Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně Ústav geologických věd Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco (severní Španělsko) Bakalářská práce Gabriela Tóthová Školitel: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Brno 2009
2 Gabriela Tóthová 2009 Všechna práva vyhrazena
Jméno a příjmení autora: Studijní program: Studijní obor (směr), kombinace oborů: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Vedoucí bakalářské práce: Gabriela Tóthová Geologie, bakalářský program Geologie Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco Paleostress analysis on the Naranco Mt. massive doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Rok obhajoby: 2009 Anotace Tato práce se zaměřuje na studium paleonapjatostní analýzy systému zlomů, který se nachází na hoře Naranco ležící severně od hlavního města provincie Asturie Ovieda v severním Španělsku. Pro vypracování byla použita vlastní data naměřená na jižním svahu hory Naranco. V terénu byla naměřena orientace ploch zlomů a na nich vzniklé rýhování a následně byla tato data zpracována programem MARK2006. Dále byly vyhotoveny programem Spheristat konturové diagramy pólů ploch vrstevnatosti, puklinatosti a jako doplňující struktury k určení hlavních napětí σ 1 a σ 3 byla měřena orientace žilek a stylolitů. This work is focused on study of paleostress analysis of fault system situated on the Naranco Mt. to the north from the capital of province Asturias Oviedo (north Spain). Own data was used for evolement of this work, this data were mesured on the south hillside of Naranco Mt. Orientation of faults and lineation on this faults were measured in the field. And then, the data were worked and evaluated by the program MARK2006. Diagrams (of bedding, jointing and as aditional structures helping to count directions σ 1 a σ 3 were used veins and stylolites) were made in program Spheristat. Klíčová slova česky: kantabrijská zóna, asturský oblouk, pokles, přesmyk, lineace, rýhování, stylolit Klíčová slova anglicky: Kantabrian Zone, Asturian Arc, normal fault, reverse fault, striation, stylolite 3
4
5
6
Předmluva V podzimním semestru roku 2007 a jarním semestru roku 2008 jsem byla studovat na Fakultě geologie v Oviedu, v hlavním městě provincie Asturie v severním Španělsku. Přímo nad Oviedem se nachází hora Naranco a právě pro to jsem si tuto oblast zvolila pro vypracování své bakalářské práce. Ráda bych poděkovala Gutierrezovi Claverolovi, který mi poskytl konzultace a věnoval detailní geologickou mapu studovaného území. Také bych také poděkovala R. Melicharovi za trpělivost při konzultacích a zpracovávání této práce. 7
8
Obsah: Předmluva... 7 1 Úvod... 11 1.1 Kantabrijská zóna... 12 1.2 Zóna Naranco... 13 1.3 Stratigrafie studované zóny... 13 1.3.1 Raněceská skupina... 14 1.3.2 Moniellské souvství... 14 1.3.3 Narancké souvrství... 15 1.3.4 Griotské souvrství... 16 1.3.5 Horský vápenec... 16 2 Metodika... 17 2.1 Terénní měření... 17 2.2 Laboratorní zpracování dat... 18 3 Výsledky... 19 3.1 Vrstevnatost... 19 3.2 Puklinatost... 20 3.3 Žilky a stylolity... 21 3.4 Zlomy a lineace... 22 4 Diskuse a závěr... 25 5 Literatura... 27 6 Přílohy... 29 6.1 Dokumentační deník... 29 6.2 Mapa dokumentačních bodů... 30 6.3 Orientace zlomů, lineace na zlomech a smysl pohybu... 31 6.4 Stylolity... 34 6.5 Žilky... 35 6.6 Vrstevnatost... 36 6.7 Puklinatost... 37 9
10
1 Úvod Tato práce vychází z dat naměřených na hoře Naranco [naranko], která se nachází severně od hlavního města Asturie (Asturias) Ovieda v severním Španělsku. Zkoumaná oblast leží na jižním svahu hory Naranca (obr 1.1) situovaném ve směru V-Z. Studovaná zóna náleží do centrální části kantabrijské zóny (Zona Cantábrica) a je součástí sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Obr 1.1: Hora Naranco s monumentem Ježíše Krista (Monumento al Sagrado Corazón de Jesús) na vrcholu. Hora Naranco leží s. od Ovieda, hlavního města Asturie (severní Španělsko). Kantabrijská zóna je externí zóna iberského masivu (Mazico Ibérico), který náleží do evropského variského orogenu. Iberský masiv svým tvarem tvoří oblouk známý jako asturský (Arco Asturicko či Arco Ibero-Armoricano), v jehož jádře se nachází kantabrijská zóna. V závislosti na strukturních, stratigrafických, magmatických a metamorfních charakteristikách se Iberský masiv se rozděluje na různé paleogeografické jednotky (obr. 1.2): na kantabrijskou zónu, východoastursko-leonskou zónu (Zona Astur-Occidental- Leonesa), centroiberskou zónu (Zona Centroibérica), zóna galicijsko-kastilská (Zona de Galicia-Trás-os-Montes), zóna Ossa Morena (Zona de Ossa-Morena) a jihoportugalskou zónu (Zona Sudportuguesa). 11
