Hypocreales další anamorfy

Podobné dokumenty
černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Hypocreales další anamorfy

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

plodnic přívěsky Geomyces, Microsporum, Oidiodendron, Scedosporium identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Fusarium a Cylindrocarpon

Penicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory

Penicillium, řád Eurotiales

Eurotiales - teleomorfy

Eurotium, řád Eurotiales

Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů

Aspergillus, řád Eurotiales

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

ŘÍŠE: Fungi. ODDĚLENÍ: Ascomycota

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

Fytopatologická praktika

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů

TŘÍLAMELOVÉ PARKETY. Může obsahovat dobře srostlé suky o průměru až 3 mm, ovšem jen

Acremonium CCF 2978 venkovní ovzduší, Praha, 1996, izol. a det. A. Kubátová bacillisporum

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

FLORINA. Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti.

II. Mikroskopické houby a jejich průmyslové využití

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Mikromycety - vláknité houby - plísně

Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství.

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman

Hnědé (americké) padlí angreštu. Podosphaera mors-uvae

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

METODIKA HODNOCENÍ ODOLNOSTI KMENŮ HUB RODU PLEUROTUS VŮČI HOUBÁM Z RODU TRICHODERMA

Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na jaře foto: autor

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

Přehled pozorovaných objektů

PROJEKT: OP VK Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví

[1 z 32] Mgr. Eliška Ondráčková

vřeckaté houby - Ascomycota

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

Vláknité mikromycety. Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D.

Sněti rodu Tilletia spp. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ Odbor osiv a sadby

ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Kultivační vyšetření. Chcete vědět víc?

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Nové poznatky k problematice biologické ochrany trávníků proti fytopatogenním houbám

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

* D2 Rychlost růstu. Větvení - postavení hlavních větví vůči vertikále kmene (obr. 2)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a. životního prostředí. tvorby. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

HOUBY NAŠICH LESŮ. Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova

Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: VY_32_inovace/7_402

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene

Fytopatologická praktika

IZOLACE A IDENTIFIKACE PLÍSNÍ

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

CHLOROPHYCEAE zelenivky

Dendrologický posudek

Vojtěška setá Medicago sativa L.

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

JEHLIČNATÉ A LISTNATÉ STROMY 1. Poznáš následující stromy podle nápovědy?

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Výzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

DENÁR Skupina: Využití: Plod: Zralost: DISCOVERY Skupina Využití Plod Zralost

Jedovaté a nejedlé houby

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :

METODIKA BIOLOGICKÉ OCHRANY ROSTLIN S VYUŽITÍM HUB RODU CLONOSTACHYS

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

VY_52_INOVACE_77 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Univerzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo

Transkript:

Hypocreales další anamorfy Další významné anamorfy řazené do ř. Hypocreales: Acremonium, Verticillium a jim podobné rody Pochonia, Lecanicillium, Simplicillium, Mariannaea, Clonostachys; a dále Trichoderma. Rody Acremonium či Simplicillium mají jednoduché konidiofory tvořené často jen jednotlivými fialidami, ostatní rody jsou charakteristické verticilátními, příp. penicilátními konidiofory. Mnohé druhy jsou fytopatogenní (např. Acremonium, Verticillium), některé entomopatogenní (např. Lecanicillium), některé výrazn ě celulolytické či antifungální (Trichoderma). Hlavní identifikační znaky se vztahují k anamorfě, tj. větvení konidioforu, velikosti a tvaru konidií. Doporučená média: MEA, OA, CMA, PCA, + stonek lupinu; Literatura: Gams (1971), Domsch et al. (1993), Zare et Gams (2004)

Acremonium bacillisporum Kolonie: Pomalu rostoucí, bělavé, později narůžovělé. Mikroskopické znaky: Fialidy vyrůstají nejčastěji jednotlivě, 15-22 µm dlouhé. Konidie v dlouhých řetízcích, válcovité, 4-5,9 x 0,9-1,2 µm. Výskyt: Nepříliš často se vyskytující, izolovaná zvláště z půdy. Význam: Saprotrofní půdní houba.

