Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku na léta

OSOBLAŽSKO Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku na léta 2013-2014 Tento dokument byl zpracován v rámci projektu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku, reg. č. CZ.1.04/3.1.03/65.00014 financovaný z ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR

2 Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak zahyne... Jan Werich

3 Obsah Obsah... 3 Na úvod... 4 Obce Osoblažska, které se podílely na zpracování dokumentu, a které jsou do střednědobého plánování zahrnuty... 5 1. Základní statistické údaje... 6 2. Historický vývoj a klimatické podmínky regionu... 7 2.1 Historický vývoj... 7 2.2 Klimatické podmínky... 8 4. Sociodemografická analýza Osoblažska... 9 4.1 Obyvatelstvo a jeho vývoj... 9 4.2 Trh práce... 11 4.3 Kriminalita... 13 4.4 Sociální oblast... 14 4.4.1 Sociální služby... 14 4.4.2 Sociální zabezpečení hmotná nouze... 15 5. Střednědobé plánování rozvoj sociálních služeb na Osoblažsku... 17 5.1 Vývoj procesu SPRSS... 17 5.2 Výsledky dotazníkových šetření... 17 5.2.1 Vybrané výsledky dotazníkového šetření z roku 2011 grafické a tabulkové zpracování... 19 5.3 Struktura Střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku... 22 5.4 Cíle a opatření... 23 Zkratky užité v textu... 51

4 Na úvod Vážení, dostává se Vám do rukou první střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku. Po dvouleté činnosti pracovní skupiny Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením a pracovní skupiny Senioři a osoby zdravotně postižené spolu s činností Řídící skupiny, koordinátora SPRSS a manažera projektu tak vznikl tento dokument, který nejen, že mapuje současný stav sociálních služeb na Osoblažsku, ale za pomoci dotazníkového šetření, které proběhlo v letech 2010 a na konci roku 2011, přináší ucelený přehled potřeb místního obyvatelstva shrnuté do jednotlivých cílů a opatření tak, aby potřeby obyvatelstva byly naplněny a bylo tak dostáno povinnostem, které nám ukládá zákon. Cesta k prvnímu střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku však nebyla jednoduchá. Historie střednědobého plánování, tehdy ještě označováno jako komunitní plánování, sahá na Osoblažsku do roku 2007 a je spojeno s Mgr. Libuší Lojzovou, která byla první koordinátorkou komunitního plánování v osoblažském regionu. V roce 2010 pak přišla Bc. Pavla Bartoníková, referentka sociálního odboru OÚ Osoblaha, s návrhem dvouletého projektu na podporu střednědobého plánování, jehož výsledkem by byl Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku na léta 2013 2014. Tento projekt byl podpořen Evropským sociálním fondem prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR a započal 01. 04. 2011. Jeho výsledek nyní držíte ve svých rukou. Sociální služby jsou velmi diskutovaným tématem. A to především v této době, době, kdy mnoho občanů nemá zaměstnání, jejich životní úroveň klesá a ceny základních potravin rostou. Toto vše může zapříčinit sociální vyloučení daných osob, což je pak zvláště citelné v našem regionu. Plán, který nyní máte před sebou, na všechny tyto skutečnosti reaguje, snaží se je podchytit jednotlivými cíli a opatřeními a hlavně, co je velmi důležité, snaží se je řešit! Chtěla bych tímto poděkovat všem, kteří se na zpracování tohoto dokumentu podíleli. Zvláště bych chtěla poděkovat za jejich práci na zlepšení úrovně poskytovaných sociálních služeb v našem regionu a jejich důvěru ve zlepšení! Mgr. Dagmar Machaňová, v. r. starostka obce Osoblaha

5 Obce Osoblažska, které se podílely na zpracování dokumentu, a které jsou do střednědobého plánování zahrnuty Obec Bohušov Obec Dívčí Hrad Obec Hlinka Obec Slezské Pavlovice Obec Slezské Rudoltice Obec Rusín Obec Osoblaha

6 1. Základní statistické údaje Rozloha: 10.379 ha (všechny katastry všech obcí Osoblažska) Nadmořská výška: 336 m. n m. (Dubovec v Sádku u Dívčího Hradu) Počet obyvatel: 2.969 obyvatel k 31. 12. 2011 Poloha: Osoblažský výběžek v okrese Bruntál Osoblažsko: to jsou obce Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice Obr. č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje, červeně vyznačeno Osoblažsko zdroj: http://cyklo-osoblazsko.unas.cz/

7 2. Historický vývoj a klimatické podmínky regionu 2.1 Historický vývoj S nejstaršími stopami člověka se na Osoblažsku setkáváme již v období mladšího paleolitu (starší doby kamenné), asi před 30 tis. lety. Další doklady o pobytu člověka na Osoblažsku pocházejí až z neolitu (mladší doby kamenné) z období od konce 6. tisíciletí do poloviny 4. tisíciletí př.n.l. Kolem 6. století n. l. osídlili Osoblažsko Slované, kteří na svou obranu budovali mohutná opevněná hradiště. Střediskem zdejšího kraje bylo pravděpodobně velké vyvýšené hradisko jižně od osady Víno. Z druhé poloviny 9. století se dochovala písemná zpráva tzv. Geografa bavorského o existenci kmene Holasiců, k jehož území náleželo zřejmě i celé Osoblažsko. V té době území Holasiců patřilo k Velkomoravské říši. Jedním z Holasických hradisek z velkomoravského období byl pravděpodobně též Dívčí Hrad. Po pádu Velkomoravské říše na počátku 10. století připadlo Holasicko k českému státu. Na přelomu prvního tisíciletí si nad vládou tohoto území předávali moc česká a polská strana podle síly postavení v té dané době. Nový stav na česko-polské hranici později nepochybně zachycuje listina knížete Boleslava Vysokého z 11. 11. 1201. V roce 1300 byla Osoblaha poprvé výslovně označena za město. Přesto však zůstává nespornou skutečností, že byla městem již v roce 1251. Ve 14. století došlo na Opavsku k závažným státoprávním změnám, které dalekosáhle poznamenaly též postavení Osoblažska na celá další staletí. Osoblažsko bylo roku 1348 natrvalo odloučeno od okolního Opavska a v celé své další historii sdílelo osudy enklávy olomouckého biskupství. 20. století znamenalo pro osoblažský region několik milníku jeho vývoje. Šlo především o obě světové války, vznik Československa, nástup komunismu a rozvoj zemědělství. Na počátku 1. světové války odešlo jen z Osoblahy do války přes 100 mužů. Od podzimu 1914 se prováděly neustále soupisy úrody a na jaře 1915 byly zabaveny veškeré zásoby obilí, kukuřice a mouky. Přesto se všude šířil hlad a 18. dubna 1915 byly vydány chlebové lístky. Ušetřeny nezůstaly ani osoblažské kostely, z nichž byly odvezeny všechny zvony, cínové náčiní a píšťaly z varhan. Na jaře 1918 byla situace v zásobování již kritická, Rakousko bylo vyčerpáno a válkou unavené obyvatelstvo volalo po míru. Na podzim 1918 se začala rakouská monarchie rozpadat. Osoblažsko společně se západním Slezskem se stalo součástí nově vytvořeného Německého Rakouska. Proto vyhlášení samostatné Československé republiky přijalo obyvatelstvo s klidem. Ve dnech 30. října až 4. listopadu 1918 byl v Opavě ustanoven tzv. Sudetenland. Československá vláda pochopitelně zřízení Sudetenlandu neuznávala a od počátku považovala všechna pohraniční území za nedílnou součást republiky. V prosinci 1918 byla provincie obsazena bez odporu československým vojskem. Osoblažsko a samotné město Osoblaha obsadili českoslovenští vojáci ale až 3. února 1919. V červnu 1919 se v ČSR konaly první obecné volby, ve kterých ale německé nacionalistické strany neuspěly. Na počátku 30. let v době, kdy byli neutěšené hospodářské a sociální poměry na Osoblažsku a narůstající německý nacionalismus, vyvolával mezi obyvatelstvem protičeskoslovenské nálady a nespokojenost. Útoky proti územní celistvosti republiky

