Genová vazba. Obr. č. 1: Thomas Hunt Morgan
|
|
- Jiří Pokorný
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Genová vazba Jednou ze základních podmínek platnosti Mendelových zákonů je lokalizace genů, které podmiňují různé vlastnosti na různých chromozómech. Toto pravidlo umožňuje volnou kombinovatelnost genů nezávisle na sobě. Ve skutečnosti u různých organismů počet genů mnohonásobně převyšuje počet chromozómů charakteristický pro daný druh. Z toho vyplývá, že geny jsou uloženy společně na témže chromozómu a volná kombinovatelnost mnoha genů je omezena. Geny lokalizované na témže chromozómu tvoří vazbovou skupinu a mezi geny působí genová vazba. Historie objevení genové vazby V první dekádě 20. století W. Bateson a R.C. Punnett zkoumali štěpné poměry u dihybrida hrachoru vonného pro dva znaky: barvu květu (purpurová a červená) a tvar pylového zrna (oválný a kulatý). Po zkřížení dvou homozygotů PPLL x ppll, první filiální generace (PpLl) byla uniformní (květy purpurové a oválná pylová zrna). Po samosprášení v F 2 generaci nezískali štěpný poměr dihybrida pro volnou kombinovatelnost 9 : 3 : 3 : 1, jak předpokládali, ale mnohem větší počet jedinců mělo fenotyp shodný s rodiči a méně jedinců se vyštěpilo s rekombinovaným fenotypem (296 : 19 : 27 : 85 v porovnání s teoretickým štěpným poměrem 240,2 : 80,1 : 80,1 : 26,7). Bateson a Punnett si tento jev vysvětlili jako fyzické spojení dvou dominantních nebo dvou recesivních alel u rodičů, a proto ho nazvali coupling. Při sledování kombinace barvy květu a typu pavézy naopak více potomků mělo vždy jeden znak dominantní a druhý znak recesivní, proto se domnívali, že zde naopak existuje odpor ke kombinaci dvou shodných genů (buď dominantních nebo recesivních). Tento vztah označili termínem repulsion. Obr. č. 1: Thomas Hunt Morgan Bateson tuto teorii později zamítá a odlišné štěpné poměry, které ve svých pokusech s Punnettem zjistili, přisoudil genové vazbě, kterou exaktně vysvětlil T. H. Morgan v roce Pravidla o genové vazbě vznikla zajímavým způsobem, když Morgan jako velký odpůrce chromozómové teorie se záměrem vyloučit spojení mezi chromozómy a dědičností, svými pokusy naopak chromozómovou teorii potvrdil. Americký biolog prováděl rozsáhlé pokusy s Drosophilou melanogaster a zjistil, že u ovocné mušky existují čtyři skupiny genů, které uvnitř skupiny se buď nerekombinují nebo se rekombinují omezeně, zatímco geny patřící do různých skupin genů se rekombinují volně. Počet vazbových skupin byl shodný s počtem chromozómů a tato shoda byla tak nápadná, že nebylo možné dál odmítat chromozómovou teorii. Morgan ve svých pokusech, podobně jako jeho předchůdci, napočítal vždy více jedinců s fenotypem shodným s rodiči a méně rekombinantů. Potvrdil možnost existence obou jevů coupling a repulsion. Své závěry shrnul v Morganových zákonech dědičnosti: 92
2 1) Geny jsou lokalizované v chromozómech a jejich uspořádání je lineární. 2) Geny jednoho chromozómu tvoří vazbovou skupinu a organismus má tolik vazbových skupin, kolik má párů homologických chromozómů. 3) Mezi geny homologického páru chromozómu může probíhat genová výměna, jejíž frekvence je přímo úměrná vzdálenosti genů. Nezměněné chromozómy jsou často nazývány rodičovské chromozomální typy nebo také nerekombinanty, zatímco nové kombinace jsou nazývány nerodičovské chromozomální typy neboli rekombinanty. Nové chromozomální typy jsou vytvářeny prostřednictvím crossingoveru (rekombinací) mezi homologními chromozómy. Vazba úplná a vazba neúplná Jestliže se v potomstvu polyhybrida objevují pouze sestavy rodičovské a neobjevují se žádné rekombinované sestavy gametické ani fenotypové, mezi geny je vazba úplná. Naopak tvoří-li se v potomstvu rekombinované gametické sestavy, ale v menší frekvenci než původní rodičovské, pak je vazba neúplná. Příčinou úplné vazby je neschopnost záměny části homologních chromozómů, na nichž jsou lokalizované oba nealelické geny. V průběhu heterotypického dělení meiózy v pachytene nedochází ke crossing-overu a nesesterské chromatidy si nevymění homologní úseky chromozómové hmoty a nevznikají rekombinované gamety. Pohlavní buňky v F 1 generaci obsahují mateřský nebo otcovský chromozóm. Hybridní jedinec může mít uloženy na jednom z homologních chromozómů dominantní alely obou genů ( např. A, B) a na druhém párovém chromozómu alely recesivní (a, b). V tomto případě se jedná o vazbovou fázi cis, která odpovídá původnímu označení coupling. Hybridní jedinec může mít ale i na jednom z párových chromozómů střídavě dominantní a recesivní alelu (A, b, resp. a, B), vazba je ve vazbové fázi trans. Pro genetický zápis se používají zlomky, aby bylo možné rozlišit vazbovou fázi, která je důležitá i pro stanovení štěpných poměrů v F 2 generaci. Podstatou neúplné vazby je cytologický mechanismus crossing-overu, který naruší úplnou vazbu vloh a mezi homologními chromozómy dojde k výměně segmentů mezi nesesterskými chromatidami. Poprvé na vznik chiasmat mezi homologickými chromozómy upozornil v roce 1909 Jansen a v roce 1926 Morgan toto překřížení označil crossing-over. V závislosti na některých faktorech (např. délka chromozómu, lokalizace genu vzhledem k centoméře) může dojít ke crossing-overu jedenkrát (jednoduchý crossing-over) nebo dvakrát (dvojitý crossingover) - viz obr. č. 2a, b. Frekvence crossing-overu závisí na vzdálenosti dvou nebo více genů na chromozómu. Čím bude větší vzdálenost genů na chromozómu, tím ve větší frekvenci bude vznikat crossing-over a proto bude vznikat i větší procento rekombinací. Při malé vzdálenosti genů k překřížení mezi geny nedochází a nevznikají žádné rekombinace. Alfred Stutervant, Morganův student navrhnul využít rekombinační údaje k sestavení genetické mapy, tzn. lineárně uspořádat geny na chromozómech. Společně s Morganem jako měřítko vzdálenosti zvolili frekvence rekombinovaných gamet (potomstva) ze zpětného testovacího křížení nebo z jiných křížení. Pozdější studie skutečně ukázaly, že genetická vzdálenost takto statisticky měřená je významně podobná vzdálenostem měřeným cytologicky a biochemicky. Proto vzdálenost vloh na chromozómu měříme podle % překřížení mezi vlohami. 1% překřížení odpovídá 1% 93
3 rekombinací (crossing-over) a současně 1 cm (centimorganu) jednotka nazvaná podle Morgana. Síla vazby byla pojmenována Morganovo číslo a značí se písmenem - p. Obr č. 2: a) Jednoduchý crossing-over výměna nesesterských chromatid B B b b B b B b b) Dvojitý crossing-over B B b b C C c c B b B b C C c c Morganovo číslo vyjadřuje podíl rekombinovaných gamet na celkovém počtu jedinců. Pro výpočet štěpného poměru v F 2 generaci, za předpokladu, že mezi geny je vazba, je nutné znát štěpný poměr gamet, který se bude odlišovat od štěpného poměru při volné kombinovatelnosti (1 : 1 : 1 : 1). K tomu slouží tzv. Batesonovo číslo, které nám udává kolikrát častěji se vyštěpí původní rodičovské gamety než rekombinované. Hodnoty Morganova čísla (síly vazby) se pohybují v rozmezí 0 50 cm (%). Rozmezí se odhadne z maximálně možného počtu rekombinací 50 %, kdy mezi geny je již volná kombinovatelnost. Štěpný poměr je 1 : 1 : 1 : 1. Chromozómové mapy Chromozómová mapa vyjadřuje lokalizaci a vzájemnou polohu genů na chromozómu. Chromozómová mapa lze sestavit pomocí tradičních poměrně pracných metod, v současnosti ale převažují molekulárně biologické postupy, které umožňují analýzu genových vazeb za 94
4 použití fragmentů DNA (analýza délkového polymorfismu restrikčních fragmentů RFLP). O této metodě a dalších bude pojednáno později. Při sestavování chromozómové mapy prvním krokem je přiřadit gen určitému chromozómu v karyotypu. K tomu se využívá analýza aneuploidních jedinců (např. monozomiků 2n-1, nulizomiků 2n-2 a trizomiků 2n+1) a studium vztahu mezi cytologicky zjistitelnými chromozómovými aberacemi a změnami vazbových poměrů. V chromozómové analýze se využívají např. i tzv. telotrizomici, kteří mají pouze jedno rameno chromozómu navíc. Pomocí trizomika zjistíme, který chromozóm nese příslušný gen a telotrizomik může tuto informaci doplnit o údaj, na kterém rameni je gen lokalizován. Druhou možností pro přiřazení genu na chromozóm je využití chromozómové aberace nejčastěji delece. U této mutace bude chybět gen na chromozómu. Jestliže byl dominantní a na homologním chromozómu se nachází recesivní znak, po mutaci se projeví fenotypově recesivní znak, změní se štěpný poměr. Pomocí cytologických studií je možné zjistit lokalizaci genu, protože současně s vyštěpením recesivního genu, nastane porucha v párování chromozómu. Proti chybějícímu genu se objeví na chromozómu smyčka, která je viditelná v optickém mikroskopu. Pak je možné příslušný gen přiřadit určitému chromozómu. Pořadí a relativní vzdálenost genů na chromozómu určujeme pomocí dvoubodového nebo tříbodového testu. Postup je založen na sérii dihybridních křížení nebo častěji trihybridních křížení, což je metoda přesnější. Při dihybridním křížení (dvoubodový test) při každém křížení stanovujeme pouze vzdálenost dvou genů. Význam genové vazby Vazba vloh lokalizovaných na jednom chromozómu podmiňuje společnou dědičnost znaků a