Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Základní umělecké školy s.r.o. Dvořákův okruh 21, Krnov www.zus-krnov.unas.cz Umění jako životní potřeba

Obsah 2 Obsah... 2 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 4 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 5 2. 1 Počet oborů, velikost... 5 2. 2 Historie a současnost... 5 2. 3 Charakteristika pedagogického sboru... 5 2. 4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce... 5 2. 4. 1 Dlouhodobé projekty... 5 2. 4. 2 Regionální a mezinárodní spolupráce... 5 2. 5 Vybavení školy a její podmínky... 5 3. ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE... 6 3. 1 Zaměření školy... 6 3. 2 Vize školy... 6 4. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE... 6 5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ... 7 5. 1 Všeobecné poznámky k organizaci výuky v uměleckých předmětech... 7 5. 1. 1 Forma výuky... 7 5. 1. 2 Organizace vzdělávání... 7 5. 1. 3 Přijímání uchazečů ke vzdělávání... 7 5. 2 Vzdělávací obsah hudebního oboru... 8 5. 2. 1 Studijní zaměření: Přípravné studium I... 8 5. 2. 1. 1 Vyučovací předmět: Přípravná hudební výchova... 8 5. 2. 1. 2 Vyučovací předmět: Přípravná pěvecká hlasová příprava... 8 5. 2. 1. 3 Vyučovací předmět: Přípravná hudební a hlasová výchova... 9 5. 2. 2 Studijní zaměření: Přípravné studium II... 9 5. 2. 2. 1 Vyučovací předmět: Přípravná hlasová výchova II... 9 5. 2. 2. 2 Vyučovací předmět: Komorní zpěv I... 9 5. 2. 2. 3 Vyučovací předmět: Hudební seminář... 10 5. 2. 3 Studijní zaměření: Sólový zpěv... 10 5. 2. 3. 1 Vyučovací předmět: Pěvecká hlasová výchova... 10 5. 2. 3. 2 Vyučovací předmět: Komorní zpěv II... 12 5. 2. 3. 3 Vyučovací předmět: Hudební nauka... 13 5. 2. 4 Studijní zaměření: Sborový zpěv... 14 5. 2. 4. 1 Vyučovací předmět: Sborový zpěv... 14 5. 2. 4. 2 Vyučovací předmět: Sborová hudební nauka... 15 5. 3 Vzdělávací obsah výtvarného oboru... 17 5. 3. 1 Studijní zaměření: Přípravné studium výtvarného oboru I... 17 5. 3. 1. 1 Vyučovací předmět: Přípravná výtvarná tvorba I... 17 5. 3. 2 Studijní zaměření: Přípravné studium výtvarného oboru II... 17 5. 3. 2. 1 Vyučovací předmět: Výtvarná tvorba příprava pro II. stupeň... 18 5. 3. 2. 2 Vyučovací předmět: Výtvarná kultura II... 18 5. 3. 3 Studijní zaměření: Výtvarná tvorba... 18 5. 3. 3. 1 Vyučovací předmět: Plošná a prostorová výtvarná tvorba... 19 5. 3. 3. 2 Vyučovací předmět: Volná výtvarná tvorba... 22 5. 3. 3. 3 Vyučovací předmět: Výtvarná kultura... 22 5. 4 Vzdělávací obsah tanečního oboru... 24 5. 4. 1 Studijní zaměření: Přípravné studium taneční přípravka... 24 5. 4. 1. 1 Vyučovací předmět: Přípravná taneční výchova... 24 5. 4. 2 Studijní zaměření: Výrazový tanec... 24 5. 4. 2. 1 Vyučovací předmět: Taneční techniky... 25 5. 4. 2. 2 Vyučovací předmět: Taneční styly... 26 5. 4. 2. 3 Vyučovací předmět: Taneční soubor... 26 5. 4. 2. 4 Vyučovací předmět: Taneční praxe... 28 5. 4. 3 Studijní zaměření: Současný tanec a taneční soubor... 28 5. 4. 3. 1 Vyučovací předmět: Současný tanec... 29 5. 4. 3. 2 Vyučovací předmět: Taneční soubor a praxe... 30 5. 4. 3. 3 Vyučovací předmět: Klasická baletní průprava... 31 5. 5 Vzdělávací obsah literárně - dramatického oboru... 33 5. 5. 1 Studijní zaměření: Přípravné studium dramatického oboru... 33 5. 5. 1. 1 Vyučovací předmět: Přípravná dramatická výchova... 33 5. 5. 2 Studijní zaměření: Tvořivá dramatická tvorba... 33 5. 5. 2. 1 Vyučovací předmět: Dramatická průprava... 34

5. 5. 2. 2 Vyučovací předmět: Dramatika a slovesnost... 34 6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami... 37 7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných... 37 8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy... 37 8. 1 Zásady a způsob hodnocení žáků... 37 8. 1. 1 Zásady hodnocení... 37 8. 1. 2 Způsob hodnocení... 37 8. 2 Oblasti vlastního hodnocení školy... 38 8. 2. 1 Vlastní hodnocení školy... 38 8. 2. 2 Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy... 38 3

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 4 Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy s.r.o. Umění jako životní potřeba Předkladatel: Základní umělecká škola s.r.o. Dvořákův okruh 298/ 21 794 01 Krnov IČO: 35 367 242 IZO: 108 012 689 Ředitel školy: PaedDr. Drahomír Malovaný Telefon: +420 554 616 482 e-mail: szus.krnov@mymail.cz http:/ www.zus-krnov.unas.cz Zřizovatel: PaedDr. Drahomír Malovaný, Dvořákův okruh 19 D, 794 01 Krnov Datum zařazení do sítě škol: 1. září 1993 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Identifikátor právnické osoby: 600 003 876 Platnost dokumentu: 1. září 2012

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 5 2. 1 Počet oborů, velikost Základní umělecká škola s.r.o. poskytuje vzdělávání ve čtyřech oborech: I. hudební II. výtvarný III. taneční IV. literárně-dramatický Kapacita školy je 860 žáků. 2. 2 Historie a současnost Škola byla zařazena do sítě škol v roce 1993 pod původním názvem Soukromá základní umělecká škola Krnov. Od 1. září 1997 byla změněna na právnickou osobu Základní umělecká škola s.r.o. Dvořákův okruh 21, Krnov. Škola měla původně zřízen pouze výtvarný obor, od roku 1995 se vyučoval také taneční obor, roku 2004 byla zahájena výuka literárně dramatického oboru a v roce 2005 v oboru hudebního. Výuka probíhá v hlavní budově, kde sídlí také kancelář školy a v dalších místech poskytovaného vzdělávání. Sídlo školy: Dvořákův okruh 298/ 21 794 01 Krnov Další místa poskytovaného vzdělávání se podle podmínek obměňují. 2. 3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je řadu let stabilizovaný. Většina pedagogických pracovníků je vysokoškolsky vzdělaná. Jsou zde zastoupeni jak zkušení učitelé, tak i mladí pedagogičtí pracovníci. Výuka je zajištěna plnými a částečnými pracovními úvazky. Učitelé se účastní řady profesních a odborných aktivit. 2. 4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce 2. 4. 1 Dlouhodobé projekty a) každoroční výstavy v městské výstavní síni, ve výstavních prostorech obcí, kde se realizuje výuka b) účast na všech přehlídkách a výstavách v krajských ( případně celostátních ) kolech soutěží výtvarných oborů ZUŠ Oči dokořán c) účast na všech krajských výtvarných salonech Zrzavý salon d) účast na všech krajských ( případně celostátních ) kolech soutěží tanečních a hudebních oborů ZUŠ e) slavnostní hudební koncerty f) tradiční taneční vystoupení 2. 4. 2 Regionální a mezinárodní spolupráce Škola je od svého založení zapojena do kulturně společenského života města a obcí regionu. Každoročně pořádá výtvarné výstavy, veřejná pěvecká a taneční vystoupení při různých příležitostech města a obcí regionu. (projekt města Mikroregion Krnovsko, v rámci partnerské spolupráce měst Karben, Saint Egréve, Prudník, Yukon, Pefki a další). Ze zahraničních partnerů škola nejčastěji spolupracuje se Szkolou Podstawowou n 3 v polském městě Prudnik. 2. 5 Vybavení školy a její podmínky a) Škola má odpovídající podmínky pro zajištění kvalitní výuky základního uměleckého vzdělávání. Disponuje prostornými učebnami hudebního a výtvarného oboru. Má grafickou dílnu s několika grafickými lisy, prostornou učebnu pro výuku figurální a studijní kresby a keramickou dílnu s výkonnou keramickou pecí. Je vybavena odpovídajícími učebními pomůckami, odbornou literaturou, nástroji a technikou, která nabízí žákům ve všech oborech kvalitní podmínky pro vzdělávání. b) Škola nemá bezbariérové přístupy. c) Ve školách přilehlých obcí jsou zřízena další místa poskytovaného vzdělávání, o učebny se dělí se žáky těchto škol.

3. ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE 6 Umění jako životní potřeba 3. 1 Zaměření školy a) současné zaměření i dlouhodobou představu o poslání školy charakterizuje motivační název Umění jako životní potřeba b) zaměřujeme se na poskytování široké vzdělávací nabídky c) respektujeme osobnost žáka a zaměřujeme se na rozvoj jeho individuálních schopností, na jeho zdravé sebevědomí a tvořivost d) pěstujeme v žácích radost z umělecké činnosti z hudby, tance, výtvarné a literárně - dramatické činnosti e) klasické vyučovací metody doplňujeme prvky současných nových trendů a technických prostředků v jednotlivých oborech, v reakci na nová studijní zaměření a na aktuální požadavky současnosti f) jednou ze základních priorit je systematická příprava žáků, kteří projeví zájem o studium na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením 3. 2 Vize školy a) základní vizi je zachování současného vysokého standardu vzdělávání, kterým se škola dlouhodobě prezentuje na veřejnosti b) pokračovat v úspěšné reprezentaci školy, města i země c) rozšiřovat technické zázemí školy, zadaptovat půdní prostory a získat tak nové prostory pro výstavní ateliér, případně učebnu multimediální tvorby 4. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE a) Hlavní strategii je cesta od volného vyjádření k poučené individuální a osobité tvorbě, s respektem k typologické zvláštnosti žáka, b) ve všech vyučovacích oborech v dětech i mladých lidech rozvíjíme jejich nadání a přirozenou potřebu a schopnost uměleckého vyjadřování, c) tvořivý potenciál našich žáků podporujeme důrazem na rozvoj emotivnosti, fantazie, představivosti a vlastní invence, d) vedeme žáka k získávání potřebných vědomostí a dovedností tak, aby si dokázali utvořit vlastní názor, e) využíváme příklady z dějin umění, f) využíváme možnosti dávat učivo do souvislosti s dalšími uměleckými obory, g) vedeme s žáky dialogy o hodnotách uměleckých děl, h) hodnotíme výkon žáka, zdůrazňujeme klady a analyzujeme zápory jeho výkonu, i) vedeme žáka k sebehodnocení tím, že mu umožníme srovnání s výkony jiných žáků, j) vedeme žáka k respektování práce druhých s ohledem na individualitu každého jedince, k) vedeme žáky k péči o výtvarné pomůcky, budujeme vztah k životnímu prostředí, l) vytváříme žákům prostředí pro jejich seberealizaci organizováním veřejných vystoupení pěveckých, tanečních a literárně-dramatických a výtvarných výstav, m) komunikujeme a spolupracujeme s rodiči, n) vedeme žáky ke kultivovanému chování a dbáme na celkovou kulturu veřejného vystupování a jednání všech našich žáků.

5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 7 5. 1 Všeobecné poznámky k organizaci výuky v uměleckých předmětech 5. 1. 1 Forma výuky a) Výuka probíhá ve třech formách, individuální, skupinová a kolektivní. b) Předměty a jejich forma výuky jsou uvedeny u jednotlivých oborů a jejich studijních zaměření. 5. 1. 2 Organizace vzdělávání a) Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu I. stupně má nejvýše dva ročníky a je určeno pro žáky od pěti let věku. Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně je určeno žákům od čtrnácti let, kteří zahájili II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia a v průběhu plnění tohoto studia musí splnit školní výstupy I. stupně studia. Uskutečňuje se před II. stupněm základního studia. b) Základní studium I. stupně má sedm ročníků a je určeno od sedmi let věku. c) Základní studium II. stupně má čtyři ročníky a je určeno pro žáky od čtrnácti let věku. d) Počet ročníků základního studia I. a II. stupně v jednotlivých uměleckých oborech stanoví rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. 5. 1. 3 Přijímání uchazečů ke vzdělávání a) Do přípravného ročníku jsou přijímání uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky. b) Do základního studia I. a II. stupně jsou přijímání uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky. Talentová zkouška může být nahrazena úspěšným ukončením základního studia předcházejícího stupně.

5. 2 Vzdělávací obsah hudebního oboru 8 Motto: Když jeden začne zpívat, sto se jich přidá: 5. 2. 1 Studijní zaměření: Přípravné studium I Charakteristika a) Studijní zaměření Přípravné studium I se uskutečňuje před I. stupněm základního studia a je určeno žákům od pěti let. b) Zpěv je jedním z nejpřirozenějších projevů člověka. Hudební obor je na naší škole organizován do tohoto studijního zaměření oddělení pěvecké. Pěvecké oddělení zahrnuje sólový a sborový zpěv. Cílem pěveckého oddělení je poskytnout žákům, kteří projevili potřebné předpoklady a zájem o studium hudby, základy pěveckého i hudebního vzdělání. c) Přípravné studium má několik variant A, B Učební plán A Jedno nebo dvouleté přípravné studium se zaměřením na sólový zpěv ( pěvecká hlasová výchova ) Předmět / Přípravné studium 2. ročník Přípravná hudební výchova 1 1 Přípravná pěvecká hlasová výchova 1 1 Celkem hodin týdně 2 2 Poznámka k učebnímu plánu: a) Výuka předmětu přípravná hlasová výchova probíhá ve skupině 2 4 žáků. b) Výuka předmětu přípravná hudební výchova probíhá kolektivně. Učební plán B Jedno nebo dvouleté přípravné studium se zaměřením na sborový zpěv. Předmět / Přípravné studium 2. ročník Přípravná hudební a hlasová výchova 2 2 Celkem hodin týdně 2 2 5. 2. 1. 1 Vyučovací předmět: Přípravná hudební výchova Školní výstupy vyučovacího předmětu: Přípravná hudební výchova 1. 2. ročník dokáže graficky zaznamenat houslový klíč, notu a pomlku ( celá ) dokáže rozpoznat noty c1 c2 dokáže rozeznat základní formální uspořádání drobných hudebních celků ( předehra, mezihra, dohra ) rozlišuje těžké a lehké noty reaguje na tempové změny pohybem umí rozlišit vzestupnou a sestupnou melodii umí používat nástroje orffovského instrumentáře dokáže zopakovat drobný rytmický útvar 5. 2. 1. 2 Vyučovací předmět: Přípravná pěvecká hlasová příprava Školní výstupy vyučovacího předmětu: Přípravná pěvecká hlasová příprava 1. 2. ročník zvládne správné držení těla, pěvecký postoj umí rytmizovat říkadla se snaží správně artikulovat osvojuje si správnou intonaci na podkladu známých lidových písní dokáže zpívat hudební motiv předzpívaný nebo předehraný na hudební nástroj

