SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POSKYTOVATELŮ A POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005

Podobné dokumenty
Sociální služby v Ostravě za rok 2005

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech

Základní zásady základní sociální

Služby sociální péče a služby sociální prevence

POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005

Příloha A Obsah a rozsah služby

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

Příloha 1A Obsah a rozsah služby

Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Senioři

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Dotační řízení MPSV 2014

Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

v souladu s Registrem poskytovatelů sociálních služeb dle 78 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

Sociální služby v kostce

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

6. Zařízení sociálních služeb

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí. ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Duševní zdraví

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Dotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve městě Ostrava červen 2013

Průzkum potřeb veřejnosti v oblasti sociálních služeb

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu ze dne

Vykazování sociálních služeb

Druhy sociálních služeb

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči Úvod... 12

Počet klientů bez závislosti. Počet klientů - stupeň osobní asistence

Systém ASPI - stav k do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

Nový obor Sociální činnost M/01

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období

ZPRÁVA O HODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ORGANIZACE ZA ROK 2016

Zápis z 11.jednání Pracovní skupiny "financování" Plánování rozvoje a financování sociálních služeb HMP

ZPRÁVA O HODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ORGANIZACE ZA ROK 2015

ANALÝZA DOSTUPNOSTI A STAVU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Vykazování sociálních služeb

Vyhodnocení I. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm na období

Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3

AKČNÍ PLÁN 2018 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DOKSY

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 2. ze dne

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava 2014

Dotazník pro poskytovatele sociálních služeb a zaměstnance veřejné správy v ORP Pelhřimov

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014

Odborné sociální poradenství ( 37 odst. 3 ZSS, 4 vyhlášky)

Systém sociálních služeb v České republice

ZPRÁVA O HODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ORGANIZACE ZA ROK 2017

Sociální rehabilitace

Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 1. ze dne

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava 2014

Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na sociální služby a služby blízké službám sociálním v roce za jednotlivé oblasti sociální péče

Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na sociální služby a služby blízké službám sociálním v roce za jednotlivé oblasti sociální péče

Příloha č. 2: Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2018 Data o sociálních službách

Schválená částka dotace v Kč. Číslo usnesení RMZ/ZMZ. 1 ABAPO, s.r.o ABAPO osobní asistence /12Z/

Závěrečný seminář 24. listopadu VCVS ČR, o.p.s. Benchmarking poskytovatelů sociálních služeb v Olomouckém kraji

Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na sociální služby a služby blízké službám sociálním v roce za jednotlivé oblasti sociální péče

kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška města Ostravy č. 14/2013, Statut města Ostravy, ve znění pozdějších změn a doplňků

Příloha č. 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období : Analýza dat sociálních služeb

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

AKČNÍ PLÁN. realizace cílů a opatření 3. Komunitního plánu sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava

Vykazování sociálních služeb

SÍŤ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OKRESE ZNOJMO PRO ROK 2017

AKČNÍ PLÁN 2019 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DOKSY

Novela zákona o sociálních službách. Mgr. Veronika Himlová , Jirkov

PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2016 DOTAČNÍ TITUL

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Akční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava

Odbor sociálních služeb a sociální práce

službách ze dne 15. listopadu 2006,kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ

POVĚŘENÍ K POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V OBECNÉM HOSPODÁŘSKÉM ZÁJMU

Transkript:

SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POSKYTOVATELŮ A POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005 TATO ANALÝZA BYLA ZPRACOVÁNA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM. Objednatel: Zpracovatel: Statutární město Ostrava Magistrát města Ostravy Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 702 00 Moravská Ostrava Prokešovo náměstí 8 topinka@veryvision.org 729 30 Ostrava

2 ŘÍJEN 2006 OBSAH I. ÚVOD 3 II. SENIOŘI... 4 III. OBČANÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM.16 IV. OBČANÉ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 28 V. OBČANÉ S JINÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 40 VI. DĚTI A RODINA.. 85 VII. OBČANÉ SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÍ... 97 VIII. ROMSKÉ ETNIKUM.. 109 IX. PREVENCE KRIMINALITY A PROTIDROGOVÉ PREVENCE... 121

3 I. Úvod Do procesu komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava se zapojuje celkem sedm pracovních skupin, které byly ustaveny v listopadu 2003 a podílely se na vytvoření strategického dokumentu. Jednalo se o skupinu: Senioři Občané s duševním onemocněním Občané s mentálním postižením Občané s jiným zdravotním postižením (čtyři podskupiny: občané se zrakovým, sluchovým, kombinovaným a tělesným postižením a občané s civilizačním onemocněním) Děti a rodina Občané společensky nepřizpůsobení Romské etnikum K nim se přidružila skupina Prevence kriminality a protidrogové prevence. Skupiny uživatelů sociálních služeb, kterým jsou v jednotlivých zařízeních poskytovány sociální služby, jsme sloučili do osmi kategorií podle uspořádání pracovních skupin komunitního plánování. Na základě přání zadavatele uvádíme řadu údajů v absolutních číslech, která jsou výsledkem třídění dat prvního stupně. Lze je orientačně využít, nicméně nevypovídají nic o síle vztahu mezi proměnnými a statistické významnosti.

4 II. Senioři Podle komunitního plánu tvoří senioři velmi nehomogenní skupinu, neboť senioři vyžadující jakoukoliv sociální službu v terénu či v zařízení mají zcela jiné požadavky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, sociální situaci a věku, než senioři, věnující se ještě s plným nasazením volnočasovým aktivitám seniorů. Obecně se za seniory považují osoby ve věku 60 a více let. Potřebnost sociální pomoci se však zvyšuje u lidí nad 70 let. Celkem se seniorům věnuje 45 zařízení sociálních služeb. Z celkového počtu zařízení, které se na šetření podílely, se na seniory orientuje 38,3 % zařízení. Podle právní formy organizace převažují zařízení provozované občanskými sdruženími a právnickými osobami církve. Právní forma organizace - senioři Právní forma Počet zařízení % organizace Občanské sdružení 13 28,9 Obecně prospěšná spol. 1 2,2 Nadace 0 0 Nadační fond 0 0 Právnická osoba církve 12 26,7 Fyzická osoba 2 4,4 Příspěvková organizace 9 20 st. města Ostrava Organizační složka st. 1 2,2 města Ostrava Příspěvková organizace 2 4,4 městského obvodu Městský obvod 5 11,1 Zařízení kraje 0 0