Kantabrijská zóna reprezentuje externí zónu iberského masivu a se charakterizuje svým bohatým stratigrafickým vývojem, který zahrnuje skoro celé paleozoikum. Rozděluje se na sekvenci preorogenní a synorogenní (karbon). Kantabrijská zóna prezentuje tektoniku typu thinskinned, a je charakteristická minimální metamorfózou a nepřítomností vulkanitů. K antab rijsk á z óna a: prek am brium V ýc ho doas turs ko -leo nsk á zón a C en troib ersk á z ón a G alic ijsk o-k as tilsk á z ón a Z óna poh oří O ss a M orena J iho portug alsk á z óna Obr. 1.2: Geologická mapa iberského masivu a jeho členění geologické zóny. Studovaná oblast patří do kantabrijské zóny (severní Španělsko). Upraveno podle Juana Antonia (2004). 1.1 Kantabrijská zóna Kantabrijská zóna je na západě vymezená hranicí s narceaskou antiformou (antiforme de Narcea), která ji odděluje od východoastursko-leonské zóny. Na severu, jihu a na východě je pokryta mezozoickými a terciérními sedimenty. Deformace se odehrála za povrchových podmínek. Vytvořili se zlomy se schodovitou strukturou sbíhající se v jeden bazální násun, který se uklání směrem na západ. Stratigrafie kantabrijské zóny je charakteristická mocným paleozoickým vývojem, který je diskordantní na prekambriu. Rozděluje se na dvě sekvence: Preorogenní sekvence (spodní kambrium spodní karbon), která je tvořena siliciklastickými sedimenty a karbonáty uloženými v mělkém moři. Mocnost sedimentů je více než 3000 m. Tato sekvence má tvar klínu, který se zužuje se na východ. Synorogenní sekvence karbonského stáří je charakteristická velkou variací mocností a facií a je složená z různých klastických klínů se sedimentární výplní předpolních pánví (foredeep) v čelech násunů. V závislosti na struktuře a na charakteristice synorogenních sekvencí se rozlišují různé geologické jednotky v rámci kantabrijské zóny (obr.1.3). Každá z těchto jednotek reprezentuje jednotky přemístěné s postupem času v různých momentech násunem za 12
tvorby variského pohoří. Studovaná zóna je zahrnuta do sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Obr. 1.3: Členění Asturie na geologické jednotky. Studovaná zóna je součástí sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Upraveno podle Juana Antonia (2004). 1.2 Zóna Naranco Studovaná oblast leží v severní části sobiaské jednotky. Struktura oblasti je součástí jednoho z ramen synklinály orientované svou osou SV-JZ. Materiály karbonského a devonského stáří prezentují stratifikaci se směrem Z-V se zvýšenými hodnotami sklonu směrem na sever. Jižní částí studované oblasti prochází pravděpodobně hercynský násun reaktivovaný v době alpinské orogeneze tvořící kontakt mezi horninami mezozoickými a terciérními (obr 1.4). Navíc můžeme pozorovat systém menších zlomů ve směru SSZ-JJV (Gutierrez et al., 1995). Detailní přehled geologického vývoje hory Naranco je uveden v rešerši k bakalářské práci (Tóthová, 2009). 1.3 Stratigrafie studované zóny Stratigrafie studované oblasti hory Naranca (obr. 1.5) je reprezentována následujícími souvrstvími karbonského a devonského stáří: raňeceská skupina (Grupo de Raňeces), moniellské [moniejské] souvrství (Formación Moniello), narancké souvrství (Formación Naranco), griotské souvrství (Formación Grioto) a horský vápenec (Caliza de Montaňa). Měření pochází hlavně z naranckých pískovců a horských vápenců. 13
Obr. 1.4: Výřez z geologické mapy Ovieda a okolí (severní Španělsko) tvořící svahy Naranca.: Gutierrez & Torres (1994) 1.3.1 Raněceská skupina Raněceská skupina (Grupo de Raňeces, lochkov-ems) byla definována v pohoří Sierra Grandota jako vrstvy ležící pod moniellskými vápenci (Martinez-Alvarez et al. 1972). Toto souvrství je velmi variabilní a je charakteristické terigenními sedimenty okraje pánve. Na bázi je tvořeno břidlicemi a pískovci žluté, červenavé a hnědavé barvy, dále pokračuje pískovci a prachovci s vložkami dolomitů, dolomitických slínovců a vápenců směrem do nadloží s četnějšími karbonátovými polohami. 1.3.2 Moniellské souvství Moniellské [moniejské] vápence (Formación Caliza de Moniello/Formación Moniello, ems-eifel) dosahuje mocnosti až 300 m, je tvořeno světle šedými vápenci s bioklasty korálů a stromatopoideí. Tvoří lavice o velké mocnosti, které se směrem do nadloží zmenšují a získávají barvu do červena. Typické jsou také vložky šedých vápenců s břidlicemi a slíny šedavé barvy. Četné jsou i nálezy fosílií korálů, mechovek, brachiopodů a trilobitů (Martinez-Alvarez et al., 1972). 14