5. 2. 1. 3 Vyučovací předmět: Přípravná hudební a hlasová výchova 9 Školní výstupy vyučovacího předmětu: Přípravná hudební a hlasová příprava 1. 2. ročník zvládá jednoduchá dechová cvičení zvládá jednoduchá hlasová cvičení využívá hlas ve svém přirozeném rozsahu rytmizuje říkadla a jednoduché písně hraje na jednoduché rytmické nástroje ( Orffův instrumentář ) zpívá jednoduché lidové a umělé písně podle své individuální hlasové vyspělosti a stupně hudebního vývoje je schopen nenáročným pohybem a gesty znázornit obsah zpívaných písní ( dramatizace písní ) zpívá s hudebním doprovodem 5. 2. 2 Studijní zaměření: Přípravné studium II Charakteristika Studijní zaměření Přípravné studium je jednoleté studium a je určeno žákům od čtrnácti let, kteří zahájili II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia. Uskutečňuje se před II. stupněm základního studia. Učební plán A Předmět / II. stupeň I. ročník Přípravná hlasová výchova 1 Komorní zpěv 1 Celkem hodin týdně 2 Učební plán B Předmět / II. stupeň I. ročník Přípravná hlasová výchova 1 Komorní zpěv 1 Hudební seminář 0,5 Celkem hodin týdně 2,5 Poznámka: Učební plán B je zaměřen na přípravu žáka, který se připravuje k talentovým zkouškám na střední a vysoké umělecké školy. 5. 2. 2. 1 Vyučovací předmět: Přípravná hlasová výchova II Školní výstupy vyučovacího předmětu: Přípravná hlasová výchova II uvědoměle buduje dechovou oporu a používá žeberně brániční dýchání rozšiřuje a vyrovnává hlasový rozsah dle svých možností pěstuje paměť a hudební představivost uvědoměle spojuje hlavovou a hrudní resonanci používá výrazové návyky a dovednosti hraje na Orffovy nástroje zazpívá skladbu přiměřené obtížnosti vyjmenuje základní stavební prvky zpěvu a předvede je 5. 2. 2. 2 Vyučovací předmět: Komorní zpěv I Školní výstupy vyučovacího předmětu: Komorní zpěv I zvládá jednoduché dvojhlasé nebo vícehlasé písně orientuje se v notovém zápisu uvědoměle buduje dechovou oporu a používá žeberně brániční dýchání

10 5. 2. 2. 3 Vyučovací předmět: Hudební seminář Školní výstupy vyučovacího předmětu: Hudební seminář podle zájmu a vlastního výběru hraje jednoduché doprovody na flétnu, kytaru, klavír nebo Orffovy nástroje zvládne notový zápis v houslovém klíči /g c3 /, v basovém klíči /C c1 / vyjmenuje a správně čte posuvky - křížky, béčka, odrážky zapíše a přečte délky not, pomlky, takty, rytmus vyjmenuje noty ve stupnicích C E, F As používá hudební terminologii, dynamická, tempová a výrazová znaménka 5. 2. 3 Studijní zaměření: Sólový zpěv Charakteristika Zpěv je jedním z nejpřirozenějších projevů člověka. Hudební obor je na naší škole organizován do jednoho oddělení pěveckého. Cílem pěveckého oddělení je poskytnout žákům, kteří projevili potřebné předpoklady a zájem o studium hudby, základy pěveckého i hudebního vzdělání a vychovat z nich hudebníky, kteří se dovedou uplatnit v různých žánrech jako amatéři nebo dát základy pro další hudební vzdělávání. Pěvecké oddělení zahrnuje sólový a sborový zpěv. Úlohou oddělení sólového zpěvu je zachování přirozeného charakteru dětského hlasu a rozvoj pěvecké kultury žáků. Povinnou součástí hudebního oboru je předmět Hudební nauka, který je realizován formou kolektivní výuky. Žáci studují a interpretují jednoduché lidové písně bez doprovodu i s instrumentálním doprovodem, s přiměřeným výrazem, ve vyšších ročnících i k interpretaci vícehlasých skladeb. Repertoár je sestaven tak, aby žák poznal sólové i komorní skladby autorů různých slohových období a lidové písně různého charakteru i etnických oblastí. Hlasový výcvik je zaměřen na rozšiřování hlasového rozsahu při respektování kultivace projevu, vycházejícího z pochopení hudebního a slovního obsahu písní. Do I. stupně základního studia jsou zařazováni žáci od sedmi let. Do II. stupně základního studia jsou zařazováni žáci od čtrnácti let. Učební plán: Předmět \ Ročník I. stupeň II. stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. Pěvecká hlasová výchova 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Komorní zpěv ( KZ ) - - - 1 1 1 1 1 1 1 1 Hudební nauka ( HN ) 1 1 1 1 1 - - - - - - Celkem hodin týdně 2 2 2 3 3 2 2 2 2 2 2 5. 2. 3. 1 Vyučovací předmět: Pěvecká hlasová výchova Školní výstupy vyučovacího předmětu: Pěvecká hlasová výchova Základní studium I. stupně má povědomí o správném a uvědomělém držení těla a základech správného dýchání má povědomí o správné artikulaci využívá hlas ve svém přirozeném rozsahu podle individuálního hlasového vývoje a stupně hudební vyspělosti zpívá jednoduché lidové a umělé písně zpívá s jednoduchým doprovodem rozvíjí své rytmické a hudební cítění 2. ročník pracuje na správném uvolněném držení těla při zpívání a na klidném dýchání pracuje na správném nasazení tónu, správné artikulaci a intonaci zpívá jednoduchá hlasová cvičení vnímá základní dynamiku a agogiku na základě porozumění textu podle individuální hlasové vyspělosti využívá hlas ve svém přirozeném rozsahu

