Protikorozní ochrana kovov ch objektû industriálního kulturního dûdictví

Protikorozní ochrana kovov ch objektû industriálního kulturního dûdictví Hana GEIPLOVÁ, Dagmar KNOTKOVÁ, Katefiina KREISLOVÁ A NOTACE: Kovové objekty tvofií skupinu objektû, které vyïadují respektování specifick ch aspektû pfii fie ení jejich ochrany proti pûsobení prostfiedí. Jejich hmotná podstata podléhá atmosférické korozi a vzniklé korozní defekty limitují Ïivotnost. Koncepce racionálního a památkovû etrného pfiístupu vznikne systematickou spoluprací korozních inïen rû, památkáfiû, konzervátorû a vlastníkû. Pfiíspûvek seznamuje se základními pfiístupy protikorozní ochrany a úlohou korozních inïen rû pfii fie ení dané tematiky. 1 2 Úvod Technické památky dokumentují v voj ãinnosti lidstva. Dávají moïnost vnímat krásu a zpûsob provedení jednotliv ch strojû, prûmyslov ch areálû nebo sledovat v voj specifick ch v robních technologií. Základním pfiedpokladem pro dlouhodobé zaji tûní této moïnosti je zachování a soustavná údrïba hmotné podstaty industriálního kulturního dûdictví. 1 Problematika pfiedloïeného pfiíspûvku má pfiím vztah k 5. kapitole Charty industriálního dûdictví ÚdrÏba a zachování, a to se zamûfiením na ocelové konstrukce a strojní vybavení. Úãinná protikorozní ochrana v znamnû pfiispívá k zachování industriálního dûdictví, volba opatfiení v ak musí vycházet ze znalosti úãelu a údrïby objektu v minulosti, stejnû jako pfiihlíïet k souãasnému stavu i k pfiípadné adaptaci lokality na nové vyuïití. Kovové objekty, jako jsou rozmûrné ocelové konstrukce ãi technologické jednotky, tvofií relativnû malou skupinu, která ale vyïaduje respektování specifick ch aspektû pfii fie ení problematiky jejich ochrany proti pûsobení prostfiedí, a to jak z hledisek památkové péãe, tak z hledisek protikorozní ochrany a dal ích. 2 Stává se tak zejména z toho dûvodu, 1 Základním dokumentem, kter definuje industriální dûdictví a uvádí i zásady jeho údrïby a zachování, je Charta industriálního dûdictví, pfiijatá roku 2003 v NiÏním Tegilu Mezinárodním v borem pro obnovu industriálního dûdictví (TICCIH). Charta definuje industriální dûdictví jako pozûstatky industriální kultury, které mají historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vûdeckou hodnotu. Jsou to rûzné stavby a strojní zafiízení, dílny, továrny, ml ny, skladi tû, obchody, doly, místa, kde se zpracovávají a ãistí suroviny, a objekty, kde se vyrábí, pfiená í a vyuïívá energie. Patfií sem i dopravní stavby a ve kerá infrastruktura, místa mající vztah k prûmyslu, vãetnû objektû slouïících k bydlení, bohosluïbû a vzdûlávání. Charta dále vymezuje hodnoty industriálního dûdictví, zdûrazàuje v znam identifikace, dokumentace a v zkumu pro tuto V echny fotografie pocházejí z archivu SVÚOM, s. r. o., a byly pofiízeny v letech 2008 2010 na rûzn ch technick ch památkách âeské republiky (DÛl Michal, DÛl Mayrau, DÛl Samson, DÛl Robert, DÛl Vojtûch, DÛl Anna, DÛl Petr Bezruã, DÛl Hlubina, Vítkovické Ïelezárny a dal í). Obr. 1, 2. Pfiíklad degradované vrstvy nátûrû na ocelové konstrukci tûïní vûïe. oblast kulturního dûdictví, vûnuje se dále problematice právní ochrany, údrïby a zachování industriálního dûdictví. Uvádí také potfiebu vzdûlávání a prezentace. 2 Problematice je v âeské republice dlouhodobû vûnována péãe (pfiíslu ná pracovi tû Národního památkového ústavu i V zkumné centrum prûmyslového dûdictví âvut v Praze). Smûry fie ení dokumentují zejména práce E. Dvofiákové, M. Matûje, B. Fragnera a dal ích, napfiíklad MATùJ, Milo. Autentická expozice dolu Michal. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 6, s. 454 455. ISSN 1210-5538; KLÁT, Jaroslav; MATùJ, Milo. Národní kulturní památka DÛl Michal/Petr Cingr v Ostravû. V Ostravû : NPÚ ÚOP v Ostravû, 2007. 440

3 4 Obr. 3. Pfiíklad degradované vrstvy nátûru. Obr. 4. Pfiíklad stratigrafie obnovovaného nátûrového systému na tûïní vûïi. Ïe jejich hmotnou podstatu tvofií pfieváïnû ocel, pfiípadnû i dal í kovy, které podléhají atmosférické korozi, a vzniklé korozní defekty sice spoluvytváfiejí charakter dfiíve provozovaného objektu, zároveà v ak limitují jeho Ïivotnost. 3 Pfiitom se napfiíklad v pfiípadû tûïních vûïí jedná o dominantu lokality, která je i pro náv tûvníky urãit m symbolem celého komplexu. Úspû né fie ení zásahu vyïaduje citlivou systematickou spolupráci památkáfiû, korozních inïen rû a realizátorû prací, protoïe vhodná fie ení mohou b t odli ná od materiálû a technik uïívan ch v restaurátorské praxi. Rozsáhlé znalosti korozních inïen rû o souãasn ch prostfiedcích a technologiích protikorozní ochrany jsou plnû vyuïitelné pouze pfii respektování urãit ch hodnot minulosti i souãasnosti chránûného objektu. Nová, pfiípadnû modifikovaná opatfiení jsou pfiínosem pro v echny zúãastnûné. V roce 2009 zahájená spolupráce pfiedstavitelû NPÚ a SVÚOM byla základnou pro formulaci mezioborov ch problémû, 4 ale i pro hledání inovativních pfiístupû, 5 které budou ku prospûchu zachování kovov ch slo- Ïek. PrÛzkum stavu, zejména korozních projevû u vybran ch pfiedstavitelû, byl nutn m vstupem SVÚOM do fie- ené problematiky. 1. StupeÀ a charakter korozního znehodnocení vybran ch objektû Materiálové, technické i technologické charakteristiky kovov ch objektû technick ch památek jsou velmi rûznorodé a ãasto vysoce specifické. 