EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 3. 3. 2011 2010/2270(INI) NÁVRH ZPRÁVY o financování rozšíření infrastruktury přehrad v rozvojových zemích (2010/2270(INI)) Výbor pro rozvoj Zpravodaj: Nirj Deva Jednotná v rozmanitosti
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o financování rozšíření infrastruktury přehrad v rozvojových zemích (2010/2270(INI)) Evropský parlament, s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o energetické strategii Světové banky pro rozvojové země 1, s ohledem na Zprávu o světovém vývoji z roku 2010: rozvoj a změna klimatu, s ohledem na 3. zprávu OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou z roku 2009, s ohledem na zprávu UNDP a WHO Přístup k energii v rozvojových zemích z roku 2008, s ohledem na zprávu Přehrady a rozvoj: významné postupy z hlediska lepšího rozhodování. Přehled významných postupů z hlediska lepšího rozhodování o stavbě přehrad a jejich alternativách z roku 2007, která byla vypracována v rámci programu OSN pro životní prostředí a projektu pro přehrady a rozvoj, s ohledem na zprávu Ohrožení zásob pitné vody. Jižní Asie. Hodnocení ohrožení zdrojů pitné vody z hlediska změn životního prostředí z roku 2008, která byla vypracována v rámci programu OSN pro životní prostředí, s ohledem na článek 48 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A7-0000/2011), A. vzhledem k tomu, že podle současných odhadů na světě existuje více než 50 000 velkých přehrad, 100 000 menších přehrad a 1 milion malých přehrad, B. vzhledem k tomu, že v letech 1999 až 2001 bylo v Asii postaveno přibližně 589 velkých přehrad a v roce 2006 byla naplánována či probíhala stavba 270 přehrad s hrází přesahující 60 metrů, C. vzhledem k tomu, že EU infrastrukturu přehrad nefinancuje, přiděluje však zdroje na infrastrukturu související s obchodem, fyzickou infrastrukturu včetně dopravní a skladové infrastruktury, na výstavbu komunikací a na výrobu a dodávky energie, D. vzhledem k tomu, že v letech 2007 až 2008 došlo k výraznému nárůstu podpory poskytované na budování infrastruktury související s obchodem (o 75 %) a přestože závazky v této oblasti do značné míry kolísaly, představuje jejich hodnota v celkové výši téměř 5 miliard EUR za rok 2008 rekordní číslo, E. vzhledem k tomu, že Světová banka, jejíž portfolio v rozpracovaných projektech spojených s budováním vodohospodářských staveb ve více než 100 zemích činí 20 miliard 1 Přijaté texty, P7_TA(2011)0067.
USD, je nejvýznamnějším externím financovatelem v oblasti vodohospodářských staveb, F. vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN budou do roku 2050 žít pod hrozbou závažných škod způsobených v důsledků povodní 2 miliardy lidí, 1. domnívá se, že povodně se v posledním století ukázaly v celosvětovém měřítku jako nejničivější živelné nebezpečí, pokud jde o majetek a ztráty na lidských životech, a to nehledě na miliardy dolarů věnovaných zvládání povodňových rizik; 2. poukazuje na to, že existují doklady o tom, že ve druhé polovině 20. století došlo k nárůstu četnosti rozsáhlých povodní a že povodně budou i v nadcházejících desetiletích představovat velmi závažný problém; 3. konstatuje, že vzhledem k neexistenci systémů včasného varování, spolehlivého provedení staveb a ke kritickému stavu hospodářství jsou důsledky záplav ohroženy především nejméně rozvinuté země, pro něž by bylo nejpřínosnější vybudování účinných přehradních infrastruktur; 4. podotýká dále, že vzhledem k potvrzenému rychlejšímu tání ledovců, především v Himálajích a v Andách, jsou povodněmi a lavinami ohroženy ve zvýšené míře také horské regiony; 5. s politováním konstatuje, že v mnoha nejméně rozvinutých zemích neexistují naprosto žádná preventivní protipovodňová opatření, a poukazuje na to, že v oblastech, kde nestabilní ledovcová jezera představují závažnou hrozbu, kterou dále zvyšují účinky globálního oteplování a přítomnost elementárního uhlíku, jež, jak se ukazuje, urychlují ústup ledovců, je zapotřebí vybudovat trvalou přehradní infrastrukturu; 6. upozorňuje na to, že v důsledku ústupu ledovců dochází ke zvětšování přirozeně se vyskytujících jezer do té míry, že hrozí povodně z protržení ledovcových jezer; 7. připomíná tragickou katastrofu z roku 1941, kdy v důsledku protržení ledovcové hráze došlo ke zničení města Huaraz v Peru a k úmrtí 4 500 osob; 8. připomíná, že záplavy v nejméně rozvinutých zemích ohrožují nejen životy lidí, ale i rozvoj těchto oblastí; připomíná, že povodeň z protrženého ledovcového jezera v nepálském regionu Khumbu Himal, k níž došlo v roce 1985, zničila téměř dokončený projekt malé vodní elektrárny v Namče Bazaru; 9. zdůrazňuje, že Mezinárodní středisko pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD) registruje jen v Himálajích přes 8 000 ledovcových jezer, z nichž 203 představuje vhledem ke své poloze a nestabilitě svých přirozeně se vyskytujících morén (valů) potenciální nebezpečí; 10. zdůrazňuje, že zjištěná ledovcová jezera v Himálajích zasahují do osmi zemí Afghánistánu, Bangladéše, Bhútánu, Číny, Indie, Myanmaru, Nepálu a Pákistánu a že v posledních 50 letech bylo zaznamenáno 20 bleskových povodní způsobených protržením ledovcové hráze, z nichž řada postihla z pochopitelných důvodů několik zemí současně;