8 vyvrcholily v září 1938, kdy henleinovci přikročili k otevřeným ozbrojeným provokacím. Oddíly Freikorpsu již 22. září obsadily v Osoblaze všechny klíčové objekty. Obyvatelstvo Osoblahy přivítalo připojení města k říši s nadšením. Z počátku došlo také k určitému zlepšení hospodářských a sociálních poměrů, neboť Osoblažsko přestalo být izolovanou oblastí a mohlo navazovat kontakty s okolním německým prostředím. Ale již záhy se začaly projevovat i stinné stránky příslušnosti města k říši. Především většina mužů byla povolána do Wehrmachtu, a postupně se zhoršovala situace v zásobování a již od počátku roku 1940 byl téměř na veškeré zboží zaveden přidělovací systém. V lednu 1945 procházel Osoblahou evakuovaný koncentrační tábor z Osvětimi. V té době již do města doléhaly ozvěny bojů z blížící se fronty. Válka do Osoblahy vstoupila 16. března 1945, kdy začala evakuace obyvatelstva do šumperského okresu a ve městě propukla panika a zděšení. Téhož dne byla přerušena vlaková doprava z Osoblahy do Třemešné a mnoho lidí proto muselo jít pěšky. V noci ze 17. na 18. března již hořely na osoblažsku vesnice. Rozhodující bitva o Osoblahu začala 22. března v 9:30. Němci ustupovali a procházeli obcemi Životice a Sádek. Osoblaha byla prvním osvobozeným městem na území Čech a Moravy. 1 Konečnou tečku za válkou a následnými změnami udělal až rok 1946 a rok 1947, kdy v prvně zmiňovaném roce bylo ukončeno vysidlování Němců po 2. světové válce. V roce následujícím pak bylo území osoblažského výběžku znovu osidlováno rodinami z vnitrozemí našeho státu, ale i rodinami z jiných evropských států (Řecko, Lužičtí Srbové). Jak již bylo zmíněno výše, velkým milníkem v rozvoji našeho regionu, byl rozvoj zemědělství, přesněji státních statků, které byly dotovány ze státní pokladny a v podstatě vytlačily soukromé zemědělství, popř. jiná družstva. Pro obyvatele osoblažska práce ve státním statku znamenala prakticky jedinou možnou práci v tomto pohraničním regionu. Výhodou, která se později ukáže jako chyba a zátěž pro osoblažský region, byl nízký nárok státních statků na vzdělání svých zaměstnanců. Po roce 1989 dochází k demokratickým reformám a tím pádem i státní statky procházejí reformami, resp. státní statky se ruší a obyvatelstvo, s nízkou úrovní vzdělání, bez potřebné kvalifikace, se ocitá bez zaměstnání. 2.2 Klimatické podmínky Charakterem svých přírodních podmínek náleží zdejší oblast Osoblažské pahorkatině a dosahuje nadmořské výšky v rozmezí od 201 do 352 m. n. m. Geologická stavba území je poměrně jednotvárná. Tvoří ji převážně usazeniny hornin křídového moře a vývoj krajiny výrazně ovlivnilo dvojí zalednění ve starších čtvrtohorách, kdy bylo celé území pokryto ledovcem. Osu vodního systému Osoblažska tvoří řeky Osoblaha a řeka Prudník. Právě povodí řeky Osoblahy bylo v minulosti častým zdrojem rozsáhlých záplav, proto po roce 1903 bylo přikročeno k regulaci řečiště. Avšak ani tato úprava nezabránila obrovským škodám při záplavách v roce 1997. Podnebí na Osoblažsku je mírně teplé a vlhké a vyznačuje se krátkou mírnou zimou. Osoblaha má nejvyšší průměrnou roční teplotu v okrese, +8,6 C. Více k podnebí v Plánu sociálních služeb na rok 2012. Obec Osoblaha, r. 2011, k dispozici na <http://www.osoblaha.cz/index.php?nid=767&lid=cs&oid=1844922> 1 Zdroj: http://cyklo-osoblazsko.unas.cz/osoblazsko.htm

