Silniční síť Pardubického kraje

Silniční síť Pardubického kraje - současný stav - financování - postoje Svobodných 11/2013 ilustrativní foto, zdroj: www.zelpage.cz

SOUČASNÝ STAV nadstandardní délka silnic a dálnic vzhledem k ostatním podprůměrným hodnotám zdroj: www.risy.cz

Geografické údaje Pardubického kraje Hustota osídlení Pardubického kraje je lehce pod republikovým průměrem!

Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje;

V Pardubickém kraji je délka dálniční sítě pouze 9km.

Dálnice ČR: 0,95km na 100km2 PK: 0,20km na 100km2 Silnice I. třídy ČR: 7,93km na 100km2 PK: 10,09km na 100km2

Silnice II. třídy ČR: 16,55km na 100km2 PK: 20,16km na 100km2 Silnice III. třídy ČR: 43,26km na 100km2 PK: 49,11km na 100km2

SOUČASNÝ STAV V Pardubickém kraji je oproti republikovému průměru nadstandardní délka silnic I.třídy a II.třídy. Lehce nad průměrem jsou i silnice III. třídy. S počtem kilometrů dálnic je Pardubický kraj naopak pod republikovým průměrem (tento průměr je však výrazně ovlivněn hlavním městem a Středočeským krajem). Vzhledem k podílu Pardubického kraje na HDP není stávající síť z ekonomického pohledu dostatečně efektivně využívána!

FINANCOVÁNÍ - Oddíl dopravy vzhledem k investičním nákladům představuje největší část finančních prostředků plynoucích z krajského rozpočtu (46,62%). - Oddíl dopravy současně představuje nejvyšší hodnotu majetku (57,78%). Pozn.: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech mohou být odlišné od uvedeného průměru.

Reálná hodnota vozovek a mostů II. a III. tříd v Pardubickém kraji Silnice Třída Mosty Délka [km] Plocha CELKEM Vstupní Zůstatková Počet [ks] Vstupní Zůstatková Průměrná zbytková životnost [roky] Vstupní Zůstatková [tis.km2] II. třída 913 6007 11663 5487 253 700 504 6,3 12363 5990 III. třída 2222 12656 18951 8692 548 465 244 4,2 19416 8935 CELKEM 3136 18663 30614 14178 801 1165 748 4,8 31778 14925 Pozn.: Hodnoty v grafu jsou uvedeny v mil. Kč.

Přehled hospodaření SÚS dle krajů Kraj MSK KVK ZLK JMK LBK PUK KHK ÚSK VYS PLK SČK JČK Celkem km II. a III. tř. 2662 1820 1787 3920 2101 3137 3313 3638 4576 4606 8646 5459 Průměr 2006-2009 Investiční prostředky celkem na 1km 215 276 245 251 64 171 126 23 7 55 4 2 Průměr 2006-2009 Neinvestiční prostředky celkem na 1km 279 191 221 141 264 118 111 191 204 149 171 120 (z toho vl. pracov./km) 165 11 177 96 137 83 103 96 118 83 25 90 (z toho dodavatelsky/km) 114 180 44 45 127 35 8 93 87 64 145 31 CELKEM 491 467 466 392 328 289 237 214 211 204 175 122 Průměr 2006-2009 Hospodářská činnost celkem 223 17 194 124 65 133 82 136 100 55 66 116 (z toho I. třídy) 209 17 81 107 65 96 59 136 68 44 66 113 (z toho ostatní práce) 14 0 113 17 0 37 23 0 32 11 0 3 4,4 50,6 5,2 6,0 5,3 7,9 6,8 6,7 6,2 8,1 56,1 6,8 Údaje jsou uvedeny v tis. Kč/km Počet km/1 prac. celkem Pozn.: - údaje z OLK nebyly dostupné, - neinvestiční prostředky jsou uvedeny jen ty, které byly směřovány do vozovek, - SČK a KVK zcela zadávají práci, - MSK a ÚSK mají výsledky hospodářské činnosti ovlivněny významnými dotacemi a ZLK využívá obchodní společnosti, tzn. výkony jsou započítány do hospodářské činnosti, PUK má největší výkony pro města a obce v rámci ČR,

Stav povrchů vozovek silnic II. třídy v Pardubickém kraji Havarijní Nevyhovující Vyhovující Dobrý Výborný rok 2004 rok 2010 V roce 2004 tvořily nevyhovující a havarijní úseky (modrá a oranžová výseč) 27,84%. V roce 2010 již tvořily 48,75% - TO JIŽ V ZÁSADĚ PŘEDSTAVUJE ½ VŠECH ÚSEKŮ SILNIC II.třídy v Pardubickém kraji! Při stávajícím způsobu financování dochází k prudkému zhoršování stavu silnic a i přes významné investice do oprav a rekonstrukcí (fialová výseč). Pokud bude tento trend pokračovat bude někdy od roku 2017 stav povrchů vozovek v nevyhovujícím nebo havarijním stavu na hodnotě cca 70%, ostatní budou úseky, které byly opraveny nebo rekonstruovány v předchozích letech. Vlivem zhoršujícího se stavu nevyhovujících úseků bude klesat i podíl opravovaných úseků, neboť budou vyžadovat kompletní rekonstrukci.

