Vliv konopných drog na kognitivní funkce Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
Obsah prezentace Aktuální situace Mechanismus působení Výsledky výzkumů využívajících zobrazovacích metod mozku Výsledky studií zabývajících se zkoumáním kognitivních deficitů Metodologická omezení
Úvod Nejčastěji užívaná nelegální droga v ČR Celoživotní prevalence v dospělé populaci je 21,1 %, v posledním roce 10,9 % (GENACIS 2002) Celoživotní prevalence ve věku 15-16 let je 43,6 %, v posledním roce 35,7 % a v posledním měsíci 19,2 % (ESPAD 2003) Již jen vzhledem k tomuto rozsahu užívání je nutné se zabývat možnými účinky konopných drog na mozek
Mechanismus působenp sobení hlavní účinnou látkou obsaženou v konopných drogách je delta-9-tetrahydrocannabinol aktivace CB1 a CB2 receptorů, ty se nacházejí v centrálním nervovém systému (CB1) a také na periferiích (CB2): Frontální a parietální oblast mozkové kůry (vyšší kognitivní funkce) Mozeček (koordinace pohybů) Hippocampus (učení a paměť) Nucleus acumbens (odměna a slast) Bazální ganglia (kontrola pohybů) Hypothalamus (základní tělesné funkce regulace teploty těla, rovnováha soli a vody v těle) Amygdala (emoce, strach) Mícha (periferní vnímání, bolest) Mozkový kmen (spánek, vzrušení, regulace teploty, kontrola motoriky)
Zobrazovací metody Snaha o zobrazení funkcí nervové soustavy u uživatelů konopných drog Elektroencefalografie (EEG) Magnetická rezonance (MRI) Funkční magnetická rezonance (fmri) Jednofotonová počítačová emisní tomografie (SPECT) Pozitronová emisní tomografie (PET) Počítačová axiální tomografie (CAT)
Funkční magnetická rezonance Zkoumání aktivace mozku, který je vystaven kognitivní stimulaci Dlouhodobí uživatelé, kteří po 4-36 hodinové abstinenci plnili úkoly testující jejich pozornost spojenou s motorickým reagováním, vykazovali oproti kontrolní skupině neuživatelů menší aktivitu v motorických korových oblastech (Pillay et al., 2004), plnili úkoly zaměřené na prostorovou pracovní paměť, vykazovali zvýšenou aktivitu v prefrontální kůře a bazálních gangliích mírné neurologické deficity kompenzují zvýšenou aktivitou, zapojením větší části mozku než kontrolní skupina (Kanayama et al., 2004)
Jednofotonová emisní počíta tačová tomografie Pomocí radioaktivní látky vytváří dvou- a třírozměrné obrazy aktivních oblastí mozku Zaznamenány změny průtoku krve mozkem 90 min po požití drogy v komplexu amygdala-hippocampus až po hypothalamus x placebu (Crippa et al., 2004) snížení celkového průtoku krve mozkem po požití drogy u neuživatelů a zvýšení průtoku krve mozkem jak po požití drogy, tak placeba u uživatelů (Mathew et al., 1989) největší zvýšení průtoku krve bylo zaznamenáno ve frontálních lalocích a v pravé hemisféře uživatelů (Mathew et al., 1992, 1999, 2002) Studie uživatelů s ADHD a kontrolní skupina neuživatelů s ADHD (Amen & Waugh, 1998) skupina uživatelů vykazovala snížení aktivity v pravém a levém temporálním laloku závažné změny byly nalezeny u těžkých uživatelů, ale ne nutně u dlouhodobých
Pozitronová emisní tomografie I. Pomocí radioaktivní látky je zkoumána metabolická aktivita a průtok krve v jednotlivých oblastech mozku Zkoumání v klidovém stavu: zvýšení metabolismu glukózy v mozečku po injekční aplikaci THC, toto zvýšení významně korelovalo se subjektivně vnímanou mírou intoxikace a s koncentrací THC v plazmě (Volkow et al., 1991) zvýšení metabolismu mozečku po užití drogy jak u uživatelů, tak u neuživatelů, ale pouze u uživatelů významné zvýšení v prefrontální, orbitofrontální kůře a v bazálních gangliích snížený metabolismus mozečku před užitím THC může mít za následek deficity motorických funkcí popisované uživateli (Volkow et al., 1996)
