Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

www.pwc.com/cz Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci 23. října 2013 Vyhodnocení strategických cílů Strategie rozvoje kraje a relevantních strategických dokumentů na úrovni statutárních měst

Obsah 1 Úvod... 3 2 Náš přístup metodika... 3 3 Vyhodnocení strategických cílů... 5 3.1 Statutární město Ostrava... 5 3.2 Statutární město Havířov... 12 3.3 Statutární město Frýdek-Místek... 15 3.4 Statutární město Karviná... 21 3.5 Statutární město Opava... 26 3.6 Moravskoslezský kraj...31 3.7 Celkové vyhodnocení strategií Ostravské... 34 PwC Strana 2 ze 37

1 Úvod Cílem této etapy bylo na základě výstupů z etapy II (Strom problémů) vyhodnotit strategické dokumenty a jejich cíle statutárních měst ostravské a Moravskoslezského kraje včetně zhodnocení míry jejich dopadu na plnění indikátorů stanovených v etapě II, potažmo na úroveň kvality života v ostravské aglomeraci. V této etapě byla provedena analýza strategických dokumentů Moravskoslezského kraje a jeho statutárních měst, jejímž účelem bude identifikovat ty strategické cíle definované v těchto dokumentech, které mají nejvíce pozitivní (nejsilnější) dopad na plnění klíčových indikátorů definovaných v Etapě II a tedy také na úroveň kvality života v Moravskoslezském kraji. Prostřednictvím této etapy bylo tedy vyhodnoceno, nakolik priority a strategické cíle statutárních měst reflektované v jejich strategických dokumentech potenciálně přispívají k řešení klíčových problémových oblastí ostravské a jejich příčin. Zároveň bude vyhodnoceno, jaké z klíčových problémových oblastí identifikovaných v předchozích etapách jsou pro statutární města ostravské prioritní. Tato etapa nám tak umožní zčásti validovat předchozí výstupy a výsledky diskuze s klíčovými aktéry ostravské. Dále nám umožní zúžit záběr dosavadních výstupů na ty oblasti, které jsou prioritní nejen z pohledu provedených analýz a diskuzí, ale také z pohledu jednotlivých statutárních měst ostravské. Vyhodnocení strategických dokumentů statutárních měst ostravské a Moravskoslezského kraje tak bude sloužit jako další ze vstupů do návrhové části a návrhu koncepce ITI. Tento výstup byl připraven na základě smlouvy ze dne 10. června 2013 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko (dále jen Objednatel nebo ÚRR ) a dodavatelem PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. (dále jen Zhotovitel nebo PwC ). Tento výstup je adresován a určen výhradně ÚRR. Toto dílo je určeno výhradně pro potřeby Objednatele. Zhotovitel neponese žádnou odpovědnost vůči žádné třetí straně, které toto dílo bude předloženo nebo se s ním jinak seznámí. 2 Náš přístup metodika Vyhodnocení strategických dokumentů bylo provedeno prostřednictvím jednoduché matice, v níž byly srovnány strategické cíle a priority z jednotlivých dokumentů s klíčovými problémy a na ně navázanými indikátory kvality života popsané v rámci Etapy II Strom problémů. V rámci této matice byla doplněna míra potenciálního dopadu na plnění definovaných klíčových indikátorů a matice je také doplněna slovním komentářem. Vyhodnocení bylo provedeno ve dvou krocích. Nejprve byly detailněji vyhodnoceny jednotlivé strategické dokumenty statutárních měst ostravské a Moravskoslezského kraje, jejichž výčet byl odsouhlasen s ÚRR MSK. Dokumenty jsou uvedeny v Tabulce 1. Vyhodnocení těchto dokumentů probíhalo na úrovni jednotlivých opatření, která naplňují jimi definované strategické / globální cíle a tematické oblasti. V jednotlivých dokumentech je tato úroveň definována a pojmenována trochu odlišně, naším cílem bylo najít shodnou úroveň detailu v hierarchii strategie a tuto využít pro hodnocení. Komunitní plány statutárních měst byly mezi hodnocené dokumenty zařazeny také, neboť se na ně strategické rozvojové dokumenty odvolávají a tuto tématiku samostatně neřeší v přílišném detailu. Pro zohlednění této vazby a odkazu byly komunitní plány zařazeny do hodnocení také. Důvodem byl i důraz na problematiku sociálního začleňování a exkluze znevýhodněných osob na trhu práce mezi klíčovými problémy. V celkovém zhodnocení dokumentů (viz další krok) je však zohledněna skutečnost, že zařazením těchto dokumentů je právě tato oblast (na rozdíl od jiných, které však nejsou se strategickými rozvojovými dokumenty provázány) posílena. Problematika sociálního začleňování je mezi klíčovými indikátory kvality života ostravské hodnocena zejména prostřednictvím indikátoru Transformované sociální služby. Tento indikátor byl zvolen s ohledem na skutečnost, že hlavním problémem v oblasti sociálního začleňování je neadekvátní struktura PwC Strana 3 ze 37