9 4. Sociodemografická analýza Osoblažska Osoblažsko je dnes po všech stránkách relativně zaostalým regionem se všemi sociálně ekonomickými důsledky, k jehož revitalizaci může významně přispět i rozvoj cestovního ruchu, pro který je na Osoblažsku řada možností. Pouze některé obce mikroregionu vykazují drobnou podnikatelskou činnost především obchodní, stavební, ubytovací, vyskytují se i drobná řemesla. 2 4.1 Obyvatelstvo a jeho vývoj Již od dob Rakouska Uherska, kdy byl osoblažský region okrajovou částí mocnářství, je Osoblažsko velmi řídce osídleno. Tomuto faktu pak napomohl i poválečný odsun německy hovořícího obyvatelstva. V současné době pak počtu obyvatelstva a hustotě zalidnění nepomáhá ani vysoká nezaměstnanost, kdy v jejím důsledku mladí lidé odcházejí z Osoblažska do větších měst za prací. K 31. 12. 2011 je tak na Osoblažsku trvale přihlášeno k pobytu celkem 2.969 3 obyvatel, což představuje hustotu zalidnění 28,6 obyvatel/km2. V posledních několika letech, vyjma roku 2007, kdy jsme zaznamenali nárůst obyvatel na hodnotu roku 2004, na Osoblažsku obyvatel ubývá (Graf č. 1). A to nejen díky zápornému přirozenému přírůstku, ale i kvůli migraci obyvatelstva do větších měst za prací, studiem apod. V případě rozdělení obyvatelstva na muže a ženy, postupný úbytek je znatelný u mužů, kdežto u žen je počáteční a konečný stav ve sledovaném období shodný. (Graf č. 2). Tak jako v celé České republice, tak i na Osoblažsku narůstá počet obyvatel v seniorském věku. Od roku 2004 se zvýšil počet obyvatel ve věku 65 let a více o 38 a počet seniorů na Osoblažsku tak přesahuje 13% celkového počtu obyvatel Osoblažska. Index stáří, tedy počet obyvatel 65let a více k počtu dětí do 14let byl k 31. 12. 2011 alarmujících 82,35%. V roce 2004 byl jen 63,1% (Graf č. 3). S procesem stárnutí se také zvyšuje průměrný věk obyvatel (Tabulka č. 1). V současné době dosahuje hodnota věkového průměru Osoblažska 39,3 roků. Tato hodnota je rovněž pod krajským (40,4 roků) a celorepublikovým (40,6 roků) průměrem. Proměna věkové struktury přináší změnu tlaku na jednotlivé instituce sociální infrastruktury. Tyto změny mohou způsobit např. problémy s naplněností vzdělávacích zařízení pro děti a mládež na jedné straně a problémy s nedostatečnou kapacitou sociálních služeb pro seniory na straně druhé. Tato predikce možného vývoje vychází i z dotazníkového šetření, které proběhlo v obcích osoblažského výběžku v listopadu 2010 a na přelomu let 2011/2012. 2 www.mikroregion-osoblazsko.cz 3 výpočet dle statistiky ČSÚ

zdroj graf č. 1 graf č. 2: www.czso.cz, vlastní grafická úprava 10

11 Tabulka č. 1:Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích Počet obyvatel k 31. 12. 2011 Počet obyvatel k 31. 12. 2010 Počet obyvatel k 31. 12. 2007 Počet obyvatel k 31. 12. 2004 Obec celkem v tom ve věku v tom ve věku v tom ve věku celkem celkem celkem 0-14 15-64 65+ 0 14 15 64 65+ 0 14 15 64 65+ 0 14 15 64 65+ Bohušov 423 68 288 67 429 72 295 62 453 87 309 57 467 106 308 53 Dívčí Hrad 274 46 195 33 275 49 194 32 266 49 180 37 271 55 181 35 Hlinka 214 38 154 22 233 45 163 25 245 53 167 25 246 50 168 28 Osoblaha 1107 179 759 169 1 129 187 785 157 1 150 196 808 146 1 112 190 783 139 Rusín 146 17 97 32 130 12 90 28 134 10 102 22 134 18 97 19 Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice 219 52 134 33 199 39 128 32 168 24 115 29 172 22 129 21 586 110 412 64 616 106 446 64 642 120 455 67 654 133 454 67 zdroj: www.czso.cz, vlastní grafická úprava 4.2 Trh práce Osoblažský region, stejně jako okres Bruntál, se řadí mezi území s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé České republice (Mapa č. 1). Tato nezaměstnanost (Tabulka č. 2) je způsobena několika faktory. Jde především o fakt, že Osoblažsko bylo v minulosti zemědělskou oblastí. Po rozpadu státních statků se obdělávání osoblažské půdy ujali pouze soukromí zemědělci a živočišná výroba skočila úplně. Většina obyvatel tak ztratila zaměstnání, ve kterém byli zaměstnáni dlouhá léta. Dalším faktorem je nízká vzdělanostní úroveň místního obyvatelstva (Graf č. 4) a odliv mladých za prací do větších měst. Posledním, neméně významným faktorem, je fakt, že na osoblažsku existuje jen minimum podnikatelských subjektů, kteří by zaměstnali místní obyvatelstvo. Lidé tak musejí dojíždět za prací do Města Albrechtic, Krnova, popř. ještě dál. Za zmínku v současnosti také stojí, i když se budeme sociální reformě věnovat více na následujících stránkách, že snížení nezaměstnanosti, alespoň té sezónní, nepřidala ani tato sociální reforma a snižování státních výdajů. Od 1. 1. 2012, kdy vstoupila v platnost tato reforma, byly sníženy státní výdaje na zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných na VPP. Na druhou stranu však touto reformou došlo k rozšíření okruhu osob, které mohou vykonávat veřejnou službu (VS), kdy ale za její výkon nejsou nijak odměňováni či zvýhodněni. Proto ani nezaměstnanost v letních měsících, kdy obce zaměstnávaly osoby na VPP, nijak výrazně od roku letošního (2012) nemusí klesat.

12 Mapa č. 1: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. 1. 2012 podle okresů zdroj: portal.mpsv.cz Tabulka č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v roce 2011 Vývoj nezaměstnanosti v obcích v roce 2011 02/2011 04/2011 06/2011 08/2011 10/2011 12/2011 Bohušov 29,5 % 20,0 % 19,5 % 18,0 % 18,0 % 26,5 % Dívčí Hrad 24,4 % 13,8 % 17,1 % 17,1 % 17,9 % 22,0 % Hlinka 40,0 % 35,7 % 30,4 % 32,2 % 40,9 % 41,7 % Osoblaha 21,2 % 18,6 % 18,1 % 17,2 % 18,6 % 21,0 % Rusín 34,4 % 21,9 % 21,9 % 18,8 % 20,3 % 20,3 % Slezské Pavlovice 46,7 % 34,8 % 33,7 % 31,5 % 30,4 % 32,6 % Slezské Rudoltice 30,6 % 20,6 % 17,5 % 17,5 % 18,2 % 28,5 % zdroj: portal.mpsv.cz, vlastní grafické zpracování

