Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona: III/2 č. materiálu: 51 VY_32_INOVACE_51 Jméno autora: Anna Škodová Třída/ročník: II. Datum vytvoření: 3. 12. 2012 Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny: Sociální vztahy a dovednosti Psychologie obecná a osobnosti Psychologie učitel využije zápis jako osnovu výkladu ve vyučování učitel na procvičení učiva může využít testy a úkoly žák si v hodině nebo za DÚ napíše zápis probíraného tématu během výkladu žák využije rychlé vyhledání na webových stránkách žák doplní zajímavosti z učebnice nebo z internetu
Vnímání Mgr. Anna Škodová
Definice vnímání Veškeré naše poznání začíná vnímáním. Vnímání je psychický proces, kterým poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány. Výsledkem psychického procesu vnímání je vjem.
Vjem Zachycuje více znaků předmětů a jevů, které působí na naše smysly. Vše, co nás obklopuje vnímáme jako celek. U člověka je dominantní vnímání zrakové. Obrázek 1
Příklad U jablka vnímáme jeho chuť, vidíme jeho tvar, barvu Obrázek 2
Příklad Člověka vnímáme rovněž jako celek, vnímáme jeho chůzi, tvář, pohlaví, oblečení... Obrázek 3
Kvalita vjemu Závisí na: souhře různých receptorů(zrak, sluch, hmat, čich) souhře párových orgánů(obou očí, uší, rukou) souhře levé a pravé hemisféry mozku. Poškození některé části mozku nebo nedostatky ve vývoji, způsobují problémy ve vnímání prostoru.
Rozdíly ve vnímání Vnímání u každého člověka je individuální. Kvalita vjemu je ovlivněna: Vyspělostí,stavem a citlivostí smyslového orgánu(věk, nemoc, únava). Celkovým stavem nervového systému (odpočinek, spánek). Předchozími zkušenostmi, znalostmi o daném předmětu a jevu. Zájmem člověka o okolní svět(touha po poznání).
Vlastnosti vnímání Výběrovost vybíráme jenom ty předměty a jevy, které jsou pro nás něčím zajímavé. Zaměřenost při vnímání se zaměříme na jeden objekt, označujeme jako figura a pozadí. Apercepce zapojení předchozích zkušeností do vnímání. Pareidolie schopnost dotvořit si vjem podle vlastní zkušenosti ( v mracích vidíme zvíře ). Konstantnost vnímaný předmět poznáváme v jakémkoliv osvětlení (známý člověk).
Zvláštnosti vnímání Syntezie vjemy z jednoho analyzátoru doprovázejí představy v jiném analyzátoru Například (hudba může vyvolat zrakovou představu). Pseudoiluze nepravé iluze, vyvolané podnětem, kterému neodpovídají. Jsou způsobené zkresleným vnímáním a fantazií. Například V šeru si spleteme strom s postavou. Ve strachu vnímáme kroky nebezpečného člověka.
Poruchy vnímání Kvantitativní je to snížená vnímavost. Příčinou bývá: alkohol, únava, omamné látky Kvalitativní Iluze zkreslené vjemy skutečných podnětů (např. při horečce) Halucinace jsou vjemy bez podnětu, jsou to chorobné představy Vyskytují se u lidí duševně nemocných, alkoholiků, drogově závislých
Smyslové klamy Při vnímání skutečnosti může dojít ke zkreslení, omylu. Jsou vyvolány mylně zpracovanou informací přivedenou do mozku. Bývají zejména zrakové a sluchové. Zdravý člověk je schopen si je uvědomit. Využívají se v módě, architektuře, umění Například svislé pruhy na oblečení prodlužují postavu.
Použité zdroje Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování I. Karolinum, Praha 1993. Čáp J., Čechová V., Rozsypalová, M.: Psychologie I. SPN, Praha 1992. Helus, Z.: Psychologie pro střední školy. Fortuna, Praha 1995. Kopecká, I. Psychologie I. Díl. Grada, Praha 2011. Nakonečný, M.: Psychologie téměř pro každého. Academia, Praha 2004.
Seznam obrázků Obrázek 1 3 [cit. 2012-09-30]. Dostupný pod licencí Microsoft Office 2010 (viz http://explore.live.com/microsoft-service-agreement?mkt=cscz&ctt=114) na WWW: <http://office.microsoft.com/cscz/images/>.