VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Pozitiva kojení pro zdraví a vývoj dítěte

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Pozitiva kojení pro zdraví a vývoj dítěte Bakalářská práce Autor: Dudková Kateřina Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2015

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na pozitiva kojení a vliv na zdraví a vývoj dítěte. Na začátku se zmiňuji o anatomii prsu, fyziologii laktace a o složení mateřského mléka. Dále se věnuji samotnému kojení. Popisuji techniku kojení, hlavní zásady pro správnou techniku kojení a uvádím deset kroků k úspěšnému kojení. Bakalářská práce obsahuje také výhody kojení pro matku i pro dítě. Závěr teoretické části se zabývá kojením v porodnicích a zásadami pro správné zahájení kojení. V této části jsou také vysvětleny fáze sání. Nakonec jsou popsány faktory ovlivňující kojení. Praktická část je zaměřena na zpracování výsledků výzkumu k dané problematice. Klíčová slova Mateřské mléko, laktace, mléčná žláza, kojení, technika kojení, výhody kojení. Annotation This bachelor s thesis is focus on positives of breastfeeding and effect for the health and development of child. At the beginning I allude about of the anatomy of the breast and the physiology of lactacion and the composition of the breast milk. Next I devote to the breastfeeding. I describe the breastfeeding technique, the main principles of good technique of breastfeeding and I mention the ten steps to successful breastfeeding. Bachelor's thesis also contains benefits of breastfeeding for mother and for children. Conclusion of the theoretical part follows up breastfeeding in the maternity hospitals and principles for correctly initiation of breastfeeding. In this part also explains phases of the suction. In the end it describes factors that impact on breastfeeding. The practical part is focused on the processing of results of my own research in this issue. Keywords Breast milk, lactation, mammary gland, breastfeeding, breastfeeding technique, benefits of breastfeeding

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD., za odborné vedení, cenné rady, poskytnutí potřebných informací, vstřícný přístup, ochotu a nekonečnou trpělivost. Dále bych ráda poděkovala nemocnici Jihlava, za umožnění dotazníkového šetření. Také moc děkuji všem maminkám, které se účastnily mého výzkumu. Na závěr bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu a trpělivost.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje autorský zákon, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 2 Teoretická část... 11 2.1 Kojení... 11 2.1.1 Anatomie prsu... 11 2.1.2 Fyziologie laktace... 11 2.1.3 Složení mateřského mléka... 12 2.2 Technika kojení... 13 2.2.1 Hlavní zásady pro správnou techniku kojení... 13 2.2.2 Deset kroků k úspěšnému kojení... 13 2.3 Výhody kojení... 14 2.4 Zásady kojení v porodnici... 15 2.5 Zahájení kojení... 16 2.6 Správně přisáté dítě... 16 2.7 Fáze sání... 17 2.8 Kojení a přibírání... 18 2.9 Ovlivnění tvorby mléka... 18 2.10 Faktory ovlivňující kojení... 20 3 Praktická část... 22 3.1. Metodika výzkumu... 22 3.2. Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 22 3.3. Průběh výzkumu... 22 3.4. Zpracování získaných dat... 23 3.5. Výsledky výzkumu... 24 3.6. Diskuse... 30 4 Závěr... 33 Seznam použité literatury... 35

Seznam grafů... 36 Seznam příloh... 36

1 Úvod Kojení je součástí našich životů. Už od nepaměti je to nejpřirozenější způsob výživy dětí. Matka nemůže pro své dítě právě v začátku jeho života udělat nic lepšího než mu poskytnout mateřské mléko. Kojení poskytuje dítěti optimální výživu a umožňuje mu blízký kontakt s matkou. Není lepší možnost jak navázat s dítětem silnou vazbu než právě během kojení. Je to jedinečný okamžik, při kterém mají oba možnost se navzájem dobře poznat. Mateřské mléko má jedinečné složení, které plně vyhovuje a mění se podle potřeb dítěte. Ženské tělo je uzpůsobeno k tomu, aby dokázalo vytvořit dostatek mateřského mléka a dát tím dítěti vše, co pro svůj růst a vývoj potřebuje. Doposud se nepodařilo vyvinout tak dokonalou náhražku, aby mohla být považována za srovnatelnou s mateřským mlékem. Přesto, že má kojení pozitivní vliv na vývoj dítěte, pořád je volbou matky, jak bude své dítě krmit. Matka má právo si vybrat. Není vhodné odsoudit ji, za to, co si zvolí. V dnešní době se kojení propaguje snad úplně všude. Vznikají další a další spolky a organizace na podporu kojení. Z každé strany slyšíme jen, jak je kojení pozitivní. Pokud matka z jakéhokoliv důvodu nekojí, hned je na ní nahlíženo negativně. Je nařčena z toho, že upírá svému dítěti, to co mu právem patří a je označována za špatnou matku. Souhlasím s tvrzením, že je kojení prospěšné, ale nesouhlasím s tím, jakým způsobem je někdy kojení propagováno. Matky všude slyší, že musí kojit a je na ně vyvíjen tlak. Nikdo, je ale neupozorní na to, že se mohou vyskytnout problémy a že není samozřejmostí, že se rozkojí hned na poprvé. Kojení je proces, který vyžaduje spoustu času. Matka se musí sladit se svým dítětem a zkoušet, co bude pro oba nejlepší. Tlak, který je na matky vyvíjen kvůli kojení může vyvolat stres, ten zabrání spuštění laktace. Tím se dostáváme do začarovaného kruhu, kojení nejde, matka si myslí, že nebude moci kojit i nadále a tak se přestane snažit nebo se stresuje více a může to mít i vážné následky. Myslím si, že by bylo vhodné nejen propagovat (v některých případech i nutit) kojení, ale spíše se snažit přesvědčit ženy, aby kojily. Žena, která je správně motivována ke kojení a zároveň připravena na možné komplikace nebo na možnost pozdějšího rozvoje laktace, bude klidnější a vyrovnanější a s ní i její dítě. 8

V mé bakalářské práci se zabývám kojením a jeho vlivem na dítě. Popisuji anatomii prsu, jak dochází k rozvoji laktace, jaká je správní technika a zásady kojení, výhody kojení pro matku i pro dítě. Věnuji se i tomu, jak v případě potřeby můžeme ovlivnit tvorbu mléka ať už ve smyslu snížení nebo zvýšení. Zmiňuji se o složení mateřského mléka, o faktorech ovlivňujících kojení nebo o fázích sání. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení výzkumu, který jsem prováděla pomocí anonymního dotazníku. Ten byl sestaven tak, aby zjišťoval informovanost žen o kojení a jejich postoj ke kojení. Jednotlivé odpovědi jsem vyhodnotila a zanesla do grafu pomocí tabulkového programu. 9