13 zdroj: www.czso.cz, vlastní grafické zpracování 4.3 Kriminalita Za pořádek a bezpečí v obcích osoblažského regionu je odpovědno obvodní oddělení PČR Město Albrechtice. To podává každoročně jednotlivým obcím Zprávu o nápadu trestné a přestupkové činnosti pro náš region. V rámci výkonu služby je v této lokalitě policisty prováděn dohled ve formě hlídkové služby, a to za užití služebního vozidla nebo pěšky. V rámci výkonu služby je v této lokalitě policisty využívána také Policejní stanice ve Slezských Rudolticích. Jelikož je Osoblažsko příhraniční oblastí, zvýšila se v uplynulém roce (rok 2011) trestná a přestupková činnost ze strany obyvatel Polské republiky či jiných státních příslušníků. V uplynulém roce tak byly zaznamenány krom drobných případů rušení nočního klidu či drobných přestupků také závažnější přečiny (krádež zemědělské techniky v obci Hlinka neznámými pachateli, výtržnictví podnapilého občana Polské republiky na Osoblažském hudebním létě). V období od 01. 01. 2011 31. 12. 2011 zadokumentovala a prošetřila policie v Městě Albrechticích v celém služebním obvodě celkem 266 přečinů (trestných činů), kdy se podařilo objasnit více jak 69% z těchto skutků. Z výše uvedeného celkového počtu přečinů bylo celkem 75 zadokumentováno v obcích Osoblažska (oproti roku 2010 je to nárůst o 30 přečinů). Nejvíce přečinů bylo zadokumentováno v obci Osoblaha (29), Slezské Rudoltice (14), Hlinka (10), Dívčí Hrad (8), Bohušov (5), Slezské Pavlovice (3). Nejčastějšími druhy přečinů jsou krádež, zanedbání povinné výživy, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, ublížení na zdraví. Objevily se zde ale i přečiny výtržnictví, nebezpečné vyhrožování či kuplířství. V oblasti přestupků řešilo obvodní oddělení celkem 755 přestupků, z nichž celých 195 přestupků bylo spácháno na území obcí Osoblažska. Nejčastějším přestupkem bylo narušení občanského soužití a přestupky proti majetku.

14 Zpráva o nápadu trestné a přestupkové činnosti, ze které byla výše zmíněná data čerpána, v závěru upozorňuje, že oblast Osoblažska je považována za oblast rizikovou s ohledem na nejen se zvyšující počty osob romského etnika, ale i osob sociálně slabých. Zároveň se zvyšuje počet přečinů (trestných činů). Proto i v budoucnu bude ze strany policie této oblasti věnována pozornost z důvodů předcházení problémů, jejich řešení a následné nápravě. 4.4 Sociální oblast 4.4.1 Sociální služby Jednou z dílčích oblastí sociální politiky jsou sociální služby. V současné době v ČR využívá sociální služby přibližně půl milionu obyvatel. Přibližně sto tisíc z nich by bylo bez možnosti využití těchto služeb vážně ohroženo na zdraví či na životě. Pojem sociální služby se u nás v dnešním slova smyslu začal používat po roce 1989. Definice se odlišují podle toho, jaký akcent autor přikládá pojmu sociální služby. Nově jsou sociální služby definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabývá účinnosti k 01. 01. 2007. V zákoně o sociálních službách jsou definovány takto: sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Podle Synovského definice se sociální služby soustřeďují na společný účel a poslání služeb. Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Podle Matouška, 2003 jsou sociální služby definovány jako: všechny služby, krátkodobé i dlouhodobě poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti. Sociální služby dělíme na tří základní druhy. Jedná se o: služby sociální péče, služby sociální prevence, sociální poradenství. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Jedná se o služby zajištění stravy, bydlení, základní hygieny, údržby domácnosti a kontaktu s okolím. K těmto službám patří osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a chráněné bydlení. Služby sociální prevence jsou poskytovány osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením pro krizovou sociální situaci, životní návyky, způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a zájmů trestnou činností

15 jiné osoby. Pomoc překonat jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů je hlavním cílem služeb sociální prevence. Do oblasti služeb sociální prevence patří telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terapeutické komunity a terénní programy. Cílem sociálního poradenství je poskytování potřebných informací přispívajících k řešení situace osobám, které jsou v nepříznivé sociální situaci, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Řadí se sem základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Zvláštním druhem sociálních služeb jsou pak sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Jedná se o pobytové sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb, nebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. 4.4.2 Sociální zabezpečení hmotná nouze Hmotná nouze je stav, kdy člověk, občan nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní životní podmínky. Občan, který nemůže vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky splnit (typicky v důsledku nízkého příjmu) a nedisponuje ani majetkem, jehož prodejem, pronájmem či jiným využitím by mohl získat prostředky k zajištění svých potřeb, má zpravidla v rozvinutých a civilizovaných zemích nárok na pomoc od státu. Společensky uznanou hranicí příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze, je tzv. životní minimum, které je stanoveno právní normou. Charakteristickou formou takové sociální pomoci jsou peněžité a věcné dávky. 4 Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a jde o moderní formu pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc 4 http://cs.wikipedia.org/wiki/hmotn%c3%a1_nouze

16 Do konce roku 2011 zajišťovaly vyplácení dávek v hmotné nouzi na základě žádostí sociální odbory na pověřených obecních úřadech (obce II. typu). Novelou výše zmíněného zákona č. 111/2006 Sb., která proběhla v roce 2011 na základě zák. č. 366/2011 Sb., přešlo vyřizování žádostí o dávky hmotné nouze, jakožto i vyplácení těchto dávek na Úřad práce a jejich krajské pobočky, resp. detašovaná pracoviště. Dávky hmotné nouze jsou pro občany, kteří se dostanou do tíživé životní situace a nemůže jim pomoci rodina, jediným zdrojem finančních prostředků na obstarání si základních životních potřeb jako je bydlení a s tím související služby, jídlo, ošacení apod. Níže přinášíme přehled vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi od roku 2007 do konce roku 2011. Z něj je patrné, že se počet vyplácených dávek každoročně zvyšoval. Z toho jasně vyplývá, že Osoblažsko je zatíženo vysokou nezaměstnaností a žije zde velké procento sociálně slabých rodin. Tabulka č. 3: Přehled počtu vyplacených dávek hmotné nouze Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2007 2008 2009 2010 2011 2007 2008 2009 2010 2011 leden 9 103 97 138 161 0 38 25 36 32 10 12 14 12 23 únor 89 105 103 156 184 15 40 36 42 44 19 11 12 7 17 březen 153 106 110 150 196 68 44 31 44 44 24 14 19 14 36 duben 148 115 106 148 205 85 46 34 36 47 18 29 3 8 25 květen 137 113 114 152 221 64 46 38 43 57 9 25 15 14 33 červen 119 111 102 163 197 53 32 29 27 39 11 11 23 19 22 červenec 94 95 103 140 223 49 34 30 24 46 10 13 12 8 19 srpen 93 73 100 132 207 36 31 31 28 55 7 10 16 12 14 září 83 62 82 134 205 33 30 28 27 60 46 11 11 7 32 říjen 90 66 98 135 220 30 26 29 26 51 11 5 18 28 12 listopad 101 62 99 135 208 28 25 29 29 57 20 10 6 20 23 prosinec 101 71 108 144 207 36 22 31 28 59 9 13 3 25 16 celkem 1217 1082 1222 1727 2434 497 414 371 390 591 194 164 152 174 272 zdroj: sociální odbor OÚ Osoblaha