vlastností, které jsou determinovány zmíněnými geny. Zvláštní význam má vazba mezi polygeny, geny podmiňujícími kvantitativní znaky, u nichž lze obtížně určit jednotlivé fenotypové kategorie a major-geny (geny velkého účinku), které podmiňují dobře pozorovatelné a rozlišitelné varianty kvalitativních znaků. Tyto majorgeny markerují přítomnost některých polygenů, které mnohdy determinují významné hospodářské vlastnosti. Proto se označují jako geny markery. Geny markery se využívají rovněž pro zjišťování přítomnosti genů determinující znaky nebo vlastnosti, které se projevují v pozdějším stádiu ontogenetického vývoje. V poslední době jsou při studiu vazby využívány DNA markery. Na počátku 80. let byly objeveny první kodominantní RFLP (restriction fragment length polymorpism polymorfismus délky restrikčních fragmentů) markery, které jsou ve vazbě s mnoha kvantitativními vlastnostmi. Následovaly různé techniky založené na PCR (polymerase chain reaction polymerázová řetězová reakce), mezi nimi dominantní RAPD (random amplified polymorphic DNA náhodně amplifikovaná polymorfní DNA) markery a perspektivní multilokusová markerovací technika AFLP (amplified fragment length polymorphism polymorfismus délky amplifikovaných fragmentů), kdy při fragmentační analýze jsou získávána sekvenační data, která představují, molekulární markery. Velmi často se uvedené markery využívají k identifikaci genů rezistence k chorobám. Eukaryotické genomy jsou bohaté na tandemové repetice DNA označované jako mikrosatelity, patřících do technik VNTR (variability of number tandem repeats variabilita počtu tandemových repetic). Mikrosatelitový polymorfismus se začal extenzivně využívat jako genetický marker u savců a později také často u rostlin. I když jsou mikrosatelity náhodně roztroušeny v genomu, jsou často ve vazbě s jinými geny. Vazba byla pozorována i u lidí a u pohlavních chromozómů různých organizmů. 95
5 Úplná nebo velmi silná vazba může působit negativně, zvláště ve šlechtitelském procesu, neboť nám znemožňuje získání nových rekombinací v potomstvu po hybridizaci. Rekombinované gamety mohou vzniknout pouze prostřednictvím crossing-overu, který mezi geny umístěnými těsně nebo velmi blízko u sebe vůbec nevzniká nebo ve velmi malé frekvenci. V evolučním procesu se může vazba uplatnit jako silně pozitivní faktor. Některé příznivé geny se mohou pomocí translokací (viz. kapitola Mutace) přenést do jedné vazbové skupiny, kde vytváří vazbu s jiným příznivým genem. Pak vznikají polygenní bloky, které podmiňují kombinaci znaků a vlastností, které se dědí společně. Pokud má tato vlastnost adaptační hodnotu a zajišťuje adaptabilitu, upevňuje se zmíněný mechanismus přirozeným výběrem a vazba v tomto případě zajišťuje uchování optimální skladby genů. Vazba se chová jako konzervativní faktor, který uchovává stávající kombinaci vloh. 96
Základní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
VíceCrossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
VíceCvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
VíceCrossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceZákladní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony
Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceNauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
VíceObecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
VíceVyužití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
VíceGenetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
VíceGenetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
VíceThomas Hunt Morgan ( ) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)
Vazba vloh Thomas Hunt Morgan (1866 1945) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster) Morganova pravidla 1. geny jsou na chromozómu uspořádány lineárně za sebou 2. počet vazbových
Víceší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů
VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů Americký genetik Thomas Morgan při genetických pokusech s octomilkami (Drosophila melanogaster) popsal zákonitosti o umístění genů na chromosomech, které existují až do současnosti
Více13. Genová vazba a genová interakce
13. Genová vazba a genová interakce o Chromosomová teorie dědičnosti o Bateson a Morgan, chromosomová mapa o Typy genových interakcí Chromosomová teorie dědičnosi Roku 1903 William Sutton pozoroval meiózu
VíceVazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN
Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden 2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Terminologie, definice Pojem rekombinační zlomek (frakce), Θ (řecké písmeno theta) se používá pro vyjádření síly (intezity)