6 Jako základ pro poznání stavu objektû a formulaci pfiístupû k fie ení v mezioborovém i koroznû-inïen rském smyslu byla vymezena skupina v znamn ch pfiedstavitelû, a to ocelové konstrukce ve vnûj ím i vnitfiním prostfiedí a velká strojní zafiíze- 47 s. ISBN 80-85034-34-4. V zkum se zamûfiuje pfiedev ím na základní evidenci a dokumentaci objektû a anal zu charakteristik historick ch, stavebních ãi provozních. StupeÀ znehodnocení b vá zachycen spí e pouze ve vztahu ke stavebním zmûnám. Omezená pozornost je vûnována posouzení korozního znehodnocení kovov ch prvkû a celkû a moïnostem aplikace vhodné protikorozní ochrany. 3 Problematika odborného vyhodnocení zmûn vyvolan ch pûsobením prostfiedí na technické památky (atmosférické i provozní) není systematicky fie ena ani v oboru koroze, ani v památkové péãi, i kdyï pro pochopení zmûn objektu v ãase i pro moïnost jeho údrïby i zachování je toto poznání základním pfiedpokladem. Poznání lze ov em uplatnit v rámci následného opatfiení pouze pfii respektování památkov ch i technicko-inïen rsk ch poïadavkû. Dokladem pochopení tohoto pfiedpokladu je napfiíklad práce interdisciplinární pracovní skupiny v Nûmecku: STEINPELT, Brigitte; BRUGGERHOFF, Stefan. Protection of Technical Cultural Heritage against Atmospheric Corrosion, Presentation of an Interdisciplinary Working Group of Conservators and Corrosion Specialists. Metal 95 : Proceedings of International Conference on Metal Conservation. London 1997, s. 228 232. ISBN 978-81-8424-344-4. Mezioborové pochopení problematiky dokládají i nûkteré práce prezentované na konferencích TICCIH a konferenci BIG STUFF BRUGGERHOFF, Stefan. Was verträgt ein Denkmal? Metalla, Forschungsberichte des Deutschen Bergbau-Museums. 1997, ã. 4. ISSN 0947-6229. 4 Na národní úrovni se mezioborová spolupráce v posledním období úspû nû rozvíjí se zamûfiením na protikorozní ochranu kovov ch objektû, kde byla formulována i hlediska vymezení pûsobnosti specialistû památkáfiû a korozních inïen rû tak, aby poïadavky úãinné protikorozní ochrany v oboustrannû pfiijatelné mífie respektovaly poïadavky památkové péãe (Národní památkov ústav, ústfiední pracovi tû, Zápis z mezioborového jednání ze dne 20. 7. 2009, spisov znak 833). Probíhající spolupráce ukazuje, jak obtíïné je slouãit poïadavky historické, památkové a technické i technologické. 5 K principûm a moïnostem navrïen ch variant protikorozních opatfiení byl zpracován podrobn v klad, napfiíklad GEIPLOVÁ, Hana; KREISLOVÁ, Katefiina. MoÏnosti povrchov ch úprav ocelov ch konstrukcí památek. Zpravodaj STOP (Kovy v památkové péãi). 2008, roã. X, ã. 2, s. 36 50. ISSN 1212-4168; KNOTKOVÁ, Dagmar; KREISLOVÁ, Katefiina. Protikorozní ochrana ocelov ch konstrukcí hornick ch technick ch památek. Praha, 2008. Archiv SVÚOM; KNOT- KOVÁ, Dagmar et al. Ochrana kovov ch technick ch památek proti atmosférické korozi. In Sborník konference konzervátorû a restaurátorû. Brno : Technické muzeum v Brnû, 2009, s. 17 21. ISSN 1801-1179; KNOTKOVÁ, Dagmar; KREISLOVÁ, Katefiina; GEIPLOVÁ, Hana. Mezioborové problémy protikorozní ochrany. In: PrÛmyslové dûdictví 2 : ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry. Praha : V zkumné centrum prûmyslového dûdictví Fakulty architektury âvut v Praze, 2010, s. 144 147. ISBN 978-80-01-04521-3. 6 Základní zásady vztahující se k údrïbû a zachování industriálního kulturního dûdictví jsou uvedeny i v Chartû industriálního dûdictví. Zásahy mají sledovat zachování funkãní celistvosti lokality i objektû, odstranûní i zásadní zmûna prvkû objektu mûní historickou hodnotu a autentiãnost objektu. Vût í zmûny a zásahy se pfiedpokládají pfii adaptaci lokality na nové vyuïití, mûly by v ak b t respektovány v znamné charakteristiky i hodnoty lokality, respektive objektu. Dává se pfiednost zásahûm vratn m, coï, jak bude podrobnûji uvedeno dále, je pro uplatnûní úãinné protikorozní ochrany problematické. V echny zásahy a opatfiení je tfieba podrobnû dokumentovat. Dokumentovat je nutné zejména informace o dfiíve uïit ch a v souãasné dobû nahrazen ch technologiích. 441

Rez pod nátûry, zejména v místech spojû, má vrstevnat charakter. Byla vysoce pfiekroãena mez ochranné úãinnosti nátûrû, na nûkter ch plochách konstrukcí nátûrov systém dosud vykazuje ãásteãnou ochrannou úãinnost, pokud byl jako základní vrstva primární protikorozní ochrany pou- Ïit sufiíkov nátûr (obr. 5). 9 5 Obr. 5. Anal za vzorku nátûru provedená z povrchu spodní vrstvy v místech oranïového odstínu zfietelnû prokázala vysok v skyt olova. ní ve vnitfiním prostfiedí. Na objekty tohoto typu byl zamûfien orientaãní prûzkum, ãásteãnû realizovan spoleãnû s odborníky památkové péãe (NPÚ ÚP a NPÚ ÚOP v Ostravû). 7 Poznatky z prûzkumû i zku enosti pfii aplikaci protikorozní ochrany jsou vyuïitelné v ir ím smyslu. Ocel, respektive slitiny Ïeleza jsou materiály velmi citlivé na pûsobení atmosférického prostfiedí, snadno a rychle podléhají koroznímu napadení, a proto se vïdy pouïívají s protikorozní ochranou. V období provozu tûïních zafiízení byla jejich protikorozní ochrana souãástí bûïné údrïby a oprav zafiízení. Protikorozní ochrana byla realizována aplikací maziv na pohyblivé ãásti strojû a aplikací nátûrov ch povlakû na ostatní ãásti strojû ãi nosné ocelové konstrukce. Provoz zafiízení omezoval v skyt ovlhãení povrchû strojû a konstrukcí, tedy i podmínky pro vznik jejich korozního po kození. Nátûrové povlaky byly v nûkter ch pfiípadech obnovovány v relativnû pravideln ch intervalech odpovídajících Ïivotnosti