Analýza vybraných dopadů pro uzavření obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR

Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Únor 2012 Analýza vybraných dopadů pro uzavření obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR 1

O B S A H... STRANA 1. EXECUTIVE SUMMARY... 3 2. POROVNÁNÍ EKONOMIK ČR, KOLUMBIE A PERU... 4 3. VÝZNAM VZÁJEMNÉHO OBCHODU Z POHLEDU ZŮČASTNĚNÝCH ZEMÍ... 7 3.1 Pohled ČR... 7 3.2 Pohled Kolumbie... 8 3.3 Pohled Peru... 9 3.4 Pohled EU... 10 4. STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU... 12 4.1 Kolumbie... 12 4.2 Peru... 14 5. VYBRANÉ POLOŽKY VZÁJEMNÉHO OBCHODU... 17 5.1 Banány... 17 5.2 Káva... 20 5.3 Osobní auta... 23 5.4 Stroje... 25 6. DOPADY ZMĚNY CEL NA VÝVOZ ČR... 27 7. ZÁVĚR... 30 8. PŘÍLOHA 1... 31 2

1. EXECUTIVE SUMMARY Uzavření obchodní dohody EU s Kolumbií a Peru povede k podstatné redukci celních sazeb a zároveň přispěje k odstranění některých obtížných netarifních překážek. V oblasti služeb, zakládání obchodní přítomnosti a veřejných zakázek patří dohoda k nejambicióznějším, které Komise vyjednala. Dohoda obsahuje také nové závazky v oblasti duševního vlastnictví, udržitelného rozvoje, hospodářské soutěže, technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření. Přínos ve výše uvedených oblastech se projeví také ve vztahu mezi ČR a Kolumbií a Peru, i když intenzita obchodních kontaktů s těmito zeměmi je, zejména vlivem teritoriálního umístění a částečně i charakteru ekonomik, nízká. Potenciálně je však příležitost spolupráci rozšířit na pozadí globalizačních turbulencí, které vyvolávají potřebu restrukturalizace ekonomik a trhů v podmínkách rostoucí konkurence. Úroveň a struktura ekonomik Peru a Kolumbie se značně liší od struktury české ekonomiky. HDP na obyvatele, po přepočtu na paritu kupní síly, je u těchto zemí téměř 3 x nižší oproti ČR. Podobně je tomu s úrovní hodinové produktivity práce, která je v Kolumbii 2,2 x nižší a v Peru 3,2 x nižší než v ČR. Vzájemný obchod mezi ČR a Kolumbií a Peru je velmi malý. Podíl přímého vývozu zboží z ČR do Peru v roce 2010 činil 0,022 % a do Kolumbie 0,017 %. V pořadí zemí, kam ČR vyváží, jim přísluší 84. a 92. místo. Jedná se však o poměrně rychle rostoucí ekonomiky, které díky své struktuře vytvářejí zajímavé příležitosti pro český export. Realizace Dohody o volném obchodu znamená na jedné straně postupné snižování výběru dovozního cla z těchto zemí, které bude více než kompenzováno otevřením trhu těchto zemí pro výrobky a služby z ČR. Dojde k postupnému zrovnoprávnění importních podmínek Kolumbie a Peru pro ČR (EU) s podmínkami, které existují pro USA a vybrané další obchodní partnery těchto zemí. Exportní příležitostí pro ČR budou i dodávky přes třetí země. Obchodní dohoda bude mít větší dopad na Kolumbii a Peru než na ČR, přičemž na obou stranách budou výrazně převyšovat pozitivní faktory. 3

2. POROVNÁNÍ EKONOMIK ČR, KOLUMBIE A PERU Základní charakteristiky ekonomik Kolumbie a Peru ve srovnání s ČR vychází z Ročenky světové konkurenceschopnosti IMD za rok 2011 (data převážně za rok 2010), které jsou mezinárodně porovnatelné a zároveň obsahují informaci o umístění v žebříčku konkurenceschopnosti (z 59 zemí) jak za ekonomiku celkem, tak i za jednotlivé oblasti ekonomiky. Počtem obyvatel (graf 2.1) se jedná o daleko větší země, když Kolumbie má 4,3 x více a Peru 2,8 x více obyvatel, než ČR. Úroveň ekonomiky, měřená v HDP na obyvatele po přepočtu na paritu kupní síly, je však u těchto zemí téměř 3 x nižší oproti ČR. Podobně je tomu s úrovní hodinové produktivity práce, která je v Kolumbii 2,2 x nižší a v Peru 3,2 x nižší než v ČR. Graf č. 2.1 Počet obyvatel a jejich struktura v roce 2010 (v mil. osob) 50 45 40 Pracující Ostatní obyvatelé 45,51 35 30 23,73 47,9% 29,46 25 20 13,10 44, 15 10,52 10 21,78 52,1% 5,25 49,9% 16,36 5 5,27 50,1% 0 ČR Kolumbie Peru Pramen: propočet MPO z dat IMD 55, Mezi Kolumbií a Peru je velký rozdíl v míře nezaměstnanosti (Kolumbie 11,8 %, Peru jen 3,7 %, přitom ČR 7,3 %), na což má vliv také míra ekonomické aktivity, kdy podíl pracujících na celkové populaci činí v Kolumbii jen 47,8 %, zatímco v Peru 55,5 % (v ČR 50 %). To se také je také jedním z faktorů rozdílné dynamiky ekonomiky, kdy Peru vykázalo v roce 2010 reálný meziroční růst HDP 8,8 % a Kolumbie jen 4,3 %. V ČR byl růst pouze 2,2 % - významným faktorem je úroveň ekonomiky, kdy méně vyspělé země dosahují vyššího růstu. Míra inflace byla v roce 2010 shodná v Peru a ČR (1,5 %), v Kolumbii byla vyšší (3,2 %). Ve struktuře ekonomiky podle sektorů jsou si Kolumbie a Peru dosti podobné vysokým podílem zemědělství na HDP (graf 2.2) a shodným podílem všech sektorů na exportu. Peru svým podílem na zaměstnanosti v zemědělství výrazně převyšuje Kolumbii. V ČR má význačný podíl na vývozu sektor průmyslu (80 %), avšak Kolumbie, ani Peru svým podílem tohoto sektoru daleko za ČR nezaostávají (Kolumbie 73 %, Peru 72 %). Přehled o úrovni produktivity práce podle sektorů dává graf č. 2.3. 4

