BEZPEČNOSTNÍ PROGRAM PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE STAVBA - zkapacitnění MÍSTO STAVBY Průmyslový komplex bývalého ČKD u obce Tlustice PROVOZOVATEL TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, 155 00 Praha Ing. Martin Muzikář ZPRACOVATEL Projekty PO, s.r.o., Příkop 6, 602 00 Brno Ing. Jan Tenora DATUM duben 2016
OBSAH: ÚVOD... 8 I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ... 9 I.1. Identifikační údaje o objektu nebo zařízení... 9 I.2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu... 9 I.3. Údaje o činnosti a zaměstnancích... 9 I.3. Popis objektu...10 II. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ A... 17 III. ZÁSADY, CÍLE A POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE... 18 III.1. Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií...18 III.2. Politika prevence závažných havárií...19 III.3. Informace o veřejné přístupnosti politiky prevence závažných havárií...19 III.4. Uvedení konkrétních cílů a úkolů prevence závažných havárií pro všechny tematické oblasti podle 4 odst. 2 této vyhlášky...19 III.5. Informace o tom, zda celkové cíle, zásady a politika prevence závažných havárií, včetně opatření k omezení možných následků závažné havárie, odpovídají existujícím zdrojům rizika závažných havárií...20 III.6. Informace o tom, zda prevence závažných havárií je řešena samostatně nebo zda je součástí integrovaného systému, např. spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí, a odůvodnění zvoleného přístupu...21 IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI... 22 IV. I. Náležitosti charakteristiky stému řízení bezpečnosti...22 IV. I.1 Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně...22 IV. I.2 Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti...22 IV. I.3 Informace o přístupnosti systému bezpečnosti zaměstnancům...22 IV. I.4 Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných vnitřních předpisů...22 IV. II Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti...27 IV. II.1 Lidské zdroje v objektu a jejich řízení...27 IV. II.2 Řízení provozu objektu nebo zařízení...33 IV.II.2.1 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzovat provozní činnost z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu...33 IV.II.2.2 Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie....34 IV.II.2.3 Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vod a půdy....34 Strana: 2 z 62
IV.II.2.4 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu....35 IV.II.2.5 Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti...35 IV.II.2.6. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na:...36 IV.II.2.7. Informace o zavedení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízení:...36 IV.II.2.8 Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....37 IV.II.2.9 Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí u objektů, technických zařízení a technologií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis...37 IV.II.2.10. Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis...38 IV.II.2.11 Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou uvažovány následující aspekty:...38 IV.II.2.12 Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně závaznými právními předpisy...39 IV.II.2.13 Informace o zajištění účasti provozních zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů), včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis...39 IV.II.2.14 Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro provozní zaměstnance, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie...39 V.II.2.15 Informace o seznamování provozních zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....39 IV.II.2.16 Informace o prověřování znalosti bezpečných postupů u provozních zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....40 IV.II.2.17 Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis..40 IV.II.2.18 Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky...40 IV.II.2.19 Informace o prováděné aktualizaci bezpečných postupů na základě zkušeností z provozu a výsledků kontrol a revizí....41 IV.II.2.20 Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá provozním zaměstnancům, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, dodržovat bezpečné postupy..41 Strana: 3 z 62
IV.II.3. ŘÍZENÍ ZMĚN V OBJEKTU...41 IV.II.3.1 Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních...41 IV.II.3.2 Informace o postupech v procesu řízení změn v provozních činnostech...41 IV.II.3.3 Informace o postupech v procesu řízení změn v programovacích systémech....41 IV.II.3.4 Informace o postupech v procesu řízení změn v personálním obsazení....42 IV.II.3.5 Informace o postupech v procesu řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek....42 V.II.3.6 Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti a jeho řádné zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis, a stanovení pracovní pozice zaměstnance odpovědného za toto posouzení....42 IV.II.3.7 Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny a jeho zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....42 IV.II.3.8 Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou o přípravě a průběhu provádění této změny, o bezpečnostních opatřeních a případně o zajištění výcviku těchto zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný předpis....43 IV.II.3.9 Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně....43 IV.II.3.10 Informace o opravných opatřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....43 IV.II.4. Havarijní plánování...43 IV.II.4.1 Informace o zásadách a postupech zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou vyvolat závažnou havárii....43 IV.II.4.2 Informace, zda zásady a postupy umožňují identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek....44 IV.II.4.3 Informace, zda zásady a postupy umožňují akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek integrovaného záchranného systému, apod....44 IV.II.4.4 Informace o stanovených postupech a pravidlech zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie....44 IV.II.4.5 Popis organizačního zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací, přehled vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích...44 IV.II.4.6 Popis spolupráce s externími subjekty, základními složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod....45 IV.II.4.7 Informace o aktuálním přehledu spojení se základními složkami integrovaného záchranného systému....46 Strana: 4 z 62
