sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ Zelené střechy zelené fasády zelená parkoviště

2 sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice Zvyšování profesní úrovně členů svazu Posílení společenského postavení oboru i jeho pracovníků aktuální informace o nových technologiích a materiálech moderní způsoby řízení a organizování firem odborné semináře a dílny (ekologická koupací jezírka, práce s dlažbou a kamenem, střešní zahrady) výměna informací a zkušeností se 17 zahraničními partnerskými svazy odborné exkurze do zahraničních firem výměnná praxe v zahraničních firmách Soutěž Sadovnické dílo roku Časopis INSPIRACE přináší informace o nových trendech v zakládání a péči o zeleň Propaguje odborné a kvalitní zahradnické firmy Odborná i širší veřejnost je seznámena s oceněnými parky a zahradami Časopis se zdarma rozesílá na městské a obecní úřady, zahradním architektům, stavebním firmám, firmám podnikajícím v oboru zahradní a krajinářská tvorba V každém čísle je uveřejněn seznam členů SZÚZ Spolupráce s ministerstvem životního prostředí se zahradnickým školstvím se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu a se Svazem školkařů s Výzkumným ústavem pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích KONTAKT:, Údolní 5, 602 00 Brno Tel: 777 581 544, e-mail: info@szuz.cz www.szuz.cz Obsah Čistý vzduch místo prachu................................... 3 Střešní domy - pohled do historie........................... 4-5 Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření s dešťovou vodou......................................... 6-7 Zelené střechy na rodinných domech........................ 8-9 Příklady střešních zahrad na rodinných domech............ 10-11 Zeleň na střechách se systémem ZinCo.................... 12-13 Ozelenění strmých a valených střech - Optigrün............ 14-15 Střešní zahrada na objektu Alpha - Praha, Michle............ 16-17 Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze do Rakouska........................................... 18-21 Zelené štěrkové trávníky................................. 21-23 Zelené fasády a pnoucí dřeviny........................... 24-25 Závěr.................................................... 26 Seznam členů Svazu zakládání a údržby zeleně................. 27 Zelené střechy Zelené fasády Zelená parkoviště Vydal: Údolní 5, 602 00 Brno, 2005 Tel.: +420 777 581 544 E-mail: info@szuz.cz www.szuz.cz Odpovědná redaktorka: Ing. Jana Šimečková Spolupracovník: PhDr. Irena Večeřová Sazba a tisk: GRAFEX-AGENCY, s.r.o. Výstavní 17, 603 00 Brno Tel./Fax.: +420/ 543 184 143 e-mail: grafex@grafex.cz Tato publikace vznikla za finanční pomoci Evropské unie. Za obsah této publikace je výhradně odpovědný Svaz zakládání a údržby zeleně a nelze ji v žádném případě považovat za názor Evropské Unie

3 Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny Plíce městského obyvatele Plíce obyvatele venkova To ale přehánějí, demagogové říkáte si chtějí provokovat. Ano, chceme provokovat. Samozřejmě víme, že plíce každého člověka žijícího ve městě nemusejí takto vypadat, a že život na venkově zdraví nezaručuje, ale vliv prostředí je prokazatelný. Tyto stránky adresujeme lidem, kteří mají možnost a vliv naše životní prostředí ovlivňovat, dokonce o jeho kvalitě rozhodují. Mírná provokace může být někdy i užitečná. Uvědomme si konečně, že se už také u nás změnila krajina jako v celé Evropě, jak se změnila města a vesnice, a jak se změnil na začátku třetího tisíciletí náš životní styl. Sice o tom zasvěceně diskutujeme, potřebujeme však co nejrychleji hledat nové způsoby, jak dávat přednost rostlinám před betonem a asfaltem a tím také čerstvému vzduchu před popílkem a smogem. Na celém světě vyrůstají megaloměsta z betonu, kamene a asfaltu. Teploty stoupají, zaznamenáváme nižší vlhkost vzduchu a vysoké koncentrace škodlivin. Vybetonované plochy ve městech a průmyslových oblastech jsou pro vodu skoro nepropustné nebo vodu urychleně odvádějí. Ta potom zatěžuje kanalizační sítě, potoky a řeky. Vypuzujeme z měst přírodní zeleň, která působí jako houba, rozkládájící odtok vody po přívalových deštích, které jsou také u nás stále častější, na delší časové období. Zelené plochy efektivně vodu odpařují a díky schopnosti rostlin akumulovat teplo odnímají také teplo okolí. Ochlazovací efekt může spotřebovat až 99 % dopadající sluneční energie. Ochlazený a zvlhčený vzduch váže prach a zamezuje jeho víření. Vypařováním a kondenzováním vody rostliny omezují také kolísání teplot při střídání dne a noci. Rostliny navíc redukují zvuk, zejména potlačují vysoké frekvence, které jsou našemu sluchu zvlášť nepříjemné. Vědečtí pracovníci zjistili, že například v Německu se denně vydláždí asi 1 km 2 plochy, tím se prudce se zvyšuje podíl dlážděných a snižuje podíl volných zelených ploch. Navíc výškové budovy vytvářejí už kolem velkoměst, ale také kolem daleko menších aglomerací kamenné hradby zabraňující pronikání větru, takže je omezeno účinné provětrávání ovzduší. Nad vydlážěnými plochami se v horkém létě tetelí horký vzduch. V centru velkoměst naměřili teplotu vzduchu o 4 11 C vyšší než v okrajových čtvrtích, kde je víc zelených ploch. Poletavé částice rozvířené nad rozpálenými vydlážděnými plochami, vytvářejí nad městem jakýsi zvon, smog nás dusí. Je dokázáno, že i bouřková činnost je nad velkými městy vyšší, ve velkoměstech je také až o15 % méně hodin čistého slunečního svitu a o 30-100 % vyšší výskyt mlh podle ročního období než v okolní krajině. Neříkáme vám samozřejmě žádné novinky, jenom shrnujeme fakta, která přiměla odborníky v celé Evropě, aby se vážně zabývali projekty, jak do měst rychle vrátit zeleň. Těch několik stránek, které vám předkládáme, nemůže sice nahradit učebnice či odborné příručky s podrobným návodem, jak prosadit nové trendy v naší práci. Mohou však být impulsem k zamyšlení o těchto nových možnostech: jak je důležité ozeleňovat městské střechy, jak město zkrášlí a ovzduší prospějí zelené fasády porostlé popínavými rostlinami, a že méně frekventované cesty a parkovišťě není nutné neprodyšně vyasfaltovat, ale že postačí plochy upravit jako ozeleněné štěrkové trávníky. Díky grantu EU, který jsme získali na náš projekt Zelená linie, ve kterém jsme sbírali zkušenosti u našich nejbližších sousedů za hranicemi a pořádali školení a odborné exkurze, máme možnost informovat vás dnes o tom, co se už podařilo nejenom našim kolegům v zemích EU, ale také naším členským firmám. Představujeme vám ty, kteří nejenom pochopili nové trendy, ale využili také nové možnosti a technologie a vrátili zeleň mezi beton a asfalt. Ing. Jana Šimečková