zpívá lidové a umělé písně úměrné hlasové vyspělosti žáka dále rozvíjí své rytmické a hudební cítění zpívá s doprovodem 11 3. ročník má správné a uvolněné držení těla při zpěvu a klidné dýchání využívá základní pěvecké návyky a technické prvky zpívá jednoduchá hlasová cvičení používá hlas v celém rozsahu podle individuální hlasové a pěvecké vyspělosti jednotlivých žáků, nepřepíná své síly zpívá se základní dynamikou a agogikou, má povědomí o legatovém zpěvu zpívá lidové a umělé písně podle svých možností, vyspělosti a stupně hudebního rozvoje zpívá s doprovodem podle svých možností zpívá na interních a veřejných vystoupeních 4. ročník prohlubuje svou pěveckou, dechovou a artikulační techniku pracuje na měkkém nasazení tónu pracuje na rozšíření obsahu využívá základní dynamiku a agogiku zpívá hlasová cvičení, lidové a umělé písně úměrné individuální hlasové vyspělosti žáka prohlubuje pěvecké dovednosti z předchozích ročníků prohlubuje smysl pro vedení jednoduché hudební fráze zpívá zpaměti podle svých schopností a zaměření se zapojuje do skupinového praktika 5. ročník pracuje se základní pěveckou, dechovou a artikulační technikou má povědomí o kultivovaném hlasovém projevu rozvíjí cítění pro přirozenou práci s dynamikou a ostatními výrazovými prostředky zpívá zpaměti delší písně podle individuální hlasové vyspělosti zpívá písně lidové i umělé zpívá s doprovodem zapojuje se do skupinového praktika má povědomí o zásadách hlasové hygieny 6. ročník ovládá základní pěveckou, dechovou a artikulační techniku podle svých možností pracuje na rozšíření hlasového rozsahu rozvíjí si smysl pro kultivovaný pěvecký projev pracuje s větší škálou dynamiky a výrazových prostředků na základě porozumění hudbě a textu orientuje se v notovém zápise a textu pěveckého partu zpívá složitější hlasová cvičení, úměrná hlasové vyspělosti žáka na základě své vyspělosti zpívá písně různých žánrů podle individuálních možností je schopen veřejného vystoupení zapojuje se do skupinového praktika má povědomí o potřebě intonační sebekontroly má povědomí o zásadách hlasové hygieny 7. ročník ovládá základy pěvecké a dechové techniky, měkké nasazení tónu, zásady správné artikulace a celkové hlasové kultury podle svých možností má rozšířený hlasový rozsah a vyrovnané rejstříky využívá adekvátně výrazové prostředky na základě porozumění textu a hudbě, má smysl pro celkový pěvecký projev, vedení hudebních frází a kantilénu zpívá složitější hlasová cvičení úměrná možnostem a stupni hlasové vyspělosti žáka zpívá lidové písně ve složitější úpravě

12 zpívá umělé písně různých období a žánrů podle individuální hlasové vyspělosti žáka, případně zpívá populární písně dle zaměření žáka zvládá zpěv s doprovodem podle svých možností je schopen veřejně vystoupit zapojuje se do skupinového praktika podle svých možností a zaměření, orientuje se v zápise svého partu ve vícehlasých skladbách vědomě uplatňuje zásady hlasové hygieny Základní studium II. stupně 1. 2. ročník vědomě využívá pěveckou, dechovou a artikulační techniku má vyrovnaný hlas v celém svém rozsahu ovládá zpěv kantilény, dodržuje fráze a orientuje se v notovém zápise a textu využívá dynamiku a agogiku, má kultivovaný pěvecký projev je schopen žánrového a stylového rozlišení písní je samostatný při korepetici zpívá hlasová cvičení podle technické vyspělosti a potřeby žáka zpívá vokalízy úměrné hlasové vyspělosti žáka zpívá lidové písně ve složitější úpravě zpívá umělé písně podle individuální hlasové vyspělosti a zaměření žáka 3. 4. ročník podle svých možností zpívá ve vícehlasém seskupení vytváří si vlastní názor na studovanou skladbu či píseň, má obecný přehled o vokální a vokálně - instrumentální hudbě a základní pěvecké literatuře vytváří si názor na vlastní i slyšenou interpretaci profiluje se podle svého zájmu a zaměření podle svých možností je schopen veřejně vystoupit vědomě uplatňuje zásady hlasové hygieny 5. 2. 3. 2 Vyučovací předmět: Komorní zpěv II Školní výstupy vyučovacího předmětu: Komorní zpěv Základní studium I. stupně 4. 7. ročník zvládá zpěv dvojhlasu, udrží se ve vedoucí melodii dvojhlasé skladby udrží se ve druhém hlase dvojhlasé skladby uplatňuje a aplikuje pěvecké dovednosti získané v individuálním výuce sólového zpěvu intonuje čistě, rytmicky přesně a zřetelně artikuluje zpívá vícehlasé skladby přiměřené obtížnosti s instrumentálním doprovodem přečte notový zápis komorních skladeb, rozvíjí zpěv z listu aktivně se účastní práce v kolektivu Základní studium II. stupně 1. 4. ročník udrží svůj hlas ve vícehlasé skladbě zpívá a cappella uplatňuje všechny své dovednosti z předmětu pěvecké hlasové výchovy kultivovaně pracuje s technickými i výrazovými prostředky ( rytmické cítění, frázování, a artikulace, dynamika a vnímání změn ) na požadavek dirigenta pomáhá méně zkušeným spolužákům uplatňuje zásady hlasové hygieny

13 5. 2. 3. 3 Vyučovací předmět: Hudební nauka Školní výstupy vyučovacího předmětu: Hudební nauka Základní studium I. stupně rozpozná hodnoty not a pomlk ( nota celá, půlová, čtvrťová, osminová ) rozlišuje zvuk a tón, zná základní vlastnosti tónu pozná basový klíč zná názvy posuvek a rozpozná je, umí vyjmenovat pořadí křížků a béček čtení not v rozsahu malé g c3 zná základní druhy taktů 2/4, ¾, 4/4 neboli C umí zapsat stupnice ( C, G, D a F dur ) a jejich tónický kvintakord rozeznává základní hudební nástroje ( i podle barvy zvuku ) zná základní dynamická znaménka, crescendo, decrescendo, piano, forte, mezzoforte vysvětlí pojmy: repetice, ligatura, akcent, legato, staccato zná základní tempová označení ( allegro, adagio, moderato, andante, presto ) 2. ročník rozpozná celé noty a půltóny i sluchovou analýzou chápe rozdělení oktáv ( velká až tříčárkovaná ) čte noty v rozsahu malé g c3 v houslovém klíči, čtení not v rozsahu c e1 v basovém klíči zvládá základní rytmické hodnoty ( celá nota až šestnáctinky ) a jejich pomlky zvládá druhy taktů 2/4, ¾, 4/4, 3/8 a 6/8, základní počítací jednotka, rozpozná dvoudobý nebo třídobý takt ze zvukové ukázky vysvětlí pojmy prima volta, seconda volta zná základní tempová označení (allegro, adagio, moderato, andante, presto ) je schopen vytvořit durové stupnice do čtyř křížků a čtyř béček, jejich kvintakordy a označit půltóny rozlišuje staccato a legato zná intervaly prima až oktáva rozezná hudební nástroje dokáže rozeznat tónorod ( dur x mol ) 3. ročník ovládá noty v houslovém a klíči ( velká a malá oktáva ) zná postup křížků a béček v předznamenání a umí je zapsat do notové osnovy zná durové stupnice do sedmi křížků a sedmi béček, akordy a hlavní stupně ve stupnici ( T, S, D ) dokáže vysvětlit stavbu durových a mollových stupnic, jak se nazývají jednotlivé tvary mollových stupnic ( aiolská, harmonická, melodická ) je schopen vytvořit základní intervaly ( čisté x velké ) chápe kvintakordy a jejich obraty ovládá dynamická znaménka a základní označení tempa umí tečkovaný rytmus, zná noty a pomlky s tečkou dokáže vytleskat složitější rytmus orientuje se stručně v díle a životě hudebních skladatelů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany 4. ročník rozumí stavbě stupnic dur i moll do sedmi křížků a sedmi béček umí tvořit durové a mollové kvintakordy a jejich obraty je schopen určit a vytvořit intervaly ( čisté, velké a malé ) ovládá enharmonickou záměnu a noty s dvojitými posuvkami zná dělení hudebních nástrojů má povědomí o historickém vývoji hudby umí si napočítat složitější rytmy a chápe synkopu rozpozná v notovém zápisu melodické ozdoby zná rozdělení zpěvních hlasů zná stručně život a díla skladatelů J.S. Bacha, W.A. Mozarta, L. van Beethovena