IV.II.4.8 Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi (Česká inspekce životního prostředí, příslušný správce vodního toku apod.)....46 IV.II.4.9 Informace o aktuálním přehledu kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních služeb v pracovní i mimopracovní době....46 IV.II.4.10 Informace o vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů....47 IV.II.4.11 Informace o tom, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny:...47 IV.II.4.12 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování...47 IV.II.4.13 Informace o tom, zda k aktualizaci havarijní dokumentace dochází vždy:...47 IV.II.4.14 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky integrovaného záchranného systému....48 IV.II.4.15 Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení....48 IV.II.4.16 Informace o tom, zda prověřovací a tematická cvičení jsou zaměřena na:...48 IV.II.4.17 Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření....48 IV.II.4.18 Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a o přijatých opatřeních....48 IV.II. 5 SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ STANOVENÝCH POLITIKOU PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ A SYSTÉMEM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI...49 IV.II.5.1 Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů...49 IV.II.5.2 Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skoronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů...50 IV.II.6 AUDIT SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI A POLITIKY PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ...52 IV.II.6.1. Informace o zdokumentovaném systému plánování interních kontrol a jejich zaměření...52 IV.II.6.2 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti....53 IV.II.6.3 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti....53 IV.II.6.4 Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií....53 Strana: 5 z 62
IV.II.6.5 Informace o zdokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost záznamu z auditu, na bezodkladné postoupení výsledků auditu vedení k projednání a následné přijetí a provedení příslušných opatření....54 IV.II.6.6 Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému řízení bezpečnosti....54 IV.II.6.7 Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií je IV.II.6.8 IV.II.6.9 mimo jiné prověřována:...54 Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení....55 Informace ke způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření....55 IV.II.6.10 Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti, s důrazem na:...55 V. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ... 57 LITERATURA... 59 PŘÍLOHY... 60 Strana: 6 z 62
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AC Autocisterna ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí BP BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci CAS Chemical Abstracts Service ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČS Čerpací stanice ČR Česká republika DZP Dokumentace zdolávání požáru EHS Enviroment health safety EU Evropská unie EZS Elektrický zabezpečovací systém HZS Hasičský záchranný systém IZS Integrovaný záchranný systém MEŘO Metylestery mastných kyselin C16-18 a C18-nenasycených MŽP Ministerstvo životného prostředí PČR Policie České republiky PHM Pohonné hmoty PO Požární ochrana PZH Prevence závažných havárií SPZH Systém prevence závažné havárie ZR Zdroj rizika ŽC Železniční cisterna ŽP Životní prostředí Strana: 7 z 62
ÚVOD Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, číslo jednací: SZ_86824/2012/KUSK z 11. července 2012 byl objekt společnosti Terminal Oil, a.s. umístěný na adrese k. ú. Tlustice č. p. p. 360/1 a č. p. p. 360/41 (dále jen provozovatel) dle 10 č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (dále jen zákon) zařazen do skupiny A. Z této skutečnosti vyplývá pro provozovatele povinnost zpracovat a ten předložit ke schválení dotčeným orgánům státní správy. Strana: 8 z 62
I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ I.1. Identifikační údaje o objektu nebo zařízení a) obchodní firma (název), místo a PSČ, tel./fax/e-mail, IČ Název provozovatele Sídlo společnosti Kontaktní informace Identifikační číslo provozovatele TERMINAL OIL, a.s. Bavorská 856/14, 155 00 Praha Telefon: +420 311360154 Fax: +420 311360155 E-mail: muzikar@terminaloil.cz IČ: 289 21 925 DIČ: CZ289 21 925 b) registrované místo podnikání s úplnou adresou Sídlo provozovny PHM Tlustice Na Cintlovce 535, 268 01 Hořovice c) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, oprávněné jednat jménem provozovatele Jméno Bydliště Ing. Martin Muzikář Nečín 46, okr. Příbram I.2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu Název provozovatele Sídlo společnosti Kontaktní informace Identifikační číslo provozovatele Projekty PO, s.r.o. Příkop 6, 602 00 Brno Telefon: +420 545 173 539 E-mail: tenora@projektypo.cz IČ: 48907898 DIČ: CZ48907898 I.3. Údaje o činnosti a zaměstnancích a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem Společnost provozuje v objektech daňový sklad pohonných hmot, stáčení PHM z železničních cisteren, skladování úložiště PHM v nadzemních skladovacích nádržích, Strana: 9 z 62
