VYCHÁZÍ âtvrtletnù 5. ROâNÍK III./2016 V TISK ZDARMA Slovo starosty VáÏení spoluobãané, prudk pokles letních teplot a zbarvování stromû nám dává jasnû najevo, které roãní období nám vládne. V tomto zpravodaji budou novû pfiedstaveny nové dva subjekty, a to Honební spoleãenstvo Loveãkovice, které Vám sv mi ãlánky bude pfiiná et pfiehled o jejich ãinnosti, úskalích a úspû ích nejen tûch loveck ch. Dal ími kdo novû budou pfiispívat je na e partnerské sdruïení Zubrnické museální Ïeleznice. Toto sdruïení Vás bude informovat o sv ch zámûrech, zejména zde na Loveãkovicku, ale i na celé trase Ïeleznice. Budete zváni na jejich akce, a bude se snaïit Vás i obrazovû obohatit. Pfiiznejme si, Ïe ná zpravodaj zaãínal b t trochu fádní aï na malé v jimky a proto je tfieba zapojit více pfiispûvovatelû. Já uï jsem nûkolikrát psal o tom, Ïe kaïd obãan nebo sdruïení ãi organizace má v na em zpravodaji prostor. Bylo by dobré otevfiít i historickou rubriku. PamûtníkÛ máme na svém území dost, staãí jen svou vzpomínku nebo dokument pfiinést na obecní úfiad, a my jej rádi otiskneme. Tûm, ktefií pravidelnû pí í své ãlánky za jejich pfiíspûvky dûkujeme. Leto ní podzim byl i ve znamení voleb do krajského zastupitelstva a aã je ná zpravodaj apolitick dovolte abych touto cestou podûkoval v em, ktefií mû v tûchto volbách podpofiily a zajistili tím, Ïe historicky bude mít na e obec a region Ú tûcka prvnû zastoupení v krajském zastupitelstvu. Radek âern, starosta obce Loveãkovice Rekonstrukce hasiãské zbrojnice... Obsáhl ãlánek s fotodokumentací najdete na stranû 4. a 5. Rybníãek v Pfiedních Nezlech Pfied nûkolika roky jsme zapoãali s postupnou obnovu malého vodního díla v osadû Pfiední Nezly. Ve spolupráci s Obecním úfiadem jsme bûhem té doby odpracovali na úpravû vlastního rybníãku a úpravû okolí, desítky brigádnick hodin. ZároveÀ se toto místo stalo místem, kde se setkávají sousedé pfii rûzn ch akcích, které zde pofiádáme. V leto ním roce stojí za pfiipomenutí, napfiíklad vítání Nového roku, Jarní sousedsk pokec nebo SoutûÏ v rybolovu. Dal í brigáda probûhla v sobotu 1.fiíjna, kdy jsme zapoãali pfiípravu na stavbu dfievûného altánku, kter vedle jiï vybudovaného posezení, umoïní je tû více vyuïívat toto pûkné místo a to nejen místními, ale i kolemjdoucími. Na im cílem je dokonãit hrubou stavbu do poloviny prosince, tak aby zde mohlo probûhnout jiï tradiãní odpoledne na tûdr den. V pfií tím roce plánujeme dokonãit první etapu v stavby, coï v praxi znamená poloïit stfie ní krytinu, natfiít celou konstrukci a pokraãovat v úpravû okolí. Jan Vávrovec Upozornûní: Uzávûrka prosincového zpravodaje bude 5. 12. 2016
Jarní akce: Ukliìme âesko - Loveãkovicko V dubnu se na e obec úãastnila celorepublikové akce Ukliìme âesko pod místním názvem Ukliìme âesko-loveãkovicko a to konkrétnû Luãní potok v úseku mezi obcemi Náãkovice a ebífiov. Zde jsme zjistili, Ïe tato ãást potoka a jeho okolí je natolik zanefiádûna odpadky, které sem kdosi pfiivezl, ba dokonce se dá fiíct, Ïe zde vznikla ãerná skládka. Od star ch kobercû, plechovek, ãásti vozû, skla pfies hraãky, plechovky, plastové pytle, lahve aï k televizoru, tedy jeho pfiedního rámu. Ten jsme hned museli vyuïít pro soutûïní fotografii. Takov chto soutûïních kategorií bylo více, v echny aï na video z celé akce jsme obsadili, ale nevyhráli. Snad proto, Ïe kvalita pofiízen ch fotografií a videí, které vyhrály, byla úplnû jinde. Díky registraci jsme dostali od pofiadatelû této super akce hned nûkolik pomûcek pro