sociálních služeb, která neodpovídá plně potřebám dotčených cílových skupin. Je zaměřen na širší transformaci a rozvoj sociálních služeb, včetně rozvoje a změny současných služeb, tak, aby více odpovídaly aktuálním potřebám cílových skupin. Z tohoto pohledu byl také vyhodnocen dopad strategických dokumentů na tento indikátor. V druhém kroku bylo provedeno souhrnné zhodnocení všech analyzovaných dokumentů v jedné přehledné matici tak, aby bylo patrné, nakolik strategické dokumenty naplňují definované indikátory kvality života a jaké oblasti jsou pro statutární města ostravské prioritní. Míra dopadu na plnění definovaných klíčových indikátorů a problémových oblastí byla vyhodnocena na třech úrovních: silná míra dopadu, která znamená, že dané opatření, resp. strategický dokument potenciálně velmi silně přispívá k řešení uvedeného problému a naplňování na něj vázaného indikátoru; střední míra dopadu, která znamená, že dané opatření, resp. strategický dokument přispívá k řešení uvedeného problému a naplňování na něj vázaného indikátoru pouze částečně; žádná míra dopadu znamená, že daný problém a na něj vázaný indikátor není v rámci strategického dokumentu a jeho strategických cílů a opatřeních řešen (prázdná buňka tabulky). Tabulka 1: Přehled analyzovaných dokumentů Ostravské Číslo Územní Strategický dokument jednotka 1 Ostrava Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009-2015 2 Ostrava Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktorů konkurenceschopnosti Ostravy 2012-2020 3 Ostrava Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011-2014 4 Havířov Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012-2020 5 Frýdek-Místek Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku 2012-2025 6 Frýdek-Místek Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011-2013 7 Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviné (aktualizace 2011) 8 Karviná Lokální akční plán sociálního začleňování statutárního města Karviné 9 Opava Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020 10 Opava Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období 2011-2013 11 Moravskoslezský kraj Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 2020, aktualizace 2012 PwC Strana 4 ze 37

3 Vyhodnocení strategických cílů 3.1 Statutární město Ostrava Pro město Ostrava byly identifikovány společně s RR MSK tři strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života. Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009-2015 Návrhová část Strategického plánu rozvoje města Ostravy je rozdělena do celkem 7 tematických oblastí, pro které byly definovány dílčí vize a strategické cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá, detailnější opatření. U některých z nich jsou uvedeny také konkrétní aktivity, resp. projekty, u některých však spíše jen pravděpodobné záměry. Matice pro vyhodnocení nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni strategických cílů. Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých opatřeních a aktivitách. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 2) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. PwC Strana 5 ze 37

Tabulka 2: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Územní rozvoj Rozvoj lidských zdrojů Hospodářský rozvoj Kvalita života Dopravní a technická infrastruktura Životní prostředí Správa města 1.1 1.2 1.3 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2 4.3 5.1 5.2 5.3 5.4 6.1 6.2 6.3 6.4 7.1 7.2 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 6 ze 37

