Ú Z E M N Í P L Á N BRODEC

Podobné dokumenty
Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Návrh zadání územního plánu Úlice

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA VRATIMOV

ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

pozemky určené k plnění funkcí lesa 7 j) Rozhodnutí o námitkách a jejich vyhodnocení 7 k) Vyhodnocení připomínek 7

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

Chlum u Třeboně. ZMĚNA č. 7 ÚPO. místní část Lutová, k.ú. Lutová. NÁVRH - pro společné jednání ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

I. ZMĚNA Č.9 ÚZEMNÍHO PLÁNU

ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČACHROV

Ú Z E M N Í P L Á N ZBRAŠÍN. Změna č. 2 SROVNÁVACÍ TEXT. (původní text - nový text vypuštěný text) Příloha odůvodnění

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, Praha 4 Autorizace ČKA

Změna č. 3 ÚPSÚ Ohnišov

aktualizace dne Politika územního rozvoje ČR byla schválená usnesením vlády ČR dne , Aktualizace č.1 dne 15.4.

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBOVIDY

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A

Pořizovatel: Městský úřad Uničov, odbor výstavby a úřad územního plánování N Á V R H Z A D Á N Í. ZMĚNY č. 14 ÚZEMNÍHO PLÁNU UNIČOVA

ÚZEMNÍ STUDIE SEZEMICE LOKALITA Z2

Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE J A V Ů R E K. okr. Brno - venkov I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍHO PLÁNU PRÁDLO

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

M I K U L O V. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y

HORNÍ KRUTY NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXT ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU CHVALETICE Hornická Čtvrť západ u křižovatky

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

NÁVRH ZMĚNY č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU HORNÍ PODLUŽÍ. POŘIZOVATEL: Městský úřad Varnsdorf PROJEKTANT:

Ú J E Z D U B O S K O V I C

ZMĚNA Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TRŠICE

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

B O R O V A N Y. Návrh zadání. ZMĚNY č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU. Zadání změny č.6 ÚP Borovany

I. ÚZEMNÍ PLÁN. Textová část územního plánu - Obsah

Návrh Zadání změny č. 7. územního plánu sídelního útvaru. Loket

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

Návrh zadání územního plánu Město Touškov

ÚZEMNÍHO PLÁNU SYTNO

Návrh Zadání změny č. 9. územního plánu obce Jirny

pozemky parc.č. 338/1, 352, 354 k.ú. Přišimasy

Změna č. 6 ÚPSÚ Lhota pod Libčany

TUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA KA

územní plán Ročov r Ing. arch. Karel Chlouba Tabulky prvků ÚSES na území městyse Ročov RNDr. Jana Tesařová CSc

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE

NÁVRH ZMĚN II. REGULAČNÍHO PLÁNU SLATIŇANY JIH

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

změna č. 1 územní plán KRUPÉ

N Á V R H Z A D Á N Í Z M Ě N Y Č. 2 Ú Z E M N Í H O P L Á N U BĚLÁ

Návrh zadání Změny č. 7 ÚPO Planá. Obecní úřad Planá zastoupený starostou Ing. Tomášem Pintérem, ve spolupráci s oprávněnou úřední osobou Jiří Košan

OBEC BECHLÍN. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

zpracovaný jako opatření obecné povahy v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

Mutěnice. Návrh. ZADÁNÍ dílčí změny č územního plánu sídelního útvaru

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán Sadová Změna č. 1

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla.

Záznam o účinnosti :

01 SITUACE ŠIRŠÍ VZTAHY A VLASTNICKÉ VZTAHY

Změna č.iii Územního plánu sídelního útvaru Miletín - Rohoznice

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘEŠŤOVICE

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Návrh Zadání změny č.2

Územní studie 4 plocha Z14. Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ZMĚNY č.3 ÚP OBCE NOVÁ DĚDINA

Návrh zadání změny č. 6 Územního plánu sídelního útvaru Libčice nad Vltavou

Zadání Změny č. 1 ÚP Vráto

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SULEJOVICE

Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice

Návrh zadání Změny č. 2 územního plánu BUDĚTSKO

Ú Z E M N Í P L Á N HOLETÍN

Obecně závazná vyhláška č. 4/2001 kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Bohuslavice

I. ÚZEMNÍ PLÁN. Textová část územního plánu Obsah. Změna č.2 Územního plánu obce Soběchleby 1

Změna Z1 ÚPN SÚ NÝROV (soubor dílčích změn Z1/1- Z1/5)

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU CHRÁST

Změna č. 5 Územního plánu obce Pržno ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO ODŮVODNĚNÍ. Textová a grafická část

KOMENTÁŘ OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN

ÚZEMNÍ PLÁN MĚŇANY NÁVRH ZADÁNÍ

ZMĚNA č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE

OBEC BECHLÍN. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ONDŘEJOV

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, Jihlava

změny č. 1 Územního plánu obce Žitenice

OBEC DOBŘÍŇ. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

ZMĚNA č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA PLUMLOV TEXTOVÁ ČÁST

Změna č. 1/2016 Územního plánu sídelního útvaru Jenišov. Územní plán sídelního útvaru

B O R O V A N Y. Návrh zadání. ZMĚNY č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU. Zadání změny č.4 ÚP Borovany

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA

OBEC DOBŘÍŇ. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

NOVÝ JÁCHYMOV. ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. POŘIZOVATEL: Městský úřad Beroun. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Transkript:

Ú Z E M N Í P L Á N BRODEC odůvodnění návrhu A. TEXTOVÁ ČÁST vypracovala: Ing. arch. Hana Vrchlavská, Ing. arch. Alena Fárková datum: únor 2010

OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST PŘÍLOHY P1 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 200 000 č. 1,2 ZPF VÝKRESOVÁ ČÁST II/a KOORDINAČNÍ VÝKRES 1 : 5 000 II/a-1 KOORDINAČNÍ VÝKRES - DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 1 : 5 000 II/b ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 50 000 II/c PŘEDPOKLÁDANÉ ZÁBORY PŮDNÍHO FONDU 1 : 5 000 2

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje...5 b) Údaje o splnění zadání...8 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území...8 c. 1. Základní údaje o řešeném území 8 c. 2. Obyvatelstvo...9 c. 3. Ekonomická základna 9 c. 4. Zdůvodnění vybrané varianty...9 c. 5. Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území...9 c. 6. Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP)..9 Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití...9 c. 7. Limity využití území...11 c. 8. Koncepce občanského vybavení...12 c. 9. koncepce dopravního řešení...12 c. 10. Koncepce technického vybavení...13 c. 11. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území...17 c. 12. Koncepce návrhu ÚSES...18 TABULKOVÁ ČÁST...19 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území...30 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...30 3

Údaje o objednateli Obec Brodec zastoupená starostou ing. Pavlem Benešem Brodec 36 440 01 Louny IČO: 008 31 778 tel. 415 625 621 zastoupený starostou ing. Pavlem Benešem smlouva č. 10/ 2005 ze dne 6. 12.2005 Pořizovatel: Pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Městský úřad Louny Stavební úřad Územní plán Ing. Ivanka Makariusová Telefon: 415 621 205 e-mail: makariusova@mulouny.cz Údaje o zhotoviteli Autor: Ing. arch. Hana Vrchlavská autorizovaná architektka ČKA 00650 IČO: 148 274 17 439 14 Smolnice, Smolnice 4 e-mail: hvrchlavska@volny.cz Spoluautor: Ing. arch. Alena Fárková autorizovaná architektka ČKA 00839 IČO: 148 250 74 438 01 Žatec, Šafaříkova 2537 e-mail: afarkova@seznam.cz Spolupráce: Ing. Vladimír Budinský doprava Ing. Milan Šobr energetika Ing. Robert Klement vodohospodářská část RNDr. Jana Tesařová, CSc., plán místního ÚSES, příroda, ZPF 4