úklid - jako byly rukavice a pytle. Vzhledem k rychlosti v ech, ktefií uklízeli, jsme stihli poklidit i nepofiádek na VíÈovû vyhlídce. To co se nacházelo v tomto okolí vyhlídky, se nedá ani publiko- vat. Z bezpeãnostních dûvodû jsme tady zapojili jen dospûlé, dûti si ly prohlédnout okolí z v ky. Je aï k zlosti, jak moc si neumíme váïit pfiírody anebo jsme jen ignorantní, pohodlní a plní hlouposti, kdyï dûláme to, co dûláme. Celou akci jsme na tûstí zakonãili pozitivnû, tedy opékáním bufitû v Náãkovicích na zahradû. Jsme rádi, Ïe i taková úãast, která byla, byla ku prospûchu dobré vûci a jsme rádi také za to, Ïe se najde vïdy nûkdo, kdo chce pomoci a zlep it nûco v na em okolí. KULTURNÍ AKCE V NA Í OBCI DO KONCE ROKU... Dne 27. listopadu 2016 ROZSVÍCENÍ Dne 29. fiíjna 2016 od 14 hodin Pfiijìte si zasoutûïit LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ 2 / 2016 VÁNOâNÍHO STROMU MIKULÁ SKÁ NADÍLKA s vypou tûním balónkû JeÏí kovi 2. 12. od 15:30 hod. Dne 3. prosince 2016 od 17 hod. se koná POSEZENÍ SE SENIORY
Obãanského sdruïení Zubrnické museální Ïeleznice Fotografie pochází z parního víkendu v roce 2015 pfied zastávkou Le tina. Aktivity obãanského sdruïení Zubrnické museální Ïeleznice uï pfiekroãily hranice Litomûfiického okresu a pracují na zvelebení nádraïí v Loveãkovicích. Prvním krokem bylo opravení v hybky a za pomoci obecního úfiadu, kompletní vyãi tûní pfiilehl ch prostor od trávy, kefiû a náletov ch dfievin. Dal í vût í akcí bylo vyãi tûní od odpadu b valou tra- Èovku a kompletní opravení stfiechy. Do budoucna se poãítá s jejím vyuïitím pro turistické a kulturní úãely. Tímto bychom chtûli obci Loveãkovice panu starostovi Radkovi âernému podûkovat za vstfiícnou pomoc a doufáme, Ïe ve spolupráci s obecním úfiadem Loveãkovice brzy vlaky pfiijedou i k vám. Radek Kubala I myslivci chtûjí nûco fiíct... âas nahánûk na ãernou zvûfi je tu. V leto ním roce máme naplánovány tfii naháàky v tûchto termínech : 22.fiíjna, 19.listopadu a 17.prosince. Rádi bychom Vás tímto poïadali o omezení pohybu v loveãkovické honitbû ve v e uveden ch dnech. A nyní pár slov o myslivosti na Loveãkovicku. Myslivci aktivnû spolupracují s obcí. V leto ním roce se myslivci podíleli na nûkter ch akcích : dûtsk den, v roãí 620 let obce Loveãkovice Dále myslivci budují nová myslivecká zafiízení, z dûvodu sníïení kod zpûsoben ch zvûfií, napfi. kazatelna v lokalitû Knínice. V budoucnu máme v plánu tato zafiízení roz ifiovat. HS Loveãkovice LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ 3 / 2016
Hasiãi v roli stavbafiû V minulém ãísle zpravodaje jsem Vám slíbil, Ïe Vás seznámíme s rekonstrukcí hasiãské zbrojnice, a proto mi dovolte abych tak uãinil. Celá akce byla zapoãata v prosinci loàského roku na základû poïadavkû ãlenû na roz ífiení atny zásahové jednotky s nabídkou, Ïe si celou rekonstrukci provedou sami. Tato nabídka se nedala odmítnout, protoïe obec by to vy lo mnohem levnûji neï od firmy. JenÏe abychom mohli vyhovût, tak jsme museli pfiistoupit k radikálním zmûnám. Ke kaïdé rekonstrukci patfií projekt,kter byl zpracován a mohlo se poïádat o stavení povolení, které bylo nutné vzhledem k rozsahu prací a zmûnû vzhledu a disproporci stavby. Práce zaãala v stavbou pfiedsínû aby bylo moïno do objektu vstoupit bez toho abychom procházeli atnou. Byl jsem mile pfiekvapen s jakou vervou se zaãalo a jak práce ods pala, i kdyï ke konci to zûstalo je na pár jedincích. Pfiesto bylo po velikonocích aï na malé detaily hotovo, a v kvûtnu