Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Podobné dokumenty
Analýza DNA. Co zjišťujeme u DNA DNA. PCR polymerase chain reaction. Princip PCR PRINCIP METODY PCR

Analýza DNA. Co zjišťujeme u DNA

Co zjišťujeme u DNA ACGGTCGACTGCGATGAACTCCC ACGGTCGACTGCGATCAACTCCC ACGGTCGACTGCGATTTGAACTCCC

Co zjišťujeme u DNA ACGGTCGACTGCGATGAACTCCC ACGGTCGACTGCGATCAACTCCC ACGGTCGACTGCGATTTGAACTCCC

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Genetický polymorfismus

Detekce Leidenské mutace

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

ší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Molekulární genetika IV zimní semestr 6. výukový týden ( )

14. přednáška z BIOLOGIE pro Bakaláře studující fyzioterapii, optometrii a pro nutriční terapeuty M.Gabriel, BÚ LF MU

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Genové knihovny a analýza genomu

Molekulární genetika II. Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha

Využití restriktáz ke studiu genomu mikroorganismů

ší šířen METODY ANALÝZY NUKLEOVÝCH KYSELIN Polymerázová řetězová reakce

Genotypování: Využití ve šlechtění a určení identity odrůd

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Mendelova genetika v příkladech. Genetické markery

Referenční lidský genom. Rozdíly v genomové DNA v lidské populaci. Odchylky od referenčního genomu. Referenční lidský genom.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetické markery, markery DNA

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Mendelistická genetika

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE. 2. Polymerázová řetězová reakce (PCR)

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Mutace genu pro Connexin 26 jako významná příčina nedoslýchavosti

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

Polymorfizmy detekované. polymorfizmů (Single Nucleotide

polymorfní = vícetvarý, mnohotvárný

Dědičnost vázaná na X chromosom

Genová vazba. Obr. č. 1: Thomas Hunt Morgan

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE - 4

u párů s poruchami reprodukce

Některé vlastnosti DNA důležité pro analýzu

Genetická kartografie

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Huntingtonova choroba

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

GENETIKA A MOLEKULÁRNĚ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA DUCHENNEOVY MUSKULÁRNÍ DYSTROFIE

Syndrom fragilního X chromosomu (syndrom Martinův-Bellové) Antonín Bahelka, Tereza Bartošková, Josef Zemek, Patrik Gogol

Genetické markery - princip a využití

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Genetické metody v zoologii

Bakteriální transpozony

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

Fingerprinting mikrobiálního společenstva (DGGE/TGGE, RFLP,T-RFLP, AFLA, ARDRA, (A)RISA)

Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Využití rep-pcr v bakteriální taxonomii

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Metody molekulární biologie

Molekulárn. rní genetika

Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

Prenatální diagnostika. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Chromosomy a karyotyp člověka

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Část. Molekulární biologie a imunologie. Základy dědičnosti. Struktura nukleových kyselin

VARIABILITY OF THE PORCINE MYOD1 GENE VARIABILITA GENU MYOD1 U PRASAT

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA

Duchenneova/Beckerova svalová dystrofie a Parent Project

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA

Klonování gen a genové inženýrství

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Cytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA

Chromosomové změny. Informace pro pacienty a rodiny

Transkript:

Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden (27.10. 31.10.2008)

prenatální DNA diagnostika presymptomatická Potvrzení diagnózy Diagnostika heterozygotů (přenašečů) dělení podle cíle v genomu : Přímá diagnostika Nepřímá diagnostika Stanovení alely (mutace) způsobující onemocnění Stanovení alely (markeru) v těsné vazbě s genem nesoucím neznámou mutaci způsobující onemocnění

Přímá DNA diagnostika hledáme alelu (variantu), která zodpovídá za daný fenotyp (onemocnění) v rodině Například AD onemocnění, prenatální dg.: u rodiče zjištěna mutace v genu u plodu hledána tato mutace