Strategický plán rozvoje města Ostravy přispívá k většině klíčových indikátorů kvality života vymezených v rámci předchozích etap. Míra dopadu je u většiny však pouze částečná, jedním z důvodů je chybějící akční plán a harmonogram realizace strategického plánu. Dalším důvodem je rozdílná míra detailu jednotlivých opatření, u některých tak není zcela patrné, co by v rámci nich mělo být realizováno. Silná míra dopadu Strategického plánu města Ostravy byla identifikována u čtyř klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 2.2.1 Optimální využití místních obyvatel pro uspokojení poptávky firem po zaměstnancích 4.1.1 Rekonstrukce veřejných prostranství v sídlištních celcích 4.1.4 Realizace nových projektů podporujících prevenci sociálně-patologických jevů v oblasti bydlení 6.1.1 Revitalizace starých ekologických zátěží 6.2.1 Snižování emisí z průmyslových podniků 6.2.2 Snižování negativních dopadů dopravy Střední míra dopadu Strategického plánu města Ostravy byla identifikována u 18 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 1.2.1 Využívání architektonických soutěží pro významné městské projekty 1.3.1 Odstranění nespojitých a omezujících prvků a ploch na území města 1.3.2 Realizace klíčových projektů pro rozvoj území města 2.1.1 Zajištění špičkových odborníků pro realizaci inovativních projektů nadregionálního významu. 2.1.2 Zkvalitňování komunikace mezi zaměstnavateli a školami a její využití k modernizaci vzdělávacích programů 2.1.3 Rozvoj tvůrčího potenciálu dětí a mladých lidí 2.2.1 Optimální využití místních obyvatel pro uspokojení poptávky firem po zaměstnancích 2.2.3 Rozvoj kvalitního technického vzdělání ve školách a vzdělávacích organizacích v procesu celoživotního učení 2.3.2 Rozvoj měkkých kompetencí pro trh práce 2.3.4 Kvalitní vzdělávání v humanitních a medicínských oborech 3.1.1 Rozvoj firem v oborech klíčových pro místní ekonomiku 3.2.2 Rozvoj služeb pro obyvatele a návštěvníky 3.3.1 3.3.3 Magnet v oblasti industriálního turismu, profesního turismu a zábavního turismu 4.2.2 Zajištění optimálních sociálních služeb 4.2.3 Rozvoj vzdělávací infrastruktury 4.3.1 Rozvoj kvality volně přístupných ploch 4.4.3 Realizace architektonicky jedinečných staveb pro účely kulturních akcí (Evropské hlavní město kultury 2015) 5.1.1 Budování a rozvoj přestupních terminálů a přestupních vazeb na významných dopravních uzlech 5.1.2 Odstraňování přepravních bariér pro imobilní a hendikepované občany 5.2.2 Zlepšování podmínek pro parkování a odstavování vozidel 5.2.3 Rozvoj podmínek pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu včetně doprovodné infrastruktury 6.3.1 Rozvoj systémů třídění odpadu 6.3.2 Energetické využití komunálních odpadů 7.2.1 Příprava a realizace komunikační strategie vůči veřejnosti 7.2.2 Efektivní spolupráce a partnerství mezi veřejnou sférou, neziskovou sférou, podnikatelskými subjekty a občany 7.2.3 Využívání projektového a procesního řízení PwC Strana 7 ze 37

Vzhledem k širokému záběru Strategického plánu rozvoje města Ostravy je celkové pokrytí klíčových problémů a indikátorů ostravské významné, všechny klíčové indikátory jsou naplňovány alespoň částečně minimálně jedním z opatření Strategického plánu. Na druhé straně k identifikaci významnějších dopadů brání absence konkrétnějšího akčního plánu, podle něhož by bylo patrné, jak budou jednotlivá opatření plněna, v jakém časovém horizontu a jaké lze očekávat výsledky. Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktoru konkurenceschopnosti Ostravy na období 2012-2020 Tento strategický dokument nepředstavuje sám o sobě strategii rozvoje města, ale je rámcem, který spojuje stávající plánované projekty pro město Ostrava do tří pilířů konkurenceschopnosti. V rámci těchto tří pilířů jsou plánovaná opatření a projekty, především ty uvedené v rámci Strategického plánu rozvoje města Ostravy, propojeny, jsou identifikovány potřebné synergie a popsány možnosti implementace, včetně vazeb na vnější prostředí. V rámci těchto os bylo následně doporučeno implementovat celkem 14 projektů. Vzhledem k tomu, že tyto projekty by měly naplnit uvedenou strategii, bude vyhodnocení souladu mezi klíčovými problémy a indikátory ostravské a strategickými cíli provedeno prostřednictvím právě těchto 14 projektů. Projekty jsou uvedeny v matici (tabulka 3) pouze svými čísly uvedenými v dokumentu, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. Rámec konkurenceschopnosti obsahuje poměrně detailní analýzu Ostravy, návrhová část, resp. popis identifikovaných 14 projektů pro naplnění zamýšlené strategie nejsou dále detailněji popsány. Popis obsahuje spíše jen obecné zaměření uvedených projektů a toho, co by měly obsahovat. Vzhledem k jejich širokému záběru se spíše než o projekty jedná o širší strategické cíle. Absence detailnějšího rozpracování do konkrétních aktivit, kroků či časového harmonogramu prakticky znemožňuje vyhodnocení, co jaké míry může Rámec konkurenceschopnosti přispět k naplňování identifikovaných klíčových indikátorů ostravské. Níže uvedené vyhodnocení potenciálního dopadu této strategie a identifikovaných14 projektů je tak spíše rámcové. Pokud by byly v rámci těchto projektů realizovány nějaké konkrétní aktivity s daným zaměřením, lze očekávat střední dopad především u indikátorů a problémů vázaných na vnější konkurenceschopnost Ostravska a rozvoj vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů, střední dopad lze očekávat také v případě životního prostředí a zátěže regionu spojené s dopravou. Většina indikátorů zůstává nepokryta. PwC Strana 8 ze 37