probûhla kolaudace bez jediné závady. Jsem velice hrd na to jaké máme v obci ikovné lidi. Zámûrnû nefiíkám pouze hasiãe, neboè s pracemi nám pomáhali i na i kamarádi a pfiátelé, ktefií ãleny sdruïení nejsou. Na rekonstrukci bylo odpracováno celkem 1247 hodin s cenov m nákladem 203.073,-Kã Klubovna se nyní stala reprezentaãní místností. Byla zde zbudována i men í kuchyà pro pfiípady krizov ch situací.opravou také pro lo sociální zafiízení vãetnû sprchy.budova má nové okna a dvefie, které sníïí energetickou nároãnost stavby.strojníci si LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ 4 / 2016
zbudovali umyvadlo pfiímo v garáïi aby pinav nemuseli chodit dovnitfi a zfiídili vodovodní pfiípojku na hadici na mytí vozidel a v zbroje. Objem prací nebyl mal a do prací se zapojili témûfi v ichni ãlenové i Ïeny, které pomáhali s drobn mi pracemi a úklidem. Jednu etapu rekonstrukce máme za sebou a dal í v podobû opravy vrat, garáïe a nové fasády nás v budoucnu je tû ãeká. Závûrem bych chtûl podûkovat v em,ktefií se na rekonstrukci podíleli, jejich rodinám za podporu a trpûlivost, a zastupitelûm za uvolnûní finanãních prostfiedkû. Za SDH Radek âern LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ 5 / 2016
Keramická dílna v Levínû Tak 3.9.2016 nás ãekal v let po blízkém okolí. Na takovéto v lety vïdy lákáme i dûti, neb se nejede nikam daleko a není tedy nutné Ïádn ch finanãních prostfiedkû, ani Ïádn ch speciálních vûcí, jen chuè vyrazit na v let. Ale bohuïel, la jen Gábinka sama bez doprovodu a pak dal í ãtyfii dûti, ale ty uï mûly doprovod. Nebo Ïe by ony dûlaly doprovod sv m babiãkám a dûdeãkûm? No pfií tû se zeptáme, jak to doopravdy je. V 9 hod jsme tedy vy li smûrem do Levína a to lesní cestou pfies Horní Vysokou. Tento den mûli v Levínû napilno, protoïe se tu konal uï nûkolikát roãník bûhu do vrchu. Nûktefií ze lápot se celou cestu uji Èovali, Ïe oni opravdu nepobûïí, Ïe jsem si neudûlala srandu a nepfiihlásila je. No pfií - tû to asi udûlám:) Vy li jsme tedy ten hrozn kopec aï na námûstíãko ke kostelu, protoïe zde jsme mûli domluvenou náv tûvu v keramické dílnû u p. umové. NeÏ jsme ale zavítali do dílny, tak jsme si na pár minut odpoãinuli a hlavnû se vyd chali pfied místní hospodou. Nûktefií si koupili nûco sladkého a zmrzlého nebo tekutého a zlatavého. KaÏd dle své chuti. Po odpoãinku jsme tedy zavítali do stavení, kde kdysi pob val pan zahradník a prodával své v pûstky. Je to rohov dûm u cesty ke hfibitovu, star í roãníky hned budou vûdût, protoïe to je také b vala kola. Paní Novotná nám hned hlásila, kde sedûla, kde mûli kamna a kde mûli jevi tû a hráli divadlo. Bylo to také zajímavé povídání a hlavnû paní keramiãka by ráda v tomto rozhovoru nûkdy pokraãovala, neb ráda zji Èuje historii domu, ve kterém bydlí s rodinou jiï ãtvrt m rokem a do domu se zahradou a vûbec Levína jako takového se pr zamilovala na první pohled. Ona sama dûlá tedy v dílnû keramiku a má i svou vlastní pec. Dûlá si své lemy - glazury. Na jíl pr chodí i nad Loveãkovice. Vyprávûla nám o historii keramiky a hrnãífiského fiemesla v Levínû. Z paní umové byla cítit energie a zapálení pro vûc. Mnoho z nás by mohlo závidût, Ïe se této paní její koníãek stal prací-zamûstnáním. Ona to bere jako zábavu a splnûní svého snu a stále objevuje nové moïnosti, jak dûlat keramiku co nejvíce pfiírodnû a pfiirozenû. KaÏd její kousek keramiky je originál, uï jen samotn m speciálním vypálením a lemováním, kde se na barvû projeví pfiidání dfievûného