Nepřímá DNA diagnostika Nemusíme vědět jaká mutace genu je zodpovědná za onemocnění v rodině, postačí víme-li o který gen se jedná při diagnostice je využita genetická vazba mezi známým markerem,, který leží blízko genu a neznámou mutací uvnitř genu. Která alela markeru kosegreguje s onemocněním? Má tuto alelu vyšetřovaná osoba? chromozom u rodičů zjištěny alely markeru gen marker mutace u potomků zjištěny alely markeru obvykle se sleduje více markerů

Nep ř ímá diagnostika neznáme jaká mutace genu je zodpovědná za onemocnění v rodině, pouze víme o který gen se jedná při diagnostice je využita genetická vazba mezi známým markerem,, který leží blízko genu a neznámou mutací uvnitř genu. Která alela markeru kosegreguje s onemocněním? Má jí vyšetřovaná osoba? HLAVNÍ ÚSKALÍ nepřímé diagnostiky: U různých jedinců jsou ve vazbě s mutovanou alelou (která způsobuje onemocnění) různé alely markeru. Naopak stejná alela markeru může jednou být ve vazbě s mutovanou alelou genu, podruhé se standardní alelou genu. Tedy vyšetření může být neinformativní nebo jen částečně informativní. Vedlejší potíž: možnost rekombinace mezi markerem a genem. Její pravděpodobnost je malá a celkem přesně vyčíslitelná

Variabilita na úrovni DNA v populaci se určité místo sekvence DNA vyskytuje v různých formách - alely variabilní místo se může nalézat jak uvnitř genů (v exonech - tzv. kódující sekvence, v intronech - tzv. nekódující sekvence), tak mimo geny (vždy tzv. nekódující sekvence) dělení dle frekvence alel: polymorfizmus frekvence vzácnější alely je v populaci > 1% mutace, vzácná alela frekvence v populaci < 1% dělení dle funkčního vlivu: funkční varianta alela je spojena se změnou fenotypu tichá varianta alela nemá funkční dopad a ve fenotypu se neprojeví

dělení podle typu: Variabilita na úrovni DNA SNP Single nucleotide polymorphism = polymorfizmus jednoho neukleotidu tandemové repetice Strukturní polymorfizmy Duplikace, low copy repeats mikrosatelity, také zvané např. STR = short tandem repeats, minisatelity Inzerce, delece, inverze (1 bp chromozom) Vlastně druh tandemových repetic, ale značně odlišný co do techniky detekce a funkčního významu Např. FCGR3B a riziko glomerulonefritidy, RhD a RhCE

SNP single nucleotide polymorphisms Jednonukleotidové polymorfizmy SNP C / A TAGCCATCGGTA N GTACTCAATGATCA C G A T V 99.9% sekvence DNA se lidé od sebe vzájemně neliší. Ze zbývajícího 0.1% rozdílu tvoří SNP přes 80%. Možnost typizace až miliónu SNP v jednom vzorku pomocí DNA čipů by měla usnadnit identifikaci alel, zodpovědných za řadu prevalentních onemocnění. 1

Možnosti stanovení SNP: Mikročipy (en masse), RFLP (po jednom; Southern blot, PCR-RFLP) Mnoho ne-rflp metod (SSCP, alelově specifické primery,.) SNP jako Polymorfismus délky restrikčních fragmentů RFLP restriction fragment length polymorphism Restrikční endonukleázy bakteriální enzymy štěpící DNA v místě specifické sekvence, chrání bakterie před infekcí bakteriofágem (a nebo taky ne) RsaI 5 TAGCCATCGGTACGTACTCAATGATCA 3 3 ATCGGTAGCCATGCATGAGTTACTAGT 5 5 TAGCCATCGGTAAGTACTCAATGATCA 3 3 ATCGGTAGCCATTCATGAGTTACTAGT 3

Názvosloví restrikčních endonukleáz (restriktáz) Eco RI Třípísmenná zkratka organizmu Escherichia coli Bližší rozlišovací označení původu RI enzym pocházející z kmene RY13, determinovaný R plazmidem http://rebase.neb.com 5