Obr. 1.5: Stratigrafická tabulka formací vycházejících v Asturii. Na hoře Naranco vychází raněceská skupina, moniellské vápence, narancké pískovce, griot a skupina horského vápence (barkalientské souvrství a valdetešské souvrství). Upraveno podle Gutierreze et al. (1995) 1.3.3 Narancké souvrství Narancké pískovce (Formación Arenisca del Naranco anebo také Arenisca de Gosseletia, eifel-givet) byla popsána na pobřeží a na hoře Naranco. Jedná se o křemité bělavé či hnědavé pískovce, občas s výskytem pruhů s obsahem železa, s malými prachovcovými vrstvami s čerinovým zvrstvením. Reprezentují sedimenty platformy s převahou bouřkových uloženin. Na mnoha místech byly tyto pískovce těženy právě kvůli obsahu železa. Nejlépe odkryté výchozy této formace jsou podél silnice, která vede z Ovieda nahoru na Naranco (obr.1.6). Celkem toto souvrství dosahuje mocností nepřesahující 500 m. V pískovcích se občas mohou nalézt polohy s krinoidovou či brachiopodovou faunou.(martinez-alvarez et al., 1972). 15
Obr. 1.6: Výchoz naranckých pískovců v zářezu silnice vedoucí na horu Naranco (dokumentační bod č. 15, příloha 6.2). Detail prachovcové vložky v pískovcích. 1.3.4 Griotské souvrství Na narancké souvrství (tournai-visé) nasedají červenavé nodulózní vápence o mocnostech nepřesahujících 40 m. Tyto vápence jsou charakteristické výskytem fosílií goniatitů a konodontů, kteří naznačují pelagickou sedimentaci v potopených platformách. Na hoře Naranco byla zpracována studie se zaměřením na paleontologii a toto souvrství bylo datováno do visé, v jiných částech Asturie také do svrchního visé (Berioz, 1972). V pohoří Naranco griotské souvrství tvoří pruh jdoucí místy i po hřebeni až do vesnice Villapérez ležící severně od Ovieda. 1.3.5 Horský vápenec Horský vápenec (Caliza de Montaňa, namur) konkondartně nasedá na griotské souvrství. Tato skupina je tvořena dvěmi souvrstvími barcalientským [barkalientnským] a valdetešským. Horské vápence jsou silně tektonicky postiženy množstvím zlomů (obr 2.1), stylolitů (obr 3.4a) a pronikány žilkami (obr 3.3b). Barcalientské souvrství (Formación Barcaliente) jsou vápence tmavé barvy, zapáchající po síře při úderu kladívkem, s mocnosti zhruba 600 m. Neobsahuje mnoho fosílií. V podloží je reprezentována zřetelně vymezenými vrstvami tmavé barvy, směrem do nadloží je barva světlejší a se zřetelněji rozpoznatelnou lavicovitou stavbou. Valdetešské souvrství (Formación Valdeteja) jsou jemnozrnné vápence světlejší barvy, masivní stavby, nezřídka sekundárně dolomitizované. Hranice není vždy zřetelná, a proto se často označují oba členy jako horský vápenec (Caliza de Montaňa) a neodlišují se. 16
2 Metodika V rámci vyhotovení práce byla použita vlastní data naměřená v několika etapách na svazích hory Naranco (příloha 5.2) v naranckých pískovcích a souvrstvích horského vápence. Data byla změřena ve stupních kompasem Krantz ve spádnicovém tvaru. Data byla vynášena Lambertovou projekcí na spodní polokouli. Obr 2.1: Plocha zlomu a tří různá rýhování, nelze určit, které je starší, horský vápenec lokalita Naranco, dokumentační bod č. 1 (viz příloha 6.1 a 6.2). Upraveno podle fota R. Melichara. 2.1 Terénní měření Měřenými strukturami byly především plochy orientace zlomu a k nim příslušné rýhování (příloha 6.3). Dále byla naměřena i puklinatost (příloha 6.7) a vrstevnatost (příloha 6.6) v horských vápencích a naranckých pískovcích na hoře Naranco. Jako doplňující struktury byly naměřeny i orientace ploch žilek (příloha 6.5) a osy stylolitů (příloha 6.4). V terénu měřené plochy zlomů byly často doprovázené kalcitovými akrečními stupni či kalcitovými nárusty, někdy s dobře určitelným směrem pohybu, jindy vzhledem k olámání akrečních stupňů s hůře určitelným. Často se dalo rozpoznat více lineací na plochách zlomů a určit různé směry (obr 2.1) a stáří pohybu na tomtéž zlomu. 17