5 Zařízení MPSV 0 0 Celkem 45 100 Mezi zařízeními, které poskytují služby seniorům, jsou nejčastěji zastoupeny domovy pro seniory a centra denních služeb. Zařízení podle nové typologie Zákona o sociálních službách - senioři Typ zařízení Počet % Centra denních služeb 11 22 Denní stacionáře 2 4 Týdenní stacionáře 2 4 Domovy pro osoby se 3 6 zdravotním postižením Domovy pro seniory 13 26 Domovy se zvláštním 5 10 režimem Chráněné bydlení 0 0 Azylové domy 0 0 Domy na půl cesty 0 0 Zařízení pro krizovou 2 4 pomoc Nízkoprahová denní 0 0 centra Nízkoprahová zařízení 0 0 pro děti a mládež Noclehárny 0 0 Terapeutické komunity 1 2 Sociální poradny 7 14 Sociálně terapeutické 1 2 dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb 3 6

6 Pracoviště rané péče 0 0 Celkem 50 1 100 Sociální služby jsou podle jednotlivých forem zastoupeny poměrně vyrovnaně. Formy sociálních služeb - senioři Formy služeb Počet % Pobytové 17 30,9 Ambulantní 18 32,7 Terénní 20 36,4 Zařízení, která poskytují služby seniorům, pokrývají obvody minimálně z 50 %. 1 Někteří respondenti přiřadili své zařízení současně k více typům.

7 Pokrytí městských obvodů - senioři Obvod Pokrytí obvodu Pokrytí obvodu v % zařízeními Hošťákovice 22 50 Krásné Pole 25 56,8 Mariánské Hory a 34 77,3 Hulváky Michálkovice 28 63,6 Nová Bělá 24 54,5 Ostrava-Jih 38 86,4 Plesná 22 50 Poruba 37 84,1 Pustkovec 26 59,1 Slezská Ostrava 32 72,7 Svinov 32 72,7 Vítkovice 35 79,5 Hrabová 31 70,5 Lhotka 21 47,7 Martinov 29 65,9 Moravská Ostrava a 35 79,5 Přívoz Nová Ves 21 47,7 Petřkovice 27 61,4 Polanka nad Odrou 22 50 Proskovice 22 50 Radvance a Bartovice 27 61,4 Stará Bělá 23 52,3 Třebovice 28 63,6 Jaký typ služeb je v zařízeních specializovaných na seniory poskytován? Nejčastěji se jedná o sociální poradenství, domovy pro seniory a

8 pečovatelskou službu. Typ sociální služby poskytovaný zařízením senioři Typ služby Počet zařízení Sociální poradenství 13 Sociálně zdravotní služby 9 Sociální rehabilitace 5 Osobní asistence 8 Pečovatelská služba 10 Průvodcovská, 0 předčitatelská, tlumočnická služba Služby rané péče 0 Podporované bydlení 0 Odlehčovací služby 2 Centra denních služeb 4 Stacionáře denní 2 Stacionáře týdenní 1 Domovy pro osoby se 3 zdravotním postižením Domovy pro seniory 12 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Chráněné bydlení 0 Kontaktní centra 0 Telefonická krizová 2 intervence Krizová pomoc 4 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro 0 děti a mládež Noclehárny 0 Služby následné péče a 1 doléčovací Sociálně aktivizační služby 4 pro rodiny s dětmi

9 Terapeutické komunity 1 Terénní programy 1 Jiná 7 Mezi činnosti, které zařízení při poskytování služeb nejčastěji zajišťují, patří sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Činnosti zajišťované při poskytování sociálních služeb - senioři Činnosti při poskytování sociálních služeb Počet % zařízení Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 31 72,1 Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní 30 69,8 hygienu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 30 69,8 Poskytnutí ubytování, případně přenocování 17 39,5 Pomoc při zajištění chodu domácnosti 14 32,6 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 29 67,4 Sociální poradenství 35 81,4 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 34 79,1 Sociálně terapeutické činnosti 17 39,5 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání 34 79,1 osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc 6 14 Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění 25 58,1 Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností 10 23,3 Zcela bezbariérových zařízení je více než polovina - 56,1 %. Bezbariérovost zařízení - senioři Bezbariérovost zařízení Počet %

10 Zcela 23 56,1 Jen z části 14 34,1 Není vůbec 4 9,8 Následující tabulka uvádí přehled počtu uživatelů, kterým zařízení orientující se na seniory poskytly své služby v roce 2005. Počty uživatelů sociálních služeb - senioři Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 2 084 Docházející do zařízení 5 148 Doprovázení nebo 122 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 4 220 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 20 944 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 406 Dotazovaní odhadovali celkový počet všech interakcí s uživateli služeb. Pro skupinu senioři činil odhad 536 446. Počet všech interakcí - senioři Počet interakcí 536 446 Vedle počtu uživatelů, kterým byly služby skutečně poskytnuty, měli dotazovaní uvést také maximální počet uživatelů, kteří mohou využít služeb v jednom dni.

11 Maximální počet uživatelů v jednom dni senioři Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 2 165 Docházející do zařízení 449 Doprovázení nebo 127 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 1 299 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 2 349 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 79 Evidenci zájemců o službu, kteří museli být odmítnuti z kapacitních důvodů, si vede 24 zařízení (55,8 %). V 19 zařízeních takovouto evidenci nenalezneme (44,2 %). Uspokojit poptávku zájemců o služby se daří ve 30 zařízeních (68,2 % ), ve 14 zařízeních ale poptávka převyšuje nabídku (31,8 %). V zařízeních, která se orientují na služby pro seniory v roce 2005, odmítli celkem 697 zájemců o službu. Odhad potenciálních zájemců o služby je v průměru 8 018.