Každá restriktáza rozeznává specifickou sekvenci DNA, kterou štěpí restrikční místo Taq I 5 T T C G A 3 3 5 5 A A C G G T C G A A T T 3 Taq I 5 T T C G A 3 3 A A G C T 5 3 5 5 3 5 A A C G G T C G A A T T 3 3 T T G C C A G C T T A A 5 Hae III 5 G G G C C 3 C C G G Bam HI 5 G G A T C C 3 6

Štěpení dsdna restrikční endonukleázou EcoRI 7

Identifikace restrikčních míst Úkol č. 1, str. 71 Najděte restrikční místa pro nabídnuté enzymy na uvedeném vlákně: restrikční místo Alu I Sau 3AI Msp I AG / CT / GTAC C / CGG 5 G.G.G.C.G.T.A.C.A.T.A.G.C.T.A.A.T.G.G.C.A.A.G.C.T.A.T.G.G.T. 3

Identifikace restrikčních míst Úkol č. 1, str. 71 Najděte restrikční místa pro nabídnuté enzymy na uvedeném vlákně: Alu I Sau 3AI Msp I restrikční místo AG / CT / GTAC C / CGG 2x 1x 0 5 G.G.G.C.G.T.A.C.A.T.A.G.C.T.A.A.T.G.G.C.A.A.G.C.T.A.T.G.G.T. 3 9

Identifikace restrikčních míst Kterou z nabízených restriktáz můžete použít : a) pro linearizaci dané cirkulární struktury b) pro vyštěpení takového úseku, aby obsahoval poly-a sekvenci. Taq I Pvu I Bam HI Úkol č. 2, str. 72 restrikční místo T / CGA CGAT / CG G / GATCC 2 místa - vyštěpení 1 místo - linearizace C T G A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A C A T T G G A T C C G G C T A G G C T A T C G A G T T G 10

Analýza Southernova blotu. Popis metody http://www.ac-creteil.fr/biotechnologies/doc_southernblotting.htm 11

Southern blot animace externí soubor http://www.ac-creteil.fr/biotechnologies/main-biomol.htm

Southern blot hybridizace sondy DNA Sonda Zahřátí (denaturace) Ochlazení (renaturace) 12

Úkol č. 4, str. 74 Gen G 1 kb Taq I * 5 3 EcoR I sonda: cdna genomová 13

Úkol č. 4a, str. 74 Gen G prosté štěpení 1 kb Taq I * 5 3 5 3 Výsledky: a) na 4 nebo 5 fragmentů: 3kb, 8kb, 6kb/2kb+4kb, 7kb 14

Úkol č. 4b, c, str. 74 Gen G Southern blot s cdna sondou 1 kb Taq I * 5 3 5 3 Výsledky: b) 3 fragmenty: 3kb, 8kb, 7kb c) ne 15

Úkol č. 4d, str. 74 1 kb Gen G Southern blot s genomickou sondou Taq I * 5 3 5 3 Výsledky: d) Ano 4kb (alela +) 6kb (alela -) 16

Mimogenová sonda M sledovaný gen sonda 2 cm P sledovaný gen sonda 2 cm restrikční endonukleáza 1 restrikční endonukleáza 2 M fragment maternálního chromosomu P fragment paternálního chromosomu - místa štěpení restriktázami (cílové sekvence) 2cM vzdálenost sledovaným genem a místem, kde hybridizuje sonda, resp. místem restrikce 17

Mimogenová sonda štěpení restriktázou E1 M sledovaný gen sonda 2 cm autoradiogram P sledovaný gen sonda 2 cm E1 Ačkoli restriktáza E1 bude štěpit DNA ve všech restrikčních místech, na autoradiogramu detekujeme jenom fragmenty, na které hybridizovala sonda, a ty jsou u obou chromozómů stejně dlouhé jedinec je homozygot v délce restrikčních fragmentů. 18

