Moderní metody řízení nákladů

Boris Popesko, Šárka Papadaki prosperita firmy Moderní metody řízení nákladů Jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení 2., aktualizované a rozšířené vydání

Boris Popesko, Šárka Papadaki prosperita firmy Moderní metody řízení nákladů Jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení 2., aktualizované a rozšířené vydání Grada Publishing

Nakladatelství děkuje za podporu při vydání publikace společnostem greiner assistec s.r.o. greiner packaging slušovice s.r.o. doc. Ing. Boris Popesko, Ph.D. Ing. Bc. Šárka Papadaki, Ph.D. Moderní metody řízení nákladů Jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení 2., aktualizované a rozšířené vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6120. publikaci Vydání knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědný redaktor Petr Somogyi Grafická úprava a sazba Jan Šístek Návrh a zpracování obálky Eva Hradiláková Počet stran 264 Druhé vydání, Praha 2016 Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., Moravany Grada Publishing, a.s., 2016 ISBN 978-80-271-9051-5 (epub) ISBN 978-80-271-9050-8 (pdf) ISBN 978-80-247-5773-5 (print) Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah O autorech... 9 Úvod... 11 1 Aktuální trendy v řízení nákladů... 13 1.1 Zvyšování výkonnosti a snižování nákladů... 17 1.2 Na které náklady se zaměřit... 19 2 Náklady a jejich klasifikace... 27 2.1 Pojetí nákladů: účetní náklady a manažerské náklady... 27 2.2 Metody klasifikace nákladů... 31 2.2.1 Druhové členění nákladů... 31 2.2.2 Rozdělení nákladu podle účelu, ke kterému byly vynaloženy... 34 2.2.3 Kalkulační členění nákladů... 36 2.2.4 Klasifikace nákladů ve vztahu k objemu prováděných výkonů... 38 2.2.5 Náklady produktu a náklady období... 42 2.3 Modelování nákladů... 43 2.3.1 Analýza bodu zvratu (Cost-Volume Profit Analysis)... 43 2.3.2 Provozní páka... 46 2.4 Náklady z pohledu manažerského rozhodování... 47 2.4.1 Oportunitní náklady... 50 2.4.2 Kalkulační druhy nákladů... 51 2.5 Vývoj struktury nákladů organizací a jeho dopad na kalkulace nákladů... 56 3 Nákladové kalkulace základ nákladového řízení... 59 3.1 Přiřazování nákladů objektu nákladová alokace... 60 3.1.1 Alokační fáze... 62 3.1.2 Alokační principy... 63 3.2 Objekty nákladové alokace... 65 3.3 Kalkulační systém... 67 3.3.1 Kalkulace ceny a kalkulace nákladů... 67 3.3.2 Předběžné a výsledné kalkulace... 68 3.4 Struktura nákladů v rámci kalkulace... 70 3.4.1 Klasický kalkulační vzorec... 71 3.4.2 Retrográdní kalkulační vzorec... 73 3.4.3 Kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady... 73 3.4.4 Dynamická kalkulace... 74

3.5 Akumulace nákladů v rámci kalkulačních systémů... 75 3.6 Klasifikace metod kalkulací nákladů... 76 3.6.1 Absorpční a neabsorpční kalkulace... 77 3.6.2 Kalkulace v zakázkové a hromadné výrobě... 80 4 Kalkulace nákladů v hromadné výrobě... 81 4.1 Tok materiálových, mzdových a režijních nákladů... 82 4.2 Kalkulace dělením... 82 4.3 Kalkulace dělením s ekvivalenčními čísly... 83 4.4 Fázová a postupná metoda kalkulace... 85 4.5 Kalkulace sdružených výkonů... 89 4.6 Dynamická kalkulace... 93 5 Kalkulace nákladů v zakázkové výrobě... 