Krevní oběh Složení a funkce krve

Krevní oběh Složení a funkce krve Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Tělní tekutiny (1) důležité pro fungování vnitřního prostředí organismu metabolismus odvod zplodin metabolismu CELKOVÁ TĚLESNÁ VODA = všechna voda v organismu cca 60% hmotnosti závisí na věku, pohlaví ( méně, protože je více tukové tkáně)... 1. INTRACELULÁRNÍ (v buňce) 3/5 celkového množství 2. EXTRACELULÁRNÍ (mimo buňku) 2/5

Tělní tekutiny (2) a) INTRAVASÁLNÍ (v cévách krevní i lymfatické) cca 5-6 l c) INTERSTICIÁLNÍ (mezibuněčné prostory = tkáňový mok) cca 15 l TRANSCELULÁRNÍ tekutina samostatná skupina např. v oční komoře, nitroušní dutiny, kloubní štěrbiny vzniká sekreční činností buněk těchto dutin

Krev (1) cca 8% tělesné hmotnosti, tekutá tkáň více krve než rozdíl vzniká v pubertě způsobeno testosteronem má více svalové hmoty vyžaduje větší prokrvení Normovolemie = optimální cirkulující objem krve Hypovolemie = snížení cirkulujícího objemu krve přechodná krvácení trvalá chronická dehydratace Hypervolemie = zvýšení cirkulujícího objemu krve přechodná nadměrný přísun tekutin, 2.pol. gravidity trvalá dlouhodobý pobyt ve nadmořských výškách

Krev (2) METABOLICKÁ funkce 1) Transport energetických substrátů glukóza (energie pro buňky), MK a AK z místa vzniku ke tkáním (např. z jater k potřebné tkáni) ze zásobárny k potřebné tkáni (např. z tukové tkáně) z GIT do zpracujících tkání nejčastěji do jater 2) Transport vitamínů a minerálních látek, hormonů, enzymů z místa vzniku, vstřebání k potřebným tkáním hormony z místa vzniku

Krev (3) 3) Transport kyslíku z plic do tkání 4) Odvod katabolitů z místa vzniku k exkrečnímu orgánu CO 2 z tkání do plic látkové katabolity (do ledvin kreatinin a urea; do kůže) PODÍL NA HOMEOSTÁZE udržování vnitřního prostředí 1) ph isohydrie = 7,4 ± 0,04 (7,36-7,44) 2) Isoionie (iontové složení krve)

Krev (4) 3) Isoosmie (osmolarita krve) 300 mosmol/l 4) Izotermie (udržování stálé tělesné teploty) PŘENOS CHEMICKÉ INFORMACE komunikace mezi vzdálenými buňkami hormony = chemická informace OBRANNÁ FUNKCE látková (humorální) imunita celulární (buněčná) imunita

Krev (5) PODÍL NA HEMOSTÁZE mechanismy, které brání vykrvácení organismu TROM, hemokoagulační faktory Ztráta do 550ml organismus zvládne Náhlá ztráta nad 1500ml závažný stav pomalá ztráta nad 2500ml Za den se znovuvytvoří asi 150ml

Obecné vlastnosti krve (1) 1.vlastnost = HEMATOKRIT (Ht) určuje podíl krevních elementů z celkového objemu krve, konkrétně ERY z krevního obrazu nesrážlivá venózní krev, u dětí někdy kapilární (heparinizovaná kapilára) 44 ± 5 39 ± 5 hodnota závisí na: množství a velikosti ERY zda-li je krev smíšená; orgány typické nakupením ERY (játra, slezina)

Obecné vlastnosti krve (2) Význam Ht: informuje o stavu červené krevní řady využití pro další hematologické výpočty 2.vlastnost = MĚRNOST KRVE = specifická váha plné krve je 1052-1063 erymasa 1093 dáno množstvím Hb v ERY plazma 1027 dáno množstvím bílkovin 3.vlastnost = VISKOZITA (vazkost) vyjadřuje se vzhledem k viskozitě destilované vody (=1)

