EU v zrcadle veřejnosti

Podobné dokumenty
Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU

EVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ

Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/ OPVK

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne

SSOS_ON_3.09 NATO. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

Úvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Mezivládní organizace jediná úroveň

NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA. Standardní Eurobarometr 80 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2013

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

Institucionální systém EU

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009

PROJEV PŘEDSEDY KOMISE JUNCKERA O STAVU UNIE V ROCE 2017

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE

a) podniky odebírají z trhu a dodávají vyrobené výrobky, poskytnuté služby

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září leden 1948.

Sekundární analýza k tématu zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí České republiky. 31. října Fakta na dosah

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Evropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

EUROBAROMETR 71 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE. Standard Eurobarometer

Zpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Historie evropské integrace

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

EUROBAROMETR 64 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)


Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

EUROBAROMETR 66 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

EVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)

Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA

ČESKÁ REPUBLIKA A FLASH EUROBAROMETER 248

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

Mír a bezpečnost v roce 2019: Přehled činností EU a výhled do budoucna

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Znaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce , v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit:

Ekonomika Evropská unie

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

PRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce Povolební průzkum Předběžné výsledky: zaměření na rozdělení muži / ženy

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Zimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek

Eurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky

Mezinárodní studie občanské výchovy Tomáš Protivínský

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010

Transkript:

EU v zrcadle veřejnosti Vladimír Benáček, FSV, Univerzita Karlova, Praha Publikováno (po menších úpravách) v časopise EKONOM, č. 32, 7.8.3 Kandidátské země dali v referendech najevo, že považují EU za svou a jsou připraveny k dialogu. Během čtyř měsíců tohoto roku se konalo v Evropě sedm z dosavadních patnácti referend o vstupu jednotlivých států do Evropské unie. Pokud platí tvrzení, že svět si lidé vytvářejí sami, jaký obraz Evropy si tedy lidé za posledních 31 let vytvořili? A jak se ve svých představách lišili? Vztahy vůči vnějšímu prostředí v globalizovaném světě, ať už na bázi obchodní, finanční, politické, či informační, se pro malé země stávají zásadními faktory rozvoje. Jsou pohledy na sjednocenou Evropu s postupem času pozitivnější, nebo spíše zamítavé? Pozitivní postoje veřejnosti pomáhají hledat konsensus pro uzavírání tvůrčích spojenectví a pro překonávání konfliktů zájmů mezi jednotlivými zeměmi. V druhém případě se lidé uzavírají vůči zahraničí, což může vést až k aktivnímu odporu vůči vnějšímu světu. Referenda a rozbory veřejného mínění poskytují v tomto směru cenný materiál, který svědčí nejen o stavu současné evropské společnosti, ale také o tom, kam se hodlá v blízké budoucnosti ubírat. VÝSLEDKY PATNÁCTI REFEREND o vstupu do jednotné Evropy uvádí obrázek 1. Na první pohled je zřejmé, že hlasování v šesti postkomunistických zemích se výrazně liší od hlasování v zemích západní Evropy. Výjimkou je. Podobně jako Irové v roce 1972 si rovněž účastníci referend ve střední a východní Evropě uvědomili, že ačkoli je členství v EU plné nároků na změny, jiná cesta než jít do toho jim nezbývá. Z tohoto hlediska můžeme považovat výsledky hlasování za projev občanské odpovědnosti a kolektivní síly přistupujících zemí. Hlasování v těchto zemích nebylo až tolik pod vlivem krátkodobých osobních očekávání jako ve vyspělých zemích západní Evropy. Přirozená osobní opozice vstupu do EU vyplývá z faktu, že členství v EU nepomůže všem lidem stejně a že změna znamená vždy riziko. Některá privilegia se zruší, do mnoha domácích agend začne Brusel zasahovat a zavádět novoty. Pozice velké části populace se může relativně zhoršit, i když nemusí jít vůbec o zhoršení absolutní. Lidé z východu dali výrazně kladným postojem najevo, že EU nepodezírají z nepřátelství a že jsou připraveni na dialog. Pokud tento postoj vytrvá, může to Evropu nesmírně posílit. Podle statistik veřejného mínění ještě v říjnu 1 zhruba polovina voličů v kandidátských zemích (v Česku 45%) nebyla o svém hlasování rozhodnuta. Mezitím se EU usnesla, že štědrost dotací z většiny fondů se po rozšíření bude muset v porovnání s tím, co dostávaly v posledních 14 letech, Portugalsko, a výrazně omezit, což určitě voliče nemohlo povzbudit. Jak se dá soudit z nápadného počtu absencí hlasů na obrázku 2, voliči v kandidátských zemi s negativními očekáváními nebo nerozhodní voliči raději k referendu nešli, čímž pomohli vytvořit jistý pozitivní image nováčků.