1.1. Cíle bakalářské práce Zmapovat, jaký je rozdíl v informovanosti v oblasti kojení u prvorodiček a vícerodiček. Zjistit, jaký postoj mají rodičky ke kojení. 1.2. Hypotézy Předpokládám, že vícerodičky budou lépe informované v oblasti kojení. Domnívám se, že většina rodiček bude mít kladný postoj ke kojení. 10

2 Teoretická část 2.1 Kojení 2.1.1 Anatomie prsu Největší kožní žlázou v lidském těle, která se zakládá u obou pohlaví již ve fetálním období, je mléčná žláza (glandula mammaria). V pubertě dochází u dívek vlivem hormonálních změn k rozvoji mléčné žlázy, u mužů zůstává po celý život zakrnělá. V různých obdobích života ženy se mění tvar prsu, závisí to na věku, počtu těhotenství a porodů. Prs rozlišujeme podle tvaru na prs plochý, prs polokulovitý, prs hruškovitý, prs svislý. Po klimakteriu mléčná žláza involuje a mění se tak celý prs. Prs váží asi 150 gramů, během těhotenství a kojení se jeho váha může zvětšit na 500 900 gramů. Prsy nemají stejnou velikost, zcela běžná je jejich asymetrie. Na vrcholu prsu je kruhový dvorec (areola mammae), v průměru má 3 5 cm, během těhotenství se zvětší až na 7 cm. Prsní bradavka (papilla mammae) se nachází uprostřed dvorce. Bradavka je rozbrázděna a je na ní 15 20 drobných otvůrků, tvořících area cribriformis papillae. Ty vyúsťují v mlékovody (ductus lactiferi). Základem prsu jsou dvě stavební složky, vlastní mléčná žláza a tuková tkáň. Tuková tkáň je rozdělena na dvě části: retromamární tuk a premamární tuk. Mléčná žláza má 15 20 laloků (Roztočil a kol., 2008). 2.1.2 Fyziologie laktace Mateřské mléko je tvořené ve žlázových buňkách mléčné žlázy. Mléko se dostane do vývodů a hromadí se v rozšířené části pod dvorcem. Odtud je pomocí svalů na spodině ústní a pomocí jazyka vstřikováno do úst dítěte. Kojení je proces, na který je tělo matky připravováno už během těhotenství. Vlivem progesteronu se žlázové lalůčky a alveoly zvětšují. Estrogen způsobuje zvětšování vývodného systému. Poměr žlázové a tukové tkáně se přemění ve prospěch mléčné žlázy. Zodpovědnost za řízení tvorby a množství mléka mají hlavně hormony prolaktin a oxytocin. V předním laloku hypofýzy se od druhého trimestru tvoří prolaktin, to se projeví vznikem prvních kapek mleziva. V zadním hypotalamu je 11

produkován oxytocin. Hypofýza je skladištěm obou hormonů, z tohoto místa jsou následně vylučovány. Produkce mléka je zahájena v buňkách alveolů pomocí signálů z hypotalamu. Tvorba mléka je automatický děj, mléko se tvoří například i v případě potratu v pozdějším týdnu těhotenství, u předčasného porodu nebo u porodu mrtvého dítěte. V průběhu těhotenství stoupá hladina prolaktinu. Jeho hladina klesne několik hodin před porodem a po něm opět stoupá. První týden po porodu zůstává hladina vysoko, bez ohledu na to, zda dítě saje nebo ne. Psychický stav matky do jisté míry ovlivňuje proces tvorby a uvolňování mléka. Oxytocin je zodpovědný za uvolňování mléka do vývodného systému mléčné žlázy a tím se mléko stává dostupným pro dítě. Tento reflex se nazývá let-down, neboli ejekční. Tento reflex je zprvu nepodmíněný a u každé ženy probíhá jinak. Může trvat od několika vteřin do několika minut od okamžiku, kdy začne dítě sát (Roztočil a kol., 2008; Laktační liga, 2003). 2.1.3 Složení mateřského mléka V mateřském mléce jsou obsaženy všechny potřebné složky nezbytné pro zdravý vývoj dítěte, proto je považováno za nejoptimálnější výživu pro dítě. Mateřské mléko mění své složení v období kojení i během jednoho dne s ohledem na aktuální potřeby dítěte. Světová zdravotnická organizace WHO proto doporučuje výlučné kojení alespoň po dobu prvních šesti měsíců. Od druhého trimestru těhotenství se tvoří kolostrum neboli mlezivo. Toto husté, nažloutlé mléko představuje ideální výživu pro novorozence. Tvoří se do čtvrtého dne života. Má nižší energetický obsah a obsahuje také méně tuků a sacharidů. Na druhou stranu je bohaté na bílkoviny a protilátky. Obsahuje také velké množství bílých krvinek. Díky tomu, že je velice dobře stravitelné, napomáhá vyloučení první stolice (meconia). Pátý až desátý den se tvoří přechodné (tranzitorní) mléko. Barvu má naoranžovělou a konzistentně je řidší. Obsahuje menší množství bílkovin, má vyšší energetický obsah a větší podíl lipidů a mléčného cukru (laktózy). V těchto dnech dochází k nárůstu tvorby mléka, prsy se stávají přeplněnými, tzv. se nalévají a dostavuje se pocit horkosti. Zralé mateřské mléko je produkováno od jedenáctého dne života. Množství bílkovin se snižuje. Obsah sacharidů je stejný jako u přechodného mléka. Energetická hodnota a tuky stoupají. Mléko má bílou až namodralou barvu a je lehce průhledné. 12

V mateřském mléce je nedostatečné množství vitamínu K a D, proto musí být dodávané jiným způsobem. V případě, že matka konzumuje vegetariánskou stravu, hrozí závažný nedostatek vitamínu B12 a hrozí ireverzibilní poškození mozku dítěte (Muntau, 2014; www.kojeneckavyziva.cz; www.medela.cz). 2.2 Technika kojení 2.2.1 Hlavní zásady pro správnou techniku kojení Důležité je zvolit pozici, která bude pohodlná pro matku i dítě. Dítě přikládáme tak, aby bylo celé na boku a bříško dítěte se dotýkalo břicha matky. Měla by být dodržena jedna linie ucho, rameno, kyčle. Spodní ruka dítěte nesmí tvořit bariéru mezi matkou a dítětem, ale musí být pod prsem. Vždy přikládáme dítě k prsu, ne prs k dítěti. Prsty matky se nesmějí dotýkat dvorce. Matka zespodu podepírá prs všemi prsty, kromě palce, ten je umístěn vysoko nad dvorcem. Ústa dítěte musí být ve stejné úrovni s bradavkou. Ústa dráždíme bradavkou, abychom vyvolali hledací reflex. Správnou reakcí na tento reflex jsou široce otevřená ústa jako při zívání. Prs nabízíme tak, aby mělo dítě možnost uchopit nejen bradavku, ale i co největší část dvorce. Dítě, které křičí, nikdy nepřikládáme k prsu. Jazyk dítěte je při křiku umístěn nahoře a dítě se nemůže přisát. Správné přisátí poznáme podle toho, že dolní ret a jazyk překryjí oblast pod bradavkou. Brada a špička nosu dítěte musí být v kontaktu s prsem. Prs se nesmí odtahovat od úst dítěte, při tomto pohybu se vysune bradavka dítěti z úst. Ve správné poloze může dítě normálně dýchat (Sedlářová a kol., 2008). 2.2.2 Deset kroků k úspěšnému kojení Každé zařízení poskytující péči a služby matkám a novorozencům by mělo: mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu 13

školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení umožnit matkám zahájit kojení do jedné hodiny po porodu ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí nepodávat novorozencům žádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů praktikovat rooming in umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu) nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod. povzbuzovat zakládání podpůrných skupin kojících matek pro podporu kojení (www.kojeni.cz). 2.3 Výhody kojení Mateřské mléko obsahuje obranné látky, které chrání dítě proti nemocem. Při kojení dochází k osídlení střevní sliznice dítěte bakteriemi, prospěšnými pro jeho organismus. Dochází tím ke zlepšení trávení a vstřebávání živin. Rozvoj centrálního nervového systému příznivě ovlivňují mastné kyseliny obsažené v mateřském mléce. Kojení má vliv na lepší zdravotní stav ženy. Během kojení se podporuje vztah mezi matkou a dítětem. Děti, které byly kojené a strávily první měsíce života s matkou, lépe snášejí odloučení a samotu ve starším věku (Gregora, Velemínský, 2011). 2.3.1 Výhody pro matku Děloha se po porodu rychleji zavinuje a vrací se do původního stavu. Kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníku a chrání před osteoporózou. Minimalizují se krevní ztráty po porodu a u žen je menší výskyt chudokrevnosti. Rychlejší návrat k postavě před těhotenstvím. Mateřské mléko je zadarmo a je vždy připravené k podání. Odpadá sterilizace lahviček a zdlouhavá příprava umělé výživy. 14

Nižší absence v zaměstnání, jelikož děti, které byly kojené, jsou méně často nemocné. Kojení působí jako přirozená antikoncepce. Žena musí plně a často kojit, i v noci a pauzy mezi kojením nesmí být delší než šest hodin. Pozdější návrat menstruace. 2.3.2 Výhody pro dítě Kojené děti jsou chráněné před zánětem středního ucha, infekcemi dýchacích cest a průjmy. Mateřské mléko je pro děti přirozená a snadno stravitelná strava. U kojených dětí dochází k lepšímu duševnímu vývoji. Snižuje se riziko vzniku cukrovky, obezity a anémie. V mateřském mléce jsou obsaženy protilátky snížení výskytu alergických nemocí. Kojení snižuje riziko náhlého úmrtí novorozenců. Sání z prsu napomáhá správnému vývoji řeči a řečových orgánů. Mateřské mléko je dítěti vždy k dispozici má optimální teplotu a je dostupné 24 hodin denně (www.medela.cz; Ašenbrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012). 2.4 Zásady kojení v porodnici Je důležité, aby bylo dítě přiloženo k prsu bezprostředně po narození, nejdéle však do dvou hodin po porodu. V první hodině života je sací reflex nejintenzivnější, proto je důležité začít s kojením už na porodním sále. Při čtvrté době porodní dochází k nejvyššímu uvolňování hormonů nezbytných ke kojení. Praktikování rooming in, umožní rychlejší a snazší nástup laktace. Mlezivo obsahuje živiny, tekutiny a obranné látky a tím je zajištěna optimální výživa pro dítě. Přiložením dítěte k prsu hned po porodu umožníme kontakt kůže na kůži, zabráníme velkým krevním ztrátám u matky a urychlíme zavinování dělohy (Laktační liga, Kojení, 2009; Ašenbrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012). 15

2.5 Zahájení kojení Ze začátku přikládáme dítě 8 12 krát za den. Když je dítě bdělé, má otevřená ústa a hledá, nabídneme mu prs. Pozdním projevem hladu je pláč. Některé děti mají potřebu kojení 12 krát i vícekrát za den. Čím častěji přikládáme, tím více se tvoří mateřské mléko. Každé dítě má zcela individuální potřebu kojení i režim spánku. Pokud dítě pomočí šest i více plen a má za den alespoň tři stolice, znamená to, že má dostatečný příjem mléka. Po narození každé dítě ztratí na váze. Váhový úbytek do deseti procent porodní váhy je zcela v pořádku. Stolice dítěte má nejprve černou barvu, nazývá se smolka. Poté dítě vyprazdňuje přechodnou stolici žlutozelené barvy. Nakonec se objevuje typicky žlutá stolice, která připomíná míchaná vajíčka. Při prvních pokusech o kojení by měla matka nabízet dítěti oba prsy při každém kojení. Délka kojení je zpočátku různě dlouhá, dítě necháváme u prsu tak dlouho, dokud saje. Přikládáme dle potřeby dítěte, neomezujeme délku ani frekvenci. Důležité je naučit se správnou techniku kojení dodržení vzájemné polohy mezi matkou a dítětem, správné přisání a správná technika přisání. Některé děti jsou spavější, ke kojení je musíme budit, aby pauza od předchozího kojení nebyla delší než čtyři hodiny. Je potřeba naučit matku zapisovat si počet a délku kojení, váhu před a po kojení, počet pomočených plen a stolicí za den. Zdravotnický personál by měl alespoň dvakrát denně hodnotit správnost přikládání, polohy při kojení a sání. O všem by měl být udělán záznam do dokumentace. Pokud se vyskytnou nějaké potíže, měl by být sestaven plán. Není vhodné používat dudlíky ani lahvičky, může to mít za následek špatné sání. Dokrmovat čajem, glukózou nebo umělou výživou by se neměly plošně všechny děti, pouze v lékařsky indikovaných případech. V případě, kdy je nutný dokrm, by první možností mělo být vlastní odstříkané mateřské mléko nebo mléko z banky mateřského mléka (Laktační liga, Kojení, 2009). 2.6 Správně přisáté dítě Známkou správného přisátí jsou doširoka otevřená ústa, ohrnutý vrchní i spodní ret směrem ven. V případě, že ústa nejsou otevřena dokořán, lze během kojení tlakem palce odtáhnout dolní čelist směrem dolů nebo ohrnout ret směrem ven. Jazyk přesahující dolní čelist je pod bradavkou a stáčí se do žlábku, vytlačuje mléko z mléčných sinusů 16