Obecné vlastnosti krve (3) Krev má 4-5,5x vyšší než destilovaná voda Plazma má nižší hodnoty 2x vyšší než destil. H 2 O Vlivy na hodnotu: počet ERY a velikost množství a druh bílkovin v plazmě (fibrinogen, γ globuliny) Je-li vyšší velký odpor činnosti srdce. při chronicitě vyčerpává srdce 4.vlastnost = ph alkalóza nad 7,44. Hodnoty nad 7,8 neslučitelné se životem

Obecné vlastnosti krve (4) acidóza pod 7,36. Hodnoty pod 7,0 neslučitelné se životem 5.vlastnost = OSMOLARITA Osmolarita plazmy = 300 mosmol/l 6.vlastnost = OSMOTICKÝ TLAK cca = 690 kpa

Krevní plazma (1) cca 5% z celkové tělesné hmotnosti = 2,8-3,5 l PLAZMA vodní složka (92%) sušina (8%) organické látky (7%) anorganické látky (1%) ORGANICKÉ LÁTKY PLAZMY 1) Proteiny dominují albumin nejdůležitější plazmatická bílkovina. Tvoří se v játrech

Krevní plazma (2) globuliny α, β, γ (zmnožují se u infektů = protilátky) fibrinogen další mikrofrakce bílkovin v malém množství, ale velký význam; některé jako onkomarkery Význam plazmatických proteinů: onkotický tlak (= koloidně osmotický tlak) schopnost udržovat objem cévních tekutin 3,3 4 kpa asi 200x menší než celkový osmotický tlak transportní funkce

Krevní plazma (3) transportní funkce energetické substráty hlavně MK minerály ze zásob do tkání, ze vstřebávání do zásobáren léky díky vazbě na bílkovinu získá lék velkou molekulu a není rychle vyloučen ledvinami barviva např. bilirubin amfolyty v zásaditém prostředí se chovají jako kyseliny a naopak proto pufry = nárazníky udržování ABR nutriční funkce zejména albumin při hladovění se využívají jako zdroj energie k zachování zákl. živ. fcí

Krevní plazma (4) udržení suspenzní stability krve stálá fyziologická sedimentační rychlost ERY globuliny + fibrinogen zrychlují FW albumin zpomaluje FW hemokoagulace hemokoagulační faktory mají bílkovinný podklad imunita organismu gamaglobuliny = protilátky 2. Sacharidy stěžejní je glukoza (monosacharid = hroznový cukr) = hlavní biologický cukr

Krevní plazma (5) glykemie = 3,6 6,1 mmol/l hyperglykemie x hypoglykemie 3. Tuky v hydrofilní formě získají ji: vazba na bílkovinný nosič (apoprotein) vznikne LIPOPROTEIN TAG triacylglycerol fosfolipidy cholestrol + cholesterolové estery VLDL, HDL, LDL frakce volných MK vázaná na albumin

Krevní plazma (6) 4. Látky nebílkovinného dusíku a) urea konečný produkt metabolismu aminokyselin (AK) vylučována močí urémie = zvýšená hladina v séru selhávání ledvin fyziologická hodnota = 1,7 8,3 mmol/l b) kyselina močová konečný produkt metabolismu purinů = hladina = dna c) kreatinin vzniká z kreatinu uvolňovaný z kreatinfosfátu při činnosti kosterního svalu

Krevní plazma (7) pro stanovení velikosti glomerulární filtrace nemocný dodržuje tělesný klid fyziologická hodnota = 70 110 μmol/l, 60-100 μmol/l 4.Hormony, vitamíny, enzymy (přenášené plazmou) ANORGANICKÉ LÁTKY Význam: fyzikálně chemický udržení osmotického tlaku, ph, podpora rozpustnosti některých organických látek hlavně bílkoviny specifická biologická úloha

Krevní plazma (8) a) NATRIUM (Na + ) - extracelulární iont isohydrie = stálé ph plazmy isovolemie = stálý cévní objem + objem extracelulárních tekutin fyziologická hodnota = 137-147 mmol/l živočišné potraviny, okopaniny (mrkev), zrniny, olejniny b) KALIUM (K + ) - intracelulární iont automacie srdeční velikost klidového potenciálu buněk nervová dráždivost okopaniny (brambory), luštěniny, banány, meruňky, maso, mléko