výdej PHM na výdejních lávkách, včetně míchání (výrobu směsných produktů PHM) při plnění do automobilových cisteren, provoz čerpací stanice PHM, umístěné mimo celní prostor, nacházející se v bezprostřední blízkosti skladu PHM. V obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 15388 je uvedený následující předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Výpis z obchodního rejstříku je uveden v příloze č. 1. b) rok založení organizace a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozoven Společnost byla založena v roce 2009. V roce 2011 a 2012 byla zahájena výstavba provozovny Hořovice. V roce 2012 byl zahájen provoz a zároveň byla zahájena II. Etapa zkapacitnění stáčení, skladování a výdej. Předpokládaný kolaudační souhlas a zahájení provozu je 02. 2013. c)počty zaměstnanců v objektu, včetně počtů na jednotlivých směnách Společnost Terminal OIL, a.s. má celkem 13 zaměstnanců. Směny jsou Po. až Pá. od 6.00 do 14.00 a od 14.00 do 22.00. Na směně jsou vždy 3 zaměstnanci. kancelář směnový zaměstnanci externí zaměstnanci 4 zaměstnanci (včetně vedení společnosti) 9 zaměstnanců 3 zaměstnanci (bezpečnostní agentura) I.3. Popis objektu a) informace o lokalizaci objektu a charakteru jeho okolí, Objekt společnosti TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, 155 00 Praha, se nachází v uzavřeném průmyslovém komplexu bývalého ČKD u obce Tlustice a to na jeho severozápadním okraji. Areál je na veřejnou infrastrukturu napojen přes stávající vnitroareálové komunikace příjezdovou obousměrnou komunikací po vlastních pozemcích s napojením na místní státní komunikaci č. 114 Hořovice - Záluží. Je vybaven potřebnými parkovacími plochami pro nákladní autocisterny. Podle hydrogeologického posouzení území areálu se lokalita nachází v geologické regionální struktuře pražské pánve. Ordovické sedimenty pražské pánve tvoří skalní podloží lokality. Nad skalním podložím se nachází terciérní denudační uloženiny, složité říční a jezerní (průtočná jezera) uloženiny jílů s proměnlivým obsahem písku a štěrkopísku s valouny, které jsou v různém stupni zatmeleny jílem. Celková mocnost terciérního útvaru byla zjištěna v širším okolí lokality až 10 12 m s tím, že směrem na jih klesá skalní ordovické podloží tvořené vinickým souvrstvím. Toto souvrství je zastoupeno černými jílovitými a písčitými břidlicemi. Na bázi terciéru v důsledku gradačního zvrstvení, je vyvinut neprůběžný valounový a balvanitý obzor valouny a balvany až vel. 10 30 cm, zatmelené jílem. Kvartér se omezuje pouze na antropogenní sedimenty (navážky a zbytky různých stavebních konstrukcí) a tam, kde byl zachován původní profil, je zachována orniční a podorniční vrstva (místy) oglejené půdy - hydromorfní, které se zde vyvinuly v důsledku povrchového zamokření a to tam, kde je snížena propustnost půdního profilu. Horniny v lokalitě lze hodnotit jako slabě propustné s koeficientem kf v řádu n.10-6 m.s -1. Strana: 10 z 62
Území je mírně svažité směrem k železniční vlečce. Odkanalizování areálu skladu PHM je provedeno samostatnou dešťovou a splaškovou kanalizací. Oba kanalizační řády jsou svedeny do jednotné vnitroareálové kanalizační sítě výrobního komplexu bývalého ČKD. Kanalizační síť dešťové kanalizace je tvořena retenční nádrží a kanalizační sítí dešťových vod. Tato kanalizační síť je napojena na vnitroareálovou kanalizační síť průmyslového komplexu bývalého ČKD, a dále veřejnou kanalizační síť. Areál se nachází mimo ochranná pásma vodních zdrojů. Je oplocený a nepřetržitě hlídaný. Navíc se nachází uvnitř uzavřeného a oploceného výrobního komplexu bývalého ČKD. Okolí areálu je obklopeno pozemky, které jsou zemědělsky využívané, nejbližší souvislá obytná zástavba je v obci Tlustice (cca 400 m S směr) a Hořovice (cca 530 m V směr). Nejbližší vodní tok je Červený potok protékající obcí Hořovice, cca 1 km JV směrem v nejbližším bodě. Obrázek 1 Situování objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Strana: 11 z 62
Obrázek 2 Schematické znázornění okolí průmyslového areálu a objektu společnosti Terminal OIL, a.s. b) informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení, Objekt společnosti TERMINAL OIL, a.s. je rozdělen na následující zařízení: Přečerpávací nádrže - A2 až A6 + A1 (havarijní jímka): 5 kusů podzemních dvouplášťových nádrží, sloužících pouze jako přečerpávací nádrže z železničních cisteren pro jednotlivé stáčené produkty. V těchto nádržích se produkty neskladují. Slouží jako vyrovnávací "potrubí", na něž jsou napojena čerpací soustrojí stáčecích měřících tratí, která automaticky, či při ručním ovládání, přečerpají jejich obsah do nadzemních skladovacích nádrží úložišť B a C. 1 kus podzemní dvouplášťové nádrže tvořící havarijní jímku pro lávku stáčení z železničních cisteren. 1 kus podzemní dvouplášťové nádrže tvořící havarijní jímku pro výdejní lávky výdeje PHM do automobilových cisteren. Skladovací nádrže jsou ukotveny na podzemní železobetonové desky. Objem přečerpávacích nádrží je: 3 nádrže o objemu 25 m 3, tj. 75 000 litrů - A2, A3, A4, 1 nádrž o objemu 50 m 3, tj. 50 000 litrů - A5, 1 nádrž o objemu 40 m 3, tj. 40 000 litrů - A6. 1 nádrž o objemu 25 m3, tj. 25 000 litrů, označení ve schématu A1 - Havarijní jímka stáčecí lávky z železničních cisteren. Strana: 12 z 62
Úložiště "B" : 3 kusy nadzemních jednoplášťových nádrží, uložených v železobetonové záchytné vaně. Objem nádrží je: Úložiště "C": 3 nádrže o objemu 106 m 3, tj. 318 000 litrů - B1 až B3. 6 kusů nadzemních dvouplášťových nádrží, uložených v železobetonové záchytné vaně. Objem nádrží je: 2 nádrže o objemu 158 m3, tj. 316 000 litrů - C1, C2 nádrž o objemu 90 m3, tj. 90 000 litrů - C3 3 nádrže o objemu 50 m3, tj. 150 000 litrů - C4, C5 1 nádrž o objemu 25 m3, tj. 25 000 litrů, označení ve schématu E1 - Havarijní jímka výdejních lávek výdeje PHM do automobilových cisteren. Výdej PHM na výdejních lávkách do automobilových cisteren - AC: Pro plnění pohonných hmot do autocisteren je instalováno na dvou výdejních místech - výdejních lávkách celkem 7 ks výdejních ramen pro spodní plnění celkem pro čtyři druhy PHM. Pro každý druh PHM a výdejní rameno je osazena samostatná výdejní měřící trať. Každá z výdejních tratí je osazena průtokovým měřidlem TCS 700-45SPA s převodníkem pulzů TCS DMP 100-XAY, hustoměrem L-Dens 427F Ex a teploměrem. Výdejní měřící tratě tvoří strojovnu výdeje. Ta je instalována v