Střešní domy 4 Starý nízký dům středověkého původu z jihovýchodního Švédska ve stockholmském Skasenu Pohled do historie Téměř v celé Evropě (kromě středomořských oblastí) vycházel vývoj lidského obydlí ze staveb zahloubených v zemi. I v prehistorických epochách člověk svoji rezidenci přizpůsoboval změnám klimatu a způsobu obživy, ale z recentních dokladů víme, že tato adaptace postihla z různých fenomenů hmotné kultury snad nejméně stavby. Co vůbec v zemním domě můžeme za stavbu považovat? Byla to jen konstrukce plytké nízké střechy, která byla současně stropem. Pouze v dobách a v oblastech větších nároků na velikost místností a jejich zařízení se tyto střechy stávaly skutečnými stavbami. V některých oblastech Evropy dobře sloužily potřebám lidí až do 1. poloviny 20. stol., například na Islandu, ve Skotsku, ve středním povodí Tisy, dolním Podunají, v povodí Siretu a dalších velkých řek ukrajinských rovin, na sprašových půdách mohutných teras, stejně jako skalní obydlí v mnoha zemích. Nebyla to žádná nouzová obydlí, jak si dnes mnohdy představujeme podle nejmenších reliktů ze Skotska a Islandu. Způsob života v nich umožňoval uplatnění těch nejvyšších nároků, zvláště v zemnicích Bulharska a Rumunska s více místnostmi včetně reprezentačních pro přijímání hostů nebo komfortně zařízených příbytků ve španělských skalách s elektrickou moderní kuchyní a s televizí ve 2. polovině 20. stol. Jednou z výhod balkánských zemnic bylo jejich vizuální splynutí s okolním terénem a porostem, protože při všech vojenských nájezdech a válkách mnohé z takových vesnic nepřátelé vůbec nenašli. Život pod zemí bylo možné poznat jen podle dýmu z ohnišť. Na krov se používaly větve stromů z blízkých vodotečí. Na užším půdorysu stačilo je u hřebene svázat a u paty dobře upevnit kameny. Na širším půdorysu bylo třeba na kůly (sochy) zahloubené v zemi položit hřebenovou vaznici (slemeno), na kterou se větve zavěšovaly. Jejich hustá vrstva umožňovala kladení zatravněného drnu. Pouze v chladnějších (zvláště severských) oblastech se používala jedna nebo dvě vrstvy kůry (na severu zvláště březové a s hlínou mezi nimi) a teprve na ni se kladl drn. Vznikla tak nejen vlhkostně, ale hlavně tepelně izolační vrstva, až v novověku zevnitř obitá deskami. Strop v konstrukci tradičního domu tam stále chybí, a to i v některých moderních novostavbách. Když si hospodářské nároky lidí vynutily stavbu nadzemních domů, bylo třeba řešit více technických problémů. Je třeba zdůraznit, že hlavním motivem pro veškeré stavební inovace po stabilizaci polohy lidských sídel bylo prodlužování životnosti všech konstrukčních prvků. Prvním problémem k řešení se stalo vyzdvižení střechy, tedy opět se středovými kůly, později sloupy postavenými na roštu základových (prahových) trámů, které ji nesly. Zastřešení širších halových prostorů vyžadovalo kleštinové sloupy zakřivené, které ve svém spojení nesly hřebenovou vaznici. (Zbavily vnitřní prostor řady středových kůlů.) Tato konstrukce u obytných domů přežila do současnosti v Anglii, proto se rozšířil její název cruck. Ovšem z dochovaných staveb je známa téměř z celého středního klimatického pásma Evropy včetně Balkánu. Druhou metodou řešení bylo zdvojení svislých sloupů a vytvoření trojlodí. V obou případech to znamenalo zvětšení střešních ploch a jejich spádu. Přílišná strmost střech již neumožňovala bezpečné odolávání drnu prudkým lijákům. Začala se používat přírodní krytina rostlinných lodyh vázaných do větvové struktury krovu. Používaly se především mechanicky nejodolnější rostliny místního prostředí, např. janovec, vřes, na Gotlandu mařice pilo-

5 listá, ale např. na dánském ostrově Læsø více než metrová vrstva chaluh. Pouze na severu Evropy pokračovala kontinuita drnové krytiny a plytkých střech s malým spádem. Staletími ověřované zkušenosti dospěly ve středověku k všeobecnému rozšíření rákosové krytiny jako nejkvalitnější. V oblastech, kde byla vytěžena, se přecházelo k orobinci a až později k žitné slámě v rolnickém hospodářství stále vzácné. Ale v některých oblastech (např. maďarských) se i v 19. stol. chudí lidé vraceli k drnové krytině. U střešních staveb nebylo rozhodující, zda jejich krytina spadala až k zemi, nebo měla okap o něco výše. V druhém případě začaly vznikat mobilní lehké nízké stěny, které se přikládaly k rámové konstrukci sloupů. Do takové sloupové kostry se až ve středověku vestavovaly zprvu dvojdílné, pevnými stěnami vymezené obytné místnosti pro spaní a pro čisté domácí činnosti včetně intelektuálních. Vařilo se však stále na ohništi uprostřed haly (u něho se i jedlo), ve které byl také ustájen dobytek. Takové stavby z 15. - 17. stol. dnes můžeme vidět v mnoha muzeích v přírodě Německa, Francie, Belgie, Holandska i Dánska. V západní Evropě tak vznikla hrázděná konstrukce, která byla rámovou stavebnicí, u níž nabývaly stále většího významu stěny a celá statika krovu se začala orientovat více na podporu stěn než na podporu vnitřních sloupů. Archeologické nálezy od doby železné až po raný středověk ve střední, východní a severní Evropě dokládají paralelní užívání kůlové i roubené konstrukce obydlí s tím, že druhá forma postupně nabývala převahy. Na východě a na severu, avšak i v některých alpských oblastech, se zdokonalováním tesařské technologie větve krovu nahrazovaly štípanými deskami, které měly delší trvanlivost a lépe nesly drn na kůrovém podkladu. Dnes jsme zvyklí vnímat na střechách lidové architektury slaměné došky nebo dřevěný šindel. To je však krytina velmi mladá. Nám středoevropanům se zdá paradoxní, že seveřané žijící v zimě ve větších mrazech než my potřebují k bydlení méně tepelných zdrojů a jejich domy mají plytké střechy, na nichž se dlouho do pozdního jara drží silná sněhová vrstva, jaké se my nejraději rychle zbavujeme. Nevybízí nás to k zamyšlení? PhDr. Jiří Langer, CSc. Titulní stránka knihy Evropská muzea v přírodě Koho zajímají podrobnosti o výskytu zelených střech v minulosti, najde je v knize Evropská muzea v přírodě, kterou vydalo v roce 2005 v Praze nakladatelství Miloš Uhlíř Baset. Autor PhDr. Jiří Langer, CSc. je zkušeným národopisným badatelem a historikem. V knize je popsáno 522 muzeí v přírodě (896 stran, 2600 fotoografií, 48 map států a 141 plánků muzeí). Knihu uzavírá pojednání se zcela novím názorem na vývoj lidové architektury v Evropě, který vyplývá z nejstarších staveb muzeí v přírodě.