povlakû 10 aï 15 let (obr. 1 4), ale dle informací pamûtníkû zûstaly nûkteré konstrukce bez obnovy nátûrov ch povlakû po dobu více neï 30 let. Po vyfiazení tûïních zafiízení z provozu jiï nebyla povrchová úprava konstrukcí provádûna a po kození nátûrov ch povlakû a koroze základního materiálu dosáhly takového stupnû, Ïe jiï nelze provést aplikaci dal í vrstvy nátûru bez dûkladného odstranûní star ích degradovan ch vrstev a objemn ch vrstev korozních produktû zahrnujících i odbûr ãásti základního materiálu. Bez takovéhoto technologického postupu nelze dosáhnout odpovídající Ïivotnosti novû aplikovaného nátûrového systému. V letech 2006 2010 bylo provedeno hodnocení fiady objektû industriálního dûdictví hutnického prûmyslu z poãátku 20. století (Pfiíbram, Ostrava, Zb ov, Kladno). V sledky hodnocení lze shrnout do nûkolika obecn ch závûrû. PrÛzkumy zahrnuly ocelové konstrukce v plném rozsahu, ale detailní hodnocení bylo provedeno pro tûïní vûïe. 1.1 Dlouhodobû neudrïované ocelové konstrukce tûïních vûïí Ocelové konstrukce industriálních památek jsou velmi rozsáhlé. StûÏejním objektem hornick ch památek je tûïní vûï, jejíï v znamná ãást je umístûna i v jámové budovû. Na pfiízemním podlaïí jámové budovy, které je achtou tûïní vûïe spojeno s podzemními prostory, je korozní namáhání vyjádfiené stupnûm korozní agresivity vy í neï na vnûj ím prostfiedí dané lokality, zvlá tû v pfiípadû, Ïe jáma byla v du nou jámou dolu. Ve vy ích podlaïích jámové budovy je korozní agresivita niï í neï na volném prostranství. 8 Podrobné informace o údrïbû ãi obnovû protikorozních opatfiení konstrukcí v minulosti nejsou obvykle k dispozici. V souãasné dobû je vût ina ploch ocelov ch konstrukcí tûïních vûïí pokryta zbytky znaãnû zestárl ch, místnû silnû podkorodovan ch nátûrû. 7 Byly spoleãnû prohlédnuty ocelové konstrukce dûlního a metalurgického kulturního dûdictví na Ostravsku, a to jak objekty, kde se pfiedpokládá údrïba a obnova protikorozní ochrany bez v znamn ch zmûn do souãasného vyuïití jako dokladu industriální minulosti (ocelové konstrukce na dolech Michal, Hlubina, Bezruã, Anselm), tak i objekty v areálu Vítkovick ch Ïelezáren, kde se plánují zmûny smûfiující k novému vyuïití lokality (vysoké pece, potrubní mosty, plynojem v novû koncipovaném centru pro vûdu, kulturu a turismus). Spoleãn pfiístup je ovûfiován v rámci podrobného prûzkumu a návrhu protikorozní ochrany tûïní vûïe Dolu Michal. Sledují se i hlediska ekonomická a vztah k Ïivotnímu prostfiedí. DÛl Michal je národní technickou památkou, kde závaïn podíl pfiedstavují ocelové konstrukce a unikátní kovové strojní vybavení. V sledky spoleãn ch prací budou iroce vyuïitelné. Souãasné v sledky shrnují zprávy SVÚOM. 8 Specifikace prostfiedí ve smyslu korozního namáhání se uvádí stupnûm korozní agresivity, pfiípadnû doplàující informací, pokud se uplatàují i specifické provozní a dal í vlivy. Klasifikace korozní agresivity atmosférick ch prostfiedí se obecnû odvozuje ve smyslu norem âsn ISO 9223 aï âsn ISO 9226 Koroze kovû a slitin Korozní agresivita atmosfér, které definují stupnû korozní agresivity, uvádûjí unifikované postupy pro odvození a poskytují rámcové podklady pro prognózu dlouhodobého chodu koroze. Pro málo agresivní vnitfiní prostfiedí, kde mohou b t umístûny strojní celky, se postupuje pfii odvození stupnû korozní agresivity dle normy âsn ISO 11844 Koroze kovû a slitin Klasifikace vnitfiních atmosfér s nízkou korozní agresivitou. Souãasné rozloïení korozní agresivity na území âr pro kovy je zpracováno formou technické informace obsahující mapu rozloïení a doplàující údaje, KREISLOVÁ, Katefiina; KNOTKOVÁ, Dagmar; SKO EPOVÁ, Irena. Korozní mapa âr pro uhlíkovou ocel : speciální mapa. Praha : SVÚOM, 2008. [4] s. ISBN 978-80-903933-4-9. V oblasti Ostravy je korozní agresivita vnûj ích prostfiedí na stupni C3, dlouhodobé roãní korozní úbytky oceli lze tedy pfiedpokládat cca 10 µm/rok, v ostatních oblastech âr cca 5 µm/rok (Kladno, Pfiíbram). 9 Odstranûní star ch degradovan ch nátûrû s obsahem sufiíku je nákladné, protoïe je nutné se zbytky nátûru a pfiípadného abraziva nakládat jako s nebezpeãn m odpadem. âást nosné konstrukce tûïních vûïí je pokryta i vrstvou maziva z provozu vûïí. Jedná se o degradované vrstvy olejû, které sice pûsobí jako bariérová ochrana, 442

Vysoké korozní znehodnocení základního ocelového materiálu nastává v místû kotvení stojin, v dolních polohách stojin, v rozích a ve spojích, kde se hromadí neãistoty, ve tûrbinách pfieplátování styãníkû na rozích konstrukce a dal ích místech. Lokálnû korozní úbytky v znamnû zeslabují ocelové prvky, vyskytují se i místa, kde byla poru- ena celistvost prvku (obr. 6a, b). Tento stav sni- Ïuje stabilitu ocelové konstrukce. 10 StupeÀ korozního po kození ocelov ch konstrukcí v jámové budovû je niï í, i kdyï lokální kriticky koroznû po- kozená místa se vyskytují i tam (obr. 7a, b). Pokud byly pokusnû aplikovány nové nátûry, jiï po ménû neï roce expozice vykazují místní prokorodování v plochách, zejména u spár a na hranách. Pfiitom lze rekonstrukci a obnovu systému protikorozní ochrany na takov chto objektech realizovat na vysoké úrovni pfii zohlednûní poïadavkû památkáfiû a za uïití souãasn ch technologií pfiípravy povrchu a dostupn ch nátûrû lze zajistit dlouhodobou Ïivotnost zásahû. Ojedinûle byly hodnoceny i konstrukce, které se vymykají moïnosti oprav, oãi tûní a aplikace úãinné protikorozní ochrany. Ocelové konstrukce jsou celoplo nû pokryty rzí, která místnû vykazuje vrstevnat charakter, na ocelov ch konstrukcích se hromadí neãistoty a podíly odpadl ch vrstev rzi. Korozní projevy ve spojích jsou kritické. Porosty náletov ch dfievin vytváfiejí podmínky pro urychlení koroze. 