Tabulka 3: Vyhodnocení příspěvku Rámce konkurenceschopnosti Ostravy na období 2012 2020 ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Inovace pro zdravou a čistou Ostravu IT4Innovations Ostrava Ostrava mezinárodní I.1 I.2 I.3 I.4 I.5 II.1 II.2 II.3 II.4 III.1 III.2 III.3 III.4 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 9 ze 37

Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011-2014 Posledním strategickým dokumentem hodnoceným pro město Ostrava je Komunitní plán sociálních služeb, který je úžeji zaměřen na problematiku rozvoje sociálních služeb. Návrhová část dokumentu je rozdělena na společné cíle, které se váží na všechny cílové skupiny, a specifické cíle pro jednotlivé cílové skupiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o úžeji zaměřený dokument, bylo hodnocení dopadů na klíčové identifikované indikátory ostravské připraveno na úrovni společných cílů a cílových skupin. Vyhodnocení, do jaké míry přispívají potenciálně uvedené cíle k naplňování klíčových indikátorů ostravské, bylo provedeno na úrovni opatření. V matici v tabulce 4 jsou však uvedeny pouze společné cíle a cílové skupiny. Společné cíle: 1. Nastavení efektivního financování včetně udržení a rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit 2. Plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit 3. Podpora zvyšování kvality a efektivity poskytovaných sociálních služeb a souvisejících aktivit 4. Podpora nových trendů v pobytových sociálních službách 5. Financování realizace cílů a opatření KP 6. Podpora informovanosti a propagace 7. Podpora dobrovolnictví na území města Ostravy Cílové skupiny: 1. Senioři 2. Občane s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi 3. Občane se zrakovým postižením 4. Občane se sluchovým postižením 5. Občane s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením 6. Občane s civilizačním onemocněním 7. Děti a rodina 8. Občané ohroženi sociálním vyloučením a sociálně vyloučeni 9. Romské etnikum 10. Prevence kriminality a protidrogová prevence. Míra dopadu Komunitního plánu sociálních služeb na klíčové indikátory kvality života ostravské je logicky nižší, nejvýznamněji a silně je zaměřena na oblast transformace sociálních služeb a také podpory adekvátního a samostatného bydlení pro osoby ohrožené sociální exkluzí a osoby znevýhodněné. Opatření prakticky pro všechny cílové skupiny zahrnují investice jak do tradičních, tak i nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních), a proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. Nadto některá opatření zahrnují také, i když spíše okrajově, podporu uplatnění těchto osob na trhu práce, mimo jiné i podporou sociálního podnikání, a další vzdělávání. Střední dopad komunitního plánu sociálních služeb lze proto identifikovat i pro tyto dva indikátory a problémy kvality života ostravské. PwC Strana 10 ze 37

Tabulka 4: Vyhodnocení příspěvku Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011-2014 ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Společné cíle Cílové skupiny Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl 4 Cíl 5 Cíl 6 Cíl 7 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů PwC Strana 11 ze 37