Graf č. 2.2 HDP a jeho struktura v roce 2010 (v mld. USD) Zemědělství Průmysl Služby 300 288,1 250 200 192,3 175,7 61% 150 100 117,3 61% 153,8 90,7 59% 50 92,2 32% 71,2 37% 49,2 32% 0 3,8 2% 20,2 7% 13,8 9% ČR Kolumbie Peru Pramen: propočet MPO z dat IMD Graf č. 2.3 Produktivita práce v roce 2010 (v tis. USD na hlavu) Celkem Zemědělství Průmysl Služby 60 53,9 52,0 53,2 50 40 30 36,8 36,8 32,7 20 19,6 21,8 16,7 19,0 10 8,5 4,6 0 Pramen: propočet MPO z dat IMD ČR Kolumbie Peru Podílem exportu na HDP je Kolumbie (14 %) a Peru (23 %) daleko za ČR (69 %). Z hlediska bilance zahraničního obchodu se zbožím v poměru k HDP se však relace mezi sledovanými zeměmi mění, kdy Peru a ČR dosahují stejného podílu 3,5 %, zatímco Kolumbie dosáhla záporné hodnoty -0,3 %. U podílu komerčních služeb na HDP byly výsledky u všech zemí záporné, s podobnými hodnotami. Rovněž bilance běžného účtu k HDP byla u všech zemí záporná. Z hlediska obchodní otevřenosti ekonomiky, vyjádřené ukazatelem Tarifní bariéry dovozu (míra uplatnění doložek nejvyšších výhod) je v Ročence konkurenceschopnosti (data za rok 2009) uvedena ČR na 12 místě (z 59 zemí), přičemž Peru na 36 a Kolumbie na 55 místě. V tabulce 2.1 jsou přehledně uvedeny základní charakteristiky ČR, Kolumbie a Peru. 5

Tabulka 2.1 Základní ekonomické charakteristiky ČR Kolumbie Peru 2010 pořadí (z 59) 2010 pořadí 2010 pořadí Celková konkurenceschopnost 30 46 43 HDP mld. (USD) 192,3 42 288,1 32 153,8 45 HDP/obyv. PPP (USD) 26 073 31 9 376 51 9 294 52 HDP mezir. růst s.c. (%) 2,2 38 4,3 21 8,8 8 Prod. práce hod. (HDP,PPP, USD) 28,45 33 12,65 49 8,74 53 Počet obyvatel (mil.) 10,52 36 45,51 20 29,46 24 Míra nezaměstnanosti (%) 7,3 28 11,8 49 3,7 6 Počet pracujících (mil.) 5,27 34 21,78 19 16,36 24 Bilance BÚ/HDP (%) -3,8 51-3,1 46-1,5 36 Bilance ZO zboží /HDP (%) 3,5 23-0,3 32 3,5 22 Bilance kom. služ./hdp (%) -0,9 44-1,3 49-1,1 46 Export zboží/hdp (%) 69,13 9 13,82 55 23,12 42 Tarifní bariéry dovozu (%, 2009) 5,3 12 12,5 55 5,5 36 Směnné relace (2000=100) 106,5 20 133,7 8 135,0 6 PZI příliv (mld. USD) 6,78 29 6,8 30 7,3 27 PZI odliv (mld. USD) 1,7 40 6,5 30 0,2 51 Inflace (%) 1,5 15 3,2 39 1,5 17 Ekon. sektory (% HDP) - zemědělství 2 7 9 - průmysl 37 32 32 - služby 60 61 59 Ekon. sektory (% exportu) - zemědělství 5 16 16 - průmysl 80 73 72 - služby 15 11 12 Ekon. sektory (% na zam.2009) - zemědělství 3,5 18,6 32,8 - průmysl 37,1 19,4 15,7 - služby 59,3 62,0 51,5 Prod. práce (PPP, USD) - zemědělství 36 774 8 485 4 556 - průmysl 53 898 36 757 32 704 - služby 53 201 21 773 19 035 Pramen: IMD World Competitiveness Yearbook 2011 6

3. VÝZNAM VZÁJEMNÉHO OBCHODU Z POHLEDU ZŮČASTNĚNÝCH ZEMÍ 3.1 Pohled ČR Vzájemný obchod mezi ČR a Kolumbií a Peru je velmi malý. Podíl přímého vývozu zboží z ČR do Peru v roce 2010 činil 0,022 % a do Kolumbie 0,017 %. V pořadí zemí (destinací) 1, kam ČR vyváží, jim přísluší 84. a 92. místo (graf 3.1.1). Graf č. 3.1.1 Podíly států (destinací) na vývozu ČR v roce 2010 4 3 3 Pořadí 1 (z 204 destinací) 31,9 2 2 1 1 8,78% Pořadí 3 Pořadí 4 6,1 5,37% 4,88% Pořadí 84 Pořadí 92 Německo Slovensko Polsko Francie Velká Británie 0,022% 0,017% Peru Kolumbie V dovozu je situace obdobná, kdy podíl Kolumbie je 0,026% a Peru 0,013%. Také pořadí je nízké, a to 68. u Kolumbie a 78. u Peru (graf 3.1.2). Vedle přímého zbožového obchodu s uvedenými zeměmi hraje významnou roli nepřímý obchod (přes třetí země), který zejména v dovozu do ČR výrazně překračuje objem přímého obchodu (graf 3.1.3). Nepřímý obchod má dvě podoby: obchodní a zpracovatelskou. Obchodní podoba představuje dodávky zboží do obchodní centrály v určité zemi, které jsou dále distribuovány do dalších zemí regionu s tím, že exportér ze země původu neví, ve které zemi zboží skončí. Konečný dovozce však může rozlišit zemi původu a zemi odeslání. Zpracovatelskou podobu nepřímého obchodu představují subdodávky (polotovary, součásti), které jsou exportovány do země finálního zpracování výrobku a odtud pak do třetích zemí. Vývozce subdodávek nezná, ve které zemi skončí jeho produkty, podobně konečný dovozce nezná rozsah a původ subdodávek finálního výrobku. Metodicky se propočty dělají pomocí I/O tabulek za jednotlivé země. Struktura jednotlivých složek zahraničního obchodu ČR s Kolumbií a Peru je zobrazena v grafu č. 3.1.3. 1 Označení destinace je pravděpodobně vhodnější, i když se většinou jedná o samostatné státy, ale např. Čína je zde v několika podobách ČLR, Honkong a Macao, nebo vedle Velké Británie se vyskytují některé její ostrovy či bývalé kolonie. 7

