Magma Endogenní pochody Sopenáinnost pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma podle obsahu SiO 2 : kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) roste hustota vliv na pohyblivost láva magma, které dosáhlo ZP rozdílné vlastnosti od pvodní taveniny - snížení teploty zvyšuje se podíl pevné fáze - ochuzení o plynné složky (H 2 O,H 2 S, CO 2,SO 2 ) teplota: 900-1200 C rychlost lávových proud Východoafrický rift.. 60 km/h Mauna Loa.. 300 m - 3 km/h Kilauea. 330 m/h AA (balvanitá) - proud tekl pomalu - drsný, struskovitý, škrapovitý povrch - hornita malé kuželovité nebo komínovité útvary výška ádov metry (max 40 m) Typy láv Hornito obvykle je souástí lávového proudu nebo píkrovu vznikl bu výbuchem plyn obsažených v láv nebo vytlaením dílíásti výlevu lávy u aktivních vulkán je místem úniku horkých plynných exhalací (fumarol) název hornito pochází ze španlštiny (horno = roh) a byl inspirován rohovitým tvarem, vzniklým prohnutím útvaru v dsledku hmotnosti polotuhé lávy typická hornita: Island, Kanárské a Kapverdské ostrovy, Kamatka, Kavkaz (jižní svahy Elbrusu), Havajské ostrovy, Tanzánie PAHOE-HOE (provazovitá) - provazce (2-15 cm) - proud tekl rychle; skelná kra; - asté lávové tunely a jeskyn PILLOW -LAVA (polštáovitá) - vznik pod moem - tzv. subakvatické výlevy 1
typy sopenéinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Hlubinný magmatismus Intrusivní hlubinná tlesa - plutony BATOLIT PE LAKOLIT ŽÍLY - pravé ložní (nepravé) Tvary vzniklé selektivním vypreparováním Sopený suk Skalní ze dajka ertova ze Kamenné varhany Sopený suk obvykle skalnatá vyvýšenina, vystupuje nápadn nad okolí je tvoen odolnou vyvelinou má tvar homole, kuželu, kupy, pípadn protáhlého hbetu velice úzký heben a ze = dajka výpl sopených komín (sopouch) a žil, pípadn o nkdejší sopené kupy, lakolity nebo druhotné výpln výbušných kráter vznikají erozn denudaními procesy, kdy je tvrdší lávová hornina vypreparována z mén odolného okolí, tj. z mkích pyroklastických uloženin nebo sedimentárních hornin zdvojený sopouch Trosky vrch Káov u Mnichova Hradišt lakolit Kuntické hory u Pardubic vypreparovaný sopuch v Krušných horách: Homolka, Rotava nebo Krasíkov Bezdz Mužský nejvíce v eském stedohoí: Lovoš Milešovka Raná Dajka úzký a protáhlý skalní výchoz na míst obnažené žíly ( pravá žíla ) tvoený magmatickou výplní trhliny nebo rozsedliny v mén pevném horninovém materiálu, obvykle v sopeném tufu vznikla vypreparováním z mén odolného okolí a na zemském povrchu tvoí morfologicky výrazný útvar skalní ze místní pojmenováníertova ze 2
Kamenné varhany skalní výchoz edi, pípadn dalších sopených vyvelin soubor svislých nebo šikmých, obvykle úzkých odluných sloupc, pipomínajících píšaly varhan ke sloupcovité odlunosti dochází podle puklin, které se tvoí bhem postupného smršování tuhnoucího magmatu soubor sloupc je orientovaný kolmo ke smru ochlazování, tj. k zemskému povrchu sloupce jsou široké od nkolika cm do desítek centimetr a jsou obvykle 5 6 boké, nkde soubžné až rovnobžné, jinde vjíovit i jinak uspoádané výchozy s odlunými sloupci jsou odkryty bu pírodními procesy) nebo antropogenníinností, napíklad tžbou kamene Vulkanismus = sopené reliéfotvorné pochody lineární erupce vulkanické tabule centrální erupce sopky Vulkanické tabule tabule obecn - území tvoené konsolidovanými sedimenty ( sedimentární tabule) nebo výlevnými vulkanickými horninami ( vulkanické tabule), jež mají horizontální