České dráhy, a.s. ČD Op 21. Předpis. o předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce. Úroveň přístupu C

České dráhy, a.s. ČD Op 21 Předpis o předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce Úroveň přístupu C

České dráhy, a.s. ČD Op 21 Předpis o předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce Schváleno rozhodnutím usnesením představenstva Českých drah, a. s. dne 22.8. 2007 č.j.: 56 994/2007 - O25 Účinnost od 1. 9. 2007 1

2

OBSAH Záznam o změnách... 6 Rozsah znalostí... 8 Distribuce v elektronické podobě... 10 Seznam použitých značek a zkratek... 12 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 14 Kapitola I Úvodní ustanovení... 14 ČÁST DRUHÁ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE... 15 Kapitola I Povinnosti zaměstnavatele... 15 Kapitola II Povinnosti zaměstnance... 16 Oznamovací a zakročovací prevenční povinnost zaměstnance... 16 ČÁST TŘETÍ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE... 18 Kapitola I Zaměstnanec... 18 Kapitola II Předpoklady pro vznik odpovědnosti... 18 Kapitola III Škoda na majetku zaměstnavatele... 19 Kapitola IV Porušení povinnosti zaměstnancem při plnění... 21 A. PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ... 21 B. PŘÍMÁ SOUVISLOST S PLNĚNÍM PRACOVNÍCH ÚKOLŮ... 23 Kapitola V Příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a porušením povinností.. 23 Kapitola VI Zavinění zaměstnance... 24 A. ZAVINĚNÍ ZAMĚSTNANCE... 24 B. ÚMYSL... 24 C. NEDBALOST... 24 Kapitola VII Omezení odpovědnosti zaměstnance... 25 Kapitola VIII Zvláštní odpovědnost zaměstnance... 26 A. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA NESPLNĚNÍ POVINNOSTI K ODVRÁCENÍ ŠKODY... 26 B. ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH, KTERÉ JE ZAMĚSTNANEC POVINEN VYÚČTOVAT... 27 C. ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH PŘEDMĚTŮ... 31 ČÁST ČTVRTÁ ROZSAH A VÝŠE NÁHRADY ŠKODY... 33 Kapitola I Rozsah a výše náhrady škody... 33 Kapitola II Náhrada při společné odpovědnosti za schodek... 34 ČÁST PÁTÁ POSTUP PŘI UPLATŇOVÁNÍ NÁHRADY ŠKODY... 36 Kapitola I Oprávnění zaměstnavatele... 36 Kapitola II Důkazní břemeno... 37 A. DŮKAZNÍ BŘEMENO PŘI OBECNÉ ODPOVĚDNOSTI... 37 B. DŮKAZNÍ BŘEMENO PŘI ODPOVĚDNOSTI ZA SCHODEK A ZA SVĚŘENÉ PŘEDMĚTY... 37 Kapitola III Projednání se zaměstnancem... 38 3

ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ... 39 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY... 40 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Příklady funkcí, pro jejichž výkon je zapotřebí uzavřít dohodu o odpovědnosti... 41 Příloha č. 2 - Vzor Dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, jejichž hodnota přesahuje částku stanovenou v 255 odst. 2 zák. práce... 42 Příloha č. 2a - Vzor Potvrzení zaměstnance o převzetí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, jejichž cena nepřevyšuje částku stanovenou v 255 odst. 2 zák. práce... 44 Příloha č. 3 - Vzor Dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování... 45 Příloha č. 4 - Vzor Dohody o společné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování... 47 Příloha č. 5 - Vzor Protokolu o projednání náhrady škody... 50 Příloha č. 6 - Vzor Uznání závazku k náhradě škody a dohoda o způsobu náhrady škody... 52 4

5 ČD Op 21 Účinnost od 1.9. 2007

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) číslo č.j. Změna Předpis účinnost od opravil dne podpis 1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce. 6

7 ČD Op 21 Účinnost od 1.9. 2007

ROZSAH ZNALOSTÍ Organizační složka Funkce Vedoucí zaměstnanci GŘ a odštěpného závodu Vedoucí zaměstnanci organizačních jednotek Vedoucí zaměstnanci výkonných jednotek *) Zaměstnanci pověřeni projednáváním a předepisováním náhrad škod zaměstnancům *) Ostatní zaměstnanci Znalost informativní informativní úplná úplná informativní Poznámka: Zaměstnanci ve funkcích označených hvězdičkou *) obdrží výtisk předpisu 8

9 ČD Op 21 Účinnost od 1.9. 2007

DISTRIBUCE V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ Organizační složka Funkce El. podoba 10

11 ČD Op 21 Účinnost od 1.9. 2007

SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD... České dráhy, a.s. GŘ... Generální ředitelství ČD, a. s. ZP... Zákoník práce 12

13 ČD Op 21 Účinnost od 1.9. 2007

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Kapitola I Úvodní ustanovení 1. Předpis o předepisování náhrad škod zaměstnancům Českých drah, a. s., (dále jen předpis ) vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a upravuje závazky zaměstnanců Českých drah, a. s., (dále jen ČD ) k náhradě škody při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi v důsledku zaviněného porušení povinností nebo na základě jiné právní skutečnosti. 2. Předpis je závazný pro zaměstnance všech organizačních složek ČD. 3. Dnem účinnosti tohoto předpisu se ruší Předpis o předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce čj.: 55305/1997-025. 14

