Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009 Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O. Box 1, 06 Praha 1
Tato výzkumná zpráva předkládá výsledky mezinárodní studie občanské výchovy ICCS 2009. Hlavním cílem ICCS je zjistit, do jaké míry jsou mladí lidé ve 21. století připravováni na přijetí role občana ve společnosti v různých zemích. Zaměřuje se na zjišťování vědomostí a kompetencí žáků 8. ročníků základního vzdělávání v oblasti občanské výchovy a na zjištění postojů žáků k fungování demokratické společnosti. Výzkum ICCS navazuje na studii CIVED, která byla zrealizována v roce 1999, a současně odráží nové možnosti výchovy mladých lidí k občanství. Do výzkumu bylo zapojeno 38 zemí světa, přičemž v rámci České republiky se jej zúčastnilo škol. Jednotlivé základní školy a víceletá gymnázia byly do výzkumu vybrány metodou stratifikovaného náhodného výběru. V rámci každého kraje byl náhodně vybrán příslušný počet základních škol a příslušný počet víceletých gymnázií tak, aby jejich poměr odpovídal skutečnému poměru základních škol a gymnázií v České republice. Výzkum byl zaměřen na žáky 8. tříd na základních školách, respektive žáky prim či tercií na víceletých gymnáziích. Testovány byly mimo jiné občanské dovednosti žáků a jejich znalosti z oblasti občanské výuky. V souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii žáci dále vyplňovali speciální modul týkající se znalostí Evropy a Evropské unie. Výzkum zastřešuje ve spolupráci s mezinárodní centrálou IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement - http://www.iea.nl/) Národní centrum zřízené při Ústavu pro informace ve vzdělávání (www.uiv.cz) a jeho národním koordinátorem je Petr Soukup (petr.soukup@uiv.cz). Hlavní závěry uvedené v této zprávě shrnují nejpodstatnější informace získané z výzkumu. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě grafů, které reprezentují jednotlivé oblasti a v některých případech i jednotlivé otázky z testů, které žáci vyplňovali. Každý jednotlivý graf umožňuje přímé srovnání dosažených výsledků na Vaší škole s celorepublikovým průměrem a uvádí též průměrné dosažené hodnoty zvlášť za základní školy a víceletá gymnázia v celé České republice. Výsledky, kterých dosáhli žáci Vaší školy, jsou znázorněny tmavě modrou barvou a jsou umístěny vpravo na konci grafu pod názvem příslušné třídy.
Hodnota celorepublikového průměru byla stanovena na 500 v oddílu I. a na v oddílu II. Od těchto hodnot se odvíjejí zbylé údaje a nabízejí tak možnost přehlednějšího srovnání dosažených výsledků. Uvedená hodnota kraj je průměrem dosažených výsledků na základních školách v příslušném kraji a nezahrnuje výsledky žáků gymnázií v kraji.
ODDÍL I.: Evropský modul V tzv. evropském testu žáci odpovídali na otázky týkající se Evropské unie a evropských témat. Zjišťovány byly skutečné znalosti žáků, stejně jako jejich sebehodnocení v oblasti jazykových a faktických znalostí. Příklady konkrétních úloh, které žáci řešili, lze nalézt v příloze č. 1-3. 1. FAKTA O EVROPSKÉ UNII V úvodní části byla testována znalost faktů o: a) institucích EU, b) zákonech a politice EU, c) evropské měně Euro. Graf č. 1: Znalosti faktů o Evropské unii 620 0 5 5 540 520 500 4 4 440 420 400 584 587 544 519 500 4 Žáci základních škol v Libereckém kraji mají prokazatelně vyšší znalosti základních faktů o Evropské unii, než je celorepublikový průměr. Žáci 8.A i 8.B Vaší školy potvrzují tento trend
a dosáhli ještě nadprůměrného výsledku ve srovnání s krajským průměrem. Žáci víceletých gymnázií v ČR dosáhli téměř o bodů lepšího výsledku než žáci na základních školách. 2. ZNALOST CIZÍCH JAZYKŮ Dále byla zjišťována znalost cizích jazyků. Žáci odpovídali na otázku: Dokážeš se domluvit nebo dorozumět některým z jazyků používaných v jiných evropských zemích? Odpověď volili mezi ANO a NE. Graf č. 2: Znalost cizích jazyků 5 5 5 550 540 530 520 510 500 4 4 4 4 450 532 532 524 508 500 497 Schopnost domluvit se nebo dorozumět některým cizím jazykem je rozšířenější mezi žáky třídy 8.A i 8.B Vaší školy a výrazně převyšuje krajský, resp. republikový průměr.