6 Zelené střechy V dnešní době existuje řada ekologických i ekonomických důvodů pro snahu nahrazovat střechy pokryté různými krytinami střechami pokrytými vegetací: Zelené střechy prodlužují životnost hydroizolační vrstvy, protože jí chrání před UV zářením a extrémními teplotními rozdíly. Zelené střechy přispívají k lepší tepelné izolaci stavby, čímž snižují náklady na vytápění případně klimatizování staveb neboli energetickou náročnost stavby Zelené střechy snižují odtok srážkové vody o 10-50 %. Zbývající přebytečná voda odtéká postupně. Tím se snižují náklady nutné k odvedení dešťových srážek. Povrch zelených střech zachycuje a filtruje prach a jiné škodliviny Rostliny vysazené na zelených střechách zlepšují mikroklima tím, že ochlazují a zvlhčují okolní vzduch Díky měkké vegetační vrstvě je zvuk pohlcován, čímž se snižuje hlučnost Zelené střechy vytvářejí životní prostor pro živočichy i rostliny Zelené střechy snižují odtok srážkové vody Zelené střechy ochlazují okolní vzduch Střecha s tepelně izolující zelenou střechou Stará střecha s kačírkem a 80 mm tepelné izolace Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření s deštovou vodou Povodňové katastrofy, kterých v posledních měsících a letech přibývá, způsobily obrat v myšlení naší společnosti. Jedna z příčin povodní je zřejmá přibývá zastavěných ploch. Toto uzavření přírody způsobuje přerušení přirozeného koloběhu vody a přetížení kanalizace. Úkolem hospodaření s dešťovou vodou je v první řadě přirozené, šetrné a zvládnuté zacházení s dešťovou vodou. Je třeba zachovat přirozené koloběhy vody, odlehčit kanalizaci a ušetřit náklady na stavbu a využití. K celkovému řešení patří různé segmenty, jejichž souhra tvoří ideální obraz moderních vsakovacích zařízení, cisteren a zelených střech. Zdá se, že enormní význam posledně jmenovaných si urbanisté v posledních letech uvědomují stále více. Přesto je však důsledné využití vodohospodářských předností ozeleněných střech v praxi dosud spíše výjimkou. Důvodem je zde určitě to, že ačkoli retenční vlastnosti zelených střech jsou na základě předchozích pokusů nesporné, je v regionálním měřítku toto řešení jen obtížně proveditelné. Realizace v praxi Různé výzkumné ústavy a firmy prováděly, resp. nechaly provést šetření a pokusy ohledně retenční schopnosti zelených střech. Intenzita šetření přitom byla různá, od prostého konstatování maximální vodní kapacity substrátu po víceletá šetření v terénu. Vzájemné porovnávání výsledků, resp. přenesení do jiných srážkových regionů je třeba provádět obezřetně. Paušalizace údajů o retenční schopnosti zelených střech skrývá jistá nebezpečí, protože nelze vyčerpávajícím způsobem zohlednit ani vlastnosti systému ani místní srážkové poměry. Možnost přenesení regionálních získaných výsledků na jiné lokality je sporné. Ukazují to následující příklady: Zadrží-li např. extenzívní zelená střecha v Berlíně asi 75 % dešťových srážek, nelze totéž očekávat od stejné střechy v Hamburku tam je to pouze 60 %. Příčinou je různé celkové roční množství srážek v těchto oblastech. Lokality jako Hannover a Krauchenwies mají naproti tomu srovnatelná celková množství srážek za rok. Přesto zadrží extenzívní zelené plochy s konstrukční výškou 10 cm v Krauchenwies více dešťové vody než v Hannoveru. Z tohoto příkladu vyplývá, že důležitou roli zde hraje i místní rozdělení, četnost a intenzita srážek. Možnost detailního výpočtu retenčních vlastností zelených střech poskytuje od nedávna počítačový simulační program. U simulačního programu RWS (RWS = RegenWasserSpeicher = Zelená střecha jako segment decentralizovaného dešťového hospodářství rezervoár dešťové vody) je možné zohlednit regionální specifika jako formu ozelenění (konstrukci vrstev), sklon střechy, velikost

7 100 80 Obr. 1: Zadržování vody u extenzívního ozelenění v závislosti na lokalitě Obr. 2: Retenční schopnost 48.000 m 2 zelené střechy v Bondorfu 35000 60 v % 40 30000 25000 20000 15000 v m 3 20 0 Lahr Berlin Hannover Stuttgart Frankfurt Bonn Leutkirch Wuppertal 10000 5000 0 Srážky Vypařování Odtok plochy a místní údaje o srážkách. Po zadání dat zelené střechy a údajů o srážkách v takzvaném formátu MD provede počítač simulaci retenčních a vypařovacích procesů na základě skutečných dat o deštích a vypočítá roční odtok, dlouhodobý průměrný odtok za několik let a maximální špičkový odtok. Toto přesné a reálné zobrazení retenčních schopností určité zelené střechy je možné proto, že místní srážková data se do výpočtu promítají v pětiminutových intervalech souvisle a za co nejvíce let. Pomocí simulačního programu RWS je možné dosáhnout zajímavých výsledků. Provádíme-li simulaci pro určitou zelenou střechu, ponecháme data ozelenění vždy stejná (v tomto případě: 10 cm třívrstvá konstrukce s bylinným porostem Sedum-tráva, střešní sklon 2%, 650 m 2 ) a měníme pouze zadávaná data srážek. Potom dostaneme tento obrázek: Zadrží-li v Hannoveru popsané extenzívní ozelenění 70% srážek za rok, je účinek stejného ozelenění v Berlíně ještě vyšší. Zde činí retence kolem 73%. Ve velmi suchém regionu Lahr lze dokonce počítat s retencí 81%. Naproti tomu např. pro Leutkirch a region Wuppertal je průměrné zadržování srážek nižší, lze zadržet jen 48%, resp. 43% ročního množství srážek. Dalším problémem, se kterým se v praxi často setkáváme, je dané množství vody, které lze maximálně odvádět do napojeného drenážního systému, resp. kanalizace. Zde je třeba také zohlednit regionální přírodní srážkové poměry pro stanovení maximálních špičkových odtokových množství ze zelených střech. Porovnání odtokových špiček dvou různých extenzívních ozelenění v Heilbronnu a Marsbergu (roční srážky stejné jako retence) ukazuje: Je-li pro Marsberg při třívrstvé konstrukci ozelenění tl. 15 cm třeba počítat s odtokem max. 28 l/s x ha, zvyšuje se toto množství pro Heilbronn na 59 l/s x ha. Je možné rovněž argumentovat proti často uváděnému předsudku, že nasycená zelená střecha se při silném dešti chová stejně jako střecha bez zeleně. Srovnávací počítačová simulace pro fóliovou střechu bez zeleně a extenzívní ozelenění o tl. 15 cm (obě se sklonem 2 %) ukázala, že fóliová střecha dosahuje při reálných srážkách pro Frankfurt maximálního špičkového odtoku 54 l/s x ha, zelená střecha naproti tomu ve stejném období odtokového maxima 22 l/s x ha. Je potěšující, že už existuje několik impozantních příkladů kompletního ozelenění střech jak v komerčních zónách, tak i na sídlištích, kde byla realizována myšlenka rozsáhlého dešťového vodního hospodářství. Zelené střechy lze kombinovat s cisternami a vsakovacími zařízeními, takže mnohdy není nutné napojení na kanalizaci. Vodu z cisterny pak lze využívat pro splachování WC a zavlažování zahrady. Použití pro pračky není vhodné, protože přebytečná voda odtékající ze zelené střechy bývá zbarvená mírně do hněda. Jak již bylo zmíněno, ozelenění střech se vyplatí ze dvou důvodů: Sníží se náklady na výstavbu, resp. sanaci kanalizačního potrubí a v obcích s odděleným kanalizačním řadem je možné snížení poplatku. Spolková země Severní Porýní Westfálsko poskytuje dotace na zelené střechy, pokud jsou prokazatelně přínosem pro decentralizované dešťové hospodářství a odvádějí do kanalizace maximálně 30 % ročních srážek. Zelené střechy se vyplatí pro člověka i pro přírodu. Příklad decentralizovaného dešťového hospodářství s ozeleněním střechy Dipl. Ing. Klaus Schiefler Optigrün International AG