1.2 Ocelové konstrukce tûïních vûïí s provedenou obnovou protikorozní ochrany V posledním období se zapoãalo s obnovou protikorozní ochrany nátûry u fiady ocelov ch konstrukcí tûïních vûïí za uïití moderních technologií a souãasn ch typû nátûrov ch systémû. Byl posouzen stav obnovené povrchové úpravy nátûrem na ocelové konstrukci tfií tûïních vûïí v rozmezí nûkolika mûsícû aï roku po aplikaci nátûru. 11 Konstrukce byly od zbytkû star ch nátûrû a rzi oãi tûny tryskáním, aplikovány byly souãasnû prûmyslovû pouïívané nátûrové systémy (epoxy- -polyuretanové), jejichï ochranná úãinnost by mûla b t minimálnû deset let. BliÏ í údaje o parametrech technologick ch procesû, pfiedepsan ch a dosahovan ch jakostních kritériích, stupni ãistoty povrchu pfied aplikací nátûru a fyzikálnû-mechanick ch vlastnostech nátûrû se nepodafiilo získat. Technické normy a zku enosti z praxe pfii provádûní povrchov ch úprav ocelov ch konstrukcí ukazují, Ïe jakostní kritéria lze dostateãnû definovat. Realizaãní firmy a pfiedev ím pracovníci památkové péãe nejsou s tûmito kritérii dostateãnû seznámeni. Technick dozor pfii provádûní povrchov ch úprav ocelov ch konstrukcí technick ch památek se uskuteãàuje jen v jimeãnû a nedostateãnû kvalifikovanû. Pfii orientaãním hodnocení stavu opravn ch nátûrû byla vyhodnocena fiada defektû: povlak nedosahuje poïadované tlou Èky, povlak byl naná en místnû na nedostateãnû oãi tûn povrch oceli (obr. 8), 12 povlak se odlupuje, prokorodovává a podkorodovává (obr. 9). 13 Tyto defekty byly nalezeny i tehdy, kdyï volba opatfiení byla v zásadû správná, jakost provádûn ch prací v ak nebyla dostateãnû kontrolována. 1.3 Ocelové konstrukce a objekty umístûné v podzemních, dûlních prostorách Velmi nároãné expoziãní podmínky jsou pro ocelové konstrukce a kovové materiály v podzemí. Ocelové konstrukce jsou trvale pokryty vlhkostí aï smáãeny kondenzátem, ãemuï odpovídá korozní napadení. 14 Ocelové konstrukce i napfiíklad vystavená tûïní zafiízení jsou v fiadû pfiípadû bez údrïby a jsou pokryty souvislou objemnou vrstvou rzi. Z toho dûvodu je obnova protikorozní ochrany velmi nároãná a vyïaduje pouïití speciálních postupû a prostfiedkû zaji Èujících dostateãnou Ïivotnost proveden ch zásahû v tûchto extrémních podmínkách, jinak dojde v relativnû krátké dobû k po kození nátûrov ch systémû. 1.4 Protikorozní ochrana strojních celkû TûÏní stroje jsou umístûny ve strojovnách, které nejsou obvykle vytápûny ani klimatizovány. Hlavní ãásti tûïních strojû se nacházejí v provozní hale budovy strojovny, dal í ãásti jsou umístûny v suterénu budovy. 15 âást povrchu strojû je opatfiena nátûrem (kryty, nosníky a dal í), bez povrchové úpravy jsou obvykle funkãní (pohyblivé) ãásti strojû. Lze pfiedpokládat, Ïe i na tûchto strojích byly nátûry prûbûïnû obnovovány, i kdyï ménû ãasto (men í rychlost degradace a vy í Ïivotnost i pfii provozu). 16 Tyto vrstvy nátûru ãasto praskají a odlupují se od podkladu (obr. 10). Soustavnû udrïovan stroj nevykazuje v znamné projevy korozního znehodnocení. U strojních zafiízení se vyskytují i jiné materiály neï ocel, napfiíklad mûì a mosaz na drobn ch pfiístrojích a pneumatick ch ãi hydraulick ch rozvodech. Vzhledem k vy í korozní odolnosti tûchto materiálû ve srovnání s ocelí je dostaãující protikorozní ochranou aplikace konzervaãních prostfiedkû. 2. Mezioborové problémy âasto fie en m problémem je rozpor vznikající z poïadavku památkové péãe, aby objekty odpovídaly vzhledovû stavu za provozu, 17 uplatnûní nov ch koncepcí vyuïití objektu, respektive areálu, ale téï skuteãnost, Ïe kovové, zejména ocelové památkové objekty nebyly po desetiletí udrïovány, natoï novû povrchovû chránûny. StupeÀ korozního po kození je vysok, mnohdy ohroïuje i hmotnou podstatu, pfiípadnû i stabilitu objektu. Je téï otázka, zda dvacet i více let zanedbání zá- ale postupem degradace se mûní jejich chemické sloïení a vznikají kysele pûsobící sloïky, které zvy ují korozní namáhání povrchu konstrukce. 10 Bylo odhadnuto, Ïe korozní oslabení profilû konstrukcí do cca 30 aï 40 % lze tolerovat za pfiedpokladu, Ïe zatíïení konstrukce bude ve stávajícím stavu mimo provoz a Ïe na oslabené detaily bude aplikována kvalitní protikorozní ochrana. Îádné oslabení konstrukce nelze pfiipustit v místû kotvení. 11 Podobné v sledky byly zji tûny i pro jiné ocelové konstrukce (Hlavní nádraïí v Praze, rozhledna Petfiín), kde byla opakovanû provádûna obnova protikorozní ochrany. 12 Dlouhodobû neudrïované konstrukce mají prvky, které je mimofiádnû obtíïné zbavit vrstev rzi (zdvojené profily). Obnovovací nátûry jsou pak naná eny, a to jen místnû, pfies tyto objemné vrstvy korozních produktû a zbytky star ch nátûrû. 13 Nûkteré kotevní prvky jsou fie eny tak, Ïe zahrnují prohlubnû a dutiny, které se obtíïnû ãistí i chrání nátûrem. OdvodÀovací otvory se rychle zaná ejí, dochází k zadrïení neãistot a vody a k znehodnocení nátûrû. 14 Korozní agresivita prostfiedí je minimálnû na stupni C4, tedy vy í, neï jsou souãasné podmínky ve vnûj ím prostfiedí pro vût inu lokalit âr, a obvykle dosahuje aï stupnû C5. 