17 5. Střednědobé plánování rozvoj sociálních služeb na Osoblažsku 5.1 Vývoj procesu SPRSS Střednědobé plánování sociálních služeb na Osoblažsku započalo na Osoblažsku v březnu 2008, kdy zastupitelstvo obce Osoblaha vyjádřilo politickou podporu pro plánování sociálních služeb v Osoblaze formou Komunitního plánování. Na samém počátku tohoto procesu stála koordinátorka Kpss Mgr. Libuše Lojzová, ředitelka DpS Osoblaha Mgr. Dagmar Machaňová a sociální pracovnice Mgr. Daniela Houdková. Do komunitního plánování se zapojily rovněž všechny okolní obce uzavřením partnerských smluv. Kvůli vážnému onemocnění koordinátora Kpss však byl tento proces pozastaven. Nově bylo komunitní plánování obnoveno v roce 2010 s příchodem nového referenta sociálního odboru Bc. Pavli Bartoníkové. V té době byly ustaveny dvě pracovní skupiny Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením a Senioři a osoby zdravotně postižené. Zároveň byla vytvořena žádost na projekt, který měl za cíl vytvořit během dvou let Střednědobý plán sociálních služeb na Osoblažsku. Projekt byl následně v měsíci září 2010 podán a nakonec i schválen Evropským sociálním fondem (ESF) prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Od 01. 04. 2011 tak vznikla pozice koordinátora SPSS, který celý proces střednědobého plánování řídí a zajišťuje přenos informací mezi jednotlivými účastníky procesu. V současné době tak na procesu střednědobého plánování pracuje koordinátor SPSS, manažer projektu, zástupci zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů v Řídící skupině a dvě Pracovní skupiny. Celkem je tak do tohoto procesu zapojeno okolo 30 osob z celého Osoblažska. Mimo ně jsou střednědobého plánování sociálních služeb účastni i zastupitelé okolních obcí a všichni občané Osoblažska. 5.2 Výsledky dotazníkových šetření V rámci komunitního plánování, resp. střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb, proběhla celkem 2 dotazníková šetření. V měsíci říjnu a listopadu 2010 proběhlo dotazníkové šetření na základních školách v osoblažském regionu a u osoblažské veřejnosti. Ve třetím čtvrtletí roku 2011 pak proběhlo další dotazníkové šetření, kdy adresáty byla veřejnost ze spolupracujících obcí. Zatímco v případě prvního dotazníkového šetření odpovědělo na otázky v dotazníku celkem 202 respondentů, dotazník v roce 2011 vyplnilo celkem 224 respondentů. Z 500 rozdaných dotazníků je tak návratnost 44,8 %. V rámci dotazníků nás nejvíce zajímalo využití stávajících sociálních služeb v osoblažském regionu, popř. zájem o vznik nových sociálních služeb, popř. rozšíření kapacit stávajících zařízení. Z odpovědí tak vyplynulo, že zatímco v roce 2010 využívalo sociální službu 21% dotázaných nebo jejich rodinných příslušníků, v roce 2011 sociální službu využívalo méně než 10% dotázaných. Toto vyvolalo u pracovních skupin otázku, zda se potřebnost sociálních služeb snížila, či se snížila dostupnost sociálních služeb. Všechny tyto možnosti pak byly potvrzeny následující otázkou v rámci dotazníku v roce 2011, kdy sociální

službu mělo potřebu využívat 29% dotázaných. Nejvíce vhodné sociální služby pro respondenty byly v roce 2011 sociální poradenství, pečovatelská služba či nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, rok předcházející to byly kluby pro mládež, malometrážní bydlení a kluby pro děti. Zajímavé srovnání přinesly otázky k tomu, co nejvíce respondenty tíží. Zatímco v roce 2010 byly na prvních třech místech nezaměstnanost, absence lékaře v obci a bariérovost v obcích, v roce 2011 trápily dotazované nejvíce finance, zaměstnanost a mezilidské vztahy. Další sadou otázek jsme v obou dotaznících zjišťovali pohled na péči o osoby v seniorském věku a se zdravotním postižením. Z odpovědí vyplynulo následující: skoro 30% dotázaných by dalo přednost strávit stáří v domácím prostředí a využít pečovatelskou službu, 20% dotázaných pak v bytech s pečovatelskou službou přes 24% respondentů by potřebovalo zajistit pro seniora ve své rodině pečovatelskou službu (nejčastěji doprovod k lékaři, dovoz jídla, pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu) přes 13% dotázaných by potřebovalo pro svého zdravotně postiženého člena domácnosti zajistit pečovatelskou službu (nejčastěji doprovod k lékaři, dovoz či donášku jídla, pomoc při osobní hygieně) drtivá většina respondentů (50,4%) odmítá za pečovatelskou službu platit, naopak 25% dotázaných jsou ochotny za tuto službu zaplatit (nejčastěji byla uváděna částky v rozmezí 500,- - 1.000,-Kč) Poslední sada otázek byla věnována využívání poradny pro pomoc při řešení dluhů a exekucí, která byla otevřena v Osoblaze v červenci 2011. Ze získaných odpovědí vyplynulo, že službu využívá pouze necelá 3% dotázaných. To by na první pohled mohlo vzbudit nadšení z toho, že obyvatelé osoblažska nemají dluhy a neřeší exekuce. Na druhou stranu však celá ¼ respondentů uvedla, že služby této poradny využijí v budoucnu. Je tak možné usuzovat, že v době, kdy byl dotazník distribuován, respondenti tuto službu nevyužívali díky novosti této služby, popř. nemuseli svou situaci řešit, ale obávají se, že ji budou muset řešit v budoucnu. V rámci dotazníků jsme se respondentů také dotázali na jejich informovanost o sociálních službách, přesněji na to, na koho se obrátí v případě, že by potřebovali informace. Zatímco v roce 2010 by se nejvíce respondentů obrátilo na obecní úřad (přes 50%), v roce 2011 by si informace vyhledali respondenti nejvíce na internetu (37%), na obecním úřadě (34%) nebo u přátel (21%). 18

