Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod

Podobné dokumenty
Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál

METODY ANALÝZY POVRCHŮ

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Proč elektronový mikroskop?

Metody analýzy povrchu

Metody analýzy povrchu

Elektronová mikroanalýz Instrumentace. Metody charakterizace nanomateriálů II

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY DROBNÝCH KOVOVÝCH OZDOB Z HROBU KULTURY SE ZVONCOVÝMI POHÁRY Z HODONIC METODOU SEM-EDX

Spektroskopie Augerových elektronů AES. KINETICKÁ ENERGIE AUGEROVÝCH e - NEZÁVISÍ NA ENERGII PRIMÁRNÍHO ZDROJE

Metody skenovací elektronové mikroskopie SEM a analytické techniky Jiří Němeček

Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek

Elektronová mikroskopie a RTG spektroskopie. Pavel Matějka

INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.

Elektronová Mikroskopie SEM

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

ELEKTRONOVÁ MIKROANALÝZA. Vítězslav Otruba

Fotoelektronová spektroskopie ESCA, UPS spektroskopie Augerových elektronů. Pavel Matějka

Vybrané spektroskopické metody

4 ZKOUŠENÍ A ANALÝZA MIKROSTRUKTURY

Fotonásobič. fotokatoda. typicky: - koeficient sekundární emise = počet dynod N = zisk: G = fokusační elektrononová optika

ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE V TEXTILNÍ METROLOGII

Auger Electron Spectroscopy (AES)

Techniky mikroskopie povrchů

SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

CHARAKTERIZACE MIKROSTRUKTURY OCELÍ POMOCÍ POMALÝCH A VELMI POMALÝCH ELEKTRONŮ

Metody povrchové analýzy založené na detekci iontů. Pavel Matějka

Vlnová délka světla je cca 0,4 µm => rozlišovací schopnost cca. 0,2 µm 1000 x víc než oko

Metody charakterizace

HODNOCENÍ VRYPOVÉ ZKOUŠKY SVĚTELNOU A ŘÁDKOVACÍ ELEKTRONOVOU MIKROSKOPIÍ EVALUATION OF THE SCRATCH TEST BY LIGHT AND SCANNING ELECTRON MICROSCOPY

Elektronová mikroskopie

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

Metoda XPS v Laboratoři povrchů a tenkých vrstev ÚFI

Seznam zbývajících přednášek

Elektron elektronová sekundární emise

Studium elektronové struktury povrchu elektronovými spektroskopiemi

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Fotovodivost. Destička polovodiče s E g a indexem lomu n 1. Dopadající záření o intenzitě I 0 a hν E g. Do polovodiče pronikne záření o intenzitě:

Viková, M. : MIKROSKOPIE V Mikroskopie V M. Viková

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Testování nanovlákenných materiálů

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.

10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE

Nanokrystalické tenké filmy oxidu železitého pro solární štěpení vody

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

Zobrazovací metody v nanotechnologiích

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU POMOCÍ DIFRAKČNÍ METODY DEBYEOVA-SCHERREROVA NA ZPĚTNÝ ODRAZ

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

Elektronová mikroanalýz

Program XPS XRD XRF. Martin Kormunda

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Ionizační detektor pro ESEM Ionization detector for ESEM DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS

METODY ATOMOVÉ SPEKTROMETRIE PRO ANALÝZU PRVKOVÉHO SLOŽENÍ

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií)

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Předmět Druh učebního materiálu monitory, jejich rozdělení a vlastnosti

Úloha VI.E... alchymistická

Optika pro mikroskopii materiálů I

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE PRO PŘEDMĚT INSTRUMENTÁLNÍ ANALYTICKÉ METODY VE FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGII

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

VÍCEELEKTRODOVÝ SYSTÉM IONIZAČNÍHO DETEKTORU PRO ENVIRONMENTÁLNÍ RASTROVACÍ ELEKTRONOVÝ MIKROSKOP

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Elektronová mikroanalýza trocha historie

nanočástice klastr rozměrový efekt Povrchové atomy v nanočásticích Jan Plšek

Elektronová mikroskopie a mikroanalýza-2

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.