15 Korozní agresivita v suterénu je vy í neï ve strojovnû v dûsledku trvalého pûsobení vy í vlhkosti, ale je niï í neï na volné atmosféfie. 16 Povrchy tûïního stroje, které nejsou chránûny nátûrem a které byly pfii provozu mazány, jsou v pravideln ch intervalech chránûny aplikací konzervaãního prostfiedku. V del ím ãasovém období se mûïe nepfiíznivû projevit vy í hromadûní prachu a dal ích neãistot na zaolejovaném povrchu. U nûkter ch strojních objektû je doãasná ochrana provádûna nekvalitními prostfiedky (pouïit olej), coï mûïe vést ke zv ení korozního napadení povrchu. 17 Pfii ochranû industriálních památek, zejména památek pfiístupn ch vefiejnosti, b vá kladen dûraz na takzvanou atmosféru posledního pracovního dne, která znaãnû limituje moïnost aplikace protikorozních opatfiení. Je otázka, zda splnûní tûchto podmínek lze je tû vyïadovat u industriálních, zejména kovov ch památek, které byly po desetiletí bez jakékoliv údrïby vystaveny pûsobení okolního prostfiedí. Na druhé stranû je prokázanou skuteãností, Ïe v dobû provozu byly technické objekty (ocelové konstrukce, stroje) pravidelnû pfiimûfienû udrïovány a ochranné systémy byly obnovovány. 443

6.a 6.b Obr. 6.a, b. Pfiíklady prvkû ocelové konstrukce s poru enou celistvostí materiálu. kladní péãe neposunulo jiï autentiãnost objektu mimo stav v dobû zakonãení provozu. 18 Autentiãnost sledovan ch objektû, zejména ocelov ch konstrukcí, procházela urãit m v vojem podle toho, jak se mûnilo vyuïití ãi historické postupy údrïby a oprav, zejména podle sloïení aktuálních prostfiedkû pro povrchové úpravy. Je tfieba rozhodnout, jak stupeà korozního po- kození je je tû pro industriální kovovou památku pfiijateln, a to z nûkolika hledisek. 19 Pokud je prioritou Ïivotnost objektu, jsou nezbytná protikorozní opatfiení, která vesmûs posunou autentickou v povûì památky jako celku. Pokud je prioritou zachování vzhledu za provozu a pfii pûsobení prostfiedí degradovaného objektu, jsou navrhována opatfiení protikorozní ochrany doãasného charakteru, coï ov em vyïaduje ãastou obnovu a vyvolává opakované finanãní náklady a potfiebu zamûstnávat zku ené údrïbové pracovníky. ÚdrÏbové práce mohou ovlivnit i nové vyuïití objektu, zejména náv tûvnost. Opakovaná aplikace prostfiedkû doãasné protikorozní ochrany v krátk ch intervalech, které téï vyïadují urãitou pfiípravu povrchu a nejsou nikdy plnû reverzibilní, postupnû mûní autentick vzhled objektu, zejména ocelového. Aplikace takov ch prostfiedkû na jiï degradované a prokorodované nátûry je vysoce problematická. Samostatnou oblast tvofií systematická doãasná protikorozní ochrana kovového, pfieváïnû neïelezného strojního vybavení uvnitfi stavebních objektû. Je obecnû pfiijímáno, Ïe v ãástech industriální památky, kde se pohybují náv tûvníci, má vïdy pfiednost zaji tûní jejich bezpeãnosti pfied zachováním pûvodních prvkû v autentickém provedení. Pokud se u kovové industriální památky uvaïuje o jejím zapojení do novû koncipovaného celku, pak musí protikorozní ochrana respektovat nov pfiístup. MÛÏe b t zámûrem zachovat vzhled neudrïovaného objektu pfii zaji tûní bezpeãnosti, zcela nová vyuïití v ak vyïadují, aby pfii volbû protikorozních opatfiení byly respektovány vlastnosti degradovan ch a silnû koroznû po kozen ch povrchû. 3. Základní pfiístupy k protikorozní ochranû kovov ch industriálních památek O v sledcích spoleãn ch prohlídek kovov ch industriálních památek na Ostravsku bylo diskutováno se specialisty NPÚ a byly formulovány základní pfiístupy k protikorozní ochranû (dále jen PKO) kovov ch industriálních památek, pfiedev ím rozmûrn ch ocelov ch objektû a strojního vybavení: I) Ponechat objekt doïít, bez dal ích zásahû. II) Aplikovat protikorozní opatfiení, které lze chápat jako doãasné, stabilizující, které zpomalí korozní proces a zasáhne minimálnû do vzhledu objektu. Pfiedpokladem uïití je ãásteãná reverzibilita a moïnost opakovat opatfiení. III) Po posouzení statiky a stupnû korozního po kození objektu aplikovat na vybrané, koroznû silnû ohro- Ïené prvky úãinnou protikorozní ochranu a akceptovat (nepopírat) zmûnu vzhledu takto chránûn ch míst. Ostatní plochy objektu udrïovat pouze ãi tûním. IV) U celkovû silnû po kozen ch objektû a tam, kde je to i v souladu s památkov m zámûrem a pfiedpokládan m vyuïitím objektu, pfiistoupit 18 V jednáních o ochranû památek i protikorozní ochranû industriálních památek se objevuje pojem autenticity, problematika je zpracovávána i na teoretické úrovni. Pojem lze povaïovat za mnohoznaãn. Hodnoty staré ocelové konstrukce jsou historické, estetické, funkãní a dal í. Charakteristiky dokumentují v voj vûdy a technologií, dokládají i socioekonomickou situaci. Cílem památkáfiû je maximální konzervace originality star ch konstrukcí. Je snaha v procesu konzervace pochopit a interpretovat historickou podstatu a poskytnout náv tûvníkûm specifick estetick záïitek. Jsou v ak hlediska, která tuto snahu limitují. Jde pfiedev ím o hledisko bezpeãnosti, kdy jsou nutné zásadnûj í zásahy do konstrukce. Je-li tfieba dopl- Àovat nové materiály, pak je dûleïitá kompatibilita s materiály pûvodními. Kompatibilita má svou estetickou i technickou sloïku. Je obtíïné v konkrétních pfiípadech nalézt optimální polohu v uplatnûní poznatkû vûdeck ch a technologick m v vojem a i ve vymezení obsahu pojmu autentiãnosti pro kaïd objekt samostatnû. 