a následně i z bradavky. Pohybem jazyka zepředu dozadu se mléko vytlačuje do úst dítěte. Brada, tvář i nos dítěte by se měly dotýkat prsa. Správně přisáté dítě může volně dýchat, proto prsty neoddalujeme prs od úst dítěte. V případě, že by se dítěti špatně dýchalo, pustí se prsu samo. Dobré sání poznáme podle sacích pohybů čelisti a spánky se pohybují. Mlaskání nebo jiné zvukové projevy (př. srkání) jsou známkou špatného sání. Stejně tak vpadlé tváře dítěte. Pokud je sání bolestivé, je lepší přiložit dítě k prsu znovu. Pro odloučení dítěte od bradavky se vsune malíček do koutku úst a stlačí se dolní čelist. Dítě povolí sevření a je možné bradavku vytáhnout bezbolestně. Při odtrhávání dítěte od prsu hrozí poškození bradavky (Weigert, 2006; www.kojeni.net). 2.7 Fáze sání Sání lze rozčlenit na tři fáze: Fáze stimulační spouštěcí reflex je stimulován krátkými a rychlými sacími pohyby, které dítě vykonává po přiložení. Tato fáze trvá do doby než, se spustí mléko, většinou je to několik vteřin nebo minut. Fáze nutritivní nebo také fáze účinného sání. Tady dítě uspokojuje svůj hlad. Po spuštění mléka dochází ke zpomalení a zároveň prodloužení sacích pohybů. Ústa dítěte se do široka rozevírají a přivírají, brada je zabořena hluboko v prsu a pomáhá stejně jako jazyk vytlačovat mateřské mléko z mléčných sinusů umístěných pod dvorcem. Spánky a uši dítěte se viditelně pohybují. Ze začátku je možné zaznamenat polykání slyšitelně i viditelně po každém sacím pohybu. Frekvence polykání se následně snižuje. Nutritivní sání by mělo trvat dostatečně dlouho, alespoň 10 15 minut u mladších dětí, od druhého měsíce se může délka snižovat, s ohledem na šikovnost dítěte a na rychlost spouštění mléka. Během této fáze dítě vypije asi 90 % mléka, proto je tato fáze velmi důležitá a je potřeba, aby dítě jen nepospávalo, ale dostatečně sálo. Fáze nenutritivního sání v této fázi je uspokojována potřeba sání. Ta je u každého dítěte individuální. Při tomto druhu sání už dítě nevykonává tak velké pohyby ústy. Dítě prs jen pocucává a polkne občas. Vyskytují se zde různě dlouhé přestávky, kdy dítě vůbec nesaje. Tato fáze může trvat různě dlouho, některé děti se sami nepustí a vydržely by přisáté klidně i hodinu. Doporučuje se proto dítě za 15 20 minut odstavit, hrozilo 17

by navyknutí dítěte. Dítě by mělo prs místo dudlíku a mohlo by docházet ke špatnému sání. Změnou polohy nebo vystřídáním prsů může vyvolat opět nutritivní fázi (www.kojeni.net). 2.8 Kojení a přibírání Množství vypitého mléka je u každého dítěte jiné, záleží na tvorbě mléka u matky i na samotném dítěti. Proto není možné stanovit přesné pravidlo, kolik by mělo dítě vypít mléka v jednotlivých dnech života. Během prvního dne se množství vypitého mléka v jedné porci pohybuje kolem 10-20 ml. Později se množství postupně zvyšuje až na 30 ml. Zcela fyziologický je váhový úbytek po narození, do 10 % z porodní váhy může dítě zhubnout. Tato normální ztráta je způsobena vyprazdňováním stolice a močením. Zhruba do dvou týdnů po porodu by mělo dítě mít zpátky svoji porodní váhu, některé děti se na původní hmotnost dostávají až třetí týden. Následně by mělo dítě přibírat alespoň 100 g za týden, ideálně 200 g. U každého kojeného dítěte nemusí váhová křivka stoupat pořád nahoru, protože váhový přírůstek není jedinou ukázkou toho, že dítě dobře prospívá. Proto není vhodné srovnávat váhu a přírůstky dětí navzájem mezi sebou, budou se stoprocentně lišit. Přibližně ve 3. a 6. týdnu a ve 3. a 6. měsíci roste dítě rychleji, proto je vidět spíše růstový a ne váhový přírůstek, tento jev je označován jako růstový spurt (Stadelmann, 2009; www.babyweb.cz). 2.9 Ovlivnění tvorby mléka 2.9.1 Zvyšování množství mléka Může se stát, že dítě během jednoho kojení saje z obou prsů a stále není spokojené. V tomto případě je zbytečné začínat s dokrmováním umělou výživou, i s krmením z lahve, vhodnější je pokusit se o zvýšení tvorby mateřského mléka. Ženské tělo je schopné během hodiny vytvořit asi 50 % množství mléka, které bylo vyprodukováno v předchozím kojení. Důvodem proč může žena mít nedostatek mléka je např. špatné sání dítěte, nedostatečně dlouhá doba kojení, používání ochranných kloboučků (sací podnět dorazí do endokrinního centra slabší a tím se vyplaví méně prolaktinu), delší pauzy mezi kojením (např. v noci, prsy jsou pak přeplněné a množství mléka ubývá), nemoc matky nebo krizová situace, požívání návykových látek. 18

První co v této situaci můžeme udělat, je častěji přikládat dítě k prsu. Důležité je kojit podle potřeby dítěte, někdy je ovšem dítě spavější, proto je nutné budit ho a přikládat např. po dvou hodinách. Častější a delší kojení stimuluje větší tvorbu mléka. Výměna prsů při jednom kojení zajistí impulz tvorby v obou prsech. Pokud je dítě plné a z druhého prsu nechce pít, můžeme mléko odstříkávat nebo odsávat. Dodržování výlučného kojení po dobu alespoň šesti měsíců zajistí dítěti vše potřebné, proto není potřeba dokrmovat a je dostatečně stimulována tvorba mléka. V některých případech, kdy nepomůže častější přikládání je možnost využít aromaterapie a homeopatie, nebo přírodní čaje na povzbuzení tvorby mléka. Může pomoci i odložení kojící podprsenky, prsy budou mít pocit volnosti a prostoru a nic nebude bránit tvorbě mléka. Výjimečně se může na přechodnou dobu využít k vyšší tvorbě oxytocin (Syntocinon sprej do nosu). 2.9.2 Snížení tvorby mléka Nadbytek mateřského mléka není také vhodný, může působit potíže jak matce, tak i dítěti. Hodně nalité prsy mohou dítěti znepříjemnit sání, mléko se hodně snadno uvolňuje a dítě nestíhá polykat. Mléko mu teče kolem úst, zakuckává se, musí častěji říhat, mohou se objevit křeče v břichu. Matka pociťuje tlak a napětí v prsou, mléko samovolně vytéká. Mezi možnosti, jak snížit tvorbu mléka patří snížení příjmu tekutin. Při jednom kojení přikládat dítě jen k jednomu prsu (prsy nebudou mít tak častý podnět k další tvorbě mléka). Neodsávat mléko odsávačkou, lepší volbou je odstříkání rukou (stimulace prolaktinu bude menší). Při kojení z jednoho prsu chladit druhý prs ledem nebo studenými obklady. Omezení tvorby mléka přirozenou cestou je pití mátového nebo šalvějového čaje, 2-4 šálky za den. Po kojení přikládáme chladné obklady, dobře funguje tvarohový zábal. Poslouží i těsná podprsenka, nebo si lehnout mezi kojeními na břicho a prsy. Stejně jako při zvyšování tvorby i u snižování můžeme využít aromaterapii a homeopatii (Stadelmann, 2009; Weigert, 2006; www.medela.cz). 19