Acremonium bacillisporum kolonie, CCF 2978 PCA 21 dní, 25 C MEA 14 dní, 25 C

Acremonium bacillisporum mikroznaky, CCF 2978 Fialidy s řetízky konidií, Ph Konidie, DIC

Acremonium berkeleyanum, teleomorfa Cosmospora vilior Kolonie: Pomalu rostoucí, flokozní až funikulozní, olivově zeleně zbarvené. Mikroskopické znaky: Často tvoří synnemata, z nichž vyrůstají poměrně řídce větvené konidiofory; fialidy někdy i jednotlivé. Konidie 1- buněčné, hladké, mírně asymetrické, protáhle elipsoidní, 3,5-5,8 x 1,5-2,5 µm. Výskyt: Typická půdní houba, nacházená po celém světě. Izolována i ze dřeva, hub a jiných substrátů. Význam: Saprotrofní půdní houba.

Acremonium berkeleyanum kolonie, CCF 3487 PCA 14 dní, 25 C MEA 14 dní, 25 C

Acremonium berkeleyanum mikroznaky, CCF 3487 Konidiofory s konidiemi, DIC Konidie, DIC

Acremonium furcatum Kolonie: Pomalu rostoucí, sametové až funikulozní, bělavé až s okrovým tónem. Mikroskopické znaky: Často tvoří synnemata, z nichž vyrůstají jednotlivé fialidy, často na konci vidličnatě rozdvojené, 9-24 µm dlouhé. Konidie 1-buněčné, hyalinní, hladké, elipsoidní až krátce cylindrické, 3,1-4 x 1,8-2 µm. Výskyt: Typická půdní houba, nacházená po celém světě. Izolována též z rostlinných zbytků. Význam: Saprotrofní půdní houba.

Acremonium furcatum kolonie, CCF 2806 PCA 21 dní, 25 C ME 10 dní, 25 C

Acremonium furcatum mikroznaky, CCF 2806 Fialidy na konci často vidličnatě rozdvojené (furkátní)

Acremonium furcatum mikroznaky, CCF 2806 Fialidy na konci často vidličnatě rozdvojené (furkátní), Ph Konidie, Ph

Acremonium murorum Kolonie: Pomalu rostoucí, funikulozní, olivově černé. Mikroskopické znaky: Tvoří synnemata, z nichž vyrůstají jednotlivé dlouhé fialidy. Konidie 1-buněčné, tmavé, bradavčité, elipsoidní až subglobozní, 3,4-5,7 x 2-3,7 µm. Výskyt: Typická půdní houba, celosvětově rozšířená. Izolována též z celé řady dalších substrátů. Význam: Saprotrofní půdní houba.

Acremonium murorum kolonie, CCF 3226 PCA 21 dní, 25 C Synnemata porostlá fialidami se shluky konidií pozorovaná lupou

Acremonium murorum mikroznaky, CCF 3226 Synnemata s fialidami a tmavými konidiemi, DIC

Acremonium ochraceum Kolonie: Pomalu rostoucí, sametové, bělavé až okrové. Mikroskopické znaky: Fialidy vyrůstají jednotlivě, 15-26 µm dlouhé. Konidie 1-buněčné, vřetenovité, 4,4-5,1 x 1,3-1,5 µm. Výskyt: Nepříliš častý druh, izolovaný z různých substrátů (půda, rostlinné substráty). Význam: Saprotrofní houba.

Acremonium ochraceum kolonie, CCF 3331 PCA 21 dní, 25 C MEA 10 dní, 25 C

Acremonium ochraceum mikroznaky, CCF 3331 Fialidy s konidiemi, DIC

Acremonium potronii Kolonie: Pomalu rostoucí, práškovité, bělavé až narůžovělé. Mikroskopické znaky: Tvoří synnemata, z nichž vyrůstají jednotlivé dlouhé fialidy. Konidie ve shlucích, 1-buněčné, hladké, obovoidní, 2,1-4 x 1,3-2,5 µm. Výskyt: Nacházen v půdě, na dřevě aj. substrátech. Příležitostně izolována z klinického materiálu. Význam: Příležitostný patogen člověka (keratitida, mycetomy).