5.2.1 Vybrané výsledky dotazníkového šetření z roku 2011 grafické a tabulkové zpracování 19

20 Tabulka č. 4: Odpovědi na otázku: V jakém rozsahu je potřeba zajistit pečovatelskou službu v případě, že respondent má v domácnosti seniora a potřebuje pro něj zajistit pečovatelskou službu. rozsah pomoci počet odpovědí pomoc při osobní hygieně 2 pomoc při zvládání úkonů péče 4 poskytnutí stravy 2 dovoz nebo donáška jídla 7 doprovod k lékaři 12 Tabulka č. 5: Odpovědi na otázku, zda jsou respondenti ochotni platit za pečovatelskou službu poplatek a v jaké výši? Druh odpovědi Počet odpovědí NE 113 bez odpovědi 55 ANO 56 do 100,-Kč měsíčně 1 200,-Kč měsíčně 1 300,-Kč měsíčně 2 500,-Kč měsíčně 5 1.000,-Kč měsíčně 6 1.500,-Kč měsíčně 1 2.000,-Kč měsíčně 2 20.000,-Kč měsíčně 1 rozumný poplatek 6

21 Tabulka č. 6: Odpovědi na otázku, zda respondenti využívají nebo plánují využít poradnu pro pomoc při řešení dluhů a exekucí, která v době dotazníkového šetření byla otevřena v Osoblaze (nyní již v Osoblaze a Dívčím Hradě) Druh odpovědi Počet odpovědí služby poradny využívám 6 služby poradny nevyužívám 154 služby poradny využiji v budoucnu 58 bez odpovědi 8 Grafy č. 5 8 a tabulky č. 4 6 byly zpracovány na základě odpovědí respondentů na otázky v dotazníkovém šetření, které proběhlo v září a říjnu roku 2011 u všech věkových kategorií v obcích Osoblažska, u některých dotazů mohli respondenti zakroužkovat více možností.

22 5.3 Struktura Střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku ZASTUPITELSTVA SPOLUPRACUJÍCÍCH OBCÍ STAROSTOVÉ SPOLUPRACUJÍCH OBCÍ KOORDINÁTOR SPRSS ŘÍDÍCÍ SKUPINA Pracovní skupina Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby zdravotně postižené

23 5.4 Cíle a opatření Řídící skupina Složení řídící skupiny kontaktní osoba funkce kontaktní adresa kontakt Mgr. Marian Hrabovský zastupitel obce Osoblaha Bc. Pavla Bartoníková Bc. Jan Bezděk Mgr. Daniela Houdková Martin Havránek Zdenka Spurná Bc. Jana Juřenová vedoucí ŘS a manažer projektu koordinátor SPRSS vedoucí PS Senioři vedoucí PS Rodiny s dětmi zastupitel obce Dívčí Hrad metodik SPSS Obec Osoblaha, Na Náměstí 106, 793 99 Úřad práce Osoblaha, Klášterní 36, 79399 Osoblaha Obec Osoblaha, Na Náměstí 106, 793 99 DpS Osoblaha, Klášterní 34, 79399 Osoblaha Althaia o.s. Lidická 1817/33, Bruntál 79201 Obec Dívčí Hrad, Dívčí Hrad 64, 79399 LIGA o.s., Lidická 1817/33, Bruntál 79201 mhrabovsky@zsosoblaha.cz tel: 554 642 005 pavla.bartonikova@centrum.cz tel: 950 106 292 bezdek.jan@email.cz tel: 554 642 031, 604 125 314 DanielaHoudkova@seznam.cz tel: 554 642 053 althaia.osoblaha@seznam.cz tel: 603 872 293 zdenaspurna17@seznam.cz tel: 554 650 014 liga.jurenova@centrum.cz tel: 603 523 876 Cíl 1 Stručný popis cíle Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Informovanost obyvatelstva Osoblažska o sociálních službách Provedené výzkumy spolu s dotazníkovými šetřeními či namátkové individuální rozhovory ukázali, že místní obyvatelstvo a místní instituce nemají dostatečné informace o možnostech rozvoje sociálních služeb v daném regionu. Zároveň zde existuje nedostatek informací o poskytovaných sociálních službách pro místní obyvatelstvo jak v daném regionu, tak za jeho hranicemi. Vytvoření Katalogu poskytovatelů sociálních služeb Organizace Dne sociálních služeb Informační činnost

24 Opatření 1.1 Charakteristika opatření Vytvoření Katalogu poskytovatelů sociálních služeb Cílem opatření je pravidelné vytváření Katalogu poskytovatelů sociálních služeb, který bude obsahovat informace o poskytované sociální službě a kontakt na poskytovatele tak, aby si občan potřebující tuto službu mohl její poskytnutí zajistit, popř. věděl, na koho se obrátit. Předpokládané dopady - zvýšení informovanosti obyvatel regionu o možnostech využívání sociálních služeb - zvýšení informovanosti o poskytovatelích sociálních služeb - dostupnost informací v listinné i elektronické podobě Aktivity opatření - sběr dat od poskytovatelů služeb - logické členění - tisk a distribuce - vytvoření elektronické podoby katalogu Časový harmonogram plnění opatření 1 3/2013 1 3/2014 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření Předpoklad finančních zdrojů 10.000,-Kč (sběr dat, členění) 6.000,-Kč (tisk + distribuce) ESF OP LZZ Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Řídicí skupina SPRSS poskytovatelé, obce Rizika a ohrožení naplnění opatření - nezájem poskytovatelů sociálních služeb poskytnout potřebné informace - nedostatek finančních prostředků pro tisk katalogu - změna politické reprezentace Hodnoticí indikátory Vytištěný Katalog poskytovatelů sociálních služeb v nákladu 300 ks/rok, kdy tištěná verze bude k dispozici na obecních úřadech a dalších institucích v regionu. Zároveň bude Katalog přístupný na webových stránkách SPRSS a případně i na webech spol. obcích v elektronické podobě. Vznik nové sociální služby -

25 Vznik návazných aktivit ano Opatření 1.2 Charakteristika opatření Organizace Dne sociálních služeb Den sociálních služeb je pořádán každoročně v měsíci červnu společně s některou z kulturních akcí v osoblažském regionu. Místní obyvatelstvo má možnost informovat se o sociálních službách přímo od poskytovatelů prostřednictvím prezentací, kdy pro poskytovatele a jejich prezentaci jsou vyhrazeny stánky. Předpokládané dopady - zvýšení informovanosti obyvatel regionu - zapojení všech poskytovatelů a vytvoření prostoru pro možnosti navázání spoluprací v různých oblastech činností Aktivity opatření - organizační příprava Dne sociálních služeb - oslovení poskytovatelů, příprava doprovodného programu - zapojení poskytovatelů do příprav a prezentací - zajištění informovanosti (plakáty, letáky) - realizace Dne sociálních služeb Časový harmonogram plnění opatření 3 6/2013 3 6/2014 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření Předpoklad finančních zdrojů Předpoklad počtu klientů Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace 100.000,-Kč ESF OP LZZ 300 účastníků Dne sociálních služeb/rok Koordinátor SPRSS obce Osoblaha, Řídicí skupina SPRSS Rizika a ohrožení naplnění opatření - nezajištění finančních prostředků - nezájem poskytovatelů o vlastní prezentaci - nezájem veřejnosti Hodnoticí indikátory (1 Den sociálních služeb) Realizace Dne sociálních služeb s účastí nejméně 10 organizací. Účast 300 účastníků z řad veřejnosti. Doprovodný program sestavený nejméně z tří samostatných aktivit (např. divadelní vyst. zdrav. post., hudební vystoupení apod.)

