Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie

Podobné dokumenty
Historie oceánografie a oceánobiologie

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace

Základy hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz)

molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění

SAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

SKÁ VODA. Fyzikální a chemické vlastnosti

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Voda jako životní prostředí - světlo

05 Biogeochemické cykly

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

VY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN

PRVNÍ EXPEDICE STRUČNÁ HISTORIE VÝZKUMU OCEÁNU PRŮZKUM HLUBIN

Globální cirkulace atmosféry

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Voda - Chemické vlastnosti. Kyslík

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_B

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Produkce organické hmoty

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

CZ.1.07/1.5.00/

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

Kojenecká vo da. pro zdraví již v bříšku

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Stavba zemského tělesa

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Environmentální výchova

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Biologické odstraňování nutrientů

J i h l a v a Základy ekologie

Země jako dynamické těleso. Martin Dlask, MFF UK

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

KOROZE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Modul 02 Přírodovědné předměty

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

VY_32_INOVACE_ / Stavba Země

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Biologické odstraňování nutrientů

Historické poznámky. itý se objevil

*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda

Slaná voda pro fyzika?

Tlak vzduchu Kdyby s vodou pak potřeba 14 m hadici:) příčina: nižší hustota vody

1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení):

TOXICITA. Ing. Hana Věžníková, Ph. D.

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

Transkript:

Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie Jan Helešic (helesic@sci.muni.cz) Marie Zhai (zhai@yahoo.com) Exkurze Vladimír Uvíra (uvira@prfnw.upol.cz) Adam Petrusek (petrusek@cesnet.cz)

Syllabus Základy oceánografie ; Funkce a prostředí; Procesy v otevřeném moři; Prostředí dna pobřeží; Procesy na dně od pobřeží do hlubin oceánů; Vliv člověka na mořské ekosystémy; Mořské organismy; Organizmy otevřeného moře; Organizmy mořského dna.

Učebnice Kukal Z. a kol.: Základy oceánografie. Academia Praha 1977 Levinton J.S.: Marine biology. Function, biodiversity, ecology. Oxford Univ. Press, New York, 2001 Byatt A., Fothergill A., Holmes M.: Modrá planeta Přírodopis oceánů, BBC Knižní klub Praha 2002 Thurman V.H. Trujillo A.P.: Oceánografie Computer Press Praha, 2005

Historie oceánografie a oceánobiologie Mořeplavci: Kryštof Kolumbus 1492 Ferdinad Magellan 1519 James Cook 1768-1780 Expediční výpravy: Beagle (Charles Darwin) 1831-1836 Beacon (Edward Forbes, Michael Sars) 1850 Chalenger (John Murray) 1872-1876

Výzkumné ústavy Oceánografický ústav a museum Jacques-Yves Cousteau - CALYPSO Marine Biological Laboratory Cap Code 1886 Alexander Agassiz Marine Biological Laboratory Woods Hole Friday Harbor Laboratories Washington

Modrá planeta Prostředí oceánů 70 % Země, poměr 2,44:1 3,7 km vrstva (ideální koule) 0,24% hmotnosti Země Stáří 4,6 mld let 3800 mil let nejstarší sedimentární horniny rozmístění nerovnoměrné

Vznik pevnin a oceánů

Jak to funguje a vypadá

Puklina mezi litosférickými deskami Island

Světové oceány a moře

Plocha: 20,327 mil km 2 Pobřeží: 17 986 km Hloubky: 4000-5000m Max.hl.: 7235m Zalednění Březen 2,6 mil km 2 Září 18,8 mil km 2

Oceánská fyzika Pohyby vody Póly a rotace země Slapové jevy Mořské proudy, vlny a vítr Teplo, teplota a hustota mořské vody Led na mořské hladině Světlo a barva vody

Póly a rotace země Coriolisovy síly

Slapové jevy Měsíční den 24h50m Půldenní dmutí perioda 6h12m Délka přílivové vlny v oceánech až 23300km

Hluchý a skočný příliv

Přílivová vlna (příboj) a proudění

Přílivová vlna (příboj) a proudění

Bouřlivý příliv

Teplo, teplota, hustota

Teplota vody Konvekční tepelné proudění termohaliní konvekce mořské proudy Turbulence slapy vlny

Hustota vody Koncetrace solí 35 Hustota 1,002479 Závislost na teplotě, salinitě a tlaku Na povrchu nižší v hloubce vyšší Vertikální pohyby Hustota roste od tropických oblastí směrem k pólům

Led

Mořské proudy, vlny a vítr

Mořské proudy

Vlny Nejvyšší vlna 35 m vysoká rychlost 102 km/h Vlny v bouřích v Tichém a Atlantském oceánu kolem 15 m výška Nejrychlejší tsunami 700 km/h Nejničivější tsunami 1883 Krakatou polovina zeměkoule 1998 Papuya 10 m výška

Světlo

Světlo Eufotická trofogenní vrstva Dysfotická vrstva kompenzační bod Afotická trofolytická vrstva Elevace slunce do 60 odraz 2-6% 80 odraz 35% nad 90 odraz 99 100% vlnění ztráta 3 9 %

Chemie mořské vody 1. Salinita 2. Rozpuštěné plyny 3. Živiny a jejich cyklus 4. Křemík 5. Železo a mangan

Salinita Na + 10,6 g/kg K + 0,38 g/kg Ca 2+ 0,40 g/kg Mg 2+ 1,27 g/kg Cl - 19,0 g/kg SO 2-4 2,65 g/kg Stenohaliní organismy Euryhaliní oragnismy 1. poikiloosmotické o. 2. homoiosmotické o.

Rozpuštěné plyny Kyslík Rozpustnost dle teploty max. kolem 14mg/l Souvislost s eufotickou zónou Hloubková distribuce ovlivňována mořskými proudy a stratifikací (tropy min. 300 1000m) Oxid uhličitý 300x rozpustnější ve vodě Koncentrace od 0,4 mg/l (30 C) do 1,1mg/l (0 C) Dusík V mořské vodě 8,4 14,5 mg/l Elektrochemická a fotochemická fixace max. 35 mg/m 3 /rok ve formě nitrátů Biochemická fixace 140-700 mg/m 3 /rok jako nitráty

Rozpuštěné plyny

Dusík a jeho cyklus Formy dusíku Aerobní prostředí Nitrifikace NO 3- Anoxické prostředí Amonifikace NH 4 + Anaerobní prostředí Denitrifikace NH 3 (N 2 )

Fosfor a jeho cyklus Partikulovaná forma Rozpuštěná forma Povrch oceánů 0 20 mg/l Hlubinné zóny 40 80 mg/l Doba obnovení 1 56 hodin (ve sladkovodních systémech sekundyminuty) Poměr N:P 7:1

Křemík Partikule, koloidy a rozpuštěný Křemičitany Zima (La Manche) 200 400 mg/l Léto (La Manche) kolem 10 mg/l

Železo a mangan Velké sezónní a místní kolísání Fe 3 70 mg/l Esenciální živina pro fotoautotrofní organismy Významná složka krevních pigmentů Hemoglobin, haemerythrin, chlorucruorin Cytochrom-enzymatický cyklus