12 Jaké důvody brání tomu, aby mohli potenciální uživatelé sociální služby čerpat? Nejčastěji zmiňovanými důvody jsou neorientování se v nabídce služeb a neschopnost si konkrétní službu vyhledat. Důvody bránící potenciálním uživatelům čerpat služby senioři Překážky v čerpání Počet zařízení % služeb O nabídce spektra služeb vůbec neví 17 38,6 Nedokáží si konkrétní 22 50 službu vyhledat Neví, kde se služba poskytuje 12 27,3 Neví, kdy se služba poskytuje 10 22,7 Neví, čím mohou služby jeho situaci zlepšit 12 27,3 Neorientují se v nabídce služeb 23 52,3 Neprojevují o služby žádný zájem 10 22,7 Zájem o službu převyšuje možnosti poskytovatelů 20 45,5 Služby jsou finančně 7 15,9 nedostupné Jiný důvod 2 4,5 Uživatelé služeb se nachází převážně v nepříznivé sociální situaci (90,5 %). V hmotné nouzi je 2,4 % a v akutní krizi 7,1 %. Uživatelé služeb se podílí na finanční úhradě následovně:

13 Forma podílení se na úhradě sociálních služeb - senioři Forma podílení se na finanční úhradě služeb Spolupodílí - poměrnou stanovenou částkou Spolupodílí - jen částkou symbolickou (participativní) Spolupodílí - hradí si jen služby přesahující běžný standard Nepodílí se vůbec - veškeré služby jsou zdarma Podílí se úplně tj. v rozsahu skutečných nákladů na služby Počet zařízení % 29 65,9 5 11,4 1 2,3 10 22,7 3 6,8 Jaké jsou potřeby uživatelů sociálních služeb v zařízeních orientovaných na seniory? Zcela dominuje oblast financí a péče o vlastní osobu. Oblast potřeb uživatelů Počet zařízení % Informovanost 14 31,8 Péče o vlastní osobu 32 72,7 Vedení domácnosti 12 27,3 Ubytování/bydlení 16 36,4 Stravování 24 54,5 Zaměstnání 3 6,8 Dopravní obslužnost 4 9,1 Vztahy 7 15,9 Emoční podpora 14 31,8 Bezpečnost 9 20,5 Finance 44 100 Náplň volného času 11 25

14 Jiná oblast 1 2,3 Personální zajištění vyčteme z následující tabulky: Pracovníci Počet pracovníků s přepočtenými úvazky Počet pracovníků fyzicky Stálí 1 415,7 1537 984,8 Externí 43,5 66 40,8 Dobrovolní 132,5 408 359,2 Pracovníci v přímém styku s uživateli Ve 36 zařízeních jsou spokojeni s personálním složením zaměstnanců (83,7 %). Jen ve dvou zařízeních (4,8 %) jsou přesvědčeni o tom, že profesní složení zaměstnanců neodpovídá personálním standardům kvality sociálních služeb. Průzkum potřeb uživatelů v roce 2005 uskutečnilo 65,1 % zařízení. Do procesu komunitního plánování je zapojeno 70,3 % zařízení orientujících se na seniory.

15 Zapojení se do procesu komunitního plánování ne; 29,70% ano; 70,30%

16 III. Občané s duševním onemocněním Cílovou skupinu tvoří lidé s duševním, kteří nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci a dále lidé s psychosociálními obtížemi a lidé v psychosociální krizi, tzn. lidé, kteří se ocitli v takové životní situaci, kdy jejich vlastní možnosti a schopnosti na řešení selhávají nebo jsou nedostatečné. Celkem se občanům s duševním onemocněním věnuje 19 zařízení sociálních služeb. Z celkového počtu zařízení, které se na šetření podílely, se na tuto skupinu orientuje 16,4 % zařízení. Podle právní formy organizace převažují zařízení provozované občanskými sdruženími a příspěvkovými organizacemi statutárního města Ostrava. Právní forma organizace občané s duševním onemocněním Právní forma Počet zařízení % organizace Občanské sdružení 8 42,1 Obecně prospěšná spol. 0 0 Nadace 0 0 Nadační fond 0 0 Právnická osoba církve 3 15,7 Fyzická osoba 1 5,3 Příspěvková 4 21,1 organizace st. města Ostrava Organizační složka st. 1 5,3 města Ostrava Příspěvková organizace 0 0 městského obvodu Městský obvod 2 10,5 Zařízení kraje 0 0 Zařízení MPSV 0 0 Celkem 19 100

17 Mezi zařízeními, která poskytují služby občanům s duševním onemocněním, jsou nejčastěji zastoupeny sociální poradny, domovy se zvláštním režimem a zařízení pro krizovou pomoc. Zařízení podle nové typologie Zákona o sociálních službách - občané s duševním onemocněním Typ zařízení Počet % Centra denních služeb 3 8,3 Denní stacionáře 3 8,3 Týdenní stacionáře 1 2,8 Domovy pro osoby se 2 5,5 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 5,5 Domovy se zvláštním 4 11,1 režimem Chráněné bydlení 1 2,8 Azylové domy 1 2,8 Domy na půl cesty 1 2,8 Zařízení pro krizovou 4 11,1 pomoc Nízkoprahová denní 0 0 centra Nízkoprahová zařízení 0 0 pro děti a mládež Noclehárny 1 2,8 Terapeutické komunity 1 2,8 Sociální poradny 7 19,5 Sociálně terapeutické 1 2,8 dílny Centra sociálně 3 8,3 rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče 1 2,8 Celkem 36 2 100 2 Někteří respondenti přiřadili své zařízení k více typům současně.

18 Sociální služby jsou podle jednotlivých forem zastoupeny převážně v ambulantní podobě. Formy sociálních služeb - občané s duševním onemocněním Formy služeb Počet % Pobytové 8 42,1 Ambulantní 14 73,7 Terénní 7 36,8 Zařízení, která poskytují služby seniorům, pokrývají obvody minimálně z 52,6 %. Pokrytí městských obvodů - občané s duševním onemocněním Obvod Pokrytí obvodu Pokrytí obvodu v % zařízeními Hošťákovice 10 52,6 Krásné Pole 10 52,6 Mariánské Hory a 17 89,5 Hulváky Michálkovice 14 73,7 Nová Bělá 11 57,9 Ostrava-Jih 18 97,4 Plesná 11 57,9 Poruba 17 89,5 Pustkovec 11 57,9 Slezská Ostrava 16 84,2 Svinov 15 78,9 Vítkovice 17 89,5 Hrabová 14 73,7 Lhotka 11 57,9 Martinov 14 73,7 Moravská Ostrava a 17 89,5 Přívoz Nová Ves 11 57,9

19 Petřkovice 11 57,9 Polanka nad Odrou 11 57,9 Proskovice 10 52,6 Radvance a Bartovice 13 68,4 Stará Bělá 12 63,2 Třebovice 14 73,7 Jaký typ služeb je v zařízeních specializovaných na občany s duševním onemocněním poskytován? Nejčastěji se jedná o sociální poradenství a sociální rehabilitaci.

