BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/
Biosféra biosféra je celoplanetární ekosystém Země, který vyjadřuje souvislost života s geofyzikálními faktory nižším druhem ekosystému jsou geobiomy (biomy), které představují souhrn určitých klimatických podmínek (klimatopy), rostlinných a živočišných druhů geobiomy jsou na Zemi rozšířeny nejen zonálně v závislosti na vzdálenosti od rovníku a oceánu, ale i azonálně v závislosti na nadmořské výšce (orobiomy), takže se organizace orobiomu může podobat i vzdálenějším zonálním geobiomům
tropické deštné lesy rozšíření klima půda využití člověkem od rovníku po 10 0, Amazonie, Konžská pánev, JV Asie, SV Austrálie rovnoměrné rozložení srážek (2000-3000 mm/rok) a vyrovnaný chod teplot (průměrně kolem 25-27 0 C) rychlé chemické zvětrávání, půda má červenou barvu oblasti jsou osídleny většinou pouze přírodními národy, které uplatňují metodu kočovného zemědělství a provádějí těžbu exotického dřeva (mahagon, utile, sapele,...)
střídavě vlhké tropy - savany rozšíření klima půda význam pro člověka postupným přechodem přes tropické sezónní lesy navazují na tropické deštné lesy až po 20 0 s. a j. šířky, J Amerika (llanos, campos), největší je pás súdánské a sahelské savany, J část Brazílie, Madagaskar vydatné letní deště (100 mm/měsíc), suchá zima s výskytem požárů; průměrné teploty jsou sice podobné jako v TDL, ale mají větší amplitudu charakteristickým jevem jsou kamenné čáry (křemenité kameny v hloubce 50-200 cm, nad kterými žížaly a termiti vytřídili jemný materiál), mocné humusové horizonty a v období sucha se často vyskytují na povrchu železné slupky v tomto prostředí se v Africe začali vyvíjet první lidé (H. habilis, H. erectus)
pouště a polopouště rozšíření klima půda význam pro člověka mezi 20. a 30. rovnoběžkou (20 % pevnin), Sahara, Negev a Arabská poušť, Západoindická poušť, Sonora a Mohave, Atacama, Namib, Kalahari a Karroo, Austrálie výpar převyšuje množství srážek (méně než 200 mm/rok), teplota vzduchu při zemi je kolem 50 0 C, písek má až 70 0 C, žijí zde nomádské a lovecké kmeny, zemědělství na okrajích pouští vedlo k erozi půdy a desertifikaci
středozemní tvrdolisté lesy rozšíření mezi 30. a 40. rovnoběžkou, na západní straně kontinentů, tvoří pouze 2 % pevniny, Středozemí, Kalifornie, Chile, Kapsko, Austrálie klima suché léto, vlhká zima (100 mm/měsíc, celkový úhrn 500 600 mm/rok), průměrné teploty kolem 15 0 C, v zimě kolem 10 0 C, jen výjimečně je v noci pod nulou půda a povrch význam pro člověka krajinu tvoří střídající se nížiny a pahorkatiny, zemětřesení a vulkanismus jsou častým jevem, v podloží převažují vápence a dolomity, na svazích s lesním opadem převládají hnědé kambisoly, v rovinatějším terénu jsou velmi staré půdy terrarosa zbarvené hematitem, na prudších svazích došlo vlivem odlesnění k rychlé erozi a vzniku rendzin oblast rozvoje antických městských států i moderní průmyslové civilizace, kácení lesů pro potřeby zemědělství degradovalo krajinu na křovité a trnité matorraly
stepi rozšíření klima půda a povrch význam pro člověka v Euroasii mezi 45. a 55 0 s.š. (od Černého moře po Mongolsko), S Amerika (prérie) východně od Skalistých hor, J Amerika (pampy) v Argentině, Uruguayi suché klima s tuhou zimou (teplotní průměr kolem 5-9 0 C, léto denní i přes 30 0, ale v zimě jsou teploty hluboko pod nulou až kolem 20 0 C) a nízkým srážkovým úhrnem kolem 200 mm/rok rovinaté krajiny v nízkých nadm. výškách, v hlubokém podloží jsou magmatické i metamorfované horniny, ale matečnou horninou jsou sedimenty, především spraše (mladé hlinité sedimenty s vysokým obsahem vápníku), půdy mají silný humusový horizont (černozemě, feozemě, kaštanozemě) rozvíjely se zde první neolitické zemědělské kultury, mají zde své plané předky obilniny, které se zde dodnes pěstují na velkých plochách ( světové sýpky )
opadavé lesy rozšíření klima půda a povrch význam pro člověka většina území Evropy (bez Skandinávie, středozemní oblasti a SV Ruska), V Asie (Korea, V Číny, S Japonska), S Amerika (Velká jezera, V pobřeží), Chile průměrné roční teploty jsou kolem 10 0 C (v létě jsou teploty až kolem 20 0 C, v zimě má velký vliv vzdálenost od oceánu a teplotní průměry se pohybují kolem 0 0 C), srážky se pohybují mezi 500 až 1500 mm (letní měsíce jsou nejdeštivější) středohorské terény do 1000 m nebo podhůří vysokých pohoří; převažují zde 2 základní typy půd z kategorie hnědozemí (kambisoly hnědnutí braunifikací z uvolněného Fe, luvisoly obohacení B horizontu o jílové částice) úrodné půdy využívány již neolitickými zemědělci, produkce palivového a užitkového dřeva
tajgy rozšíření klima půda a povrch význam pro člověka na S polokouli mezi 50. a 70. rovnoběžkou, na severu omezeny polární hranicí lesa, pacifické pobřeží Kanady a USA, Aljaška, Skandinávie, Rusko krátké léto (méně než 4 měsíce s teplotou nad 10 0 C), velké teplotní amplitudy (až 100 0 C), nevysoký roční úhrn srážek (díky nízkému výparu jsou dostačující), maximum srážek v létě; významným faktorem jsou vichřice (vývraty, polomy) a oheň hromaděním surového humusu a tvorbou vyběleného eluviálního horizontu vznikají podzoly; při zvýšené hladině podzemní vody vznikají glejové p. a organosoly vedoucí k tvorbě rašelinišť nejsou zde vhodné podmínky pro trvalé osídlení, slouží jako zdroj stavebního a palivového dřeva a hnojiva z rašelinišť
tundra rozšíření klima půda a povrch význam pro člověka bezlesé krajiny mezi polární hranicí lesa a pólem, oblasti mezi ledovcovými oblastmi a mořem, azonální vysokohorské oblasti; severní okraj Eurasie a Severní Ameriky, Island teplotní průměry jsou pod 0 0 C, letní teploty se pohybují kolem 5 0 C, životní pochody probíhají díky vhodnému mikroklimatu v nízké vrstvě nad zemí a mělké vrstvě půdy, místo střídání dne a noci se střídá světlé léto a tmavá zima typická je přítomnost permafrostu, nižší výpar než srážky, trvale zamokřená půda v období tání, střídání teplot pod a nad nulou a pomalá mineralizace humusu, rozšířeny jsou glejové p., organosoly chov sobů, obživa díky zdrojům potravy v oceánech