Graf č. 3.1.2 Podíly států (destinací) na dovozu ČR v roce 2010 3 Pořadí 1 (z 223 destinací) 25,5 2 2 1 1 12,2 6,4 Německo Čína Polsko Ruská Federace Pořadí 3 Pořadí 4 5,42% 5,18% Pořadí 68 Pořadí 78 0,026% 0,013% Slovensko Kolumbie Peru Nepřímý vývoz zboží z ČR do Kolumbie v roce 2010 mírně přesáhl objem přímého vývozu, přičemž šlo jen o zpracovatelský charakter vývozu (subdodávky finálním výrobcům ve třetích zemích). Nepatrný záporný objem obchodního charakteru představuje reexport (z Polska). U dovozu je zřejmá naprostá převaha nepřímého dovozu nad přímým dovozem u obou sledovaných zemí a to jen obchodní povahy. Jedná se zejména o dovoz kávy a tropického ovoce prostřednictvím centrál ve třetích zemích. I po započtení nepřímého zahraničního obchodu, zůstává podíl Kolumbie a Peru v zahraničním obchodě ČR velmi malý. Graf č. 3.1.3 Vzájemný obchod v roce 2010 (v mil. USD) 60 Přímý Přes třetí země Prostřednictvím zpracování ve třetích zemích 50 14,0 40 30 24,2 15,0 20 10 23,1 29,0 30,2 12,2 0-0,8 2,2 3,5-10 Vývoz ČR do Kolumbie 3.2 Pohled Kolumbie Vývoz ČR do Peru Dovoz ČR z Kolumbie Dovoz ČR z Peru Podobně i z hlediska vývozu Kolumbie hraje ČR v teritoriální struktuře zahraničního obchodu svým podílem 0,005 % malou roli a je v pořadí na 88 místě (graf č. 3.2.1). Významné je druhé místo EU 27, jehož je ČR součástí. Dominantním partnerem jsou USA. 8

Graf č. 3.2.1 Podíly států (destinací) na vývozu Kolumbie v roce 2010 5 4 4 3 3 2 2 1 1 Pořadí 1 (z 171 destinací) 43,0 12,49% Pořadí 3 Pořadí 4 4,94% 4,58% 3,57% Pořadí 88 0,00 USA EU27 Čína Ekvádor Venezuela ČR V teritoriální struktuře dovozu Kolumbie jsou podíly ČR i EU 27 mírně vyšší, než u vývozu (graf č. 3.2.2). Graf č. 3.2.2 Podíly států (destinací) na dovozu Kolumbie v roce 2010 3 2 Pořadí 1 (z 190 destinací) 25,89% 2 1 Pořadí 3 13,9 13,46% 1 Pořadí 4 9,48% 5,82% 0,05 USA EU27 Čína Mexiko Brazílie ČR 3.3 Pohled Peru 5 V zahraničním obchodě Peru je patrný rozdíl v jeho teritoriální struktuře vývozu a dovozu. Zatímco ve vývozu z Peru zaujímá EU 27 první pořadí před USA a Čínou, přičemž ČR je na 72. pozici (graf č. 3.3.1), u dovozu Peru je EU 27 až na třetím místě za USA a Čínou, avšak ČR poskočila na 43. místo (graf č. 3.3.2). 9

Graf č. 3.3.1 Podíly států (destinací) na vývozu Peru v roce 2010 2 Pořadí 1 (z 168 destinací) 17,81% Pořadí 3 16,44% 15,47% 1 Pořadí 4 1 10,96% 9,47% Pořadí 72 0,01 EU27 USA Čína Švýcarsko Kanada ČR Graf č. 3.3.2 Podíly států (destinací) na dovozu Peru v roce 2010 2 Pořadí 1 (z 183 destinací) 16,58% 1 14,58% 1 Pořadí 3 9,02% Pořadí 4 6,21% 4,0 Pořadí 43 0,12 USA Čína EU27 Brazílie Ekvádor ČR 3.4 Pohled EU V teritoriální struktuře vývozu EU 27 zaujímá Kolumbie 45. místo (0,29 %) a Peru 57. místo (0,17 %), při dominanci USA (graf č. 3.4.1). 10

Graf č. 3.4.1 Podíly států (destinací) na vývozu EU27 v roce 2010 2 Pořadí 1 (z 204 destinací) 17,97% 1 1 8,39% Pořadí 3 7,89% Pořadí 4 6,42% 4,54% Pořadí 45 7 USA Čína Švýcarsko Ruská Federace 0,29% 0,17% Turecko Kolumbie Peru Ve struktuře dovozu EU 27 bylo pořadí Peru a Kolumbie příznivější (Peru 41., Kolumbie 43.), přičemž vedoucí roli převzala Čína (graf 3.4.2). Graf č. 3.4.2 Podíly států (destinací) na dovozu EU27 v roce 2010 2 Pořadí 1 (z 205 destinací) 2 18,91% 1 1 11,36% Pořadí 3 10,39% Pořadí 4 5,71% 5,3 Pořadí 41 Pořadí 43 Čína USA Ruská Federace 0,34% 0,32% Švýcarsko Norsko Peru Kolumbie 11

4. STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 4.1 Kolumbie V komoditní struktuře 2 vývozu z ČR do Kolumbie dominují dopravní prostředky a dále průmyslové a investiční dodávky. Po započtení nepřímého vývozu se objem přímého vývozu u dopravních prostředků, průmyslových dodávek a nejvíce u spotřebního zboží sníží (graf č. 4.1.1), protože se jedná o reexporty obchodního charakteru ze třetích zemí (v grafu mají záporné hodnoty). Na druhé straně se výrazně zvýší vývoz investičního zboží, které má zpracovatelský charakter a realizuje se ve formě subdodávek přes třetí země. Je patrné, že přes ČR prochází spotřební zboží, dopravní prostředky a průmyslové dodávky původem z jiných zemí. Naproti tomu je investiční zboží, které ČR dodalo do třetí země, a to skončilo v Kolumbii. V komoditní struktuře dovozu převládá spotřební zboží a potraviny, přičemž převažuje nepřímý dovoz ze třetích zemí (graf. č. 4.1.2). Přímý vývoz Kolumbie do ČR je malý. Většina potravin, nespecifikovaného zboží, průmyslového zboží a průmyslových dodávek z Kolumbie směřovala většinou do přístavů a odtud zboží teprve putovalo do ČR. Graf č. 4.1.1 Vývoz ČR do Kolumbie v roce 2010 (v tis. USD) Nespecifikované zboží Spotřební zboží Dopravní prostředky Investiční zboží Paliva a maziva Průmyslové dodávky Potraviny a nápoje -4 000-2 000 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 Potraviny a nápoje Průmyslové dodávky Paliva a maziva Investiční zboží Dopravní prostředky Spotřební zboží Nespecifikova né zboží Přímý 1 314 5 579 1 5 141 6 780 4 048 105 Přes třetí země -4-1 015 2 3 796-1 264-2 178 19 Vývoz ČR do Kolumbie (graf 4.1.3) v období 2000 až 2010 byl až na výkyv v roce 2004 stabilní. Také se realizoval většinou přímo a ne přes třetí země. Naproti tomu dovoz se realizuje především prostřednictvím třetích zemí (graf 4.1.4). Dovoz rostl do roku 2004 a pak nastalo jeho skokové snížení. Pravděpodobně velký vliv na vzájemný obchod měl vstup ČR do EU. Saldo vzájemného obchodu z hlediska ČR je neustále v záporu (graf 4.1.5) a to jak vykazované v přeshraniční statistice ČR (Vývoz do Kolumbie podle země určení zboží minus dovoz z Kolumbie podle země původu zboží), tak i skutečné celkové saldo (Celkový vývoz 2 Byla použita klasifikace zboží WTO podle širších ekonomických kategorií (BEC). Podrobněji v příloze 1. 12

ČR do Kolumbie podle země původu zboží v dovozu Kolumbie minus dovoz z Kolumbie podle země původu zboží). Graf č. 4.1.2 Dovoz ČR z Kolumbie v roce 2010 (v tis. USD) Přímý Přes třetí země Nespecifikované zboží Spotřební zboží Dopravní prostředky Investiční zboží Paliva a maziva Průmyslové dodávky Potraviny a nápoje 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 Potraviny a nápoje Průmyslové dodávky Paliva a maziva Investiční zboží Dopravní prostředky Spotřební zboží Nespecifikova né zboží Přímý 357 395 0 1 0 1 395 0 Přes třetí země 27 244 260 0 33 89 2 061 3 382 Graf č. 4.1.3 Vývoz ČR do Kolumbie (v tis. USD) 40 35 Přímý Přes třetí země 30 25 24,2 20 0,3 15 10 5 0-5 6,5-1,0 13,9-4,7 18,4-7,9 3,0 7,8 15,4 18,0 18,2-2,1-2,0 21,9-0,1 19,3 19,0 23,1-1,2-0,8-10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf č. 4.1.4 Dovoz ČR z Kolumbie (v tis. USD) Přímý Přes třetí země 60 50 40 30 38,1 43,8 26,7 20 34,2 30,2 27,3 25,1 27,7 18,3 16,9 23,4 10 12,4 8,3 2,0 1,4 1,4 1,0 2,4 3,7 5,0 0 1,5 2,2 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 13

Graf č. 4.1.5 Saldo ČR - Kolumbie (v tis. USD) 0-5 -10-15 -12,6-10,7 Celkem -9,1 Vykazované -2,4-8,1-1,4-6,4-15,7-5,9-8,7-9,3-12,2-20 -25-30 -22,8-25,7-18,7-20,0-27,4-25,4-30,9-32,5-23,7-35 -40-45 -50-47,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 4.2 Peru V komoditní struktuře vývozu z ČR do Peru dominují investiční dodávky, a to jak přímo, tak i přes třetí země (graf č. 4.2.1). Nepřímý vývoz zboží z ČR do Peru má stejný objem jako přímý vývoz. V jeho struktuře mírně převládá obchodní charakter (např. výrobky elektronického průmyslu obchodované přes centrálu v jiné zemi). Graf č. 4.2.1 Vývoz ČR do Peru v roce 2010 (v tis. USD) Nespecifikované zboží Spotřební zboží Dopravní prostředky Investiční zboží Paliva a maziva Průmyslové dodávky Potraviny a nápoje -5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 Potraviny a nápoje Průmyslové dodávky Paliva a maziva Investiční zboží Dopravní prostředky Spotřební zboží Nespecifiko vané zboží Přímý 795 5 055 0 17 427 1 985 2 642 873 Přes třetí země -381 719 3 16 489-886 -846 47 V dovozu výrazně převažuje dovoz potravin a nápojů (graf č. 4.2.2), který se uskutečňuje především přes třetí země. Vývoj vývozu z ČR do Peru v období 2000 až 2010 roste a současně také roste podíl vývozu přes třetí země (graf č. 4.2.3). Celkový dovoz ČR z Peru také v daném období roste (graf č. 4.2.4) a probíhá převážně přes třetí země. 14