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje Soulad s politikou územního rozvoje Vláda ČR schválila Usnesením č. 929 ze dne 20. 7. 2009 Politiku územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Řešené území je součástí správního obvodu ORP Louny a respektuje dle PÚR ČR 2008 v kapitole č. 2 republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje řešeného území se týká zejména odstavec (14) Územní plán respektuje a chrání priority týkající se ochrany přírody a jejího přirozeného využívání a zachování venkovských oblastí, ochrany životního prostředí a historických hodnot. v kapitole č. 5 koridory a plochy dopravy územím prochází rychlostní komunikace R7 úsek Slaný, Louny Chomutov. Pro řešené území obce Brodec má význam z hlediska širších územních vztahů a vazeb. v kapitole č. 6 Koridory a plochy technické infrastruktury územím obce Brodec prochází koridor pro elektroenergetiku E 10 koridor pro vedení 400 kv v trase V 410 Výškov - Čechy střed. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy PÚR ČR 2008.. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Pro území obce jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací 2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve (ÚP VÚC SHP), schválené zastupitelstvem Ústeckého kraje 12. 12.2001 a upravené dle ust. 187 odst. 7 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění, schválené zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje s platností od 1. 1. 2007. Program rozvoje kraje z roku 2001 a Plán rozvoje kanalizací a vodovodů. ÚP Brodec respektuje nadregionální biokoridor NRBK K21, který probíhá mimo řešené území a celé řešené území leží v jeho ochranné zóně. Požadavek na zachování vazeb na dopravní systém území a technickou infrastrukturu je v ÚP akceptován. Širší vztahy postavení obce v systému osídlení Obec Brodec je součástí lounské aglomerace s vazbami na vyšší občanskou vybavenost města Loun. Městský úřad Louny je pro obec Brodec pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností. Dobré půdní a klimatické podmínky vytvářejí předpoklad zemědělské orientace obce a přírodní podmínky v okolí obce mají významný potenciál využitelný především pro rekreaci. Z hlediska širších vztahů bude zachována vazba na dopravní infrastrukturu. Širší dopravní vztahy Obec Brodec patří do skupiny malých sídel, které jsou obsluhovány dopravními trasami nižšího významu a které mají na nadřazené dopravní tahy silniční nebo železniční sítě pouze zprostředkovaný kontakt. Brodec nemá přímou vazbu na nadřazenou nadregionální silniční síť.v řešeném prostoru obce jsou vedeny pouze silnice třetí třídy, které obsluhují jednotlivá lokality zastavěné části území. Hlavními dopravními osami v řešené prostoru obce jsou silnice třetí třídy. Zastávají funkce sběrných komunikací a jsou nositeli přepravních vztahů místního významu. Dopravní intenzity na těchto silnicích nejsou vysoké a odpovídají celkovému charakteru krajiny. Veškeré další komunikační tahy vnějšího dopravního systému mají na území obce 5

obslužnou resp. přístupovou funkci a v jejím nejbližším zájmovém prostoru jsou stabilizovány. V návrhu nevyžadují změny s územním dopadem. Železniční doprava není v řešeném prostoru zastoupena. Základní systém vnějších silničních tahů a obslužných komunikací zůstane pro další časový horizont zachován. V řešeném a nejbližším zájmovém území obce není uvažováno ani dlouhodobě s významnými přeložkami či novými komunikačními tahy, které by významně ovlivnily budoucí rozvoj řešeného území. Z pohledu širších dopravních vztahů nemají navržené plochy a objekty dopravní infrastruktury žádné vazby na nadřazené prvky dopravního charakteru. Obslužné místní komunikace mají lokální význam a jsou napojeny na stávající síť ulic a cest. Širší vztahy technické infrastruktury Energetika Zpracování energetické a spojové části územního plánu není v rozporu se schváleným územním plánem VÚC Ústeckého kraje a trasu a ochranné pásmo elektrického vedení VN 400 kv a VTL plynovodu respektuje. Navržená energetická koncepce obce je rovněž v souladu s energetickou koncepcí kraje, která připouští využívání ušlechtilých paliv a obnovitelných zdrojů (biomasa, solární a geotermální energie) pro účely vytápění objektů. Vodní hospodářství Hydrologie Obec Brodec náleží do povodí Labe (tok I. řádu), do povodí Ohře (tok II. řádu), do povodí Smolnického potoka (tok III. řádu) a přímo ji odvodňuje vodoteč Klášterský potok (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-013). Území obce Brodec se nachází v hydrogeologickém rajónu 513. Roční srážkový úhrn dosahuje hodnot kolem 500 mm. Zásobování vodou Obec Brodec není napojena na žádnou vodárenskou soustavu. Zásobování vodou je navrženo z vodojemu Líšťany. Vodovod bude napojen na vodárenskou soustavu Severní Čechy. Hlavním zdrojem vody je vodní nádrž Přísečnice s úpravnou vody Hradiště. Kanalizace Navržené odvádění splaškových vod přes navrženou ČOV do Klášterského nebude mít vliv na širší vztahy v území. Širší vztahy ÚSES a vyhodnocení dalších přírodních systémů Pro hodnocení návazností na vyšší stupně systému ekologické stability byl použit, závazně platný materiál: 2. Změny a doplňky ÚPN VÚC SHP, (TERPLAN a.s., Ing. arch. Karel Beránek), 2001. Obecně závazná vyhláška Ústeckého kraje ze dne 12. prosince 2001, kterou se vymezuje závazná část dokumentace 2. Změny a doplňky ÚPN VÚC SHP Charakteristika zúčastněných bioregionů a jejich biochor Řípský bioregion Severní část řešeného území leží v Řipském bioregion. Bioregion je položen v nížinné tabuli. Typické jsou zde opukové plošiny se středně hlubokými údolími, se subxerofilními řidčeji 6