Od výšky substrátu 20 cm lze použít květiny a nižší keře 8 Zelené střechy na rodinných domech Prostor na střeše, terase či garáži lze využít nejrůznějším způsobem. Pro rozhodnutí, co si vlastně můžeme dovolit, je nezbytná konzultace se statikem, který zjistí, popřípadě vyprojektuje možné zatížení konstrukce. Střechy nemají žádné spojení se zemí. Chybějící spojení se zemí musí být nahrazeno uměle. Jde především o to, aby byl na jedné straně zadržován dostatek vody a na druhé straně byla přebytečná voda bezpečně odvedena. Zelená střecha se zpravidla skládá z různých vrstev, přičemž spodní vrstvy by měly mít takové vlast nosti, aby fungovaly jako kvalitní ochranná vrstva pro hydroizolaci a zároveň poskytovaly možnosti pro nejrůznější využití střešní zahrady. Ať se rozhodneme pro jakýkoliv typ vegetačního krytu, skládá se střešní nástavba z následujících vrstev: Rostliny extenzivní a intenzivní zeleň Střešní zemina substrát Filtrační vrstva Drenážní a akumulační vrstva Ochranná a akumulační vrstva Vrstva proti prorůstání kořenů Využití střechy Hmotnost kg/m 2 Intenzivní ozelenění (keře - malé stromy) 500 Vozovka - kameny v pískovcovo-cementovém lůžku 500 Chodník - dlažba v loži ze štěrkopísku 350 Střešní jezírko 300 Pískoviště 300 Trávníky nebo květinové záhony 200 Extenzivní ozelenění 100 Pokud se zaměříme na využití střechy pouze pro rostliny, existují tyto možnosti: (hmotnosti jsou orientační a závisí na použitém technickém i rostlinném materiálu) Rostlinný kryt Výška porostu Výška nástavby Hmotnost za vlhka 1. Nenáročné květiny a traviny do 30 cm do 20 cm 270 kg/m 2 2. Trávník - nízké keře do 1 m cca 26 cm 340 kg/m 2 3. Keře - nízké dřeviny do 3 m cca 36 cm 480 kg/m 2 4. Vysoké keře stromy do 10 m cca 66 cm 900 kg/m 2 1. Nenáročné trvalky a traviny Pro jednoduché extenzivní ozelenění střech s výškou substrátu (zeminy) do 15 cm se nejlépe hodí trvalky a traviny odolné proti suchu. Zeleň tohoto typu nevyžaduje závlahu a je celkově velmi nenáročná. Při dobře navržené skladbě zelené střechy není třeba žádná údržba, zalévání či hnojení. Pouze jednou za rok je nutná kontrola zelené střechy, a to z důvodu odstranění případných náletů. Rostliny postupně vytvoří různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu. 2. Trávník a nízké keře Od výšky substrátu 20 cm lze budovat již střešní zahradu s klasickým trávníkem nebo záhony s nízkými keřy a zahradními květinami. Nezbytným předpokladem je ovšem možnost závlahy. 3. Keře a nízké dřeviny U substrátu o mocnosti 30 cm může střešní zahrada plnit téměř jakékoli přání, včetně zeleninových záhonů. Bez problému zde lze pěstovat velmi kvalitní trávník či olemovat zahradu rostlinnými bariérami z vyšších keřů. Samozřejmě zeleň tohoto typu vyžaduje pravidelnou údržbu zavlažování a hnojení. 4. Vysoké keře a stromy V substrátu výšky 60 cm už můžeme pěstovat keře dorůstající i několika metrů a také malé stromy. Pro větší stromy je možné vytvořit přímo na střeše výsadbová místa, kde je substrát vysoký až 1 m. I zde je nutná možnost závlahy.

9 Extenzivní ozelenění střech Pod pojmem extenzivní ozelenění střech si představte osázení střechy podobné stavu v přírodě. Takovému osázení stačí substrát (nosná vrstva pro vegetaci) o tloušťce 5-15 cm. Vegetace nevyžaduje dodávání živin a vody a vytváří trvalý uzavřený rostlinný pokryv. Jeho hmotnost je menší než 160 kg/m 2. Vegetaci tvoří rostliny odolné vůči suchu a mrazu, které vyžadují minimální péči a umějí se přizpůsobit extrémním podmínkám. Znamená to, že rostliny musí mít vysokou schopnost regenerace. Na extenzivně ozeleněné střechy se obyčejně vstupuje jen tehdy, když je potřebujeme zkontrolovat. Jinak by projekt musel zahrnovat i odpovídající zpevnění ploch cest. Očekáváme-li od zelené střechy, že kromě estetického účinku bude mít také stavebně fyzikální a ekologický efekt (tepelná izolace, zadržování dešťové vody a čištění vzduchu), měl by být vegetační polštář co nejhustší a v celé ploše přibližně stejně vysoký. K ozelenění střech lze použít osivo, výhony, sazenice trvalek i předpěstované travní koberce. Vegetace Pro volbu rostlin jsou rozhodující různé faktory, především: Tloušťka substrátu a jeho schopnost akumulovat vodu Sklon střechy Působení větru Světová strana Množství srážek Světelné poměry Výška substrátu Typ porostu Druhové složení - základní druhy - příklady 14-18 cm Trávy byliny Festuca rubra (kostřava červená), Festuca ovina (kostřava ovčí), Poa pratensis(lipnice luční), Agrostis (psineček) Sesleria albicans (pěchava vápnomilná), Briza media (třeslice prostřední), Dianthus carthusianorum (hvozdík kartouzek), Dianthus deltoides (hvozdík kropenatý), Thymus serphyllum (mateřídouška obecná) 12-15 cm Čistě bylinný porost 5-8 cm Rozchodník - ostatní byliny Řez extenzivní zelenou střechou na střešní zahradě Allium molly (česnek zlatožlutý), Allium schoneprasum (česnek pažitka), Alyssum montanum (tařice horská), Cerastium tomentosum (rožec plstnatý), Dianthus plumarius (hvozdík péřitý), Helianthenum nummularium (devaterník obecný), Thymus serphyllum (mateřídouška obecná) Sukulenty: Sedum acre (rozchodník ostrý), Sedum album(rozchodník bílý), Sedum kamtschaticum (rozchodník kamčatský), Sedum reflexum (rozchodník skaliskový), Sedum spurium (rozchodník zvrhlý), Sempervivum tectorum (netřesk střešní) Česneky: Allium montanum (česnek horský), Allium flavum (česnek žlutý), Allium schoenoprasum (česnek pažitka) Trávy: Bromus tectorum (sveřep střešní), Carex humilis (ostřice nízká), Festuca vivipara (kostřava živorodá), Poa angustifolia (lipnice úzkolistá), Poa compressa (lipnice smáčknutá) Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu Pažitka - Allium schoeneprasum na střešní zahradě Festuca glauca Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu Text a foto Ing. Jana Šimečková