Krevní plazma (9) fyziologická hodnota = 3,8 5,1 mmol/l c) CALCIUM (Ca ++ ) nezbytný pro nervosvalové dráždění nedostatek = tetanie hemokoagulace pomáhá k aktivaci jednotlivých etáží koagulační kaskády imunitní systém přiměřená srdeční dráždivost přiměřená odolnost kapilár např. při kopřivce aby se zlepšila odolnost kapilár fyziologická hodnota = 2,25 2,75 mmol/l kvasnice, mléko, brokolice, luštěniny

Krevní plazma (10) d) MAGNESIUM (Mg + ) spolu s Ca ++ pro nervosvalovou dráždivost = nedostatek tetanie tlumivý vliv na CNS důl. pro aktivitu téměř všech enzymů zelené části rostlin, ořechy, mléko, korýši, olejniny fyziologická hodnota = 0,75 1,25 mmol/l e) FERRUM (Fe ++ ) přijímáme jej v trojmocné formě, vstřebat se může jen ve dvojmocné - pomocí redukujících látek v GIT erytropoéza

Krevní plazma (11) důl. pro průběh tkáňových oxidací (součást dýchacích řetězců) maso, masné výrobky, žloutky, játra fyziologická hodnota = 8 28 μmol/l f) CHLORIDY (Cl - ) podobné účinky jako Na + osmotické působení fyziologická hodnota = 97 106 mmol/l g) HCO - 3 (bikarbonátový aniont) vzniká hydratací CO 2 = reakce probíhá hlavně v ERY, kam CO 2 difunduje. CO 2 je odpadní látka tkáňového metabolismu

Krevní plazma (12) HCO - přechází výměnou za 3 Cl- do buňky podíl na udržování ABR součást bikarbonátového pufrovacího systému transport CO 2 v organismu z tkání do plic h) FOSFÁTY primární = H 2 PO 4 sekundární = H(PO 4 ) 2 význam pro udržení ABR součást fosfátového pufrovacího systému

Krevní plazma (13) i) STOPOVÉ PRVKY SELEN (Se) významný protinádorový účinek (naopak vysoká hodnota působí PROnádorově) zrniny, maso, vejce, ryby JOD (I) nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy ryby, mořské řasy, minerálky, jodovaná NaCl, třešně, špenát, vejce MĚĎ (Cu), COBALT (Co) význam pro erytropoézu

Krevní plazma (14) MĚĎ (Cu), COBALT (Co) význam pro erytropoézu Cu obiloviny, luštěniny, ořechy, avokádo, houby, ústřice, žampiony, listová zeleniny Co rostlinné potraviny, luštěniny, špenát, maso, kakaové boby, celozrné obiloviny ZINEK (Zn) nezbytný pro činnost imunitního systému a tvorba inzulínu zrniny, kvasnice, maso, vejce, jižní ovoce, semena dýně, klíčky, ryby Stopové prvky denní potřeba se pohybuje v desítkách a jednotkách mg. Jejich nedostatek = závažné poruchy

Krevní elementy ERYTROCYTY

ERY (1) bikonkávní disky umožnění co největšího povrchu pro difúzi dýchacích plynů průměr cca 7,2 μm, tloušťka 2,1 μm fyziologická anizocytóza někteří jedinci mají rozměry fyziologicky větší nebo menší než je daný průměr 6,7-7,7 μm patologická anizocytóza 6,7 μm a méně = mikrocyty nad 7,7 μm = makrocyty (http://adykacer.blog.cz/0811/3)

ERY (2) nad 9 μm = megalocyty (perniciozní anemie = nedostatek B 12 ) STRUKTURA ERYTROCYTU lipoproteinová membrána stroma uvnitř buňky a podíl na zabezpečení bikonkávního tvaru zestárnutí buňky stroma ztrácí svoji schopnost, ERY se zakulacuje, je málo plastická, špatně se transportuje přes kapiláry zachycení v sinusech sleziny a rozpad hemoglobin hlavní součást ERY

ERY (3) ERY nemá jádro snižuje tak nároky na spotřebu O 2 energii získá anaerobní glykolýzou hlavní iontem je K + Anemie = nedostatek ERY nebo Hb Polyglobulie, polycytémie, erytrocytóza = nadbytek ERY Fyziologická hodnota ERY: 3,8 4,8.10 12 /l 4,8 5,3.10 12 /l

