KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

Podobné dokumenty
Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Fyziologické principy pohybu

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Pohybová soustava - svalová soustava

Přeměna chemické energie v mechanickou

ší šířenší

Svalová tkáň Svalová soustava

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

Svalová tkáň Svalová soustava

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Struktura a funkce biomakromolekul

Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Morfologie. realista. trochu komplikovanější, než se zdá.

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Kardiovaskulární systém

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

pracovní list studenta

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

Téma I: Tkáň svalová

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Biomechanika svalů

9. Léčiva CNS - úvod (1)

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Živá soustava, hierarchie ž.s.

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Příloha 1, Otázky na kontroly

Genetika člověka GCPSB

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner

Farmakologie. Vegetativní nervový systém. 25. března 2010

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG. MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

Cirkulační, cévní systém obratlovců

(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D.

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Regulace enzymové aktivity

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

4. PŘEDNÁŠKA 15. března 2018

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Membránové potenciály

Transkript:

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

KOSTERNÍ SVAL 30 m sarkolema 20 m SRDEČNÍ SVAL interkalární disky 3 m HLADKÝ SVAL (cévní systém, dýchací cesty, gastrointestinální a urogeniitální systém) 1

GAP JUNCTIONS ZÁKLADNÍ STRUKTURÁLNÍ ELEMENTY FUNKČNÍHO SYNCYTIA CONEXON 1 gap (mezera) (extracelulární prostor) CONEXON 2 MYOKARD HLADKÝ SVAL ph [Ca 2+ ] i membránové napětí 1,6-2 nm 2

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

50 mv SRDCE KOSTERNÍ SVAL DEPOLARIZACE I Na -85 mv -90 mv fáze 2 fáze 3 200 ms REPOLARIZACE pomalé rychlé I Ca inakt. KONTRAKCE pravidelný pacemaker (SA, AV uzel,..) I Na inakt. skupina K proudů I K 20 ms HLADKÝ SVAL I Ca -35 mv -60 mv pomalé vlny I Ca inakt. I K(Ca) nepravidelná pacemakerová aktivita 200 ms 3

HLADKÝ SVAL MECHANICKÉ ODPOVĚDI mohou být spuštěny/modulovány různými typy elektrické aktivity ELEKTRO-MECHANICKÁ VAZBA vytvořením komplexu LIGAND-RECEPTOR FARMAKO-MECHANICKÁ VAZBA NEUROTRANSMITERY (acetylcholin, noradrenalin, ) HORMONY (např. progesteron, oxytocin, angiotesin II, adiuretin, ) LOKÁLNÍ TKÁŇOVÉ FAKTORY (NO, adenosine, ) 5a

tension tenze tenze mv 0-50 0 1 pomalé polarizační vlny s AP POMALÉ VLNY V KONTRAKCI mv 0 čas (GIT) frekvence AP mv mv -50 tenze tenze 0-50 -50 látka x čas čas čas látka y 2 3 TETANICKÝ STAH (většina viscerálních orgánů) pomalé změny v polarizaci membrány POMALÉ ZMĚNY V TONU SVALU (např. m.. ciliaris, svalovina krevních cév) konstantní membránové napětí 4 POMALÉ ZMĚNY V TONU (svalovina krevních cév) FARMAKO-MECHANICKÁ VAZBA vazba LIGAND-RECEPTOR 5b

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL základní sloţky kontraktilního aparátu C C 2 těžké řetězce 134 nm MOLEKULY G-AKTINU TROPOMYOZIN 4 lehké řetězce 40 nm N N TROPONIN C, T, I 2 hlavy MYOZINOVÉ FILAMENTUM MOLEKULA MYOZINU II vazebné místo pro AKTIN vazebné místo pro ATP ATP ADP + P i AKTINOVÉ FILAMENTUM REGULAČNÍ PROTEINY TROPOMYOZIN- TROPONINOVÝ KOMPLEX 6

PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMUS KONTRAKCE konformace s vysokou energií ε klidový stav ADP P i Ca 2+ komplex Ca 2+ - troponin C disociace komplexu aktin myozin ATP ADP. P i ε PŘÍČNÝ MŮSTEK rigor mortis KONTRAKCE přítomnost ATP [Ca 2+ ] i konformace s nízkou energií lehké řetězce myozinu ATP P i ADP vazebná místa pro aktin vazebné místo pro ATP uvolnění ADP and P i stav kontrakce RELAXACE přítomnost ATP [Ca 2+ ] i 7