Jako pomocná, avšak značnou chybou zatížená metoda je měření orientace os stylolitů a ploch žilek. Stylolity nebo-li tlakové švy je možné měřit na odkrytých plochách, kde docházelo k tlakovému rozpouštění. Osa, která byla změřena jako lineace procházející vrcholem zubu, je paralelní s orientací tlakového napětí σ 1 (obr. 2.2a). Vznik žilek je úzce spjat se vznikem extenzního napětí σ 3, které působilo zhruba kolmo na plochu těchto žilek (obr. 2.2b). Žilky byly měřeny jako dvě lineace a následně byla dopočítána plocha (označeno jako Sk v příloze 5.5) či byla zřetelně vidět plocha a přímo změřena v terénu (označeno jako S). Obr. 2.2a: Schématický obrázek stylololitu a červeně vyznačená osa zubu určuje směr napětí σ 1. Obr. 2.2b: Schématický obrázek znázorňující potenciální prostor pro vznik žilky, jehož rozpínání je ve směru extenzního napětí σ 3. 2.2 Laboratorní zpracování dat Naměřená data byla zpracována programem Spheristat (for Windows, version 2.2) a programem MARK2006. Do programu Spheristat (Stesky, 1998) byla zadána data orientace vrstevnatosti, puklinatosti, žilek a os stylolitů. Plošné struktury jako vrstevnatost, puklinatost a orientace žilek byly vyneseny jako póly ploch. Osy stylolitů byly do diagramů azimutální projekce vyneseny jako lineace. Program Spheristat zkonstruoval konturové diagramy pro každý typ struktury zvlášť. Programem MARK2006 (Kernstockova, 2005) byla prováděna paleonapjatostní analýza. Jako vstupní data do programu byly použity hodnoty orientace zlomů a na nich měřené lineace s určeným směrem pohybu na zlomu. Po úpravě v programu v podobě stanovení různých parametrů a tím vyloučení nežádoucích řešení byly uřčeny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3. Jako omezující parametry zle použít Lodeho parametr (určující tvar elipsoidu deformace), hodnota τ (střižné napětí) a hodnota stability řešení. Pomocí těchto paramentrů program MARK2006 vybral vhodná a nevhodná řešení a na základě těch vhodných spočítal orientaci hlavních normálových napětí. 18
3 Výsledky Vyhodnocena byla data z naměřených vrstevnatostí, puklinatosti, žilek, stylolitů, zlomů a lineací. 3.1 Vrstevnatost V konturovém diagramu jsou patrná dvě maxima, která zřejmě odpovídají dvěma ramenům vrás. V naranckých pískovcích (obr 3.1a) jsou ramena vrásy: 124/38 a 355/64, osa vrásy je 72/26. V horských vápencích (obr 3.1b) mají vrásová ramena orientaci: 357/26 a 149/70 a osa vrásy byla dopočítána na 65/15. Z konturových diagramů vrstevnatostí lze vyčíst, že narancké pískovce horské vápence byly postiženy stejnou deformací, neboť jejich ramena i osy vrás jsou témeř totožné. Malé nepřesnosti vznikly v důsledku malého počtu měření v naranckých pískovcích. Equal Area (Schmidt) N Equal Area (Schmidt) N 3 +22S +20S +18S 1 2 1 +8S +16S +6S +14S +4S +12S +2S +10S E +8S 2 +6S +4S +2S 3 E Axial N = 7 Axial N = 27 Obr. 3.1a: Konturové diagramy pólů vrstevnatosti v naranckých pískovcích. Naměřeno na hoře Naranco (Španělsko). Obr. 3.1b: Konturový diagram pólů vrstevnatosti v horských vápencích (hora Naranco, Španělsko). 19
3.2 Puklinatost V konturovém diagramu pólů puklinatosti v naranckých pískovcích (obr 3.2a) je zřetelné jedno maximum ve směru 218/68, které je kolmé na osu vrás, a dvě vzájemně kolmá vedlejší maxima ve směru téměř paralelním 119/55 a 258/63. Srovná-li se puklinatost a vrstevnatost v horských vápencích, je patrný v obou případech sv.-jz. směr, z čehož by se dalo usuzovat, že jeden systém puklin vznikal paralelně s vrstevnatostí, druhý systém puklin kolmo na osu vrásy a třetí systém puklin kolmo na vrstevnatost a paralelně s osou vrásy. V puklinatosti v horských vápencích (obr 3.2b) jsou patrná 3 maxima, jedno hlavní ve směru 154/79 a dvě vedlejší ve směrech 51/49 a 248/72. Equal Area N Equal Area N (Schmidt) (Schmidt) +16S +14S +12S +6S +4S +2S E +10S +8S +6S +4S +2S E Axial N = 15 Axial N = 115 Obr. 3.2a: Konturové diagramy pólů puklin v naranckých pískovcích (hora Naranco, Španělsko). Obr. 3.2b: Konturové diagramy pólů puklin v horských vápencích (hora Naranco, Španělsko). 20