acidofilními doubravami. Místně mohou být subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a při tocích liniově luhy. Celé území je součástí České křídové tabule budované vápnitými horninami, především slínovci a opukami. Bioregion má charakter členité pahorkatiny. Celý bioregion leží v teplé oblasti. Území je vystaveno výraznému západnímu proudění. Hlavním půdním zástupcem jsou černozemě na spraších, na slínech přecházející do těžkých slínovatek a smolnic, na křídách a čedičích jsou mělčí pararendziny. Vyskytují se i hnědé půdy a hnědozemě na spraši. Významný je podíl nivních půd. Bioregion patří k nejstarším sídelním oblastem v republice. Osídlení je souvislé od neolitu. K odlesnění došlo již v prehistorické době. Dnes jsou lesní plochy velmi omezené, místně nahrazované akátinami. V bezlesí převládají agrikultury. Louky jsou ojedinělé, právě tak jako přirozené trávobylinné porosty. V potencionální vegetaci převažují teplomilné doubravy (Quercion pubescenti - petraeae), místně i acidofilní doubravy, případně šípákové doubravy. Nivní vegetace je tvořená především podsvazem Ulmenion (Ficario - Ulmetum). Přirozenou náhradní vegetací na suchých stanovištích jsou xerotermní trávníky. Na odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná. V omezené míře se vyskytují fragmenty dubohabřin s výskytem jaterníku (Hepatica nobilis), bledule (Leucojum Vernum). Častější jsou druhy submediterální např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Výrazné je zastoupení kontinentálních druhů jako kostřavy písečné (Festuca psammophila), ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) aj. Fauna je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti je silně ochuzena. Hlavní příčinou ochuzení fauny je nedostatek lesních společenstev. Od sousedících bioregionů se Řipský bioregion odlišuje především rozsáhlými opukovými plošinami. Biochora plošin a plochých pahorkatin na mezozoických až kvartérních sedimentech (převažují půdy černozemního a hnědozemního typu od pravěku zemědělsky využívané). STG habrových a lipových doubrav. Tato biochora vstupuje od Líšťan a pokrývá rovinaté pole. Biochora potočních údolí a stinných svahů s opukovými výchozy, s heterogenními STG (převaha habrových doubrav, jasanové olšiny na údolních dnech, na krátkých slunných svazích výskyt omezených dřínových doubrav. Tato biochora pokrývá svahy lokalit Lipovka a Foukalka. Džbánský bioregion Jižní část řešeného území leží ve Džbánském bioregionu. Bioregion zahrnuje především geomorfologickou jednotku Džbán. Typická část krajiny bioregionu je tvořena nad okolí zvednutou křídovou plošinou rozřezanou po obvodu výraznými údolími až do podložního permu. Na plošinách a jižních svazích dominují teplomilné doubravy, v údolích dubohabřiny. Vyskytují se i slatinné olšiny. Na severních svazích jsou květnaté bučiny. Bioregion je geologicky jednotný. Na podloží jílovců a pískovců spočívají vodorovně uložené vrstvy hornin svrchní křídy - převážně ceramonské pískovce a opuky. Bioregion leží převážně v mírně teplé oblasti, s výjimkou severního okraje, který leží v teplé oblasti. Tabule je vystavena silnému západnímu proudění. Půdy bioregionu jsou převážně hnědé, nasycené či nenasycené. Na spraších se místně vyvinuly hnědozemě a illimerizované půdy. Okraje bioregionu byly osídleny již v prehistorických dobách. Bioregion však nikdy nebyl souvisle odlesněn. Také v současné době představuje les nadpoloviční rozlohu plochy bioregionu. Skladba dřevin je však druhotná, s převahou borovice lesní i černé a smrku. V nelesních plochách jsou zastoupeny agrocenózy. Méně je luk, pastvin a rybníků. Bioregion leží v termofytiku. Potenciální vegetaci tvoří mozaika společenstav teplomilných doubrav (Quercion pubescenti - petraeae), ojediněle s šípákem či reliktní borovicí na jižních svazích. Na konkávních svazích a v dolních částech svahů tvoří potenciální vegetaci dubohabřiny (Melampyro - Carpinetum). Na severních svazích a ve vyšších polohách jsou přítomny květnaté bučiny (Fagion). Přirozená náhradní vegetace je na nejextremnějších stanovištích tvořena stepními trávníky svazu Festucion valesiaceae. Na suché trávníky navazují pláště svazů Geranion sanquinei, méně Trifolium medii. Křovinaté lemy podchycují typy svazů Prunion spinosae a Prunion fruticosae. Ve vlhkomilné vegetaci se objevují jednotky svazů Calthion, Molinion, méně Caricion davallianae. 7

Flora je bohatá a pestrá. V lesích převažují běžné středoevropské hájové druhy, avšak ve vegetaci slatin a teplomilných doubrav se dochovala řada prvků reliktního charakteru. Bioregion má ochuzenou hercynskou floru se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). V řešeném území se uplatňuje biochora: Biochora pahorkatiny na turonských slínovcích, převážně bezlesá, s STG typických a lipodubových bučin. Rozhraní bioregionů a biochor je zobrazeno v grafické části. Nadřazená biocentra a biokoridory V lesním celku východně od řešeného území je veden nadregionální biokoridor K 21 Pochválovská stráň Brloh,. Navržené záměry zasahujícího území sousedních obcí Voda - zásobování vodou je navrženo z vodojemu Líšťany. Vodovod bude napojen na vodárenskou soustavu Severní Čechy Příroda Územní systém ekologické stability místní Vzhledem k tomu, že jde o velmi malé území, které bylo nutno zpracovat v širších souvislostech, je umístění prvků v k.ú. Brodec vázáno na ÚSES pro správní území obce Zbrašín, se kterým vytváří jeden celek. Tomu je uzpůsobeno i společné číslování. b) Údaje o splnění zadání Zadání Územního plánu Brodec dále ÚP Brodec schválené zastupitelstvem obce 30. 9. 2005 bylo v bodech a-j, i-o, ve kterých byly stanoveny požadavky, splněno. c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území c.1. Základní údaje o řešeném území Obec Brodec je součástí Ústeckého kraje, nachází se v jeho jižní části Význam obce z hlediska zemědělské produkce zůstal zachován i po roce 1989. Hodnotou obce je malebná, členitá krajina. Obec je využívána pro rekreaci v rekreačních domkách a chalupách a má předpoklady pro rozvoj různých forem krátkodobé rekreace a to zejména pro turistiku a cykloturistiku. Údaje dle identifikačního registru ČR 2004 IĆZÚJ 546895 počet obyvatel aktuální (k 31.12. 2008) 75 výměra obce (ha) 546 895 počet zákl. sídel. jednotek 1 Sousední územní obvody Sousedí s obcemi Ústeckého kraje. Pověřený obecní úřad pro účel přenesené působnosti je město Louny. Senkov, Líšťany, Brloh, Smolnice, Nová Ves, Divice, Břínkov 8

Účast ve sdružení obcí Mikroregion Lounské Podlesí (sdružení 7 obcí) c. 2. Obyvatelstvo Struktura osídlení již byla dokončena. Obec zaznamenává trvalý pokles počtu obyvatel, který je ovlivněn mnoha faktory, jedním z nich je změna vlastnických vztahů po roce 1948 a monopolizace zemědělství. Po roce 1990 změna v organizaci zemědělských podniků a nových vlastnických vztahů. Počet obyvatel v produktivním věku ( 15 59 ): Obyvatelé ekonomicky aktivní: 59 ob. 33 ob. Aktuální údaj obecního úřadu k 31. 12. 2008 Počet obyvatel v návrhových plochách (odhad) Navrhovaný počet obyvatel (max.odhad) 75 ob. 68 ob. 143 ob. c. 3. Ekonomická základna V obci v severní části je situováno Zemědělské družstvo Podlesí Ročov. Zemědělské družstvo obhospodařuje pozemky na katastrálním území obce. Družstvo se zabývá živočišnou i rostlinou výrobou. Živočišná výroba je zaměřena na chov plemenných býků.. Rozšiřování výroby zemědělské družstvo nepředpokládá. Počet obyvatel v produktivním věku ( 15 64 ): 59 Největší část obyvatel dojíždí do zaměstnání. Je nahlášeno 14 podnikatelských subjektů. c. 4. Zdůvodnění vybrané varianty V zadání územního plánu Brodec nebylo požadováno variantní řešení, vzhledem k návrhu rozvoje obce plochy pro variantní řešení se nevyskytují. c. 5. Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území Územním plánem je navržen jiný druh plochy, než je uvedeno 4 až 19 vyhlášky č.501/2006 Sb. - ZS plochy zeleně zeleň soukromá plochy soukromé nebo vyhrazené zeleně jsou vymezeny za účelem zajištění nezastavitelných ploch a zachování zeleně v obci. c. 6. Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití Zhodnocení rozvojových předpokladů Navržené plochy a podmínky pro prostorové uspořádání území vycházejí z přírodních, terénních i ostatních urbanistických hodnot, které dávají předpoklad naplnění cílů ÚP. Obec Brodec má především podmínky k rozvoji trvalého bydlení obyvatel. K tomu aby se naplnily navrhované rozvojové plochy dává předpoklad kvalita přírodního prostředí, které obklopuje obec a její dosažitelná vzdálenost od města Louny. V zastavěném území je navrženy přestavbové plochy v prolukách mezi stávající zástavbou P1, P2 a zastavitelné plochy v přímé návaznosti na zastavěné území Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9 a zastavitelné plochy mimo zastavěné území pro technickou infrastrukturu Z10 9