Acremonium potronii kolonie, CCF 2939 PCA 14 dní, 25 C MEA 14 dní, 25 C

Acremonium potronii mikroznaky, CCF 2939 Synnemata s fialidami a konidiemi, DIC

Acremonium sclerotigenum Kolonie: Pomalu rostoucí, funikulozní, bělavé až narůžovělé. Mikroskopické znaky: Tvoří synnemata, z nichž vyrůstají jednotlivé dlouhé štíhlé fialidy. Konidie 1-buněčné, hyalinní, hladké, cylindrické, 3,5-5 x 1-1,6 µm. Sklerocia hyalinní, kulovitá, cca 15-50 µm v průměru. Výskyt: Izolována z půdy, rostlinných substrátů ojediněle též z klinického materiálu (nehty). Význam: Saprotrofní houba, zřídka izolována v souvislosti s mykózami člověka.

Acremonium sclerotigenum kolonie, CCF 3386 0A 14 dní, 25 C MEA 21 dní, 25 C

Acremonium sclerotigenum mikroznaky, CCF 3386 Sklerocia, DIC Synnema, fialidy, konidie, DIC

Clonostachys candelabrum, syn. Sesquicillium candelabrum Kolonie: Pomalu rostoucí, bělavé až narůžovělé, flokózní. Mikroskopické znaky: Tvoří vzpřímené, hyalinní, bohatě přeslenitě větvené konidiofory, nesoucí terminální a subterminální fialidy. Subterminální fialidy mají postranní krček. Konidie 1-buněčné, hyaliní, hladké, elipsoidní, 3,9-5 x 2,4-3,1 µm. Výskyt: Půdní houba, rostoucí též na rostlinných zbytcích, případně i na jiných substrátech. Význam: Celulolytická saprotrofní půdní houba.

Clonostachys candelabrum kolonie, CCF 3139 MEA 7 dní, 25 C PCA 7 dní, 25 C

Clonostachys candelabrum mikroznaky, CCF 3139 Konidiofory s konidiemi, ME, DIC

Clonostachys compactiuscula, teleomorfa Bionectria compactiuscula Kolonie: Pomalu rostoucí, bělavé až nažloutlé. Mikroskopické znaky: Tvoří konidiofory 2 typů: primární, verticilátně větvené, 40-250 µm dlouhé, a sekundární, penicilátně větvené s přitisklými fialidami. Konidie v mase bílé, světle žluté nebo se světlým oranžovým odstínem, tvořící dlouhé sloupce. Jsou 1-buněčné, hyaliní, hladké, elipsoidní až cylindrické, většinou rovné, nejčastěji 5,4-7,5 x 1,9-2,5 µm. Výskyt: Známá v tropických oblastech i v oblastech mírného pásu. Nejčastěji izolována z borky ležících větví, z půdy, či jiných hub. Význam: Saprotrofní druh s potenciálem k mykoparazitismu.

Clonostachys compactiuscula kolonie MEA 7 dní, 25 C PCA 7 dní, 25 C Bělavý porost na spadlé větévce dubu

Clonostachys compactiuscula mikroznaky, CCF 3382 Konidiofor s konidiemi, SL, Ph Konidiofory s konidiemi, HERB, DIC

Clonostachys rosea f. rosea (syn. Gliocladium roseum), teleomorfa Bionectria ochroleuca Kolonie: Nepříliš rychle rostoucí, bělavé až narůžovělé, flokózní. Mikroskopické znaky: Tvoří 2 typy konidioforů: primární, verticilátně větvené, 100-200 µm dlouhé, a sekundární, penicilátně větvené, 45-125 µm dlouhé. Konidie z obou typů konidioforů jsou 1-buněčné, hyaliní, hladké, protáhlé, mírně asymetrické, nejčastěji 5-7 x 3-4 µm. Výskyt: Půdní houba, rostoucí též na rostlinných zbytcích, případně i na jiných substrátech. Častá též jako parazit na jiných houbách. Význam: Saprotrofní půdní houba schopná též parazitovat na jiných houbách.