Mikroskopické techniky

TRANSMISNÍ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

Příprava vzorků pro TEM metoda mrazového sušení

METODY - spektrometrické

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu

CHARAKTERIZACE MORFOLOGIE POVRCHU (Optický mikroskop, SEM, STM, SNOM, AFM, TEM)

Laboratoř charakterizace nano a mikrosystémů: Elektronová mikroskopie

Detekce a spektrometrie neutronů

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Jak měřit NANO Nástroje pro měření a vyhodnocování nanostruktur

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

1 Teoretický úvod. 1.2 Braggova rovnice. 1.3 Laueho experiment

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Zobrazovací systémy v transmisní radiografii a kvalita obrazu. Kateřina Boušková Nemocnice Na Františku

13. Spektroskopie základní pojmy

Testování nanovlákenných materiálů. Eva Košťáková KNT, FT, TUL

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Luminiscenční spektroskopické metody

Oblasti průzkumu kovů

Dodávka analytického rastrovacího elektronového mikroskopu s vysokým rozlišením vč. zařízení na přípravu vzorků pro projekt NTIS

Transkript:

1/23 Analýza vrstev pomocí elektronové a podobných metod 1. 4. 2010

2/23 Obsah

3/23 Scanning Electron Microscopy metoda analýzy textury povrchu, chemického složení a krystalové struktury[1] využívá svazek vysokoenergetických elektronů, které dopadají na vzorek, kde ztrácejí energii a vyvolávají odezvu ve formě několika druhů měřitelného signálu sekundární elektrony, zpětně odražené elektrony, charakteristické rentgenové záření a záření ve viditelné oblasti (katodoluminiscence)

4/23 Sekundární elektrony elektrony emitované ozářeným vzorkem, mají energii 0 až 50 ev kvůli jejich nízké energii se můžou uvolňovat jen z tenké vrstvy pod povrchem vrstvy (3 10 nm)[2] detekce sekundárních elektronů není obtížná, obsahují informaci o topografii povrchu, u vhodných vzorků obsahují i informaci o chemickém složení, elektrických i magnetických polích můžeme dosáhnout rozlišení až 1 nm

5/23 Zpětně odražené elektrony elektrony, které opouštějí vzorek s energií 50 ev až s energií dopadajícího svazku dopadající elektrony, které byly ve vzorku rozptýleny o úhel blížící se 180 výtěžnost zpětně odražených elektronů silně závisí na protonovém čísle prvků vzorku a proto se zobrazení pomocí zpětně odražených elektronů používá pro zjištění povrchového složení vzorku vzhledem k protonovému číslu detekce zpětně odražených elektronů je vzhledem k jejich výrazně vyšší energii obtížnější detektor tak musí být umístěn ve vhodné pozici nad vzorkem a musí být dostatečně velký, aby pochytil co největší část elektronů

Porovnání SE a BSE 1 1 http://pubs.er.usgs.gov/ 6/23

7/23 Mikroskop skládá se ze zdroje elektronů (nejčastěji elektronové dělo se žhavenou wolframovou katodou), elektronové optiky, držáku vzorku a jednoho nebo více detektorů požadovaného signálu elektronová optika se skládá ze zhušt ovacích cívek, které elektrony emitované ze zdroje usměrňují do jednoho směru, objektivových cívek, které zaostřují elektronový svazek na velmi malou plochu a skenovacích cívek, které umožňuji vychylování paprsku a tedy skenování vzorku celý systém je z důvodu použití žhaveného elektronového zdroje a nutnosti vést elektronový svazek pod vakuem

8/23 Mikroskop II

9/23 Transmission Electron Microscopy metoda analýzy struktury, složení a krystalové struktury vzorku[1] elektronový svazek interaguje s velmi tenkým vzorkem kontrast je způsoben jednak (při nižším zvětšení) absorpcí elektronů ve vzorku, jednak (při vyšším zvětšení) komplexními vlnovými interakcemi mezi elektrony a vzorkem dva zobrazovací mody - obrazový a difrakční

Obrázky Pavel Souc ek Záve r a a a http://www.temwindows.com/ default.asp a http://spie.org/ x17488.xml?articleid=x17488 10/23

Mikroskop 2 2 FULTZ, B., HOWE, J.M. Transmission Electron Microscopy and Difractometry of Materials 11/23

12/23 Energy-dispersive X-ray Spectroscopy kvalitativní i kvantitativní metoda analýzy chemického složení[3] na základě detekce charakteristického rentgenového záření vydávaného vzorkem záření bud opouští elektronový obal bez další interakce a může dopadnout do detektoru, nebo může dále svou energii předat elektronu na jiné hladině a ten vyrazit (Augerovský elektron)