ČÁST DRUHÁ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE Kapitola I Povinnosti zaměstnavatele 4. Zaměstnavatel je ve smyslu ust. 248 zákoníku práce především povinen škodám předcházet tím, že je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li zaměstnavatel, že takové podmínky nejsou vytvořeny, je povinen učinit opatření k odstranění závad. 5. Příznivými pracovními podmínkami je třeba rozumět např. takovou organizaci práce, aby - zaměstnanec konal práci sjednanou v pracovní smlouvě, - výkon práce zaměstnance byl v souladu s právními normami i předpisy vztahujícími se k zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví při práci, - zaměstnanec byl seznámen s pracovním procesem a s předpisy, které má při práci dodržovat, - zaměstnanec byl vybaven potřebným nářadím, materiálem a osobními ochrannými pracovními prostředky, - bylo vytvořeno vhodné pracovní prostředí (tj. dostatečný pracovní prostor, osvětlení, větrání apod.), - práce byla přidělována v takovém rozsahu, aby ji zaměstnanec byl schopen vykonat, - stroje, zařízení a nářadí, kterých má zaměstnanec používat, byly v dobrém stavu a v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, - sklady byly řádně uzavíratelné a uzamykatelné. 6. Za nevyhovující pracovní podmínky lze např. pokládat nepořádek a nečistotu na pracovištích, kluzké podlahy, špatnou organizaci práce, nedostatečný přísun materiálu, vadné stroje, zařízení a nářadí, nedostatečné osvětlení seřadišť, v zimě neposypané cesty apod. Pracovní podmínky mají značný vliv na kvalitu vykonávané práce a hrají zároveň podstatnou úlohu při posuzování odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. 7. Přiměřenost pracovních podmínek nelze posuzovat ze subjektivních hledisek ani zaměstnance (které bývají někdy maximalistické) ani zaměstnavatele. Přiměřenost je ovlivňována jak druhem práce, tak stavem pracoviště. Jediným správným vodítkem je objektivní posouzení toho, co brání zaměstnanci v řádném výkonu práce, co bývá příčinou vzniku škod a jaká opatření jsou nutná k jejich odstranění nebo alespoň ke snížení na nejmenší možnou míru. 8. Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce. 9. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky práce, popřípadě norma spotřeby práce, byla-li jím určena, byly vytvořeny před zahájením práce. 10. Množství požadované práce a pracovní tempo, popřípadě zavedení nebo změnu normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, nejsou-li sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací. 15

11. Zaměstnavatel je oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanec z prostor ČD odnáší. V případě důvodného podezření z odcizování majetku ČD nebo majetku jiných subjektů působících u ČD, anebo majetku spoluzaměstnanců, je zaměstnanec povinen podrobit se osobní prohlídce. Podrobnosti provádění kontroly stanoví Pracovní řád ČD, a. s. Kapitola II Povinnosti zaměstnance OZNAMOVACÍ A ZAKROČ OVACÍ PREVENČ NÍ POVINNOST ZAMĚ STNANCE 12. Podle ustanovení 249 zák. práce je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Tato obecná zásada se nevztahuje jenom na vlastní výkon práce, nýbrž i na jednání zaměstnance mimo tento výkon (např. při přípravě k práci, při převlékání, při mytí, při pochůzkách v areálu stanice, depa, při pracovních cestách, při příchodu a odchodu z pracoviště apod.). 13. Z cit. ustanovení dále vyplývá pro zaměstnance povinnost upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance na to, že hrozí škoda na majetku nebo škoda na zdraví. Zaměstnanec je povinen hlásit též takové skutečnosti, kde by škoda mohla vzniknout i bez zavinění z příčin objektivních (např. povodeň, požár, blesk apod.). 14. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké podle 116 občanského zákoníku. 15. Pojmem "ohrožení" je nutno rozumět především ohrožení života a zdraví, nelze však vyloučit ani újmu majetkovou. Vždy musí jít o vážné ohrožení, které hrozí bezprostředně a které je třeba posuzovat individuálně podle konkrétních okolností případu. 16. Škoda musí hrozit zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Může přitom jít o škodu, která hrozí přímo (hrozí poškození nebo zničení majetku zaměstnavatele), tak i o škodu, která hrozí nepřímo (tím, že by zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, např. škoda hrozící jinému zaměstnanci nebo jiné fyzické či právnické osobě). 17. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Oznámení závady se musí stát vždy prokazatelným způsobem. 18. Povinnosti zaměstnanců jsou blíže upraveny např. v 106 zák. práce a v dalších konkrétních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v pracovním řádu apod. 19. Jestliže zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví utrpěl věcnou škodu, má vůči zaměstnavateli nárok na náhradu této věcné škody, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů. Podmínkou je, že škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. ( 266 ZP). 20. Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal ( 368 zák. práce). 16

Oznamovací povinnost je zaměstnanec povinen splnit vždy, povinnost zakročovací zaměstnanec nemá, brání-li mu v tom důležitá okolnost, jejíž závažnost je třeba posuzovat vždy v souvislosti s konkrétní situací a případem. Traťový dělník - obchůzkář zjistí, že na projíždějícím vlaku je posunut náklad nebo že hoří (kouří) ložisko, anebo že je zlomena pružnice apod. Je povinen takovou skutečnost neprodleně hlásit do nejbližší stanice ve směru jízdy vlaku. Zaměstnanec železniční stanice zjistí, že skladiště není po ukončení pracovní směny uzamčeno. Je povinen postarat se alespoň o prozatímní zabezpečení tam uložených věcí a ohlásit neprodleně tuto skutečnost odpovědnému zaměstnanci, popřípadě vedoucímu zaměstnanci. Zaměstnanec zjistí závadu na elektrickém vedení, nemá však potřebné odborné znalosti a nezná ani odborný způsob, jak závadu odstranit. Je povinen sice závadu neodkladně oznámit, avšak není povinen ji sám odstranit, protože by svým neodborným zásahem mohl být ohrožen na životě a zdraví. Zaměstnanec zjistí, že v blízkosti tělesa dráhy leží přetržený drát elektrického vedení o vysokém napětí. Nemůže a ani nesmí vyzývat ostatní zaměstnance, aby mu pomohli drát odstranit, protože by tím ohrozil život a zdraví nejen své, ale i svých spoluzaměstnanců a porušil tím i povinnost podle ustanovení 249 zák. práce. Zaměstnanec zjistí, že v kanceláři vznikl oheň v koši na odpadky. Má k dispozici hasící prostředky (hasící přístroj na chodbě). Je proto povinen pokusit se o uhašení ohně nebo alespoň o jeho lokalizaci do doby než zasáhnou hasiči. Zaměstnanec se však nezbaví odpovědnosti, kdyby proti hrozící škodě nezasáhl proto, že by si třeba zničil oděv nebo obuv, protože v takovém případě by se nejednalo o závažné ohrožení. Zaměstnanec při posunu zjistí, že dveře nákladního vozu nejsou zajištěny, jsou poškozeny a hrozí utržením. Při dalším posunu a manipulaci mohou ohrozit jiné spoluzaměstnance a rovněž je ohrožen obsah zásilky. Zaměstnavatel by odpovídal jak za pracovní úraz, tak i za případné poškození, zničení nebo odcizení zásilky vůči přepravci. Je proto povinností zaměstnance takové hrozící škodě předejít vlastním zásahem a není-li tento možný, tedy neodkladným hlášením této závady vedoucímu zaměstnanci. 17