3.2 Statutární město Havířov Pro město Havířov byl identifikován společně s ÚRR MSK jeden strategický dokument, který je dále vyhodnocen z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života. Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012-2020 Strategie rozvoje města Havířov je rozdělena na několik úrovní (stupňů), které se navzájem obsahově liší mírou konkrétnosti. Nejvyšší úroveň tvoří vize a globální strategické cíle, které jsou následně seskupeny do 5 tematických oblastí. Pro jednotlivé tematické opatření Strategie následně definuje detailnější opatření a také jednotlivé, poměrně detailně popsané aktivity, kterými bude Strategie města naplňována. Strategické cíle Strategie města Havířov jsou poměrně široké, jednotlivá opatření navíc nejsou navázaná přímo na ně, ale na jednotlivé tematické oblasti. Pro vyhodnocení dopadu Strategie na definované klíčové indikátory kvality života ostravské budou proto využity vymezené tematické oblasti a jednotlivá opatření. Vzhledem k vysokému počtu opatření budou v matici níže (tabulka 11) jako v předchozích případech uvedena zjednodušeně pouze čísly, detailní název opatření je možné dohledat v uvedeném strategickém dokumentu města. Strategie udržitelného rozvoje města Havířov přispívá celkem k 11 klíčovým indikátorům kvality života ostravské vymezených v rámci předchozích etap. Míra dopadu je u většiny však pouze částečná, u pěti klíčových indikátorů lze identifikovat významnou míru dopadu. Důvodem je skutečnost, že Strategie města je zaměřena hlavní identifikované problémy, které město řeší, a hlavní příležitosti, které byly identifikovány, a nejedná se o široce pojatou strategii. Silná míra dopadu Strategie udržitelného rozvoje města Havířov byla identifikována u 5 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 2.2 Rozvoj stávajícího podnikání a podpora nových podnikatelských aktivit 3.2 Podpora a rozvoj dopravní obslužnosti města 4.1 Čistší ovzduší a snižování hlukové zátěže 4.2 Veřejná zeleň ve městě 4.3 Udržitelný systém odpadového hospodářství Střední míra dopadu Strategie udržitelného rozvoje města Havířov byla identifikována u dalších 6 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 1.1 Podpora a rozvoj vzdělávání a školství ve městě 1.3 Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve městě 1.4 Podpora a rozvoj sportovních činností a sportovní infrastruktury 1.5 Podpora a rozvoj podmínek pro trávení volného času 2.1 Rozvoj Havířova jako kvalitního a atraktivního prostředí pro podnikání i pracovní sílu 2.3 Zachování urbanistického rázu města Havířova 4.4 Rozvoj systému péče a informování o životním prostředí ve městě 5.1 Podpora a rozvoj sociálních služeb ve městě 5.3 Snižování negativních sociálních jevů a eliminace sociální exkluze Pro opatření 1.1 (vzdělávání) jsme dopady na indikátory kvality života identifikovali pouze nepřímo, neboť se jedná zejména o zkvalitnění infrastruktury a řešení koncepčních otázek spojených s rozvojem školství ve městě. Další aktivity oblasti 1 jsou zaměřeny na rozvoj volnočasové infrastruktury a odvětví cestovního ruchu, a mají tak na indikátory kvality života pouze nepřímý (střední) dopad, a to především na zlepšení image města a PwC Strana 12 ze 37

regenerace městského prostředí prostřednictvím nového zpřístupnění a nového využití území s turistickým potenciálem. Oblast2 zaměřená na podporu podnikání zahrnuje přímý, silný dopad i nepřímý, střední dopad, neboť opatření zde jsou zaměřena jak na přímou podporu nových podnikatelských aktivit, tak na nepřímou podporu podnikatelského prostředí. Opatření 3.2 zaměřené na rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury zahrnuje přímý, silný dopad, daný rozvojem dopravní obslužnosti a veřejné dopravy ve městě a přímé naplnění indikátoru zapojení obcí do IRDS. U dalších opatření oblasti 3 nebyl dopad na indikátory kvality života identifikován. Mezi klíčovými problémy nebyly identifikovány oblasti zaměřené na statickou dopravu ve městě a rozvoj technické a vodohospodářské infrastruktury. Naopak opatření oblasti 4 zaměřené na životní prostředí mají převážně silný, přímý dopad prostřednictvím aktivit zaměřených na zlepšení čistoty ovzduší, revitalizaci městského prostředí a zlepšení nakládání s odpady. Rovněž pouze střední, nepřímý dopad byl identifikován u opatření poslední oblasti, a to v případě aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb, které zahrnují spíše tradiční sociální služby, a v případě aktivit prevence sociálně negativních jevů, které zahrnují spíše koncepčně zaměřené aktivity a podporu komunitního plánování. PwC Strana 13 ze 37

Tabulka 5: Vyhodnocení příspěvku Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012 2020 ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Vzdělávání, cestovní ruch a volnočasové aktivity Ekonomika města Doprava a technická infrastruktura Životní prostředí Sociální jevy a zdravotnické služby 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 3.4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 5.1 5.2 5.3 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů PwC Strana 14 ze 37