VíceZákladní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
Více- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů
Otázka: Základní zákonitosti dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Kateřina P. - Zákl. zákonitosti dědičnosti zformuloval Johann Gregor Mendel - Na základě svých pokusů křížením hrachu- popsal a vysvětlil
VíceGenetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
VíceVYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.
VYRNÉ GENETICKÉ ÚLOHY II. (Nemendelistická dědičnost, kodominance, genové interakce, vazba genů) ÚLOHY 1. Krevní skupiny systému 0 -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie, alelická série), které
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceVyužití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceZáklady genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
VíceGENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceSchopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince
Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost
VíceGenetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
VíceGenetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ
BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceÚvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
VíceMetody studia historie populací. Metody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně
VíceMENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák
MENDELISMUS Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák 1822-1884 In the ten years G. Mendel worked on his plants in the garden of the monastery, he made the greatest discovery in biology that
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceGenetický polymorfismus
Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci
VíceGENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 5. Speciální případy náhodného oplození PŘÍKLAD 5.1 Testováním krevních skupin systému AB0 v určité populaci 6 188 bělochů bylo zjištěno, že 2 500 osob s krevní skupinou
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
VíceMutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.
Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Mutace Mutace - náhodná změna v genomu organismu - spontánní
VíceZáklady genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceVytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno
GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI
VíceGenotypy absolutní frekvence relativní frekvence
Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceGenetické markery - princip a využití
Genetika a šlechtění lesních dřevin Genetické markery - princip a využití Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceGenetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
VíceII. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY
II. ročník, zimní semestr 1. týden 6.10. - 10.10.2008 OPAKOVÁNÍ Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY 1 Informace o výuce (vývěska) 2 - nahrazování (zcela výjimečně) - podmínky udělení zápočtu (docházka, prospěch
VícePRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Praktikum z obecné genetiky 2) Praktikum z genetiky rostlin
VíceSouhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceGenetické markery, markery DNA
Obecná genetika Genetické markery, markery DNA Prof. Ing. Dušan GÖMÖRY, DrSc. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceMolekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )
Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden (27.10. 31.10.2008) prenatální DNA diagnostika presymptomatická Potvrzení diagnózy Diagnostika
VíceCvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
VíceMgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
VíceVypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
VíceGenetika kvantitativních znaků
Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceNondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota
2. semestr, 1. výukový týden OPAKOVÁNÍ str. 1 OPAKOVÁNÍ VYBRANÉ PŘÍKLADY letního semestru: 1. u Downova a Klinefelterova syndromu, 2. Hodnocení karyotypu s aberací, 3. Mono- a dihybridismus, 4. Vazba genů
VíceMutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability
Obecná genetika Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Genetické markery Genetické markery = znaky, které informují o genotypu - vhodné jsou znaky,
VíceV F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.