ČÁST TŘETÍ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE Kapitola I Zaměstnanec 21. Zaměstnancem je fyzická osoba vykonávající v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) závislou práci pro zaměstnavatele. 22. Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, jeli schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. 23. Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou. 24. Za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 25. Právní úprava rozlišuje u zaměstnance obecnou odpovědnost uplatní se tehdy, způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli škodu a nejde-li o odpovědnost zvláštní ( 250 ZP) zvláštní odpovědnost: odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody ( 251 ZP) odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 252 a násl. ZP) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů ( 255 a násl. ZP) Zaměstnanec je zbaven způsobilosti k právním úkonům pro kverulantní paranoiu (cítí se stále ohrožován a z toho důvodu podává neustále stížnosti na různé orgány). Jinak je schopen své jednání při plnění pracovních úkolů ovládat. Je zaměstnán jako staniční dělník a při úklidu úmyslně nebo z nedbalosti rozbije okno. Za způsobenou škodu je odpovědný. Kapitola II Předpoklady pro vznik odpovědnosti 26. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnance k náhradě škody je existence pracovněprávního vztahu, tzn. výkon závislé práce na základě pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti). 27. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu musí být splněny současně všechny dále uvedené předpoklady: vznik škody na straně zaměstnavatele jako majetkové újmy vyjádřitelné v penězích, porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, příčinná souvislost mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody, zavinění zaměstnance. 18

Kapitola III Škoda na majetku zaměstnavatele 28. Škodou rozumíme majetkovou újmu, která je vyjádřitelná v penězích a lze ji napravit poskytnutím majetkového plnění především poskytnutím peněz, pokud škodu nelze napravit uvedením v předešlý stav. 29. Škodu dělíme na škodu skutečnou, to je hodnota, o kterou se zmenšil majetek zaměstnavatele v důsledku protiprávního jednání, a majetkové hodnoty, které je třeba vynaložit k uvedení v předešlý stav ušlý zisk nebo-li jinou škodu, což je hodnota, o kterou zaměstnavatel v důsledku škody přišel. 30. Při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty. 31. Při stanovení výše škody se přihlíží k opotřebení věci. Pro stanovení stupně opotřebení je rozhodná doba, kdy ke škodě došlo, nikoli doba, kdy se o škodě zaměstnavatel dozvěděl nebo kdy se rozhoduje o náhradě škody. Opotřebením se rozumí skutečné opotřebení věci, nikoli účetní zůstatková hodnota. To platí i tam, kde se věc dává do užívání a odepisuje (drobný hmotný majetek). 32. Do výše škody nelze započítat mzdu zaměstnanců, kteří se podílejí na likvidaci škody, pokud by jim zaměstnavatel byl povinen vyplatit mzdu ve stejné výši i kdyby ke škodě nedošlo. Do výše škody lze započítat takové náklady na odměňování zaměstnanců, které by, nebýt škody, nevznikly, např. práce přesčas, cestovní náhrady apod. 33. Při opravách věci tvoří škodu pouze náklady na odstranění přímých a vlastních následků škodné události. Nemohou proto být škodou také náklady na případné další opravy nebo úpravy věci. 34. Z hlediska usnadnění důkazu o výši škody i v event. sporu o náhradu škody je nutno, aby zaměstnavatel již při zadávání opravy si vyžádal u opravárenské firmy oddělenou specifikaci a fakturaci nákladů na odčinění přímých vlastních následků škodní události a nákladů na další opravy případně revizi. 35. Ze zásady, že se hradí pouze skutečná škoda, připouští zákoník práce výjimečně i náhradu jiné škody, a to v případech, jestliže zaměstnanec způsobil škodu úmyslně. Jinou škodou je třeba rozumět i škodu, která vznikla zaměstnavateli tím, že stav jeho majetku se nezvětšil, když toto zvětšení bylo možno důvodně očekávat s ohledem na všechny rozhodné okolnosti. Ovšem i tato škoda musí být ocenitelná v penězích a musí být také prokázána a doložena. Při nehodě byla poškozena čelní strana osobního vozu. V dílně jsou při opravě současně opravena i sedadla a okna, která však byla poškozena již dříve a jejichž poškození není v souvislosti s nehodou. Škodou, kterou zaměstnavatel utrpěl a kterou může na zaměstnanci požadovat, jsou pouze náklady na opravu čelní stěny vozu. Krátce před termínem, kdy má být provedena plánovaná revize nákladního vozu, je vůz při posunu poškozen. Dílna vůz opraví a provede zároveň i plánovanou revizi. Škodou jsou pouze náklady na odstranění přímých následků špatného posunu, nikoliv též náklady revize. Tyto revizní náklady nemohou být proto na zaměstnanci jako náhrada požadovány. 19