popela. Vyprávûla nám i o Levínském kocourovi a hned dodala, Ïe není zcela jasné, zda se jedná o kocoura nebo o lva, Ïe i v literatufie dochází k rozepfiím. Povídání se nám moc líbilo, ale nás bylo na jednu byè velkou dílnu pfieci jen moc a tak jsme pfiivítali pozvání na vzduch, na zahradu, kde jsme okukovali novû postavenou a jiï zprovoznûnou venkovní keramickou pec. TakÏe jsme se dozvûdûli, kde se topí a jak se zji Èuje teplota v peci. K v eobecnému pfiekvapení to vûbec není teplomûr, ale Ïáromûrka. Ta má tfii stupnû a podle toho, kter je rozïhaven, tak podle toho se pozná, jak moc je pec rozehfiátá. Tak to jsou jen takové zajímavé perliãky z vyprávûní, od ãlovûka, kter ví, co povídá a o ãem a hlavnû s velk m zájmem a i s radostí ty informace pfiedává. TudíÏ nebylo jednoduché po hodinû a pûl odtrhnout v echny lápoty a podûkovat za milé a vstfiícné pfiijetí. V Levínû se jiï tou dobou zaãalo schylovat ke startu nebo spí e k nástupu v ech bûïcû a tak nás opravdu nûktefií opustili a li také na start. Ostatní pokraãovali smûr Levínské Petrovice. li jsme kolem hfibitova a snaïili se najít cestu, která v mapû oznaãená je, ale venku v terénu je dosti zarostlá. Radek âern el první a snaïil se kopfiivy a bodláky pomlátit, ale i ten poslední neu el nûjakému tomu kopfiivovému oïehnutí. Nûjak m zpûsobem, cestou necestou jsme se ale opravdu dostali na okraj pastviny a koukali na kraj Levínsk ch Petrovic, kde jsme mûli s Evou Zikmundovou domluven prostor na opékání bufitû. Hned se nám v em lo lépe a vidina toho odpoãinku u ohnû v em dodala sílu a ve chvilce jsme byli u ZikmundÛ na zahradû. A hlavnû v sedmém nebi pfii pohledu na laviãky, plápolav oheà, Ïelezné pícháky, vodu ve Ïbánkách. Nabídka kávy ãaje piva a k tomu v emu na tácech domácí moravské koláãe. Tak to jsme byli moc rádi a Evû dûkovali, Ïe to jsme ale opravduneãekali a moc nás to potû ilo. Ihned jsme zaujali pozice sedíc nebo leïíc a pûknû si vychutnávali krásné sluneãné odpoledne. KdyÏ bylo dojedeno, dopito a odpoãinuto, tak jsme se mûli k odchodu a uï si to nûrovali po silnici a to rovnou do Hradi tû. Pfied Hradi tûm nás opustily tfii Ïeny, protoïe pr mûly hodnû domácích nebo babiãkovsk ch povinností. No a zbytek el k Mílovi a Libu ce na toãené pivo. Tak to je jasné, Ïe to první ve v ech LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ 6 / 2016
zasyãelo a u druhého se pûknû sedûlo. Ale ãas je ná nejvût í nepfiítel a tak po hezkém posezení a tekutém obãerstvení jsme se pfieci jen vydali k domovu, do Loveãkovic a chtûli jsme jít tak, jak chodívali St blovi z jejich ml na. Ale to na té cestû asi je tû nebylo tolik ostruïiní, kopfiiv, bodlákû a bezinek, protoïe místy to bylo dost znaãné prodírání zelen m porostem. Ale na silnici nad Loveãkovicemi jsme se pfieci je dostali. No a to uï nás zval zase pan Novotn, ale ten nás nelákal na nûjaké pivo nebo koláãky, ale pfiímo na nûco sladkého. li jsme na ochutnávku medu. Jako nejvût í pojídaã medu se projevil Pepa âeràákû, ale degustátory byla Eva a VráÈa íhovi. No a Zuzka Krausová vedla odbornou debatu o vãelafiství a my se jen smáli, jak to doma tomu svému vãelafiovi vysvûtlí, Ïe to není jen o nakrmení, ale také o léãbû vãelstva a pfiedev ím královny. Za ten den toho bylo ale uï dost a dost a tak jsme byli rádi, kdyï jsme se rozlouãili a kaïd se vydal ke svému domovu a byl rád, Ïe tam na nûho nûkde ãeká krásná pohodlná pohovka. lápoty ZAJÍMAVOSTI Z NA EHO OKOLÍ... HRNâÍRNA V LEVÍNù PÛvodnû selská usedlost byla ve vlastnictví