95 5.1 Základní charakteristiky kalkulací v zakázkové výrobě... 95 5.1.1 Kalkulace přímých materiálových nákladů... 96 5.1.2 Kalkulace přímých mzdových nákladů... 96 5.1.3 Přiřazení režijních nákladů výroby... 97 5.1.4 Důvody využití předkalkulované režijní sazby... 98 5.1.5 Volba rozvrhové základny pro režijní náklady... 98 5.1.6 Výpočet nákladů na jednotku produktu... 99 5.2 Přirážková kalkulace... 99 5.2.1 Stanovení rozvrhové základny a výpočet režijní přirážky a sazby... 99 5.2.2 Sumační a diferencovaná varianta přirážkové kalkulace... 101 5.2.3 Přirážková kalkulace v sektoru služeb... 107 5.2.4 Stanovení výše a struktury režijních přirážek a sazeb... 107 5.2.5 Nejvýznamnější omezení přirážkové kalkulace... 109 5.2.6 Negativní dopady nesprávného přiřazení režijních nákladů... 112 5.2.7 Problém úzkého místa u režijních středisek... 113 5.2.8 Konstrukce přirážkové kalkulace v praxi... 114 6 Kalkulace neúplných nákladů... 115 6.1 Varianty aplikace kalkulace variabilních nákladů... 119 6.2 Využití kalkulace variabilních nákladů v praxi... 121 6.3 Rozhodování o struktuře výkonů pomocí kalkulace variabilních nákladů... 122 6.4 Podpora cenových rozhodování... 123 6.5 Přínosy a omezení kalkulace variabilních nákladů... 123 6.6 Průtokové účetnictví... 124 6.6.1 Ukazatele průtokového účetnictví... 128 6.6.2 Využití průtokového účetnictví... 129 6.6.3 Výhody a omezení průtokového účetnictví... 131 6.7 Srovnání kalkulace variabilních nákladů a průtokového účetnictví... 133

7 Kalkulace podle aktivit (Activity-Based Costing)... 135 7.1 Základní principy kalkulace podle aktivit... 137 7.1.1 Tok nákladů v ABC kalkulaci... 138 7.1.2 Klasifikace nákladů v ABC kalkulaci... 139 7.1.3 Aktivity... 140 7.1.4 Hierarchie aktivit... 141 7.1.5 Vztahové veličiny aktivit (cost drivers)... 143 7.1.6 Míra výkonu aktivity... 144 7.1.7 Náklady a procesy v ABC kalkulaci... 146 7.2 Základní etapy tvorby ABC systému... 146 7.2.1 Úprava účetních dat... 147 7.2.2 Definice aktivit a nákladových objektů... 148 7.2.3 Procesní nákladová analýza přiřazení nákladů aktivitám... 152 7.2.4 Analýza aktivit definice vztahových veličin, kalkulace jednotkových nákladů aktivit... 156 7.2.5 Přiřazení nákladů aktivit nákladovým objektům... 166 7.3 Informace poskytované metodou ABC a jejich využití... 173 7.3.1 Zpětná analýza nákladů... 173 7.3.2 Měření výkonu aktivit... 175 7.3.3 Analýza ziskovosti zákazníků... 176 7.3.4 Multidimenzionální analýza... 178 7.3.5 Modelování scénářů... 179 7.4 Využití ABC doma a ve světě... 179 7.5 Vliv aplikace metody ABC na výkonnost firem... 180 7.6 Nedostatky a omezení kalkulace podle aktivit (ABC)... 181 7.7 Time-Driven Activity Based Costing (TD-ABC)... 181 7.7.1 Postup metody TD-ABC... 183 7.7.2 Časové rovnice... 183 7.7.3 Výhody a nevýhody TD-ABC... 185 7.7.4 Specifické problémy TD-ABC... 185 7.7.5 Využití TD-ABC v praxi... 187 8 Řízení podle aktivit (ABM) a jeho vazby na ostatní disciplíny nákladového řízení... 189 8.1 Podpora strategií... 190 8.2 Analýza procesů a aktivit... 190 8.3 Účtování s časovou hodnotou peněz... 193 8.4 Řízení plýtvání a kvality... 194 8.5 Řízení ziskovosti... 195 8.6 Benchmarking... 195 8.6.1 Nákladový benchmarking... 196 8.7 Outsourcing... 199 8.7.1 Vztah outsourcingu a ABC... 201