ČESKÉ REFERENDUM nebylo ovlivněno nutností demonstrovat evropanství. Nižší dotace pro zemědělce a přenesení některých dalších odpovědností na bedra Evropské komise po kodaňském summitu v prosince 2 se braly jako nutná daň evropanství. To je výrazně jiný signál, než jak se na rozšíření dívá mnohý průměrný občan EU: jako na šok, který přijde z balkanizovaných států východu bez disciplíny a s výlučným zájmem o jednostranné transfery. Pokud bychom interpretovali veřejné mínění o spokojenosti občanů EU s členstvím v EU jako údaj srovnatelný s referendem (viz obrázek 3), můžeme vidět, že s výjimkou Lucemburska je pozitivních hlasů všude méně než v nově přistupujících zemích. Nicméně i zde je patrné vědomí kolektivní spoluodpovědnosti, protože negativních hlasů je poskrovnu. Výjimkou jsou a Velká. I v EU se lidé s pochybnostmi v tak strategickém rozhodování raději uchylují do polohy nevím. Jejich skutečné osobní cítění se projevuje v jiných otázkách. Například už v odpovědích na otázku jak EU přispívá vaší zemi (obrázek 4) se začíná projevovat opatrnost až skepse na úkor neutrálních názorů. Překvapivě značná nespokojenost je ve velkých státech, o nichž koluje v malých zemích názor, že z EU nejvíce profitují a že se jejich zájmům vždy ustupuje. Přitom požadavek na opuštění EU v případě Rakouska, Velké a Švédska (pokud by se bralo v úvahu jen jejich značně negativní hodnocení národních přínosů) by mohl mít v těchto zemích značnou podporu. Politicky se to zatím výrazněji neprojevuje. Stále převažuje zájem o reformu fungování unie. EKONOMICKY KLÍČOVÉ POLITIKY současné Evropy jsou rozšiřování EU a přechod na euro. Jak je zřejmé z obrázku 5, rozšiřování není momentálně oblíbenou politikou, přestože už v době průzkumu bylo dobře známo, že rozšíření na Východ nebude finančně ani zdaleka tak náročnou operací, jak se mnozí ještě poměrně nedávno domnívali. Kumulativně představuje rozšíření v letech 4-6 čisté transfery 26,3 mld. eur, což je zhruba 26 eur ročně na obyvatele EU-15. Obavy členů z růstu kriminality, úbytku pracovních příležitostí pro domácí nezaměstnané a dominace velkých zemí klanem malých zemí jsou opakem toho, co od EU očekávají kandidátské země. Přechod na euro se zdá být naopak oblíbenou politikou alespoň v členských zemích eurozóny (viz obrázek 6). Naproti tomu veřejné mínění v jejích nečlenských zemích je výrazně skeptické, zejména ve Švédsku a Británii. Ta poslední je vstupu do eurozóny zřejmě na hodně dlouhou dobu uzavřená. Shodně viní občané EU euro z nárůstu inflace myslí si to 77% procent dotázaných. Paradoxní je, že statistikové nic podobného zatím v cenové oblasti neobjevili. Překvapující je vysoce negativní postoj k euru v zemích nováčků. Je tomu tak navzdory většiny hlasů domácích expertů, kteří nemají obavu z rychlého přijetí společné měny, což by mohlo znamenat ztrátu flexibility v monetární politice a nutnost širšího uplatňování fiskální restrikce. Pro laickou českou veřejnost představuje euro hrozbu ztráty národního svébytnosti a podlehnutí argumentaci odpůrců eura o přijetí západních cen při zachování východních platů. ROZPORY V CHÁPÁNÍ obou zmíněných strategických politik EU mezi starými a novými zeměmi EU jsou značné. Otevřít diskusi na obou stranách by bylo navýsost žádoucí. Jinak hrozí unii vytvoření obranných reakcí, které jen upevní předsudky a umocní růst komunikační bariéry. A jaké další názory na některé instituce, politické linie a média panují mezi občany EU? Z obrázku 7 vyplývá, že mocenskými strukturami, které se těší největší důvěře, jsou aparáty