8a PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMUS KONTRAKCE Vazba Ca 2+ na TROPONIN C posun troponin-tropomyozinového komplexu vazebná místa na aktinu pro myozin jsou odkryta Utváření PŘÍČNÝCH MŮSTKŮ mezi aktinem a myozinem: A. M. ADP. P i Konformační změna molekuly myozinu uvolnění ADP a P i sklon hlavy myozinu posun aktinových podél myozinových filament ZKRÁCENÍ SARKOMERY A. M

8b Vazba ATP na myozin nízká afinita myozinu k aktinu disociace komplexu AKTIN MYOZIN A M. ATP ATP-ázová aktivita myozinové hlavy částečná hydrolýza ATP, získaná energie je uţita pro napřímení hlavy myozinu (analogie natažené pružiny). Afinita myozinu k aktinu je vysoká, ale vazba je znemožněná. A M. ADP. P i TRVAJÍCÍ KONTRAKCE je výsledkem opakujících se cyklů při [Ca 2+ ] i a v přítomnosti ATP RELAXACE svalové buňky vzniká v přítomnosti ATP a při [Ca 2+ ] i (Ca ionty jsou nasávány zpět do SR a vytěsňovány ven z buňky)

8c PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL myozin Ca 2+ ATP Mg 2+ Animace modelu interakce hlavy myozinu a aktinového filamenta ( pádlování ) komplex troponin tropomyozin

vchlípeniny membrány SR Ca 2+ ORGANIZACE CYTOSKELETU A MYOFILAMENT DT intermediární filamentum u membrány tenká filamenta - AKTIN DT silná filamenta - MYOZIN HLADKÝ SVAL Pomalá aktivita myozinové ATPázy transportních systémů Ca 2+ BUŇKA 1 BUŇKA 2 DT - denzní tělíska (analogie Z linií) elektrické spoje MYOZIN II mechanická spojení mezi buňkami 4 lehké řetězce 2 těţké řetězce P REGULAČNÍ PROTEINY tropomyozin kalmodulin (TNC) MLCK kaldesmon kalponin 9

HLADKÝ SVAL 10 ÚLOHA KOMPLEXU Ca-KALMODULIN lehké řetězce myozinu kaldesmon kalponin KALMODULIN MYOZIN AKTIN KLIDOVÝ STAV komplex Ca-kalmodulin KINÁZA LEHKÉHO ŘETĚZCE MYOZINU MLCK Ca-kalmodulin-MLCK P [Ca 2+ ] i FOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU P komplex Ca 2+ -KALMODULIN-MLCK INTERAKCE MYOZINU S AKTINEM

11a KONTRAKCE BUŇKY HLADKÉHO SVALU 1 FÁZOVÁ SLOŢKA KONTRAKCE - reţim opakovaných cyklů čas 2 TONICKÁ SLOŢKA KONTRAKCE - zablokovaný můstek čas

1 HLADKÝ SVAL FÁZOVÁ SLOŢKA KONTRAKCE - reţim opakovaných cyklů Ca-kalmodulin KINÁZA MYOZINU AKTIVNÍ ATP CaCM-MLCK ADP konformace s vysokou energií P P P i ε ADP. P i KLIDOVÝ STAV MLCP KLIDOVÝ STAV P FOSFATÁZA MYOZINU CaCM-kaldesmon čas disociace komplexu aktin myozin FOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU JE PŘEDPOKLADEM opakovaných cyklů konformace s nízkou energií P ATP P ATP P P P P i ADP P ε ADP. P i PŘÍČNÉM ŮSTKY stav kontrakce 11b

2 TONICKÁ SLOŢKA KONTRAKCE - zablokovaný můstek čas HLADKÝ SVAL CaKM - MLCK ATP KLIDOVÝ STAV MLCP FOSFATÁZA MYOZINU ve stavu kontrakce P P ε KLIDOVÝ STAV P DEFOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU ATP P P ε TONICKÁ KONTRAKCE zablokovaný můstek latch bridge MLCK / MLCP ATP MLCP P P stav kontrakce 12