26 Vznik nové sociální služby - Vznik návazných aktivit - Opatření 1.3 Charakteristika opatření Informační činnost Opatření spočívá v co nejširším informování místního obyvatelstva o sociálních službách, o jejich plánování a rozvoji, o možnostech zapojit se do komunitního plánování. Zároveň jsou v rámci informační činnosti informovány spolupracující obce. Předpokládané dopady - zvýšení informovanosti široké veřejnosti - zajištění různorodosti informačních zdrojů pro veřejnost - informování spolupracujících obcí o stavu procesu rozvoje sociálních služeb, o nových službách apod. Aktivity opatření - zajištění stálých míst pro informace o komunitním plánování a sociálních službách v zapojených obcích - zajištění stálých míst pro informace v dalších institucích (pošta, úřad práce, obecní úřady ad. - informovanost veřejnosti o konání schůzek pracovních skupin, kterých se mohou obyvatelé regionu účastnit - pravidelná aktualizace webových stránek - rozesílání aktualit do zapojených obcí elektronickou formou - účast zástupců SPRSS na akcích spol. obcí (v každé obci minimálně 1x ročně) za účelem propagace činnosti PS a ŘS a procesu SPRSS + příklady dobré praxe z aktivit a projektů Časový harmonogram plnění opatření 1/2013 12/2014 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření - Předpoklad finančních zdrojů - Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Koordinátor SPRSS obce Osoblaha, Řídicí skupina SPRSS, poskytovatelé sociálních služeb, obce

27 Rizika a ohrožení naplnění opatření - nedostatek informací o aktivitách pro veřejnost - nízká informovanost o změnách či doplňcích v různých činnostech - neochota institucí spolupracovat při zveřejňování a šíření informací - neochota přijímat informace, nezájem o informace Hodnoticí indikátory V každé zapojené obci je určeno místo ke zveřejňování informací v rámci komunitního plánování. Na webových stránkách komunitního plánování jsou pravidelně aktualizovány informace a změny. V pěti institucích v regionu jsou určena místa ke zveřejňování informací v rámci komunitního plánování. Vznik nové sociální služby - Vznik návazných aktivit ano Cíl 2 Stručný popis cíle Opatření 2.1 Hledání vhodných zdrojů financování sociálních služeb na Osoblažsku Pro rozvoj a stabilizaci sociálních služeb a návazných aktivit je třeba zajištění financování, vícezdrojové financování. Tento cíl je tak zaměřen na vyhledání možných finančních zdrojů pro vznik, rozvoj, stabilizaci a udržení úrovně sociálních služeb a návazných aktivit. Mapa možných zdrojů financování sociálních služeb Opatření 2.2 Vytvoření systému společného spolufinancování sociálních služeb na Osoblažsku Opatření 2.1 Charakteristika opatření Mapa možných zdrojů financování sociálních služeb Podmínky poskytování a financování sociálních služeb jsou identifikovány jako jedna ze základních podmínek zřizování sociálních služeb, zejména v regionu s množstvím malých obcí a

28 místních částí. Sociální služby je třeba finančně zajišťovat vícezdrojově. Předpokládané dopady - vytvoření mapy možných zdrojů financí pro krátkodobé i dlouhodobé finanční zajištění poskytování služeb - pomoc při zajištění stabilizace krytí náklad poskytovatelů sociálních služeb Aktivity opatření - sběr dat, vyhodnocování možných zdrojů - aktualizované informování poskytovatelů o vhodných zdrojích - pomoc při tvorbě rozpočtů projektů organizací a hledání zdrojů jejich krytí - podávání informací poskytovatelům a poskytování součinnosti při zpracovávání projektových žádostí v podobě statistik, analýz, konzultací apod. Časový harmonogram plnění opatření 1/2013 12/2014 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření - Předpoklad finančních zdrojů - Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Koordinátor SPRSS obce Osoblaha, metodik SPRSS Rizika a ohrožení naplnění opatření - nedostatečnost zjištěných informací - nezájem poskytovatelů o informace Hodnoticí indikátory Pravidelně aktualizovaný soupis možných finančních zdrojů pro vznik, rozvoj či stabilizaci sociálních služeb, který bude pravidelně rozesílán poskytovatelům sociálních služeb s aktuálními informacemi o střednědobém plánování (podpora opatření 1.3 pro ŘS) Vznik nové sociální služby - Vznik návazných aktivit ano Opatření 2.2 Charakteristika opatření Vytvoření systému společného spolufinancování sociálních služeb na Osoblažsku Jelikož jednotlivé obce Osoblažska spolufinancují sociální služby samostatně, nekoordinovaně, je cílem opatření navrhnout možnost společného

29 spolufinancování potřebných sociálních služeb na území obcí Osoblažska. Předpokládané dopady - společný postup a podmínky při spolufinancování sociálních služeb - nastavení jasných pravidel při podávání, hodnocení a schválení žádosti poskytovatelů soc. služeb - jasné vymezení finančních možností obcí Osoblažska na spolufinancování sociálních služeb - lepší komunikace a vyjednávací možnosti pro obce ve vztahu k Moravskosleszkému kraji Aktivity opatření - analýza stávajícího stavu spolufinancování soc. služeb jednotlivými obcemi - předložení myšlenky společného systému spolufinancování soc. služeb (5S) zastupitelstvům spolupracujících obcí - vypracování návrhu Metodiky 5S - konzultace, připomínkování, doplňování návrhu - schválení Metodiky 5S spolupracujícími zastupitelstvy obcí Osoblažska Časový harmonogram plnění opatření 1/2013 12/2014 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření Předpoklad finančních zdrojů 15.000,-Kč (mzda koordinátora SPRSS poměrná část na aktivity + cestovné) ESF OP LZZ Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Řídicí skupina SPRSS, koordinátor SPRSS, poskytovatelé, obce Rizika a ohrožení naplnění opatření - nezájem poskytovatelů sociálních služeb k 5S - nezájem obcí o 5S - nedostatek finančních prostředků - neshoda na Metodice 5S Hodnoticí indikátory Je vytvořen společný systém spolufinancování sociálních služeb na území Osoblažska. Je vytvořena Metodika 5S. Vznik nové sociální služby -