14 5. ročník ovládá stavbu všech durových a mollových stupnic, akordů a jejich obratů umí vytvořit intervaly ( čisté, velké a malé, zvětšené a zmenšené ) vytvoří dominantní septakord a jeho obraty zná enharmonickou záměnu a noty s dvojitými posuvkami dokáže zařadit hudební nástroje a různá hudební seskupení improvizuje a vytváří doprovod v rámci svých možností používá hudební názvosloví v oblasti tempa a výrazu ( přednesu ) 5. 2. 4 Studijní zaměření: Sborový zpěv Charakteristika Zpěv je nejpřirozenějším a nejrozšířenějším hudebním projevem člověka. Sborový zpěv má v dětech vypěstovat dobrý vztah ke zpěvu a k hudbě již od předškolního věku až do dospělosti. Práce s dětským hlasem vychází z přirozeného zpěvu a projevu dítěte. Žák se postupně seznamuje se zásadami pěvecké a hlasové výchovy až po poznání a získání dovedností zpěvu ve sboru. Nedílnou součástí je seznámení žáků s teoretickou stránkou hudby, včetně jejího vývoje a dějin hudby. Zpěv ve sboru vede k rozvoji hudebního cítění, umění výběru i posouzení a vnímání hudebních děl a rozšíření jejich kulturního a všeobecně hudebního rozhledu. Cílem je rozvíjet schopnost emocionálně prožívat, a vyjadřovat bohatství nálad a citů, rozšiřovat hudební obzor a všeobecný hudební přehled. Sborový zpěv má všechny přednosti kolektivní činnosti, žáci se učí odpovědnosti ke kolektivu. Důležitou součástí je častá prezentace výsledků práce žáků na veřejnosti, pravidelné koncerty, účast na soutěžích. Sborový zpěv může zároveň plnit úlohu komorního zpěvu, jakožto dalšího předmětu při výuce sólového zpěvu. Základní studium I. stupně má sedm ročníků a je určeno pro žáky od sedmi let. Základní studium II. stupně má čtyři ročníky a je určeno pro žáky od čtrnácti let. Vzdělávání je zaměřeno na rozvoj individuálních dispozic žáků. Progresivní vzdělávání připravuje žáky na neprofesionální umělecké aktivity nebo na vzdělávání ve středních školách uměleckého či pedagogického zaměření a v konzervatořích. Učební plán: Předmět \ Ročník I. stupeň II. stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. Sborový zpěv 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Sborová hudební nauka - - 1 1 1 1 1 - - - - Celkem hodin týdně 2 2 3 3 3 3 3 2 2 2 2 Poznámka: podle počtu žáků a podle dosažené úrovně vědomostí lze ve skupině žáků organizačně spojit výuku I. a II. stupně základního studia. 5. 2. 4. 1 Vyučovací předmět: Sborový zpěv Školní výstupy vyučovacího předmětu: Sborový zpěv Základní studium I. stupně 1. 3. ročník využívá základní pěvecké návyky, dovednosti a technické prvky používá svůj hlas v celém svém přirozeném rozsahu, nepřepíná hlas, nezpívá v nepřirozené hlasové poloze používá základní dynamiku a agogiku, má povědomí o legatovém zpěvu zvládá jednohlasý zpěv lidových písní a jednoduchých umělých písní, odpovídajících věku a možnostem žáka a charakteru skupiny podle dosažené úrovně zpívá kánon a jednoduchý lidový dvojhlas reaguje adekvátně na dirigentská gesta nástup, mezihry, ukončení skladby zpívá s doprovodem 4. 7. ročník ovládá základy pěvecké a dechové techniky, zásady správné artikulace a celkové hlasové kultury má rozšířený hlasový rozsah podle svých možností a vyrovnané rejstříky rozšiřuje kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu čistě intonuje svůj part ve vícehlasé skladbě s instrumentálním doprovodem

využívá adekvátní výrazové prostředky a větší rozsah dynamiky, má smysl pro celkový pěvecký projev zpívá složitější písně v kanonické úpravě a složitější dvojhlas zpívá písně ve vícehlasé úpravě, odpovídající věku a hlasové vyspělosti žáka a charakteru skupiny zpívá písně různých žánrů a období je pozorný a reaguje na dirigentská gesta vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při realizaci sborové skladby orientuje se ve struktuře sborové partitury 15 Základní studium II. stupně 1. - 2.. ročník využívá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu má vypěstovány návyky kultivovaného sborového zpěvu zpívá vícehlasé písně různých stylů, žánrů, období a capella a také s doprovodem zvládá intonačně čistý zpěv svého partu v náročnějších skladbách a capella i s instrumentálním doprovodem zpívá z listu jednodušší skladby aktivně spolupracuje s ostatními zvládá měkké nasazení tónu zvládá melodické skoky poradí si se složitými rytmickými změnami zdokonaluje výrazové pojetí skladby umí využít náhlých dynamických změn 3. - 4. ročník intonuje přes oktávu procvičuje správné dýchání vhodně volenými dechovými cvičeními vcítí se do obsahu skladby, chápe její pojetí má vyrovnané vokály dokáže hospodařit a pracovat s dechem uplatní přednes i v komorní sestavě zvládá střídavé dechy, procvičuje zpěvní pohotovost zvládá dynamiku, má cit pro výraz skladby používá legato, staccato, glissando zvládá provedení nekonečný tón, používá všechny zvládnuté prvky hlasové výchovy v sólovém přednesu orientuje se ve snazší polyfonii zvládá podřízení hlasu v menším komorním obsazení uplatňuje sólový projev, dokáže zpěv dlouhé fráze disponuje hlasovým rozsahem soprán: a až a2, f až f2 orientuje se v notovém zápisu, reaguje na sbormistrova gesta 5. 2. 4. 2 Vyučovací předmět: Sborová hudební nauka Školní výstupy vyučovacího předmětu: Sborová hudební nauka Základní studium I. stupně 3. ročník rozpozná hodnoty not a pomlk ( nota celá, půlová, čtvrťová, osminová ) rozlišuje zvuk a tón, zná základní vlastnosti tónu pozná basový klíč zná názvy posuvek a rozpozná je, umí vyjmenovat pořadí křížků a béček čtení not v rozsahu malé g c3 zná základní druhy taktů 2/4, ¾, 4/4 neboli C umí zapsat stupnice ( C, G, D a F dur ) a jejich tónický kvintakord rozeznává základní hudební nástroje ( i podle barvy zvuku ) zná základní dynamická znaménka, crescendo, decrescendo, piano, forte, mezzoforte vysvětlí pojmy: repetice, ligatura, akcent, legato, staccato zná základní tempová označení ( allegro, adagio, moderato, andante, presto )