19 Technickou památku lze vnímat i udrïovat jako historick doklad i jako Ïivé dílo, kdy péãe smûfiuje k odstranûní po kození v duchu díla a sleduje se ucelené pûsobení objektu. Je problematické slouãit hodnotu stáfií s hodnotou novosti, tedy imitovat na povrchu obnoven ch industriálních památek po kození prostfiedím a snaïit se dosáhnout estetické pfiedstavy staré památky. Hodnota novosti se dostává do konfliktu s hodnotou stáfií. Lze pfiipustit i takové pojetí, Ïe s uïitím omezené konzervace se dokumentuje postup pfiirozeného zániku. Ochrana technick ch památek obecnû, tedy i jejich protikorozní ochrana, má vztah k hodnotám etick m, estetick m, vûdeck m (historie i proces znehodnocení), technologick m i ekonomick m. Nelze oãekávat, Ïe v echny hodnoty budou v procesu údrïby ãi obnovy protikorozního opatfiení zachovány v plném rozsahu. V hledání rovnováhy zachování hodnot a Ïivota památky je tûïi tû spolupráce mezi specialisty z oboru památkové péãe a koroze a protikorozní ochrany. Pracovníky památkové péãe ãasto poïadovaná reverzibilita protikorozního opatfiení je poïadavek vysoce problematick. Reverzibilitou se rozumí schopnost dûje probíhat opaãn m smûrem, coï u vût iny ochrann ch opatfiení vystaven ch vlivûm prostfiedí není moïné. V oblasti povrchov ch úprav je vhodnûj ím termínem obnovitelnost zásahu. 444

7.a 7.b Obr. 7.a, b. Pfiíklady kriticky koroznû po kozené ocelové konstrukce tûïní vûïe v jámové budovû. k aplikaci protikorozní ochrany objektu jako celku s vyuïitím souãasn ch, v omezené mífie i historick ch technologick ch postupû a prostfiedkû s cílem dosáhnout dlouhodobé Ïivotnosti. Návrhu opatfiení pfiedchází prûzkum a vyhodnocení protikorozních opatfiení uïit ch v minulosti. Ad I): Prakticky bez zásahû lze ponechat vysoce po kozené, doïívající objekty, pfiípadnû specifické objekty, kde protikorozní ochrana z rûzn ch dûvodû není prakticky moïná ani úãelná, a to i ve vztahu k nové funkci objektu v transformovaném areálu. Ani tyto objekty by ov em nemûly postrádat základní údrïbu, ãi tûní od spadû a dal ích neãistot, odstranûní náletov ch dfievin. Je tfieba téï zajistit bezpeãnost náv tûvníkû pohybujících se v okolí takového objektu. Z korozního hlediska je nutné provést základní prûzkum stavu konstrukce a definovat místa, jejichï po kození by mohlo kriticky ohrozit stabilitu konstrukce a bezpeãnost provozu objektu jako nav tûvované památky. Toto posouzení je nutné provádût ve spolupráci korozního in- Ïen ra a statika. Pro tato definovaná místa je nutné v pravideln ch intervalech provádût kontrolu, popfiípadû omezit jejich pfiístupnost. Ad II): Nejproblematiãtûj í je aplikace opatfiení s niï í, krátkodobou protikorozní úãinností, kterou lze opakovanû provádût. Patfií sem vlastní doãasná protikorozní ochrana, modifikace a stabilizace rzi 20 i aplikace transparentních nátûrû. Ovûfieno je mnoho typû a druhû prostfiedkû, pro objekty ulo- Ïené v depozitáfiích pfiicházejí v úvahu i moderní obalové prostfiedky. Îivotnost opatfiení je od mûsícû do 3 aï 5 rokû. Prostfiedky doãasné ochrany jsou konzervaãní oleje, vosky, vazelíny, emulze, vypafiovací inhibitory, snímací laky a podobnû. Ochranná úãinnost závisí na druhu prostfiedku, tlou Èce povlaku, inhibitoru koroze a dal ích vlastnostech. Prostfiedky poskytují bariérovou a inhibiãní ochranu. Pracnost a ãetnost aktivit pfii obnovû PKO vosky, oleji a transparentními nátûry je vysoká, coï pfiedstavuje nejen finanãní náklady, ale i potfiebu prakticky trvale zamûstnávat pfiíslu né pracovníky a periodicky omezovat náv tûvnost. V praxi památkové péãe se nabízí rozsáhlé vyuïití prostfiedkû doãasné ochrany pro strojní vybavení ve vnitfiních prostfiedích (obr. 11). Îivotnost zásahu je relativnû krátkodobá, maximálnû 1 rok. Staré vrstvy konzervaãních prostfiedkû podléhají degradaci, mûní se jejich ãíslo kyselosti a mohou pak spí e povrch po kodit neï jej chránit. Snaha zachovat vzhled dlouhodobû zestárl ch povrchû vede opakovanû k tendenci aplikovat na památkové objekty transparentní nátûry. Nanesení tenk ch transparentních nátûrû na zarezlé ocelové povrchy a degradované povlaky je krátkodob m opatfiením. Snímání star ch transparentních nátûrû je pracné a moïné jen ãásteãnû, opakovaná aplikace mûní vzhled chránûn ch ploch. Ad III): Protikorozní ochrana vybran ch kriticky ohroïen ch prvkû se provádí podle stejn ch zásad jako komplexní protikorozní ochrana. Ad IV): Komplexní protikorozní ochrana prvkû i celkû ocelov ch konstrukcí a obdobn ch objektû je v oboru korozního inïen rství podloïena fiadou norem a pfiedpisû, podporují ji i rozsáhlé aplikaãní zku enosti. 21 Úspû ná aplikace kaïdé protikorozní ochrany pfiedpokládá profesionalitu a dûslednost nejen pfii volbû, ale zejména pfii provádûní pfiípravy zásahu a aplikaci. Souãástí pfiedpisu PKO je i stanovení ãetnosti a metodiky kontrol v prûbûhu Ïivota PKO a pfiedpis údrïby a oprav. Relativnû vysoké náklady na provedení komplexní obnovy PKO jsou z dlouhodobého hlediska niï í neï náklady na opakovaná krátkodobá opatfiení. Na základû statického hodnocení konstrukce mohou b t provedeny i takové zásahy, jako jsou v mûna prvkû konstrukce, zesílení vybran ch prvkû, popfiípadû kotvení konstrukce. Takovéto zásahy ov em znamenají vnesení souãasn ch materiálû do konstrukce, protoïe historické materiály nejsou technicky dostupné. Podstata technického objektu v ak zûstane zachována. Rozsah a zpûsob provedení protikorozní ochrany industriální kovové památky je tfieba volit citlivû podle typu, uïití i materiálové skladby objektu. Cílem v ak musí b t to, aby objekt byl schopen autentické v povûdi, aniï by ztratil ãi postupnû ztrácel svou hmotnou podstatu. Je tfieba si téï uvûdomit, Ïe zpûsob protikorozní ochrany, kter se vïdy do jisté míry promítne do estetického pûsobení objektu, by mûl sledovat i nároky a pfiedstavy náv tûvníkû, ale i zámûr provozovatele v novém uplatnûní industriálního objektu. MÛÏe to 20 Stabilizace a modifikace rzí na ocelov ch povr ích má na volné atmosféfie Ïivotnost pouze cca 10 dní, na chránûn ch místech ãi v bûïném vnitfiním prostfiedí nûkolik mûsícû. 