Hemoglobin (1) = chromoprotein chromo barevná složka protein bílkovinná složka = globin 1 molekula Hb = 4 jednotky globinu = polypeptid na 4 jednotky globinu se váže 1 hem HEM (chemicky protoporfyrin) obsahuje Fe ++ na každé Fe ++ se váže O 2 1g Hb = naváže 1,34 ml O 2 množství Hb. 1,34 = množství O 2 chemicky navázaného na Hb

Hemoglobin (2) Fyziologické hodnoty: 120g 160g/l 130g 170g/l hypochromní anemie = Hb pod fyziologickou hodnotu nejčastěji dáno nedostatkem Fe ++ - sideropenická anemie Deriváty Hb: HbO 2 (oxyhemoglobin) Hb (redukovaný Hb) uvolnil O 2

Hemoglobin (3) HbCO 2 (karbaminohemoglobin) navázaný CO 2 HbCO (karboxyhemoglobin) navázaný CO váže se 200x snadněji než O 2 HbCl (chlorhemin) ve stavu zrodu ERY = derivát tvoří jehličkové krystalky (Teichanovy) dlouho jako průkaz krve HbOH (methemoglobin) železo je zde Fe +++ (ferrifirma). O 2 se naváže, ale již se nedokáže z vazby uvolnit vznik podporují dusitany v potravinovém řetězci, některá analgetika (Phenacetin), některé sulfonamidy

Erytropoéza (1) = tvorba erytrocytů ERY žije asi 120 dnů, pak se rozpadá Funkční kostní dřeň: u dětí veškerá kostní dřeň tvoří ERY v dospělosti ploché kosti (sternum), obratle, epifýzy dlouhých kostí stáří velká redukce krvetvorné dřeně nahrazena tukovou tkání PLURIPOTENTNÍ BUŇKY obecná výchozí buňka unipotentní proerytroblast normoblast retikulocyt erytrocyt

Erytropoéza (2) Základní substráty pro zrání červené krevní řady: aminokyseliny Fe ++ k tvorbě globinu tvorba hemu získává se z potravy (Fe +++ ), vstřebává se jako Fe ++ vlivem redukujících látek (vit.c, Hcl) apoferitin bílkovinný nosič umožní přechod přes střevní stěnu transferin bílkovinný nosič po přechodu se opět mění na Fe +++ a transportuje pomocí transferinu dopraví ho do kostní dřeně krvetvorba

Erytropoéza (3) nebo do zásoby v játrech v podobě feritinu Fe +++ pro využití ze zásob musí být opět převeden do Fe ++ minerální látky Cu, Co vitamíny B 12 příjem potravou, částečně tvořen střevní mikroflorou vnitřní (Castleho) faktor nutný pro vstřebání v terminálním ileu acidum follicum (kyselina listová) tvorba LEU C, B 2 (syntéza hemu), B 6 (pro normální fci a přežití ERY)

Řízení erytropoézy (1) 1) ERYTROPOETIN tvořen zejména v ledvinách tehdy, když klesne v organismu po 2 (hypoxie) působí na kostní dřeň pod vlivem tvoří ERY 2) VITAMÍNY B 12 chybí-li, megalocyty perniciózní anémie B 2, B 6, C, acidum follicum 3) MINERÁLY Fe ++ (feroforma) Cu, Co

Řízení erytropoézy (2) 4) HORMONY testosteron estrogeny tlumí červenou krevní řadu T4 stimuluje erytropoézu. Podporuje tvorbu erytropoetinu glukokortikoidy stimulace tvorby ERY STH podpora rozvoje kostní dřeně tvorba podmínek pro krvetvorbu

Sedimetace ERY (1) krev je suspenze pevných krevních elementů (v naprosté většině ERY) ve vodném prostředí plazmy ERY mají v odebraném vzorku krve tendenci sedimentovat penízkovatění ERY (tvorba agregátů ERY) zahajuje sedimentaci ERY k sobě plošně naléhají, tvoří jednotky vysoké hmotnosti agreguje 11 ERY Podpora agregace: zmnožení plazmatických globulinů infekce