Zaměstnanec úmyslně poškodí speciální úzkoprofilový stroj dovezený ze zahraničí. Tím je zaměstnavateli znemožněno nasazení stroje na sledovanou plánovanou akci. Aby zaměstnavatel mohl svůj obchodní závazek splnit, musí poškozený stroj nahradit jinou mechanizací ve větším rozsahu včetně většího počtu osádek. Zaměstnanec bude povinen nahradit nejen škodu za opravu nebo výměnu poškozeného stroje (součástky), ale navíc i náklady na zajištění dalších mechanismů včetně obsluhy, převodu atd. a také to, co zaměstnavateli ušlo na předpokládaném zvětšení jeho majetku. Zaměstnanec ČD odcizí, poškodí nebo ztratí přepravovanou zásilku. Dráha jako dopravce odpovídá přepravci za škodu vzniklou na zásilce a je povinna - uplatní-li přepravce reklamaci a své nároky včas - škodu nahradit. Tím vznikne majetková újma ČD, které jsou oprávněny požadovat na svém zaměstnanci náhradu vzniklé škody a zaměstnanec je také povinen ji nahradit. Kdyby přepravce svůj nárok neuplatnil včas nebo vůbec a nárok by zanikl, nevznikla by ČD žádná majetková újma a zaměstnanec by nebyl povinen žádnou náhradu poskytovat. V obou těchto případech by však nebylo nijak dotčeno právo trestního postihu. Zaměstnanec ČD je vyslán na pracoviště vlečkaře, aby zkontroloval stav zabezpečovacího zařízení na vlečce. Při tom způsobí škodu na majetku vlečkaře. Vlečkař může nárok na náhradu škody uplatnit pouze vůči zaměstnavateli, ten je povinen škodu nahradit a současně je oprávněn ji požadovat na svém zaměstnanci. Zaměstnanec A při výkopových pracích zraní úmyslně nebo z nedbalosti svého spoluzaměstnance B tím, že při vyhazování zeminy ho udeří lopatou. Za pracovní úraz bude zaměstnanec B požadovat odškodnění na svém zaměstnavateli, ten je povinen podle zákoníku práce pracovní úraz odškodnit, avšak současně má tento zaměstnavatel právní nárok na náhradu škody (tj. za poskytnuté odškodnění) vůči zaměstnanci A. Zaměstnanec ČD způsobil poškození zásilky ještě před jejím vydáním adresátovi. Poškození jsou ČD povinny reklamujícímu nahradit (náklady na opravu zásilky, popř. náklady na pořízení nové věci). O výši této náhrady se majetek zaměstnavatele zmenšil a tato náhrada představuje tedy pro ČD skutečnou škodu. Zaměstnanec, pracovně zařazený na správě dopravní cesty poškodí strojní podbíječku a způsobí tím přerušení prací na plánované obnově kolejí. Skutečnou škodou jsou pro zaměstnavatele pouze náklady na opravu stroje, není jí však výpadek ve výrobním procesu, který spočívá v tom, že stroje nebylo možno používat po dobu jeho opravy. Zaměstnavateli vznikne nárok na náhradu škody vůči jiné právnické nebo fyzické osobě, zaviněním zaměstnance v účetní evidenci nebyl však tento nárok včas uplatněn a zanikl. Tím, že nárok zaměstnavatele vznikl, stal se součástí jeho majetku a nedošlo-li k jeho realizaci, zmenšil se tím majetek zaměstnavatele, vznikla mu škoda a zaměstnanec, který propadnutí nároku zavinil, je povinen nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu. 20

Zaměstnanec A nepřijde do zaměstnání a pro svoji absenci nemá zákonné důvody. Za něho nastoupí na směnu jiný zaměstnanec B. Škodou na majetku zaměstnavatele není mzda, kterou zaměstnavatel musí vyplatit zaměstnanci B za tento výkon. Je však škodou zaměstnavatele částka, odpovídající příplatku za práci přesčas vyplacenému zaměstnanci B, jestliže v důsledku neomluvené nepřítomnosti zaměstnance A musel zaměstnanec B přesčas skutečně pracovat. Kapitola IV Porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi 36. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnancem nebo v souvislosti s tímto plněním. 37. Plní-li zaměstnanec své pracovní úkoly a způsobí-li přitom škodu jiné právnické nebo fyzické osobě, odpovídá za způsobenou škodu svému zaměstnavateli podle zákoníku práce a tento zaměstnavatel odpovídá poškozeným podle občanského zákoníku, resp. obchodního zákoníku. 38. Totéž platí i v případě, způsobí-li zaměstnanec při plnění svých pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi svému spoluzaměstnanci škodu ať už na majetku nebo na zdraví. 39. Způsob a rozsah povinností zaměstnance je dán druhem práce nebo povahou funkce, které zaměstnanec podle pracovní smlouvy vykonává. Povinnosti jsou stanoveny jednak právními předpisy (např. zák. práce, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, normami apod.), jednak interními předpisy ČD (např. statutem, organizačními řády, pracovním řádem pro zaměstnance ČD, staničními řády, dopravními předpisy, předpisy pro pokladní službu apod.). Další povinnosti mohou být stanoveny i v pracovní nebo v kolektivní smlouvě. A. PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ 40. Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. 41. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. 42. Vznikne-li řádným plněním pracovního úkolu dle pokynu vedoucího zaměstnance zaměstnavateli škoda, nejde o protiprávní jednání zaměstnance a zaměstnanec za škodu neodpovídá. 43. Pokud vedoucí zaměstnanec vydal pracovní úkol, jehož plnění je trestné a zaměstnanec je dle okolností schopen toto rozpoznat, není zaměstnanec nejen povinen plnit takový úkol, naopak je povinen podle takto vydaného pracovního úkolu nejednat. V tomto případě není odmítnutí plnění úkolu porušením povinností dle zák. práce. Naopak splní-li zaměstnanec takový úkol, zaměstnanec odpovídá dle trestního zákona. 21

44. Jakmile zaměstnanec způsobí škodu mimo plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, byť v pracovní době nebo na pracovišti, odpovídá za vzniklou škodu podle občanského zákoníku jako každý jiný občan se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Je proto pro posouzení, zda se na daný případ budou vztahovat ustanovení zákoníku práce či občanského zákoníku, důležité zkoumat, zda ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním či nikoliv. 45. Při posuzování, zda škoda byla způsobena v rámci plnění úkolů pro zaměstnavatele, je rozhodující věcný (vnitřní) vztah, tj. vztah k činnosti, jíž byla způsobena škoda, k úkolům zaměstnavatele. Jde v podstatě o to, zda při činnosti, jíž byla způsobena škoda, sledoval zaměstnanec z objektivního i subjektivního hlediska plnění pracovních úkolů. Zaměstnanec úschovny zavazadel dostane pracovní úkol, aby za onemocnělého staničního dělníka dopravil uhlí do kanceláří. Tohoto příkazu uposlechne a úkol provede. Odborová organizace vyzve zaměstnance, aby mimo pracovní dobu odpracovali určitý počet hodin ve prospěch svého zaměstnavatele (např. na dokončení stavebních úprav nové jídelny). Opravář depa kolejových vozidel požádá jiného zaměstnance, aby mu pomohl přidržet montovanou součástku. Zaměstnanec zjistí závadu v odpadním potrubí, tuto závadu sám odstraní a umožní tím lepší odtok vody z umýváren, čímž přispěje zároveň ke zlepšení pracovních podmínek. Zaměstnanec zjistí závadu na elektrickém rozvodu, sám však nemá potřebné odborné znalosti k tomu, aby závadu odstranil. Ačkoliv je mu známo, že takové práce nesmí provádět, pokusí se závadu odstranit a při tomto neodborném zásahu způsobí škodu. Za škodu bude odpovídat podle občanského zákoníku, tedy za celou způsobenou škodu, nikoliv jen do čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku podle zákoníku práce. Vedoucí posunu vydá pracovní úkol k posunu na manipulační kolej, kde se provádí nakládka vozu. Předem však nevyzval osoby provádějící nakládku, aby vystoupily a vzdálily se od kolejí a zajistily zboží. Při najetí posunujícího dílu na stojící vůz dojde k pádu nezajištěného zboží na podlahu vozu a ke škodě na zboží. Posunovači a strojvedoucí, kteří plnili pracovní úkol vedoucího posunu, nejednali protiprávně a za způsobenou škodu neodpovídají. Za škodu odpovídá pouze vedoucí posunu, který takový pracovní úkol vydal v rozporu se svými pracovními povinnostmi. Vedoucí zaměstnanec vydá pracovní úkol mzdové účetní, aby do výplatní listiny zanesla i osoby, které pro zaměstnavatele nepracovaly za tím účelem, aby mohl poskytnout odměny jiným zaměstnancům, popř. aby se bezdůvodně obohatil. Výplatou vznikne zaměstnavateli škoda. Jednáním vedoucího zaměstnance i mzdové účetní je naplněná skutková podstata trestného činu. Za vzniklou škodu odpovídá nejen vedoucí zaměstnanec, ale i mzdová účetní, která jeho pracovní úkol splnila, ač věděla, že plnění tohoto pracovního úkolu je trestné. 22