dvojici ocelových kontejnerů, umístěných u výdejních lávek. Stáčení z železničních cisteren - ŽC: Stáčení z ŽC je zajištěno přes stáčecí lávku, umístěnou podél železniční vlečky, na níž je možné umístit zároveň 4 železniční cisterny. Po napojení stáčecí hadice příslušného produktu na železniční cisternu s daným produktem a otevřením příslušné uzavírací armatury, dochází ke stáčení do příslušné podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže a to samospádem. Plnění přečerpávacích podzemních nádrží A2 - A6 je zajišťováno přes stáčecí potrubí v nepropustném technologickém kanálu a dále přes armaturní šachty podzemních přečerpávacích nádrží. Na stáčecím potrubí jsou umístěny uzavírací elektroventily, které zabraňují přeplnění podzemních přečerpávacích nádrží. Po napojení ŽC na stáčecí potrubí a zahájení stáčení do podzemních přečerpávacích nádrží, navolí obsluha na panelu "elektrickou" (propojí elektricky příslušné hladinoměry, elektroventily) cestu do příslušné skladovací nádrže, pak tuto cestu navolí "mechanicky" (otevře, popř. uzavře příslušné uzavírací ruční ventily na dané potrubní trase) a na ovládacím panelu uvede do provozu stáčecí soustrojí příslušné stáčecí měřící tratě daného produktu. Pro každý druh stáčené PHM je osazena samostatná výdejní měřící trať. Každá z výdejních tratí je osazena průtokovým měřidlem TCS 700-45SPA s převodníkem pulzů TCS DMP 100-XAY, hustoměrem L-Dens 427F Ex a teploměrem. Stáčecí měřící tratě tvoří strojovnu stáčení z ŽC. Ta je instalována v dvojici ocelových kontejnerů, umístěných u podzemních přečerpávacích nádrží v blízkosti železniční vlečky. Strana: 13 z 62
Obrázek 3 Terminal OIL, a.s. - členění objektu na jednotlivá zařízení c) stručná informace o technologii a způsobu nakládání s nebezpečnými látkami, Technický popis zařízení Podzemní přečerpávací nádrže A2 - A6 jsou dvouplášťové. Plnění je jak z železničních cisteren, tak automobilových cisteren a to přes stáčecí šachtu a samostatné stáčecí potrubní trasy, napojené na potrubní trasy z železničních cisteren. Přes stáčecí strojovnu s měřícími tratěmi jsou PHM přečerpávány do příslušných skladovacích nádrží. Nádrže č. B1, B2 na čistou naftu motorovou (bez biosložky) jsou nadzemní jednoplášťové, umístěné v železobetonové záchytné vaně. Plnění je jak z železničních cisteren, tak automobilových cisteren a to přes stáčecí šachtu AC a samostatné stáčecí potrubní trasy, napojené na potrubní trasy z železničních cisteren a to přes stáčecí strojovnu a příslušnou měřící trať. Výdej do autocisteren je prováděn přes výdejní strojovnu a její příslušnou měřící trať a to na obou výdejních lávkách rameny č.3, popř. ramenem č.4 výdejní lávky č. 2 a to spolu s barvivem jako LTO. Strana: 14 z 62
Do obou ramen č. 3 je zavedeno přimíchávání biopaliv. Lze vydávat naftu s příměsí biosložky do 7% a směsnou motorovou naftu s obsahem bioložky nad 30 %. V případě požadavků je možno vstřikovat aditivační příměsi jednoho z pěti možných aditiv. Nádrž č. B3 na biosložku MEŘO (methylester řepkového oleje) je nadzemní jednoplášťová, umístěná spolu s nádržemi B1,B2 ve společné železobetonové záchytné vaně. Plnění je jak z železničních cisteren, tak automobilových cisteren a to přes stáčecí šachtu AC a samostatné stáčecí potrubní trasy, napojené na potrubní trasy z železničních cisteren a to přes stáčecí strojovnu a příslušnou měřící trať. Výdej do autocisteren je prováděn přes výdejní strojovnu a její příslušnou měřící trať a to na obou výdejních lávkách rameny č.3. Nádrže č. C1, C2, C3 na automobilový benzín Natural 95 jsou nadzemní dvouplášťové, umístěné v železobetonové záchytné vaně. Plnění je jak z železničních cisteren, tak automobilových cisteren a to přes stáčecí šachtu AC a samostatné stáčecí potrubní trasy, napojené na potrubní trasy z železničních cisteren a to přes stáčecí strojovnu a příslušnou měřící trať. Výdej do autocisteren je prováděn přes výdejní strojovnu a její příslušnou měřící trať a to na obou výdejních lávkách rameny č.2. Do obou ramen č. 2 je zavedeno přimíchávání biopaliv a lze vydávat automobilový benzín s příměsí biosložky - lihu do 10%. d) stručná informace o vykonávaných činnostech s vlivem na bezpečnost, Provozovaná činnost spočívá pouze v stáčení PHM (benzínu, nafty, MEŘA) ze železničních cisteren do skladovacích zásobníků, ze kterých jsou dále plněny do AC. V provozu jsou identifikovány následující činnosti nebo zdroje s potenciálním vlivem na bezpečnost: stáčení železničních cisteren s PHM, skladování PHM nadzemní uložiště (zásobníky 50 m 3, 90 m 3, 106 m 3, 158 m 3 720 m 3 a 750 m 3 ), plnění autocisteren. Podrobně jsou uvedené činnosti popsány a zhodnoceny v části II. Posouzení rizik závažné havárie. V provozu jsou identifikovány následující činnosti nebo zdroje s potenciálním vlivem na kvalitu ovzduší: V objektu se nenacházejí vyjmenované či nevyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší. Technologie je vybavena rekuperací. Vliv provozu na kvalitu podzemních a povrchových vod a půdy: Objekt je zabezpečený proti úniku nebezpečných látek do podzemních a povrchových vod. Podrobnosti jsou uvedeny v části Hodnocení environmentálních rizik viz samostatná část Posouzení rizik závažné havárie. Vliv provozu na vznik odpadů: V objektu vznikají následující druhy odpadů: - Odpady, které nemají nebezpečné vlastnosti - papír a lepenka (20 01 01); sklo (20 01 02); plasty (20 01 39); komunální odpady jinak blíže neurčené (20 03 99). - Odpady, které mají nebezpečné vlastnosti nečistoty a kaly pocházející z odkalování skladovacích nádrží. Strana: 15 z 62