nebo subhorizontální polohu výlevy lávových proud (mocnost proud 15 m, ale i 100 m) proudy mohou být oddleny nevulkanickými horninami tabule - ostré tvary (hrany) - kaony strukturní terasy tabule - platforem a geosynklinál Tabule platforem - vznik: hlavn v 2H a 3H - velký rozsah a mocnost - není patrné místo výlevu lávy - v puklinách - výpln - žíly - vypreparované = ertovy zdi p. Antrim Plateau (Irsko) tabule Syverma (mocnost 2 km) v 1000-1500 m n.m.; eka Nižnaja Tunguska; etné vypreparované žíly Dekánská plošina (1,8 km) - v kíd, edie; zlom Narmady a Són Tabule geosynklinál - mladší vulkanismus -asté aktivní sopky - výskyt: mezihorské kotliny nap. Rocky Mountains x Kaskádové pohoí Columbia River Plateau (P = 265 000 km 2 ) Snake River Plateau (P = 55 000 km 2 ) - velká mocnost - hluboké kaony Centrální vulkanismus efuzivníinnost efuzivní sopky explozivníinnost explozivní sopky smíšenáinnost stratovulkány - výstup k ZP - sopouch = vertikáln orientovaná pívodní dráha - nálevkovité vyústní = kráter 3
Efuzivníinnost podle innosti lze sopky rozdlit na: aktivní vyhaslé podle potu erupcí: monogenetické (vzniklé jedním výbuchem) polygenetické (vzniklé více výbuchy) lávové sopky štítové sopky parazitické krátery zvtrávající láva lávový tunel havajský typ (štítová sopka) - jedná se více mén ploché sopky o velkém prmru budované vysoce tekutými bazaltovými lávami bazaltový výlev na pobeží sloupcovitá odlunost klify vyvrženiny: alotigenní autigenní Explozivníinnost Pyroklastický materiál: sopené bomby (pumy) lapilly (do 5 cm) prach Stratovulkány vulkánský typ - produkovány jsou mén tekuté lávy, které jsou neustále rozrušovány výbuchy plyn, a jejich kužely se tedy skládají více mén z pyroklastik. v sypkém popelu: sufóze sufózní studn strže barranka - hluboká údolí maar nejetnjší kaldera rozdílná propustnost lahary - Cotton (1952) - z Jávy - horké a studené kaldera 4
specifický typ sopky strombolský typ (stratovulkán) - sopka se sopeným kuželem, který je tvoen stídáním lávových proud a vrstev nahromadného pyroklastického materiálu peléský (katmajský) typ - z kráteru je vytlaována velmi tuhá láva v podob žhavé jehly a vtšinou také vznikají žhavá mrana sopeného popela, která se valí dol po svahu sopky Bahenní sopky kuželovitá až kupovitá vyvýšenina s kráterovitou centrální depresí složená z bahnitých sediment vznikají na jílovitých a hlinitých pdách v místech výstupu horkých vod, par a plyn v Rusku oznaení salzy podle geneze: - vázané na oblasti aktivní sopenéinnosti - souvisí s výstupy zemních plyn v místech ložisek ropy - v mladých akumulaních rovinách (výorny plyn z tlejících organických látek) Bahenní sopky v R NPR Hájek-Soos (221 ha) v mlké kotlin mezi Vonšovským a Sooským potokem dno vyschlého slaného jezera, kde ze schránek jezerních as rozsivek vznikla nkolikametrová vrstva kemitého sedimentu - tzv. kemelinový štít jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývry plynného kysliníku uhliitého prorazily kemelinový štít a fungují dodnes vývry vypadají jako malé, zhruba plmetrové krátery - z nkterých uniká plynný kysliník uhliitý (tzv. mofety), jiné tvoí nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno Doprovodné jevy Sopený reliéf v R Mofety - nejchladnjší, postvulkanické výrony bohaté na CO 2 solfatary (Solfatara u Pozzuoli na Flegrejských polích u Neapole); t = 100-200 C vodní pára + H 2 S, SO 2, CO 2 fumaroly (až 800 C) pi aktivníinnosti vulkánu fumaroly 5