B. PŘÍMÁ SOUVISLOST S PLNĚNÍM PRACOVNÍCH ÚKOLŮ 46. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. 47. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Způsobí-li zaměstnanec v těchto případech škodu, řídí se jeho odpovědnost k náhradě škody ustanoveními občanského zákoníku. 48. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti. Příklady přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů: Zaměstnanci při pracích na železničním svršku přenášejí měřící soupravu, pilu na řezání kolejnic apod. Zaměstnanec - řidič motorového vozíku provádí prohlídku a přípravu vozíku na pracovní cestu. Zaměstnanci se před počátkem pracovní směny převlékají, připravují nářadí, po skončení pracovní směny se myjí, převlékají apod. Zaměstnavatel vyšle zaměstnance k předepsané prohlídce v souvislosti s noční prací. Kapitola V Příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a porušením povinností 49. Příčinný vztah je objektivně, reálně existující souvislost jevů, přičemž každý jev je následkem jedné nebo více příčin a sám je opět příčinou jevů dalších. Příčinou následku je každý jev, bez něhož by onen následek nenastal. Takovou příčinou může být lidské chování i řada nejrůznějších jiných jevů. Odpovědnost v právu nemůže být tam, kde chybí příčinná souvislost. Aby byl zaměstnanec odpovědný za způsobenou škodu, musí zde být dána nezbytně příčinná souvislost, tj. přímý a nepřerušený vztah mezi jeho jednáním (zaviněným porušením právních povinností) a mezi škodlivými následky (škodou). Nelze stanovit obecné pravidlo, kdy tato příčinná souvislost je dána a kdy nikoli. Příčinnou souvislost je třeba zjišťovat v každém jednotlivém případě zvláště, samostatně a podle odborného posouzení příčin a následků, jakož i otázky, co bylo vlastní příčinou škody. Strojvedoucí přehlédne návěst "Stůj", vjede do obsazeného traťového oddílu a na přejezdu zabezpečeném výstražnými kříži - ač dává návěst "Pozor" - dojde ke střetu se silničním vozidlem. V tomto případě strojvedoucí za způsobenou škodu neodpovídá, protože jeho jednání není v příčinné souvislosti se vznikem škody. Strojvedoucí přehlédne návěst "Stůj" hlavního návěstidla, vjede do obsazeného traťového oddílu a najede na před ním stojící vlak. Za škodu bude odpovídat, neboť vznik škody je přímým důsledkem jeho jednání, porušením jeho pracovní povinnosti sledovat postavení návěsti hlavních návěstidel. 23

Kapitola VI Zavinění zaměstnance A. ZAVINĚNÍ ZAMĚSTNANCE 50. Protiprávní jednání zaměstnance samo o sobě ještě nezakládá jeho odpovědnost za škodu ve smyslu zákoníku práce. Jak vyplývá z 250 zák. práce, musí jít na jeho straně o zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů. 51. Zavinění může spočívat buď v úmyslu nebo v nedbalosti. Pojem "zavinění" zákoník práce nikde nevymezuje, a je proto nutno vycházet z ustanovení 4 a 5 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů). 52. Povinnost prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou odpovědnosti dle 252 a 255 zák. práce má zaměstnavatel. B. ÚMYSL 53. Úmyslně jedná zaměstnanec tehdy, jestliže a/ buď chtěl škodu způsobit (tzv. úmysl přímý), Zaměstnanec odcizí věc z majetku zaměstnavatele, aby ji sám používal nebo ji dále prodal a hodnotu za to strženou si ponechal. b/ nebo věděl, že svým jednáním může škodu způsobit a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (tzv. úmysl nepřímý). Skladník vědomě ponechá jemu svěřený sklad neuzamčený a odejde na oběd do kantýny. Přitom ví, že někdo jiný může věci ze skladu odcizit, přesto se nevrátí, sklad neuzamkne a k odcizení věcí skutečně poté dojde. C. NEDBALOST 54. Nedbale jedná zaměstnanec tehdy, jestliže a/ buď věděl, že může škodu způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá), Skladník uzavře dveře skladu, zámek však pouze zavěsí a neuzamkne, odejde do výpravní kanceláře a spoléhá, že si nikdo nevšimne, že sklad je neuzamčen a ze skladu nebude v době jeho nepřítomnosti nic odcizeno. Přesto k odcizení věcí ze skladu dojde. b/ nebo nevěděl, že svým jednáním může škodu způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá). Příklady: a) Zaměstnanec odhodí nedopalek cigarety na zaolejovanou podlahu, zašlápne ho, ale nepřesvědčí se, že ho řádně uhasil a způsobí požár. b) Zaměstnanec sice otočil klíčem v zámku, nepřesvědčil se však o tom, zda je sklad skutečně uzavřen (tzv. zamčení otevřených dveří) a v důsledku toho dojde ke krádeži. 24