2.10 Faktory ovlivňující kojení 2.10.1 Faktory podporující kojení WHO a UNICEF vytvořily dokument Ochrana, prosazování a podpora kojení, jsou v něm zahrnuty veškeré zásady podporující kojení. Hlavní principy byly sepsány do 10 kroků k úspěšnému. Mezi nejdůležitější patří: Faktory podporující kojení v prenatální péči Těhotným ženám by měl být poskytnut dostatek informací o významu a prospěšnosti kojení, o technikách zajišťujících správný začátek a udržení kojení. Provedení vyšetření prsů, aby se včas mohly odstranit případné malformace, které by měly za následek překážku v kojení. Seznámení se se správnou technikou i nácvikem kojení. Informovat o výživě, lécích, požívání návykových látek a upozornění na rizika pro plod i dítě. Faktory podporující kojení během porodu a bezprostředně po něm První přiložení uskutečnit do 30 minut po porodu (hledací a sací reflexi jsou nejsilnější, sekrece oxytocinu a prolaktinu je nejvyšší). Faktory podporující kojení v péči o novorozence Rooming in společný pobyt matky a dítěte po celých 24 hodin. Podpora kojení dle potřeby dítěte, neomezování délky ani frekvence. To zajistí dítěti využití všech výhod mleziva a podporu tvorby mléka. Propagace výlučného kojení po dobu alespoň šesti měsíců života dítěte. Faktory podporující kojení při propuštění z porodnice Vysvětlit matce všechny postupy a možnosti pro úspěšné kojení v domácím prostředí. Zdůraznit správnou techniku kojení a nabídnout možnost pomoci při řešení možných problémů (Sedlářová a kol., 2008). 20

2.10.2 Faktory negativně ovlivňující kojení Obavy ze selhání při kojení, úzkost a pochybnosti o dostatečném množství mateřského mléka. Mezi nejběžnější důvody selhání laktace lze zařadit nedostatečnou podporu rodiny a zdravotnického personálu. Důležitá je psychická podpora matky. Zahájení kojení může být negativně ovlivněno zdlouhavým porodem, stresem, bolestmi, sedativy a anestezií během porodu. Předčasné zavedení příkrmu před šestým měsícem, používáním lahviček a dudlíků, podávání čaje. Neumožnění bezprostředního kontaktu matky a dítěte po narození, odloučení matky od dítěte. Kojení podle časového plánu a nedodržování individuální potřeby dítěte. Nedodržení správné techniky kojení. Nedostatek informací o udržení laktace při odloučení matky od dítěte. Nedostatečná motivace a prosazování kojení před a po porodu (Sedlářová a kol., 2008; Roztočil a kol., 2008). 21

3 Praktická část 3.1. Metodika výzkumu Při zpracování praktické části mé bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum pomocí anonymního dotazníku. Dotazník jsem sestavila dle předem připravených cílů pro mou bakalářskou práci. Obsahuje 9 otázek, kde 6 z nich je uzavřených, kdy respondentky označily pouze jednu variantu z předem jasně daných odpovědí. Jedna otázka je otevřená, kdy ženy odpovídaly, jak dlouho kojily. Polootevřená otázka byla použitá také jednou, u této otázky bylo při zvolení jedné z možností vyžadováno uvedení důvodu. Poslední otázka byla v dotazníku umístěna ke zjištění postoje žen ke kojení. Součástí této otázky byla tabulka a ženy na jednotlivá tvrzení v ní odpovídaly známkou jako ve škole. První část dotazníku byla zaměřena na amnestické údaje (věk, vzdělání) a na zjištění kolikáté dítě se ženám právě narodilo, a zda předchozí děti kojily (popř. jak dlouho). Druhá část byla zaměřena na informovanost žen o kojení. Třetí část dotazníku zjišťovala, jejich již zmíněný postoj ke kojení. 3.2. Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Můj výzkum byl zaměřen na informovanost žen o kojení a na jejich postoj ke kojení, proto byly dotazníky určeny pro ženy po porodu. Osloveny byly prvorodičky i vícerodičky. Většinu dotazníků jsem rozdala na oddělení šestinedělí, v nemocnici Jihlava. Některé ženy odpovídaly pomocí internetového dotazníku, který jsem umístila na stránkách pro maminky. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, z toho se mi jich vrátilo 90 a použitelných bylo pouze 80. Z internetového dotazování jsem získala 30 vyplněných dotazníků a použila jsem 20 správně vyplněných. Celkový počet respondentek je tedy 100. 3.3. Průběh výzkumu Výzkum probíhal v březnu 2015 v již zmíněné nemocnici Jihlava na oddělení šestinedělí a na sociální síti určené maminkám. 22

3.4. Zpracování získaných dat Dotazníky byly rozdány osobně v tištěné podobě i elektronicky. Zpracovávala jsem je v tabulkovém programu Microsoft Excel. Jednotlivé odpovědi jsem spočítala a zpracovala do tabulek, z kterých jsem následně vytvořila grafy. 23

3.5. Výsledky výzkumu Tato část je zaměřena na vyhodnocení dotazníku. Jednotlivé otázky jsou zhodnoceny pomocí grafů s procentuálním zastoupením. Otázka č. 1: Jaký je Váš věk? 0% 62% 11% 27% Do 18 let 19 25 let 26 35 let 36 let a více Graf č. 1 Věk respondentek Z dotazovaných žen nebyla ani jedna ve věkové kategorii do 18 - ti let. Nejvíce respondentek bylo ve věku 26 35 let, dělá to 62 % (62 žen). Ve věkové kategorii 19 25 let bylo 27 % respondentek (27 žen). Nejméně odpovídaly ženy ve věku od 36 let a více, bylo jich pouze 11 % (11 žen). 24

Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? 26% 6% 16% základní střední bez maturity střední s maturitou 52% vysokoškolské Graf č. 2 Nejvyšší vzdělání Nejvíce žen odpovědělo, že jejich nejvyšší dokončené vzdělání je střední s maturitou, těchto respondentek bylo 52 % (52 žen). Velké procento zastoupení měly ženy s vysokoškolským vzděláním, a to 26 % (26 žen). Pouze 6 % (6 žen) respondentek mělo základní vzdělání. Otázka č. 3: Uveďte prosím, kolikáté miminko se Vám teď narodilo? 4% 3% 29% 64% První Druhé Třetí Čtvrté a více Graf č. 3 Počet dětí Jak vyplývá z grafu 3, více než polovina dotázaných 64 % (64 žen) má první dítě. 29 % respondentek (29 žen) uvedlo, že mají druhé dítě. V malém zastoupení jsou ženy, které mají více než dvě děti. 25

Otázka č. 4: Kojila jste předchozí miminko? Na tuto otázku odpovídaly pouze vícerodičky. 8% 92% ano ne Graf č. 4 Kojení Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které mají více než jedno dítě. Což bylo 36 respondentek z celkových 100. Z těchto 36 respondentek odpovědělo 92 % (33 žen) že ano. Pouze 8 % dotázaných (3 ženy) své dítě nekojilo. Tyto ženy uváděly také důvod, proč nekojily (ve dvou případech dítě nechtělo sát, a v jednom případě se jednalo o nedonošené dítě). 26

Otázka č. 5: Jak dlouho jste kojila? Na tuto otázku odpovídaly pouze vícerodičky. 4% 15% 8% 35% méně než měsíc do 6 měsíců 38% do 12 měsíců do 18 měsíců do 24 měsíců Graf č. 5 Délka kojení u sekundipar V tomto grafu je vidět, že 38 % respondentek (10 žen) kojily své první dítě zhruba do jednoho roku. 35 % dotázaných (9 žen) uvedlo, že jejich děti byly kojené do věku 6 měsíců. Pouze 1 žena (4 %) kojila své dítě méně než jeden měsíc. 2 ženy (8 %) dopřály svým dětem mateřské mléko až do věku dvou let. Rok a půl odpovědělo 15 % respondentek (4 ženy). 27

Otázka č. 6: Myslíte si, že kojení zlepšuje vztah Vašeho miminka k Vám? 3% 2% 16% 79% ano spíše ano spíše ne ne Graf č. 6 Lepší vztah Tento graf ukazuje, že 79 % respondentek (79 žen) odpovědělo na tuto otázku ano. 16 % (16 žen) se domnívá, že spíše ano. Malé množství respondentek 3 % (3 ženy) si myslí, že spíše ne. Pouhá 2 % dotázaných (2 ženy) je přesvědčena, že ne. Otázka č. 7: Myslíte si, že mateřské mléko je pro miminko lépe stravitelné než umělá výživa? 0% 1% 15% 84% ano spíše ano spíše ne ne Graf č. 7 Lepší stravitelnost Jen 1 % respondentek (1 žena) si myslí, že mateřské mléko není pro dítě lépe stravitelné. Skoro většina dotázaných, 84 % (84 žen) vybrala, že ano. 15 % respondentek (15 žen) se přiklání k variantě spíše ano. 28

Otázka č. 8: Domníváte se, že mateřské mléko se mění podle aktuálních potřeb miminka? 2% 9% 20% ano spíše ano 69% spíše ne ne Graf č. 8 Aktuální potřeby V osmé otázce uvedlo 69 žen (69 %) odpověď ano, 20 % (20 žen) spíše ano, 9 % (9 žen) se domnívá, že spíše ne. Jen 2 respondentky (2 %) jsou nakloněny odpovědi ne. Otázka č. 9: V následující tabulce prosím oznámkujte tvrzení, podle toho, jak moc s ním souhlasíte. plně nesouhlasím plně souhlasím 70 60 50 40 30 20 10 0 10 30 45 21 14 7 10 0 2 4 58 37 38 32 28 30 15 18 21 17 12 13 9 3 2 4 4 6 4 5 6 5 57 8 Hodnocení této otázky uvedu v diskusi. Graf č. 9 Názor na kojení 29

3.6. Diskuse Tato část mé práce se věnuje zhodnocený výsledků výzkumu. V první otázce jsem zjišťovala věk respondentek. Ze 100 dotázaným nebyla žádná ve věkové kategorii do 18 let. Nejvíce žen (62%) bylo v kategorii 26 35 let. Menší zastoupení z dotázaných (27 %) byly ve věku od 19 25 let. Ve skupině 36 let a více bylo 11 % žen. Následující otázka byla zaměřena na nejvyšší dokončené vzdělání. Na tuto otázku odpovědělo nejvíce žen (52 %), že mají střední školu s maturitou. Druhé nejčastěji odpověděné vzdělání bylo vysokoškolské, a to ve 26 %. Střední školu bez maturity absolvovalo 16 % dotázaných. Jen v 6 % ženy uvedly základní vzdělání. Třetí otázka zkoumala, kolikáté miminko se respondentkám právě narodilo. Největší množství žen, 64 % byly prvorodičky. Sekundipary měly zastoupení ve 29 %. V případě 4 % se jednalo o tercipary. Poslední 3 % připadala na ženy, které uvedly, že mají 4 a více dětí. Zda ženy kojily, měla za úkol vyzkoumat otázka č. 4. Z celkového počtu 100 respondentek na tuto otázku odpovídaly pouze vícerodičky, což činilo 36 žen. Z toho většina z nich (92 %) své děti kojily. Pouze 8 % (3 ženy) uvedlo, že nekojily. Důvodem, proč nekojily, bylo ve dvou případech neochota dítěte sát, jedním důvodem bylo nedonošené dítě. Další otázkou byla délka kojení. Na tuto otázku odpovídaly jen ženy, které nebyly prvorodičky, a které na předchozí otázku odpověděly ano. Ve výsledcích výzkumu jsem uvedla pouze graf pro sekundipary, zde výsledky rozvedu více. Nejprve se zaměřím na ženy, které rodily po druhé a kojily první dítě. Bylo jich 26. Z těchto žen 38 % (10 žen) kojilo do věku jednoho roku dítěte. Do 6 měsíců kojilo 35 % žen (9 respondentek). Rok a půl bylo kojených 15 % dětí (4). 8 % žen (2 dotázané) uvedlo délku kojení 2 roky. Jen 4 % respondentek (1 žena) kojilo méně než měsíc. Další skupina byly tercipary. Délku kojení rozepíši u každé ženy zvlášť. První žena kojila: 1. dítě 2 měsíce, 2. dítě 1 měsíc. Další žena uvedla délku kojení u prvního i u druhého dítěte 5 měsíců. Třetí tercipara kojila nejprve rok a půl, poté 1 rok. Poslední žena z této kategorii kojila obě děti 8 měsíců. Poslední kategorií byly ženy rodící po čtvrté a více. Tyto ženy byly tři a všem z nich se narodilo již páté dítě. Jedna z těchto žen kojila první dítě 8 měsíců, 30