20 Typ sociální služby poskytovaný zařízením občané s duševním onemocněním Typ služby Počet zařízení Sociální poradenství 11 Sociálně zdravotní služby 5 Sociální rehabilitace 7 Osobní asistence 1 Pečovatelská služba 2 Průvodcovská, 0 předčitatelská, tlumočnická služba Služby rané péče 1 Podporované bydlení 1 Odlehčovací služby 1 Centra denních služeb 2 Stacionáře denní 2 Stacionáře týdenní 0 Domovy pro osoby se 3 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 Azylové domy 1 Domy na půl cesty 0 Chráněné bydlení 0 Kontaktní centra 1 Telefonická krizová 3 intervence Krizová pomoc 4 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro 0 děti a mládež Noclehárny 0 Služby následné péče a 3 doléčovací Sociálně aktivizační služby 5 pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity 1 Terénní programy 3 Jiná 3

21 Mezi činnosti, které zařízení při poskytování služeb nejčastěji zajišťují, patří pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a sociálně terapeutické činnosti. Činnosti zajišťované při poskytování sociálních služeb - občané s duševním onemocněním Činnosti při poskytování sociálních služeb Počet % zařízení Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 9 47,4 Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní 10 52,6 hygienu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 10 52,6 Poskytnutí ubytování, případně přenocování 9 47,4 Pomoc při zajištění chodu domácnosti 4 21,1 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 14 73,7 Sociální poradenství 18 94,7 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 16 84,2 Sociálně terapeutické činnosti 16 84,2 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání 17 89,5 osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc 4 21,1 Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění 12 63,2 Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností 10 52,6 Zcela bezbariérových zařízení je 6 (31,6 %). Bezbariérovost zařízení - občané s duševním onemocněním Bezbariérovost Počet % zařízení Zcela 6 31,6 Jen z části 9 47,4 Není vůbec 4 21,1

22 Následující tabulka uvádí přehled počtu uživatelů, kterým zařízení orientující se na občany s duševním onemocněním poskytly své služby v roce 2005. Počty uživatelů sociálních služeb - občané s duševním onemocněním Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 1 139 Docházející do zařízení 5 210 Doprovázení nebo 59 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 1 489 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 5 561 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 229 Dotazovaní odhadovali celkový počet všech interakcí s uživateli služeb. Pro skupinu občané s duševním onemocněním činil odhad 97 200. Počet všech interakcí - občané s duševním onemocněním Počet interakcí 97 200 Vedle počtu uživatelů, kterým byly služby skutečně poskytnuty, měli dotazovaní uvést také maximální počet uživatelů, kteří mohou využít služeb v jednom dni.

23 Maximální počet uživatelů v jednom dni občané s duševním onemocněním Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 619 Docházející do zařízení 452 Doprovázení nebo 17 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 374 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 2 130 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 109 Evidenci zájemců o službu, kteří museli být odmítnuti z kapacitních důvodů, si vede 8 zařízení (42,1 %). V 11 zařízeních takovouto evidenci nenalezneme (57,9 %). Uspokojit poptávku zájemců o služby se daří ve 14 zařízeních (73,7 %), v 5 zařízeních ale poptávka převyšuje nabídku (26,3 %). V zařízeních, která se orientují na služby pro občany s duševním onemocněním, v roce 2005 odmítli celkem 563 zájemců o službu. Odhad potenciálních uchazečů o služby je v průměru 6 155.

24 Jaké důvody brání tomu, aby mohli potenciální uživatelé sociální služby čerpat? Mezi nejčastěji zmiňované důvody nalézáme neprojevování žádného zájmu a neorientování se v nabídce služeb. Důvody bránící potenciálním uživatelům čerpat služby občané s duševním onemocněním Překážky v čerpání Počet zařízení % služeb O nabídce spektra služeb vůbec neví 8 42,1 Nedokáží si konkrétní službu 9 47,4 vyhledat Neví, kde se služba poskytuje 2 10,5 Neví, kdy se služba poskytuje 2 10,5 Neví, čím mohou služby jeho situaci zlepšit 6 31,6 Neorientují se v nabídce služeb 10 52,6 Neprojevují o služby žádný zájem 12 63,2 Zájem o službu převyšuje možnosti poskytovatelů 6 31,6 Služby jsou finančně 0 0 nedostupné Jiný důvod 1 5,3 Uživatelé služeb se nachází podle názoru zařízení převážně v nepříznivé sociální situaci (84,2 %). V hmotné nouzi se nachází 5,3 % a v akutní krizi 10,5 % uživatelů. Uživatelé služeb se podílí na finanční úhradě následovně:

25 Forma podílení se na úhradě služeb - občané s duševním onemocněním Forma podílení se na finanční úhradě služeb Spolupodílí - poměrnou stanovenou částkou Spolupodílí - jen částkou symbolickou (participativní) Spolupodílí - hradí si jen služby přesahující běžný standard Nepodílí se vůbec - veškeré služby jsou zdarma Podílí se úplně tj. v rozsahu skutečných nákladů na služby Počet zařízení % 8 42,1 3 15,8 2 10,5 9 47,4 0 0 Jaké jsou potřeby uživatelů sociálních služeb v zařízeních orientovaných na občany s duševním onemocněním? Dominuje oblast emoční podpory a vztahů. Potřeby uživatelů - občané s duševním onemocněním Oblast potřeb Počet zařízení % uživatelů Informovanost 4 21,1 Péče o vlastní osobu 7 36,8 Vedení domácnosti 2 10,5 Ubytování/bydlení 7 36,8 Stravování 6 31,6 Zaměstnání 4 21,1 Dopravní obslužnost 0 0 Vztahy 8 42,1 Emoční podpora 10 52,6 Bezpečnost 2 10,5 Finance 3 15,8 Náplň volného času 6 31,6 Jiná oblast 0 0

26 Personální zajištění vyčteme z následující tabulky: Personální zajištění - občané s duševním onemocněním Pracovníci Počet pracovníků s přepočtenými úvazky Počet pracovníků fyzicky Stálí 587,3 607 477,3 Externí 19,4 30 15,8 Dobrovolní 64 68 X Pracovníci v přímém styku s uživateli Ve 14 zařízeních jsou spokojeni s personálním složením zaměstnanců (77,8 %). V 9 zařízeních (50 %) jsou přesvědčeni o tom, že profesní složení zaměstnanců neodpovídá personálním standardům kvality sociálních služeb. Průzkum potřeb uživatelů uskutečnilo 55,6 % zařízení. Do procesu komunitního plánování je zapojeno 77,8 % zařízení orientujících se na občany s duševním onemocněním.