4. ročník rozpozná celé noty a půltóny i sluchovou analýzou chápe rozdělení oktáv ( velká až tříčárkovaná ) čte noty v rozsahu malé g c3 v houslovém klíči, čtení not v rozsahu c e1 v basovém klíči zvládá základní rytmické hodnoty ( celá nota až šestnáctinky ) a jejich pomlky zvládá druhy taktů 2/4, ¾, 4/4, 3/8 a 6/8, základní počítací jednotka, rozpozná dvoudobý nebo třídobý takt ze zvukové ukázky vysvětlí pojmy prima volta, seconda volta zná základní tempová označení (allegro, adagio, moderato, andante, presto ) je schopen vytvořit durové stupnice do čtyř křížků a čtyř béček, jejich kvintakordy a označit půltóny rozlišuje staccato a legato zná intervaly prima až oktáva rozezná hudební nástroje dokáže rozeznat tónorod ( dur x mol ) 5. ročník ovládá noty v houslovém a klíči ( velká a malá oktáva ) zná postup křížků a béček v předznamenání a umí je zapsat do notové osnovy zná durové stupnice do sedmi křížků a sedmi béček, akordy a hlavní stupně ve stupnici ( T, S, D ) dokáže vysvětlit stavbu durových a mollových stupnic, jak se nazývají jednotlivé tvary mollových stupnic ( aiolská, harmonická, melodická ) je schopen vytvořit základní intervaly ( čisté x velké ) chápe kvintakordy a jejich obraty ovládá dynamická znaménka a základní označení tempa umí tečkovaný rytmus, zná noty a pomlky s tečkou dokáže vytleskat složitější rytmus orientuje se stručně v díle a životě hudebních skladatelů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany 6. ročník rozumí stavbě stupnic dur i moll do sedmi křížků a sedmi béček umí tvořit durové a mollové kvintakordy a jejich obraty je schopen určit a vytvořit intervaly ( čisté, velké a malé ) ovládá enharmonickou záměnu a noty s dvojitými posuvkami zná dělení hudebních nástrojů má povědomí o historickém vývoji hudby umí si napočítat složitější rytmy a chápe synkopu rozpozná v notovém zápisu melodické ozdoby zná rozdělení zpěvních hlasů zná stručně život a díla skladatelů J.S. Bacha, W.A. Mozarta, L. van Beethovena 7. ročník ovládá stavbu všech durových a mollových stupnic, akordů a jejich obratů umí vytvořit intervaly ( čisté, velké a malé, zvětšené a zmenšené ) vytvoří dominantní septakord a jeho obraty zná enharmonickou záměnu a noty s dvojitými posuvkami dokáže zařadit hudební nástroje a různá hudební seskupení improvizuje a vytváří doprovod v rámci svých možností používá hudební názvosloví v oblasti tempa a výrazu ( přednesu ) 16

5. 3 Vzdělávací obsah výtvarného oboru 17 5. 3. 1 Studijní zaměření: Přípravné studium výtvarného oboru I Charakteristika Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu I. stupně má nejvýše dva ročníky a je určeno pro žáky od pěti let věku. Vyučovací předměty jsou vyučovány kolektivně. Přípravná výtvarná tvorba rozvíjí různé stránky dětské tvořivosti, které výtvarný projev doplňují. Všechny aktivity vycházejí z bezprostředního prožívání a vyjadřování světa, z vnímání smyslových podnětů, ze setkávání s přírodou a s civilizačními jevy, ze vcítění se do vztahů mezi lidmi, z úvah nad příčinami a důsledky jevů. Pozorný pohled na svět doplňuje úzký kontakt s výtvarnými materiály a nástroji. Děti si s nimi hrají, zkoušejí jejich vlastnosti a různé způsoby uchopení. V intuitivním spojení obsahových vrstev námětu s výtvarným cítěním vyrůstá podoba a výraz výtvarné práce. 5. 3. 1. 1 Vyučovací předmět: Přípravná výtvarná tvorba I Učební plán: Předmět / Přípravné studium 2. ročník Přípravná výtvarná tvorba I 2 2 Celkem hodin týdně 2 2 Školní výstupy vyučovacího předmětu: Přípravná výtvarná tvorba I 1. přípravný ročník pracuje spontánně, nepřechází a neodbočuje často a bezdůvodně od dané činnosti nebo tématu vydrží soustředěně pracovat alespoň dvacet minut dokáže se ke své práci vyjádřit a sděluje své pocity zachycuje své prožitky různými vyjadřovacími prostředky hraje si s výtvarnou plochou, linkou, obohacuje kresbu a malbu zapojuje se do plastické tvorby, zkouší převádět plošnou tvorbu do plastické je přístupný změnám, reaguje a spolupracuje práci dokončí, dodržuje pracovní návyky, dbá na čistotu 2. přípravný ročník výtvarně reaguje na podněty z okolí, na zážitky a představy komunikuje s učitelem a s žáky nad svou výtvarnou prací, naslouchá a obohacuje výtvarný projev bez obav kreslí, maluje a modeluje nepřipodobňuje se ostatním, otevírá se novým možnostem řešení, přemýšlí nad daným námětem, samostatně řeší zadání respektuje pravidla práce vyjmenuje pomůcky, materiály a základní techniky, které zná a užívá experimentuje s výtvarnými technikami, s různými kreslířskými, malířskými, vyjadřovacími prostředky, s kombinacemi výtvarných technik v ploše a prostoru experimentuje s různou podobou grafické stopy, se sochařskou hlínou 5. 3. 2 Studijní zaměření: Přípravné studium výtvarného oboru II Charakteristika Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně je určeno žákům od čtrnácti let, kteří zahájili II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia a v průběhu plnění tohoto studia musí splnit školní výstupy I. stupně studia. Uskutečňuje se před II. stupněm základního studia v délce jednoho školního roku a učební plán píše učitel individuálně podle schopnosti žáka nebo podle požadavku. Vyučovací předmět Přípravné výtvarné vzdělávání je vyučován kolektivně.

Učební plán: 18 Předmět / II. stupeň Výtvarná tvorba 2,5 Výtvarná kultura 0,5 Celkem hodin týdně 3 5. 3. 2. 1 Vyučovací předmět: Výtvarná tvorba příprava pro II. stupeň Školní výstupy vyučovacího předmětu: Výtvarná tvorba příprava pro II. stupeň dokáže poměřováním zachytit proporce zobrazovaného objektu vědomě pracuje s výtvarným jazykem, klade důraz na výtvarnou, emoční a myšlenkovou představivost snaží se o osobitý rukopis, originalitu a samostatnost, přechází od subjektivního vyjádření reality k objektivnímu samostatně analyzuje zadání a domýšlí jeho podstatu, experimentuje a umí vytvářet variace námětu objektivní realitu přepisuje ve vlastní osobité volné tvorbě zvolí si techniku, případně téma a samostatně zpracuje výtvarnou práci uspořádá portfolio vlastní výtvarné tvorby a umí si svou práci obhájit umí přijmout kritiku a případný nezdar, snaží se nedostatky napravit orientuje se v základních výtvarných postupech, pojmenuje a popíše své výtvarné záměry, použije získané návyky v jiných souvislostech ví, kde hledat informace týkající se dějin umění a výtvarné kultury objevuje vizuální kvality ve svém prostředí k výtvarné práci používá různá media, fotografii používá jako východisko pro vlastní tvorbu navrhuje volbu výtvarných technik s podobami vlastního rukopisu, s volbou výtvarných technik ve spojení s námětem a s ohledem na výraz práce 5. 3. 2. 2 Vyučovací předmět: Výtvarná kultura II Školní výstupy vyučovacího předmětu: Výtvarná kultura II zajímá se o uměleckou kulturu vytváří vlastní stručný přehled dějin umění do časové přímky, případně s přihlédnutím k dějinám zvoleného oboru systematickým přístupem se pozvolna orientuje v dějinách výtvarného umění, popíše základní znaky jednotlivých slohů a výtvarných tendencí vybrané výtvarné dílo zahrne do kontextu dějin výtvarné kultury vybrané výtvarné dílo popíše, odhadne techniku nebo technologický postup výtvarného díla zajímá se o výtvarné umění regionu, navštíví alespoň jednu výstavu výtvarného umění 5. 3. 3 Studijní zaměření: Výtvarná tvorba Charakteristika Základní studium prvního stupně podporuje plynulý vývoj žáků od dětského spontánního projevu a hravé experimentace k promyšlené tvorbě dospívajících. Děti opouštějí ikonografická schémata a nahrazují je volným ztvárněním podnětů. Roste důraz na vcítění se, na uvědomování si svých pocitů a reakcí, na tvořivé výtvarné myšlení. Podobně se stává důležité řazení a hodnocení informací, poznávání vlastností a podob světa nebo souvislostí mezi vrstvami námětu. Tomu napomáhá setkávání se skutečností a to jak v přepisu reality, tak v další pozměněné formě. Výuku doprovází intuitivní osvojování výtvarného jazyka. Do I. stupně základního studia jsou zařazováni žáci od sedmi let. Základní studium druhého stupně reaguje na dospívání a z něj pramenícího porovnávání vlastní identity ve vztahu k okolnímu světu. Vzdělávání na druhém stupni základního studia klade důraz na praktické uplatňování získaných dovedností a širší rozvoj zájmů žáků. Umožňuje jejich osobnostní růst a přípravu ke studiu na vysokých školách s uměleckým zaměřením. Cesty k obsahu a formě odrážejí novou schopnost citově se ztotožnit s námětem a sou-časně racionálně uvažovat, s nadhledem experimentovat a argumentovat. Žáci si vybírají směr, který