Prostorové uspořádání zástavby bude vycházet z hodnotné architektury tradiční vesnické zástavby (st. p. 65, 70), jedná se o měřítko, výšku hřebene, hmotové členění a použité materiály. Zhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeba vymezení zastavitelných ploch ÚP navrhuje využití ploch v zastavěném území a ploch pro výstavbu, které na zastavěné území navazují. Plochy Z2, Z4, Z8, P2 a Z9 se podílejí na větší kompaktnosti zastavěného území což má příznivý vliv i na řešení technické infrastruktury. ÚP na základě požadavků obce navrhuje plochu i pro individuální rekreaci Z7, v jihozápadní části obce v návaznosti na stávají plochy. Plochy s rozdílným způsobem využití BV plochy bydlení, vesnické Plochy navržené pro tuto funkci, které se nacházejí v severní části obce: Z1 je situována v proluce v návaznosti na zastavěné území.. Plocha bude mít přístup ze stávající komunikace, od které bude napojena přes soukromé pozemky p.č. 5/1,2 (dle rozhodnutí pořizovatele MěÚ Louny 20. 1. 2009). Z3 (2RD) se nachází severně nad Klášterským potokem. Největší návrhovou plochou v této části je zastavitelná plocha Z4(6RD), která je situována v rovném terénu na pozemcích určených k odvodnění, stejně tak navazující přestavbová plocha P1 (1RD). Zástavba musí být řešena s ohledem na možné zvednutí hladiny Klášterského potoka. Ostatní zástavba této funkce se nachází na severních svazích jižně od Klášterského potoka. Zastavitelná plocha Z2 (8RD) přirozeně doplňuje zástavbu v centrální části obce. Realizace rozšíření a rekonstrukce mostku by umožnila efektivní využití celé plochy pro navrhovanou max. kapacitu.plocha Z9 (8RD) v návaznosti na zástavbu v jižní části obce rozšiřuje nabídku pro individuální výstavbu rodinných domků. Pro plochy Z2 a Z9 bude kapacita a způsob zástavby včetně navržené kostry komunikací, inženýrských sítí a parcelace prověřena zastavovací studií, která bude podmínkou pro vydání územního rozhodnutí. K ploše Z8 (1RD) nejsou další doplňující informace. RS rekreace individuální Tato plocha (dle rozhodnutí pořizovatele MěÚ Louny 20. 1. 2009) byla navržena v jihozápadní části obce v návaznosti na stávající plochy rekreace. Budou zde zvýšené nároky na umístění rekreačních domů a jejich vzhled. Dle prostorové regulace s podmínkou předložení projektu staveb k vyjádření obce a pořizovatele. Hustota zástavby nepřekročí určený max.počet rekreačních domků (3). Na plochu bude kladen důraz na zeleň, to znamená, že zde bude zachována kvalitní vzrostlá zeleň a doplněna o místně obvyklou zeleň keřovou a stromovou. Výška zástavby nepřekročí 1 nadzemní podlaží, zastřešení bude tradiční sedlovou střechou. Zástavba bude zasazena do zeleně bez uplatnění architektury objektů v panoramatu obce. OV plochy občanského vybavení, veřejná správa a zařízení Navržená přestavbová plocha P1, která byla řešena Urbanistické studií v roce 2004. Prostorový a urbanistický návrh z uvedené studie bude podkladem pro další stupeň projektové dokumentace. OS plochy občanského vybavení, sport Tato plocha se nachází na východním okraji obce. Přístup k ploše je zajištěn navrženou komunikací, která bude sloužit i pro napojení ČOV a sběrného dvora. Bude zde dostatečná rezerva nejen pro sportovní a rekreační aktivity, ale i pro parkování os. vozidel. V rámci plochy navrhujeme stromovou a keřovou zeleň ochranou podél obvodu plochy a podél komunikace. PV veřejná prostranství komunikační koridory Do těchto ploch jsou zahrnuty území podél komunikací v zastavěném území a zastavitelných ploch. Do těchto ploch náleží přístupové komunikace k navrženým plochám i plocha návsi. V této ploše jsou zahrnuty i místní komunikace a parkoviště. V rámci plochy navrhujeme doprovodnou stromovou výsadbu (alejovou) a to jak při stávajících komunikacích, tak zejména při komunikacích v navržených lokalitách. Pro naplnění tohoto návrhu je nutno počítat s dostatečnou šířkou plochy veřejného prostranství. Navrhujeme v rámci plochy návsi vymezit území pro komunikaci, pro parkování, pro plochu trávníků, pro stromovou a keřovou zeleň. Tento návrh doporučujeme řešit v podrobnější dokumentaci. 10

c. 7. Limity využití území V řešeném území obce se nacházejí tyto limity: Ochrana přírody a krajiny Obecná ochrana Územní systém ekologické stability (dle zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) Základní prvky ekologické stability řešeného území jsou: území leží uvnitř ochranného pásma NRBK K21 Nadřazené prvky ÚSES jsou zaznamenány v grafické části IIa. další instituty obecné ochrany charakterem limitu využití území (dle zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) Významný krajinný prvek dle znění 3 zák. 114/1992 Sb lesy, vodní toky, rybníky, jezera ochrana lesa kategorie lesa: Lesy řešeného území jsou evidovány v kategorii Hospodářský les ochranné pásmo lesa: Ochranné pásmo lesa činí 50 m od hranice lesního porostu. územím protéká Klášterský potok přírodní park Džbán Ochrana nerostných surovin Podmínky ochrany dle zák. č. 44/1988 Sb. vyhlášeného v úplném znění pod č. 439/1992 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství horní zákon v platném znění. Poddolovaná území leží východně od Ovčína Ochrana podzemních a povrchových vod (dle zák. č. 254/201 Sb., o vodách, v platném znění) K údržbě a případným úpravám koryta Kláštereckého potoka je nutné pro jeho správce zachovat kolem manipulační pruh široký 4,0 m Ochrana před záplavami (dle zák. č. 254/201 Sb., o vodách, v platném znění) Není stanovena Ochrana technické infrastruktury Elektroenergetika (dle zákona č. 458/2000 Sb.,tzv. energetický zákon, v platném znění) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany : a) u napětí 22 kv 7 m b) u napětí 400 kv 20 m c) u napětí nad 400 kv 35 m Ochranné pásmo trafostanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a činí 7 m. Energetický koridor pro přestavbu VVN 400 m Plynoenergetika (dle zákona č. 458/2000 Sb.,tzv. energetický zákon, v platném znění) Ochranným a bezpečnostním pásmem plynovodu se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Pro vysokotlaký plynovod činí 4 a 20 metrů. Spoje (dle zák. č. 151ú2000 Sb., o telekomunikacích, v platném znění) Ochranné pásmo pozemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochranná pásma vodohospodářské infrastruktury 11

