JAPONSKO logistické aspekty Teritoriální setkání ICC ČR 20.srpna 2014
JAPONSKO Řetězec ostrovů v cca JZ-SV směru, nejblíže k pevnině u Korejského poloostrova a Kamčatky, s velmi členitým pobřežím, úzkým pásem pobřeží a strmými svahy vnitrozemských hor, často atakovaný jak zemětřeseními, tak i tajfuny, na severu pak přívaly sněhu je z pohledu logistiky opravdu velmi tvrdý oříšek. Přesto se Japonsko, v rámci technologického boomu v 80. a 90.letech stalo logistickou velmocí a některé prvky z té doby stále představují ikonu a vzor pro zbytek světa.
Námořní spojení: Dlouhý pás pobřeží nenabízí z pohledu přírodních podmínek mnoho vhodných míst pro námořní spojení budování přístavů. Většina měst se však nachází přímo na mořském pobřeží a proto zde logicky (mnohdy i na umělých plochách) vznikly uzly námořní dopravy. Není náhodou, že většina z nich leží na odvrácené straně země -Fukuoka a Nagasaki na nejjižnějším ostrově Kjúšú -Kobe a Ósaka na jihu ostrova Honšú -Nagoya a Shimizu na východním pobřeží Honšú -Tokyo a Yokohama severněji -Tomakomai na severním ostrově Hokkaidó Celkem je pravidelnými linkami obsluhováno cca 15 větších či menších přístavů.
Námořní spojení: Spojení do Japonska přes Evropské přístavy je velmi četné. Jak z severomořských, tak i adriatických přístavů se nabízejí takřka denní odjezdy, odlišující se pouze řazením přístavů vykládky, a takto výsledným transitním časem. HAM-Kobe 33, Osaka 35, Tokyo 36, Tomakomai 41 den. Yokohama obvykle bývá prvním přístavem na cestě zpět, proto může plavba trvat i 43 dny. Pro dopravu zboží v kontejnerech se doporučuje využít některého z národních přepravců, kteří požívají cenové výhody v přístavech vykládky (např. nižší DestTHC)
Letecké spojení: Letecky lze dopravit zboží do Japonské destinace přes více letišť; nejvýznamnějším uzlem však stále zůstává Narita (NRT) poblíž Tokia. Další důležitá mezinárodní letiště: -Izumisano u Osaky (KIX) -Tokoname / Aichi (NGO) -Óta / Tokyo (HND) -Toyonaka / Hyógo (ITM) Za nimi se řadí 24 letišť druhé kategorie, cca 60 letišť třetí kategorie a přes stovku lokálních letišť bez pravidelného mezinárodního spojení.
Spojení z Prahy: ČSA ani Sky Team přímé spojení do této oblasti z Prahy nenabízejí. Vzhledem k významu japonského regionu pro světové hospodářství je však výběr spojů z Evropy opravdu bohatý. Zásilky menší velikosti lze čas od času naložit na letadlo denní pasažérské linky Korean Air přes ICN. Pravidelný servis nabízí ruský Airbridge přes Moskvu. Velké kargo vyžadující maindeckovou kapacitu přijmou Lufthansa z FRA či BA z Londýna. Expresní spojení pro menší zásilky nabízí Emirates či integrátor DHL, atd. I přes velkou vzdálenost a poměrně velký podíl pozemního úseku ( road feeder ) jsou transitní časy i na economy servisu poměrně příznivé, 3-5 dnů od podání v Praze. Též cena odpovídá velmi konkurenčnímu prostředí = za +100 kg Kč 46,-, +1000 Kč 40,-
Železniční doprava:
Železniční doprava (především osobní) v Japonsku je světovým fenoménem. Japonci jako první přišli s koncepcí vysokorychlostní, velmi přesné železniční dopravy (Šinkansen). Doprava po železnici je takřka výlučným módem ve velkých aglomeracích, vzhledem k menším nárokům na prostor, na energii, na čas strávený komutací. Testovány jsou vlaky na magnetickém polštáři (MAGLEV) na delší vzdálenosti i diesel-hybridní pohony s rekuperací při brzdění soupravy. Původně státní Japonské dráhy byly v roce 1987 privatizovány a dnes je doprava provozovány holdingem 7 privátních železničních společností; jedna z nich, Japan Freight Railway Company se zabývá výlučně přepravou zboží po železnici. Celková délka všech tratí dosahuje takřka 20.000 km, jejich správa je též rozdělena mezi 6 nástupců JRC. Japan Freight vlastní pouze krátké úseky tratí napojujících překladiště a zbožové terminály na hlavní síť (15). Přeprava zboží na velké vzdálenosti má však ve srovnání s osobní dopravou marginální charakter, spíše jde o propojení přístavů s terminály v průmyslových centrech.
Silniční doprava: Celková délka silnic v Japonsku činí 1,24 mil. km. Dálniční síť v roce 2007 zahrnovala 7.000 km dálnic a rychlostních komunikací. Zvláštností Japonska je, že dálnice se nečíslují, ale mají jména. V Japonsku se jezdí vlevo. Maximální povolené rychlosti jsou 40/60/100 km (město/vedlejší cesty/dálnice). Zcela výjimečnou pověst získali japonští silničáři pro svou schopnost ultrarychlých oprav cest poničených různými přírodními vlivy = zemětřesením, tajfuny apod. Nesrovnatelně rychle je též odklízen sníh v severních oblastech země, neboť silniční doprava především v odlehlejších a méně osídlených regionech Japonska představuje významnější přepravní mód než železnice. Též zásobování obyvatelstva je zajišťováno především po silnicích.
Celní omezení a ochrana před zavlečením škůdců a chorob Podpora vývozu a liberalizace obchodu vůbec je velmi čitelná i v oblasti celního dohledu. Japonsko navíc užívá dohody o volném obchodu s mnohými zeměmi světa, což dále usnadňuje výměnu zboží a zjednodušuje formality Zvláštní pravidla platí pouze pro dovoz výrobků rostlinného a živočišného původu. Japonsko a EU v roce 2008 uzavřely dohodu o vzájemné spolupráci v celním dohledu, týkající se pravidelnosti a celního režimu dovozu a vývozu zboží, podezřelých osob, míst skladování, přepravy zboží. Japonsko je od roku 2007 signatářem dohody o ochraně proti zavlečení škůdců ISPM15, proto musí být dřevěné obaly u zboží exportovaného do Japonska také náležitě ošetřeny.
Děkuji Vám za pozornost! Petr Rožek Lektor ICC + Poradce v mezinárodní dopravě