9 Strategické nástroje nákladového řízení... 203 9.1 Kalkulace cílových nákladů... 204 9.1.1 Postup tvorby kalkulace cílových nákladů... 205 9.1.2 Výhody a omezení kalkulace cílových nákladů... 212 9.1.3 Kaizen costing... 213 9.2 Kalkulace životního cyklu výrobku... 213 9.2.1 Tvorba kalkulace životního cyklu... 214 9.2.2 Využití kalkulace životního cyklu... 217 10 Moderní systémy rozpočtování... 219 10.1 Tradiční systémy rozpočtování a jejich omezení... 219 10.1.1 Fáze rozpočtového procesu... 220 10.1.2 Nedostatky tradičních způsobů tvorby a hodnocení rozpočtů... 221 10.2 Nové přístupy k rozpočetnictví... 223 10.3 Activity-Based Budgeting... 225 10.3.1 Základní etapy ABB procesu... 226 10.3.2 Rozdíly mezi ABB a tradičním rozpočetnictvím... 229 10.4 Beyond Budgeting... 230 10.4.1 Základní principy Beyond Budgeting... 232 10.4.2 Implementace Beyond Budgeting... 235 10.5 Zero-Based Budgeting... 236 10.5.1 Základní charakteristiky ZBB... 237 10.5.2 Výhody a nevýhody ZBB... 241 10.6 Využití výkonnostních ukazatelů (KPI) v rozpočetnictví... 242 11 Metoda standardních nákladů (Standard Costing)... 245 11.1 Implementace metody standardních nákladů... 245 11.1.1 Stanovení standardů... 246 11.1.2 Zjištění skutečných veličin a odchylek od standardů... 247 11.1.3 Analýza odchylek a určení odpovědnosti... 248 11.2 Klasifikace odchylek... 248 11.2.1 Odchylka přímého materiálu... 249 11.2.2 Odchylka přímých mezd... 250 11.2.3 Odchylky režijních nákladů... 251 11.2.4 Odchylky v tržbách... 252 Závěr... 255 Abstrakt/Abstract... 257 Seznam zkratek... 259 Literatura... 261 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

O autorech / 9/ O autorech Boris Popesko (*1978) Působí jako akademický pracovník na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a na Vysoké škole podnikání a práva, a.s. V roce 2005 ukončil doktorské studium v oboru ekonomika a management, v roce 2010 byl habilitován v oboru ekonomika a management podniku. Profesně se zaměřuje na oblast podnikové ekonomiky, metod řízení nákladů a výkonnosti a ekonomiku služeb a zdravotnictví. Byl řešitelem několika výzkumných projektů (GAČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR) a je autorem řady monografií a vědeckých článků. Během své dosavadní profesní kariéry absolvoval množství zahraničních pobytů, účastnil se různých konferencí a seminářů. Rovněž působil na zahraničních univerzitách jako hostující profesor. Více než deset let se věnuje podnikovému poradenství a vede vlastní firmu, zaměřenou na poradenství v oblasti řízení a snižování nákladů a zvyšování výkonnosti. Šárka Papadaki (*1984) Pracuje na pozici odborného asistenta na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde také v roce 2014 dokončila doktorské studium v oboru finance. Zaměřuje se na oblast podnikové ekonomiky, a to především na řízení nákladů ve službách a ve zdravotnických organizacích. Během své odborné kariéry se podílela na práci vědeckého týmu a byla řešitelkou několika vědeckých projektů. Publikovala řadu vědeckých článků věnovaných oblasti řízení nákladů. Pravidelně navštěvuje mezinárodní vědecké konference, účastní se stáží a přednáší na zahraničních univerzitách.