27 Zapojení se do procesu komunitního plánování ne; 22,20% ano; 77,80%

28 IV. Občané s mentálním postižením Cílovou skupinu tvoří lidé s mentálním postižením, které charakterizuje celkové snížením intelektových schopností, které vzniká v průběhu vývoje jedince a je obvykle provázeno poruchami adaptace. Nedostate k v adaptaci na prostředí souvisí také se zpomaleným, zaostávajícím či nerovnoměrným vývojem, s omezenými možnostmi vzdělávání a s nedostatečnou sociální přizpůsobivostí. Celkem se občanům s mentálním postižením věnuje 23 zařízení sociálních služeb. Z celkového počtu zařízení, které se na šetření podílely, se na tuto skupinu orientuje 19,8 % zařízení. Podle právní formy organizace převažují zařízení provozované občanskými sdruženími a příspěvkové organizace statutárního města Ostrava. Právní forma organizace občané s mentálním postižením Právní forma Počet zařízení % organizace Občanské sdružení 12 52,3 Obecně prospěšná spol. 0 0 Nadace 0 0 Nadační fond 0 0 Právnická osoba církve 1 4,3 Fyzická osoba Příspěvková 9 39,1 organizace st. města Ostrava Organizační složka st. 0 0 města Ostrava Příspěvková organizace 0 0 městského obvodu Městský obvod 1 4,3 Zařízení kraje 0 0 Zařízení MPSV 0 0 Celkem 23 100

29 Mezi zařízeními, které poskytují služby občanům s mentálním postižením, jsou nejčastěji zastoupeny centra denních služeb, sociální poradny a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Zařízení podle nové typologie Zákona o sociálních službách - občané s mentálním postižením Typ zařízení Počet % Centra denních služeb 5 15,1 Denní stacionáře 3 9,1 Týdenní stacionáře 2 6,1 Domovy pro osoby se 4 12,1 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 6,1 Domovy se zvláštním 3 9,1 režimem Chráněné bydlení 1 3 Azylové domy 0 0 Domy na půl cesty 0 0 Zařízení pro krizovou 1 3 pomoc Nízkoprahová denní 0 0 centra Nízkoprahová zařízení 2 6,1 pro děti a mládež Noclehárny 0 0 Terapeutické komunity 0 0 Sociální poradny 4 12,1 Sociálně terapeutické 3 9,1 dílny Centra sociálně 2 6,1 rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče 1 3 Celkem 33 3 100 3 Někteří respondenti přiřadili své zařízení k více typům současně.

30 Sociální služby jsou podle jednotlivých forem zastoupeny převážně v ambulantní podobě. Formy sociálních služeb - občané s mentálním postižením Formy služeb Počet % Pobytové 9 39,1 Ambulantní 17 73,9 Terénní 9 39,1 Zařízení, která poskytují služby občanům s mentálním postižením, pokrývají obvody minimálně z 34,8 %. Pokrytí městských obvod ů - občané s mentálním postižením Obvod Pokrytí obvodu Pokrytí obvodu v % zařízeními Hošťálkovice 10 43,5 Krásné Pole 9 39,1 Mariánské Hory a 14 60,9 Hulváky Michálkovice 13 56,5 Nová Bělá 9 39,1 Ostrava-Jih 22 95,7 Plesná 8 34,8 Poruba 20 87 Pustkovec 11 47,8 Slezská Ostrava 14 60,9 Svinov 16 69,6 Vítkovice 17 73,9 Hrabová 12 52,2 Lhotka 10 43,5 Martinov 10 43,5

31 Moravská Ostrava a 19 82,6 Přívoz Nová Ves 8 34,8 Petřkovice 9 39,1 Polanka nad Odrou 10 43,5 Proskovice 8 34,8 Radvance a Bartovice 11 47,8 Stará Bělá 10 43,5 Třebovice 12 52,2 Jaký typ služeb je v zařízeních specializovaných na občany s mentálním postižením poskytován? Nejčastěji se jedná o sociální poradenství a sociálně zdravotní služby.

32 Typ sociální služby poskytovaný zařízením občané s mentálním postižením Typ služby Počet zařízení Sociální poradenství 5 Sociálně zdravotní 5 služby Sociální rehabilitace 4 Osobní asistence 3 Pečovatelská služba 1 Průvodcovská, 0 předčitatelská, tlumočnická služba Služby rané péče 1 Podporované bydlení 1 Odlehčovací služby 3 Centra denních služeb 2 Stacionáře denní 3 Stacionáře týdenní 1 Domovy pro osoby se 4 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Chráněné bydlení 0 Kontaktní centra 1 Telefonická krizová 1 intervence Krizová pomoc 1 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro 1 děti a mládež Noclehárny 0 Služby následné péče a 1 doléčovací Sociálně akt1ivizační 3 služby pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity 0 Terénní programy 1 Jiná 4

33 Mezi činnosti, které zařízení při poskytování služeb nejčastěji zajišťují, patří sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Činnosti zajišťované při poskytování sociálních služeb - občané s mentálním postižením Činnosti při poskytování sociálních služeb Počet % zařízení Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 16 72,7 Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní 13 59,1 hygienu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 15 68,2 Poskytnutí ubytování, případně přenocování 8 36,4 Pomoc při zajištění chodu domácnosti 4 18,2 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 17 77,3 Sociální poradenství 17 77,3 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 19 86,4 Sociálně terapeutické činnosti 10 45,5 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání 16 72,7 osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc 1 4,5 Nácvik dovedností pro zvládán í péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění 15 68,2 Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností 12 54,5 Zcela bezbariérových zařízení je 15 (62,5 %). Bezbariérovost zařízení - občané s mentálním postižením Bezbariérovost zařízení Počet % Zcela 15 62,5 Jen z části 4 17,4 Není vůbec 4 17,4

34 Následující tabulka uvádí přehled počtu uživatelů, kterým zařízení orientující se na občany s mentálním postižením poskytly své služby v roce 2005. Počty uživatelů sociálních služeb - občané s mentálním postižením Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 1 156 Docházející do zařízení 1 451 Doprovázení nebo 220 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 1 376 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 4 038 k ontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 611 Dotazovaní odhadovali celkový počet všech interakcí s uživateli služeb. Pro skupinu občané s mentálním postižením činil odhad 179 310. Počet všech interakcí - občané s mentálním postižením Počet interakcí 179 310 Vedle počtu uživatelů, kterým byly služby skutečně poskytnuty, měli dotazovaní uvést také maximální počet uživatelů, kteří mohou využít služeb v jednom dni.