Jak ve vývozu, tak i v dovozu, se do obchodu s Peru nepromítl tak výrazně vstup ČR do EU jako tomu bylo v případě Kolumbie. Saldo vzájemného obchodu se drželo mírně pod nulou a v roce 2009 a následně v roce 2010 se vyšplhalo do kladných hodnot (graf č. 4.2.5). Graf č. 4.2.2 Dovoz ČR z Peru v roce 2010 (v tis. USD) Nespecifikované zboží Spotřební zboží Dopravní prostředky Investiční zboží Paliva a maziva Průmyslové dodávky Potraviny a nápoje 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 Potraviny a nápoje Průmyslové dodávky Paliva a maziva Investiční zboží Dopravní prostředky Spotřební zboží Nespecifiko vané zboží Přímý 1 116 2 295 0 25 0 96 0 Přes třetí země 8 920 2 428 0 21 0 435 0 Graf č. 4.2.3 Vývoz ČR do Peru (v tis. USD) 50 Přímý Přes třetí země 40 15,0 30 20 10 0 1,8 2,5 1,4 3,9 3,8 5,8 5,3 3,4 10,2-1,8 10,0 4,5 6,2 7,8 6,2 10,5 8,5 5,6 15,1 15,2 29,0-10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 15

Graf č. 4.2.4 Dovoz ČR z Peru (v tis. USD) 20 Přímý Přes třetí země 18 16 14 12 14,1 10 15,0 12,2 8 11,2 12,4 6 10,5 9,5 9,1 4 8,0 6,7 7,5 2 4,5 3,5 2,3 0,1 0,8 0,4 0,6 0,8 1,1 1,7 1,6 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf č. 4.2.5 Saldo ČR - Peru (v tis. USD) Celkem Vykazované 30 25 24,6 20 15 13,2 10 5,2 5,3 5 3,5 1,3 0,3-4,8 0,3 0-1,6-4,3-4,5-1,8-1,5-3,0-2,4-5,4-5,7-5 -3,6-3,5-8,0-6,3-10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 16

5. VYBRANÉ POLOŽKY VZÁJEMNÉHO OBCHODU 5.1 Banány Dominantní skupinou dovozu z Kolumbie i Peru jsou potraviny a nápoje. Dominantní položkou v dovozu z Kolumbie jsou banány. Peru je také velkým vývozcem banánů, nikoli však do ČR. V grafu 5.1.1 je podíl jednotlivých států na dovozu banánů do ČR v roce 2010. Největším dovozcem byla Francie (dovoz z Francouzské Guyany). Na druhém místě je Kolumbie a Peru je až na 16. místě. Graf č. 5.1.1 Podíl na dovozu banánů do ČR v roce 2010 2 Pořadí 1 (z 28 destinací) 2 19,44% 16,96% 1 1 Pořadí 3 10,84% Pořadí 4 9,82% 8,77% Pořadí 16 Francie Kolumbie Pobřeží slonoviny 0,04% Ekvádor Panama Peru V grafu 5.1.2 jsou kg ceny dovozů. Pod průměrem je pouze Francie. Na ostatní dovozce, protože jsou mimo EU, se pravděpodobně vztahují tarifní či netarifní překážky dovozu a proto jejich kg ceny jsou výrazně vyšší než u Francie. Odstranění těchto bariér na straně Kolumbie a Peru by pravděpodobně snížilo jejich ceny a tím by mohlo dojít k navýšení objemu dodávek v kg. V grafech 5.1.3 a 5.1.4 jsou podíly dovozců banánů do EU27 a průměrné ceny těchto dovozů. Zajímavé je, že dovozní cena do EU27 je u Kolumbie vyšší než u dovozů z Kolumbie do ČR asi ČR dováží z Kolumbie méně kvalitní banány než je průměr EU27. U Peru je situace opačná. Pro EU27 je Kolumbie hlavním mimo evropským dodavatelem banánů. Když se podíváme na vývoz banánů z Kolumbie (graf 5.1.5) a z Peru (graf 5.1.6) je patrný dominantní podíl EU27 a USA. Liberalizace dovozu do EU27 je určitě pro Kolumbii i Peru výhodná. Také je výhodná pro evropské státy neprodukující banány. V grafech 5.1.7 a 5.1.8 jsou vývozní ceny banánů z Kolumbie a z Peru. Z těchto cen lze usuzovat, že odstranění bariér by mohlo vést ke srovnatelné ceně na trhu ČR banánů z Kolumbie s cenou banánů z Francie. Výrazně vyšší cena banánů z Peru je dána tím, že se jedná o biobanány. 17

Graf č. 5.1.2 Dovozní ceny banánů do ČR (USD/kg) 2,00 1,80 1,74 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,68 0,75 0,84 0,69 0,77 0,60 0,40 0,46 0,20 0,00 Celkem Francie Kolumbie Pobřeží slonoviny Ekvádor Panama Peru Graf č. 5.1.3 Podíl na dovozu banánů do EU27 v roce 2010 3 3 2 Pořadí 1 (z 28 destinací) 28,7 25,4 2 1 Pořadí 3 15,94% 1 Pořadí 4 7,53% 5,57% Pořadí 11 1,36% Kolumbie Ekvádor Kostarika Dominikánská republika Pobřeží slonoviny Peru Graf č. 5.1.4 Dovozní ceny banánů do EU27 (USD/kg) 1,00 0,98 0,90 0,80 0,80 0,88 0,75 0,76 0,91 0,84 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 Celkem Kolumbie Ekvádor Kostarika Dominikánská republika Pobřeží slonoviny Peru 18