10 Intenzívní střešní zahrada ul. Špitálka, Brno Umístění díla: Střecha navazuje na kancelářské prostory společnosti A.B.E. Zhotovitel: Ing. Jiří Vrbas Květ Nádražní 155, Blažovice A.B.E. stavební část střechy Autor projektu: Ing. Jana Vrbasová Termín realizace: 2001 Rozsah díla (m 2 ): 65 m 2 Použité materiály: Stavební část střechy: hydroizolace folie tepelná izolace extrudovaný polyestyren geotextilie technodren, v. 2,5 cm geotextilie Stručný popis vegetační vrstvy Vegetační vrstva: substrát v. 25 cm Rostlinný materiál: bylinky (Origanum, Thymus, Lavandula) traviny (Festuca scoparia, Pannicum, Pennisetum, Miscanthus) popínavky (Parthenocissus q., Lonicera henryi Intenzívní zahrada na střeše garáže, Šlapanice Zhotovitel: Ing. Jiří Vrbas Květ Nádražní 155, Blažovice Autor projektu: Ing. Jana Vrbasová Další zhotovilé: Ing. Švábenský stavební část střechy Termín realizace: 2000 Rozsah díla (m 2 ): 80 m 2 Použité materiály: Stavební část střechy: hydroizolace folie geotextilie technodren, v. 2,5 cm geotextilie Stručný popis vegetační vrstvy Vegetační vrstva: substrát v. 25 80 cm Rostlinný materiál: jehličnaté a listnaté dřeviny, trvalky, traviny, popínavky kamenné šlapáky v oblázkovém poli kamenná lavice vodní prvek zatím nezrealizován

11 Střešní terasy na rodinné vile v Jirčanech Zhotovitel: Gabriel s.r.o., Lidická 258/10 412 01 Litoměřice Autor projektu: Ing. Daniel Petr Ing. Miroslava Prokopová Termín realizace: 2005 Rozsah díla: 25m 2 plocha ozelenění střešních teras Zbudování vegetačních vrstev teras a výsadba rostlin Na konstrukci střechy (izolace proti prorůstání a zatečení) je položena geotextilie s přizvednutými okraji na stranách, na tu je položen Technodren 2010 S, sloužící jako hydro-akumulační vrstva. Na něm je opět geotextilie (filtrační vrstva). Nakonec se položí vegetační vrstva ve výšce 25 cm u trav a 15 cm u levandulové pláně. Do vrstvy substrátu se již vysazují konkrétní druhy rostlin. Levandulová pláň je zamulčována mulčem ve vrstvě silné 5 cm. Plošné výsadby trav jsou pokryty vrstvou 5cm kačírku frakce 16-32 mm. Záhony jsou od okolí odděleny dřevěnými prkny. Zelené plochy nevyžadují zvláštní péči. Pouze v parných dnech je vhodné okrasné trávy zalít a na jaře seříznout až u země nevzhledné a odumřelé části, stejně jako u trvalek na levandulové pláni. Složení vegetačního substrátu (směs): 10 20 % stelivová rašelina, 40 % zahradnická zemina, 40 % sprašové hlíny (jílu), 10 % ostatní komponenty borová kůra, perlit (pro vylehčení)

ZELEŇ NA STŘECHÁCH SE SYSTÉMEM ZinCo 12 ZinCo ZinCo je dnes celosvětově zavedená značka v oblasti provádění zelených střech. Předností firmy ZinCo je, že řadu desetiletí vyvíjí a zdokonaluje kompletní systém pro zelené střechy. Návrhem a použitím kompletního systému je zaručena dlouhodobá funkčnost zelené střechy, protože veškeré jednotlivé prvky jsou vzájemně sladěny tak, aby jejich funkční parametry byly optimální. Zelené plochy lze provádět pomocí systému ZinCo na všech druzích střech. Ať se jedná o jednoplášťové, dvouplášťové větrané/nevětrané, inverzní nebo tzv. duo nebo plus střechy. Skladba vrstev vychází z přírodního modelu, který bylo nutné zmenšit do technicky proveditelné podoby. Správná drenážní vrstva musí zajistit: zadržení požadovaného množství srážek v samotné drenáži, přebytečná voda se musí dostat do ochranné a akumulační vrstvy, rozvedení vody po celé ploše ochranné a akumulační vrstvy, možnost výparu vlhkosti z ochranné a akumulační vrstvy do substrátu, volný prostor mezi hladinou vody při naplnění drenáže a spodní úrovní substrátu. Pro zajištění výše uvedených bodů je nutné zvolit správný typ drenáže, který dané požadavky v konkrétním případě splní. ZinCo dodává v principu tři druhy drenáží: Již v projekční fázi projektu je nutné dbát na dostatečnou nosnost střešní konstrukce a zajistit pokud možno hydroizolaci střechy z materiálu, který je odolný proti prorůstání kořenů rostlin. Důležité je dostatečné vytažení hydroizolace na svislých plochách, které prostupují rovinou střechy nad povrch budoucího substrátu. V případě, že stávající hydroizolace není odolná proti prorůstání kořenů, lze ji dostatečně chránit pomocí speciálních folií. Vrstvou, která je také důležitá pro správnou funkci zelené střechy, je ochranná a akumulační rohož. Tato vrstva chrání hydroizolaci proti mechanickému namáhání a poškození. Zároveň má požadovanou schopnost zadržet a zpozdit odtok přebytečných srážkových vod. Zde se nabízí celá řada rohoží, které se liší právě ve schopnosti zadržení různého množství vody. 1. Floradrain První nese označení Floradrain a vyrábí se ve třech výškách 25, 40 a 60 mm. FD 25 je vhodný pro extenzivní zeleň, FD 40 také pro intenzivní s výjimkou stromů a keřů náročných na dostatek závlahy. V tom případě je potom nutné použít FD 60. Jedná se o profilované desky (pásy) z recyklovatelného polyetylenu, které se vyznačují výbornou tuhostí a pevností, což ocení především montážní firmy, které tak nemusí vyměňovat žádné drenážní desky poškozené od pracovníků, kteří po nich jen přešli. Tato drenáž je velmi vhodná pro novostavby, na pevný podklad, kde není potřeba překlenovat žádné louže apod. 2. Floratec Dalším používaným typem drenáží jsou desky Floratec FS 50 a FS 75. Číselné označení udává celkovou výšku drenážní desky v milimetrech. Tyto desky jsou vyrobeny z recyklovaného polystyrenu a tvrdé pěny. Jsou vhodné jak pro extenzivní, tak pro intenzivní zelené střechy, ale především tam, kde se na střeše vyskytují kaluže, které je nutné překlenout, aby místo zelené střechy nevznikla bažina. Další možnost použití těchto desek je díky jejich vysoké tuhosti ve vlastní rovině na šikmých plochách do sklonu cca 20. Speciálním typem těchto drenáží, vyvinutým pro zelené dodatečně zateplované střechy, je Floratherm WD 65, 100, 120 nebo 180mm vysoký. Tyto drenážní desky mají certifikovaný tepelný odpor. Použití je analogické s deskami Floratec.