Clonostachys rosea f. rosea kolonie PCA 7 dní, 25 C, CCF 3532 MEA 18 dní, 25 C, CCF 3222

Clonostachys rosea f. rosea mikroznaky Konidie, ME, DIC, AK 108/05 Primární a sekundární konidiofory, ME, DIC, AK 108/05

Clonostachys rosea f. rosea mikroznaky Primární a sekundární konidiofory, ME, DIC, AK 108/05 Primární a sekundární konidiofory, Ph, CCF 3222

Clonostachys rosea f. rosea mikroznaky Konidie, SEM, AK 108/05

Emericellopsis terricola Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, narůžovělé, kožovité. Mikroskopické znaky: Askomata (typu kleistothecia) se světlou stěnou, 25-60 µm v průměru. Askospory elipsoidní, hnědé, se 3-6 blanitými proužky na povrchu, 6,3-8,5 x 4,1-5 µm velké. Výskyt: Půdní houba celosvětově rozšířená, ale nacházená dosti zřídka. Rostoucí též na rostlinných zbytcích, případně i na jiných substrátech. Častá též jako parazit na jiných houbách. Význam: Saprotrofní půdní houba, s proteolytickými schopnostmi, producent cephalosporinu aj. antibiotik.

Emericellopsis terricola kolonie, CCF 2853 MEA 10 dní, 25 C PCA 10 dní, 25 C

Emericellopsis terricola mikroznaky, CCF 2853 Askospory, DIC Plodnice s askosporami, DIC

Lecanicillium muscarium, syn. Verticillium lecanii, pro parte Kolonie: Nepříliš rychle rostoucí, bělavé, lanozní. Mikroskopické znaky: Tvoří přeslenitě větvené konidiofory. Fialidy 20-35 µm dlouhé. Konidie 1-buněčné, hyalinní, dosti variabilní velikosti, 2,5-5,5 x 1-1,5 µm velké, v kulovitých shlucích. Výskyt: Houba parazitující na hmyzu, příležitostně izolovaná i z půdy. Vyskytuje se hlavně v mírném pásu. Význam: Významná entomofágní houba.

Lecanicillium muscarium kolonie, CCF 3297 PCA 14 dní, 25 C OA 21 dní, 25 C Konidiofory pozorované lupou

Konidiofor s konidiemi, CCF 3297, DIC Lecanicillium muscarium mikroznaky Konidie, JH 260, Ph Konidiofor s konidiemi, JH 260, Ph

Mariannaea elegans Kolonie: Nepříliš rychle rostoucí, bělavé, s nahnědlou spodní stranou. dobře roste i p i 30 C. ř Mikroskopické znaky: Tvoří dlouhé přeslenitě větvené konidiofory se šídlovitými konidiogenními buňkami. Konidie 1-buněčné, hyalinní, asymetricky elipsoidní až fusiformní, 4-6 x 1,5-2,5 µm. Výskyt: Dosti častá na dřevě, borce a v půdě. Význam: Saprotrofní houba s celulolytickými vlastnostmi, termofilní druh.

Mariannaea elegans kolonie, CCF 2887 PCA 10 dní, 25 C CMA 21 dní, 25 C

Mariannaea elegans mikroznaky, CCF 3359 Konidiofory s konidiemi vyrůstající ze synnematu, DIC

Mariannaea elegans mikroznaky, CCF 3359 Ph Konidiofory s konidiemi, DIC

Phaeoacremonium scolyti, teleomorfa Togninia rubrigena Kolonie: Poměrně pomalu rostoucí, na povrchu s jemně funikulozním bělavým až šedorůžovým řídkým myceliem. Spodní strana nápadně šedofialová až vínová, zbarvení je závislé na ph media. Roste dobře při 30 C. Mikroskopické znaky: Vlákna jednotlivá nebo v synnematech, hyalinní až olivově hnědě pigmentovaná, na povrchu bradavčitá. Fialidy vyrůstají v chud ě větvených konidioforech nebo jednotlivě, variabilní v délce: 5-35 x 1,5-2,5 µm, opatřené nevýrazným límečkem. Konidie 1-buněčné, hyalinní, hladké, protáhle elipsoidní až alantoidní, 3-6,2 x 1-2 µm, tvořící kulovité shluky na konci fialid. Na substrátovém myceliu se tvoří krátké adelofialidy. Výskyt: Druh popsaný v roce 2005, vyskytující se v prostředí kůrovcovitého hmyzu (např. Scolytus intricatus) a dřevin. Zaznamenaný i u nás. Význam: Houba asociovaná s kůrovci napadajícími dřeviny. Pozn. Houba morfologicky připomíná zástupce rodu Acremonium, liší se však pigmentovaným myceliem. Je řazena do řádu Calosphaeriales.