Graf č. 5.1.5 Vývoz banánů z Kolumbie v roce 2010 8 Pořadí 1 (ze 17 destinací) 7 68,01% 6 5 4 3 31,11% 2 1 Pořadí 3 Pořadí 4 0,24% 0,09% 0,09% EU27 USA Japonsko Hol.Antily Sýrie Graf č. 5.1.6 Vývoz banánů z Peru v roce 2010 7 65,53% 6 Pořadí 1 (ze 13 destinací) 5 4 3 2 23,68% Pořadí 3 1 8,77% Pořadí 4 1,61% 0,26% EU27 USA Japonsko Kanada Ekvádor Graf č. 5.1.7 Vývozní ceny banánů z Kolumbie (USD/kg) 0,60 0,57 0,50 0,40 0,42 0,41 0,42 0,42 0,30 0,20 0,22 0,10 0,00 Celkem EU27 USA Japonsko Hol.Antily Sýrie 19

Graf č. 5.1.8 Vývozní ceny banánů z Peru (USD/kg) 0,70 0,68 0,63 0,62 0,60 0,63 0,63 0,64 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 Celkem EU27 USA Japonsko Kanada Ekvádor 5.2 Káva Dominantní položkou v dovozu z Kolumbie i z Peru je káva. V grafu 5.2.1 je podíl jednotlivých států na dovozu kávy do ČR v roce 2010. Největším dovozcem byly státy nepěstující kávu, ale ve kterých jsou firmy balící kávu přivezenou do přístavů (Polsko, Německo, Rakousko, Itálie). Jediný pěstitel kávy je Brazílie na třetím místě. Peru je 8. a Kolumbie až 15. S velkou pravděpodobností je v balírnách použita i káva z Kolumbie či z Peru, ale neumíme ji identifikovat. V grafu 5.2.2 jsou kg ceny dovozů do ČR. Graf č. 5.2.1 Podíl na dovozu kávy do ČR v roce 2010 2 2 Pořadí 1 (ze 70 destinací) 21,74% 1 Pořadí 3 13,06% 12,0 1 Pořadí 4 6,89% 6,08% Pořadí 8 3,7 Pořadí 15 1,21% Polsko Německo Brazílie Rakousko Itálie Peru Kolumbie V grafu 5.2.3 je dovoz kávy podle zemí do EU27. Největším dovozcem je Brazílie. Překvapivě druhým dovozcem je Švýcarsko. Pravděpodobně se jedná už o balenou kávu. Peru je čtvrté a Kolumbie až šestá. V grafu 5.2.5 jsou dovozní ceny kávy. Výrazně vyšší cena Švýcarské kávy potvrzuje předpoklad, že jde o balenou kávu. Káva z Peru a z Kolumbie je dražší, pravděpodobně jde o lepší druhy, a proto by snížení cel výrazně pomohlo zvýšení prodejů do EU27. 20

Graf č. 5.2.2 Dovozní ceny kávy do ČR (USD/kg) 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 3,67 3,08 5,58 3,18 4,16 4,46 4,86 2,00 1,00 107,02 0,00 Celkem Polsko Německo Brazílie Rakousko Itálie Peru Kolumbie Graf č. 5.2.3 Podíl na dovozu kávy do EU27 v roce 2010 3 Pořadí 1 (ze 123 destinací) 32,11% 3 2 2 1 Pořadí 3 1 10,57% 10,2 Pořadí 4 6,98% 6,3 Pořadí 6 4,67% Brazílie Švýcarsko Vietnam Peru Honduras Kolumbie Graf č. 5.2.4 Dovozní ceny kávy do EU27 (USD/kg) 5,00 4,44 4,50 4,15 4,00 3,50 3,50 3,09 3,07 3,00 2,50 2,00 1,50 1,62 1,00 0,50 32,31 0,00 Celkem Brazílie Švýcarsko Vietnam Peru Honduras Kolumbie 21

Když se podíváme na vývoz kávy z Kolumbie (graf 5.2.5) je patrný dominantní podíl USA a EU27 a z Peru (graf 5.2.6) je patrný dominantní opačně podíl EU27 a pak USA. Snížení dovozních cel do EU27 je určitě pro Kolumbii i Peru výhodné. Graf č. 5.2.5 Vývoz kávy z Kolumbie v roce 2010 4 4 3 Pořadí 1 (ze 48 destinací) 39,76% 3 2 2 25,18% Pořadí 3 19,47% 1 1 Pořadí 4 7,77% 3,44% USA EU27 Japonsko Kanada Korea Graf č. 5.2.6 Vývoz kávy z Peru v roce 2010 7 Pořadí 1 (z 28 destinací) 63,67% 6 5 4 3 24,52% 2 1 Pořadí 3 Pořadí 4 3,36% 2,49% 1,4 EU27 USA Korea Kanada Japonsko V grafech 5.2.7 a 5.2.8 jsou vývozní ceny kávy z Kolumbie a z Peru. Z těchto cen a cen dovozů do EU27 lze usuzovat, že obě země přeprodávají kávu i z jiných zemí. 22

Graf č. 5.2.7 Vývozní ceny kávy z Kolumbie (USD/kg) 5,00 4,63 4,65 4,66 4,60 4,56 4,57 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Celkem USA EU27 Japonsko Kanada Korea Graf č. 5.2.8 Vývozní ceny kávy z Peru (USD/kg) 3,50 3,00 2,87 2,95 2,82 2,70 3,17 2,95 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Celkem EU27 USA Korea Kanada Japonsko 5.3 Osobní auta Perspektivní položkou českého vývozu jsou osobní auta a to především do Kolumbie. V grafu 5.3.1 je vývoz osobních aut z ČR. V grafu je prvních pět hlavních odběratelů plus Kolumbie a Peru. Vývoz do Kolumbie byl v roce 2010 537 aut a do Peru 72 aut. V grafu 5.3.2 je dovoz osobních aut Kolumbií a v grafu 5.3.3 Peru. Ani do jedné země není EU27 výrazným dovozcem a v rámci EU27 ČR je přímo outsiderem. I z pohledu EU27 nejsou Kolumbie a Peru významné trhy (graf 5.3.4). Odbourání obchodních bariér povede pravděpodobně k navýšení dovozů z EU27 a v rámci toho i z ČR. Perspektiva pro ČR je také ve zvýšení subdodávek pro ostatní vývozce z EU27. Velké rozdíly v kusech dovezených a vyvezených aut jsou dány metodikou statistiky zahraničního obchodu (vývozy přes třetí země). Např. z ČR bylo do Peru vyvezeno 72 aut, ale ne všechna tato auta byla vyrobena v ČR. Peru naproti tomu eviduje dovoz 11 aut vyrobených v ČR. 23