Pozitronová emisní tomografie II. Zkoumání při řešení kognitivních úloh: úkoly zaměřené na sluchovou pozornost: zaznamenán zvýšený průtok krve v orbitálních a frontálních lalocích, inzule, spánkových pólech, gyru cinguli a v mozečku; snížený průtok krve ve sluchových oblastech temporálního laloku, zrakové kůře a v oblastech spojovaných s pozorností (temenní lalok, čelní lalok, talamus) (O Leary et al., 2000; 2003) úlohy testující některé složky paměti (zapamatování, bezprostřední vybavení a schopnost učit se): snížení krevního oběhu uživatelů vprefrontální kůře, zvýšení voblastech mozečku významných pro paměťové funkce, snížení schopnosti zapamatovat si prezentované informace, častější využívání krátkodobé paměti oproti skupině neuživatelů (Block et al., 2002) 25 dnů abstinující uživatelé vykazovali sníženou aktivitu v levé prefrontální kůře a hyperaktivitu v hippocampu oproti kontrolní skupině -tyto metabolické změny v mozku mohou být zodpovědné za narušení kognitivních funkcí (Eldreth et al., 2004)
Důsledky krátkodob tkodobého užíváníu Experimentální studie s kontrolní skupinou neuživatelů podporují existenci krátkodobého vlivu užívání konopných drog na: pozornost schopnost vykonávat psychomotorické úkoly krátkodobou paměť Pope et al., 1995; 1996; 1997; Fletcher et al., 1996; NIDA, 2002) Poškození nejsou natolik závažná, aby negativně ovlivňovala kognitivní fungování v každodenním životě Předpoklady vzniku kognitivních deficitů: délka užívání se zdá být klíčovým faktorem ve vývoji poškození kognitivních funkcí (Solowij et al., 2002) a frekvence užívání začátek užívání potenciální ireverzibilní neurotoxické účinky u těch, kteří začnou užívat před 15. rokem (Pope et al., 2002)
Důsledky dlouhodobého užíváníu I. Ireverzibilní dopad na kognitivní funkce nebyl doposud prokázán neexistuje konsensus Reverzibilní snížení přetrvává až 28 dní po zahájení abstinence (Bolla et al., 2002; Jentsch et al., 2002; Martin, 2000) Možné kognitivní deficity: v koncentraci, selektivitě a oscilaci pozornosti v krátkodobé paměti, verbální paměti a pracovní paměti ve schopnosti učit se, udržet a vybavit si informace v zaznamenávání, organizování a používání nových informací v percepčně motorickém tempu a reakčním čase (Hall &Solowij, 1998; Solowij et al., 1995; 2002; Fletcher et al., 2002; Pope & Yuergelum-Todd, 1996)
Důsledky dlouhodobého užíváníu II. Poškození jsou nejvíce zjevná při úkolech náročných na pozornost a vykonávaných rychle pod časovým tlakem Všechny tyto kognitivní funkce se zhoršují s délkou a frekvencí užívání Užívání nemá vliv na vybavování již naučeného materiálu Dlouhodobé těžké užívání neprodukuje tak vážné zhoršení paměti, pozornosti a dalších kognitivních funkcí, jaké nacházíme u chronických uživatelů alkoholu, spíše produkuje jemná, slabá narušení (po abstinenci) Zůstává tedy nejasné, jak moc jsou tato narušení důležitá pro každodenní život
Metodologická omezení Mnoho studií nerozlišuje mezi snížením kognitivních funkcí vlivem akutní intoxikace a vlivem reziduí kanabinoidů v CNS (testování již několik dnů po posledním užití drogy). Získání dostatečného počtu účastníků studie, kteří intenzivně a dlouhodobě užívají téměř výhradně konopné drogy a současně jsou ochotni pro potřeby studie abstinovat a podrobit se výzkumu v kontrolovaných podmínkách (je téměř nemožné určit etiologickou příčinu zjištěných deficitů, mnohé z látek užívaných v kombinaci má prokazatelně výraznější vliv na vznik kognitivních deficitů). Kvantifikace celkového množství užité drogy, což je minimalizováno u laboratorních studií. Zkreslení dalšími vstupujícími proměnnými nedostatečné sledování premorbidních či aktuálních psychických poruch.
Děkuji za pozornost J Kontakt: Mgr. Lenka Miovská Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 miovska@adiktologie.cz