PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně: epitelové, pojivové, trofické, svalové a nervové. EPITELOVÁ TKÁŇ Je vývojově nejstarší tkání, pokrývající povrch nebo vystýlající dutiny a orgány těla. Má velkou regenerační schopnost. Epitelové tkáně rozlišujeme: A) Podle tvaru buněk dlaždicové, kubické a cylindrické B) Podle vrstevnatosti - jednovrstevné, vícevrstevné a víceřadé C) Podle funkce - krycí a výstelkové, řasinkové - transportní funkci např. vejcovod), vstřebávací (tenké střevo klky a mikroklky), čistící (průdušky), dýchací (plicní sklípky), svalové (smršťují se žahavci jedové vlákno), smyslové (příjem podnětů z okolí), zárodečné (produkce pohlavních buněk).
PL 16 /LP 4 Živočišné tkáně POJIVOVÁ TKÁŇ 1. Úkol Pozorování epitelových buněk Pomůcky: mikroskop, psací a kreslicí potřeby, sada trvalých preparátů tkání Postup: Vyber jeden z preparátů epitelových tkání a pozoruj ho při co největším zvětšení. Zakresli několik charakteristických buněk této tkáně a pečlivě nákres popiš. Teorie: POJIVOVÁ TKÁŇ Tvoří ji specifické buňky s mezibuněčnou hmotou a vlákny. Tyto tkáně mají opěrnou funkci, spojují nebo naopak izolují orgány, vyplňují prostory mezi jimi a organismus v nich může ukládat zásobní látky. Podle charakteru mezibuněčné hmoty je dělíme na: A) Vaziva většinou měkké tkáně, jejímiž významnými složkami jsou také vlákna a mezibuněčná hmota. Vlákna rozlišujeme na kolagenní pevná, elastická pružná a retikulární síťovitá. Převaha určitého vlákna dává vazivu jméno. Nejrozšířenějším vazivem je: Kolagen jako neuspořádané tvoří řídké vazivo podkoží, často se mění v tukové. Uspořádaná forma je součástí tuhého vaziva šlach a vazů. Elastické vazivo pružné pevné a poddajné. Tvoří stěny tepen, vytváří také prostorovou síť s fagocytární schopností v mízních uzlinách nebo kostní dřeni B) Chrupavky Má výraznou mezibuněčnou hmotu, která je pružná a pevná. Chrupavky podle vlastností rozlišujeme na: sklovité hrtan, embrya, elastické v uších, vazivové meziobratlové ploténky, hlavice kloubů. C) Kosti Nachází se pouze u obratlovců. Mezibuněčná hmota je silně prostoupena uhličitanem vápenatým a fosforečnanem vápenatým při tzv. osifikaci, neboli kostnatění kostní tkáně. Podle charakteru stavby kosti kost rozdělujeme na hutnou (kompaktní) a houbovitou (spongiózní). Pro hutnou kost je charakteristická složitá lamelární stavba tzv. Haversův systém, který tvoř drobné kostní buňky- osteocyty, Haversovy kanálky vyživující kost a rozsáhlé mezibuněčné prostory. Kost houbovitou tvoří trámečky a trámce s velkým množstvím volných dutin odlehčujícím kost.
PL 17 /LP 4 Živočišné tkáně POJIVOVÁ A TROFICKÁ TKÁŇ 2. Úkol Pozorování buněk pojivových tkání Pomůcky: mikroskop, psací a kreslicí potřeby, sada trvalých preparátů tkání Postup: Vyber jeden z preparátů pojivových tkání a pozoruj ho při optimálním zvětšení. Zakresli několik charakteristických buněk této tkáně a pečlivě nákres popiš. Teorie: TROFICKÁ TKÁŇ Je v podstatě druhem pojivové tkáně. Její mezibuněčná hmota je tekutá. Patří sem: tkáňový mok, míza, krvomíza a krev. Tekutou složkou krve je krevní plazma, v níž jsou krevní tělíska krevní buňky bílé a červené krvinky a krevní destičky. Červené krvinky transportují kyslík z plic do tkání, bílé krvinky mají na starost imunitu a krevní destičky spoluzajišťují srážlivost krve. 3. Úkol Pozorování trofické tkáně Pomůcky: mikroskop, psací a kreslicí potřeby, sada trvalých preparátů tkání, popřípadě jehla, desinfekční prostředek (betadin, peroxid vodíku) a podložní sklo Postup: Vyber jeden z preparátů trofických tkání a pozoruj ho při co největším zvětšení. Zakresli několik charakteristických buněk této tkáně a pečlivě nákres popiš. Všimni si červených a bílých krvinek! Dobrovolnou variantou je vytvoření preparátu krevního stěru z vlastní krve. Pomocí vlastní jehly popř. špendlíku se jemně bodni do bříška prstu a vymáčkni na podložní sklo kapku krve. Tu pomocí druhého sklíčka rozetři do plochy a po zaschnutí pozoruj na způsob trvalého preparátu. Ranku na prstě bezpečně vyčisti, použij pouze vlastní špendlík. Podložní sklo bezvadně omyj a předej učiteli ke sterilizaci. Dbej na to, že krev je infekční materiál.
PL 18 /LP 4 Živočišné tkáně SVALOVÁ TKÁŇ Teorie: SVALOVÁ TKÁŇ Vyznačuje se schopností kontrakce, kterou umožňují vlákna se stažitelnou funkcí MYOFIBRILY. Svalovou tkáň rozlišujeme do tří typů: A)Hladké svaly U bezobratlých tvoří útrobní i pohybovou svalovinu, u obratlovců buduje pouze vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha). Tyto svaly tvoří drobné buňky vřetenovitého tvaru, které neovládáme vůlí. B)Příčně pruhované svaly pracují rychle, tvoří tzv. kosterní svalstvo a ovládáme ho pomocí své vůle motorických nervů. Charakteristickým znakem jsou příčné proužky pozorovatelné při mikroskopování. C)Srdeční svalovina tvoří srdce obratlovců. Je podobná svalovině příčně pruhované, ale svalové buňky jsou zde propojené ještě dodatečnými můstky. Srdeční svalovina má vlastní autonomní systém řízení a nepodléhá naší vůli. Pracuje téměř bezúnavně! 4. Úkol Pozorování svalové tkáně Pomůcky: mikroskop, psací a kreslicí potřeby, sada trvalých preparátů tkání Postup: Vyber jeden z preparátů svalových tkání a pozoruj ho při co největším zvětšení. Zakresli několik charakteristických buněk této tkáně a pečlivě nákres popiš.
PL 19 /LP 4 Živočišné tkáně NERVOVÁ TKÁŇ Teorie: NERVOVÁ TKÁŇ Je vývojově nejmladší, ale nejvíce diferencovanou tkání. Tvoří ji specifické buňky neurony se schopností přenosu podnětů formou slabého elektrického výboje. Nervové buňky tvoří dva typy výběžků krátký dostředivý dendrit a dlouhý odstředivý neurit. Spojení jednotlivých buněk zajišťuje tzv. synapse. Nervová tkáň tvoří nervy, míchu a mozek. 5. Úkol Pozorování nervové tkáně Pomůcky: mikroskop, psací a kreslicí potřeby, sada trvalých preparátů tkání Postup: Vyber jeden z preparátů mozkové nebo míšní tkáně a pozoruj ho při co největším zvětšení. Zakresli několik charakteristických buněk nervové tkáně a pečlivě nákres popiš.