Sedimetace ERY (2) zmnožení fibrinogenu 2.polovina gravidity produkty rozpadlých buněk, uvolněné buněčné proteiny např AIM = nekroza buněk myokardu Zpomaluje agregaci ERY: albuminy FW je pomocná diagnostická metoda, pomáhá monitorovat stav nemocného, řadíme ji k infekčním markerům (FW, LEU, CRP) chronické zvýšení FW bez patologického nálezu - stomatologie - pomalejší do 10mm za 1 hodinu - do 12mm za 1 hodinu

Hemolýza ERY (1) projeví se červeně zabarveným sérem nebo plazmou 1) fyzikálně chemické důvody: osmotická hemolýza hypertonické prostředí (vzhledem k isotonickému prostředí plazmy) tvar moruše, zmenší svůj objem, voda z ERY se nasává do hypertonického prostředí membrána nevydrží, Hb uniká do okolí hypotonické prostředí H 2 O se nasává do ERY zvětšuje svůj objem, membrána nevydrží ruptura, Hb se dostane do okolí 2) fyzikální důvod mechanické vlivy rychlé vstříknutí krve do zkumavky

Hemolýza ERY (2) 3) chemické důvody: kyseliny, zásady, organická rozpouštědla negativní vliv na membránu ERY toxické membránu ERY naruší toxiny, např. toxiny bakterií při infekcích hadí jedy způsobují hemolýzu 4) imunologické důvody podání inkompatibilní krve v systému AB0 podání jiné krevní skupiny v systému Rh opačný Rh faktor

Krevní elementy LEUKOCYTY

Leukocyty (1) buňky s jádrem, nepravidelného tvaru, kromě krve jsou ještě v mozkomíšním moku, lymfě... fyziologické hodnoty: 4 10.10 9 /l leukocytóza = vyšší hodnota leukopenie = nižší hodnota oba stavy absolutní ( nebo produkce LEU) nebo relativní (dáno schopností adherence k cévní stěně a schopnost migrace z adherence) Diurnální rytmus kolísání hladiny během 24 hodin ráno nejnižší, odpoledne nejvyšší

Leukocyty (2) kolísání dáno i příjmem potravy, fyzickou námahou Kritéria diferenciace (klasifikace) LEU: velikost monocyty největší tvar jádra přítomnost a charakter granul GRANULOCYTY obsahují granula a) neutrofilní barví se světle fialově, asi 60% všech LEU jádro je segmentované ERY TROM LEU http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:red_white_blood_cells.jpg

Leukocyty (3) čím více segmentů, tím starší neutrofil posun doprava tyč nejmladší neutrofil = jejich velké množství posun doleva = znamená to zvýšenou tvorbu mikrofágy = nespecifická buněčná imunita jejich hladina stoupá u bakteriálních infekcí, jsou obsaženy i v hnisu b) eosinofilní barví se červeně, 5-6% dvojsegmentované jádro významná role při likvidaci komplexu antigen-protilátka konkrétně, když antigen je alergen

Leukocyty (4) zmnoženy u alergiků c) basofilní barví se temně modře, cca 1% esovité jádro, produkují heparin a histamin mastocyty (žírné buňky) vycestují do tkáně zde degradují při kontaktu s alergenem uvolní histamin příznaky alergické reakce AGRANULOCYTY a) LYMFOCYTY cca 25%

Leukocyty (5) 1. T-lymfocyty specifická buněčná imunita zvýšená hladina u virových infekcí T-cytotoxické lymfocyty schopnost zničit antigen organizovaný v buňce T-helpery pomocné podporují aktivitu B lymfocytů, stimulují nespecifickou imunitu T-supresorové lymfocyty brání neúměrné aktivitě imunitního systému nedokonalá fce nadměrná aktivita imunitního systému

Leukocyty (6) 2. B-lymfocyty specifická humorální (látková) imunita produkce protilátek proti specifickému agens b) MONOCYTY cca 8% výrazný podíl na nespecifické buněčné imunitě (fagocytóza) zvýšená hladina u EB virózy http://medicina.ronnie.cz/c-8696-krevni-obraz-a-zanetlive-markery-ii.html

A = lymfocyt, B = monocyt, C = basofil, D = eozinofil, E = neutrofil (http://sciaga.onet.pl/19949,1,sciaga_druk.html)