3.3 Žilky a stylolity Maxima v konturových diagramech pólů naměřených žilek (obr 3.3a) jsou poněkud rozptýlená, ale lze pozorovat dvě výrazná maxima ve směrech 344/20 a 42/85. Konturový diagram os stylolitů (obr 3.4b) ukazuje na 3 maxima ve směrech 334/15, 357/28 a 139/27. N Equal Area (Schmidt) 1 2 +8S +6S +4S +2S E 3 Axial N = 19 Obr. 3.3a:Kontrurový diagram pólů ploch žilek naměřěných v horských vápencích na hoře Naranco (Španělsko). Obr 3.3b: Vyvětrávající kalcitová žilka v horských vápencích, hora Naranco, dokumentační bod č. 2. Foto R. Melichar Equal Area (Schmidt) N +4S +2S E Axial Obr 3.4a:Řez stylolitem v horských vápencích (Caliza de Montaňa) na hoře Naranco, dokumentační bod č.2. N = 39 Obr. 3.4.b:Konturový diagram os stylolitů ve vápencích naměřených na hoře Naranco (Španělsko). 21
3.4 Zlomy a lineace Na základě orientace ploch zlomů a určených směrů pohybů pomocí lineací a dalších kinematických indikátorů byla zpacována paleonapjatostní analýza programem MARK2006. V naranckých pískovcích byla rozlišena pouze jedna fáze (obr. 3.5) deformace pro malý počet naměřených dat. Kompresní napětí σ 1 v naranckých pískovcích vyšlo ssz. směrem 334/51, střižné napětí σ 2 jjz. směrem 183/33 a extezní napětí σ 3 v. směrem 82/16. σ 1 =334/51 σ 2 =183/33 σ 3 =82/16 Obr: 3.5: Výsledky palonapjatostní analýzy na základě měření zlomů a rýhování na nich v naranckých pískovcích, zpracováno v programu MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3. V horských vápencích byly rozlišeny 3 fáze defomace, které označuji čísly, avšak jejich geologické stáří těmto číslům neodpovídá. Prví dvě fáze jsou velmi zřetelné a bylo snadné je odseparovat. V první fázi (obr 3.6) vyšla hodnota σ 1 168/1, σ 2 264/77 a σ 3 78/13. Dále byla z možných řešení separována další fáze (obr 3.7) deformace s hodnotami σ 1 340/11, σ 2 249/2 a σ 3 150/80. Do poslední, třetí fáze (obr 3.8) byla shrnuta řešení neodpovídající prvním dvěma fázím. V této skupině zlomů dominují hodnoty orientace hlavních normálových napětí σ 1 252/1, σ 2 341/23 a σ 3 159/67, mohou zde být zahrnuty i zlomy dalších fází, které už není možné separovat. σ 1 =168/1 σ 2 =264/77 σ 3 =78/13 Obr. 3.6: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, první fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3 22
σ 1 =340/11 σ 2 =249/2 σ 3 =150/80 Obr. 3.7: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, druhá fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3 σ 1 =252/1 σ 2 =341/23 σ 3 =159/67 Obr. 3.8: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, třetí fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3 23
24
4 Diskuse a závěr Na základě paleonapjatostní analýzy byla zjištěna takřka ssz.-jjv komprese a vvj.-zzs. extenze (první fáze), jak se již ve svých dílech předpokládá Bulnes et al. (2001, 2002). Dále zle pozorovat odlišnosti výsledků hodnot σ 1, σ 2 a σ 3 v naranckých pískovcích a horských vápencích. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny menším počtem měření zlomů v naranckých pískovců a obtížností určení smyslu pohybu na těchto zlomech. V horských vápencích bylo určení smyslu pohybu poměrně snadné díky zachování kalcitových akrečních stupňů či zřetelné přednostní orientaci růstu kalcitu na plochách zlomů. Naopak v pískovcích tyto struktury nevznikají a tím je určení smyslu pohybu znatelně těžší. V horských vápencích byla také separována tří fáze tektonické deformace, dvě snadno odlišitelné a poslední, v jejíž rámci může být zahrnuto i více fází, ale bohužel je není možné separovat Srovnají-li se konturové diagramy pólů ploch naměřených žilek, je pravděpodobné, že žilky vznikaly během druhé a třetí fáze deformace. Naproti vznik stylolitů je patrný hlavně během první a druhé fáze deformace. Z konturových diagramů pólů vrstevnatosti lze vyvodit závěr, že současně během vzniku násunu došlo i k vrásnění. Osa vrásy je ukloněna na SV a je patrné že hlavní normálové napětí σ 1 druhé fáze je kolmé na osu vrásy a tudíž mohlo způsobit její vznik současně s násunem (σ 3 druhé fáze je subvertikální).. 25
26