Mimogenová sonda štěpení restriktázou E2 M sledovaný gen sonda 2 cm autoradiogram P sledovaný gen sonda 2 cm E1 Ačkoli restriktáza E2 bude štěpit DNA ve všech restrikčních místech, na autoradiogramu detekujeme jenom fragmenty, na které hybridizovala sonda, a fragment vyštěpený z maternálního chromozómu je kratší jedinec je heterozygot v délce restrikčních fragmentů. E2 19

1 1 2 Rodina je tzv. neinformativní. Všichni jsou homozygoti v délce restrikčních fragmentů. (Rodi( Rodiče heterozygoti ve sledovaném genu). Nevíme však, v který fragment 1 předali, zda s mutovanou nebo zdravou alelou. Rodina je jen částečně informativní, protože e nelze rozhodnout, se kterým fragmentem je ve vazbě mutovaná alela u otce a matky. Nicméně, druhý potomek je homozygot AA nebo aa. 20

1 2 Z otcovy strany fragment 2 ve vazbě s mutovanou alelou, protože e postižený syn má fragment 2 od otce. Matka je totiž homozygot (1,1) a tudíž předává potomkům m pouze fragmenty 1. Nelze ale rozhodnout, zda druhému dítěti ti předala p fragment se zdravou nebo mutovanou alelou. Druhé dítě bude buď v 50% postiženo nebo v 50% přenašep enašeč. Zde nebude analýza úspěšná, chybí-li DNA zemřelého elého syna. Riziko 25%. Rodiče jsou heterozygoti mělim postižené dítě AR chorobou 21

12 Postižený syn je homozygot v délce restrikčních fragmentů (1,1). Z toho plyne, že e fragmenty 1 jsou u obou rodičů ů ve vazbě s mutovanou alelou. Jestliže e druhé dítě je homozygot (2,2), znamená to, že e bude zdravý homozygot ve sledovaném genu. 12 Otec (1,1), matka (1,2), postižený syn (1,2) musí mít fragment 1 od otce a od matky fragment 2, který je ve vazbě s mutovanou alelou. Druhé dítě (1,1) má od matky fragment 1, který nese zdravou alelu a od otce také fragment 1, ale nevíme, zda s mutovanou nebo zdravou alelou. Prognóza: 50% heterozygot, 50% zdravý homozygot ve sledovaném genu - fenotypově zdravé. 22

Úkol č. 1a, str. 80 I 1 2 II 1 2 3 1 2 A a aa AA A a Jsou jedinci II/2 a II/3 heterozygoti pro mutovanou alelu sledovaného AR onemocnění? (vazba úplná) 23

Úkol č. 1a, str. 80 I 1 2 II 1 2 3 1 2 a A aa AA A a a A Jsou jedinci II/2 a II/3 heterozygoti pro mutovanou alelu sledovaného AR onemocnění? (vazba úplná) II/2 ne II/3 ano 24

Úkol č. 1b, str. 81 I 1 2 II 1 2 3 1 2 Aa a a Aa Jsou jedinci II/2 a II/3 heterozygoti pro mutovanou alelu sledovaného AR onemocnění? (vazba úplná) II/2 AA nebo Aa II/3 AA nebo Aa Vyšetření ení je neúspěšné (neinformativní z hlediska určení heterozygocie jedinců II/2 a II/3). 25

Úkol č. 1c, str. 81 I X + Y 1 2 X + X h II 1 2 X h Y 1 X + Y 2 3 X + X + X + X h X + X h X h Je dcera II/3 přenašep enašečkou (heterozygot) pro mutovanou alelu sledovaného GR onemocnění? ní? (vazba úplná) II/3 ano 26

Úkol č. 1d, str. 81 I 1 2 II 1 2 3 1 2 X + X h X + X + X + X h X + Je dcera II/3 přenašep enašečkou (heterozygot) pro mutovanou alelu sledovaného GR onemocnění? ní? (vazba úplná) II/3 ne 27