HLADKÝ SVAL Vazba Ca 2+ na KALMODULIN komplex Ca-KM Aktivace KINÁZY LEHKÉHO ŘETĚZCE MYOZINU Ca-KALMODULIN-MLCK FOSFORYLACE lehkých řetězců myozinu; při současné změně regulačních proteinů pomocí Ca-KM utváření příčných můstků Konformační změny myozinu SKLON HLAVY myozinu KLUZNÝ POHYB aktinu po myozinu zkrácení sarkomery OPAKOVANÉ CYKLY lehké řetězce myozinu zůstávají fosforylovány TONICKÁ KONTRAKCE mechanizmem zablokovaných můstků latch bridge, lehké řetězce myozinu jsou defosforylovány ve stavu kontrakce Spotřebovává se ATP Šetří se ATP 13

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

IZOMETRICKÁ A IZOTONICKÁ KONTRAKCE KOSTERNÍ SVAL KLIDOVÝ STAV IMK ITK IMK ITK IZOMETRICKÁ kontrakce KONSTANTNÍ DÉLKA měří se změny v TENZI IZOTONICKÁ kontrakce KONSTANTNÍ TENZE měří se změny DÉLKY AUXOTONICKÁ kontrakce SRDEČNÍ SVAL KE SE PE KE - kontraktilní elementy PE, SE -paralelní a sériové elastické komponenty (fibrózní tkáň, elastické vlákno TITIN spojující M a Z disky v sarkomeře) IZOVOLUMICKÁ FÁZE (IZOMETRICKÁ) EJEKČNÍ FÁZE (IZOTONICKÁ) AUXOTONICKÁ HLADKÝ SVAL TONICKÁ sloţka kontrakce FÁZOVÁ sloţka kontrakce 15

tenze svalu 16 ZÁVISLOST TENZE NA PROTAŢENÍ SVALU KOSTERNÍ SVAL CELKOVÁ TENZE AKTIVNÍ TENZE PASIVNÍ TENZE klidová délka in vivo PASIVNÍ TENZE prodloužení svalu (cm) měření při postupném natahování nestimulovaného svalu (ELASTICKÁ KOMPONENTA) CELKOVÁ TENZE měření IZOMETRICKÉ kontrakce stimulovaného svalu při postupně se prodlužující počáteční délce AKTIVNÍ TENZE rozdíl mezi CELKOVOU a PASIVNÍ tenzí - tenze tvořená interakcí KONTRAKTILNÍCH elementů

aktivní tenze (%) oblast maximální tenze AKTIVNÍ TENZE příčně pruhovaného svalu v závislosti na POČÁTEČNÍ DÉLCE (PROTAŢENÍ) SARKOMERY fyziologická pracovní oblast KOSTERNÍ SVAL SRDEČNÍ SVAL senzitivita aktinových filament k Ca 2+ závislá na protažení 2,05 SRDCE 2,2 1,9 počáteční délka sarkomery [ m] 1,65 3,65 STARLINGŮV ZÁKON autoregulace kontrakce u srdce 18

HLADKÝ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ RYSY VÝRAZNÁ ROZTAŢNOST Protaţení myocytů močového měchýře až na 200% a myocytů uteru (na konci těhotenství) až na 1000% ve srovnání s původní délkou svalové buňky. PLASTICITA Síla kontrakce/tonu není přímo závislá na protažení svalu; velikost kontrakce/tonu klesá i když protažení svalu zůstává konstantní. 19a

m. napětí délka tenze PLASTICITA HLADKÉHO SVALU tlak CYSTOMETROGRAM IZOLOVANÁ BUŇKA (jejunum člověka) 1 2 objem 3 spuštění reflexu mikce P = 2T/r LAPLACEŮV ZÁKON čas? tenzometr T aktivace Ca 2+ -KANÁLŮ závislých na nataţení stretch-activated channels I DEPOLARIZACE Ca čas PLASTICITA TONUS [Ca 2+ ] i aktivace K-KANÁLŮ řízených [Ca 2+ ] i depolarizace repolarizace I Ca I KCa I KCa REPOLARIZACE čas TONUS [Ca 2+ ] i 19b

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování kontrakce Charakteristické rysy kosterního, hladkého a srdečního svalu