- Další nebezpečné odpady (např. Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (15 01 10), Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neuvedených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (150202), Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť (20 01 21). Rovněž tyto odpady jsou likvidovány specializovanou firmou ve spolupráci s vedoucím provozu. Veškeré odpady jsou označeny katalogovým číslem a bezpečnostními značkami. V objektu společnosti nedochází při běžném provozu k činnostem, které by mohli mít negativní vliv na ovzduší, vodu, půdu nebo vznik odpadů. e) meteorologické charakteristiky v dané lokalitě. Klimatické poměry podnebí oblasti je charakterizováno klimatickou oblastí B5 mírně teplá, mírně vlhká, vrchovinná. Průměrný úhrn srážek je 622 mm/rok, specifický odtok 6,82 l.s -1.km -2. Vzhledem k tomu, že nebyl identifikován zdroj rizika závažné havárie, nebyla požadována aktuální větrná růžice pro danou lokalitu. Strana: 16 z 62
II. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ A Posouzení rizik je součástí samostatného dokumentu Posouzení rizik závažné havárie objektu Terminal OIL, a.s. Strana: 17 z 62
III. ZÁSADY, CÍLE A POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE III.1. Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií Vedení společnosti Terminal Oil, a.s. si uvědomuje důležitosti prevence průmyslových havárií, a proto při řízení svých činností posuzuje veškerá bezpečnostní rizika s těmito činnostmi souvisejícími, vyhodnocuje jejich možný dopad na nejen na své zaměstnance, ale i na okolní obyvatelstvo, životní prostředí a majetek a přijímá taková opatření, aby se rozsah jejich možného dopadu minimalizoval na přijatelnou úroveň. Vedení společnosti definuje zásady prevence závažné havárie, jejichž prosazování a naplňování je založené na komplexním a systémovém přístupu a umožňuje vyloučit nebo snížit rizika možného ohrožení života a zdraví osob v objektu společnosti a ohrožení jeho okolí vznikem závažné havárie. Dále umožňuje volit optimální bezpečnostní opatření a pružně reagovat na probíhající změny. Cíle a zásady byly stanoveny na základě identifikace a vyhodnocení závažnosti rizik havárií (viz Posouzení rizik ) a odpovídají proto charakteru činnosti ve společnosti. Snahou vedení společnosti je definovat takové zásady prevence závažné havárie, jejichž prosazování a naplňování je založené na komplexním a systémovém přístupu a umožňuje vyloučit nebo snížit rizika možného ohrožení života a zdraví osob v objektu společnosti a ohrožení jeho okolí vznikem závažné havárie a pružně reagovat na probíhající změny. Pro naplnění závazků bezpečnosti a prevence závažné havárie přijalo vedení společnosti tyto zásady: První a hlavní zásadou prevence závažné havárie ve společnosti je neohrožovat svou činností životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek z důvodu přítomnosti nebezpečných látek v objektu společnosti. Společnost v rámci své působnosti přijímá odpovědnost za bezpečnost zaměstnanců a ochranu životního prostředí. Společnost sleduje právní předpisy a normy, které se týkají bezpečnosti. Společnost se zavazuje zajistit bezpečnost provozu pečlivou údržbou, periodickými zkouškami a pravidelnou kontrolou skladovacích a provozních zařízení. Společnost podporuje povědomí zaměstnanců o úrovni bezpečnosti provozu, o předcházení závažným haváriím, o likvidaci následků havárií. Společnost dbá na to, aby externí subjekty, které pracují nebo se pohybují v areálu společnosti, dodržovaly stejná bezpečnostní pravidla a řídily se stejnými předpisy v oblasti bezpečnosti jako zaměstnanci společnosti. Společnost dodržuje vstřícný vztah k veřejnosti a úřadům. Společnost komunikuje s úřady a informuje je o změnách, které souvisejí s prevencí závažných havárií. Výše uvedené zásady prevence závažné havárie se odrážejí v Politice prevence závažné havárie a promítají se do řídicích a prováděcích dokumentů společnosti (např. interní provozní předpisy, předpisy BOZP a PO, provozní řád, havarijní plán, předpis o provozování dráhy vlečky a provozování drážní dopravy), čímž plní svůj prvořadý úkol prevence závažné havárie a omezení jejích následků. Strana: 18 z 62
III.2. Politika prevence závažných havárií Vedení společnosti Terminal OIL, a.s. formulovalo a přijalo následující politiku prevence závažných havárií. Politika prevence závažné havárie Svou činností neohrožovat životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek z důvodu přítomnosti nebezpečných látek v objektu společnosti. Plnit zákonné požadavky v oblasti bezpečnosti. Zajišťovat, aby se bezpečnost stala věcí veřejného zájmu i nedílnou součástí sociálního systému péče o zaměstnance. Zajistit, aby bylo prováděno soustavné a kvalifikované vyhledávání a hodnocení rizik možného vzniku závažné havárie s ohrožením života a zdraví osob. Přijímat a realizovat taková opatření, která vedou k minimalizaci těchto rizik. Zajistit a udržovat bezpečnost provozu řádnou údržbou, periodickými zkouškami a pravidelnou kontrolou všech zařízení. U zaměstnanců podporovat povědomí o úrovni bezpečnosti provozu, o předcházení závažným haváriím a o postupech likvidace následků havárií. Motivovat všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost, ochranu zdraví jiných osob a ochranu majetku. Zahrnovat do systému řízení bezpečnosti všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity týkají, tzn. dodavatele, odběratele, návštěvníky, veřejnost a spolupracovat s nimi. Pro neustálé zvyšování úrovně bezpečnosti spolupracovat se zaměstnanci, orgány státní správy, místní samosprávou a důsledně využívat všechny dostupné formy vnitřní i vnější komunikace, propagace a výměny zkušeností. III.3. Informace o veřejné přístupnosti politiky prevence závažných havárií S Politikou prevence závažné havárie jsou prokazatelně seznámeni všichni zaměstnanci. Seznámení s Politikou je zařazeno do úvodního školení zaměstnanců společnosti. O seznámení s Politikou je proveden záznam a zaměstnanci toto potvrdí svým podpisem. Záznam je uložen u manažera společnosti pro technologii a provoz. Politika PZH je přístupná následujícími způsoby. v písemné formě je vyvěšena v kanceláři manažera společnosti pro technologii a provoz, v elektronické formě je přístupná na serveru společnosti, kde je přístupná všem zaměstnancům společnosti. Na požádání je Politika prevence závažné havárie poskytována i ostatním zájemcům z řad dodavatelů, zákazníků i nejširší veřejnosti. III.4. Uvedení konkrétních cílů a úkolů prevence závažných havárií pro všechny tematické oblasti podle 4 odst. 2 této vyhlášky K dalším zásadám prevence ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., patří i opatření zabraňující vzniku havarijní situace, tj.: Strana: 19 z 62