Úvod Úvod 11 / Dostává se vám do rukou druhé vydání publikace Moderní metody řízení nákladů, které obsahově rozšiřuje a přepracovává původní vydání z roku 2009. Domnívám se, že se nám na základě ohlasů od čtenářů a studia vývoje metod řízení nákladů v uplynulých letech podařilo vytvořit kvalitní text, který nabízí přehled o řadě aktuálních témat souvisejících s nákladovým řízením firem. Při sestavování této publikace jsme se snažili překlenout rámec tradičního tuzemského přístupu k manažerskému účetnictví, který byl definován v 70. a 80. letech 20. století, a pokusili jsme se v daleko větší míře reflektovat strukturu a obsah manažerského účetnictví běžné v anglosaské literatuře a s nimi související důraz na tzv. cost management, tedy management nákladů, který je zde vnímán v daleko širším pojetí, než tomu bylo v případě pojmu řízení nákladů užívaného v tuzemské literatuře. Základní osa publikace zůstává ve srovnání s předchozím vydáním shodná. Jedná se tedy zejména o prezentaci metod a nástrojů, které umožňují poznat příčinu vzniku nákladů, podstatu vazeb mezi náklady a výkony podniku, a dokážou nabídnout možnosti, jak náklady cílenými kroky ovlivňovat. Současné podnikatelské prostředí se vyznačuje extrémním tlakem na náklady podniku a jeho schopnost tvorby hodnoty. K ne úplně správným postupům, které se často v podnikovém řízení uplatňovaly zejména v kontextu ekonomické krize, pak patří násilné a často bezmyšlenkovité osekávání nákladů. Tyto primitivní postupy mohou mít negativní vliv na organizaci a její schopnost generovat zisk či tvořit hodnotu. Z důvodu komplexnějšího zaměření publikace a snazšího pochopení principů i potřebnosti pokročilejších metod řízení nákladů se v úvodu publikace nevyhneme určité rekapitulaci základních pojmů nákladového a manažerského účetnictví. Tento výklad ovšem nepojímáme jako encyklopedický souhrn současného manažerského účetnictví, nýbrž jako přehled vybraných témat, který je nezbytný pro pochopení dalšího textu. Jak již bylo řečeno, při prezentaci těchto tradičních témat jsme narušili zaběhlý rámec tuzemského pojetí manažerského účetnictví, ale pokusili se nastínit jeho fúzi s metodami klasifikace běžnými v zahraniční literatuře, které podle našeho názoru lépe reflektují systémy používané v současné podnikové praxi. Tento odlišný přístup se týká zejména klasifikace kalkulací nákladů, jež patří mezi nejdůležitější metody řízení nákladů. Stejně jako v předešlém vydání publikace jsme se primárně zaměřili na zevrubný popis moderních metod řízení nákladů. Významná část publikace je věnována konceptu procesního řízení nákladů (Activity-Based Costing and Management). Jsou v ní publikovány výsledky naší několikaleté výzkumné a konzultantské činnosti. Tuto část publikace jsme nově rozšířili o vysvětlení metody Time-Driven Activity-Based Costing. Stejným způsobem jsou v rámci publikace popsány metody strategického řízení nákladů a moderní metody rozpočetnictví, jmenovitě metody Activity-Based Budgeting, Beyond Budgeting a Zero-Based Budgeting. Nově jsme publikaci obohatili o vysvětlení konceptu průtokového účetnictví (Throughput Accounting) nebo o metodu standardních nákladů. Nově rozebíráme také metody řízení výkonnosti a jejich vazby na metody řízení nákladů, plánování a rozpočetnictví.