21 Pfii volbû protikorozní ochrany a její realizaci lze uplatnit pfiedev ím ustanovení norem fiady âsn EN ISO 8501 Pfiíprava ocelov ch povrchû pfied nanesením nátûrov ch hmot a obdobn ch v robkû Vizuální hodnocení ãistoty povrchu a âsn EN ISO 12944 Nátûrové hmoty Protikorozní ochrana ocelov ch konstrukcí ochrann mi nátûrov mi systémy. Pfied aplikací protikorozní ochrany je tfieba o etfiit ocelové konstrukce ve smyslu jakosti svárû, roubov ch a n tov ch spojû a pfiípadnû opravit, nebo dokonce zesílit kritická místa, zejména místa kotvení. Pokud se naná ejí nové nátûry na pfiilnavé zbytky star ch nátûrû, je tfieba fie it jejich kompatibilitu. 445

8 9 Obr. 8. Pfiíklad po kození nátûru na strojním zafiízení v interiéru. Obr. 9. Pfiíklad degradace novû naneseného nátûrového systému. znamenat jak doãasné zachování doïívajícího objektu, tak radikální promûnu. Pfiíkladem mûïe b t zachování provozem a prostfiedím silnû postiïen ch vysok ch pecí v zevrubnû transformovaném areálu parku vûdy, kultury a turismu ve Vítkovicích. Citlivé vyuïití a kontrast hodnot minulosti a hodnot souãasnosti pfiedstavuje jednu z oblastí otevfien ch spolupráci památkáfiû a korozních inïen rû. V tomto smyslu se rozvíjí spolupráce NPÚ a SVÚOM pfii obnovû PKO vybran ch objektû národní kulturní památky DÛl Michal. Cílem bude zpracování mezioborovû zamûfiené metodiky protikorozní ochrany. Pfiíruãka nebude koncipována jako aplikaãní manuál, jejím cílem bude vyjmenovat a vymezit jednooborové a mezioborové pfiístupy, které pfiispûjí k tomu, aby konzervace a obecnûji protikorozní ochrana kovov ch objektû industriálního kulturního dûdictví byla fie ena ku prospûchu zachování tûchto objektû s vyuïitím poznatkû a prostfiedkû oboru protikorozní ochrany. 4. VyuÏití znalostí korozních inïen rû Jsou urãité oblasti, kde jsou znalosti a zku enosti korozních inïen rû a technologû pfii obnovû a údrïbû kovov ch industriálních památek zvlá tû v znamné: vyhodnocení korozních zmûn a poruch materiálû a povrchov ch úprav, 22 specifikace prostfiedí expozice objektu z hlediska korozního namáhání (odvození korozní agresivity), volba vhodn ch prostfiedkû pro protikorozní ochranu vãetnû pfiípravy povrchu a doporuãení technologií aplikace, 23 specifikace jakostních kritérií pro oãi tûní povrchu a ochranné povlaky, 24 pfiedpis kontrol, údrïby a oprav v dobû Ïivota protikorozní ochrany. Objekty této podrobnûji sledované skupiny jsou pfieváïnû zhotoveny z oceli, litiny a kovû slitin mûdi. Jiné kovy jsou uplatàovány v minimálním rozsahu, ov em obecné zásady a pfiístupy se vztahují i k tûmto materiálûm. Sledované objekty se nacházejí jak ve vnûj ím atmosférickém prostfiedí, tak pod pfiístfie ky a v ãásteãnû otevfien ch stavebních objektech, a koneãnû v prostfiedích vnitfiních neklimatizovan ch. Tomu odpovídá korozní agresivita mikroklimatu (v dobû provozu mohla b t odli ná) i vyhodnocen stupeà znehodnocení. Ve vût inû SVÚOM sledovan ch pfiípadû posuzování korozního po kození kovov ch objektû industriálního dûdictví a návrhû protikorozních opatfiení byla korozní agresivita okolního prostfiedí odvozována odhadem z dostupn ch klimatick ch dat a podle publikovan ch údajû o zneãi tûní ovzdu í lokality. Ve vybran ch prostorách Hornického muzea Pfiíbram se uskuteãnilo pfiímé stanovení korozní agresivity atmosféry expozicí standardních vzorkû kovû a odporov ch senzorû spolu s mûfiením klimatick ch dat (klimatická data mûfiena ve strojovnách dolû Anna a evãín). Mûfiení 22 Korozní zmûny a projevy na kovech stejnû jako vady a poruchy vyvolané pûsobením prostfiedí na povrchové úpravy se vyhodnocují vzhledovû a promûfiením charakteristik (napfiíklad ãetnost v skytu zmûn, sníïení tlou Èky materiálu a podobnû). Postupy jsou unifikovány a podlo- Ïeny metodick mi ustanoveními norem. Druhy koroze jsou definovány v názvoslovné normû âsn EN ISO 8044 Koroze kovû a slitin Názvosloví. Obecné definice korozních projevû na povrchov ch úpravách, zejména nátûrech a kovov ch a jin ch anorganick ch povlacích, jsou uvedeny a jejich vyhodnocení usmûrnûno srovnávacími standardy ãi dal ími ustanoveními norem âsn EN ISO 2080 Kovové a jiné anorganické povlaky Povrchové úpravy, Kovové a jiné anorganické povlaky Slovník, âsn EN ISO 4618 Nátûrové hmoty Termíny a definice a dal ími. 23 Volba vhodn ch prostfiedkû protikorozní ochrany vyïaduje znalost korozních vlastností podkladov ch kovû, korozní agresivity prostfiedí, poïadované Ïivotnosti opatfiení, technologick ch moïností na objektu a dal ích informací. DÛleÏité jsou i ekonomické podmínky a v sledovaném pfiípadû i poïadavky památkové péãe. Základní schéma postupu pfii volbû je shrnuto do normy âsn ISO 11303 Koroze kovû a slitin Smûrnice pro volbu zpûsobû ochrany proti atmosférické korozi. Ucelené podklady k volbû, provedení i kontrole nátûrû na ocelov ch konstrukcích poskytuje série norem âsn EN ISO 12944 Nátûrové hmoty Protikorozní ochrana ocelov ch konstrukcí ochrann mi nátûrov mi systémy. Strojní díly ve vnitfiním prostfiedí se chrání prostfiedky doãasné ochrany; dílãí technické informace poskytuje norma âsn 03 8205 Pfiíprava ocelov ch podkladû pfied nanesením nátûrov ch hmot a obdobn ch v robkû Zkou ky pro vyhodnocení ãistoty povrchu. 