Phaeoacremonium scolyti kolonie, CCF 3266 MEA 14 dní, 25 C MEA 14 dní, 25 C, revers MEA 14 dní, 30 C CMA 14 dní, 25 C

Phaeoacremonium scolyti mikroznaky, AK 193/98 Konidiogenní buňky, konidie, DIC

Pochonia bulbilosa Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, bělavé, jemně lanozní. Neroste při 30 C. Mikroskopické znaky: Tvoří přeslenitě větvené konidiofory se štíhlými konidiogenními buňkami. Konidie 1-buněčné, hyalinní, produkované v kulovitých shlucích, jsou dvou typů: zakřivené, s tupými konci, 4-6,3 x 1,5-2 µm, a subglobozní až vejčité, 2,2-3 x 1,3-2 µm. Diktyochlamydospory dosti vzácné, mnohobuněčné, nepravidelné. Výskyt: Častá v lesních půdách. Význam: Saprotrofní půdní houba.

Pochonia bulbilosa kolonie, CCF 3142 PCA 21 dní, 25 C OA 21 dní, 25 C Vlákna s fialidami a konidiemi pozorovaná lupou

Pochonia bulbilosa mikroznaky, CCF 3142 Konidiofory s fialidami, konidie, DIC Sklerocia, SEA, DIC

Pochonia chlamydosporia Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, bílé, lanozní. Mikroskopické znaky: Tvoří přeslenitě větvené konidiofory se štíhlými konidiogenními buňkami. Konidie 1-buněčné, hyalinní, elipsoidní, nevýrazně apikulátní, 3-4 x 1,5-2 µm. Tvoří hyalinní, 20-25 µm velké diktyochlamydospory, vyrůstající na stopce. Výskyt: Celosvětově rozšířená houba, vyskytující se v různých typech půd. Význam: Půdní houba schopná degradovat celulozu a chitin.

Pochonia chlamydosporia kolonie, CCF 1612 PCA 10 dní, 25 C MEA 10 dní, 25 C

Pochonia chlamydosporia mikroznaky, CCF 1612 Konidie, ME, DIC Sklerocia, SEA, LA, DIC Sklerocia, SEA, ME, DIC

Pseudeurotium zonatum Kolonie: Omezeně rostoucí, bělavé, později šednoucí s tvorbou askomat. Mikroskopické znaky: Askomata (typu kleistothecia) s tmavou pseudoparenchymatickou peridií, kulovitá, 100-230 µm v průměru. Vřecka kulovitá až elipsoidní. Askospory kulovité až elipsoidní, hnědé, 3 x 4,5 µm v průměru. Anamorfa tvoří fialidy vyrůstající jednotlivě nebo na řídce větvených konidioforech. Konidie elipsoidní, hyalinní, hladké, 4-6 x 2,5-3,5 µm velké. Výskyt: Půdní houba, nepříliš často nacházená. Význam: Saprotrofní půdní houba, patří k mezofilním zástupcům.

Pseudeurotium zonatum kolonie PCA 21 dní, 25 C, CCF 2994 OA 21 dní, 25 C, CCF 3271 Plodnice pozorované lupou, CCF 3328

Pseudeurotium zonatum mikroznaky Pseudoparenchymatická stěna plodnice, DIC, CCF 3328 Plodnice s askosporami, DIC, CCF 2994

Pseudeurotium zonatum mikroznaky Anamorfa, konidiogenní buňky s konidiemi, DIC, CCF 3328 Vřecka s askosporami, DIC, CCF 3328 Askospory, DIC, CCF 2994

Trichoderma harzianum, teleomorfa Hypocrea lixii Kolonie: Rychle rostoucí, zpočátku bělavé, rychle zelenající (tvorba konidií). Teleomorfa se v kultuře netvoří. Mikroskopické znaky: Tvoří pyramidálně větvené konidiofory bez sterilních výběžků, s krátkými fialidami. Konidie 1-buněčné, téměř kulovité, hladké, 2,8-3,2 x 2,5-2,8 µm, v mase zelené. V myceliu starších kolonií časté kulovité chlymydospory. Výskyt: Celosvětově rozšířená houba, často se vyskytující v půdách, na rostlinných zbytcích i na potravinách. Význam: Půdní houba schopná degradovat celulozu. Produkuje chrysophanol, koninginin A aj.

