Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.



Podobné dokumenty
Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

Nakládání s odpady v Brně

Je energetické vyuţívání odpadů smysluplné?

Projekt EVO Komořany žije

Technologie instalované v rámci modernizace spalovny v Brně, jsou dlouhodobě environmentálně i ekonomicky udržitelné,

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

PŘÍLOHA A. Novohradská České Budějovice

30 % domácností. 9 z 10 obyvatel. České republiky uvádí, že se snaží omezovat množství odpadu ve svých domácnostech.

PROGRAM KOGENERACE Z BIOMASY

Zbyněk Bouda

Energy Performance Contracting

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Zveřejněno dne

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Z e l e n á e n e r g i e

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

C-Energy Bohemia s.r.o.

Možnosti dotací z OPŽP do kompostáren

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná

enia úspor v podnikoch rodná konferencia ENEF Energetický audit - príklady Michal Židek VŠB - TU Ostrava - 1 -

Tlaky a tahy ovlivňující energetické využití odpadů v teplárenství. Vladimír Ucekaj EVECO Brno, s.r.o.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin

Komplexní strategie obnovy energetické lokality Mělník

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov

Hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

A. Definice projektu

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP a předcházení vzniku odpadů. zelená linka:

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

Vývoj energetických služeb v ČR a zkušenosti

Bude v Přerově Hanácké ZEVO?

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Česká asociace odpadového hospodářství

(systémy řízení kvality výstupních produktů)

vývoj metody EPC v ČR a možnosti jejího využití

Příloha č. 8 Energetický posudek

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ. Rizikové faktory dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu. TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.

VZLETY A PÁDY ZEVO CHOTÍKOV

121. výzva Ministerstva životního prostředí

Energetické služby se zárukou a náležitosti smluvního vztahu

Primární a sekundární odpady pro WtE M. Pavlas, R. Šomplák, J. Gregor, J. Kropáč, V. Nevrlý, P. Stehlík

Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?

Česká asociace odpadového hospodářství

135. výzva Ministerstva životního prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ. HBH odpady s.r.o.

Energetické služby v praxi

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002

Energie a energetické úspory. Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D. PORSENNA o.p.s.

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Metoda EPC příprava projektu

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Česká asociace odpadového hospodářství

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

MMB Název: Projekt Zateplení objektu ÚNB Ponávka 10" - posouzení projektu. Obsah: Návrh usnesení:

KONTEJNEROVÉ MIKRO-KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

Energy Performace Contracting a Strukturální fondy

41. výzva Ministerstva životního prostředí

Způsoby nastavení systému plnění povinností

IIIIIIIIIIIIIIHI MMB

Pro více informací

Smlouva o DÍLO na realizaci akce

Vícepalivový tepelný zdroj

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

VYUŽITÍ SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU PO ROCE Zařízení MBÚ s energetickou koncovkou

TEREA Cheb s.r.o. představuje svůj projekt ZEVO Cheb ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu

Čl. 8.3 Harmonogram prací. Příloha 3 Výňatek z obchodních podmínek ke Smlouvě ze dne : Čl. 8.7 Smluvní pokuty za prodlení

Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost. VÝROČNÍ ZPRÁVA ve zkráceném rozsahu

Biomasa & Energetika Praha

ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH. Ing. Miroslav Krob Řídicí orgán IROP. Praha

Řešení komunálních odpadů v Olomouckém kraji

MMB Název: Projekt Zateplení objektu Stamicova, dětská skupina" - posouzení projektu. Obsah: Návrh usnesení:

Prezentace projektu. 10. března 2016

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Integrovaný projekt SVS a.s. Lužická Nisa

100. výzva Ministerstva životního prostředí

Transkript:

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Obsah Základní informace o projektu Příprava projektu Realizační fáze Rady a doporučení

Konečný příjemce SAKO Brno, a.s. Městská společnost, cca 300 zaměstnanců, obrat cca 550 mil. Kč Svoz odpadu v Brně, provoz spalovny První spalovna v Rakousku-Uhersku z roku 1905 Současná spalovna uvedena do provozu v roce 1989 Modernizace spalovny hlavní část projektu OHB

Spalovna z roku 1905

Energetické využívání odpadu Odpad jako zdroj energie výhřevnost 9-11 MJ/kg V ČR 3 zařízení Praha, Brno, Liberec V Evropě preferovaný způsob využívání odpadu WtE (waste to energy plant) Německo 70, Rakousko 30 WtE Potenciál rozvoje v ČR zvýšení energetické bezpečnosti a vyřešení otázky využívání odpadu

Východiska projektu OHB Proč? - Spalovna 15 let v provozu, úprava legislativy, problémy s odbytem tepla Co? - Moderní centrum pro nakládání s odpady v rámci JM zlepšení vlastností stávající spalovny, instalace nových technologií - Zajistit minimální provoz spalovny po dobu rekonstrukce Kde na to vzít? - ISPA předvstupní nástroj EU, až 70% uznatelných nákladů, jediný projekt v rámci EU, následně Fond soudržnosti Jak to zvládnout? - Projektový tým SAKO, odborníci, město Brno - Správce stavby základní článek, řídí stavbu - Zhotovitel stavba na klíč, projektuje zhotovitel