24 Specifikace a zejména dûsledná kontrola jakostních kritérií realizovan ch protikorozních opatfiení je nesmírnû dûleïitá. Je zanedbávána obecnû, av ak pfii protikorozní ochranû památek (nejen ) je témûfi opomíjena. Bez spolupráce se specialisty nelze tuto volbu a kontrolu kritérií zajistit. V praxi se ukazuje, Ïe i principiálnû vhodnû zvolená protikorozní ochrana selhává, protoïe není dobfie pfiipraven podkladov kov nebo není aplikována dostateãná tlou Èka nátûru. Pro vût inu postupû a kritérií existují platné normy, jako napfiíklad âsn ISO 8501, âsn ISO 8502 a âsn EN ISO 2808 Nátûrové hmoty Stanovení tlou Èky filmu. 446

10 11 Obr. 10. Pfiíklad degradace nátûrového povrchu strojního zafiízení. Obr. 11. Degradované vrstvy konzervaãních olejû bez povlaku. klimatick ch dat a expozice standardních vzorkû i odporov ch senzorû ukázaly, Ïe existují rozdíly mezi korozní agresivitou jednotliv ch lokalit: Korozní agresivita vnûj ího prostfiedí lokalit Hornického muzea Pfiíbram není ovlivnûna zneãi tûním a je na stupni C2 (âsn ISO 9223). Vnitfiní prostfiedí strojoven mají stfiední korozní agresivitu IC 3 (âsn ISO 11844-1) pro ocel a mûì, ale pro zinek mají korozní agresivitu vysokou pro prostfiedí pfiízemí a aï velmi vysokou pro prostfiedí s vy í vlhkostí, jako je suterén strojovny dolu Anna a pfiízemí lokality dolu evãín, kter je achtou spojen s podzemními prostory. V tûchto dvou lokalitách jsou korozní úbytky zinku srovnatelné s korozními úbytky na vnûj í atmosféfie. Podzemní prostory jsou charakteristické velmi vysokou vlhkostí pfies 95 %. Tomu odpovídají korozní úbytky v ech exponovan ch kovû, které jsou vy í neï na volné atmosféfie. Korozní agresivita prostfiedí lokalit není ovlivnûna zneãi tûním, ale jedná se o prostfiedí se specifick m korozním namáháním s korozní agresivitou na stfiedním stupni C3 podle âsn ISO 9223. Klimatické parametry jsou správou objektu od roku 2008 mûfieny ve strojovnû Dolu Michal a v roce 2010 probûhlo obdobné mûfiení ve strojovnách jámy Robert dolu Mayrau na Kladnû. 25 Pfiínos korozních inïen rû nespoãívá pouze ve zpracování kvalifikovan ch technick ch podkladû, jako je posouzení korozního znehodnocení a návrh opatfiení na údrïbu ãi obnovu povrchov ch úprav, ale i v uvedení pfiíslu n ch ekonomick ch informací spojen ch s realizací opatfiení. Ekonomická hodnocení pomáhají správci objektu industriálního dûdictví pfii plánování, pfiípravû a zaji - Èování sluïeb, technologií a prostfiedkû. Závûr Naznaãené problémy protikorozní ochrany kovového ukazují, Ïe prostor pro spolupráci památkáfiû, restaurátorû a korozních inïen rû i technologû povrchov ch úprav je velk a rozmanit. 26 Cílem je vyuïít rozsáhl ch a v souãasné praxi ovûfien ch znalostí korozních specialistû pfii zachování základních poïadavkû památkové péãe, je ov em tfieba uvaïovat i o skuteãnosti vytvofiené transformací industriálních památek. 27 Prioritou je samozfiejmû snaha zachovat hmotnou podstatu památky. Koncepce racionálního a památkovû hodnotného pfiístupu k protikorozní ochranû kovov ch industriálních památek mûïe vzniknout pouze po ovûfiení pfiístupu a praxe na reáln ch objektech, v nûkter ch oblastech je tfieba pfiedpokládat i zku ební a v zkumnou ãinnost. Lze oãekávat jak nové pfiístupy, tak zcela nové postupy v budoucnosti. Ve vztahu k tomuto pfiedpokladu bylo doporuãeno, aby protikorozní ochrana industriálních kovov ch památek byla navrhována s Ïivotností 10 15 rokû, a posléze se tak otevfiel prostor pro nová fie ení. Pfiíspûvek byl zpracován v rámci projektu M MT âr EUREKA! 3517 BESTPRODUCT. 25 V tûchto objektech probíhá expozice standardních vzorkû oceli pro stanovení korozní agresivity. 26 ICOM CC (Committee for Conservation, komitét pro konzervaci), pracovní skupina pro kovy má ve svém v hledovém programu pro roky 2008 2011 zafiazenu i problematiku konzervace (Industrial and engineering cultural objects), zahrnující rovnûï vojenskou techniku. Plánováno je zpracování bibliografie k souãasn m i minul m postupûm jako podklad pro volbu vhodn ch konzervaãních postupû. Pfiedpokládají se studie v rámci specifick ch konzervátorsk ch projektû. Tematika byla zafiazena i do programu v znamn ch konferencí z posledního období. Systematick a stavu rozvoje protikorozní ochrany odpovídající pfiístup v ak z prezentací nevypl vá Charta industriálního dûdictví, Mezinárodní v bor pro obnovu industriálního dûdictví (TICCIH), ãerven 2003, TICCIH konference, Freiberg 2009; ICOM CC Metal konference USA, Charsloton 2010; NKF Congress, Copenhagen 2009. 27 Pfiíkladem mezinárodní evropské spolupráce pfii fie ení protikorozní ochrany v rámci 6. rámcového programu Evropské komise bylo zafiazení úkolu CONSIST (kontrakt ã. 513706) Porovnání konzervaãních materiálû a strategií pro udrïitelné vyuïití nemovitého z Ïeleza a oceli. Úkol byl fie en v letech 2005 2008 za úãasti specialistû z Nûmecka, Velké Británie a Polska. SVÚOM práci na úkolu sledoval. e itelé se vûnovali v voji speciálních transparentních nátûrû a obecn ch koncepãních otázek se dot kali jen okrajovû. 447