Graf č. 5.3.1 Podíl na vývozu osobních aut z ČR v roce 2010 (ks, podíly v USD) 2 23,06% 179 794 kusů 2 1 1 96 544 kusů 108 283 kusů 8,82% 8,8 71 739 kusů 6,23% 62 811 kusů 5,51% 537 kusů 72 kusů Německo Velká Británie 0,0 0,01% Francie Itálie Holandsko Kolumbie Peru Graf č. 5.3.2 Dovoz osobních aut do Kolumbie v roce 2010 (ks, podíly v USD) 3 2 40 836 kusů 24,78% 2 1 1 22 014 kusů 17,67% 17 855 kusů 15,41% 8 736 kusů 9,77% 10 208 kusů 9,1 276 kusů 0,23% Volná zóna Korea Mexiko Japonsko EU27 ČR Graf č. 5.3.3 Dovoz osobních aut do Peru v roce 2010 (ks, podíly v USD) 5 45 054 kusů 4 43,38% 4 3 3 2 30 589 kusů 25,07% 2 1 3 620 kusů 481 kusů 1 7,89% 7,06% 5 939 kusů 4,72% 11 kusů 0,01% Japonsko Korea EU27 USA Mexiko ČR 24

Graf č. 5.3.4 Podíl na vývozu osobních aut z EU27 v roce 2010 (ks, podíly v USD) 3 71 045 kusů 25,0 2 2 1 345 575 kusů 15,93% 1 261 011 kusů 6,92% 340 043 kusů 291 578 kusů 5,57% 5,36% 8 282 kusů 3 677 kusů 0,19% 0,09% USA Čína Švýcarsko Turecko Rusko Kolumbie Peru 5.4 Stroje V grafu 5.4.1 je podíl dovozu strojů do Kolumbie v roce 2010. EU27 je třetím dovozcem a ČR až 45 dovozcem. Uvolnění cel na dovozy strojů bude pravděpodobně znamenat přínos pro ČR spíše jako subdodavatele ostatních zemí EU27 (především Německa). Zároveň se českým exportérům otevírají příležitosti pro přímé vývozy hotových výrobků. V grafu 5.4.2 je dovoz strojů do Peru. Situace je obdobná Kolumbii. Graf č. 5.4.1 Podíl na dovozu strojů do Kolumbie v roce 2010 4 3 Pořadí 1 (ze 108 destinací) 34,97% 3 2 2 1 20,6 Pořadí 3 15,6 1 Pořadí 4 6,67% 4,27% Pořadí 45 0,06% USA China EU27 Mexico Japonsko ČR 25

Graf č. 5.4.2 Podíl na dovozu strojů do Peru v roce 2010 3 Pořadí 1 (z 97 destinací) 24,92% 2 Pořadí 3 22,13% 21,33% 2 1 Pořadí 4 1 8,09% 5,01% Pořadí 30 0,29% USA China EU27 Brazilie Japonsko ČR 26

6. DOPADY ZMĚNY CEL NA VÝVOZ ČR V grafu č. 6.1 je průměrná výše cla v současnosti, tj. v roce 2011 (období 0) a v letech platnosti smlouvy (období 1 = 1. rok platnosti smlouvy). Průměrná výše cla je spočtena z nejvýznamnějších položek, představujících 8 vývozu do daných zemí v roce 2011. Graf č. 6.1 Průměrná výše cla v % placeného v daných zemích 14 12 10 8 6 4 2 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Peru 2,29 1,68 1,41 1,14 0,87 0,60 0,33 0,27 0,20 0,13 0,07 0,00 Kolumbie 13,06 10,46 8,69 7,19 5,69 4,27 2,86 1,66 0,46 0,31 0,15 0,00 V grafu č. 6.2 jsou průměrné výše cla za vybrané položky českého vývozu do Kolumbie a v grafu č. 6.3 do Peru. V grafech č. 6.4 a 6.5 je modelový příklad platby cla v tis. USD a meziroční pokles celní sazby v Kolumbii a v Peru. Graf č. 6.2 Průměrná výše cla v % placeného v Kolumbii 16 14 Celkem 8703 Auta + 95 Hračky 84 Stroje 85 Elektrické Stroje 3304 Kosmetika Váha ve vývozu za rok 2011 ČR do Kolumbie Auta 17,76%, Hračky 7,6 12 10 8 6 4 Elektrické stroje 6,6 Kosmetika 6,52% 2 Stroje 16,56% 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 27

Graf č. 6.3 Průměrná výše cla v % placeného v Peru 7 Celkem 8703 Auta 95 Hračky 84 Stroje 70 Sklo 6 Váha ve vývozu za rok 2011 ČR do Peru Auta 5,28% 5 4 3 Hračky 13,3 2 1 Sklo 7,42% Stroje 20,92% 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Graf č. 6.4 Platba cla v Kolumbii Clo v tis.usd 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 Snížení cla -1-2 -3-4 -5-6 -7-8 -9 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11-10 Graf č. 6.5 Platba cla v Peru 400 350 300 250 200 150 100 50 Clo v tis.usd Snížení cla -1-2 -3-4 -5-6 -7-8 -9 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11-10 V tabulce 6.1 je výpočet, kolik redukce celního zatížení ušetří celkem (tj. při zavedení nulové sazby ihned) dovozci z Kolumbie a Peru (strana vývozu ČR) a dovozci z ČR. Tabulka uvádí 28

absolutní úsporu v USD a relativní k celkovému vývozu či dovozu. Z přehledu je patrné, že největší úsporu na clech dosáhne dovozce českého zboží do Kolumbie. Následovat ho bude dovozce kolumbijského zboží do ČR. Celní zatížení v Peru je podstatně nižší již dnes a na dovozu z Peru není dokonce vybíráno clo žádné. V případě Peru tedy úspora bude podstatně nižší než u Kolumbie. Tabulka 6.1 Kolumbie Peru Vývoz ČR tis.usd 3 510 377 % Vývozu 13,06% 2,29% Dovoz ČR tis.usd 2 865 0 % Dovozu 8,07% 0,0 Realizované úspory pak dovozci s největší pravděpodobností promítnout do cen na domácím trhu, což bude znamenat posílení cenové konkurence zejména českých exportů na kolumbijském trhu. 29