20 KOSTERNÍ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE Zvýšení FREKVENCE EXCITACÍ v motorickém neuronu FREKVENČNÍ SUMACE KONTRAKCE ve svalových buňkách (TETANICKÁ KONTRAKCE) ZVÝŠENÍ POČTU AKTIVOVANÝCH MOTORICKÝCH JEDNOTEK (POSTUPNÝ NÁBOR motorických jednotek ) PROSTOROVÁ SUMACE

síla kontrakce KOSTERNÍ SVAL ZÁVISLOST KONTRAKCE NA FREKVENCI STIMULACE IZOLOVANÁ SVALOVÁ BUŇKA OBLAST SUMACE TETANICKÝ STAH hladký tetanus? vlnitý (neúplný) tetanus Krátká refrakterní doba AN buňky kosterního svalu dovoluje kopírovat aktivitu motorického neuronu při frekvenci Sumace frakčních množství uvolněného Ca 2+ ze SR Příliš krátký časový interval pro návrat Ca 2+ do SR svalová trhnutí s úplnou relaxací frekvence stimulace (Hz) 1 Hz = 1 impuls/sec [ Ca 2+ ] i 21

22 SRDEČNÍ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE DIASTOLICKÁ NÁPLŇ KOMOR ( preload ) kontrakce komor úměrná nataţení kardiomyocytů na konci diastoly FRANK-STARLINGŮV ZÁKON FREKVENCE ELEKTRICKÉ AKTIVITY srdečních buněk (modulace pacemakerové aktivity SA uzlu při tonu sympatiku ) pozitivní FREKVENČNÍ EFEKT Vazba LIGAND-RECEPTOR s následující intracelulární sekvencí dějů [Ca 2+ ] i (noradenalin, adrenalin, ) [ Ca 2+ ] i

23 HLADKÝ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE DEPOLARIZACE MEMBRÁNY (někdy i bez spuštění akčních napětí) aktivace Ca kanálů [Ca 2+ ] i BEZ PRIMÁRNÍCH ZMĚN V POLARIZACI MEMBRÁNY Vazba ligand-receptor s následující aktivační kaskádou [Ca 2+ ] i (např. aktivace PLC IP 3 ) Protažení svalových buněk otevření Ca 2+ kanálů citlivých na protažení membrány - stretch channels [Ca 2+ ] i MLCK / MLCP (poměr aktivované kinázy a fosfatázy lehkého řetězce myozinu)

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

KOSTERNÍ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI Mnohojaderné dlouhé cylindrické buňky (max. 15 cm) Bohatě vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pravidelné uspořádání myozinových a aktinových filament (příčné pruhování) Aktivita silně závislá na nervovém zásobení (přenos vzruchu motorickou ploténkou) Svalová vlákna nejsou navzájem propojena (žádné gap junctions ) Motorické neurony se větví pro inervaci většího počtu buněk motorické jednotky (5-1000 buněk) Sumace kontrakcí (tetanus) Aktivita pod volní kontrolou motorická jednotka 5-1000 25

TYPY MYOCYTŮ KOSTERNÍCH SVALŮ TYP I ČERVENÝ - POMALÝ např. zádové svaly Pomalé kontrakce (zajišťující většinou postoj těla) Pomalé motorické jednotky s motorickými neurony s niţší rychlostí vedení impulzů (menší průměr) Převážně AEROBNÍ METABOLIZMUS a ODOLNOST PROTI ÚNAVĚ TYP II BÍLÝ - RYCHLÝ Krátkodobé stahy pro jemné cílené pohyby např. svaly rukou Rychlé motorické jednotky s motorickými neurony s velkou rychlostí vedení vzruchů (větší průměr) ANAEROBNÍ METABOLIZMUS (glykolýza) a NÁCHYLNOST K ÚNAVĚ 26

27 SRDEČNÍ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI Jednojaderné, větvené a vzájemně propojené buňky (max. délky 100 μm) Středně vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pravidelné uspořádání myozinových a aktinových filament (příčné pruhování) Excitace a kontrakce jsou nezávisle na nervovém zásobení (pravidelný pacemaker v SA uzlu, AV uzlu) Funkční syncytium (elektrická spojení gap junctions ) Receptory pro neurotransmitery (uvolňované z nervových zakončení) a hormony (přiváděné cirkulací) Tetanická kontrakce nemůţe vzniknout pro dlouhou refrakteritu akčního napětí Aktivita nezávislá na vůli

