průběhu roku 2000 se očekává sklizeň cibule nižší o 6 % než v roce 1999. Dosáhne pravděpodobně objemu 350 tis. t ze sklizňové plochy 8500 ha, ale její kvalita bude celkově lepší než v minulém roce. Spotřeba zmrazené zeleniny ve Velké Británii má rostoucí trend, v současné době dosahuje 30 kg na každou rodinu za rok. Belgie Polní zelenina se zde pěstuje na ploše 50,4 tis. ha a zelenina ve sklenících na 3,5 tis. ha. Významně se rozšiřuje pěstování papriky, čekanky, póru, fazolí pro zpracování a špenátu. Pěstování zeleniny ve sklenících mírně klesá zejména z důvodů nedostatečných investic do tohoto sektoru a zvyšujících se nákladů na energii. Vývoj pěstování polní zeleniny v Belgii Druh zeleniny Plocha v ha Produkce v tunách 1997 1998 1999 1997 1998 1999 CELKEM 47 836 49 292 50 423 894 942 897 041 1 063 960 Z toho: hrách pro zprac. 9 889 10 227 9 200 66 232 63 313 61 770 fazole pro zprac. 6 735 7 392 8 357 66 688 65 371 95 370 čekanka 6 210 6 005 6 245 91 457 79 431 84 428 pór 5 722 5 744 6 057 175 636 179 428 227 910 špenát 2 074 2 331 2 719 44 093 43 998 58 060 květák 5 108 5 116 4 922 89 694 93 565 95 309 hlávkové zelí červ. 584 617 465 26 275 27 548 26 765 hlávkové zelí bílé 365 384 376 16 300 16 916 18 776 Pramen: VBT, Agra Europe Vývoj pěstování zeleniny ve sklenících v Belgii Druh zeleniny Plocha v ha Produkce v tunách 1997 1998 1999 1997 1998 1999 CELKEM 3 318 3 565 3 501 433 820 446 060 424 384 Z toho: rajčata 901 906 876 302 990 315 503 292 380 okurky 120 158 148 26 773 25 867 24 845 salát 1 637 1 776 1 750 76 064 76 274 77 510 papriky 65 75 82 12 134 13 557 14 407 Pramen: VBT, Agra Europe Itálie Přívalové deště a mohutné záplavy zdevastovaly severní a severovýchodní části země, zatímco jih trpěl dlouhotrvajícím suchem. Pokud se týká sektoru ovoce a zeleniny, voda zde zaplavila pole a zničila skleníky. Bezprostřední dopad na hlavní zeleninové trhy byl však minimální, protože většina produkce zeleniny byla již včas sklizena. V některých oblastech byla zelenina na trh dovážena z regionů, které nebyly touto krizí dotčeny. 16

Produkce zeleniny v zemích CEFTA Slovensko Sucho v roce 2000 způsobilo na porostech zeleniny značné škody. Odhaduje se, že sklizeň zeleniny bude v porovnání s rokem 1999 nižší o 15 20 %. Největší pokles produkce nastal u seté kořenové zeleniny a také u cibule (pokles produkce až o 30 %), což mělo vliv i na nárůstu cen. Naproti tomu se vyskytly přebytky u plodové zeleniny, především u okurek salátových, polních rajčat a papriky. Slovensko je největším dovozcem salátových okurek do ČR. V roce 1999 činil podíl 46,4 % na celkovém dovozu, v roce 2000 již téměř 50 %. Polsko Polsko bylo postiženo suchem ve větší míře než ČR. Ačkoliv odhady výnosů na počátku září signalizovaly významné snížení produkce, vývoj počasí koncem léta a na podzim měl příznivý dopad na výnosy i kvalitu především u cibule, rajčat, papriky, hlávkového zelí, květáku a okurek nakládaček. V jejich produkci je zainteresováno několik významných zahraničních investorů, kteří provozují i vlastní konzervárny. Maďarsko V Budapešti připravovali zástupci Maďarska, Španělska, Slovenska, Jižní Koreje, Izraele a Jižní Afriky založení mezinárodní organizace producentů papriky. Maďarští pěstitelé očekávají v roce 2000 sklizeň papriky ve výši 7000 8000 t, což je v porovnání s předchozím rokem nárůst více než dvojnásobný. Roční obrat producentů papriky v regionech střední a východní Evropy dosahuje 7 8 mld. forintů. Maďarsko vyprodukuje každoročně 8 10 % světové produkce papriky, přičemž 60 % vyváží na zahraniční trhy. Hlavními odběrateli je Německo, Rakousko a státy CEFTA. 17

PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČESKÉ REPUBLICE Osevní plochy zeleniny se podle údajů ČSÚ v roce 2000 snížily oproti roku 1999 o 2 450 ha, což představuje pokles o 7 %. Ke snížení výměry došlo u všech sledovaných druhů zelenin, kromě rajčat. Největší pokles ploch byl zaznamenán u kedluben (o 18 %), kapusty (o 14 %), celeru a mrkve (o 11 %). Podle odhadů ZUČM se v roce 2000 rozšířily plochy pro pěstování brokolice na 210 ha, póru na 620 ha, pekingského zelí na 820 ha a špenátu na 670 ha. Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v ČR v hektarech Zelenina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Celer 1 124 1 189 1 150 1 228 1 194 1 239 1 258 1 120 Cibule 5 917 5 803 6 086 6 078 5 322 5 721 6 023 5 571 Česnek 1 439 1 317 1 297 1 610 1 563 1 552 1 546 1 393 Hrách 1 595 1 698 2 107 2 292 1 992 1 937 2 244 2 136 Kapusta 1 347 1 264 1 300 1 160 1 145 1 152 1 119 963 Kedlubny 1 482 1 397 1 409 1 473 1 409 1 359 1 334 1 092 Květák 2 397 2 355 2 261 2 210 2 166 2 132 2 100 2 041 Mrkev 3 712 3 428 3 525 3 941 3 592 3 715 3 607 3 203 Okurky nakládačky 2 950 3 110 2 995 3 169 3 230 3 092 2 799 2 712 Okurky salátové 1 590 1 582 1 559 1 270 1 264 1 193 1 189 1 145 Petržel 1 318 1 390 1 464 1 521 1 473 1 624 1 681 1 652 Rajčata 1 896 2 047 2 196 2 420 2 009 1 996 1 929 1 983 Zelí hlávkové bílé a červené *3 848 *3 552 *3 508 *4 102 *3 883 *3 910 *3 788 *3 769 Ostatní zelenina 2 039 4 199 4 106 4 290 3 873 4 001 4 150 3 535 Zelenina celkem 35 349 34 331 34 963 36 764 34 115 34 624 34 766 32 316 Pramen: ČSÚ Poznámka: * - součet osevních ploch zelí hlávkového bílého a červeného Vývoj pěstování zeleniny v roce 2000 Ročník 2000 byl srážkově hluboce podprůměrný s nerovnoměrným územním rozdělením srážek. Teploty zimního období byly mírné bez větších výkyvů, sněhová pokrývka nízká, nesouvislá a tudíž zásoby vláhy byly v raném předjaří na velmi nízké úrovni. Za nadprůměrně vysokých teplot, spojených se suchem v jarním a letním období, došlo k přemnožení škůdců (housenek, dřepčíků, krytonosců, mšic zelných a molice vlaštovičníkové). Naopak výskyt chorob, kromě plísně bramborové a okurkové, byl sporadický. Nadměrné sucho v kombinaci s pozdějším lokálním krupobitím způsobilo největší škody na kořenové a košťálové zelenině a též na cibuli. Příznivý průběh pozdního léta a následně pak celého podzimu umožnil prodloužení vegetace. Na většině lokalit tento příznivý průběh počasí usnadnil sklizňové práce a umožnil dohnat vegetační zpoždění některých porostů pozdních košťálovin a pekingského zelí. Pro většinu druhů zelenin však panovaly příznivé sklizňové podmínky. Ztráty byly minimální a zlepšila se i výtěžnost tržního zboží a kvalita zeleniny určené ke skladování. U cibule a mrkve se významná část zboží, původně určená ke zpracování, přesunula do spotřeby čerstvé konzumní zeleniny hlavně z důvodu zániku velkých zpracovatelských kapacit. 18

GRAF 1 19

Celková sklizeň zeleniny v ČR v tunách Zelenina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 ** 2000 odhad ZUČM Brokolice - - - - - - - - 1 840 Celer 22 412 19 301 19 854 21 648 19 949 20 745 21 822-24 080 Cibule 87 858 77 675 94 444 100 409 83 085 88 172 99 145 78 824 79 108 Česnek 5 865 6 941 8 159 8 285 8 177 7 700 7 679-5 293 Fazol. lusky 2 488 2 250 1 400 1 225 1 400 1 800 1 250-1 080 Hrách 5 237 6 680 8 426 9 077 7 573 8 409 9 462-5 981 Kapusta 23 660 20 118 22 626 21 639 21 149 19 871 18 498-14 734 Kedlubny 25 066 19 753 22 120 23 405 22 172 19 401 20 502-16 162 Květák 42 832 40 127 37 978 35 989 34 252 35 268 33 606 33 212 31 227 Mrkev 75 554 68 315 72 915 90 551 73 949 76 410 78 665 61 576 61 498 Okurky nakl. 30 688 28 655 26 227 34 124 37 596 31 953 34 246 24 948 27 495 Okurky salát. 24 058 22 632 19 542 18 644 18 699 16 723 17 862 14 726 14 384 Paprika zelen. 5 415 3 150 7 700 6 300 4 620 4 500 4 800-5 075 Petržel 15 600 15 780 17 102 17 445 16 420 17 218 18 654-12 804 Pór..... 5 800 - - 9 920 Rajčata 36 518 35 562 38 446 28 458 23 130 30 028 34 053 30 334 30 340 Salát hláv. 11 051 7 050 9 350 8 500 6 400 5 800 8 400-7 980 Špenát 8 992 3 260 5 950 5 600 4 500 5 600 6 750-4 757 Zelí hl. bílé *118 663 *113 375 *116 373 *153 209 *133 139 *136 621 *132 657 *128 982 107 466 Zelí hl. červ. - - 21 434 Zelí peking...... 12 100 16 000-15 252 Ost. zelenina 31 263 32 199 19 474 28 726 25 238 8 736 8 464-35 645 Zelenina celkem 573 254 522 823 548 086 613 234 541 448 552 855 572 506-533 555 Pramen: ČSÚ, ZUČM Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a červené, ** odhad ČSÚ k 15. 9. 2000 20