Základní technický koncept Staré zařízení 3 kotle s válcovými rošty o výkonu 15t odpadu /hod, produkce páry 230 C, 1,47 MPa, 40 t/hod 1 kotel, polosuchá vápenná metoda čištění spalin bez produkce elektrické energie, bez třídění škváry Projektovaná kapacita 240 000 t odpadu/rok Nový koncept - 2 kotle s přesuvnými rošty o výkonu 14t odpadu/hod, produkce páry - 400 C, 4 MPa, 50 t/hod 1 kotel, projektovaná kapacita 224 000 odpadu/rok - Odběrová kondenzační turbína o výkonu 22,5 MW - Nový systém čištění spalin polosuchá vápenná metoda - Dotřiďovací linka PET, papír, plasty 10 000 t/rok - Separace a třídění škváry železné a nežel. kovy, 3 frakce (16,32 mm)

Technologické schéma

Emise - srovnání s jinými zdroji mg/m 3 11% O 2 Spalovna uhelný zdroj uhelný zdroj plynové zařízení - fluidní SO2 50 1667 533 19 NOx 200 435 267 111 CO 50 267 167 55 prach 10 100 67 28 Garantované smluvní hodnoty díla Max. 70% emisních limitů mimo NOx

Investice 92,8 mil. EUR FS 47,5 mil. EUR 51% Bilance a čísla Město Brno 25 mil. EUR 27% SFŽP ČR 2,8 mil. EUR 3% Bankovní úvěr 17,5 mil. EUR 19% Refundace Zpětné proplacení uhrazených faktur zhotoviteli cca 2 měsíce, platební milníky Průběžný překlenovací úvěr

224 tis. t odpadu Odběrový režim Kondenzační režim Reálný režim Prodej páry (GJ) 1 300 00 0 1 100 000 Tržby za páru (mil. Kč) Prodej elektřiny (MWh) Tržby za elektřinu (mil. Kč) Tržby celkem (mil. Kč) 195 0 165 30 000 140 000 45 000 30 140 45 225 140 210 stará spalovna max. cca 1,2 mil. GJ max. 180 mil. Kč pokud by byla provozuschopná

Další pozitivní dopady Snížení spalného s cca 1 300 Kč/t na cca 900 Kč/t úspora pro město Brna 25 mil. Kč/rok Úspora nákladů spojených se škvárovým hospodářstvím využití části škváry ke stavebním účelům Dotřiďovací linky environmentální aspekty, podpora recyklace Energetická bezpečnost, plynová krize SAKO je schopno pokrýt až 1/3 spotřeby tepla v Brně Úspora neobnovitelných zdrojů 50 tis. tun HÚ, 50 mil.m 3 plynu

Zahájení demolic kotlů K2, K3 květen 2008 Zahájení výstavby nové turbínové haly a dotřiďovací linky listopad 2008

Zahájení montáže roštů únor 2009 Hrubá stavba trubínová hala - duben 2009

Dokončení montáže turbosoustrojí říjen 2009 První spuštění dotřiďovací linky únor 2010

Zahájení zkušebního provozu září 2010 Celkový pohled září 2010

Přípravná fáze Úvodní studie - 2001 Žádost na EK 2002 Dopracování žádosti na EK 2003 EIA, územní rozhodnutí 2003 Finanční memorandum 2004 Zadávací řízení 2004 2007

Realizační fáze 2006 podpis smlouvy se správcem stavby 10/2007 podpis smlouvy se zhotovitelem 01-06/2008 demolice a demontáž starých kotlů 07/2008-03/2010 výstavba a montáž technologie 04-08/2010 zkoušky zařízení 09-12/2010 zkušební provoz, garanční měření 12/2010 kolaudace a převzetí díla 06/2011 předložení závěrečné zprávy EU 09/2011 schválení závěrečné zprávy a poslední refundace

Zhodnocení časové náročnosti Klíčová přípravná fáze územní řízení, EIA Schválení projektu EK poměrně rychle Zadávací řízení náročný proces, 4x zadávací řízení na zhotovitele, změna legislativy v oblasti veřejných zakázek, omezený počet možných zhotovitelů v Evropě Realizace zpoždění cca 5 měsíců

Klíčové faktory realizace projektu 1) Reálnost projektu zajištění odpadu, možnost uplatnění výstupů teplo, elektřina 2) Veřejnost není možné protlačit projekt silou, aktivní práce s veřejností a úřady 3) Pracovní tým zaměstnanci, poradci, správce stavby, zhotovitel 4) Aplikace řízení PDCA - plan, do, check, act

Rady a doporučení 90% problémů v rámci stavby má příčinu ve smlouvě rozsah dodávky, dokonalé přezkoumání Časová rezerva vždy se něco nepodaří, administrativně náročný proces Pravomoc a odvaha k rázným krokům personální opatření (změna poradců, správce stavby), organizační (zastavení stavby), čím dříve tím lépe Žádné obavy z byrokracie ve vztahu k EU 2xročně zpráva, 10 refundací za 3 roky

Rady a doporučení Podpora WtE projektů koncepční dokumenty ČR Zkrátit dobu přípravy projektů Zjednodušit možnost provádění změn reagovat na změny okolí, délka projektu cca 10 let