rodu ArletÛ (Jifií 1660) a archanû (Jan 1706, Jan Václav 1736). Dále nále- Ïela hrnãífiskému rodu RoudniãkÛ (Jan 1772, Kajetán 1807). Po poïáru mûsta v roce 1791 byla pfiestavûna, poslední velké stavební úpravy jsou z pfielomu 40-50 let. Tehdy probûhla rekonstrukce na keramickou kolu, která mûla b t pfiiãlenûná k litomûfiické krajské manufaktufie a vedená olomouckou rodaãkou nûmeckého pûvodu sochafikou Gertrudou Kudielkovou. Z této doby pochází patrová muflová pec. Po válce jiï k zahájení provozu koly nedo lo. Poslední levínskou hrnãírnu koupil od obce Státní statek Loveãkovice. V roce 1946 pfii el do levínské hrnãírny ak. mal. Zdislav Hercík, ter zde pracoval asi do roku 1956. Poté zde pûsobili napfi sochafii tefan Malatinec a Milo Zet, malífi Vacek, architekt Lasovsk. V 70. letech koupilo objekt druïstvo invalidû INVA. V letech 1967-1979 zde Ïili a pracovali manïelé Milada a Ivan Bfie Èanovi, ktefií pûvodní muflovou pec na uhlí pfiedûlali na pec na dfievo a vyrábûli tu pro druïstvo INVA dfievem pálenou kameninu. Po jejich odchodu pûsobili v hrnãírnû Jan Sládek a Pavel Oktábec. V roce 1985 koupil dûm sochafi Milan Îofka. VÍTE TO...? Slovo keramika je vlastnû fieckého pûvodu a vzniklo ze slova KERAMOS. Ve starovûkém ecku to byl název pro hlínu a hrnãífiské v robky. Dnes se pod pojmem keramika rozumí nejen hrnãífiské v robky, ale v echny v robky z pálené hlíny. Keramická hmota není jen obyãejná hlína, ale smûsice rûzn ch komponentû - právû k jakému úãelu v roby slouïí. Jednotlivé sloïky vytváfiecí hmoty se pfiedem tfiídí, ãistí, plaví a melou. Tvrdé zeminy jako je Ïivec a kfiemen se pfiedpalují a mechanicky drtí. Takto pfiipravené suroviny se za sucha váïí dle dané receptury a v bubnov ch ml nech nûkolik hodin melou s pfiímûsí vody. Hmota se potom pfieãerpá do nádrïí a z nich do kalolisu, kde se pfiebyteãná voda vytlaãí tlakem lisu. Tím získáme takzvané placky, které se dále melou a hnûtou do potfiebné konzistence pro danou v robu. Buì k vytáãení na hrnãífiském kruhu z volné ruky, nebo litím do sádrov ch forem a nebo zatáãením do sádrov ch forem. Vytváfiení na hrnãífiském kruhu - tento postup se nezmûnil od 18.století. Lití do forem se poprvé objevilo na poãátku 19.století - patentováno bylo v roce 1891 v Karlov ch Varech, kde se jistû jednalo o porcelán. Hrnãífiské kruhy se stále vylep ovaly a modernizovaly a pouïívají se aï dodnes. Z rûzn ch historick ch pramenû se tedy dozvídáme, Ïe keramické fiemeslo se rozvíjelo ve v ech krajích Evropy, v rámci prûmyslového rozvoje na konci 18.století a na poãátku 19.století, také na území âech, Moravy, Slovenska - vlastnû na území celé habsburské monarchie. V této dobû jiï vznikaly továrny na v robu keramiky a porcelánu, ale malé rodinné dílniãky pfietrvávaly i nadále. Drobní hrnãífii a kamnáfii se zdruïovali do tak zvan ch cechû, které jim zaji Èovaly bezpeãí, ochranu a oporu (pfied berními a jin mi úklady). V âechách a na Moravû to byly hlavnû oblasti, kde se nacházela pfiíslu - ná surovina. Svoje receptury a fígle si keramické rodiny tajily a technologie v roby chránily. LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ 7 / 2016
LOVEâKOVICK ZPRAVODAJ vydává Zastupitelstvo obce Loveãkovice v nákladu 400 ks Vychází jedenkrát za ãtvrt roku Pfiíspûvky zasílejte po tou na adresu obecního úfiadu nebo elektronicky na: ouloveckovice@quick.cz V tisky jsou distribuovány pro obãany obce zdarma TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE evidenãní ãíslo: MK âr E 21118