55. Rozdíl mezi nedbalostí vědomou a nedbalostí nevědomou je patrný. Nedbalost vědomá musí být tedy ve svých důsledcích posuzována přísněji než nedbalost nevědomá. 56. Rozdíl mezi úmyslem a nedbalostí spočívá v tom, že při nedbalém jednání zaměstnanec škodu nechce způsobit a vznik škody ani nepředpokládá. 57. Okolnosti, zda jde nebo nejde o nedbalost, je třeba posuzovat současně z více kritérií: - především se zřetelem na osobu zaměstnance, který škodu způsobil. Důležitou roli hrají jeho odborné znalosti a zkušenosti. Je třeba rozlišovat, zda jde o zaměstnance staršího, zkušenějšího či o zaměstnance mladšího s menší praxí, zda jde o zaměstnance vyučeného, popř. s dalšími odbornými zkouškami (např. svářeče apod.), či o zaměstnance dosud nevyučeného nebo nezacvičeného, je také rozdíl mezi mistrem a dělníkem, mezi vedoucím zaměstnancem a zaměstnancem podřízeným, - za jakých pracovních podmínek zaměstnanec své povinnosti porušil a jaké měl potíže při plnění pracovních úkolů. 58. Protiprávnost jednání může být buď aktivní (jednání), tj. zaměstnanec protiprávně jedná, nebo pasivní (opomenutí), tj. zaměstnanec nejedná, ačkoliv z jeho povinnosti vyplývá, že by určitým způsobem jednat měl. Zaměstnanci je zakázáno vstupovat s otevřeným ohněm do skladu, kde jsou umístěny i hořlavé a zápalné látky. Přesto do skladu vstoupí s hořící cigaretou. Jde o aktivní protiprávní jednání, neboť jednal tak, jak jednat neměl. Zaměstnanec je povinen při posunu položit před jedoucí vůz zarážku, aby nedošlo k prudkému nárazu na další vozy. Zaměstnanec tuto zarážku nepoloží a jedoucí vůz nárazem poškodí stojící vozy příp. i zásilky v nich. Jde o pasivní protiprávní jednání, neboť nejednal, ač jednat měl. Kapitola VII Omezení odpovědnosti zaměstnance 59. Není možné činit zaměstnance odpovědným za celou škodu v případech, kdy škoda byla způsobena rovněž porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele. 60. Podle 250 odst. 2 zák. práce se odpovědnost vůči zaměstnanci poměrně omezí s tím, že část škody ponese zaměstnavatel sám. Nezbytným předpokladem pro takové omezení je ovšem i zde příčinná souvislost mezi porušením povinností na straně zaměstnavatele a mezi škodou. Zaměstnavatel je povinen předepsaným způsobem vybavit sociální zařízení, avšak tuto povinnost nesplnil. Zaměstnanec poškodí stávající sociální zařízení. Mezi vznikem škody a porušením povinností ze strany zaměstnavatele není dána příčinná souvislost, a protože škoda vznikla jednáním zaměstnance, bude tento sám odpověden za škodu a nemůže se dovolávat omezení své odpovědnosti k náhradě škody. Mistr ví, že zaměstnanci ukládají pracovní pomůcky a nářadí na místě, kde může dojít k jejich poškození, zničení nebo odcizení, avšak proti této praxi sám nezakročí a nezjedná nápravu. Mezi jednáním mistra jako vedoucího zaměstnance a mezi vznikem škody je dána příčinná souvislost. Zaměstnavatel je za vzniklou škodu spoluodpovědný a bude povinen omezit odpovědnost ostatních zaměstnanců, což se projeví i v tom, že omezí současně i náhradu škody u zaměstnanců o část odpovídající omezení odpovědnosti. 25

61. Za porušení povinností ze strany zaměstnavatele je třeba považovat především porušení povinností jeho vedoucích zaměstnanců, tzn. těch zaměstnanců, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení a jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům úkoly, řídit, organizovat a kontrolovat jejich práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny. 62. Zaměstnavatel musí zkoumat závažnost porušení pracovních povinností na obou stranách, míru zavinění a podle závěru takového posouzení určit pak poměr, ve kterém odpovědnost zaměstnance omezí. Ve výjimečných případech může jít o tak závažné závady na straně zaměstnavatele, že zaměstnanec nebude za způsobenou škodu odpovídat vůbec. Důležitou při tomto hodnocení je zásada, že - u zaměstnance musí jít o zaviněné protiprávní jednání, kdežto - u zaměstnavatele stačí protiprávní jednání nezaviněné, neboť odpovědnost zaměstnavatele je objektivní Zaměstnavatel je povinen podle kolektivní smlouvy vybavit sklad vhodnými a účelu odpovídajícími regály. Tuto povinnost zaměstnavatel nesplní. Dojde-li nedbalostním jednáním skladníka ke škodě ve skladu při přemisťování zásob, bude zaměstnavatel muset zvážit i svoji míru spoluodpovědnosti a odpovědnost zaměstnance omezit, popř. podle okolností i vyloučit. Kapitola VIII Zvláštní odpovědnost zaměstnance A. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA NESPLNĚNÍ POVINNOSTI K ODVRÁCENÍ ŠKODY 63. Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. 64. Může jít jak o škodu přímou (tj. na majetku zaměstnavatele), tak i o škodu nepřímou (tj. takovou, která by hrozila spoluzaměstnanci, jiné právnické nebo fyzické osobě a za kterou by jeho zaměstnavatel odpovídal), o nebezpečí hrozící nejen zaměstnanci samému nebo spoluzaměstnancům, ale i osobám třetím (cizím). Škoda však musí hrozit bezprostředně. 65. Zaměstnanec však neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Skladník při cestě ze staniční budovy do skladu spatří občana (cestujícího) v koleji, po níž přijíždí vlak. Občana ještě včas z koleje strhne do bezpečí a přitom rozbije věc, kterou s sebou nesl do skladu. Za škodu, vzniklou zaměstnavateli poškozením věci, neodpovídá. 26