Průměrný hektarový výnos v ČR v tunách Zelenina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000** 2000 odhad ZUČM Celer 19,63 16,11 17,26 17,79 16,81 16,95 17,42-21,50 Cibule 14,99 13,63 15,62 16,69 15,69 15,47 16,47 14,15 14,20 Česnek 4,07 5,27 6,29 5,28 5,23 4,96 4,97-3,80 Fazolové lusky 4,83 4,50 4,00 3,50 3,50 4,39 5,00-3,60 Hrách 3,32 3,93 4,15 4,07 4,09 4,37 4,22-2,80 Kapusta 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 17,32 16,52-15,30 Kedlubny 16,43 14,14 15,48 16,05 15,73 14,28 15,37-14,80 Květák 16,26 17,05 16,54 16,44 16,08 16,48 16,01 16,27 15,30 Mrkev 17,57 19,92 20,71 23,13 20,83 20,69 21,84 19,22 19,20 Okurky nakl. 10,30 9,22 8,76 10,77 11,72 10,34 12,27 9,20 11,70 Okurky salátové 14,77 14,26 12,61 15,29 14,79 14,05 15,02 12,86 12,90 Paprika zeleninová 11,03 9,30 14,00 14,00 11,00 10,71 15,00-14,50 Petržel 12,19 11,15 11,76 11,68 11,39 10,94 11,10-9,70 Pór..... 15,68 18,00-16,00 Rajčata 19,47 17,94 17,63 12,09 11,82 15,11 17,65 15,30 15,30 Salát hlávkový 10,68 6,71 11,00 10,00 8,00 7,63 12,00-11,40 Špenát 9,81 3,43 8,30 8,00 9,00 11,50 9,00-7,10 Zelí hlávkové. červ. 22,33...... - 29,90 Zelí hlávkové bílé 31,54 *31,90 *32,16 *37,39 *35,05 *35,08 *35,10 *34,23 35,20 Zelí pekingské..... 23,27 20,00-18,60 Pramen: ČSÚ, ZUČM Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a červené, ** odhad ČSÚ k 15. 9. 2000 Poznámka: U tržních producentů jsou uváděny spíše dolní hranice dosažených výnosů, odhady výnosů u zahrádkářů mohou celkový obraz významně zkreslovat. Košťálová zelenina Ročník byl pro raný květák pěstitelsky náročnější na závlahu, na uchování otužené, nepřerostlé sadby apod., což se projevilo negativně na výnosu a na kvalitě růžic. U letního květáku z důvodu nadměrně vysokých teplot a sucha docházelo k předčasné tvorbě nekvalitních růžic. Vývoj pozdních odrůd květáku se opozdil, avšak díky velmi příznivému počasí ke konci vegetace dosáhla většina porostů konzumní zralosti a požadované jakosti. Spotřebitelská poptávka však převažovala nad nabídkou, a to i z důvodu dalšího poklesu pěstitelských ploch. Pěstitelské plochy raného hlávkového zelí se dále omezily, trvale klesá i spotřebitelská poptávka po tomto druhu zeleniny. Nerovnoměrné vzcházení pozdního a kruhárenského zelí komplikovalo herbicidní zásahy, avšak vlivem příznivějších podmínek pozdního léta a podzimu se stav porostů zlepšil natolik, že i na velmi prořídlých porostech byl vyšší výnos, a tak celkový výpadek sklizně nepřesáhl 20 %. Skladovatelné zelí zaujímá zhruba 20 % až 25 % celkové plochy hlávkového zelí a sklizeň byla nadprůměrná a v dobré kvalitě. V pěstování je dávána přednost malohlávkovým odrůdám a zahuštěným porostům. K mírnému rozšíření ploch došlo u raných kedluben, probíhá u nich i rozšíření o odrůdy lépe vyhovující požadavkům trhu. Podstatné rozšíření zaznamenalo pěstování brokolice. Znatelný je vstup odrůd vhodných pro různé termíny pěstování. Převažuje pěstování růžicového typu na úkor výběžkatého. 21