obrany, bezpečnosti a zahraniční politiky. Panuje vysoká shoda, že tyto orgány by měly koordinovaně vystupovat za celou EU. Poměrně nečekaná je vysoká podpora (49%) centralizaci unijní obrany v rukou společného velení. Pouze národní vládě by tuto funkci svěřilo jen 21% lidí, do podřízenosti NATO jen 14%. Nadále vysoká důvěra dobrovolným organizacím signalizuje, že EU je silně ovlivňována občanskou společností, kde nejen podniky a vláda reprezentují motory společenského rozhodování. Důvěra ve zprávy rozhlasu a televize je také na poměrně vysoké úrovni. Tisku však v EU nedůvěřuje skoro polovina občanů. Z politických struktur se těší poměrně vysoké důvěře Evropský parlament, ústava EU a vůbec členství v EU. Občané EU jsou zřejmě schopni akceptovat existenci nadnárodních, respektive celoevropských témat, které chtějí řešit na vyšší než národní úrovni. Důvěra v Evropskou komisi je v současnosti na hraně 5-procentní podpory. Zbytek představují z poloviny odpůrci fungování komise a z poloviny lidé bez vyhraněného názoru. Ještě menší důvěře (4%) se těší Rada ministrů EU, což je ale stále víc, než se v EU důvěřuje národním vládám. Za přímo alarmující je možné považovat 75 % nedůvěru (a jen 16 % důvěru) národním politických stranám. Daná fakta nás vedou k otázce, před kým se občané EU brání tím, že se organizují do nadnárodních celků? A co vlastně slovo euroskepse v Evropě znamená? Pokud to porovnáme s výsledkem českého referenda a se situací na naší politické scéně, tolik proslavený český skepticismus najednou nějak selhal. Rčení, že pesimista je dobře informovaný optimista, nemusí být v tomto případě jen nadnesenou frází. Česká scéna se pak od té západoevropské ani tolik neliší.

9 8 7 6 5 4 '72 Norsko '72 '72 '75 '94 '94 '94 Norsko '94 Malta '3 Slovinsko '3 Maďarsko '3 Litva '3 Slovensko '3 Polsko '3 Česko '3 Obrázek 1: Hlasování v referendech o vstupu to EU /resp. EHS/ Zdroj: Materiály z tisku 9 8 7 6 5 4 Účast % '72 Norsko '72 '72 '75 '94 '94 '94 Norsko '94 Malta '3 Slovinsko '3 Maďarsko '3 Litva '3 Slovensko '3 Polsko '3 Česko '3 Obrázek 2: Účast v evropských referendech

9 8 7 6 5 4 Nerozh. Lucembursko Portugalsko EU - celkem Obrázek 3: Spokojenost s členstvím v EU Zdroj: http://europa.eu.int/comm/public_opinion/archives/eb/eb59/eb59_highlights_en.pdf Eurobarometr č. 59, Evropská komise, Brusel, červen, 3 9 8 7 6 5 4 Nerozh. Lucemb. Portugalsko EU - Obrázek 4: Přínosnost EU pro danou zemi

9 8 7 6 5 4 Portugalsko Lucemb. EU - Obrázek 5: Souhlas s rozšiřováním EU v členských zemích 9 8 7 6 5 4 Lucemb. Portugals Eurozóna EU - kandidáti Obrázek 6: Souhlas s eurem jako s jednotnou měnou

Zavedení eura zvýšilo ceny Společná obrana a bezpečnost Důvěra policii Společná zahraniční politika Důvěra armádě Podpora jednotné měny Důvěra rozhlasu Podpora ústavy EU Důvěra dobrovolným organizacím Důvěra televizi Důvěra velkým podnikům Důvěra Evropskému parlamentu Podpora členství své země v EU Přínosnost EU pro danou zemi Důvěra Evropské komisi Výlučná centralizace obrany v EU Důvěra zprávám v tisku Důvěra Evropské centrální bance Souhlas s rozšířením EU v r. 4 Důvěra národním parlamentům Důvěra Radě ministrů EU Důvěra národním vládám USA jako záštita míru ve světě Důvěra politickým stranám Ano Ne Obrázek 7: Podpora některých institucí, politiky a médií mezi občany EU 4 5 6 7 8 9