Fluviální pochody a tvary eroze transport akumulace Typy íní sít stromovitá (dendritická) tabule radiální - odstedivá sopky - dostedivá pánve vjíovitá pánve mížovitá (mížkovitá) vrásová pohoí pravoúhlá kerná pohoí prstencovitá centrální sníženiny (klenby) Typy íní sít 1
Typy íní sít (údolí) - morfostrukturní konsekventní - v iniciálním reliéfu, po ukonení endogenní fáze subsekventní - údolí nižšího ádu, ústí do konsekventních; prbh: výchozy mén odolných struktur nebo prbhem tektonických linií resekventní - údolí shodného smru s konsekventními; ústí do subsekventních obsekventní - opaný smr než resekventní; obvykle na vrstevních elech insekventní - nemají vztah ani ke sklonu pvodního reliéfu ani k morfostrukute Fluviální eroze Erozní báze = dolní hranice erozních proces hlavní = hladina svtového oceánu místní - horizontální rovina proložená bodem soutoku doasná - hladina prtoného jezera Fluviální eroze mní se vertikální nebo horizontální poloha eišt základní typy: hloubková - intenzita závisí na: litologii dna rychlosti proudní odolnosti vleeného materiálu boní - projeví se úchylkou odtokové dráhy od pímého smru zákruty, meandry zptná - proti smru toku evorze - krouživý pohyb vleeného materiálu obí hrnce, obí kotle 2
Erozní tvary EROZNÍ RÝHA - rýha vzniklá erozníinností stékající srážkové vody vodní toky odnesou do moe více než 76 mld tun pdy/rok v R: odnos 1-20 m 3 pdy/1 ha za rok (sprašové pokryvy až 22 000 m 3 /ha) STRŽ - erozní rýha vtších rozmr v sypkých nebo málo zpevnných sedimentech - je pokraujícím stádiem erozní rýhy - vzniká stržovou erozí - vznik asto ovlivnn antropogenníinností strže - typ OVRAG BALKA 3 hodiny intenzivních srážek (77 mm) vznik strží až 8 m hlubokých (bhem 1 dne) strže: nejastji na svazích o sklonu 8-15 délka: až kilometry hloubka: v R: 1-20 m v ín (sprašové pokryvy): 10-200 metr BADLANDS ( z místního termínu Bad Lands v Jižní Dakot) - celý povrch je hust rozbrázdn stržemi efemerní tvary (doba existence roky až desítky let): ZEMNÍ KULISY - úzké hbítky v nezpevnných sedimentech - dosahují výšky 1-10 m - hbítky oddlují kalanky ( erozní rýhy) - v R: v kaolínových lomech ZEMNÍ PYRAMIDY - vyvíjí se ze zemních kulis - typické v glacifluviálních sedimentech 3
Behová nátrž svislá stna v zeminách nebo málo zpevnných horninách vytvoená obvykle v nárazových bezích meandr a zákrut vodních tok íní pirátství boj o rozvodí - naepování - náepní loket píklady: Bílé Karpaty (Vlára); Andy Meandr ásti: nárazový (výsepní) beh nánosový (jesepní) beh nárazový nánosový 4
Typy meandr volné zakleslé - zddné - nucené - výchozí stav: bez meandr jádra zakleslých meandr - pirozené pevnosti Nové Msto nad Metují Loket nad Ohí Moravský Krumlov na Rokytné eský Krumlov na Vltav Údolí protáhlá sníženina na ZP vzniklá fluviálními pochody a uklánjící se ve smru spádu vodního toku typy: SOUTSKY KAONY EROZNÍ ÚDOLÍ NECKOVITÁ ÚDOLÍ ÚVALY PRLOMOVÁ - ANTECEDENTNÍ - EPIGENETICKÉ PRLOMOVÉ - ANTECEDENTNÍ -eka je starší než morfostruktura - údolí v údolí - cyklové hrany - lze z nich odvodit výšku zdvihu p. Váh - napí Malou Fatrou PRLOMOVÉ - EPIGENETICKÉ -eka se zaezává bez ohledu na odolnost podloží p. Wisla (pod Krakovem) - málo odolné miocenní sedimenty tvrdé jurské sedimenty p. Praha - Motolské údolí - kídové nadloží tvrdé kemence 5
vádí z arabského eka suché údolí protékané vodním tokem jen periodicky nebo obasn typické pro aridní a semiaridní oblasti velká vádí - relikty pluviálních období pleistocénu, tj. byla vytvoena vtšími vodními toky v Austrálii oznaení creek Vodopád stupe se svislou nebo píkrou stnou (obvykle skalní) víním koryt, pes který pepadá vodní tok výška by mla dosahovat nkolika metr (pesné kriterium výšky není) nižší vodopádový stupe = skalní práh soustava na sebe navazujících vodopád = kaskáda vodopád s širokým pepadem =katarakt vznik podmínn: strukturn-geologickými podmínkymi, geomorfologií (visuté údolí) zvláštní skupina: konstruktivní vodopády Fluviální transport ástice bhem transportu ztrácí na hmotnosti a velikosti zmenšení hmotnosti vyjaduje tzv. Sternbergv zákon: W = W o e -a s W VALOUNY = výsledná hmotnost W o = pvodní hmotnost e = základ pirozeného logaritmu s = vzdálenost a = konstanta 6
Akumulace agradace projeví se divoením vodního toku - rozvtvením koryta v nkolik ramen + jejich boní pemísování tok lemují agradaní valy - brání pítok, dosáhnout ústí do agradujícího vodního toku typ Yazoo (eka v USA) R: Morava - Olšava (5 km) SR: Dunaj - Váh Fluviální akumulace ÚDOLNÍ NIVY DELTY NÁPLAVOVÉ KUŽELY Náplavové kužely tleso tvoené fluviálními sedimenty (tídnými) - proluvium úpatní halda piedmontní nížina - v aridní oblasti bajada nebo bahada 7
delty Dunaj (P = 3 500 km 2 ) - vznikla v holocénu v místech cránných od moe dlouhou kosou; ramena jsou lemována behovými valy ( až 4 m) Volha - více než 500 ramen (vliv kolísání hladiny Kaspického moe) Pád - rst delty sledován od roku 1150 (období 1935-1959: 50 m/rok); oblast delty v souasnosti rychle poklesává Mississippi - 7 dílích deltových kužel vliv klimatických pomr: - teplá humidní zóna (Ganga, Iravadi, Niger): sedimenty chrání ped odnosem vegetace - periglaciální zóna (Mackenzie, Lena, Kolyma) -eky nesou málo sediment 8