3.3 Statutární město Frýdek-Místek Pro statutární město Frýdek-Místek byly identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života: 1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 2013. 2. Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Návrhová část Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku je rozdělena do tří tematických oblastí, pro které byla definována opatření, která jsou dále rozpracována na jednotlivé aktivity. Matice pro vyhodnocení, nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni opatření (1.1 až 3.9). Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých aktivitách. Opatření jsou uvedena v matici (tabulka 7) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. PwC Strana 15 ze 37

Tabulka 6: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Vzdělávání, volnočasové aktivity a cestovní ruch Sociální služby a zdravotní péče Podnikání, doprava, technická infrastruktura a životní prostředí 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich omezená spolupráce se zaměstnavateli Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 16 ze 37

Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 9 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit: A 2.2.2 Vytváření podmínek pro integraci zdravotně postižených občanů, včetně vytváření rovných podmínek. A 3.1.1 Podpora rozvoje brownfields ve městě. A 3.1.4 Podpora vzniku podnikatelského inkubátoru. A 3.1.6 Regenerace a revitalizace veřejného prostranství ve městě. A 3.1.7 Infrastruktura pro bydlení. A 3.3.1 Obnova vozidel pro městkou a příměstskou dopravu. A 3.3.2 Zavedení moderního elektronického dopravně-informačního systému pro cestující. A 3.3.3 Zavedení integrovaného dopravního systému FM a okolí. A 3.8.1 Infrastruktura pro udržitelný systém odpadového hospodářství. A 3.8.2 Podpora separace a optimalizace odpadového hospodářství ve městě. A 3.9.4 Systémové zapojování osob ohrožených sociální exkluzí do realizace cílů a opatření strategie Frýdku-Místku. Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 14 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit: A 1.1.3 Rozvoj spolupráce na všech stupních vzdělávací soustavy. A 1.1.4 Zefektivnění sítě škol ve městě. A 1.5.1 Podpora propagace různých druhů cestovního ruchu ve městě. A 1.5.2 Vytvoření marketingové značky statutárního města Frýdku-Místku. A 1.5.3 Podpora mediálního obrazu města. A 1.5.7 Vytvoření atraktivních center ve městě. A 2.1.3 Zvyšování kvality sociálních služeb. A 3.2.1 Vybudování obchvatu města. A 3.2.2 Optimalizace dopravy v souladu s dopravním modelem města Frýdku-Místku. A 3.2.6 Modernizace železničních tratí FM Ostrava a FM Český Těšín. A 3.6.1 Čistota ovzduší. A 3.7.1 Podpora regenerace veřejné zeleně. A 3.9.1 Podpora chráněného a asistovaného zaměstnávání. A 3.9.2 Podpora podnikatelských subjektů vytvářejících nové pracovní příležitosti. A 3.9.3 Podpora programů pracovní rehabilitace a vzdělávání. A 3.9.5 Podpora politiky zaměstnanosti. Pro oblast 1.1 (vzdělávání) jsme dopady na indikátory kvality života identifikovali pouze u rozvoje spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Ostatní aktivity jsou zaměřeny především na zkvalitnění infrastruktury a řešení koncepčních otázek spojených s rozvojem školství ve městě. Řada aktivit strategického plánu je zaměřena na rozvoj volnočasové infrastruktury a odvětví cestovního ruchu (opatření 1.2 až 1.5). Tato opatření mají na indikátory kvality života pouze nepřímý (střední) dopad, a to především na zlepšení image města a regenerace městského prostředí prostřednictvím nového zpřístupnění a nového využití území s turistickým potenciálem. Oblast sociálních služeb (opatření 2.1) je zaměřena především zajištění komunitní spolupráce a zvýšení kvality stávajících služeb, takže vliv na transformaci tohoto typu služeb je pouze nepřímý. Oproti tomu opatření 2.2 (Systematická podpora a rozvoj zdravotní péče) zahrnuje aktivitu 2.2.1, jejíž součástí je vytváření pracovních míst a odstranění bariér pro vzdělávání zdravotně postižených, proto má silný dopad na zaměstnanost jedné z ohrožených skupin na trhu práce. Pro oblast 2.3, zaměřená na prevenci kriminality a negativních sociálních jevů (zejména drogové závislosti), jsme neidentifikovali žádný dopad na vybrané indikátory kvality života v ostravské aglomeraci. Opatření 3.3 zaměřené na rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury zahrnuje jak nepřímý dopad, daný rozvojem dopravní obslužnosti v regionu (řešení tranzitní a osobní dopravy ve městě), tak silný dopad (přímé naplnění indikátoru zapojení obcí do IRDS). PwC Strana 17 ze 37