13 3. Elastrodrain Třetím typem drenáží jsou desky Elastodrain, které jsou vyrobeny z vulkanizovaného, resp. recyklovaného kaučuku. Tyto desky se používají především jako ochrana hydroizolace, kde nelze použít vysoký podsyp pod dlažbu. Betonová dlažba se může pokládat přímo na tuto drenáž nebo při použití filtrační textilie do štěrkopískového lože. Aby nedocházelo k přenosu substrátu do drenáže a potom dál do kanalizace, je nutné použít filtrační vrstvu, která propustí vodu ze substrátu do drenáže. Správné funkce se také zde dosáhne správnou volbou konkrétního typu filtrační textilie. V první řadě nesmí dojít ani po čase k zanesení filtrační textilie jemnými částmi substrátu, aby zde ve spojení s vodou nevznikla parotěsná vrstva, což by mohlo mít nepříznivý vliv na tepelně technické chování střechy. Toho lze dosáhnout jen použitím materiálů, které nejsou příliš chlupaté a tím také tlusté, jako jsou např. běžné geotextilie. Druhým hlediskem při správném výběru filtru je velikost mechanického zatížení. V této oblasti ZinCo nabízí celkem 4 druhy filtračních textilií, které zaručují, že časem se nezmění v parotěsnou vrstvu a liší se v odolnosti proti mechanickému poškození (např. od hrubého štěrku). Mnohé z toho, co se tradičně odehrává na rovné zemi, lze přesunout na střechy nebo na vršky podzemních garáží. ZinCo nabízí podle druhu využití pro každou střechu vhodné systémové řešení. V případě jakýchkoliv dotazů, požadavků na návrh řešení konkrétního projektu vám ZinCo poradí. Text: Ing. Vít Kocourek Foto a vyobrazení: ZinCo a Isodom ISODOM a.s., Hněvkovská 56/1225, 148 00 Praha 4 Příklady zelených střech realizovaných systémem ZinCo

Ozelenění strmých a valených střech 14 Optigrün Systém Optigrün se vyznačuje osvědčeným kompletním řešením nadstavby pro extenzívní a intenzívní osázení zelení u plochých a strmých střech - od ochrany kořenů a ochrannou tkaninu přes drenáže, filtrační tkaninu a substrát až po vegetaci. Na základě rozsáhlého sortimentu produktů je možné podle jednotlivých případů aplikace zvolit různé materiály. Firma Optigrún podporovala diplomovou práci VŠ Osnabrück, která zachycovala výzkumy strmých a valených střech na 50 objektech. Byla zaznamenána jejich poloha, konstrukce a vývoj vegetace. Ozelenění strmých střech zvláštnosti a obecná doporučení Od jakého sklonu hovoříme o strmých střechách, to není jednoznačně definováno. V praxi jsou za strmé považovány střechy se sklonem nad 30, v těchto šetřeních byly zohledněny střechy od 20, protože od této prahové hodnoty jsou doporučena konstrukční protismyková opatření podle směrnic FLL pro ozelenění střech. Zelené strmé střechy se musí oproti plochým střechám vyrovnávat s mnohem extrémnějšími podmínkami. Mezi ty patří např. sluneční svit a působení větru ale také jiné erozní vlivy a nebezpečí vysychání. I údržba, kterou je nutné provádět z důvodu sklonu ve ztížených podmínkách, má větší význam. Při projektování a provádění ozeleněné strmé střechy je třeba dbát především těchto bodů: Protismykové a protiskluzové zajištění Použití osvědčeného protismykového systému odolného proti povětrnostním vlivům. V prvé řadě je třeba vyzdvihnout protismykové prahy, umístěné pod střešní izolaci a pevně spojené s podkladní konstrukcí. Takto se zatížení z ozelenění přenáší na celou střešní plochu. Toto provedení vyžaduje včasné naprojektování a dobrého pokrývače. Statika podkladní konstrukce, resp. konstrukce okapu Je-li protismykový systém umístěn nad střešní izolaci na okapní nosník, který musí přenést veškeré zatížení z ozelenění v případě sklouznutí, musí být správně dimenzována především konstrukce okapu. Detailní řešení okapu a hřebene U okapu je třeba zohlednit výše uvedené smykové síly a především výskyt přebytečné vody. Je třeba naprojektovat štěrkový pás s drenážním potrubím nebo odvodňovací žlab. U hřebene je třeba dbát na to, že u sedlové střechy nemůže být hřeben špičatý a u pultové střechy je třeba upevnit vegetační rohož. V zásadě se nabízí úvaha, zda v oblasti hřebene není lepší zeleň vynechat, neboť je zde vystavena větrné erozi. Odvodnění U strmých střech je třeba v oblasti okapu počítat se zvýšeným množstvím vody. Vhodný substrát Používá se soudržný a polohově stabilní substrát s organickými součástmi, který nesmí být příliš hrubozrnný. Identifikace: Extenzívní substrát pro vícevrstvé konstrukce. Osázení vegetací Mělo by se provádět výhradně pomocí předpěstovaných vegetačních rohoží (s nosnou nehnijící vložkou). Přístup a zajištění proti pádu S volným venkovním přístupem na střechu nebo po žebříku a zajišťovacími body pro osobní zajištění je třeba počítat od začátku projektu. Různé varianty protismykového zajištění 50 zkoumaných strmých střech bylo zhotoveno 11 firmami v 19 variantách ozeleňovacích systémů pro strmé střechy. Tyto systémy lze rozdělit do tří skupin: 1. Bez konstrukčního protismykového zajištění 2. S konstrukčním protismykovým zajištěním se zatížením okapu 3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu Příprava pro ozelenění valené střechy 1. Bez konstrukčního protismykového zajištění Na trhu zelených střech existuje jen málo firem, které nenabízejí speciální systém protismykového zajištění, skládající se z prahu a nosníků. Ale zcela bez těchto opatření to také nejde. Trnová rohož: Jako protismykové zajištění se pokládá jednostranně kašírovaná tkaninová rohož s trny tak, že tkanina leží na střešní izolaci a rouno s nahodile orientovanými vlákny je vyplněno substrátem.