5 Literatura Beroiz, C. Pignatelli, R. Falgueroso, C. Ramirez del Pozo, J. Giannini, G. & Gervilla (1972): Mapa Geológico de Espaňa, 1:50000, List Oviedo-29. Instituto Geológico y Minero de Espaňa. Madrid. Bulnes, M. & Alberto Marcos (2001): Internal structure and kinematice of Variscan thrust sheets in the Halley of the Trubia River (Cantabrian Zone, NW Spain): regional tectonic implications. International Journal of Earth Science (Geologische Rundschau), 90, 287 303. Bulnes, M. & Jesús Aller (2002): Three-dimensional geometry of large scale faultpropagation folds in the Cantabrian Zone, NW Iberian Peninsula. Journal of Structural Geology, 24, 827 846 Gutierrez, C. M. & Torres, A: M. (1994): Mapa Geológico de Oviedo, 1:10 000. Oviedo. Gutierrez, C. M. & Torres, A. M. (1995): Geología de Oviedo. Paraiso Ediciones. Kernstockova, M. Melichar, R. (2005): Analýza paleonapjatosti heterogenního souboru zlomů Breiter, K. ed. In Sborník abstrakt a exkurzní průvodce. 2. sjezd České geologické společnosti. Slavonice 19.-22. října 2005. Praha : Česká geologická společnost, 2005. s. 58-58 Juan Antonio, V. (2004): Geología de Espaňa. Sociedad de Espaňa. Madrid. Martinez-Alvarez, J. A. Gutiérrez, C. M. & Torres, A. M. (1972): Mapa Geológico de Espaňa, 1:50000, List Grado-28. Instituto Geológico y Minero de Espaňa. Madrid. Stesky, R.M. (1998): Spheristat 2 for Windows 3.1, Users Manual Pangea Scientific. Ontario. Tóthová, G. (2009): Přehled geologického vývoje masivu hory Naranco v severním Španělsku MS, rešerše k bakalářské práci. 27
28
6 Přílohy 6.1 Dokumentační deník V tabulce je sepsán seznam dokumentačních bodů a uveden stručný popis a poloha lokality a horniny, které se na dané lokalitě nacházejí. číslo popis dokumentačního bodu 1 Lokalita se nachází na jz. svahu hory Naranco, cca. 500m od kostela San Miguel de Lillo směrem nahoru po cestě vedlejší cestě. Skalní stěna s horskými vápenci a naranckými pískovci se vychází v zahradě s chatou, která stojí samostatně nad ostatními domky. 2 Hned za lokalitou číslo 1 se nachází opuštěný lom malé rozlohy, kde vychází horské vápence. 3 Řada menších výchozů horského vápence mezi lomem a prvním sloupem elektrického vedení u pěšiny vedoucí takřka po vrstevnici v j. svahu.. 4 Výchoz horských vápenců přímo u sloupu elektrického vedení. 5 Výchoz horských vápenců po pěšině dále za sloupem elektrického vedení. 6 Narancké pískovce u studánky Fuente de Pastores. 7 Výchoz naranckých pískovců na rozcestí, asfaltky a menší cesty vedoucí ke studánce Fuente de Pastores. 8 Narancké pískovce na rozcestí asfaltky vedoucí k řadě domů a pěšiny vedoucí nahoru na Naranco. 9 Skalní stěna v zahradě za druhým domkem v řadě lemujících asfaltku, horské vápence a narancké pískovce. 10 Výchoz horských vápenců u posledního domku v řadě. 11 Výchoz horských vápenců za domem na samotě. 12 Výchoz horských vápenců na rozcestí silnice a cesty vedoucí k domku na samotě. 13 Výchoz horských vápenců u silnice. 14 Bývalý lom hned vedle silnice vedoucí na horu Naranco, vycházejí zde horské vápence s korály a narancké pískovce. 15 Několik zářezů silnice odkrývajících narancké pískovce. Silnice vede od kostelu San Miguel až na Naranco, výchozy se nacházejí zhruba v polovině silnice, ve východní části hory Naranco. 29
6.2 Mapa dokumentačních bodů Mapa, v níž jsou zakresleny dokumentační body z předchozí kapitoly. Jako orientační body jsou zvýrazněny kostely San Miguel de Lillo a Santa María del Naranco patřící do kulturního dědictví UNESCO. Pico Paisano je vrchol hory Naranco se sochou Ježíše Krista. Oviedo se nachází směrem na jih, na mapě je zachycena pouze okrajová čtvrť města Ovieda (severní Španělsko). Příloha 6.2: Mapa dokumentačních bodů hory Naranco a blízkého okolí nacházející se s. od Ovieda (severní Španělsko). Na mapě jsou zvýrazněny kostely San Miguel de Lillo a Santa María del Naranco, Pico Paisano je vrchol hory Naranco se sochou Ježíše Krista. 30
6.3 Orientace zlomů, lineace na zlomech a smysl pohybu V tabulce je uvedeno číslo dokumentačního bodu na na něm měřená data (ve stupních ve spádnicovém tvaru): orientace plochy zlomu a směr rýhování. Smysl pohybu na zlomu je pro program Spheristat kódován následně: 1 je přesmyk, -1 je pokles a 0 je označen zlom s neurčeným smyslem pohybu. V poznámkách je uveden i relativní vztah mezi rýhováními, bylo-li to možné rozpoznat, zkratka L znamená lineace/rýhování. číslo dokumentačního bodu orientace plochy zlomu azimut sklonu směr rýhování smysl pohybu na zlomu sklon azimut skonu sklon poznámky horský vápenec. vápenec, 1 160 62 141 70 1 výplň: kalcit 1 303 12 335 12 1 horský vápenec, kalcit 1 155 61 187 58-1 horský vápenec, kalcit 1 152 73 192 70 0 horský vápenec 1 133 30 151 26 1 horský vápenec, kalcit 1 65 85 99 80 0 horský vápenec, mladší L 1 65 85 318 15 0 horský vápenec 1 247 66 156 64 1 horský vápenec, kalcit 1 257 45 171 78 1 horský vápenec 1 43 48 134 34 1 horský vápenec 1 46 48 155 76-1 horský vápenec 1 46 48 148 45-1 horský vápenec 1 222 