Aktivita 3.6.1 má na indikátor počtu obyvatel žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou vzduchu pouze nepřímý dopad, protože spočívá jednak v odklonu tranzitní dopravy, jednak v eliminaci stacionárních a mobilních zdrojů znečištění, přičemž nejsou blíže specifikovány konkrétní kroky nebo projektové záměry. Aktivity v rámci opatření 3.9 (Podpora zaměstnanosti, zaměstnatelnosti a sociální inkluze) úzce souvisejí s indikátory kvality života v oblasti Zaměstnanost a podnikání, ale jsou definovány s velkou mírou obecnosti, proto (s výjimkou aktivity 3.9.4) nelze identifikovat s určitostí silný dopad. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 2013 Návrhová část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek je rozdělena podle čtyř cílových skupin (senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny, děti a mládež). Pro každou z cílových skupin byly definovány cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá opatření. Kromě toho obsahuje tři cíle společné všem čtyřem skupinám (viz tabulka 8). Následující matice (tabulka 8) vyhodnocuje dopad plánu sociálních služeb na indikátory kvality života, a to pro jednotlivé cílové skupiny (1 až 4). Pro vyhodnocení míry dopadu jsme využili detailnější informace o jednotlivých aktivitách. PwC Strana 18 ze 37

Tabulka 7: Vyhodnocení příspěvku Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 2013 ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Společné cíle 1. Péče o seniory 2. Osoby se zdravotním postižením 3. Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny 4. Péče o děti a mládež Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 1.1 1.2 1.3 1.4 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich omezená spolupráce se zaměstnavateli Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů PwC Strana 19 ze 37

Celkem byl identifikován dopad strategických cílů na tři indikátory, přičemž ke 2 indikátorům byl přiřazen zároveň silný a střední dopad některého cíle. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 3 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: Společné cíle Cíl 1 Zvyšování kvality sociálních služeb Péče o seniory Cíl 3 Podpora služeb v pobytových zařízeních pro seniory. Osoby se zdravotním postižením Cíl 3 Podpora pracovní přípravy a pracovního začlenění osob se zdravotním postižením Cíl 4 Rozvoj a podpora stávajících vzdělávacích aktivit pro osoby se zdravotním postižením Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny Cíl 3 Podpora služeb pro osoby bez přístřeší. Cíl 5 Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením. Cíl 6 Podpora bydlení s poskytovanou sociální službou. Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 2 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit: Péče o seniory Cíl 2 Hospic a podpora sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních. Cíl 4 Vznik a rozvoj ambulantních služeb pro seniory. Cíl 7 Podpora a rozšíření pečovatelské, ošetřovatelské a hospicové péče v terénu. Osoby se zdravotním postižením Cíl 2 Rozvoj a zkvalitnění služeb pro osoby se zdravotním postižením Cíl 4 Rozvoj a podpora stávajících vzdělávacích aktivit pro osoby se zdravotním postižením Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny Cíl 5 Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením. Cíl 8 Vznik a rozvoj služeb následné péče. Péče o děti a mládež 1. Podpora nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. 4. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Opatření zaměřená na cílovou skupinu seniorů jsou orientována na investice do nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních) proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. U osob se zdravotním postižením patří mezi opatření se středním dopadem především Chráněné bydlení a odlehčovací služba pro osoby s mentálním postižením (nepřímý dopad na dostupnost bydlení). U cíle 2 je PwC Strana 20 ze 37