12 / Moderní metody řízení nákladů I když výčet metod, které jsou v rámci publikace prezentovány, jistě není komplexní, domnívám se, že představuje popis těch nevýznamnějších konceptů řízení nákladů, které se v současnosti ve světě prosazují. Čtenář zde nalezne dostatek odpovědí na otázky týkající se využitelnosti a aplikovatelnosti těchto moderních konceptů v tuzemské podnikové praxi. V knize jsou shrnuty poznatky, k nimž jsme dospěli na základě dlouholeté výzkumné činnosti v oblasti řízení nákladů a konzultantské činnosti, kde jsme měli možnost realizovat několik projektů implementace těchto moderních systémů řízení nákladů v podnikové praxi. Věříme tedy, že publikace bude mít ohlas nejen v akademické sféře, ale také v podnikové praxi, kde může napomoci bližšímu seznámení s moderními metodami řízení nákladů, které v ní jsou ve stále vyšší míře využívány.

Aktuální trendy v řízení nákladů / 13 1 Aktuální trendy v řízení nákladů Nástroje řízení nákladů a účetní systémy mají za sebou více než stoletou historii, kdy se vyvíjely z jednoduchých systémů účetní evidence až po komplexní EPR systémy se softwarovou podporou. Nástroje řízení nákladů se vyvíjely v kontextu rozvoje manažerského účetnictví, které dnes představuje v rámci ekonomického řízení organizací jednu z nejvýznamnějších disciplín. Metody řízení nákladů a manažerské účetnictví historicky zdůrazňují svoji odlišnost od tradičního finančního účetnictví, které je řadou autorů považováno pro účely podpory manažerských rozhodnutí za nevhodné. Zvláště v tuzemských podmínkách je finanční účetnictví významně regulováno předpisy a účetními standardy, proto není vždy vhodné jako nástroj podpory manažerských rozhodnutí. Finanční účetnictví představuje základní zdroj informací a dat pro řídící pracovníky. Veškerá data a informace jsou ve finančním účetnictví souhrnně zveřejňována ve dvou základních výkazech. Prvním z nich je rozvaha, která nás informuje o majetku a kapitálu podniku, druhým je výkaz zisku a ztráty (zkráceně výsledovka), v kterém lze nalézt informace o nákladech a výkonech podniku. K těmto základním dokumentům se pak často řadí i výkaz o cash flow, který informuje o příjmech a výdajích podniku. Podrobnější informace lze pak ve finančním účetnictví čerpat z jednotlivých účtů, kde lze dohledat všechny primárně zaúčtované účetní položky. Veškeré informace jsou ve finančním účetnictví vykazovány v peněžních jednotkách. Finanční účetnictví obsahuje základní informace o nákladech a výkonech, které jsou podstatné pro celou řadu metod řízení nákladů. Tyto informace jsou ale pro jejich samotnou tvorbu samostatně velmi omezeně využitelné, a to z několika následujících důvodů (Král, 2010): Finanční účetnictví bylo primárně vytvořeno pro účely externích uživatelů (banky, orgány státní správy, vlastníci, akcionáři): to znamená, že struktura jeho výkazů a data v něm obsažená jsou primárně evidovány ve vztahu k okolí podniku. Například náklady jsou v druhovém členění, které vyjadřuje spotřebu externích zdrojů (nakoupený materiál nebo lidská práce). Stejně tak výkony jsou evidovány ve výnosech, respektive tržbách, které vyjadřují, kolik jsme za výkony prodané mimo podnik utržili. Finanční účetnictví zpravidla informuje o podniku jako celku. Externí uživatelé účetních informací obvykle nejsou zainteresování na evidenci informací o vnitropodnikové činnosti podniku. Zajímá je celkový výsledek hospodaření organizace. Informace o nákladech a výnosech jednotlivých závodů, dílen, divizí, produktových skupin apod. tedy nejsou ve finančním účetnictví evidovány. Informace poskytované finančním účetnictvím jsou téměř výhradně založeny na datech evidovaných v hodnotovém vyjádření, tedy v peněžních jednotkách. Finanční účetnictví nepracuje s naturálními veličinami, jako jsou kilogramy, kusy, metry apod. Finanční účetnictví je zaměřeno na evidenci dat týkajících se minulých období. Kompletní informace o minulém účetním období jsou zpravidla k dispozici až několik měsíců po