Stav povrchů vozovek silnic III. třídy ve správní oblasti Chrudim Havarijní Nevyhovující Vyhovující Dobrý Výborný 8% % 11 3% % 21 3% rok 2004 9% % 36 rok 2010 % 31 % 41 % 37 V roce 2004 tvořily nevyhovující a havarijní úseky (modrá a oranžová výseč) 67%. V roce 2010 již tvořily 78%. Stávající způsob financování s investicemi do oprav a rekonstrukcí (fialová výseč) nedokáže zabránit postupné degradaci stavu vozovek silnic III. tříd ve správním obvodě Chrudim. Tento stav ukazuje jistou prognózu stavu silnic II. tříd v Pardubickém kraji po roce 2017 z předchozího grafu stavu vozovek silnic II. tříd.

Provozní a investiční výdaje do silnic II. a III. tříd v Pardubickém kraji v letech 2002 až 2010 1600 Provozní a investiční výdaje do silnic II. a III. tříd v PK 1400 Hranice reprodukčního stavu 1340 1200 1103 1062 1000 884 800 754 781 2007 2008 816 679 600 527 400 200 0 2002 2003 2004 2005 2006 2009 2010 Pozn.: Hodnoty v grafu jsou uvedeny v mil. Kč. Graf ukazuje vývoj investic do silnic II. a III. třídy. Dlouhodobě je stav investičních a provozních prostředků při stávajícím způsobu výkonu správy a údržby, resp. hospodářské činnosti správní organizace, nedostatečný. A to i pro zachování stávajícího stavu silnic II. a III. třídy.

FINANCOVÁNÍ Do silnic II. a III. tříd v Pardubickém kraji putuje ročně cca 1 mld. Kč na správu, údržbu a investice. Většina silnic II. a III. tříd se nachází v nevyhovujícím nebo přímo havarijním stavu. Stav silnic II. a III. tříd se v čase postupně zhoršuje. Stav silnic II. a III. tříd při stávajícím financování jejich oprav je dlouhodobě neudržitelný.

NÁVRHY SVOBODNÝCH Obecně zvýšit efektivitu výkonnosti silnic vzhledem k tvorbě HDP: ekonomické zásahy z programu Svobodných jako je rušení některých daní, zbytečných úřadů, dotace biopaliv, apod. Finance ze státního rozpočtu směrovat do komunikací s vyšší efektivitou na tvorbu HDP: postupně omezovat počet státem spravovaných komunikací správu komunikací lokálního významu přenechat obcím nebo soukromým subjektům Umožnění komerčních aktivit spojených se správou komunikací: využití prodeje/pronájmu reklamních ploch, obchodování s vytěženou zeminou při správě a údržbě, výběr poplatků za užívání komunikací, apod. Transformovat financování na výstavbu nových komunikací: výstavba nových komunikací zvyšuje počty km spravovaných komunikací, resp. náklady na správu a odčerpává finance využitelné pro správu, výstavba komunikací musí vycházet z potřeb soukromého sektoru nebo z lokálních společenských potřeb financování tomu pak musí odpovídat Úpravu požadavků na technické a technologické činnosti při správě i výstavbě: umožnit rekonstruovat nebo budovat komunikace s nezpevněným krytem, s pouze sezónním užíváním, s omezeným provozem, s užíváním na vlastní nebezpečí, apod., technologické provedení výstavby, rekonstrukcí a oprav musí vycházet z potřeb a možností financování Obecně tedy snížit podíl státní správy a zvýšit vliv subjektů s lokální (místní, regionální, krajskou nebo i republikovou či mezinárodní podle kategorie komunikace) působností, z jejichž potřeb užívání komunikace vychází. Komunikace musí být prostředkem nebo přímo nástrojem při tvorbě HDP.

Příklad rekonstrukce komunikace: Čermná na Domažlicku Zpracoval: Ing. Petr Musílek 11/2013 ilustrativní foto, zdroj: www.fzp.czu.cz