7. ZÁVĚR Zahraniční obchod ČR s Kolumbií a Peru hraje marginální roli, jak vyplývá z jeho objemu i podílu ve statistice zahraničního obchodu. Podobně je tomu i v obchodním vztahu těchto andských zemí k EU. Tento fakt výrazně neovlivní ani připočtený objem obchodu realizovaného přes třetí země, jehož podíl je významný, u některých položek dominantní. Charakter obchodovaného zboží je dán strukturou a úrovní ekonomik, kdy Kolumbie a Peru exportují spíše prvotní suroviny, zemědělské produkty a potraviny, zatímco z ČR do těchto zemí jdou převážně strojírenské produkty, spotřební zboží a chemikálie. Nízká intenzita vzájemných vztahů se promítá i do objemu cla z dovozu z těchto zemí, kdy za tři roky (2009 2011) bylo vybráno clo z dovozu z Kolumbie ve výši 1,3 mil. Kč, (DPH za 1,4 mil. Kč a spotřební daň za 1,5 tis. Kč). U Peru to bylo clo o objemu 0,7 mil. Kč (DPH 1,5 mil. Kč a spotřební daň 62 tis. Kč). Pokud bylo zboží z těchto zemí dovezeno přes třetí země (převážně z EU), bylo clo vybráno v těchto zemích a u nás se promítlo ve vyšší ceně dovozu. Realizace Dohody o volném obchodu znamená na jedné straně postupné snižování (podle scénáře realizace dohody) výběru dovozního cla z těchto zemí se zanedbatelným negativním dopadem do státního rozpočtu, které na druhé straně bude více než kompenzováno otevřením trhu těchto zemí pro výrobky a služby z ČR, což je v souladu s exportní strategií ČR (diverzifikace trhu hledáním nových tržních příležitostí mimo region EU). Dojde k postupnému zrovnoprávnění importních podmínek Kolumbie a Peru pro ČR (EU) s podmínkami, které existují pro USA a vybrané další obchodní partnery těchto zemí. Exportní příležitostí zpracovatelského průmyslu ČR budou i dodávky přes třetí země EU, kde subdodávky v rámci nadnárodních firem mají významný podíl v zahraničním obchodě. Pro zpracovatelský průmysl v těchto zemích se toto otevření může projevit nepříznivě, ale s předpokládanou investiční rozvojovou vlnou dojde k expanzi i v domácím sektoru. S přílivem zahraničních investic dostanou příležitost subdodavatelské produkce a i nové výrobky. Celkově se liberalizace trhu projeví růstem zaměstnanosti, dovedností, vzdělání a mezd a povede k rozvoji služeb. Rychlý rozvoj průmyslových aktivit negativně ovlivní životní prostředí, což na druhé straně bude příležitostí pro nové technologie, výrobky a služby z oblasti ochrany životního prostředí a vodního hospodářství. Kvantifikace dopadu Dohody o volném obchodu s Kolumbií a Peru vůči ČR je obtížná, jednak z důvodu velmi malého podílu obchodu s těmito zeměmi a jednak z důvodu těžko předvídatelných strukturálních podnikatelských rozhodnutí po zahájení realizace dohody. Svou roli zde hraje i scénář liberalizace, rozložené do jednotlivých let podle příslušných okruhů obchodovaných položek, včetně odstraňování netarifních obchodních bariér. Případné průtahy při procesu schvalování dohody se nepříznivě projeví v konkurenceschopnosti EU a potažmo ČR, neboť výhody z dohod o volném obchodu budou využívat ostatní země mimo EU, které buď už dohody mají (USA), nebo jsou v procedurách sjednávání a zejména schvalování rychlejší. Celkově lze konstatovat, že Obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií a Peru bude mít větší dopad na Kolumbii a Peru, než na ČR, přičemž na obou stranách budou výrazně převyšovat pozitivní faktory. 30

8. PŘÍLOHA 1 Klasifikace zboží WTO podle širších ekonomických kategorií (BEC) charakter zboží 1 Potraviny a nápoje 11 Primární 111 Převážně pro průmysl mezispotřeba konečná 112 Převážně pro spotřebu domácností spotřeba 12 Přepracované 121 Převážně pro průmysl mezispotřeba 122 Převážně pro spotřebu domácností spotřeba 2 Průmyslové dodávky jinde nespecifikované 21 Primární mezispotřeba 22 Přepracované mezispotřeba 3 Paliva a maziva 31 Primární mezispotřeba 32 Přepracované 321 pro motory nespecifikované 322 ostatní mezispotřeba 4 Kapitálové zboží (mimo dopravní prostředky), součásti a příslušenství investice 41 Kapitálové zboží (mimo dopravní prostředky) investice 42 Součásti a příslušenství mezispotřeba 5 Dopravní prostředky, součásti a příslušenství 51 osobní auta neklasifikováno 52 Ostatní 521 Průmyslové investice konečná 522 Neprůmyslové spotřeba 53 Součásti a příslušenství mezispotřeba 6 Spotřební zboží jinde neuvedené konečná 61 Dlouhodobé spotřeby spotřeba konečná 62 Střednědobé spotřeby spotřeba konečná 63 Krátkodobé spotřeby spotřeba 7 Zboží jinde neuvedené neklasifikováno 31