35 Maximální počet uživatelů v jednom dni občané s mentálním postižením Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 731 Docházející do zařízení 370 Doprovázení nebo 169 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 508 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 2 057 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 27 Evidenci zájemců o službu, kteří museli být odmítnuti z kapacitních důvodů, si vede 13 zařízení (61,9 %). V 8 zařízeních takovouto evidenci nenalezneme (38,1 %). Uspokojit poptávku zájemců o služby se daří v 18 zařízeních (78,3 %), v 5 zařízeních ale poptávka převyšuje nabídku (21,7 %). V zařízeních, která se orientují na služby pro občany s mentálním postižením, v roce 2005 odmítli celkem 428 záje mců o službu. Odhad potenciáln ích uchazečů o služby je v průměru 3 677.

36 Jaké důvody brání tomu, aby mohli potenciální uživatelé sociální služby čerpat? Mezi nejčastěji zmiňované důvody patří neorientování se v nabídce služeb a neschopnost si konkrétní službu vyhledat. Důvody bránící potenciálním uživatelům čerpat služby občané s mentálním postižením Překážky v čerpání služeb Počet zařízení % O nabídce spektra služeb vůbec neví 9 39,1 Nedokáží si konkrétní 10 43,5 službu vyhledat Neví, kde se služba poskytuje 2 8,7 Neví, kdy se služba poskytuje 2 8,7 Neví, čím mohou služby jeho situaci zlepšit 5 21,7 Neorientují se v nabídce služeb 12 52,2 Neprojevují o služby žádný zájem 7 30,4 Zájem o službu převyšuje možnosti poskytovatelů 5 21,7 Služby jsou finančně 1 4,3 nedostupné Jiný důvod 1 4,3 Uživatelé služeb se nachází podle názoru zařízení převážně v nepříznivé sociální situaci (91,3 %). V hmotné nouzi se nachází 8,7 % uživatelů. Uživatelé služeb se podílí na finanční úhradě následovně:

37 Forma podílení se na úhradě služeb - občané s mentálním postižením Forma podílení se na finanční úhradě služeb Spolupodílí - poměrnou stanovenou částkou Spolupodílí - jen částkou symbolickou (participativní) Spolupodílí - hradí si jen služby přesahující běžný standard Nepodílí se vůbec - veškeré služby jsou zdarma Podílí se úplně tj. v rozsahu skutečných nákladů na služby Počet zařízení % 13 56,5 1 4,3 0 0 11 47,8 0 0 Jaké jsou potřeby uživatelů sociálních služeb v zařízeních orientovaných na občany s mentálním postižením? Dominuje oblast péče o vlastní osobu a náplň volného času. Potřeby uživatelů - občané s mentálním postižením Oblast potřeb Počet zařízení % uživatelů Informovanost 6 26,1 Péče o vlastní osobu 15 65,2 Vedení domácnosti 3 13 Ubytování/bydlení 7 30,4 Stravování 8 34,8 Zaměstnání 4 17,4 Dopravní obslužnost 3 13 Vztahy 5 21,7 Emoční podpora 9 39,1 Bezpečnost 3 13 Finance 2 8,7 Náplň volného času 11 47,8 Jiná oblast 1 4,3

38 Personální zajištění vyčteme z následující tabulky: Personální zajištění - občané s mentálním postižením Pracovníci Počet pracovníků s přepočtenými úvazky Počet pracovníků fyzicky Stálí 856 945 635 Externí 15,2 27 37 Dobrovolní 55,5 325 X Pracovníci v přímém styku s uživateli Ve 20 zařízeních (87 %) jsou spokojeni s personálním složením zaměstnanců. Ani v jednom zařízení nejsou přesvědčeni o tom, že profesní složení zaměstnanců neodpovídá personálním standardům kvality sociálních služeb. V tomto směru vládne spokojenost. Průzkum potřeb uživatelů uskutečnilo 64,7 % zařízení. Do procesu komunitního plánování je zapojeno 72,2 % zařízení orientujících se na občany s mentálním postižením.

39 Zapojení se do procesu komunitního plánování ne; 27,80% ano; 72,20%

40 V. Občané s jiným zdravotním postižením Cílovou skupinu tvoří celkem čtyři podskupiny občané se zrakovým postižením, občané se s luchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním a občané s kombinovaným a tělesným postižením. Každé podskupině se budeme věnovat zvlášť. 1. Občané se zrakovým postižením Celkem se občanům se zrakovým postižením věnuje 12 zařízení sociálních služeb. Z celkového počtu zařízení, které se na šetření podílely, se na tuto skupin u orientuje 10,3 % zařízení. Podle právní formy organizace převažují zařízení provozované občanskými sdruženími a příspěvkovými organizacemi statutárního města Ostrava. Právní forma organiz ace občané se zrakovým postižením Právní forma Počet zařízení % organizace Občanské sdružení 5 41,8 Obecně prospěšná spol. 1 8,3 Nadace 0 0 Nadační fond 0 0 Právnická osoba církve 1 8,3 Fyzická osoba 0 0 Příspěvková organizace 4 33,3 st. města Ostrava Organizační složka st. 0 0 města Ostrava Příspěvková organizace 0 0 městského obvodu Městský obvod 1 8,3 Zařízení kraje 0 0 Zařízení MPSV 0 0 Celkem 12 100

41 Mezi zařízeními, které poskytují služby občanům se zrakovým postižením, jsou nejčastěji zastoupeny sociální poradny a domovy se zvláštním režimem. Zařízení podle nové typologie Zákona o sociálních službách - občané se zrakovým postižením Typ zařízení Počet % Centra denních služeb 1 5,3 Denní stacionáře 1 5,3 Týdenní stacionáře 1 5,3 Domovy pro osoby se 2 10,5 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 10,5 Domovy se zvláštním 3 15,6 režimem Chráněné bydlení 1 5,3 Azylové domy 0 0 Domy na půl cesty 0 0 Zařízení pro krizovou 1 5,3 pomoc Nízkoprahová denní 0 0 centra Nízkoprahová zařízení 1 5,3 pro děti a mládež Noclehárny 0 0 Terapeutické komunity 0 0 Sociální poradny 4 21 Sociálně terapeutické 0 0 dílny Centra sociálně 1 5,3 rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče 1 5,3 Celkem 19 4 100 4 Někteří respondenti přiřadili své zařízení k více typům současně.