14 / Moderní metody řízení nákladů? skončení tohoto období. Nástroje řízení nákladů se však často zaměřují na budoucnost, což způsobuje problémy v oblasti vzájemné provázanosti dat. Nedostatečná je také periodicita vykazování informací ve finančním účetnictví. Souborné výkazy finančního účetnictví jsou zpravidla k dispozici jednou ročně, zpětně za uplynulé účetní období. Méně detailní a neúplné výkazy jsou k dispozici i čtvrtletně či v kratších časových periodách. Pojetí nákladů a výnosů ve finančním účetnictví nemusí odpovídat potřebám vnitřních uživatelů a metod řízení nákladů. Finanční účetnictví pracuje pouze s účetními (explicitními) náklady a výnosy a není schopné zohlednit celou řadu nákladů a výnosů neúčetního (implicitního) charakteru, které jsou pro rozhodování důležité. Jak bylo tedy uvedeno v předchozích bodech, finanční účetnictví a jeho informační schopnosti jsou z pohledu metod řízení nákladů do značné míry omezené. Řada ekonomů je k obsahu a formě finančního účetnictví silně kritická. Objevují se názory, že řídit firmu podle finančního účetnictví je stejné jako řídit auto podle zpětného zrcátka. Finanční účetnictví se často považuje za přeregulované. Změny v účetních standardech, které jsou vyvolány politickými rozhodnutími (jako například změna způsobu odepisování), nemají s reálnou ekonomikou zpravidla nic společného. Náklady a výnosy se chovají podle svých vlastních zákonů a pravidel, ne podle politických rozhodnutí v parlamentu. Významným problémem v rámci finančního účetnictví je také oceňování aktiv. Finanční účetnictví často vede k využívání nominálních cen a historických nákladů, které nereflektují skutečnou hodnotu daných aktiv a jejich vývoj v čase. Snaha o narovnání tohoto rozporu často vede ke vzniku různých položek, které se objevují ve výkazech finančního účetnictví a mají podobu různých přecenění, opravných položek apod., jež do značné míry deformují finální podobu finančních výkazů. Zcela samostatnou kapitolou v rámci finančního účetnictví je systém evidence nákladů, který v zásadě vychází z jednoduchého členění nákladů podle druhu (materiál, osobní náklady, odpisy apod.). Toto členění nedává dostatečné informace o skutečných příčinách spotřeby nákladů a jejich vztahu k podnikovým aktivitám. Finanční výkazy firem pak velmi často obsahují nesrozumitelné položky typu: ostatní provozní náklady, mimořádné náklady apod. Takto pojímané finanční účetnictví začalo být v posledních desetiletích velmi nevhodné pro účely podpory manažerských rozhodnutí nebo pro věcně správné ohodnocení, zda je v průběhu podnikatelského procesu tvořena hodnota či nikoliv. Na druhé straně přináší turbulentní doba a rostoucí požadavky manažerů stále vzrůstající nároky na kvalitu a rychlost informací pro rozhodování. Tradiční finanční účetnictví velmi často není schopné naplnit základní funkci účetnictví obecně, kterou je poskytnout všem zainteresovaným stranám spolehlivé informace o podnikatelské zdatnosti podniku při plnění jeho základní ekonomické funkce. Účetnictví by mělo být schopné zjišťovat, měřit a hodnotit za určité období míru zhodnocení vstupů, jež vcházejí do podnikové činnosti, tedy ziskovost (rentabilitu) vloženého kapitálu. V průběhu 20. století došlo v rámci ekonomické vědy a praxe k poznání, že účetnictví jako takové má odlišný obsah a úlohy ve vztahu k tomu, kdo je konečným