Ochranná pásma trubních vedení vodovodu jsou dle zákona 284/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích široká 3,0 (1,5 m na každou stranu od potrubí) a minimální odstupové vzdálenosti od dalších podzemních vedení v intravilánu upravuje norma ČSN 73 6005 prostorové uspořádání sítí technického vybavení. u vodojemu je ochranné pásmo tvořeno oplocením Ochrana dopravní infrastruktury Silniční ochranné pásmo (Toto ochranné pásmo upravuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23. ledna 1997 prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích vyšla pod č. 104/1997 Sb.). Zřizuje se na dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. nebo II. třídy mimo zastavěné území obcí. Silniční ochranné pásmo činí 15 m kolmo od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu silnice III. třídy a místní komunikace V silničních ochranných pásmech je zakázáno mimo jiné provádět stavby a stavební práce. Výjimky z ochranného pásma uděluje silniční správní úřad za podmínek uvedených v zákoně. c. 8. Koncepce občanského vybavení Do občanského vybavení byly zahrnuty plochy, které jsou důležité pro stávající život v obci. Jedná se o plochy na kterých jsou umístěny: obecní úřad a požární zbrojnice. V centru obce je navržena multifunkční plocha občanského zařízení pro obecní úřad, turistické informační centrum, prostory pro sociální a zdravotní služby, případně další aktivity. Občanské vybavení komerčního charakteru lze provozovat v plochách smíšených obytných, vesnických dle jejich regulativů. c. 9. koncepce dopravního řešení Silniční síť Koncepční uspořádání silnic se návrhem územního plánu nemění, silniční síť zůstává stabilizována. Síť místních komunikací Navržené obslužné komunikace (MK) spadají do funkční skupiny C a zpřístupňují jednotlivé části území a konkrétní objekty nové výstavby. V územním plánu jsou nově navrženy přístupové MK k lokalitám rodinných domů a vybavenosti. Případné rekonstrukce krytů vozovek bez územních nároků a další drobné úpravy komunikací nejsou předmětem řešení územního plánu. Přehled navržených místních komunikací: Všechny plochy určené pro výstavbu rodinných domů a objektů vybavenosti mají navrženy komunikační přístupy. Napojují se na stávající místní komunikace s živičným povrchem nebo na komunikace a veřejné cesty s prašným krytem. Komunikační napojení na stávající silnice jsou omezeny na minimum. Lokalita Z1 Uzemím prochází místní komunikace, z které je napojena lokalitu Z 1 přes p.č. 5/1,2. Lokalita Z2 Přímé vjezdy do lokality Z 2 ze stávající místní komunikace. Lokalita je zpřístupněna samostatnými vjezdy přímo ze stávající zpevněné místní komunikace. Lokalita Z3 Lokalita Z 3 má přímé napojení samostatnými vjezdy ze stávajícího průtahu silnice III. třídy. Lokalita Z4 12

Obslužná místní komunikace, zpřístupňující lokalitu Z 4. Je napojena na stávající přístupovou komunikace vedenou k RD v zástavbě obce. Tato přístupová komunikace D3 je rozšířena a upravena tak, aby odpovídala obousměrné obslužné místní komunikaci funkční skupiny C. Lokalita Z5 a Z6 Rozšíření stávající cesty D1 k lokalitě Z 5 a Z6. Tato cesta je rozšířena a upravena tak, aby odpovídala obousměrné obslužné místní komunikaci funkční skupiny C. V lokalitě určené pro sportovní činnost je také prostor pro parking (v rámci lokality). Lokalita Z7 Je napojena na stávající místní komunikaci. Lokalita Z8 Rozšíření cesty D2 k lokalitě Z 8 včetně vjezdu do lokality a návrhu mostku přes Klášterský potok. Návrh mostku přes potok je vyvolán požadavkem na zpřístupnění lokality Z 8. Z rozšířené přístupové cesty je možné také napojit lokalitu Z 2. Lokalita Z9 Návrh rozšíření stávající cesty D4 k lokalitě Z 9. Stávající cesta je v návrhu rozšířena tak, aby byla v souladu s parametry obousměrné obslužné místní komunikace funkční skupiny C. Vlastní obslužná komunikace v lokalitě spadá také do funkční skupiny C. Lokalita Z10 S využitím stávající cesty, která je navržena k rozšíření pro obsluhu ploch Z5,6. Navrhujeme Komunikace D1 k navržené ČOV. Lokalita P1 Integrovaný objekt pro OÚ je dopravně napojen přímo na stávající místní komunikace. Lokalita P2 Je napojena na stávající přístupovou komunikace vedenou k RD v zástavbě obce. Tato přístupová komunikace D3 je rozšířena a upravena tak, aby odpovídala obousměrné obslužné místní komunikaci funkční skupiny C. Cyklistické a pěší trasy Územím prochází cyklistická trasa 3035 Peruc Panenská Týnec - Ročov Územím prochází turistické trasy Polní cesty Stávající cesty a pěší trasy budou zachovány c. 10. Koncepce technického vybavení Na území obce, v severní části řešeného území, je navržen koridor technické infrastruktury republikového významu pro vedení 400 kv v trase V 410 Výškov Čechy střed, s označením v Politice územního rozvoje ČR 2008 v kapitole č. 6 Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů -E10 Energetická koncepce obce je založena na dodávkách elektřiny která bude využívána vedle svícení a běžných spotřebičů připojitelných na zásuvku také pro vaření a akumulační ohřev užitkové vody (tzv. elektrizační stupeň B2). Podstatná část objektů bude vytápěna palivy nezávislými na energetických sítích. Navrhuje se využití všech ekologických paliv dostupných na energetickém trhu, tzn., zkapalněné uhlovodíkové plyny, extralehký nízkosirnatý topný olej a biomasa v nejrůznější formě. Využití hnědého uhlí bude podmíněno instalací ekologických kotlů na pevná paliva. Obecní vyhláškou je třeba zabránit spalování odpadů (značný vliv na kvalitu atmosféry). Případných rezerv v elektroenergetické síti (zejména sekunderní) bude možné využít i pro vytápění. Rozsah využití elektřiny k vytápění a topný systém určí provozovatel sítě s ohledem na momentální zatížení sítě v době realizace stavby. 13