79 124 44 1 horský vápenec 1 154 79 256 12-1 horský vápenec 1 154 79 251 34-1 horský vápenec 1 142 43 182 35-1 horský vápenec 1 129 34 214 11 1 horský vápenec 1 149 61 193 56 1 horský vápenec 1 141 56 226 15 1 horský vápenec 1 153 56 87 55 0 horský vápenec 1 155 69 254 58 0 horský vápenec 1 156 57 59 1 1 horský vápenec 1 150 73 253 2-1 horský vápenec 1 150 73 241 44-1 horský vápenec 1 34 53 119 36 1 horský vápenec 1 151 63 216 35-1 horský vápenec 1 157 71 235 7 1 horský vápenec 1 157 71 99 49 1 horský vápenec 1 159 74 72 79-1 horský vápenec 1 159 74 108 59 1 horský vápenec 1 51 55 132 38 1 horský vápenec 1 43 84 134 51 1 horský vápenec 1 161 76 95 69 1 horský vápenec 1 154 54 229 84 1 horský. vápenec 1 236 72 305 75-1 horský. vápenec 1 76 61 159 5 1 horský. vápenec 2 241 61 231 60 1 horský vápenec 31
číslo orientace plochy zlomu směr rýhování smysl pohybu dokumentačního azimut azimut na bodu sklonu sklon sklonu sklon zlomu poznámky 2 151 67 241 15 1 horský vápenec 2 146 63 233 77 1 horský vápenec 2 184 89 94 29 0 horský vápenec 3 151 60 216 28 1 horský vápenec 3 190 59 270 29 1 horský vápenec 3 225 75 305 47 1 horský vápenec 4 357 60 321 60-1 horský vápenec 4 13 59 105 20-1 horský vápenec 4 149 51 244 2-1 horský vápenec 9 141 73 65 13 1 horský vápenec 9 65 89 156 74 0 horský vápenec 9 227 68 204 70 1 horský vápenec 9 158 74 224 15 1 horský vápenec 9 51 21 65 10 1 horský vápenec 9 152 74 231 19-1 horský vápenec 9 156 72 236 9-1 horský vápenec 9 152 76 78 67-1 horský vápenec 9 237 14 235 13 1 horský vápenec 9 232 14 228 14 1 horský vápenec 11 166 61 252 19 0 moniellský vápenec 1 169 89 264 15-1 horský vápenec 1 17 58 88 26 0 horský vápenec 1 326 62 276 53 1 horský vápenec 1 194 84 281 33 0 horský vápenec 1 214 85 299 39-1 horský vápenec 1 121 54 33 6 1 horský vápenec 1 221 77 275 55-1 horský vápenec 1 229 87 319 35-1 horský vápenec 1 146 59 213 30 1 horský vápenec 1 146 59 59 6-1 horský vápenec 1 222 57 146 11 1 horský vápenec 1 222 57 158 19 1 horský vápenec 1 222 57 176 27 1 horský vápenec 1 222 57 300 29-1 horský vápenec 1 141 65 232 13 1 horský vápenec 1 2 89 90 34 0 horský vápenec 1 16 72 61 66 1 horský vápenec, mladší L, bílý kalcit 1 16 72 87 36 1 horský vápenec, žlutý kalcit 1 225 49 249 49-1 horský vápenec 1 57 81 104 79 0 horský vápenec, starší L, žlutý kalcit 1 57 81 323 10-1 horský vápenec, mladší L, bílý kalcit 1 127 21 151 25 0 horský vápenec 1 154 71 213 61-1 horský vápenec 1 154 71 235 30 0 horský vápenec 1 154 71 72 15 0 horský vápenec 32
číslo orientace plochy zlomu směr rýhování smysl pohybu dokumentačního azimut azimut na bodu sklonu sklon sklonu sklon zlomu poznámky 1 72 50 221 42-1 horský vápenec 1 35 54 94 40-1 horský vápenec 1 144 74 238 2-1 horský vápenec, bílý kalcit 1 144 74 239 29 1 horský vápenec, žlutý kalcit 1 144 74 219 64 0 horský vápenec 2 141 56 172 59-1 horský vápenec 2 144 69 241 9 0 horský vápenec, málo rozšířené L 2 144 69 209 60 0 horský vápenec, dominantní L 3 156 66 227 34 0 horský vápenec, žlutý kalcit 3 156 66 246 2 0 horský vápenec, žlutý kalcit 3 154 70 171 65-1 horský váp., akreční stupně, bílý kalcit 3 147 71 118 66 1 horský vápenec 15 113 35 48 15 0 narancký pískovec 15 149 41 71 13 0 narancký pískovec 15 160 40 80 7 0 narancký pískovec 15 139 37 84 20 0 narancký pískovec 15 116 33 71 24 0 narancký pískovec 15 158 41 83 13 0 narancký pískovec 15 158 60 228 25 0 narancký pískovec 15 187 50 248 27 1 narancký pískovec 15 169 76 249 10 0 narancký pískovec 15 148 40 105 30 0 narancký pískovec 15 322 45 239 10 0 narancký pískovec 15 84 80 150 70 0 narancký pískovec 15 210 73 279 2-1 narancký pískovec 33
6.4 Stylolity Následující tabulka obsahuje naměřená data os stylolitů z lokalit s číslem dokumentačních bodů 2-5.. azimut sklonu sklon 122 62 120 69 71 38 1 31 350 49 215 31 158 17 334 66 340 66 336 10 342 29 14 12 15 21 357 30 6 27 334 23 27 27 29 28 152 9 356 20 330 4 336 2 212 28 300 15 334 18 141 25 144 12 247 72 350 34 276 35 161 53 327 20 141 31 175 12 157 22 229 20 172 19 201 20 135 25 34
6.5 Žilky V terénu byla naměřena orientace ploch žilek (S), byla-li viditelná nebo byly naměřeny dvě lineace odpovídající jedné žilce a jejich plocha byla dopočítána programem Spheristat (Sk) plocha žilky azimut skonu sklon S 345 21 Sk 239 50 S 338 21 S 18 28 S 189 51 S 14 9 Sk 26 42 Sk 216 73 Sk 41 75 S 183 88 S 39 71 S 353 20 Sk 3 60 Sk 59 55 Sk 17 29 S 2 38 Sk 45 78 S 87 82 S 336 79 35