Krevní elementy TROMBOCYTY

Trombocyty (1) zrnitá tělíska bez jádra, tvoří asi 1/3 objemu ERY granula: 1. typ serotonin tvořený ve střevech, sem se ukládá 2. typ velké množství ATP a ADP, Ca ionty 3. typ lysozomy obsahují velké množství proteolytických enzymů 140 400.10 9 /l vznikají z megakaryocytů v kostní dřeni pluripotentní buňka multipotentní buňka myeloidní progenitorová buňka megakaryoblast megakaryocyt

Trombocyty (2) Destičkové faktory: destičkový faktor č.1 proakcelerin (V. hemokoagulační faktor) destičkový faktor č.2 inhibitor antitrombinu III destičkový faktor č.3 destičkový fosfolipid uložený v membráně TROM destičkový faktor č.4 antiheparin růstový faktor podporuje růst buněk hladké svaloviny cév jejich obnova po poranění fibrinogen atd.

http://medicina.ronnie.cz/c-8696-krevni-obraz-a-zanetlive-markery-ii.html

(http://masonposner.com/afisheyeview/2010/03/blood-stem-cells-come-in-different-types/)

(http://vysetrenia-krvi.meu.zoznam.sk/krvotvorba/)

Proces hemokoagulace

Hemostáza (1) Zábrana vykrvácení prostřednictvím zástavy krvácení 3 děje, které zahrnují 3 odlišné způsoby: 1) REAKCE CÉV reflexní vazokonstrikce poraněná céva se zúží = příčinou je axonový reflex humorální podněty serotonin uvolněný z rozpadlých TROM substance P uvolňovaná drážžděním volných nervových zakončení při poranění tkáně adrenalin obsažený v krvi

Hemostáza (2) stupeň vazokonstrikce poškozené cévy závisí na způsobu poranění hladší a kolmější řez větší vazokonstrikce i velké tepny mohou takto omezit krvácení až na 20 minut roztrhané okraje cév nedokonalá vazokonstrikce za cca 20 minut od vazokonstrikce dochází k dilataci proto musí nastoupita další článek hemostázy 2) REAKCE TROMBOCYTŮ poranění cévy nebo jen endotelové výstelky odhalení kolagenových vláken adheze 1. trombocytu

Hemostáza (3) ne ten se pak adherují další a další agregace TROM změní svůj tvar četné výběžky takto změněné začnou uvolňovat obsah svých granul a faktorů dochází k místní přeměně fibrinogenu na fibrin TROM k sobě tak lépe lnou DESTIČKOVÝ TROMBUS = PRIMÁRNÍ ZÁTKA uzavření poraněné cévy trombocyty ale nezajišťují definitivní uzávěr, primární zátka může být odpolavena krevním proudem proto musí být přeměněna na hemokoagulum = DEFINITIVNÍ ZÁTKA

Hemostáza (4) 3) HEMOKOAGULACE pomocí hemokoagulačních faktorů obsaženy v plazmě hemokoagulační faktory: tvoří se většinou v játrech, v neaktivní podobě zásoba aktivních vydrží v plazmě 24 hodin vitamín K dependentní faktory při nedostatku se neaktivují II. protrombin IX. Christmas faktor faktor VII. prokonvertin X. Stuart-Power

Hemostáza (5) hemokoagulační faktory: I. fibrinogen II. protrombin III. tkáňový tromboplastin IV. vápenaté ionty V. proakcelerin VI. není (aktivní forma proakcelerinu) VII. prokonvertin VIII. antihemofilní globulin IX. Christmas faktor X. Stuart-Power faktor XI. PTA faktor (plasmatický předchůdce tromboplasminu) XII. Hagemannův faktor (kontaktní) XIII. fibrin stabilizující faktor

Proces hemokoagulace (1) zevní systém vnitřní systém VII XII XIIa XI XIa IX IXa III VIII Ca 2+ Ca 2+ dest.faktor č.3 X Xa V destičkový faktor č.3 Ca 2+ aktivační komplex protrombin trombin fibrinogen fibrin (solubile = rozpustný) XIII (fibrin stabilizující faktor) definitivní fibrin (polymer = nerozpustný

Proces hemokoagulace (2) Zevní systém aktivaci začíná III. tkáňový tromboplastin + VII. (prokonvertin) + Ca ++ ionty III. je v plazmě v malém množství, uvolňují ho až poraněné tkáně rychlá aktivace X. faktoru, což navozuje rychlé zahájení koagulace Vnitřní systém zahajuje koagulaci uvnitř cév děj vícekrokový