Snižující se cena slunečních kolektorů a tím i jejich rychlá ekonomická návratnost, umožňuje využívání sluneční energie pro ohřev vody a vytápění na začátku a konci topné sezóny (nízkoteplotní topné systémy, tepelná čerpadla). Poznámka : Pro obec Brodec byl zpracován generel plošné plynofikace. Jedná se v podstatě o rozšíření středotlaké sítě obce Zbrašín, která je plynofikována od roku 2003. Plošná plynofikace obce Brodec je technicky možná, realizace by v současné době byla neekonomická (nereálná) a tudíž podstatnou část investice by hradila obec. Plynofikaci však nelze vyloučit v budoucnosti, kdy může dojít vlivem změny legislativy energetické a ekologické k zákazu využívání hnědého uhlí v malých zdrojích (platí v řadě států EU) a investiční podpoře obcí nacházejících se v blízkosti kapacitních plynovodů. Doporučená energetická koncepce rozvojových ploch a orientační nároky na odběr energií. Energetická koncepce rozvojových ploch je shodná s koncepcí celé obce. Pro vytápění budou využívána paliva nezávislá na energetických sítích, pokud to kapacita elektrorozvodné sítě umožní, mohou být využity i elektrické systémy dle doporučení dodavatele elektřiny. označ. plochy etapa výstavba elektřina poznámka kva MWh Z1 1 BV bydlení vesnické, 1RD 3.4 4.6 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z2 1 BV bydlení vesnické, 8 RD 27,2 36,8 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z3 1 BV bydlení vesnické, 2RD 6,8 9,2 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z4 1 BV bydlení vesnické, 6 RD 19,2 27,6 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z5 1 OV sběrný dvůr 1,5 2 Z6 1 OS sportoviště x x bez energ. nároků Z7 1 RI rekreace individuální 3,4 4,6 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z8 1 BV bydlení vesnické, 1RD 3.4 4.6 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z9 1 BV bydlení vesnické, 8 RD 27,2 36,8 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Z10 1 TI - ČOV 5 100 odhad P1 1 OV-OÚ,knihovna, ošetřovna, klubovna, komerce 10 20 elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích P2 1 BV bydlení vesnické, 1RD 3.4 4.6 celkem 101,5 228,2 údaje v kva představují podíl výkonu na transformátoru elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích Návrh energetické infrastruktury Rozvojové plochy pro výstavbu rodinných domků a občanské vybavenosti leží v atrakčním obvodu stávající věžové distribuční trafostanice Brodec obec (1). Budou využity stávající výkonové rezervy trafostanice, případně bude provedena její rekonstrukce a osazena transformátorem vyšší výkonové řady (bude určeno konkrétními požadavky výstavby). Do rozvojových ploch Z2, Z4, Z9 budou vedeny samostatné sekundární rozvody, řešené jako kabelové uložené v zemi. Navržené veřejně prospěšné stavby Územní plán pro obor energetika a spoje nenavrhuje žádnou veřejně prospěšnou stavbu. 14

Spoje Telekomunikace Obec má rekonstruovanou, dostečně kapacitní telekomunikační kabelovou síť uloženou v zemi. Územní rozvoj si vyžádá připojení dalších 47 přípojek. Přípojky pro jednotlivé rozvojové plochy budou řešeny v době reálné investice provozovatelem sítě (Telefonika O 2 CZ a.s.). Níže v tabulce je uveden počet telefonních přípojek pro navrženou výstavbu. Předpokládá se, že do rodinného domku bude průměrně přivedena více než jedna přípojka (telefon, internet, jiné služby nabízené po telekomunikační síti). označ. plochy etapa výstavba počet přípojek Z1 1 BV bydlení vesnické, 1 RD 2 Z2 1 BV bydlení vesnické, 8 RD 13 Z3 1 BV bydlení vesnické, 2RD 3 Z4 1 BV bydlení vesnické, 6 RD 10 Z5 1 OV sběrný dvůr x Z6 1 OS sportoviště x Z7 1 RI rekreace individuální x Z8 1 BV bydlení vesnické, 1RD 2 Z9 1 BV bydlení vesnické, 8 RD 14 Z10 1 TI - ČOV x P1 1 OV-OÚ,knihovna, ošetřovna, klubovna, komerce 8 P2 1 BV bydlení vesnické, 1RD 1 celkem 43 Další telekomunikační možnosti umožňují neustále se rozvíjející sítě GSM (bezdrátové telefony) a internet. Severozápadní částí řešeného území prochází dálkový optický telekomunikační kabel. Televizní a rozhlasový program Televizní a rozhlasový signál veřejně-právních programů šířených z pozemních vysílačů je přijímán v území s dostatečnou kvalitou. Další nabídku programů v českém jazyce umožňuje satelitní přenos a síť internetu. Radioreléové trasy Řešeným územím neprochází žádná radioreleová trasa provozovaná a.s. České radiokomunikace Praha nebo MV ČR. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou Rozvojová plocha Z3 2 RD je omezena ochranným pásmem venkovního vedení vysokého napětí 22 kv. Koncepce vodního hospodářství Zásobování pitnou vodou, likvidace splaškových vod, vodní plochy a toky, protipovodňová ochrana a požární voda. Zásobování pitnou vodou V současné době je obyvatelstvo, služby i zemědělství zásobováno výhradně ze zdrojů individuálního zásobování vodou to jsou obecní studny, domovní studny. Kvalita pitné vody je problematická a možnou kontaminaci zdrojů nelze vyloučit. Zásobování vodou je navrženo přivaděčem DN 80 z vodojemu Líšťany, kde se zřizuje čerpací stanice. K úpravě tlakových poměrů slouží redukční ventil osazený před spotřebištěm. Kapacita vodovodu umožní odebírat vodu až 4,0 l/s pro vedení požárního zásahu. Vodovod bude napojen na vodárenskou soustavu Severní Čechy. Hlavním zdrojem vody je vodní nádrž 15

Přísečnice s úpravnou vody Hradiště. Kvalita vody je v souladu s vyhláškou ministerstva zdravotnictví 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Nadmořská výška spotřebiště je 269 až 302 m/m. Tlakové poměry budou upravovány redukčním ventilem před obcí Brodec. Hydrodynamický tlak bude dosahovat hodnot 2,5 až 6,0 baru. Místní zdroje vody budou po přivedení vody ponechány jako zdroje užitkové vody. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo, služby a pro výrobu včetně plánovaného rozvoje území: Potřeba pitné vody pro cílový stav obyvatel obyvatel spec. spotř. spotř. za den m3/os. a den m3 počet obyvatel včetně rekreačního bydlení 71 0,15 10,7 rozvoj bydlení 60 0,15 9,0 podnikání 0 0,15 0,0 rekreační bydlení 15 0,15 2,3 občanská vybavenost 5 0,15 0,8 rozvoj občanské vybavenosti 0 0,15 0,0 Q prům 151 22,7 Q prům v l/s 0,26 Q d (k=1,5) v l/s 0,39 Q hod (k=1,8) v l/s 0,71 požární voda objekty k bydlení v l/s 4,0 požadavek na množství vody dodávané do spotřebiště v l/s 4,7 Likvidace splaškových vod Splaškové odpadní vody jsou v současné době likvidovány individuálně jejich producenty v septicích a v jímkách na vyvážení. Je pravděpodobné, že to není vždy v souladu se stávajícími technickými a legislativními standardy. Část splaškových vod odtéká dešťovou kanalizací do vodoteče odvodňujících obec, část je zasakována. ÚP navrhuje likvidaci splaškových vod ve splaškové kanalizace a společné čistírně odpadních vod pro 100 až 150 EO na severovýchodním okraji obce. Kanalizace bude gravitační doplněná o jednu čerpací stanici (u rybníka). Investičně výhodnější alternativou je tlaková kanalizace s domovními čerpacími šachtami, ta však vyžaduje umístit čerpací šachty v napojovaných nemovitostech. Odvádění dešťových vod V obci je vybudován kanalizační systém pro odvádění srážkových vod. Kanalizační potrubí je z betonu DN 300 až 500 mm. Všechny řady dešťové kanalizace jsou zaústěny do Klášterského potoka. 16