minimalizace možnosti úniku nebezpečných látek z objektu společnosti, minimalizace následků závažných havárií. Vedení společnosti si stanovilo pro systémové části prevence závažných havárií tyto cíle: 1) Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Pro naplnění cílů a zásad prevence závažných havárií se vedení společnosti Terminal OIL, a.s. zavazuje trvale zajišťovat dostatečné finanční, technické a lidské zdroje. V rámci finančního plánu společnosti budou vyčleňovány finanční prostředky na realizaci cílů systému prevence závažné havárie. Tyto cíle budou naplňovány formou zvyšování technické úrovně stávajícího technologického zařízení a zvyšováním znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. 2) Řízení provozu objektu Cílem prevence v dané oblasti je zlepšování bezpečných postupů existujících provozních činností a při zavedení nové výroby budou postupy novelizovány či aktualizovány. 3) Řízení změn v objektu Cílem prevence v dané oblasti je zavedení a zlepšování postupů pro plánování a provádění změn a posouzení těchto změn z hlediska bezpečnosti. Je nutné zabývat se jakoukoli změnou provedenou v technologii a personálním obsazení, je nutné stanovit podrobné postupy realizace a schvalovat změny pomocí změnového řízení. 4) Havarijní plánování Cílem prevence v dané oblasti je udržování a zlepšování postupů pro případy havarijních situací. Společnost má vypracovaný a schválený havarijní plán (podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) ze dne 27.12.2011 č.j. MUHO/32744/2011. 5) Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti Cílem prevence v dané oblasti je zajištění objektivního sledování úrovně realizace úkolů bezpečnostního programu. Budování systému řízení bezpečnosti, stanovení cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií, kontrola jejich plnění, atd. 6) Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií Cílem prevence v dané oblasti je plánování a provádění kontrol plnění bezpečnostního programu. III.5. Informace o tom, zda celkové cíle, zásady a politika prevence závažných havárií, včetně opatření k omezení možných následků závažné havárie, odpovídají existujícím zdrojům rizika závažných havárií Jednotlivé cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace rizik a vyhodnocení závažnosti potenciálních havárií v objektu společnosti Terminal OIL, a.s. a odpovídají tak charakteru činnosti společnosti a tedy možným následkům eventuálních havárií zdrojů rizika nacházejících se v areálu společnosti. Detailně jsou cíle a zásady dále rozpracované v jednotlivých částech bezpečnostního programu. Z pohledu provozovatele a Strana: 20 z 62
na základě výsledků posouzení rizik závažné havárie se přijaté cíle a zásady jeví jako přiměřené. III.6. Informace o tom, zda prevence závažných havárií je řešena samostatně nebo zda je součástí integrovaného systému, např. spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí, a odůvodnění zvoleného přístupu Vzhledem k velikosti podniku, počtu zaměstnanců a k přímé vazbě manažer - zaměstnanci je prevence závažných havárií řešena společně s bezpečnostní a ochranou zdraví při práci, s požární ochranou, ochranou životního prostředí. Jednotlivé požadavky prevence závažných havárií jsou integrovány do interní dokumentace společnosti (BOZP a PO). Strana: 21 z 62
IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI IV. I. Náležitosti charakteristiky stému řízení bezpečnosti IV. I.1 Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně Vznikající systém řízení bezpečnosti je založen na identifikaci nebezpečí, jeho posouzení, hodnocení a ocenění rizika. Prevence závažné havárie je chápána jako prvořadá v procesu ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí jak uvnitř, tak i v okolí objektu. Na budování systému se podílí vedení včetně přímé účasti zaměstnanců společnosti. Takto zaváděný systém řízení společnosti je platný nejen pro všechny zaměstnance společnosti, ale i pro třetí osoby jako jsou externí spolupracovníci, dodavatelé, obchodní partneři, konzultanti a návštěvníci vstupující do prostor objektu společnosti nebo jednající se zaměstnanci společnosti. Systém řízení bezpečnosti (dále také systém prevence závažné havárie: SPZH) je ve společnosti TERMINAL OIL, a.s. uplatňován v následujících oblastech působnosti: - lidské zdroje v objektu a jejich řízení, - řízení provozu objektu, - řízení změn v objektu, - havarijní plánování, - sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti a - audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií. Základní prvky SPZH v uvedených oblastech jsou popsány v jednotlivých kapitolách tohoto dokumentu. IV. I.2 Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti K základním interním dokumentům, které se týkají bezpečnosti práce, patří: - Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (z 13.2.2012) - Provozní řád daňového skladu stáčení, skladování a výdej PHM Tlustice (z 1.10. 2011) - Havarijní plán - Stáčení, skladován a výdej, areál firmy TERMINÁL OIL, a.s., Na Cintlovce 535, 268 01 Hořovice (z 10.10.2011) Výše uvedené dokumenty jsou zpracovány s ohledem na legislativní požadavky a požadavky praxe. Obsahují odkazy na odpovědné osoby, postupy v případě nehody/havárie, atd. Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla v r. 2012 aktualizována, byly doplněny povinnosti související se systémem PZH. IV. I.3 Informace o přístupnosti systému bezpečnosti zaměstnancům Základním dokumentem v oblasti prevence závažné havárie je schválený Bezpečnostní program, jehož součástí je i Politika prevence závažné havárie, jenž představuje hlavní cíle a zásady pro prevenci závažné havárie. je zaměstnancům k dispozici na intranetových stránkách společnosti v elektronické podobě IV. I.4 Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, Strana: 22 z 62