19 odpovídá jejich zaměření. Studijní činnost vyvažují volnou tvorbou, pro niž si volí vlastní téma a řeší jeho obsah osobitou výtvarnou formou. Zkušenostem a znalostem, k nimž dospívají během studia, dávají novou podobu. Do II. stupně základního studia jsou zařazováni žáci od čtrnácti let. Učební plán: Předmět \ Ročník I. stupeň II. stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. Plošná a prostorová výtvarná tvorba 3 3 3 3 3 2 2 2 2 1,5 1,5 Volná výtvarná tvorba 1 1 0,5 0,5 1 1 Výtvarná kultura 1 0,5 0,5 0,5 0,5 Celkem hodin týdně 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 5. 3. 3. 1 Vyučovací předmět: Plošná a prostorová výtvarná tvorba Charakteristika Ve vyučovacím předmětu Plošná a prostorová tvorba se žáci seznamují s principy kresby, malby, grafiky, keramiky, modelování a konstruování. Pracují s klasickými i netradičními kreslířskými a malířskými materiály, v grafice se věnují tisku z výšky a z hloubky. Žáci se od dětství po dospělost setkávají s výtvarnou problematikou v různých modifikacích. Výuka plošné a prostorové tvorby je postavena na objevně volené tématice, která obohacuje dětské myšlení i emotivitu. V souvislosti s tématem poznávají výrazovou svébytnost linií, barev a tvarů ve vlastní plošné a prostorové tvorbě volné a užité, v pozorování a přepisu reality nebo v kontrastu s výtvarným uměním. Způsoby vyjadřování navazují jak na klasické výtvarné postupy, tak na kombinaci technik, které mnohdy dospívají až k přesahům mezi plošnou a plastickou tvorbou. Plošná a prostorová tvorba vede žáky k odlišnému způsobu výtvarného myšlení. Významnou roli hraje i vztah žáka k materiálu a jeho zručnosti. Volnou tvorbu doprovází studijní kresba a modelování. Vyučovací předměty jsou vyučovány kolektivně. Školní výstupy vyučovacího předmětu: Plošná a prostorová výtvarná tvorba Základní studium I. stupně při práci uplatňuje linii a její násobení, zná základní barvy, vědomě barvy míchá, seznamuje se barevnou škálou sekundární experimentuje s výtvarnými prvky v ploše a prostoru výtvarně sděluje emoční charakter námětu rozvine vlastnosti výtvarných prvků v etudách vyhledává ve svém okolí podněty a zaznamená je kresbou, malbou nebo grafikou dá do souvislosti námět a techniku vhodnou pro vyjádření aktivně reaguje na korekturu, dokončí započatou práci i přes případný nezdar, hledá vhodné varianty řešení, posoudí výtvarné možnosti a případný nezdar opraví, změní, uplatní a rozvine výtvarné poznatky respektuje mantinely zadání rozvíjí pozitivní vztah k umění návštěvou výtvarné výstavy a historických památek v místě bydliště 2. ročník při práci uplatňuje vědomě vedenou linii, rozliší kvality kresebné a grafické linie a její násobení, zná barvy základní, sekundární a seznamuje se s terciální barvou orientuje se v základních výtvarných postupech, pojmenuje a popíše své výtvarné záměry, použije získané návyky v jiných souvislostech charakterizuje, prozkoumá a poměřuje skutečnost, přepisuje realitu, rozliší podstatné od nepodstatného, využívá nebo parafrázuje podstatné rozvine vlastnosti výtvarných prvků ve variacích, kombinuje tradiční postupy v ploše a prostoru respektuje pravidla prostorové tvorby umístí kresbu do formátu zajímá se o uměleckou tvorbu odpovídající jeho věku, především ilustrace, porovnává viděnou skutečnost v souvislosti s jejím ztvárněním 3. ročník přepisuje subjektivně pojatou realitu proměňuje lokální barevnost, využívá znalostí o barvě, hledá barevný kontrast, pracuje s valéry jedné barvy

rozvine vlastnosti výtvarných prvků ve variacích, porovná účinky různých výtvarných technik kombinuje kresebné a malířské materiály chápe význam světla a stínu pro vyjádření objemu, rozliší plochu a objem uvědomuje si roli světla a stínu, plochy a linie, zvolené škály barev, uplatňuje barevnou nadsázku vědomě zjednodušuje tvar empaticky se vztahuje k lidem, přírodě respektuje mantinely dané zadáním, formuluje hodnotící hlediska respektuje vlastnosti výtvarných technik a podřizuje se jim zajímá se o historii města, prezentuje svou práci na školní výstavě 20 4. ročník vědomě pracuje s prvky výtvarného jazyka, aplikuje poznatky dá do souvislosti námět a jeho podstatu reaguje úvahou na motivaci, rozvine dosud získané znalosti přizpůsobí se zadání v daných mantinelech, pojmenuje případné nezdary, svou chybu koordinuje experimentuje s výtvarnými prostředky podílí se na společných úkolech toleruje výtvarné vyjadřovací schopnosti spolužáků dokáže využít prožitek z výtvarného díla pro vlastní práci parafrázuje výtvarná díla zajímá se o kulturu a historii města, regionu prezentuje svou práci na školních výstavách 5. ročník modifikuje realitu do nových vztahů, převede studijní kresbu do různých výtvarných technik využívá své zážitky, představy a zkušenosti ve volné tvorbě zná rozdíl mezi studijní a volnou kresbou a malbou pozná základní kompoziční řešení realizuje návrh užité grafiky a keramiky samostatně analyzuje zadání a domýšlí jeho podstatu experimentuje s výtvarným jazykem, s vlastností linií, skvrn, plochy, prostoru, světla nebo barvy zajímá se o historii umění, prohlubuje své znalosti 6. ročník experimentuje s výtvarným jazykem, s kompozičními zákonitostmi (harmonie, kontrast, dynamika, rytmus, proporce) rozdíl mezi objemem a plochou vystihne kresbou, malbou i plastickou tvorbou parafrázuje realitu experimentuje se subjektivním vyjádřením reality, zvětšování nebo zmenšování motivů objektivně vyjadřuje realitu různými technikami experimentuje se vztahem reality a stylizace tvaru experimentuje s výtvarným uměleckým dílem navrhuje volbu výtvarných technik s podobami vlastního rukopisu, s volbou výtvarných technik ve spojení s námětem a s ohledem na výraz práce toleruje práci a výtvarný názor druhých uspořádá své portfolio a dokáže jej obhájit 7. ročník dokáže poměřováním zachytit proporce zobrazovaného objektu vědomě pracuje s výtvarným jazykem, klade důraz na výtvarnou, emoční a myšlenkovou představivost snaží se o osobitý rukopis, originalitu a samostatnost, přechází od subjektivního vyjádření reality k objektivnímu vede dialog se spolužáky nad vznikajícími pracemi samostatně analyzuje zadání a domýšlí jeho podstatu, experimentuje a umí vytvářet variace námětu objektivní realitu přepisuje ve vlastní osobité volné tvorbě uspořádá portfolio o vlastním výtvarném vývoji ví, kde hledat informace týkající se dějin umění a výtvarné kultury objevuje vizuální kvality ve svém prostředí k výtvarné práci používá různá media, fotografii používá jako východisko pro vlastní tvorbu