uživatelem těchto informací. Zcela jiné nároky na informace budou mít zainteresovaní externí uživatelé účetních infor- Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Aktuální trendy v řízení nákladů / 15 mací, jako jsou orgány státní správy 1 nebo banky 2, jejichž cílem je přesná kvantifikace výsledků podniku (a to podle jednotné metodiky umožňující srovnávání více podnikatelských subjektů), odlišné nároky na účetní informace budou mít manažeři podniku, jejichž cílem je poznat a změřit skutečnou hodnotu, vytvořenou jednotlivými dílčími jednotkami a výkony uvnitř organizace. Zjednodušeně řečeno můžeme současné používané účetní systémy rozdělit do dvou kategorií: Finanční a daňové účetnictví, které tvoří účetní systém, primárně vytvořený pro potřeby externích uživatelů. Vzhledem ke skutečnosti, že externí uživatelé vyžadují od účetních systémů jednotný výklad a možnost srovnávat předkládané informace, musí být finanční a daňové účetnictví konstruováno podle striktních pravidel, regulujících veškeré jejich aspekty. 3 Manažerské účetnictví (Management Accounting) je určené manažerům a není předmětem mimopodnikové regulace. Je prakticky účelné, aby takový účetní systém byl konstruován a upraven pro potřeby konkrétního uživatele, respektive manažera. Každé odvětví se vyznačuje natolik odlišnými aspekty, že soubor nástrojů a forma takovéhoto typu účetnictví zpravidla bývá u různých firem zcela odlišná, což jak bylo již řečeno je účelné. První varianta manažerského účetnictví měla formu tzv. nákladového účetnictví, které se začalo rozvíjet zejména v souvislosti s rozvojem průmyslu. Jeho původním úkolem bylo zjišťování nákladů pro potřeby výsledné kalkulace, podle určité struktury a podle útvarů (zvláště režijních). Nákladové účetnictví se na rozdíl od manažerského účetnictví zaměřeného na budoucnost obrací do minulosti. Vývoj manažerského účetnictví je v posledních letech pak charakterizován silným důrazem na aktivní roli v procesu vzniku nákladů a výnosů. Náklady již nebývají považovány za neovlivnitelné a účetnictví se neomezuje pouze na modelování variant budoucího vývoje, ale důraz bývá stále častěji kladen na cílené ovlivňování nákladů (například metody Target Costing). Pro označení tohoto moderního manažerského účetnictví se někdy používá výraz management nákladů 4 (Cost Management). Některé zahraniční publikace také hovoří o vyspělém či pokročilém manažerském účetnictví (Advanced Management Accounting). Management nákladů tedy může být definován jako soubor nástrojů a metod umožňujících aktivní ovlivňování nákladů s orientací na budoucnost (viz obrázek 1.1). 1 Jedná se například o finanční úřad nebo správu sociálního zabezpečení, jejichž zainteresovanost spočívá v zákonné povinnosti podniků odvádět těmto institucím odvody v podobě daní nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jejichž výše je zákonem přesně vymezena. Cílem těchto institucí je dostát zákonům a vyměřit na základě jednotného výpočtu odvody všem institucím, kterých se tato povinnost ze zákona týká. 2 Banky a jiné finanční instituce poskytují podniku kapitál. V rámci této činnosti je jejich zájmem změřit schopnost podniku splácet tyto závazky, a to na základě posouzení několika pevně definovaných ukazatelů. 3 Problematika klasifikace účetních systémů je v odborné literatuře velmi kvalitně a systémově vysvětlena. Z důvodu zaměření této publikace a jejího rozsahu zde tedy bude jen rámcově nastíněna. 4 Termín management nákladů je použit záměrně, jako odlišení od termínu řízení nákladů, který se v tradičním manažerském účetnictví chápe jako souhrn nástrojů z oblasti rozpočetnictví, kalkulací a technicko-hospodářských norem.