Proces hemokoagulace (3) až 200x pomalejší než zevní systém + přiměřený krevní proud přispívá z odplavování aktivních faktorů vnitřního systému z míst aktivace kaskádovitá aktivace XII XIIa XI XIa IX Ixa (aktivace XII. vždycky tam, kde jsou obnažené vrstvy cévní stěny pod endotelem zánět, ateromové pláty) teprve až potom aktivace X. faktoru aktivace aktivačního komplexu (Xa + V + Ca 2+ + destičkový faktor č.3) fibrin je rozpustný (solubile), proto musí působit XIII. faktor fibrin polymer (nerozpustný)

Fibrinolýza (1) Fibrin splnil svoji roli, zastaveno krvácení, je třeba obnovit průsvit a průtok cévou: proto AKTIVACE plasminogenu na plasmin (vykonavatel fibrinolýzy) 2 druhy aktivátorů: 1) zevní tkáně, buňky, endotel uvolněn rozpadem buněk (také sliny, slzy a moč) 2) vnitřní obsaženy v plazmě INHIBITORY AKTIVACE plazminogenu Aby se fibrin celý nerozpustil

Fibrinolýza (2) Antiplasmin regulátor hladiny již vytvořeného plazminu PAI inhibitor aktivátoru plazminogenu základní inhibitor tkáňového plazminogenového aktivátoru

Zábrana hemostázy (1) IN VIVO ( zaživa v organismu) 1) Přirozená složka přiměřená rychlost krevního proudu odnáší hemokoagulační faktory z místa poškození, ředí aktivující se faktory omezuje velikost vznikajícího koagula zdravý endotel humorální faktory obsažené v plazmě ANTITROMBIN III. - jeho nezbytnou součástí je heparin inaktivuje již aktivované faktory XII., XI., X., IX. ANTIFIBRINOVÉ látky proti fibrinu

Zábrana hemostázy (2) proti FIBRINOGENU působící látky FIBRIN samotný působí jako antitrombin prostacyklin uvolňovaný endotelem, brání agregaci TROM protein C tvořen neaktivní v játrech (nutný vit.k) inaktivuje aktivované V a VIII faktory fagocytující buňky v játrech produkují tromboplastin 2) Umělá složka látky, které oddalují koagulaci

Zábrana hemostázy (3) heparin působí přes antitrombin III., účinek je bezprostřední aptt kumariny nástup účinku za 24-48 hodin. Jako antivitamín K brání aktivaci K dependentních hemokoagulačních faktorů INR IN VITRO (v laboratorních podmínkách) defibrinace nedělá se dekalcifikace odstranění Ca 2+ šťavelany nerozpustné Ca soli citráty Na EDTA, K3EDTA

Zábrana hemostázy (4) heparin hadí jedy, hirudin

Antigenní systém AB0 Systém Rh

Antigenní systém AB0 (1) AGLUTINOGEN antigen na povrchu ERY výskyt podložen geneticky (viz. prezentace genetika) A A 1 -A 10 B B 1 -B 4 AB jednotlivé A a B se různě kombinují A 1 B 1, A 10 B 2... 0 aglutinogen H - > prekurzor aglutinogenu A i B AGLUTININ protilátky v plazmě tvoří se vlivem aglutinogenu na ERY

Antigenní systém AB0 (2) krevní skupina aglutinogen aglutinin A A anti-b B B anti-a AB A i B žádný 0 - (H) anti-a anti-b http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/zdravi/jak-zjistit-krevni-skupinu-sangvitest-a-jeho-princip-provedeni

Antigenní systém AB0 (3) vyvolávají shlukování (aglutinaci) ERY kromě AB0 systému ještě existují další MNS systém systém antigenu Kell Lewis, Lutheran, P, Duffy...

Systém Rh (1) také na povrchu ERY dán vzájemnou kombinací 3 druhů antigenů C, D, E x c, d, e nejsilnějším a určujícím je antigen D přítomné D = Rh + - v naší populaci cca 85% nepřítomné D = Rh - v plazmě nejsou imunoglobuliny anti-d přítomné, až do senzibilizace setkání s Rh + krví

Zdroje Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s. Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8