11. zdůrazňuje, že podle odhadů je v jižní Asii 1,3 miliard lidí závislých na 10 zjištěných trvalých říčních systémech, které jsou zásobovány vodou ze 16 000 himálajských ledovců; naléhavě žádá EU, aby se prioritně věnovala tomuto regionu s cílem předejít budoucím humanitárním katastrofám způsobeným zvyšující se četností výskytu rizik spojených s vodními zdroji; 12. zdůrazňuje dále, že oblasti po proudu vodního toku v nejméně rozvinutých zemích prosperují z přírodních zdrojů povodí a představují jedny z nejbohatších zemědělských oblastí na světě; připomíná, že rychlý hospodářský růst v Číně i v Indii lze částečně připsat jejich společnému postavení hlavních světových producentů rýže, přičemž většina jejich celkové produkce pochází z povodí Gangy, Jang-c -ťiang a Žluté řeky, které jsou všechny ohroženy povodněmi z protržení ledovcových jezer; 13. domnívá se, že pokud vysoce úrodné zemědělské oblasti nebudou ochráněny před účinkem povodní, mohly by prudce se rozvíjející ekonomiky pocítit náhlý obrat ve svém vývoji a rychle eskalující problém se zajišťováním potravin; 14. poukazuje na to, že bez podrobných aktuálních informací týkajících se oblastí ohrožených povodněmi bude vytvoření systémů včasného varování, vybudování přehrad a sledování ledovcových jezer představovat nesplnitelný úkol; 15. zdůrazňuje, že nejdůležitější části infrastruktury, které jsou klíčové z hlediska podpory politických cílů EU v oblasti udržitelného rozvoje a lepšího zabezpečení potravin v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí, jsou ve stále větší míře ohrožovány důsledky povodní a je nutné je chránit; 16. zdůrazňuje, že budování a zpevňování přehrad v nejméně rozvinutých zemích k ochraně ohrožených oblastí nestačí, a vyzývá ke společnému úsilí při řešení podstaty problému, nikoli jen jeho průvodních jevů, aby se tak předešlo nehospodárnému vynakládání peněz daňových poplatníků EU; 17. zdůrazňuje, že elementární uhlík má na ústup ledovců i nadále stejně významný vliv jako oxid uhličitý; 18. vyzývá k okamžitým opatřením, která by omezila emise elementárního uhlíku a stala se rychlou metodou jak zastavit ústup ledovců; upozorňuje na to, že vzhledem ke krátkému poločasu elementárního uhlíku v atmosféře by společné úsilí o zlepšení situace na základě urychlených opatření mohlo výrazným způsobem rychle omezit hrozbu povodní z protržení ledovcových jezer; 19. vyzývá EU, aby podporovala stávající technologii, která vede k prudkému snížení emisí elementárního uhlíku; naléhavě poukazuje na to, že je nutné podporovat a propagovat právní předpisy, které by zakázaly mýcení a vypalování lesů, požadovaly přísné a pravidelné kontroly emisí u vozidel, omezily spalování biomasy a vyžadovaly celoroční sledování emisí z elektráren; 20. vyzývá EU, aby vzhledem k přeshraniční povaze povodní z protržených ledovcových jezer podporovala dialog mezi zeměmi s cílem vypracovat koncepce, které by se zabývaly problematikou přírodních katastrof, a aby podpořila odpovídající investice na ochranu
zemí v regionu Hindukúše a Himálají před povodněmi; 21. doporučuje, aby byla pod záštitou Organizace spojených národů naléhavě vytvořena agentura zahrnující několik zemí, jejímž výslovným účelem by byla výměna dostupných údajů, řešení dané problematiky a příčin rizika povodní postihujících více zemí a předkládání návrhů vhodných opatření, která by umožnila se na danou situaci připravit a zmírnit případné následky; 22. navrhuje dále, že by projekty přehrad mohly být snadno realizovány jako tzv. projekty rychle přinášející výhody, pokud bude splněna řada sociálních, hospodářských a ekologických podmínek; 23. naléhavě žádá EU, aby se s cílem vyřešit problém povodní i nadále věnovala tzv. politice soft-path managementu a aby podporovala budování infrastruktury přehrad; je si vědom toho, že se podmínky pro vznik povodní mění, a vyžadují proto flexibilní přístup; vyzývá ke zdokonalení předpovědi vzniku povodní, k zabezpečení jednotlivých budov před povodněmi a k vytvoření údolních niv a systémů odvádějících vodu na ochranu před povodněmi; 24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.