15 2. S konstrukčním protismykovým zajištěním a se zatížením okapu Od sklonu střechy 20 je dle směrnice FLL pro zelené střechy předepsáno použití konstrukčních opatření k protismykovému zajištění. Zásadní možností je, že protiskluzový systém se uloží nad střešní izolací na ochrannou a drenážní tkaninu. Zatížení ze zelené nadstavby je potom přenášeno okapním nosníkem, na což je třeba brát přednostně zřetel při jeho dimenzování a navrhování. Systém se zásuvným rastrem Systém se skládá z posuvných prahů a nosníků, které je možné do sebe zasunout; při větším sklonu střechy vždy v menších vzdálenostech Systém s háky, lany a prahy V tomto systému nahrazují nerezová ocelová lana posuvné nosníky použité u rastrového systému a umožňuje tak osázet zelení i zvlněné střechy, např. valené. Ozelenění šikmé střechy rodinného domu Segnitz 3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu Pro statiku a bezpečnost okapu a pro ozelenění jsou nejlepší ty protiskluzové systémy, které přenášejí smykové zatížení zeleně nejen na okap, ale na celou plochu střechy. To znamená, že protismykové zajištění se nachází pod střešní izolací. Izolované protismykové prahy Protismykové prahy ze dřeva, které jsou sešroubované se spodní konstrukcí a přes které je vedena izolace odolná proti kořenům. Pěstební nádoby Systém, při kterém se namísto střešních tašek zavěšují osázené nádoby. Shrnutí Jak vyplynulo z výsledků šetření u 50 ozeleněných strmých a valených střech, existují různé systémy, které jsou příslibem trvale funkčního řešení. Ozelenění střech v extrémních polohách už není pro odborníka při současném stavu techniky a rozumném vyprojektování žádným velkým problémem. Text: Dipl. Ing. Klaus Schiefler Foto: Optigrün International AG Golfhaus Erwang - zelená kupole Optigrün international AG Am Birkenstock 19 D-72505 Krauchenwies-Göggingen www.optigruen.de Landstrasser Hauptstrasse 71/2 A-1030 Wien www.optigruen.at

Střešní zahrada na objektu Alpha v komplexu BB Centrum v Michli Zhotovitel Král & Kurz zahradnické práce, s.r.o., Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5 Autor projektu: David Hora, DiS, Lenka Horová DiS Termín realizace: 2003 Celková plocha: 1200 m 2 na severní straně střechy. Dalším výrazným prvkem střechy je technologické zázemí oddělené akustickou zástěnou. Přístupem se nejprve dostáváme na hlavní terasu. Ta je umístěna na severovýchodním nároží střechy. Povrch terasy tvoří obdélníková dlažba na terčích. Terasa je doplněna o betonové kontejnery, ve kterých je vysázen zajímavý tis Taxus baccata Dowastoniana. Při východní straně zahrady vznikla kompozičně nejvýraznější část, kterou tvoří přírodní 16 1. místo v soutěži Sadovnické dílo roku 2005 Král & Kurz - zahradnické práce, s.r.o. Architektonické řešení Centrální část prostoru střechy objektu ALPHA prolíná světlík, který vystupuje až nad úroveň střešní zahrady. V architektuře celého objektu se prolínají táhlé křivky, které výrazně působí i v prostoru samotné střešní zahrady. Přístup do zahrady je vytvořen z prostor při světlíku porost borovic. Skupině dominuje Pinus silvestris Watererii. Už při výsadbě dosahovaly rostliny výšky 175 200 cm. Tyto stromy jsou podsazeny klečí (Pinus mugo) ve dvou výškových kategoriích 150 175 cm a 80 100 cm. Díky těmto vzrostlým sazenicím je již brzy po výsadbě skupina funkční a vypadá velmi efektně. Okraje jsou vytvořeny ze zakrslých odrůd borovic, skupin vřesů, vřesovců a okrasných travin. Kolem této husté výsadby borovic je vedena cesta s dřevěným povrchem, která pokračuje až na samotný cíp zahrady, kde je umístěna vyhlídková terasa na areál BB Centra. Tím se dostáváme do části zahrady, která je pohledově izolována od ostatních částí zahrady pomocí technického zázemí. Tak vzniká ojedinělé zákoutí, ze kterého máme přehled po celém areálu, ale ve kterém jsme na druhou stranu izolováni a obklopeni příjemnou výsadbou listnatých stromů (Acer platanoides Globosum ) s podsadbou keřů a trvalek.

17 Druhé takové zákoutí vzniká u zúženého konce světlíku. Toto zákoutí je opět pohledově odcloněno od centrální plochy a je řešeno detailní výsadbou trvalek. Trvalky doplňují stálezelené pokryvné rostliny a listnaté stromy (Acer platanoides Globosum ), které se kompozicí prolínají a působí jako spojovací článek. Možnost posezení v této části zahrady, stejně jako podél světlíku, nabízejí dřevěné lavice na opěrných zídkách. Celý prostor střešní zahrady je komponován tak, aby ihned po realizaci tvořil kompaktní celek s okamžitým účinkem. Rostliny byly pečlivě vybírány s ohledem na klimatické a půdní podmínky tohoto prostředí a díky velikostem, ve kterých byly sázeny a jejich hustotě při výsadbě je zahrada hned po založení plně funkční. Celá střešní zahrada je doplněna automatickým závlahovým systémem. Technické prvky Skladba vrstev střech pro pěstování rostlin je tvořena vrstvou drenážní a vrstvou vegetační. Schéma skladby vrstev: substrát (550 mm, v místě zídek 240 mm) geotextilie - 3 mm keramzit (liapor) 80-120 mm drenážní fólie - 12 mm V místech výsadby stromů byla do vegetační vrstvy jako zátěžová kotva pro výsadbu a pozdější prokořenění vložena KARI siť BSt 500, pozinkovaná, oka 150x150 mm. V určitých místech jsou sítě kotveny do opěrných zídek pomocí ocelových kotev. Pro maximální kvalitu a funkčnost navrhovaných sadových úprav jsou plochy vybaveny automatickou kapkovou závlahou, která doplňuje srážkový deficit a snižuje riziko vysychání. Po necelých třech letech po výsadbě je na střeše zelená oáza, kde probíhají obchodní jednání a zaměstnanci zde tráví přestávky. S využitím materiálů firmy Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o. připravila redakce

18 Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze do Rakouska Ve dnech 12. 14. května 2005 uspořádal exkurzi do Rakouska, jejíž hlavním tématem byly zelené střechy. Exkurze byla součástí grantu Zelená linie - přeshraniční spolupráce s rakouským svazem - a byla pořádána za finanční podpory Evropské unie. Steinbauer GmbH - partner firmy Optigrün - extenzivní zelená střecha Naše osmnáctičlenná skupina začala svou exkurzi ve Vídni, ve firmě Steinbauer GmbH, která je partnerským podnikem firmy Optigrün. Technické zázemí firmy sídlí na ulici Percostrasse č. 19. Zde nás přivítali zástupci firmy Steinbauer a pan Klinkenberg, který na exkurzi zastupoval firmu Optigrün. Na střeše haly vytvořila firma Steinbauer před osmi léty vzorovou extenzivní střešní zahradu. Dnes je to jednak ukázková zahrada pro klienty, a také si zde firma zkouší různé typy extenzivních zahrad. Seznámili jsme se i s činností a organizací firmy. Firma Steinbauer má 80 90 zaměstnanců a je rozdělena na tři skupiny. Jedna skupina realizuje střešní zahrady, druhá ošetřuje stromy a třetí skupina zakládá a udržuje zeleň Obytný blok Seitenberggasse 53-63 1160 Wien - intenzivní zelené střechy Další zastávkou byl blok domů na ulici Seitenberggasse. Zvenku nenápadná ulice, uvnitř oáza klidu. V obytném bloku čís 53 zmizela z vnitrobloku auta do podzemních garáží, na jejichž střechách od roku 2003, kdy byla rekonstrukce dokončena, vyrůstají na trávníku stromy a keře a kvetou trvalky. Část tohoto utěšeného prostoru je společná pro všechny nájemníky, část je rozdělena na soukromé zahrádky lemované živými ploty. Ve společné části dovádějí na hřišti a na kolové a koloběžkové dráze děti, soukromé zahrádky patří k bytům v prvním podlaží. Docela příjemně se na nich dá posedět. Výsadby stromů a keřů jsou soustředěny do elipsovitých záhonů, na kterých je podle vysázených druhů 30-70 cm vrstva substrátu. Když jsem se potom podívala na parkovou úpravu ze sedmého podlaží, kam jsem se pohodlně vyvezla výtahem, musela jsem uznat, že málokdo by si uvědomil, že se vlastně dívá na ozeleněnou střechu garáží. Také na tomto sedmém poschodí je ovšem na střeše zahrada. Částečně veřejná, částečně soukromá. Soukromé jsou malé zahrádky 4 x 4 m olemované opět živým plůtkem, které tentokrát patří k bytům v šestém podlaží, s nimiž jsou spojeny schody. Každý byt má tak svůj obývací pokoj pod širým nebem.na společné zelené střeše je pro všechny nájemníky nerezový bazén. U bazénu je travnatá plocha na slunění a lavičky. Objekt byl dokončen v létě roku 2003. Podle projektu Landschaftsarchitekturbüro Cejka vytvořila střešní zahrady firma Steinbauer.