uvedení příslušných vnitřních předpisů IV. I.4.1 Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie Vzhledem k počtu zaměstnanců společnosti nebyla v době výstavby ustavena samostatná pozice zmocněnce pro systém PZH. Povinnosti a odpovědnosti jsou v tomto úseku sdílené následujícími pozicemi manažer pro technologii a provoz a manažer pro obchod a finance. Identifikace nebezpečí, analýza a posouzení rizik jsou ve společnosti prováděny následujícím způsobem: Tabulka č. 1: Organizační zajištění posuzování rizik Činnost Výstup Provádí Interní dokument Změna technologie, navýšení skladovacích kapacit, aktualizace bezpečnostní dokumentace vyžadované legislativou, atd. externí firma Externí firma Analýza zdrojů rizika samostatný dokument Běžný provoz zaměstnanci Informace vedení společnosti Není zakotveno v interním dokumentu. Jedná se o povinnost danou zákonem o prevenci závažných havárií (viz 14 zákona č. 224/2015 Sb. změny v objektu, které mohou mít vliv na bezpečnost, příp. zákonem vyžadovaná aktualizace) Provozní řád daňového skladu stáčení, skladování a výdej PHM Tlustice Posuzování rizik je prováděno vždy jako součást plánovaných úprav a změn na zařízení nebo technických a technologických postupů. Při provádění identifikace zdrojů rizik, zpracování analýz a posouzení rizik se postupuje dle doporučených metodik s využitím služeb externích odborných firem. Způsob identifikace zdrojů rizik a posouzení rizik závažné havárie je uvedeno v části II. Posouzení rizik závažné havárie u objektu nebo zařízení zařazeného ve skupině A. Jako první krok, pro výběr zdrojů rizika, byla použita Selektivní metoda. Snahou vedení společnosti je, aby systém řízení prevence závažné havárie byl založený na reálných a konkrétních rizicích existujících v objektu, vycházel z nich a byl na ně zaměřen. IV. I.4.2 Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti Popis pracovních pozic, úkolů a povinností pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií: Představenstvo Celková odpovědnost za prevenci závažných havárií spočívá na vrcholovém vedení společnosti, které zabezpečuje zdroje na řízení a zlepšování systému prevence závažné havárie. Schvaluje zdroje pro realizaci Politiky a zabezpečení cílů PZH. Manažer pro technologii a provoz zodpovídá za: - zavedení a fungování systému prevence závažných havárií, - stanovení a vyhlášení cílů a zásad v oblasti PZH a kontrolu jejich plnění, - vyhlášení politiky PZH, Strana: 23 z 62
- kontrolu znalosti politiky PZH, - zajištění zdrojů pro vytvoření systému prevence závažné havárie, - motivování zaměstnanců v k plnění cílů, zásad a politiky PZH, - zajištění lidských zdrojů pro rozvoj, zavedení a fungování řízení systému PZH, - zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných opatření, - plnění úkolů systému PZH v rozsahu svých pracovních funkcí, - pravidelné kontrolování a vyhodnocování politiky a systému PZH, - aktualizaci systému prevence závažné havárie, - posouzení rizik objektu společnosti, - seznámení svých podřízených s existujícími riziky v objektu a se stanovenými cíli a zásadami společnosti a s konkrétními úkoly v oblasti PZH, - kontrolu znalosti politiky PZH, V případě nepřítomnosti manažera pro technologii a provoz na pracovišti jeho povinnosti přebírá manažer pro obchod a finance. Manažer pro obchod a finance zodpovídá za: - zajištění finančních zdrojů pro vytvoření systému prevence závažné havárie. Zaměstnanci společnosti odpovídají za: - znalost cílů a zásad PZH a politiky PZH, - znalost rizik souvisejících s jejich pracovní funkcí, - plnění úkolů PZH v rozsahu svých pracovních funkcí, - návrh preventivních opatření na zabezpečení systému PZH. Externí poradce pro oblasti PO a BOZP odpovídá za: - zpracování dokumentace na úseku PO a BOZP, - vytvoření tematického plánu a časového rozvrhu školení zaměstnanců, - školení zaměstnanců v oblasti PO a BOZP - zpracování směrnic definujících povinnosti zaměstnanců na úseku PO a BOZP. Bezpečnostní poradce ADR odpovídá za: - školení účastníků přepravního řetězce, - kontrola správné nakládky a vykládky nebezpečných věcí - minimalizaci rizik při jakékoli manipulaci s nebezpečnými látkami. Odpovědnost za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím se dále závazně promítá do povinností každého zaměstnance společnosti Terminal Oil a.s. a externích firem. IV. I.4.3 Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a zajištění jejich dodržování Externí právník má přístup do ASPI a pravidelně informuje vedoucího společnosti o změnách právních předpisů, které se týkají činnosti společnosti, tedy i o změnách právních předpisů z oblasti prevence závažné havárie. Strana: 24 z 62
Za zakomponování požadavků právních předpisů a technických norem do procesu plánování prevence závažné havárie a za implementaci požadavků do praxe je odpovědný manažer pro technologii a provoz. Změny právních předpisů v oblasti dopravy nebezpečných věcí, BOZP a PO jsou identifikovány externími pracovníky společnosti v těchto oblastech. IV. I.4.4 Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií Za stanovení a vyhlášení cílů a zásad v oblasti PZH je odpovědný manažer pro technologii a provoz. Představenstvo společnosti schvaluje zdroje pro realizaci Politiky a zabezpečení cílů PZH. Stanovení cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií probíhá na několika úrovních: 1. Vyhlášení obecných cílů společnosti v oblasti PZH (vyhlášení je provedeno při zavedení systému prevence závažné havárie). 