Stávající systém pro odvádění srážkových vod bude po potřebných opravách využíván i nadále. Nová zástavba bude řešit likvidaci srážkových vod pokud možno zasakováním. Pouze v případech, kdy to nebude možné, budou dešťové vody odváděny kanalizačním systémem do Klášterského potoka. Protipovodňová opatření Přes obec Brodec protéká Klášterský potok, který by se mohl způsobit pouze krátkodobé zaplavení některých níže položených míst podél něj při intenzivním přívalovém dešti. Z tohoto důvodu nejsou pro obec Brodec zpracována žádná protipovodňová opatření ani povodňové plány. Ve výkresové dokumentaci IIa-1 je vyznačeno odvodňovací území. Požární voda Zdrojem požární vody je vodní nádrž na východním okraji obce. Připravovaný vodovod umožní odebírat požární vodu v množství až 4,0 l/s. bude doplněn o hydranty. Vodní plochy Ve středu obce se nachází rybník, který plní i funkci požární nádrže. c. 11. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území Krajina Území leží na severním okraji Džbánu. Ačkoli řešené území není součástí PP Džbán, má území řadu charakteristik této svérázné krajiny. Typické je dynamické členění reliéfu vzniklé erozní činností. Lesní hospodářství je nevýznamné. Lesní celek provází východní hranici řešeného území, Do území však vstupuje jen okrajově. Území je položeno v údolí Klášterského potoka a je charakterizováno mozaikou polí, travních porostů a porostů nelesních dřevin. Z uvedeného stručného popisu vyplývá, že území má vysoké hodnoty krajinně estetické a přírodovědné. Jde o proporcionálně využívanou krajinu. Obytná a rekreační hodnota je vysoká. Protierozní ochrana V řešeném území, ležícím v údolí Klášterského potoka převažují středně až silně svažité plochy. Území je značně ohroženo vodní erozí. Erozní činností vznikly v minulosti v území četné rokliny. V současné době erozi brání travní porosty a porosty nelesních dřevin na nejvíce svažitých plochách. Protierozní funkci mají rovněž prvky ÚSES. Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav (dále JPÚ, KPÚ). Ohrožení zemědělských půd řešeného území erozí je předběžně hodnoceno jako střední až silné. Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které retenční schopnost území nenaruší. Do doby zpracování JPÚ/KPÚ je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět tak aby byla posílena protierozní funkce (např. horizontálně vedené meze). Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování zplavenin od cest. V rámci budoucích projektů pozemkových úprav (JPÚ, KPÚ) dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách je požadováno důsledné vyhodnocení erozních poměrů a navržení protierozní ochrany pomocí souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Obec v současné době neuplatňuje žádné specifické požadavky na investiční opatření na zlepšení retenční schopnosti půdy a proti vodní erozi, které by bylo možno zahrnout do návrhové části územního plánu. 17

Civilizační a kulturní hodnoty V ÚP mimo chráněných památek. Které jsou limitem jsou vyznačeny civilizační a kulturní hodnoty, které je nutno chránit a při dalším rozvoji obce z nich vycházet. Hodnotné objekty Památkově hodnotné objekty se zachovalou strukturou vesnického domu v daném místě se nacházejí na parcelách st. p. 65, 70. Památkově hodnotným areálem, i když ve značně zchátralém stavu je areál bývalého statku zámečku ve svém půdorysném a hmotovém rozvržení na návrší v severní části obce. c. 12. Koncepce návrhu ÚSES Nadřazená biocentra a biokoridory V lesním celku východně od řešeného území je veden nadregionální biokoridor K 21 Pochválovská stráň Brloh,. Ochranné pásmo NRBK K 21 sahající 2 km od NRBK pokrývá celé řešené území. V OP NRBK jsou chráněny stávající porosty stejného charakteru, jako v NRBK a síť prvků ÚSES místního významu zde může být zahuštěna. ÚSES pro k.ú. Brodec je tvořen pouze prvky místního významu. Vzhledem k tomu, že jde o velmi malé území, které bylo nutno zpracovat v širších souvislostech, je umístění prvků v k.ú. Brodec vázáno na ÚSES pro správní území obce Zbrašín, se kterým vytváří jeden celek. Tomu je uzpůsobeno i společné číslování. Prvky ÚSES místního významu LK 8 je trasou společenstev vodních a nivních, trasa je funkční a zahrnuje funkční biocentra LC 10 a LC 11, váže systém do k.ú. Senkov a Břínkov a NRBK K21 LK 9 je trasou společenstev teplomilných doubrav, je funkční, propojuje funkční biocentra LC12, LC13 a LC14, umožňuje případnou budoucí vazbu do k.ú. Líšťany Systém je plně provázán s okolními prvky ÚSES dříve zpracovaných dokumentací. Pokud není taková dokumentace k dispozici, jsou nabídnuta vazebná místa. Umístění biocenter, biokoridorů a tabelovaných interakčních prvků zobrazuje grafická část. Bližší popis je uveden v tabulkové části, která je spolu se zákresem závaznou částí ÚPN. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) není jediným nástrojem péče o krajinu, je však nástrojem s vysokým právním zabezpečením. Je povinným územně plánovacím podkladem. Zapracováním do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. Pro praktickou realizaci existuje řada možností dalšího postupu. Místní ÚSES může být mimo jiné i předstupněm prováděcího projektu, který již zahrnuje technickou, ekonomickou, organizační a majetkoprávní dokumentaci. Projekt pak může být samostatně proveden. Formou, kterou zákon č. 114/92 Sb. předpokládá a prováděcí vyhláškou 395/92 podrobně upravuje, je postupné zpracovávání dílčích prováděcích projektů ÚSES a jejich postupná realizace v rámci jiných investičních záměrů, ve kterých se realizace ÚSES objeví jako povinná součást s tím, že projekt i provedení bude hrazeno investorem. Pravděpodobně nejčastější bude (výhledové) uplatnění ÚSES v rámci provádění jednoduchých a komplexních pozemkových úprav na zemědělské půdě (JPÚ-KPÚ). Zákon stanoví, že každý uživatel je povinen strpět omezení, vyplývající z požadavků ÚSES (zák.114/92, 4,čl.1, a zvl. část pátá: Některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody...). Vlastník může však zákonně žádat výměnu pozemku, nebo finanční náhradu. Řešení této problematiky spadá do kompetence pozemkových úřadů. Respektování a rekonstrukce ÚSES v lesních porostech je předpokládána v rámci lesního hospodaření, po zakotvení do lesních hospodářských plánů (LHP). V průběhu dalšího postupu uplatňování místního systému ekologické stability a při práci s podrobnějšími měřítky lze doporučit následující zásady: 18

