název materiálu: TUNDRA A LESOTUNDRA kód materiálu: VY_12_INOVACE_31_TUNDRA _A_LESOTUNDRA DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracvaný v rámci prjektu EU peníze d škl
Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_31_TUNDRA_A_LESOTUNDRA Tundra a lestundra Předmět: zeměpis Rčník: 6. Časvá dtace: 45 minut Datum věření: 22. 3. 2013 Jmén autra: Klíčvá slva: Výchvné a vzdělávací cíle: Rzvíjené klíč. kmpetence: Antace, metdický list: Pužité zdrje: Mgr. Bžena Přikrylvá Tundra a lestundra, rzšíření, pdnebí, dluhdbě zmrzlá půda, rstlinstv, živčišstv, využití, Inuité. Žák na základě tematických map ppíše rzšíření tundry a lestundry, charakterizuje pdnebí, živčišstv, rstlinstv, hspdářské využití. Ppíše živt Inuitů. Kmpetence k učení. Prstřednictvím interaktivníh znázrnění žáci získají základní infrmace tundře a lestundře. V prezentaci je vlžen i zápis učiva, text a úkly k práci s textem. Citace k brázkům jsu dplněny na úvdních snímcích. Eskymáci. In: Wikipedia: the free encyclpedia [nline]. San Francisc (CA): Wikimedia Fundatin, 2001- [cit. 2013-03-21+. Dstupné z: http://cs.wikipedia.rg/wiki/eskymáci Šklní atlas světa. 1. vydání. Praha: Kartgrafie, 2005. ISBN 80-7011-730-3. Tent výukvý materiál byl vytvřen v rámci prjektu EU peníze šklám. Základní škla a Mateřská škla Veřvice, příspěvkvá rganizace
CITACE K TEXTU A OBRÁZKŮM Text Lestundra. In: Wikipedia: the free encyclpedia [nline]. San Francisc (CA): Wikimedia Fundatin, 2001- [cit. 2013-03-21]. Dstupné z: http://cs.wikipedia.rg/wiki/lestundra Lestundra http://www.karlin.mff.cuni.cz/~zemlicka/data/obrazy/4f1.jpg Tundra na Aljašce http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/e/ee/tundra_castal_vegetatin_alaska.jpg/220p x-tundra_castal_vegetatin_alaska.jpg Rzšíření tundry http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/a/a5/800px-map-tundra.png/220px-800px-map- Tundra.png Jezírka http://t3.gstatic.cm/images?q=tbn:and9gctmgnzejo8gpfnrnhcrhp3cazs72uv333tzdgugkfnle3mgl OzZX_g Sb plární se čast ţiví lišejníky. Duthlávka sbí http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/a/af/20070818-0001- strlling_reindeer.jpg/220px-20070818-0001-strlling_reindeer.jpg Vrba bylinná http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/1/17/salix_herbacea_a3.jpg/258px- Salix_herbacea_a3.jpg
CITACE K TEXTU A OBRÁZKŮM Vlk kanadský http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/3/30/canis.lupus.ccidentalis- ZOO.Olmuc3.jpg/275px-Canis.lupus.ccidentalis-ZOO.Olmuc3.jpg Lumík sibiřský http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/5/50/lemming.jpg/200px-lemming.jpg Bělkur rusný http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/7/79/willwptarmigan23.jpg Zajíc bělák http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/d/d5/arctic_hare.jpg/250px-arctic_hare.jpg Plární liška http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/d/de/plarfuchs_1_2004-11-17.jpg/250px- Plarfuchs_1_2004-11-17.jpg Sb plární http://uplad.wikimedia.rg/wikipedia/cmmns/thumb/d/d8/2010_finland_pallastunturi_rangifer_taran dus.jpg/220px-2010_finland_pallastunturi_rangifer_tarandus.jpg Pţár tundry http://aa.ecn.cz/aaa/img.php?src=/img_uplad/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/pzar_tundry.jpg &w=330 Tundra. In: <i>wikipedia: the free encyclpedia</i> [nline]. San Francisc (CA): Wikimedia Fundatin, 2001- [cit. 2013-03-21]. Dstupné z: http://cs.wikipedia.rg/wiki/tundra
TUNDRA A LESOTUNDRA
LESOTUNDRA na sever d jehličnatých lesů mírnéh pásu nedstatek tepla (průměrná teplta vzduchu v nejteplejším měsíci přibliţně 10 C, ve vegetačním bdbí 5,5-7,5 C přestávají růst strmy, jsu jedinělé, rstu keře přechdná krajina mezi tajgu a tundru ze strmů jsu zastupeny břízy, brvice, smrk sibiřský, mdřín sibiřský a mdřín dahurský LESOTUNDRA
TUNDRA na sever d lestundry strmy nerstu tundra - bezlesá krajina TUNDRA NA ALJAŠCE