19 Obytný blok Seitenberggasse 45-51 1160 Wien - intenzivní zelené střechy Šťastní obyvatelé ulice Seitenberggasse! O několik metrů dál totiž dokončili v roce 2004 v dalším vnitrobloku zahradu na střechách garáží a také soukromé zahrádky, které zde patří nájemníkům přízemních bytů. Na střeše podzemních garáží na výšce substrátu 35 cm rostly stromy, keře a trávník a navíc nás tam překvapilo ještě jezírko. Ani tam Jezírko umístěné na střeše podzemních garáží ovšem nechybělo dětské hřiště. Vzhledem k tomu, že vegetační úpravy byly dokončeny teprve na podzim roku 2004, zahrada působila ještě nehotovým dojmem. Při exkurzi jsme se dozvěděli, že investor tohoto objektu na závěr už šetřil, takže některé záměry se na střešních zahradách nezrealizovaly. Na střeše v sedmém podlaží si obyvatelé tohoto domu tentokrát mohou vylepšovat svou kondici na běžecké dráze. Autorem projektu ozelenění je Landschaftsarchitektur Gachowetz Lutz Zimmermann. Vegetační úpravy provedla opět firma Steinbauer GmbH. Dům s pečovatelskou službou - Haus der Barmherzigkeit Nedaleko tohoto komplexu jsme navštívili luxusní dům pro seniory. Zeleň je zde rozmístěna na několika terasách. Záhony na nich jsou vesměs elipsovité a jsou uspořádány tak, aby kolem nich mohli na vozících projíždět také méně mobilní pacienti.výška substrátu na záhonech osázených trvalkami a opatřených závlahou je 20-40 cm. Až rozkvetou, bude teprve dojem dokonalý. Na podzemních garážích jsou na násypu 80 cm substrátu stromy, keře a trávník. Zakázka byla dokončena v roce 2004. Návrh ozelenění: Ing. Büro Ivancsics, realizace Steinbauer GmbH Obytný dům Wiedner Hauptstrasse Wien Poslední naší zastávkou byl dům, jehož fasáda je porostlá pnoucími rostlinami i keři. Rostliny vyrůstají z nádob, ve kterých je 50 cm substrátu. Autorem stavby je architekt Rüdiger Lainer, autorem ozelenění LA Architekt DI Jakob Fina. Realizaci prováděla firma Steinbauer GmbH. Problematická je péče o rostliny. Část zeleně udržuje odborná firma, většina nádob je přístupných pouze z bytů a jak rostliny prospívají, to záleží na péči nájemníků. Někteří pečují vzorně, jiní bohužel vůbec ne.tomu ovšem odpovídá také kvalita zeleně. Ve vnitrobloku domu jsou na podzemních garážích stromy a trávník. Objekt byl dokončen v roce 2002-2003. Když nám v březnu pan Thomas Pree z firmy Halbartschlager na semináři v Hrotovicích ukazoval zelené střechy v Linci, rozhodli jsme se, že při další exkurzi nevynecháme tuto firmu, která je partnerem firmy Optigrün. Firma Halbartschlager realizovala mnoho zelených střech v nedalekém Linci. Tři z nich jsme navštívili. Naším zasvěceným průvodcem byl pan Bernd Klinkenberg - zástupce firmy Optigrün. Schachermayer 2010 Ausbaustufe 2, Schachermayerstr. 2-10, Linz Prvním navštíveným objektem byla firma Schachermayer, která od roku 2001 pokrývá střechy všech nově stavěných budov extenzivní zelení. Dnes je zde 10.000 m 2 ozeleněných plochých střech. Architektem zelených střech je firma Gessner, Linz, investorem Planbau Wellisch, Linz. Dodavatelem je firma Halbartschlager Dachgarten GmbH. Tyto extenzivní ploché střechy pokrývá 300 g ochranné rouno. Jako izolace byla použita folie Novotan. Teplá střecha se spádem 1 má po obvodu 50 cm široký a 8 cm vysoký štěrkový pás. Na střechách je použitá vrstva 8 cm Optigrün minerální substrát (M-schwer). Vlastní ozelenění bylo provedeno nástřikem. Střechy byly postupně dokončovány v letech 2001 2004.

20 Landesdienstleistungszentrum Linz, Bahnhofplatz 1, 4020 Linz Druhým navštíveným místem byla nová budova nedaleko nádraží. Na této budově je 9 000 m 2 extenzivních střech a 11 atrií s 5 000 m 2 intenzivního ozelenění. Autorem projektu byla firma Neumann und Steiner, Wien. Investorem Büro Kaufmann, Linz. Na extenzivní střechy byla do 10 cm vrstvy minerálního substrátu nastříknuta směs tvořená převážně rozchodníky (Sedum: Kräuter / Gräser). Na intenzivních střechách je použita drenážní rohož Optigrün Drainmatte Typ G, a 25 cm intenzivního substrátu (I-schwer). V místech, kde jsou vysazeny stromy, je až 80 cm intenzivního substrátu. Stavba byla realizována v říjnu 2003 září 2004. Tennishalle, Leonding Posledním místem, které jsme navštívili, byla tenisová hala v Leondingu. Zde je 3 000 m 2 střechy se sklonem 18. Střecha byla postavena v letech 1997 1998. Slouží jako pokusná plocha, kde se sleduje, jak se vyvíjí směs bylin a trav, která byla na střechu použita. Projektantem byl DI. Ferdinung Karl, investorem Büro Ing. Steinleitner, Linz. Na většině plochy střechy je 300 g ochranné rouno, substrát 15 cm (E-leicht). Ozelenění bylo prováděno nástřikem směsi Sedum/Kräuter/Gräser. Na závěr jsme se dozvěděli, proč je v Linci tolik zelených střech. Město Linec v uplynulých letech přispělo každému, kdo místo klasické zvolil zelenou střechu 35 % z nákladů na celou střechu. Střechy se samozřejmě kontrolovaly a poslední částku dostali majitelé zelených střech až po uplynutí 5 let. Text: Ing. Jana Šimečková, foto: archiv SZÚZ