28 HLADKÝ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI Jednojaderné vřetenovité buňky variabilní délky (50-200 m) Nepravidelné uspořádání myozinu a aktinu Málo vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pomalý fázový (tetanický), tonický stah Nezávislost kontrakce (tonu) na nervovém zásobení (nepravidelná pomalá pacemakerová aktivita) Četné receptory pro neurotransmitery (uvolňované z nervových zakončení) a hormony (přiváděné cirkulací). Modulace také lokálními chemickými mediátory (uvolňovanými ze sousedních buněk) Aktivita můţe být spuštěna nataţením svalu (membránové kanály citlivé na protaţení - stretch-activated channels ) Aktivita nezávislá na vůli

TYPY HLADKÝCH SVALŮ JEDNOTKOVÝ (VISCERÁLNÍ) např. žaludek, střeva, uterus, ureter Funkční syncytium (elektrické spoje gap junctions ) Nezávislost kontrakce na nervové stimulaci (pomalá nepravidelná nestabilní pacemakerová aktivita) Vznik kontrakce v odezvě na nataţení svalu (vápníkové kanály aktivované nataţením stretch channels ) VÍCEJEDNOTKOVÝ např. arterioly, m. ciliaris, m. iris oka, Autonomní motorické jednotky (motorické neurony uvolňující acetylcholin, norepinefrin, ) Svalové buňky nejsou propojeny gap junctions ; AN nevznikají Kontrakce jsou jemně stupňované a lokalizované synapse en passant 29

K + kanál aktivovaný Ca 2+ a membránovým napětím TETRAMERNÍ STRUKTURA Ca 2+ část citlivá na Ca 2+

HLADKÝ SVAL NEUROHUMORÁLNÍ MODULACE KONTRAKCE (TONU) NEUROMEDIÁTORY autonomních nervů (acetylcholin, norepinefrin, neuropeptidy, )!! Zcela rozdílný účinek u vaskulárního, intestinálního a bronchiálního hladkého svalu HORMONY (estrogen, progesteron, oxytocin, epinefrin, angiotenzin, vasopresin, serotonin, ) MÍSTNÍ (HLAVNĚ METABOLICKÉ) FAKTORY (P O2, P CO2, adenozin, ph, kyselina mléčná, NO, endotelin, )!! Zcela rozdílný účinek u plícních a periferních arteriol

RELAXACE HLADKÉHO SVALU Relaxace v důsledku [Ca 2+ ] i uvolnění Ca 2+ z komplexu Ca-kalmodulin MLCK je opět inaktivní Většina Ca 2+ je vypuzována z buňky, část nasávána do redukovaného SR HYPERPOLARIZACE jako důsledek aktivace specifických K kanálů působí uzavírání napětím řízených Ca kanálů K kanály aktivované [Ca 2+ ] i ( Ca 2+ activated potassium channels ) K kanály aktivované cestou ligand-receptor-g protein (β-receptory, ) Relaxace nezávislá na [Ca 2+ ] i Relaxace závislá na camp Fosforylace MLCK senzitivity MLCK ke komplexu Ca 2+ -kalmodulin Relaxace závislá na cgmp ( NO) Defosforylace lehkých řetězců myozinu v důsledku MLCK / MLCP mimo stav kontrakce

NOREPINEFRIN ROZDÍLNÁ ODPOVĚĎ SVALOVÝCH BUNĚK CÉV A GIT HLADKÁ SVALOVINA CÉV α - adrenergní receptory α PLC IP 3 [Ca 2+ ] i DAG I K depolarization I Ca [Ca 2+ ] i VAZOKONSTRIKCE HLADKÝ SVAL INTESTINA β- adrenergní receptory β AC camp I K hyperpolarizace I Ca [Ca 2+ ] i fosforylace MLCK senzitivity ke Ca 2+ RELAXACE STŘEVNÍ SVALOVINY

HLADKÝ A SRDEČNÍ SVAL ZAKONČENÍ AUTONOMNÍCH NEURONŮ Synapse v průběhu nervových zakončení ( en passant ) difuzní vzdálenost 20-40 nm axon vezikuly DIFUZNÍ SYNAPSE NORADRENERGNÍ (vezikuly s norepinefrinem) CHOLINERGNÍ (vezikuly s acetylcholinem) svalová buňka terminální varikozity