ROZŠÍŘENÍ v nejsevernějších blastech Evrpy, Asie a Ameriky, Grónsku a dalších přilehlých strvech (arktická tundra) jak tundru značujeme pdbně vypadající území vysk v hrách (alpinská tundra) ROZŠÍŘENÍ TUNDRY
PODNEBÍ plární pdnebný pás pdnebí je p celý rk velmi chladné, půda je dluhdbě zmrzlá (permafrst) během krátkéh léta (asi dva měsíce) rzmrzne puze pvrchvá vrstva půdy tající vda nevsakuje jezírka, bažiny JEZÍRKA
ROSTLINSTVO traviny zakrslé dřeviny - vrby, břízy mechy, lišejníky Sb plární se čast ţiví lišejníky. TRÁVA VRBA BYLINNÁ DUTOHLÁVKA SOBÍ
ŽIVOČIŠSTVO sb plární, vlk, plární liška, zajíc bělák, lumík nrský bělkur rusný, svice sněţná mnţství hmyzu během léta, kmáři přilétá mnh ptáků ţivčichvé jsu přizpůsbeni extrémním pdmínkám, na zimu se stahují více na jih d teplejších blastí (sb karibu), neb ji přečkávají v hibernaci VLK KANADSKÝ LUMÍK SIBIŘSKÝ
ŽIVOČIŠSTVO ZAJÍC BĚLÁK POLÁRNÍ LIŠKA BĚLOKUR ROUSNÝ
VÝZNAM, VYUŽITÍ zemědělské vyuţití tundry je malé chv sbů - pastviny ryblv (jezera, řeky) SOB POLÁRNÍ Růst rstlin je velice pmalý, tundrvé eksystémy jsu velmi citlivé na pškzení. Při velkplšné devastaci vegetace se půvdní stav můţe bnvvat celá desetiletí. POŢÁR V TUNDŘE
ZÁPIS Lestundra plární pás přechdná krajina mezi tajgu a tundru, kde vlivem nedstatku světla přestávají růst strmy, rstu jediněle Tundra plární pás, velmi chladné pdnebí, krátké lét (2 měsíce) dluhdbě zmrzlá půda během léta rztaje pvrchvá vrstva půdy baţiny, jezírka bezlesá krajina rstu traviny, zakrslé dřeviny (vrby, břízy), mechy, lišejníky sb, vlk, plární liška, zajíc bělák, lumík, bělkur rusný, svice sněţná, kmáři, v létě mnh ptáků Vyuţití: chv sbů ryblv (jezera, řeky)
INUITÉ (ESKYMÁCI) Přečti si následující text a vytvř plakát, pmcí kteréh seznámíš svéh vrstevníka s živtem Inuitů. Eskymáci Eskymačka. Ftgrafván neznámým autrem v aljašském Nme klem rku 1907 Aljašský Eskymák na kajaku. Prtrét americkéh ftgrafa Edwarda Curtise z rku 1929 Eskymáci či Inuité ( Lidé ) je etnnymum pr skupinu dmrdých byvatel mnglidníh půvdu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsk, Aljaška) a severvýchdní Asie (Sibiř). Za Inuity se značují především Eskymáci z Kanady a Grónska.[1] Na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají Jupikvé, resp. Juité,*2] v Grónsku Kalaallité. Hvří eskymáck-aleutskými jazyky.
INUITÉ (ESKYMÁCI) Půvd Předkvé Eskymáků pcházejí ze Sibiře, z plstrva Čuktka. Přibližně před 12 000 lety přešli přes Aljašku pdél kanadskéh pbřeží Severníh ledvéh ceánu až d Grónska. Charakteristickými znaky tht lidu jsu černé rvné vlasy, žlutá až světle hnědá pleť, mnglidní rysy a malý vzrůst. Kultura Částečně žijí plkčvným typem živta, v létě pd stany z kůže a v zimě v iglú neb v bydlích ze dřeva a drnů. K přežití v arktických blastech vynalezli kajak, lejvu lampu, iglú, anrak (bdba hrníh dílu neprenu z mržích či tuleních střev, pužíván při lvu na kajaku) a parku. Jejich přirzeným zdrjem ptravy byl a je mas (většinu tuleni či velryby, které uvízly na mělčině, neb sb či pižmň, dále třeba ptačí vejce). Oděv si vyráběli z kžešin, nástrje z kstí a kamene. Čast bchdvali s dýmkami. Krmě jiných materiálů je vyráběli také z velrybích kstí. Dnes žijí ve vesnicích v dmech s elektřinu a dalšími mdernějšími předměty denní ptřeby. S příchdem nvé technické dby však nastala velmi prblematická sciální situace. Jejími důsledky je zánik půvdních tradic, alkhlismus, negramtnst a nezaměstnanst. Teprve v sučasné dbě se stát Kanada snaží zvýšit jejich živtní úrveň. Eskymáci se snaží prsadit plyandrii (mnhmužství). Pznámky 1. pjmenvání Eskymák (Eskim) je v Kanadě a Grónsku pvažván za urážku; d r. 1977 je ficiálně prsazván etnnymum Inuité (Inuit), které uznala i vláda Kanady, pr všechna eskymácká etnika všem Eskymáci na Aljašce, Aleutech a na Sibiři jej dmítají pužívat a preferují svá vlastní sebeznačení. 2. tt značení jim byl dán zvenčí knkrétně světskými úřady na zač. 30. let