druhé 11 měsíců, třetí 13 měsíců a čtvrté dítě 3 roky. Jiná žena uvedla u prvního dítěte délku kojení 6 týdnů, u druhého a třetího 18 měsíců, a u čtvrtého 16 měsíců. Třetí žena kojila: 1. a 2. dítě 1,5 měsíce, 3. a 4. 1,5 roku. Dále jsem zjišťovala, zda si ženy myslí, že kojení zlepšuje vztah jejich miminka k nim. 79 % žen odpovědělo, že ano. Možnost spíše ano zvolilo 16 % (16 žen). 2 ženy (2 %) si myslí, že ne. Tyto ženy byly prvorodičky. 3 % se přiklonily k možnosti spíše ne. Ze 79 žen, které odpovědi ano, je 30 žen vícerodiček a 41 žen prvorodiček. Sedmá otázka se ptala na názor, zda mateřské mléko je pro miminko lépe stravitelné než umělá výživa. Na tuto otázku odpovědělo 30 vícerodiček, že ano. Šest žen vícerodiček odpovědělo, že ne. 54 prvorodiček zvolilo odpověď ano. 8 prvorodiček označilo možnost spíše ano. Variantu spíše ne si vybrala pouze jedna prvorodička. Stejně tak tomu bylo v případě odpovědi ne. Úkolem následující otázky bylo zjistit, jestli se ženy domnívají, že mateřské mléko se mění podle aktuálních potřeb miminka. Možnost ano zvolilo 26 vícerodiček a 41 prvorodiček. Na variantu spíše ano odpovědělo 7 vícerodiček a 14 prvorodiček. Vícerodičky se přiklonily k odpovědi spíše ne třikrát, prvorodičky sedmkrát. Odpověď ne označily 2 prvorodiček, vícerodička žádná. Poslední otázka zkoumala postoj žen ke kojení. Následující tvrzení měly ženy oznámkovat, podle toho, jak moc s ním souhlasily. Jednička označovala odpověď, plně nesouhlasím, naopak pětka znamenala, plně souhlasím. Nemám vyhraněný názor, zastupovala trojka. Dvojka se přikláněla k možnosti, spíše nesouhlasím a čtyřka, spíše souhlasím. Zde uvedu zhodnocení některých tvrzení, budu se zabývat pouze variantou, plně nesouhlasím, nebo plně souhlasím. S tvrzení, že kojené děti jsou méně nemocné, souhlasilo 12 vícerodiček a 15 prvorodiček. Žádná vícerodička na toto tvrzení neodpověděla, že ne, prvorodičky tuto možnost zvolily jedenáctkrát. Tvrzení, že mateřské mléko chrání dítě před vznikem zánětu středního ucha, nevěřila žádná vícerodička, prvorodičky věřily 2. Naopak 8 prvorodiček a 3 vícerodičky byly přesvědčeno, že ne. Ve dvou případech označily prvorodičky i vícerodičky, že mateřské mléko působí jako prevence vzniku alergií, a že prospívá imunitě. 4 vícerodičky a 7 prvorodiček tomuto tvrzení nevěřilo. Zubní kaz se častěji vyskytuje u nekojených dětí, toto tvrzení se zdálo pravdivé 25 prvorodičkám a 7 vícerodičkám. 11 prvorodiček a 4 vícerodičky si myslí, že to není pravda. Zajímavostí je, že žádná vícerodička nevěřila, 31

že kojené děti umějí dříve mluvit, ale 2 věřily, že kojené děti začínají dříve mluvit. Na druhou stranu pouze sedm vícerodiček označilo možnost, že plně nesouhlasí s tím, že kojení má vliv na dřívější začátek mluvení. 23 vícerodiček uvedlo, že plně nesouhlasí, že kojené děti začínají dříve chodit. Prvorodičky také vůbec nevěřily, že by kojené děti začaly dříve mluvit, ale 6 jich věřilo, že začnou dříve chodit. Variantu plně nesouhlasím, označilo u tvrzení o mluvení jen 15 prvorodiček. U tvrzení o chůzi se k této variantě přiklonilo 33 prvorodiček. 32

4 Závěr Má bakalářská práce je zaměřena na téma Pozitiva kojení pro zdraví a vývoj dítěte. Je rozčleněna na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická práce je rozčleněna na jednotlivé kapitoly. V jedné z nich se zabývám anatomií prsu. Dále popisuji fyziologii laktace, uvádím, které hormony se podílejí na spuštění a udržení laktace. Zmiňuji složení a druhy mateřského mléka. V další části se zabývám zásadami správného kojení. Uvedla jsem desek kroků k úspěšnému kojení. Poté zdůrazňuji pozitiva kojení, jednotlivě rozepisuji pozitiva pro dítě i pro matku. Zvláště uvádím zásady kojení v porodnicích, zmiňuji dodržování systému rooming-in. Další kapitola je zaměřena na správné zahájení kojení, kde jsou popsány jednotlivé postupy. V závěru teoretické části popisuji, jak má vypadat správně přisáté dítě. V práci jsou také uvedeny jednotlivé fáze sání, kterými dítě prochází během kojení. Je zde i návod, jak ovlivnit zvýšení nebo snížení tvorby mléka. Faktory ovlivňující kojení uzavírají teoretickou část mojí bakalářské práce. Praktická část začíná metodikou výzkumu, kde je popsán výběr výzkumné metody. Dále rozebírám charakteristiku vzorku respondentů a výzkumného prostředí. Výzkum probíhal v březnu 2015 v nemocnici Jihlava na oddělení šestinedělí a na sociální síti, kde se scházejí maminky. Výsledky výzkumu jsou zpracovány v tabulkovém programu Microsoft Excel a v podobě grafů jsou umístěny v praktické části bakalářské práce. K bakalářské práci jsem si určila dva cíle. První cíl měl za úkol zmapovat, jaký rozdíl je v informovanosti žen v oblasti kojení u prvorodiček a vícerodiček. Další cíl byl stanoven pro zjištění postoje rodiček ke kojení. Pro výzkum jsem zvolila dotazníkové šetření. Anonymní dotazníky byly rozdány na oddělení šestinedělí a umístěny na sociálních sítích určených maminkám. Pro analýzu výzkumu jsem použila 100 dotazníků. Z mého dotazníkového šetření nebylo možné dobře zhodnotit, zda jsou vícerodičky opravdu lépe informovány v oblasti kojení, což byla má první hypotéza. Z celkových 100 respondentek bylo totiž 64 % prvorodiček a 36 % vícerodičky, tudíž výsledky působí zkresleně. Mým druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají rodičky ke kojení. Má hypotéza k tomuto cíli byla, že většina rodiček bude mít pozitivní postoj ke kojení. Tato hypotéza se mi potvrdila. Ve většině případů opravdu rodičky vnímají kojení jako 33