42 Sociální služby jsou podle jednotlivých forem zastoupeny poměrně vyváženě, nejvíce z n ich je poskytováno ambula ntně. Formy sociálních služeb - občané se zrakovým postižením Formy služeb Počet % Pobytové 6 50 Ambulantní 8 66,7 Terénní 7 58,3 Zařízení, která poskytují služby občanům se zrakovým postižením, pokrývají obvody minimálně z 50 %. Pokrytí městských obvo dů - občané se zrakovým postižením Obvod Pokrytí obvodu Pokrytí obvodu v % zařízeními Hošťákovice 8 66,7 Krásné Pole 7 58,3 Mariánské Hory a 8 66,7 Hulváky Michálkovice 9 75 Nová Bělá 7 58,3 Ostrava-Jih 12 100 Plesná 7 58,3 Poruba 10 83,3 Pustkovec 7 58,3 Slezská Ostrava 8 66,7 Svinov 10 83,3 Vítkovice 9 75 Hrabová 8 66,7 Lhotka 8 66,7

43 Martinov 8 66,7 Moravská Ostrava a 8 66,7 Přívoz Nová Ves 7 58,3 Petřkovice 8 66,7 Polanka nad Odrou 6 50 Proskovice 8 66,7 Radvance a Bartovice 7 58,3 Stará Bělá 7 58,3 Třebovice 7 58,3 Jaký typ služeb je v zařízeních specializovaných na občany se zrakovým postižením poskytován? Nejčastěji se jedná o sociální poradenství.

44 Typ sociální služby poskytovaný zařízením občané se zrakovým postižením Typ služby Počet zařízení Sociální poradenství 4 Sociálně zdravotní služby 3 Sociální rehabilitace 2 Osobní asistence 1 Pečovatelská služba 1 Průvodcovská, 0 předčitatelská, tlumočnická služba Služby rané péče 1 Podporované bydlení 0 Odlehčovací služby 1 Centra denních služeb 0 Stacionáře denní 0 Stacionáře týdenní 0 Domovy pro osoby se 2 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Chráněné bydlení 0 Kontaktní centra 1 Telefonická krizová 1 intervence Krizová pomoc 2 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro 0 děti a mládež Noclehárny 0 Služby následné péče a 1 doléčovací Sociálně aktivizační služby 3 pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity 0 Terénní programy 1 Jiná 2

45 Mezi činnosti, které zařízení při poskytování služeb nejčastěji zajišťují, patří sociální poradenství a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Činnosti zajišťované při poskytování sociálních služeb - občané se zrakovým postižením Činnosti při poskytování sociálních služeb Počet % zařízení Pomoc při zvládání běžných úk onů péče o vlastní osobu 6 54,5 Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní 6 54,5 hygienu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 6 54,5 Poskytnutí ubytování, případně přenocování 4 36,4 Pomoc při zajištění chodu domácnosti 2 18,2 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 7 63,6 Sociální poradenství 10 90,9 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 10 90,9 Sociálně terapeutické činnosti 4 36,4 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání 9 81,8 osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc 2 18,2 Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění 7 63,6 Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností 4 36,4 Zcela bezbariérových zařízení je 7 (63,6 %). Bezbariérovost zařízení - občané se zrakovým postižením Bezbariérovost zařízení Počet % Zcela 7 63,6 Jen z části 4 36,4 Není vůbec 0 0

46 Následující tabulka uvádí přehled počtu uživatelů, kterým zařízení orientující se na občany se zrakovým postižením poskytly své služby v roce 2005. Počty uživatelů sociálních služeb - občané se zrakovým postižením Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 814 Docházející do zařízení 745 Doprovázení nebo 50 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 708 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 2 645 k ontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 430 Dotazovaní odhadovali celkový počet všech interakcí s uživateli služeb. Pro skupinu občané se zrakovým postižením činil odhad 35 789. Počet všech interakcí - občané se zrakovým postižením Počet interakcí 35 789 Vedle počtu uživatelů, kterým byly služby skutečně poskytnuty, měli dotazovaní uvést také maximální počet uživatelů, kteří mohou využít služeb v jednom dni.

47 Maximální počet uživatelů v jednom dni občané se zrakovým postižením Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 465 Docházející do zařízení 85 Doprovázení nebo 15 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 299 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 103 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 20 Evidenci zájemců o službu, kteří museli být odmítnuti z kapacitních důvodů, si vede 6 zařízení (54,5 %). V 5 zařízeních takovouto evidenci nenalezneme (45,5 %). Uspokojit poptávku zájemců o služby se daří v 10 zařízeních (83,3 %), ve 2 zařízeních ale poptávka převyšuje nabídku (16,7 %). V zařízeních, která se orientují na služby pro občany se zrakovým postižením v roce 2005 odmítli celkem 35 zájem ců o službu. Odhad potenciáln ích uchazečů o služby je v prů měru 3 375.

48 Jaké důvody brání tomu, aby mohli potenciální uživatelé sociální služby čerpat? Mezi nejčastěji zmiňovanými důvody jsou neorientování se v nabídce služeb a nevědomost o nabídce spektra služeb. Důvody bránící potenciálním uživatelům čerpat služby občané se zrakovým postižením Překážky v čerpání služeb Počet zařízení % O nabídce spektra služeb vůbec neví 6 50 Nedokáží si konkrétní službu 5 41,7 vyhledat Neví, kde se služba poskytuje 2 16,7 Neví, kdy se služba poskytuje 1 8,3 Neví, čím mohou služby jeho 3 situaci zlepšit 25 Neorientují se v nabídce služeb 8 66,7 Neprojevují o služby žádný zájem 3 25 Zájem o službu převyšuje možnosti poskytovatelů 2 16,7 Služby jsou finančně 0 0 nedostupné Jiný důvod 0 0 Uživatelé služeb se nachází podle názoru zařízení převážně v nepříznivé sociální situaci (91,7 %). V hmotné nouzi se nachází 8,3 % uživatelů. Uživatelé služeb se podílí na finanční úhradě následovně:

49 Forma podílení se na úhradě služeb - občané se zrakovým postižením Forma podílení se na finanční úhradě služeb Spolupodílí - poměrnou stanovenou částkou Spolupodílí - jen částkou symbolickou (participativní) Spolupodílí - hradí si jen služby přesahující běžný standard Nepodílí se vůbec - veškeré služby jsou zdarma Podílí se úplně tj. v rozsahu skutečných nákladů na služby Počet zařízení % 6 50 2 16,7 0 0 5 41,7 0 0 Jaké jsou potřeby uživatelů sociálních služeb v zařízeních orientovaných na občany se zrakovým postižením? Dominuje oblast informovanosti a péče o vlastní osobu. Potřeby uživatelů - občané se zrakovým postižením Oblast potřeb uživatelů Počet zařízení % Informovanost 7 58,3 Péče o vlastní osobu 7 58,3 Vedení domácnosti 3 25 Ubytování/bydlení 4 33,3 Stravování 4 33,3 Zaměstnání 2 16,7 Dopravní obslužnost 1 8,3 Vztahy 3 25 Emoční podpora 5 41,7 Bezpečnost 3 25 Finance 1 8,3 Náplň volného času 2 16,7 Jiná oblast 0 0