30 Vznik návazných aktivit ano Cíl 3 Stručný popis cíle Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Zvyšování zaměstnatelnosti obyvatel osoblažského regionu Osoblažský region je sužován po dlouhá léta vysokou nezaměstnaností, která v minulosti v některých obcích překročila i 40% hranici. V současné době se nezaměstnanost pohybuje v průměru 27,51% (k 31. 12. 2011). Jednou z možností, jak snížit tuto nezaměstnanost, je vznik pracovních míst v nových potřebných sociálních službách, podpora dalšího vzdělávání místního obyvatelstva a příprava sociální firmy. Nová pracovní místa v sociálních službách Vzdělávací akce vedoucí k vyšší zaměstnatelnosti Příprava vzniku sociální firmy Opatření 3.1 Charakteristika opatření Nová pracovní místa v sociálních službách Vznik nových potřebných sociálních služeb spolu s rozvojem stávajících sociálních služeb je potřeba mimo finance pokrýt také lidskými zdroji, tzn. že v sociálních službách vzniknou nová pracovní místa. Předpokládané dopady - získání trvalého zaměstnání pro jednotlivce - zvýšení životní úrovně rodin zaměstnaných osob - snížení dlouhodobé nezaměstnanosti v osoblažském regionu Aktivity opatření - registrace nových sociálních služeb - příprava pracovních pozic - přijetí prvních zaměstnanců - v případě rozvoje stávající soc. služby nalezení vhodných zaměstnanců a jejich zaměstnání Časový harmonogram plnění opatření 1/2013 12/2014

31 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření Předpoklad finančních zdrojů 482.400,-Kč na zřízení jednoho pracovního místa po dobu 24 měsíců při hrubé mzdě 15.000,-Kč (pro 3 sociální služby je potřeba 6 pracovníků) ÚP, MPSV, ESF, dary, nadace Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Althaia o.s. DpS Osoblaha neziskové organizace v regionu Rizika a ohrožení naplnění opatření - nedostatek finančních prostředků na zřízení pracovních míst - nedostatek středoškolsky vzdělaných zájemců o práci v sociálních službách - zánik služby (nezájem o službu, i když byla deklarována jako potřebná) Hodnoticí indikátory Během plnění opatření vznikla alespoň 3 pracovní místa ve stávajících nebo nových sociálních službách. Vznik nové sociální služby - Vznik návazných aktivit - Opatření 3.2 Charakteristika opatření Vzdělávací akce vedoucí k vyšší zaměstnatelnosti Měly by vzniknout projekty, které zajistí zaměstnávání osob ohrožených sociálním vyloučením, které budou obsahovat rekvalifikační kurzy, semináře, motivační kurzy a besedy. Zvýší se tak možnosti obyvatelstva regionu uplatnit se na současném trhu práce. Předpokládané dopady - zvýšení dovedností a vědomostí účastníků aktivit - udržení nebo znovuzískání pracovních návyků - zvýšení pravděpodobnosti pro získání zaměstnání pro účastníky aktivit Aktivity opatření - vznik poradny odborného sociálního poradenství se zaměřením na dluhovou problematiku, dlouhodobou nezaměstnanost a bydlení v obcích, kde tato poradna zatím není. V obcích, kde poradna funguje její udržení a případný rozvoj (doba poskytování) - motivační kurzy

32 - rekvalifikační kurzy s cíleným zaměřením - jednorázové zájmové aktivity zaměřené na zvyšování zručnosti - dobrovolná práce pro poskytovatele služeb a zájmových aktivit Časový harmonogram plnění opatření 1/2013 12/2014 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření Předpoklad finančních zdrojů 180.000,- Kč ÚP, MPSV, ESF, nadace, dary, obce Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Althaia o.s. neziskové organizace v regionu obec Osoblaha obec Dívčí Hrad státní instituce Rizika a ohrožení naplnění opatření - nezájem o nabízené aktivity - nedostatek finančních prostředků Hodnoticí indikátory Během plnění opatření byly uskutečněny 2 motivační kurzy pro dlouhodobě nezaměstnané. Byly uspořádány 4 kurzy zaměřené na zvyšování dovedností a vědomostí. Vznik nové sociální služby - Vznik návazných aktivit ano Opatření 3.2 Příprava vzniku sociální firmy Charakteristika opatření Pro udržitelné snížení dlouhodobé nezaměstnanosti v osoblažském regionu je ideální vznik sociální firmy se zaměřením na tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané osoby. Pro určení přesných činností sociální firmy je potřebné připravit koncept, ekonomický a strategický plán. Předpokládané dopady - budoucí zvýšení zaměstnanosti - připravenost k samotnému vzniku sociální firmy Aktivity opatření - sběr dat a informací potřebných k analýze prostředí pro vznik sociální firmy - analýza budoucího produktu - strategické plánování - ekonomický a strategický plán - hledání vhodných finančních zdrojů k zainvestování vzniku sociální firmy

33 Časový harmonogram plnění opatření 3/2013 12/2013 Předpokládaná výše finančních prostředků na realizaci opatření - Předpoklad finančních zdrojů - Předpoklad počtu klientů - Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Althaia o.s. nově vzniklá o.p.s. obce regionu Rizika a ohrožení naplnění opatření - nízká úroveň spolupráce s aktéry potřebnými pro řádné zanalyzování prostředí budoucí sociální firmy - nezájem místních samospráv na vzniku sociální firmy - nenalezení vhodného produktu pro výrobu (činnost sociální firmy) Hodnoticí indikátory Je provedena analýza prostředí pro vznik sociální firmy, je nalezen budoucí produkt, který byl podroben analýze trhu a je připraven ekonomický a strategický plán. Vznik nové sociální služby - Vznik návazných aktivit ano Cíl 4 Stručný popis cíle Opatření 4.1 Snižování výskytu sociálně patologických jevů a kriminality Výskyt sociálně patologických jevů je potřeba podchytit v samém počátku jeho existence. Spolu s ním je potřeby vytvářet preventivní programy jak na poli kriminality mládeže, tak kriminality, která je páchána na seniorech. Vytvoření Koncepce prevence kriminality Opatření 4.1 Charakteristika opatření Vytvoření Koncepce prevence kriminality Hlavním úkolem prevence je snižování rozsahu a závažnosti kriminality, ale také zvyšování pocitu bezpečí a jistoty občanů prostřednictvím opatření, pomocí kterých můžeme