6.6 Vrstevnatost číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky 1 152 75 horský vápenec 1 161 69 horský vápenec 1 148 69 horský vápenec 1 161 71 horský vápenec 1 152 64 horský vápenec 1 344 61 horský vápenec 1 149 74 horský vápenec 1 137 56 horský vápenec 1 156 64 horský vápenec 2 336 63 horský vápenec 2 142 64 horský vápenec 2 144 59 horský vápenec 2 48 42 narancký pískovec 2 145 63 horský vápenec 2 12 53 narancký pískovec 3 142 68 horský vápenec 3 144 53 horský vápenec 3 171 86 narancký pískovec 3 148 69 horský vápenec 4 161 64 horský vápenec 6 344 61 narancký pískovec 6 339 61 narancký pískovec 8 356 59 narancký pískovec 9 146 47 horský vápenec 9 151 88 horský vápenec 9 154 79 horský vápenec 9 156 71 horský vápenec 9 151 52 narancký pískovec 9 142 67 horský vápenec 9 151 74 horský vápenec 9 144 70 horský vápenec 14 125 56 horský vápenec 14 334 49 horský vápenec 14 125 56 horský vápenec 36
6.7 Puklinatost číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky 1 17 52 horský vápenec 1 61 59 horský vápenec 1 233 36 horský vápenec 1 59 46 horský vápenec 1 34 39 horský vápenec 1 254 71 horský vápenec 1 254 86 horský vápenec 1 257 86 horský vápenec 1 254 59 horský vápenec 1 248 71 horský vápenec 1 154 76 horský vápenec 1 240 82 horský vápenec 1 153 76 horský vápenec 1 48 49 horský vápenec 1 62 80 horský vápenec 2 163 85 horský vápenec 2 249 48 horský vápenec 2 59 59 horský vápenec 2 333 72 horský vápenec 2 143 44 horský vápenec 2 175 82 horský vápenec 2 162 82 horský vápenec 2 346 89 horský vápenec 2 164 81 horský vápenec 3 53 69 horský vápenec 3 164 89 horský vápenec 3 142 71 horský vápenec 3 71 59 narancký pískovec 3 132 78 narancký pískovec 3 136 64 horský vápenec 3 139 65 horský vápenec 3 134 46 horský vápenec 1 20 46 horský vápenec 1 171 58 horský vápenec 4 158 56 horský vápenec 4 33 36 horský vápenec 4 169 44 horský vápenec 4 46 42 horský vápenec 4 128 59 horský vápenec 5 14 42 horský vápenec 6 85 84 narancký pískovec 6 119 54 narancký pískovec 6 131 59 narancký pískovec 6 101 52 narancký pískovec 6 160 29 narancký pískovec 37
číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky 7 259 79 narancký pískovec 7 259 63 narancký pískovec 7 1 65 narancký pískovec 8 231 48 narancký pískovec 8 218 66 narancký pískovec 8 220 66 narancký pískovec 8 7 48 narancký pískovec 8 272 59 narancký pískovec 9 220 66 narancký pískovec 9 334 77 horský vápenec 9 257 56 horský vápenec 9 154 73 horský vápenec 9 239 64 horský vápenec 9 151 73 horský vápenec 9 151 74 horský vápenec 9 149 73 horský vápenec 9 61 80 horský vápenec 9 184 61 horský vápenec 9 63 52 horský vápenec 9 229 63 horský vápenec 9 154 77 horský vápenec 9 150 81 horský vápenec 9 233 34 horský vápenec 9 151 79 horský vápenec 9 161 76 horský vápenec 9 155 74 horský vápenec 9 44 34 horský vápenec 9 158 74 horský vápenec 9 236 51 horský vápenec 9 149 80 horský vápenec 9 150 81 horský vápenec 9 211 4 horský vápenec 9 156 75 horský vápenec 9 259 88 horský vápenec 9 238 8 horský vápenec 9 58 40 horský vápenec 9 88 25 horský vápenec 9 154 82 horský vápenec 9 71 59 horský vápenec 9 278 60 horský vápenec 9 241 56 horský vápenec 9 154 75 horský vápenec 9 161 71 horský vápenec 9 48 58 horský vápenec 9 84 46 horský vápenec 9 199 55 horský vápenec 9 46 62 horský vápenec 9 225 29 horský vápenec 9 65 76 horský vápenec 9 249 29 horský vápenec 38
číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky 9 39 56 horský vápenec 10 188 51 horský vápenec 10 9 42 horský vápenec 10 144 19 horský vápenec 10 175 8 horský vápenec 10 113 15 horský vápenec 11 341 42 horský vápenec 11 9 42 horský vápenec 12 246 70 horský vápenec 12 264 34 horský vápenec 12 71 22 horský vápenec 13 331 52 horský vápenec 13 327 59 horský vápenec 13 41 46 horský vápenec 13 355 59 horský vápenec 13 326 46 horský vápenec 13 155 49 horský vápenec 13 324 55 horský vápenec 13 341 67 horský vápenec 13 93 39 horský vápenec 13 116 59 horský vápenec 13 79 79 horský vápenec 14 85 64 horský vápenec 14 142 83 horský vápenec 14 70 87 horský vápenec 14 227 58 horský vápenec 14 115 45 horský vápenec 14 354 60 horský vápenec 14 252 69 horský vápenec 14 258 75 horský vápenec 14 131 10 horský vápenec 14 241 78 horský vápenec 14 352 79 horský vápenec 14 242 75 horský vápenec 14 114 42 horský vápenec 39