Různé možnosti případů hrozící škody a odpovědnosti zaměstnance jsou uvedeny v této tabulce : Zaměstnanec stav : Zaměstnanec hrozící škodu: 1. vyvolal neodvrací odpovídá Zaměstnanec za škodu vzniklou odvracením: 2. vyvolal úmyslně odvrací odpovídá (neboť přiměřenost jeho jednání není rozhodující) 3. vyvolal z nedbalosti odvrací neodpovídá, počíná-li si při tom přiměřeně odpovídá, počíná-li si při tom nepřiměřeně 4. nevyvolal neodvrací sice neodpovídá, ale za podmínek 251 zák.práce lze na něm požadovat příspěvek k úhradě vzniklé škody 5. nevyvolal odvrací neodpovídá, počíná-li si při tom přiměřeně odpovídá, počíná-li si při tom nepřiměřeně Pochůzkář zjistí při pochůzce trati, že hladina řeky v těsném sousedství železniční trati stoupá a že hrozí nebezpečí podemletí železničního tělesa. Jde sice o živelní událost, avšak i v takovém případě by měl pochůzkář na toto nebezpečí upozornit, aby mohla být učiněna příslušná opatření. B. ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH, KTERÉ JE ZAMĚSTNANEC POVINEN VYÚČTOVAT 66. Zvláštním druhem zvýšené odpovědnosti zaměstnance je odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěřil, aby s nimi hospodařil, a které je povinen vyúčtovat. Příklady funkcí, s nimiž je u Českých drah, a. s., spojena odpovědnost za schodek, jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto předpisu. Je-li zaměstnanec zařazován do funkce, s jejímž zastáváním je spojena tato odpovědnost, je zaměstnavatel povinen uzavřít s ním dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen dohoda o odpovědnosti ). 67. V případě, že zaměstnanec u funkce, s níž je spojena odpovědnost za schodek, odmítne dohodu uzavřít, nejsou u něho splněny předpoklady nebo požadavky stanovené předpisy pro výkon této funkce. 68. Do uvedených funkcí mohou být zařazováni pouze ti zaměstnanci, kteří mají jak odbornou způsobilost, tak i morální spolehlivost. Jsou proto na zastávání těchto funkcí kladeny zvýšené požadavky. Před zařazením do takové funkce a před uzavřením dohody o odpovědnosti si zaměstnavatel vyžádá od zaměstnance výpis z rejstříku trestů. 69. Byl-li zaměstnanec již jednou povinen schodek hradit, je třeba, aby zaměstnavatel pečlivě zkoumal a zvažoval jeho další mravní spolehlivost, jaký výsledek mělo na něho případné soudní potrestání, za jakých okolností ke schodku došlo a zda je možno svěřit mu takovou funkci i nadále. 70. Hodnoty, jichž se zvýšená odpovědnost týká, uvádí zákoník práce v 252 odst. 1 pouze v příkladech. Jsou to hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které 27

jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Nakládání a svěření však neznamená, že by hmotně odpovědný zaměstnanec musel mít svěřené prostředky neustále u sebe pod bezprostřední kontrolou. Podmínky odpovědnosti jsou splněny i tehdy, jestliže odpovědný zaměstnanec má možnost svěřené hodnoty po dobu, po kterou mu byly svěřeny, zabezpečit proti zásahu jiné osoby (např. uzamknout skříň, kancelář apod.). 71. Předmětem této zvýšené odpovědnosti nejsou tedy hodnoty, které neslouží k oběhu, obratu nebo spotřebě (např. inventář kanceláří, skladů, dílen včetně strojů, motorová vozidla, železniční vozidla apod.). 72. Aby byla dána tato zvýšená odpovědnost zaměstnance, musí být splněny tyto základní předpoklady: - písemná dohoda o odpovědnosti - vznik schodku na svěřených hodnotách - protiprávní úkon zaměstnance - zavinění zaměstnance - příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem zaměstnance a vznikem schodku. 73. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. DOHODA O ODPOVĚDNOSTI 74. Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku. Je vyloučeno, aby dohodu za nezletilého podepsal jeho zákonný zástupce. Zaměstnance je třeba při uzavírání dohody o odpovědnosti poučit o všech důsledcích, které pro něho z tohoto právního úkonu vyplývají. 75. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná, což platí i pro všechny případné dodatky k dohodě, jimž se její obsah mění. Dohoda o odpovědnosti nesmí být součástí pracovní smlouvy. 76. Dohoda musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, tj. označení stran, funkci a adresu zaměstnance, hodnoty, za které zaměstnanec odpovědnost přejímá a podmínky, za jakých odpovědnost přejímá (vzor dohody tvoří přílohu č. 3 tohoto předpisu). Dohoda je účinná dnem jejího uzavření, popř. dnem v ní uvedeným. Dohoda se sepisuje ve třech vyhotoveních, jedno z nich zaměstnavatel předá zaměstnanci, dvě si ponechá pro svoji evidenci i jako důkazní prostředek pro případný soudní spor. Dohodu lze uzavřít až po provedené inventarizaci. 77. Převádí-li zaměstnavatel zaměstnance, s nímž uzavřel dohodu o odpovědnosti, na jinou funkci nebo na jiné pracoviště, s jejichž zastáváním je rovněž spojena odpovědnost za schodek, platí uzavřená dohoda i pro tuto novou funkci nebo pro nové pracoviště. Převedením dohoda automaticky nezaniká, i kdyby samo převedení nebo přeložení bylo jinak z hlediska zákoníku práce protiprávní. Zaměstnavatel je však povinen na žádost zaměstnance provést inventarizaci. Pokladník železniční stanice je převeden do funkce hlavního pokladníka. Dohoda s ním uzavřená platí i nadále pro jeho novou funkci. 28