13/23 Přístroj rentgenové paprsky unikají v porovnání se zpětné odraženými, sekundárními a Augerovskými elektrony z největší hloubky materiálu, proto se používá tato metoda na měření složení objemu nemůžeme detekovat prvky lehčí než berylium problémem je překrývání čar různých prvků, to je obzvláště patrné, pokud jde o čáry vznikající při přechodu elektronů z různých energiových slupek[4]

Me r ení Pavel Souc ek 2 600 Si Kα Ti Kα 400 1 Záve r 200 200 300 0 400μm 0 200 300 400μm 0 0 60 100 100 200 300 400μm C Kα 40 20 0 0 100 14/23

15/23 Wavelength Dispersive X-ray Spectroscopy princip je stejný jako EDX rentgenové záření prochází filtrem pro jednu specifickou vlnovou délku a tedy měření probíhá vždy jen pro jednu vlnovou délku[3] měření tak tedy trvá mnohem déle a nehodí se pro kvalitativní zjišt ování složení vzorku výhodou je však mnohem vyšší citlivost oproti EDX (řádově až 10 ppm) a mnohem vyšší rozlišovací schopnost jednotlivých píků

16/23 Auger Electron Spectroscopy Augerovské elektrony jsou jedním ze signálů vystupujících ze vzorku po ozáření vysokoenergetickými elektrony střední volná dráha Augerovských elektronů je velmi malá (0,1-2 nm), proto je tato metoda povrchová[5] energie Augerovských elektronů je, stejně jako energie charakteristického rentgenového záření, charakteristická pro každý prvek

17/23 X-ray Photoelectron Spectroscopy metoda kvantitativní analýzy chemického složení, empirického vzorce, chemického a elektronového stavu prvků přítomných ve vzorku[6] založena na fotoefektu, konkrétně měření kinetické energie elektronů, které jsou dopadajícím rentgenovým zářením vyraženy z hluboké slupky prvku energie vakua valenční pás 3p 3d 3s 2p 2s 1s hυ E K = hυ - E 2s

18/23 Jednotky kinetická energie fotoelektronů je však závislá na energii dopadajícího rentgenového záření a není tak pouze vlastností materiálu v praxi se uvádí vazebná energie, která je charakteristikou orbitalu, ze kterého elektron pochází E B = hν E K Φ kde E B je vazebná energie, hν je energie dopadajícího rentgenového záření, E K je kinetická energie elektronů a Φ je přístrojová funkce[7]

19/23 Možnosti můžeme měřit všechny prvky kromě vodíku a helia fotoelektrony se ze vzorku uvolňují jen, pokud jsou vyraženy v hloubce přibližně do 10 nm nejvyšší dosažitelné rozlišení je přibližně 100 ppm, v praxi se pohybuje spíše v řádu 1000 ppm problémem je při měření nevodivých vzorků jejich nabíjení

20/23 Přístroj spektrometr se skládá ze zdroje rentgenového záření, držáku vzorku, elektronové optiky, analyzátoru energie elektronů a detektoru elektronů systém pracuje při UHV podmínkách 10 7 až 10 9 Pa

21/23 ečný přehled struktura (SE), složení objemové EDX, WDX složení povrchové (BSE), AES,

22/23 Literatura I AMELINCKX, S. et al. Electron microscopy: Principles and Fundamentals. Weinheim: VCH, 1997. 515 s. ISBN 3-527-29479-1 SWAPP, S. Scanning electron microscopy () [online], 2009. [Cit. 2009-6-10]. Dostupné na: <http://serc.carleton.edu/18401 > HAFFNER, B. Energy Dispersive Spectroscopy on the : A Primer [online], 2007. [Cit 2010-21-1]. Dostupné na: <http://www.charfac.umn.edu/ instruments/ eds_on_sem_primer.pdf> GOODGE, J. Energy-dispersive detector [online], 2009. [Cit. 2009-6-10]. Dostupné na: <http://serc.carleton.edu/18414 >

23/23 Literatura II DARRELL, H. Wavelength-Dispersive X-Ray Spectroscopy (WDS) [online], 2010. [Cit. 2010-21-1]. Dostupné na: < http://serc.carleton.edu/ research_education/ geochemsheets/ wds.html> NIX, R. 5.3 Photoelectron Spectroscopy [online], 2009. [Cit. 2009-7-10]. Dostupné na: < http://www.chem.qmul.ac.uk/ surfaces/ scc/ scat5_3.htm > VIJ, D. R. Handbook of Applied Solid State Spectroscopy. New York: Springer Science+Business Media, 2006. 741 s. ISBN 0-387-32497-6