pozitivum. Jen v několika případech jsem se setkala s tím, že matky nevnímaly kojení jako velký přínos. Nebylo to ovšem tím, že by měly ke kojení vyloženě negativní postoj, důvodem byly vlastní zkušenosti s kojením. Tyto matky tvrdily, že kojení rozhodně nemá vliv na nemocnost dítěte. Jejich děti totiž byly kojené dlouhou dobu, přesto byly pořád nemocné. Žádná z těchto žen neodmítla kojit své další dítě. Jsem ráda, že jsem si mohla zvolit toto téma a zabývat se jím. Myslím si, že kojení je určitě přínosem pro děti. Těší mě rozhodnutí každé matky kojit své dítě. Byla bych ráda, kdyby se u nás trochu změnil způsob prosazování kojení. Nebrat kojení jako jedinou možnost a povinnost, ale spíše volbu a přesvědčení. Protože kdo z nás dělá rád a dobře to, co mu jiní nařídí. 34

Seznam použité literatury Babyweb.cz: Hlavní zásady kojení [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/hlavni-zasady-kojeni BEHINOVÁ, Markéta. 2012. Nová velká kniha o mateřství: od početí do věku 3 let. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 367 s. Maminka (Mladá fronta). ISBN 978-80-204-2816-5. GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ. 2011. Nová kniha o těhotenství a mateřství. Vyd. 1. Praha: Grada, 229 s. ISBN 978-802-4730-813. Kojení : Všechno, co potřebujete vědět. Praha : Laktační liga, 2009. 30 s. Kojení. Medela [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.medela.cz/c/kojeni- Kojení. Nestlé: Zdravý začátek, zdravý život [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: https://www.kojeneckavyziva.cz/cs-cz/vyziva-ditete/kojeni Laktační liga: www.kojeni.cz [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz MRÁZKOVÁ, Jiřina. Sání: Správně přisáté dítě. www.kojeni.net [online]. [cit. 2015-05- 05]. Dostupné z: http://www.kojeni.net/technika-kojeni/sani.html MUNTAU, Ania. 2014. Pediatrie: Překlad 6. vydání. 2. české vyd. Praha: Grada, xx, 588 s. ISBN 978-802-4745-886. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-802- 4719-412 SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 248 s. ISBN 9788024716138. STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod: citlivý průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, který nabízí ověřené praktické návody, jak v těchto obdobích využít bylinek, homeopatických přípravků a éterických olejů. 3., přeprac. vyd. Překlad Barbora Sadílková, Barbora Tomečková. Praha: One Woman Press, 2009, 513 s. ISBN 978-80-86356-50-1. WEIGERT, Vivian. Všechno o kojení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 159 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7367-071-2. 35

Seznam grafů Graf č. 1 Věk respondentek... 24 Graf č. 2 Nejvyšší vzdělání... 25 Graf č. 3 Počet dětí... 25 Graf č. 4 Kojení... 26 Graf č. 5 Délka kojení u sekundipar... 27 Graf č. 6 Lepší vztah... 28 Graf č. 7 Lepší stravitelnost... 28 Graf č. 8 Aktuální potřeby... 29 Graf č. 9 Názor na kojení... 29 Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník... 37 36

Příloha č. 1 - Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Kateřina Dudková a jsem studentkou 3. ročníku na Vysoké škole polytechnické Jihlava, obor porodní asistentka. Ráda bych Vás požádala o vyplnění anonymního dotazníku. Vaše odpovědi mi pomohou při zpracování výzkumu k mé bakalářské práci na téma: Pozitiva kojení pro zdraví a vývoj dítěte. Při vyplňování dotazníku prosím označte pouze jednu variantu odpovědi, pokud nebude uvedeno jinak. Předem moc děkuji za Váš čas a spolupráci. 1) Jaký je Váš věk? Do 18 let 19 25 let 26 35 let 36 a více let 2) Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské 3) Uveďte prosím, kolikáte miminko se Vám teď narodilo? První Druhé Třetí Čtvrté a více V případě, že jste odpověděla PRVNÍ, na další dvě otázky prosím neodpovídejte. 37

4) Kojila jste předchozí miminko? Ano Ne (proč) V případě, že jste odpověděla NE, na další otázku prosím neodpovídejte. 5) Jak dlouho jste kojila?. 6) Myslíte si, že kojení zlepšuje vztah Vašeho miminka k Vám? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 7) Myslíte si, že mateřské mléko je pro miminko lépe stravitelné než umělá výživa? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 8) Domníváte se, že mateřské mléko se mění podle aktuálních potřeb miminka? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 38

9) V následující tabulce prosím oznámkujte tvrzení, podle toho, jak moc s ním souhlasíte. (1 - plně nesouhlasím, 2 - spíše nesouhlasím, 3 - nemám vyhraněný názor, 4 - spíše souhlasím, 5 - plně souhlasím) Kojené děti bývají méně často nemocné. 1 2 3 4 5 Mateřské mléko chrání dítě před infekcemi dýchacích cest. 1 2 3 4 5 Kojené děti umějí dříve mluvit. 1 2 3 4 5 Kojení snižuje u dětí riziko vzniku zánětu středního ucha. 1 2 3 4 5 Kojené děti nemohou dostat rýmu. 1 2 3 4 5 Kojené děti jsou méně často obézní. 1 2 3 4 5 Ublinkávání se objevuje jen u dětí, které jsou krmené umělou výživou. 1 2 3 4 5 Dítě, které je kojené, je chráněné před průjmy. 1 2 3 4 5 Kojené děti mívají v dospělosti a stáří silnější kosti. 1 2 3 4 5 Mateřské mléko působí jako prevence vzniku alergií a prospívá imunitě. 1 2 3 4 5 Zubní kaz se častěji vyskytuje u nekojených dětí. 1 2 3 4 5 Kojené děti se rychleji naučí chodit na nočník. 1 2 3 4 5 Sání z prsu napomáhá více správnému růstu zubů a řečových orgánů než sání z lahvičky. 1 2 3 4 5 U nekojených dětí je častější odklad školní docházky než u kojených dětí. 1 2 3 4 5 Kojené děti začínají dříve chodit. 1 2 3 4 5 U kojených dětí dochází k lepšímu vývoji duševních schopností. 1 2 3 4 5 Tělesné nebo duševní postižení se objeví jen u dětí, které nebyly kojené. 1 2 3 4 5 39