Cvičení č. 6: Mendelovy zákony KI/GENE Mgr. Zyněk Houdek Mendelovy zákony Při pohlavním rozmnožování se může z každého rodiče přenést na jeho potomka vždy pouze jediná alela z páru. Vyslovil v roce 1865
Více12. Mendelistická genetika
12. Mendelistická genetika Genetika se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti organismů proměnlivost (variabilita) odraz vlivu prostředí na organismus potomků klasická dědičnost schopnost rodičů předat
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceDUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,
VíceDědičnost na úrovni organismu
Dědičnost na úrovni organismu MENDELISTICKÁ GENETIKA (výběr z přednášky) CO JE MENDELISMUS? Mendelismus vysvětluje, jak se kvalitativní znaky dědí a jak se budou chovat v následujících generacích Mendelismus
VíceDruhová a mezidruhová hybridizace
Druhová a mezidruhová hybridizace Obsah Druhová a mezidruhová hybridizace... 1 Obsah... 1 Monohybridní křížení... 1 Dihybridní křížení... 2 Polyhybridní křížení... 3 Souhrn Mendelismus v dědičnosti kvalitativních
VíceGENETIKA. Dědičnost a pohlaví
GENETIKA Dědičnost a pohlaví Chromozómové určení pohlaví Dvoudomé rostliny a gonochoristé (živočichové odděleného pohlaví) mají pohlaví určeno dědičně chromozómovou výbavou jedince = dvojicí pohlavních
VíceHardy-Weinbergův zákon - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceCesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami. Barbora Černá Bolfíková
Cesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami Barbora Černá Bolfíková bolfikova@ftz.czu.cz Genetika Obor studující dědičnost v živých organismech Základy mu položil Gregor Mendel v 19st. Dynamicky
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
VíceMolekulární genetika, mutace. Mendelismus
Molekulární genetika, mutace 1) Napište komplementární řetězec k uvedenému řetězci DNA: 5 CGTACGGTTCGATGCACTGTACTGC 3. 2) Napište sekvenci vlákna mrna vzniklé transkripcí molekuly DNA, pokud templátem
VíceChromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Chromozomová teorie dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Proč octomilka a T.H. Morgan? Drosophila melanogaster ideální objekt pro genetický výzkum : Rychlý reprodukční cyklus a snadný chov v laboratorních
VíceGeny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.
Genové interakce Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny. Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické
VíceKřížení dvou jedinců, při kterém sledujeme dědičnost pouze jednoho znaku (páru alel) Generace označujeme:
Otázka: Genetika II Předmět: Biologie Přidal(a): Paris Genetika mnohobuněčného organismu Dědičnost kvalitativnívh znaků: Podmíněna obvykle 1 genem = monogenní znaky Lze sledovat při křížení = pohlavním
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetik Mgr. leš RUD Rozmnožování orgnismů Nepohlvní nový jedinec vzniká z diploidních somtických buněk je geneticky identický s mteřským jedincem Pohlvní nový jedinec vzniká spojením chromozomových
VíceZesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií
Obecná genetika Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Ing. Roman Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceGenetická kartografie
Genetická kartografie Vazba U klasického dihybridismu podle Johanna Gregora Mendela segregují různé alely dvou genů nezávisle. Rekapitulace dihybridismu je na obrázku 8.1. Toto schéma platí jen pro lokusy
VíceMendelova genetika v příkladech. Genetické markery
Mendelova genetika v příkladech Genetické markery Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Hodnocení genetické proměnlivosti Fenotypový
VíceGENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceGenetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.
Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské praxi doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc. Historie forenzní genetiky 1985-1986 Alec Jeffreys a satelitní DNA 1980 Ray
VíceSeminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS
Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS Úkol č.1: Sestavte kombinační čtverce pro následující hybridizace jedinců. Uveďte jejich genotypové a fenotypové štěpné poměry. Fenotypové štěpné
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Poziční klonování Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky - seznámení s metodou pozičního klonování genů
VíceTEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
VíceGenetika pro začínající chovatele
21.4.2012 Praha - Smíchov Genetika pro začínající chovatele včetně několika odboček k obecným základům chovu Obrázky použité v prezentaci byly postahovány z různých zdrojů na internetu z důvodů ilustračních
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Pohlavní typy Drosophila Protenor Člověk Lymantria/Abraxas (bekyně) Habrobracon/haplodiploidie
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Více