INVENTARIZACE 78. Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. 79. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. 80. Neprovedení inventarizace nemá sice za následek neplatnost dohody vůbec, avšak zaměstnavatel se ocitne při náhradovém řízení v obtížné důkazní situaci o vzniku a výši schodku. Je proto v zájmu obou stran, aby výchozí inventarizace provedena byla. V této souvislosti je třeba mít na paměti, že přejímací inventura (i když byla zaměstnancem podepsána) není dohodou o odpovědnosti. SCHODEK 81. Pojem schodek" není sice v zákoníku práce blíže definován, rozumí se jím však rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot a mezi stavem vykazovaným v účetní evidenci, když skutečný stav je nižší než stav vykazovaný. Schodkem však není škoda, která vznikla na svěřených hodnotách jiným jednáním zaměstnance. Vznik schodku musí prokázat zaměstnavatel, avšak nemusí prokazovat, že odpovědný zaměstnanec schodek zavinil, ale je na zaměstnanci, pokud nechce škodu uhradit, aby prokázal, že schodek nezavinil. Skladník při manipulaci poškodí stroje ve skladu uložené. Skutečný stav se shoduje i nadále se stavem účetním a žádný schodek tedy nevznikl. Vznikla však škoda na strojích, a proto skladník nebude odpovídat za způsobenou škodu podle dohody o odpovědnosti, ale pouze jako ostatní zaměstnanci organizace podle obecné odpovědnosti. ODSTOUPENÍ OD DOHODY O ODPOVĚDNOSTI 82. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit - vykonává-li jinou práci, - je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, - je-li překládán, - nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. 83. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. 84. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně. Nesplnění písemné formy však není důvodem neplatnosti. 85. Použije-li zaměstnanec tohoto svého práva na odstoupení od dohody, nemůže mu zaměstnavatel odporovat. 29

86. Odstoupí-li zaměstnanec od dohody o odpovědnosti, odpovídá za inventurně zjištěný schodek - do dne, kdy k odstoupení od dohody o odpovědnosti došlo tj. dnem doručení zaměstnavateli, není-li v odstoupení od dohody uveden den pozdější, - po tomto dni pak obecně podle ustanovení 250 zák. práce. SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK 87. Jestliže na pracovišti zaměstnavatele přichází do styku s hodnotami svěřenými k vyúčtování více zaměstnanců, aniž by bylo možné rozlišit, který zaměstnanec kdy a se kterými hodnotami přichází do styku, uzavírá se společná odpovědnost. Na dohody o společné odpovědnosti se pak vztahují všechny zásady platné u individuální dohody o odpovědnosti. 88. Dohoda musí obsahovat výslovný závazek zaměstnance, že bude odpovídat za schodek ještě s dalšími spoluzaměstnanci, kteří podepsali dohodu v témže smyslu (vzor dohody tvoří přílohu č. 4 tohoto předpisu). Byla-li uzavřena taková dohoda, odpovídá zaměstnanec nejen za hodnoty na pracovišti, kde sám pracuje, a které byly svěřeny jen jemu, ale i za schodek na pracovišti v kolektivu (např. pokladní v železničních stanicích, skladníci ve velkých skladech apod.). Postavení zaměstnance při společné odpovědnosti za schodek zůstává v podstatě stejné jako při individuální odpovědnosti za schodek. Zaměstnanec však může podle 253 odst. 1) zák. práce odstoupit od dohody o společné odpovědnosti navíc i v případech, je-li na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně. 89. Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací. ZÁNIK DOHODY O ODPOVĚDNOSTI 90. Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem - skončení pracovního poměru, - kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstnavateli, pokud není v odstoupení od této dohody uveden den pozdější, 91. Tím, že dohoda zanikla, nezaniká však ještě odpovědnost za schodek, který byl zjištěn ke dni zániku dohody (např. mimořádnou inventarizací). 30

C. ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH PŘEDMĚTŮ 92. Předpoklady vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů: - vznik škody ztrátou svěřených předmětů - písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu - písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, jejichž cena převyšuje 50000,- Kč. Lze uzavřít jen s osobou starší 18 let a nedostatek písemné formy má za následek neplatnost dohody (vzor dohody v příloze č. 2). - zavinění zaměstnance, které se v tomto případě předpokládá. Není rozhodující, zda ztráta byla způsobena úmyslně nebo z nedbalosti. Odpovědnost vzniká i v případě, že nelze zjistit, proč ke ztrátě došlo. 93. Jak vyplývá z ust. 255 zák. práce, týká se tento druh odpovědnosti pouze nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů. Nelze proto pod tuto odpovědnost zahrnovat předměty jiné (např. ložní prádlo v ubytovně, v nocležně, motorový vozík, strojní mechanismy apod.). 94. Pokud dojde pouze k poškození nebo zničení svěřeného předmětu, nejde o tuto zvláštní přísnější odpovědnost, ale pouze o odpovědnost obecnou dle 250 zák. práce. 95. Jestliže zaměstnanec již svěřený předmět nepotřebuje nebo jestliže jeho pracovní poměr končí, je povinen předmět vrátit zaměstnavateli ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení. Pokud zaměstnanec předmět nevrátí, musí se zaměstnavatel domáhat jeho vydání a může uplatnit nárok na náhradu škody. 96. Zaměstnanec musí mít předmět ve výlučném užívání a musí mu být zaměstnavatelem vytvořeny pracovní podmínky k plnění pracovních úkolů bez rizika ztráty svěřeného předmětu. 97. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. 98. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně. 99. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. 100 V praxi se používá jako potvrzení o převzetí předmětu např. nářaďová knížka zejména tam, kde jsou předměty svěřovány zaměstnanci na dobu delší než je jedna směna. Předměty musí být řádně popsány a specifikovány, vyznačeno jejich případné číselné označení, počet kusů a datum převzetí event. vrácení. Pokud v nářaďové knížce je pouze jeden podpis zaměstnance, tj. tehdy, kdy druhý podepsaný duplikát zůstává v držení zaměstnavatele, je na zaměstnanci, aby při převzetí a při vrácení těchto předmětů se sám přesvědčil, že zápisy v obou vyhotoveních nářaďové knížky jsou shodné a odpovídají skutečnosti. Nářaďové knížky nelze použít pro předání předmětu, jehož hodnota přesahuje 50000,- Kč. 101 Tam, kde zaměstnanec během směny nářadí a jiné předměty vyměňuje a kde se používá tzv. známek, tato známka sama o sobě nenahrazuje ještě potvrzení o převzetí předmětů. K založení odpovědnosti zaměstnance při tomto systému je zapotřebí, aby zaměstnanec písemně potvrdil, že přejímá odpovědnost za ztrátu předmětů určitého druhu, které bude z nářaďovny nebo ze skladu přebírat (vzor potvrzení tvoří přílohu č. 2a tohoto předpisu). Není možné - na rozdíl od společné odpovědnosti několika zaměstnanců za schodek - činit dva nebo více zaměstnanců společně odpovědných za ztrátu svěřených předmětů. Společná odpovědnost zaměstnanců za svěřené předměty je vy- 31