3. SEBEHODNOCENÍ VLASTNÍCH ZNALOSTÍ Žáci byli dále požádáni, aby se pokusili odhadnout, kolik toho ví o faktech týkajících se EU, o zákonech a politice, institucích a měně EU. Odpověď volili na škále hodně docela málo málo nic. Graf č. 3: Odhad vlastních znalostí faktů o EU 0 5 5 5 5 550 540 530 520 510 500 4 4 4 4 450 567 535 514 513 500 498 Sebereflexe žáků 8.A a 8.B ve Vaší škole do jisté míry odráží jejich skutečné znalosti (viz. graf č. 1). Žáci 8.A považují své znalosti o faktech týkajících se EU za mnohem vyšší, než ostatní žáci v Libereckém kraji. Ještě o něco výše se hodnotí žáci 8.B a při svém sebehodnocení výrazně přesahují hodnotu krajského i republikového průměru, popř. průměru všech základních škol v zemi.
ODDÍL II.: Žákovský test V tomto testu žáci odpovídali na otázky zaměřené na výchovu k občanství. Otázky byly rozděleny do šesti oblastí, kterými jsou občanská společnost a systémy, občanské zásady a principy, aktivní občanství a participace, postoje, znalosti, úsudky a analýza. Příklady konkrétních úloh, které žáci řešili, lze nalézt v příloze č. 4-9. 1. OBČANSKÁ SPOLEČNOST A SYSTÉMY Tato oblast se zabývá tématy jako jsou veřejná diskuze, politické systémy, role ombudsmana, role zájmových skupin, role médií, vztah demokracie a náboženství, občanská svoboda, rovná práva a další projevy demokracie. Graf č. 4: Znalost principů občanské společnosti 131 115 96 104 Znalost principů občanské společnosti v Libereckém kraji odpovídá celorepublikovému průměru. Žáci 8.A třídy Vaší školy dosáhli nadprůměrného výsledku ve srovnání s Českou republikou i krajem. Výsledky žáků 8.B třídy jsou o několik bodů horší, ale jsou pořád nadprůměrné ve srovnání Českou republikou i krajem.
2. OBČANSKÉ ZÁSADY A PRINCIPY Otázky v této oblasti se zabývají tolerancí k rozdílným smýšlením, problémem minorit, demokratickými principy, volebními principy a cenzurou. Graf č. 5: Občanské principy 128 124 97 101 98 Podobně jako v předcházejícím případě i zde mají žáci 8.A třídy Vaší školy výrazně vyšší znalosti než je krajský i republikový průměr. Znalosti žáků třídy 8.B jsou lehce podprůměrné. 3. AKTIVNÍ OBČANSTVÍ A PARTICIPACE V této části žáci odpovídali na otázky, týkající se volebního rozhodování, forem veřejného protestu a zájmových skupin.
Graf č. 6: Principy aktivního občanství a participace 96 101 109 Znalost principů aktivního občanství u žáků 8.A i 8.B třídy je mírně nad hodnotou průměrné znalosti žáků v Libereckém kraji, stejně tak je nad hodnotou průměrných znalostí žáků v České republice. 4. POSTOJE, INKLINACE K URČITÉMU CHOVÁNÍ Postoje žáků byly zjišťována otázkami, které se týkaly respektování odlišných kultur, předsudků, tolerance a porozumění principům sociálního státu a ekonomickým principům. Graf č. 7: Postoje žáků 121 113 111 98 102
V oblasti zjišťující míru tolerance, předsudků a dalších postojů dosáhli žáci 8.A i 8.B třídy výsledků, které jsou mírně nad hodnotou republikového, resp. krajského průměru. 5. ZNALOSTI Otázky v této oblasti byly věnovány faktickým znalostem o Všeobecné deklaraci lidských práv, Ústavě a Úmluvě o právech dítěte. Dále se zabývaly rolí občana v demokratické zemi, problematikou uprchlíků, odborů a ekonomikou volného trhu. Graf č. 8: Znalosti právních dokumentů a principů 126 97 102 99 Znalosti právních dokumentů v oblasti lidských práv a další problematiky v této oblasti jsou nadprůměrné u žáků víceletých gymnázií i u žáků v Libereckém kraji, naopak těsně pod průměrem se pohybují výsledky žáků základních škol v zemi. Žáci 8.A třídy Vaší školy vykazují nadprůměrné znalosti ve srovnání s výsledky v kraji. Žáci 8.B dosahují hodnotu několi bodů pod krajským průměrem.
6. ÚSUDKY A ANALÝZA V této oblasti měli žáci posoudit argumenty pro a proti určitým rozhodnutím (vlády, kraje, třídního učitele). Dále se otázky týkaly problematiky lidských práv, dětské práce, zájmových skupin, korupce a životního prostředí Graf č. 9: Posuzování argumentů a lidských práv 129 97 101 111 111 Žáci 8.A i 8.B třídy Vaší školy si vedli dobře při řešení analytických úloh. Jejich výsledky převyšují krajský průměr o 10 bodů. Vynikají rovněž ve srovnání s celorepublikovým průměrem.