Trichoderma harzianum CCF 2713 MEA 7 dní, 25 C Konidie

Trichoderma harzianum mikroznaky, CCF 2713 Konidiofory s konidiemi, Ph

Trichoderma polysporum, teleomorfa Hypocrea pachybasioides Kolonie: Rychle rostoucí, bělavé, ve stáří krémové. Teleomorfa se v kultuře netvoří. Mikroskopické znaky: Tvoří přeslenitě větvené konidiofory se sterilními výběžky, s krátkými, poměrn ě širokými fialidami. Konidie 1- buněčné, krátce elipsoidní, hladké, 2,4-3,8 x 1,8-2,2 µm, v mase bílé. Výskyt: Široce rozšířená houba, izolovaná hlavně z půd, rašeliny, ale i jiných substrátů. Význam: Půdní houba, schopná hyperparazitismu na jiných houbách. Blízký druh T. piluliferum, rovněž bíle zbarvený, má kulovité konidie.

Trichoderma polysporum OA 14 dní, 25 C, CCF 3404 Sterilní konce konidioforů, DIC

Trichoderma polysporum mikroznaky Chlamydospory, Ph, CCF 1555 Konidiofory, DIC, AK 188/02

Trichoderma polysporum mikroznaky Konidiofory s konidiemi, Ph, CCF 1555

Trichoderma viride, teleomorfa Hypocrea rufa Kolonie: Rychle rostoucí, zpočátku bělavé, později zelenající (tvorba konidií). Teleomorfa se v kultuře netvoří. Mikroskopické znaky: Tvoří pyramidálně větvené konidiofory bez sterilních výběžků, s lahvicovitými fialidami, 8-14 x 2.5-3.0 µm. Konidie 1-buněčné, téměř kulovité, bradavčité, 3.6-4.5 µm v průměru, v mase zelené. V myceliu starších kolonií časté kulovité hladké chlymydospory. Výskyt: Velmi hojně rozšířená houba, často se vyskytující v půdách, na dřevě a na rostlinných zbytcích. Ojediněle byla izolována i z klinického materiálu. Význam: Významná půdní houba, silně celulolytická. Produkuje trichodermin, emodin aj. Blízký druh T. asperellum má poněkud méně výrazně bradavčité konidie a teplotní optimum pro růst je 30 C, na rozdíl od T. viride, která má teplotní optimum 25 C.

Trichoderma viride kolonie MEA 7 dní, 25 C, AK 234/01 Kolonie pozorované lupou

Trichoderma viride mikroznaky Konidie, DIC, AK 234/01 Konidiofory s konidiemi, Ph, K49/01

Verticillium dahliae Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, bělavé, s našedlou spodní stranou (tvorba mikrosklerocií). Schopné růstu i při 30 C. Mikroskopické znaky: Tvoří přeslenitě větvené konidiofory se štíhlými konidiogenními buňkami. Konidie 1-buněčné, hyalinní, elipsoidní až krátce cylindrické, 2,5-6 x 1,4-3,2 µm. Mikrosklerocia tmavě hnědá až černá, mnohobuněčná. Výskyt: Častý patogen různých plodin, původce hnilob. Význam: Fytopatogenní druh.

Verticillium dahliae kolonie, CCF 2839 PCA 7 dní, 25 C PCA 7 dní, 25 C, revers CMA 14 dní, 25 C CMA 14 dní, 25 C, revers

Verticillium dahliae mikroznaky, CCF 2839 Konidie, DIC Chlamydospory, DIC Konidiofor s konidiemi, DIC