Hranice navržených lokálních biocenter lze nepatrně upřesnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních oddělení. Umístění těchto biocenter je však nutno považovat za dané. Při upřesňování okrajů biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. V žádném případě nesmí dojít ke zmenšení rozlohy pod 3 ha. Lokální biokoridory mohou být upřesněny například s ohledem na průběh hranice pozemkových parcel (pokud by to například vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v případě následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v průběhu vývoje lesních celků nelze přesnou polohu biokoridorů považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalého propojení příslušných biocenter. Biokoridory proto nesmí být přesměrovány tak, aby ztratily svůj charakter a tím i svou funkci, nesmí být zúženy pod 15 m (lokální) resp. 40 m (regionální a nadregionální) Konkrétní doporučená opatření pro jednotlivé části systému jsou uvedena v tabulkách. Pro funkční prvky ÚSES (mimo prvků nebo částí prvků ležících na PUPFL) je nárokováno předkupní právo ve prospěch obce s požadavkem zachování způsobu využití pro udržení funkcí ÚSES. Prvky ÚSES ležící na PUPFL jsou chráněny pouze proti změně způsobu využití. TABULKOVÁ ČÁST 19

Pořadové číslo: LC 10 Katastrální území: Brodec, Senkov Název: Na podmáslici Mapový list: 1:10000 12-12-13 EVKP: ekologicky významný krajinný prvek EVSC: ekologicky významný krajinný celek EVKO: ekologicky významná krajinná oblast EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): 3B2 Biogeogeafický význam: L - lokální R - regionální NR - nadregionální Rozloha: 3,5 ha Stupeň ekologické stability: 2-3 Charakter ekotopu a bioty: 1.17. Džbánský bioregion (5) biochora pahorkatiny na turonských slínovcích s STG lipových bučin L les a smíšený mimolesní porost vzrostlých dřevin: JV, BO, BŘ, JS, v keřové patru hloh, šípek, trnka, svída kr., bez černý, byliny: kopřiva dvoud., svízel lesní, ptačinec menší, jestřábník zední, šťovík menší, kostřava ovčí, společenstva přírodě blízká bez doložených chráněných druhů D staré sady porůstající hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, ostružina, bez černý, v podrostu srha lal., kopřiva dvoud., ovsík vyvýšený, třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl, lebeda ssp., společenstvo přírodě blízké Návrh opatření: Biocentrum je funkční. Je doporučeno respektovat jako soubor vzrostlých dřevin charakteru lesa. Lze omezovat expanzi hlohu, doplňovat do porostu listnaté dřeviny, zejména duby. Zakmenění by mělo být udržováno řídké, případně s drobnými loučkami, pro rozvoj bylinného patra. Poznámka: Lesní oddělení: 677 (část) Kultura: les, ostatní plocha Parcelní číslo: Mapoval, rok: Tesařová 2007 Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

Pořadové číslo: LC 11 Katastrální území: Brodec Název: Na Klášterském potoce Mapový list: 1:10000 12-12-13 EVKP: ekologicky významný krajinný prvek EVSC: ekologicky významný krajinný celek EVKO: ekologicky významná krajinná oblast EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): 3BC3-4 Biogeogeafický význam: L lokální R - regionální NR - nadregionální Rozloha: 3,3 ha Stupeň ekologické stability: 4 Charakter ekotopu a bioty: 1.17. Džbánský bioregion (5) biochora pahorkatiny na turonských slínovcích s STG lipových bučin B VR potok s břehovým porostem VR, JS, méně OL, HR, STŘ, keře: BČ, ŠÍP, HL, BŘ bylinný podrost: bršlice k.n., kopřiva dvoud.,, lopuch pst., kakost bah., pcháč zelinný, kerblík les., kostival lék., srha lal. v jarním aspektu orsej, mochny, dymnivka, společenstva přírodě blízká P2 podmáčené louky, občasně sečené, částečně ruderalizované, hojně pcháč zelinný, rozrazil klasnatý, vrbovka chlupatá, bolševník Návrh opatření: Nezasahovat do přirozeného toku a břehového doprovodu. Louky alespoň jedenkrát ročně sekat. Rovněž je možná výsadba VR, DBL, HB na cca 30% stávajících travních porostů. plochy a občasná seč travnaté části. Poznámka: Biocentrum je funkční. Využívá podmáčené plochy téměř neobhospodařované travní porosty Lesní oddělení: 607 část Kultura: vodní plocha, ostatní plochy, les Uživatel: Mapoval, rok: Tesařová 2007 Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí: vodní toky, nivy, les jsou VKP dle 3 odst.b. Zák. 114/92 21

Pořadové číslo: LC 12 Katastrální území: Brodec Název: U Brodce Mapový list: 1:10000 12-12-13 EVKP: ekologicky významný krajinný prvek EVSC: ekologicky významný krajinný celek EVKO: ekologicky významná krajinná oblast EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): 2B3, 2B2-3 Biogeogeafický význam: L - lokální R - regionální NR - nadregionální Rozloha: 3,5 ha Stupeň ekologické stability: 3-4 Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (1) biochora plochých pahorkatin s STG lipohabrových doubrav L smíšený mimolesní porost vzrostlých dřevin s roklinou: BO, BŘ, JS, DB, BŘ, v roklině též VR, na horní hraně AK, v keřové patru hloh, šípek, trnka, svída kr., bez černý, pt. zob byliny: kopřiva dvoud., svízel lesní, ptačinec menší, jestřábník zední, šťovík menší, kostřava ovčí, kerblík les., vlaštovičník vět. společenstva přírodě blízká D staré sady porůstající hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, brslen evr., ostružina, bez černý, v podrostu ovsík vyv., srha lal., třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., šalvěj luč., kozí brada vých., válečka prap., lnice květel, řepík lék., starček přím., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl, lebeda ssp., Návrh opatření: Biocentrum je funkční. Je doporučeno respektovat jako soubor vzrostlých dřevin charakteru lesa. Lze omezovat expanzi akátu z přilehlých čistých akátin a doplňovat do porostu listnaté dřeviny, zejména duby. Zakmenění by mělo být udržováno řídké, případně s drobnými loučkami v bývalých sadech pro rozvoj bylinného patra. Poznámka: Lesní oddělení: Kultura: ostatní plocha, sad Parcelní číslo: Mapoval, rok: Tesařová 2007 Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí: 22

Pořadové číslo: LC 13 Katastrální území: Brodec Název: U Foukalky Mapový list: 1:10000 12-12-13 EVKP: ekologicky významný krajinný prvek EVSC: ekologicky významný krajinný celek EVKO: ekologicky významná krajinná oblast EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): 2BD2 Stupeň ekologické stability: 4 Biogeogeafický význam: L - lokální R - regionální NR - nadregionální Rozloha: 4,2 ha Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (4) potoční údolí a svahy s opukovými výchozy, velmi heterogenní s převahou habrových doubrav D prudká JV skloněná stráň s výchozy opuky s teplomilnou bylinnou vegetací, expandují keře: ŠP, SVÍ-KR, HR, HL bylinné patro: kostřavy, válečka prapořitá, šalvěj přeslenitá, starček jakubův, řebříček lék., svízel syř., hadinec ob., jehlice trnitá, jahodník chlum., hlaváč žlutavý, jitrocel prostř., krvavec toten, máčka ladní, třezalka tečkovaná, společenstvo přírodě blízké na stanovišti potencionálních šípákových doubrav, vysoká pravděpodobnost výskytu chráněných druhů Návrh opatření: Biocentrum je funkční, velmi cenné a lokalizované dle mapy potrncionální vegetace do prostoru šípákových doubrav. Lze omezovat expanzi křovin. Nezalesňovat. Jde o biocentrum společenstev bylinných, extremně teplomilných. Poznámka: Vhodný by byl podrobný biologický průzkum lokality. Lesní oddělení: Kultura: ostatní plocha, sad Parcelní číslo: Mapoval, rok: Tesařová 2007 Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí: 23