nepřímý dopad na indikátory dán především podporou stávající sítě zařízení a služeb (pobytových a asistenčních), tzn., že jsme neidentifikovali přímý dopad na jejich transformaci. U osob se zdravotním postižením je dále kladen důraz na jejich pracovní začlenění (Cíl 3, opatření zaměřená na nácvik dovedností, vytváření/hledání nových pracovních míst, sociální podnikání), kde jsme identifikovali silný dopad na indikátor nezaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Tento dopad vztahujeme i na cíl 4, který řeší provozní stránku činností specifikovaných v cíli 3. Obdobným způsobem je dokument strukturován pro cílovou skupinu osob v nepříznivé sociální situaci a etnických menšin. Silný dopad je identifikován zejména na transformované sociální služby (rozšíření terénní činnosti, vybudování komunitního centra, zajištění přechodného ubytování) a u zaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin (rekvalifikace, zajištění pracovních míst). Projekt Pojďme se vzdělávat a pracovat! bude mít střední dopad na problém nízké úrovně vzdělanosti. U cílové skupiny děti a mládeže je dokument zaměřen zejména na preventivní a resocializační intervence spojené s rizikovými jevy (návykové látky), kde jsme identifikovali střední vliv u indikátoru transformace sociálních služeb. 3.4 Statutární město Karviná Pro statutární město Karviná byly identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života: 1. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná (aktualizace září 2011). 2. Lokální akční plán sociálního začleňování. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Návrhová část Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního města Karviná je rozdělena do šesti tematických oblastí, pro které byly definovány záměry, které jsou dále rozpracována na jednotlivé úkoly. Matice pro vyhodnocení, nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni cílů (1.1 až 6.5). Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých úkolech. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 9) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt ve strategickém plánu. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 7 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: Cíl 1.1.1 Rozvíjet spolupráci místních firem a škol. Cíl 1.3.2 Podnikatelský inkubátor. Cíl 1.3.3 Brownfield lokality (Kovona, Kavoz, Barbora, Karviná 2). Cíl 1.3.4 Podnikatelský park pro malé a střední podnikatele (4 ha). Cíl 2.1.9 Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje. Cíl 2.3.2 Regenerace bytových domů a panelových sídlišť. Cíl 2.3.3 Příprava lokalit pro individuální a bytovou výstavbu Cíl 3.1.1 Příprava lidských zdrojů podle potřeb trhu práce (úkoly 3.1.1.3 Podílet se aktivně na iniciativách zaměřených na motivování rodičů a dětí pro studium v oborech se zvýšenou poptávkou po lidských zdrojích a 3.1.1.4 Podílet se na přípravě vzdělávacích projektů zaměřených na modifikace vzdělávacích programů pro potřeby místních firem.). Cíl 4.1.2 Prosazování dokončení likvidace kalových nádrží a dokončení asanačně rekultivačních akcí. Cíl 4.1.3 Zpracování projektového řešení využití poddolovaných území včetně realizace navržených opatření Cíl 4.2.1 Prosazovat a zabezpečit vybudování koncových zařízení na využití a odstranění komunálních odpadů. PwC Strana 21 ze 37

Cíl 4.2.2 Optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Cíl 5.4.1 Zlepšit mediální obraz města. Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 10 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: Cíl 1.1.2 Analýza struktury nezaměstnaných. Cíl 1.2.1 Systém grantové podpory pro podnikatele. Cíl 1.3.1 Rozšíření Průmyslové zóny. Cíl 1.3.5 Průmyslová zóna Vagónka. Cíl 2.1.1 Napojení města na ostatní území státu a mezinárodní silniční síť. Cíl 2.1.5 Rozšíření komunikací na území města Karviné Cíl 2.3.1 Koncepce bytové politiky Cíl 3.1.1 Příprava lidských zdrojů podle potřeb trhu práce (úkol 3.1.1.2 Podporovat projekty, které jsou zaměřeny na zvyšování kvalifikace a další vzdělávání dospělých). Cíl 5.1.2 Tvorba nabídky (turistických produktů) pro cílové skupiny a trhy. Cíl 5.1.3 Využití potenciálu nosných produktů, jedinečností města. Cíl 5.2.1 Tvorba propagačních materiálů. Cíl 5.2.2 Komunikační kanály, distribuce nabídky. Cíl 5.3.5 Podpora rozvoje lidských zdrojů. Cíl 6.1.2 Stanovení priorit dobudování infrastruktury města (úkol 6.1.2.4 Podporovat vznik rekreačního a zábavního areálu na územích postižených těžbou v rámci resocializace těchto území). Cíl 6.2.1 Podpora závěrů akčního plánu (Lokálního akčního plánu sociálního začleňování). Tam, kde jsme v dokumentu identifikovali jasnou vazbu některého z úkolů na plnění indikátoru kvality života v aglomeraci, označili jsme dopad jako silný. Tam, kde je dopad průkazný pouze na úrovni cílů, označili jsme jej jako střední. PwC Strana 22 ze 37

Tabulka 8: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního města Karviná ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Nesoulad mezi poptávkou a Podíl žáků a studentů technických nabídkou na trhu práce oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Sociální služby a zdravotní péče Infrastruktura a bydlení Rozvoj lidských zdrojů Životní prostředí, zemědělství Cestovní ruch a image města Kvalita života 1.1 1.2 1.3 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 4.1 4.2 4.3 4.4 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 23 ze 37