2. Stanovení cílů/úkolů na základě externích/interních auditů, změn v technologii, organizaci, atd. 3. Stanovení cílů/úkolů při aktualizaci systému prevence závažné havárie (v případě potřeby), stanovení mimořádných cílů (např. po vyhodnocení mimořádné události). Stanovení úkolů k jejich dosažení. Seznámení zaměstnanců společnosti s vyhlášenými cíli a zásadami PZH společnosti a s konkrétními úkoly probíhá při pravidelném školení, příp. individuálně při stanovení mimořádných cílů. IV. I.4.5 Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření Za stanovení vyhodnotitelných ukazatelů, parametrů a kritérií pro hodnocení splnění cílů, úkolů a účinnosti opatření a za určení priorit a časových harmonogramů jejich realizace je odpovědný manažer pro technologii a provoz. Pro vyhodnocování stanovených cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a k posouzení účinnosti přijatých nápravných opatření se využijí níže uvedené měřitelné ukazatele: Počet poruch na zařízení / skoronehod 1 / havárií za sledované období s negativním dopadem na: - bezpečnost provozu, - životy a zdraví osob, - životní prostředí, - majetek. Počet pracovních úrazů za sledované období (roční perioda). Sem patří: - registrované pracovní úrazy (dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu), - evidence nemocí z povolání. 1 Skoronehoda = nežádoucí událost, která nezpůsobí poškození zdraví, úraz, škodu nebo jinou ztrátu. Strana: 25 z 62
Preventivní opatření jsou přijímána vždy, když je identifikována neshoda nebo možná neshoda (nesoulad). Priority a časový harmonogram zavádění preventivního opatření vždy závisí na druhu neshody a konkrétním preventivním opatření. Přijatá opatření k nápravě, resp. preventivní opatření mohou být časově i finančně náročná a mohou klást vysoké nároky na kvalifikaci osob, které je budou realizovat. V závažných případech mohou opatření vyústit i v realizaci investic. Priority a časový harmonogram připravuje manažer pro technologii a provoz společně s manažerem pro obchod a finance. Časový harmonogram je zaznamenán a uložen spolu s popisem neshody u manažera pro technologii a provoz. Opatření k nápravě resp. preventivní opatření jsou následně zařazena mezi sledované úkoly vedení společnosti. IV. I.4.6 Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového harmonogramu Vedení společnosti je zodpovědné nejen za vyhlášení cílů v oblasti PZH, ale i za kontrolu jejich plnění. Manažer pro technologii a provoz prokazatelně seznamuje zaměstnance se stanovenými cíli v oblasti prevence závažné havárie a s jednotlivými úkoly k jejich dosažení a časovým harmonogramem jejich dosažení. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti systému prevence závažné havárie. O kontrole plnění cílů je proveden písemný záznam. U jednotlivých úkolů je vždy stanoven termín, odpovědná osoba za jeho plnění a případně zadavatel úkolu. Plnění úkolu se kontroluje zadavatelem úkolu, který zároveň provádí jeho schválení. V případě neplnění je informován manažer pro technologii a provoz.v případě, kdy se jedná o cíle a úkoly s finanční náročností je do procesu sledování plnění automaticky zapojen i manažer pro obchod a finance. IV. I.4.7 Popis organizačního zajištění provádění kontrol na všech stupních řízení zaměřených na sledování plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt nebo termínů Průběžná kontrola plnění a aktuálnosti PZH se provádí v rámci přezkoumání systému prevence závažné havárie vedením. Kromě toho jsou prováděny interní audity SPZH, a to podle předem stanoveného harmonogramu. Za sledování funkce systému řízení, vyhodnocování jeho účinnosti, provádění kontrol a auditů je odpovědný manažer pro technologii a provoz ve spolupráci s manažerem pro obchod a finance. IV. I.4.8 Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnosti Pro naplnění cílů a zásad prevence závažných havárií se vedení společnosti Terminal OIL, a.s. zavazuje trvale zajišťovat dostatečné finanční, technické a lidské zdroje. Za zajištění technických a lidských zdrojů pro vytvoření systému prevence závažné havárie je odpovědný manažer pro technologii a provoz, za zajištěný finančních zdrojů je odpovědný manažer pro obchod a finance. Představenstvo společnosti schvaluje zdroje pro realizaci Politiky a zabezpečení cílů PZH. Strana: 26 z 62
V rámci finančního plánu společnosti jsou vyčleňovány finanční prostředky na realizaci cílů systému prevence závažné havárie. Tyto cíle jsou naplňovány formou zvyšování technické úrovně stávajícího technologického zařízení a zvyšováním znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím vedení společnosti zahrnuje všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity společnosti Terminal OIL, a.s. týkají. IV. I.4.9 Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektu nebo jiných neobvyklých událostí (technických, finančních a lidských) Vedení společnosti se snaží účinně reagovat na měnící se podmínky na trhu nebo na vznik neobvyklých okolností a to zajišťováním rezervních zdrojů (technických, finančních a lidských). Finanční prostředky na zajištění investičních akcí, které mohou vyplynout z měnících se vnějších podmínek nebo vlivem neobvyklých okolností v průběhu roku jsou čerpány z běžných finančních rezerv společnosti, fond rezerv prozatím není vytvořen. Rezervní technické zdroje (zařízení) jsou součástí technologie a informace o nich je v provozní dokumentaci společnosti. Rezervní lidské zdroje nejsou, vzhledem k velikosti společnosti, zajištěny. IV. II Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti IV. II.1 Lidské zdroje v objektu a jejich řízení IV.II.1.1 Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. IV.II.1.1.1 Přehled všech pracovních pozic zaměstnanců (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností zaměstnanců na těchto pracovních pozicích, u pracovních pozic vedoucích zaměstnanců, jejich zastupitelnost. Vliv na omezování rizik nebo vliv na vznik závažných havárií mají především tyto pozice: - Představenstvo společnosti - Manažer pro technologii a provoz - Manažer pro obchod a finance - Externí poradce pro oblasti PO a BOZP - Bezpečnostní poradce ADR Na omezování rizik nebo vznik závažných havárií mohou mít vliv všichni zaměstnanci nebo zaměstnanci externích firem, kteří přicházejí do styku s technologií a zařízením společnosti. Vyznačení těchto pozic v organizačním schématu je uvedeno v příloze č. 2. IV.II.1.1.2 Organizační schéma a funkční schéma se zvýrazněním pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. Strana: 27 z 62