zvolí si techniku, případně téma a samostatně zpracuje závěrečnou práci 21 Základní studium II. stupně zkoumá možnosti tvarové a barevné stylizace zvládá principy perspektivního zobrazení zachycuje proporce zkoumaného objektu (portrét, figura, skupina předmětů, zátiší ) formuluje účinky výtvarného jazyka, své porozumění dokumentuje v kompozičních etudách respektuje odlišné výtvarné přístupy, využívá širších poznatků z výtvarné technologie experimentuje s výtvarnými hrami, etudami a materiály, nebo nástroji grafického designu kombinuje vztah tvaru písma v ploše a prostoru zpracuje zadané téma osobitým způsobem, zvolí si vlastní prostředky pro ztvárnění úkolu zajímá se o výtvarné umění, vytváří vlastní přehled dějin umění 2. ročník zvládá principy perspektivního zobrazení v interiéru a exteriéru zachycuje proporce zkoumaného objektu a volbou kvality kresebné linie vytváří osobitý rukopis studie ( portrét, figura, skupina předmětů, zátiší ) hledá variace tvaru, analyzuje roli výtvarného jazyka pro sdělnost vlastní tvorby využívá tvarové, barevné a prostorové nadsázky k vyjádření výrazu koncepčně propojí studijní a volnou formu výtvarného projevu pro vlastní tvorbu vytváří skicu ( plošnou nebo prostorovou ), postupuje od celku k části a naopak fotografii užívá ve volné tvorbě uvědomuje si vztah mezi obsahem a formou uměleckého díla systematickým přístupem se pozvolna orientuje se v dějinách výtvarného umění, popíše základní znaky jednotlivých slohů a výtvarných tendencí 3. ročník samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen soustředěné a samostatné práce na daném tématu, k realizaci své představy volí vhodné prostředky transponuje širší okruh znalostí do vlastní tvorby, analyzuje vztahy mezi vlastní tvorbou a uměním dbá na zkvalitnění svých výtvarných dovedností samostatně vytváří výtvarnou řadu na dané téma ve zvýšené míře kreslí, maluje a modeluje podle skutečnosti vyhodnocuje výsledky své práce, pracuje na vlastním portfoliu využívá internetu při vytváření vlastního souboru, vztahujícího se k jeho zájmům konzultuje s učitelem a realizuje program přípravy k talentovým zkouškám navrhuje a realizuje grafický design, navrhuje drobné stavby, nebo jejich částí popíše výtvarné dílo, odhadne techniku nebo technologický postup výtvarného díla, zařadí výtvarné dílo do kontextu dějin výtvarné kultury 4. ročník analyzuje podněty ze svého prostředí a transformuje je do vlastní volné tvorby převede realitu do volné výtvarné kompozice, navazuje na realitu osobitou stylizací zná základní principy prostorové kompozice, kompozici umí kresebně vyjádřit výtvarnou expresi reaguje na vztahy kolem sebe volí si vlastní téma samostatné tvorby a prostředky jeho zpracování zobecňuje znalosti výtvarného jazyka a volí si způsoby jeho transformace realizuje program přípravy k talentovým zkouškám pracuje na vlastním portfoliu prací výtvarné dílo zahrne do kontextu dějin výtvarné kultury

5. 3. 3. 2 Vyučovací předmět: Volná výtvarná tvorba 22 Charakteristika V předmětu Volná výtvarná tvorba dostávají žáci prostor, vztahující se k jejich zájmům. Zadané nebo zvolené téma zpracovávají technikou, která je jim nejbližší, experimentují se všemi vrstvami tématu a hledají možnosti realizace. V prvním až pátém ročníku I. stupně základního studia se tento předmět nevyučuje samostatně a je prostoupen celou výukou. V šestém a sedmém ročníku I. stupně lze tento předmět využít k realizaci přípravy žáků na střední umělecké školy. Vyučovací předmět Volná výtvarná tvorba je vyučován kolektivně. Školní výstupy vyučovacího předmětu: Volná výtvarná tvorba 6. ročník experimentuje s účinky sdělnosti výtvarné kompozice, s umístěním motivu na formát svobodně pracuje z prvky výtvarného jazyka, zkoumá účinky jeho působení experimentuje s vlastnostmi struktur materiálů 7. ročník samostatně analyzuje zadání a domýšlí jeho podstatu, experimentuje a umí vytvářet variace námětu pokouší se o posunutí námětu a experimentuje s jeho možnostmi námět je schopen uchopit klasickou i experimentální cestou II. stupeň hledá varianty plošného nebo prostorového řešení experimentuje s detailem a celkem využívá znalosti výtvarné terminologie a technologie výtvarných postupů dané téma zpracuje ve zvolené variantě 2. ročník dané téma aktivně rozvine vědomě využívá účinku kontrastů, rytmu, barev a proporcí koncepčně propojí studijní a volnou formu výtvarného projevu tvorbu promýšlí, vrstvy námětu propojí vlastní volbou výtvarné cesty 3. ročník smyslové podněty, zážitky a pocity se pokouší ztvárnit a podat jejich výtvarný přepis prožitkovými aktivitami vyvažuje některé postupy plošné a prostorové tvorby cíleně využívá výtvarné technologie a technologické postupy k volné tvorbě samostatně řeší výtvarný problém, pracuje soustředěně, práci obohacuje z poznatků dějin výtvarné kultury 4. ročník využívá koncepční myšlení vytváří na dané téma variace, experimentuje s detailem a celkem, hledá řešení využívá znalosti výtvarného jazyka, perspektivy, studie figury a portrétu dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek 5. 3. 3. 3 Vyučovací předmět: Výtvarná kultura Charakteristika Předmět Výtvarná kultura prostupuje všemi oblastmi výtvarného vzdělávání, zahrnuje seznamování s dějinami výtvarného umění a současnou výtvarnou scénou. Pomáhá nalézat inspiraci pro vlastní práci žáka, tříbí jeho výtvarný názor, kultivuje jej a vytváří jeho vztah ke kulturnímu dědictví. Žáci navštěvují výstavy, historické památky a významná kulturní místa regionu. Setkávají se s bývalými absolventy výtvarných škol, pracují s odbornými publikacemi a využívají internet.