50 Personální zajištění vyčteme z následující tabulky: Personální zajištění - občané se zrakovým postižením Pracovníci Počet pracovníků s přepočtenými úvazky Počet pracovníků fyzicky Stálí 452,8 478 406,3 Externí 1,4 7,2 1,3 Dobrovolní 24 24 X Pracovníci v přímém styku s uživateli V 11 zařízeních jsou spokojeni s personálním složením zaměstnanců (91,7 %). Ani v jednom zařízení nejsou přesvědčeni o tom, že profesní složení zaměstnanců neodpovídá personálním standardům kvality sociálních služeb. V tomto směru vládne spokojenost. Průzkum potřeb uživatelů uskutečnilo 45,5 % zařízení. Do procesu komunitního plánování je zapojeno 63,6 % zařízení orientujících se na občany se zrakovým postižením.

51 Zapojení se do procesu komunitního plánování ne; 36,40% ano; 63,60% 2. Občané se sluchovým postižením Celkem se občanům se sluchovým postižením věnuje 14 zařízení sociálních služeb. Z celkového počtu zařízení, které se na šetření podílely, se na tuto skupinu orientuje 12,1 % zařízení. Podle právní formy organizace převažují zařízení provozované občanskými sdruženími a příspěvkovými organizacemi statutárního města Ostrava. Právní form a organizace občané se sluchovým postižením Právní forma Počet zařízení % organizace Občanské sdružení 6 42,9 Obecně prospěšná spol. 0 0

52 Nadace 0 0 Nadační fond 0 0 Právnická osoba církve 1 7,1 Fyzická osoba 0 0 Příspěvková 4 28,6 organizace st. města Ostrava Organizační složka st. 0 0 města Ostrava Příspěvková organizace 0 0 městského obvodu Městský obvod 3 21,4 Zařízení kraje 0 0 Zařízení MPSV 0 0 Celkem 14 100 Mezi zařízeními, která poskytují služby občanům se sluchovým postižením, jsou nejčastěji zastoupeny sociální poradny, centra denních služeb a domovy se zvláštním režimem. Zařízení podle nové typologie Zákona o sociálních službách - občané se sluchovým postižením Typ zařízení Počet % Centra denních služeb 3 14,3 Denní stacionáře 1 4,8 Týdenní stacionáře 1 4,8 Domovy pro osoby se 2 9,5 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 9,5 Domovy se zvláštním 3 14,3 režimem Chráněné bydlení 1 4,8 Azylové domy 0 0 Domy na půl cesty 0 0 Zařízení pro krizovou 2 9,5 pomoc

53 Nízkoprahová denní 0 0 centra Nízkoprahová zařízení 1 4,8 pro děti a mládež Noclehárny 0 0 Terapeutické komunity 0 0 Sociální poradny 3 14,3 Sociálně terapeutické 0 0 dílny Centra sociálně 1 4,8 rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče 1 4,8 Celkem 21 5 100 Sociální služby jsou podle jednotlivých forem zastoupeny poměrně vyváženě, nejvíce služeb je poskytováno ambula ntně. Formy sociálních služeb - občané se sluchovým postižením Formy služeb Počet % Pobytové 5 35,7 Ambulantní 7 50 Terénní 6 42,9 Zařízení, která poskytují služby seniorům, pokrývají obvody minimálně z 42,9 %. 5 Někteří respondenti přiřadili své zařízení k více typům současně.

54 Pokrytí městských obvodů - občané se sluchovým postižením Obvod Pokrytí obvodu Pokrytí obvodu v % zařízeními Hošťákovice 7 50 Krásné Pole 7 50 Mariánské Hory a 11 78,6 Hulváky Michálkovice 7 50 Nová Bělá 7 50 Ostrava-Jih 11 78,6 Plesná 7 50 Poruba 10 71,4 Pustkovec 7 50 Slezská Ostrava 9 64,3 Svinov 9 64,3 Vítkovice 11 78,6 Hrabová 9 64,3 Lhotka 7 50 Martinov 8 57,1 Moravská Ostrava a 10 71,4 Přívoz Nová Ves 7 50 Petřkovice 8 57,1 Polanka nad Odrou 6 42,9 Proskovice 7 50 Radvance a Bartovice 7 50 Stará Bělá 7 50 Třebovice 8 57,1 Jaký typ služeb je v zařízen ích specializovaných na občany se sluchovým postižením poskytován? Nejčastěji se jedná o sociální poradenství.

55 Typ sociální služby poskytovaný zařízením občané se sluchovým postižením Typ služby Počet zařízení Sociální poradenství 5 Sociálně zdravotní služby 3 Sociální rehabilitace 1 Osobní asistence 1 Pečovatelská služba 3 Průvodcovská, 2 předčitatelská, tlumočnická služba Služby rané péče 1 Podporované bydlení 0 Odlehčovací služby 1 Centra denních služeb 0 Stacionáře denní 0 Stacionáře týdenní 0 Domovy pro osoby se 2 zdravotním postižením Domovy pro seniory 2 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Chráněné bydlení 0 Kontaktní centra 1 Telefonická krizová 2 interven ce Krizová pomoc 3 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro 1 děti a mládež Noclehárny 0 Služby následné péče a 1 doléčovací Sociálně aktivizační služby 2 pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity 0 Terénní programy 0 Jiná 1

56 Mezi činnosti, které zařízení při poskytování služeb nejčastěji zajišťují, patří sociální poradenství, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Činnosti zajišťovan é při poskytování sociálních služeb - občané se sluchovým postižením Činnosti při poskytov ání sociálních služeb Počet % zařízení Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 7 53,8 Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní 6 46,2 hygienu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 6 46,2 Poskytnutí ubytování, případně přenocování 4 30,8 Pomoc při zajištění chodu domácnosti 3 23,1 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 7 53,8 Sociální poradenství 10 76,9 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 9 69,2 Sociálně terapeutické činnosti 2 15,4 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání 9 69,2 osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc 3 23,1 Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění 6 46,2 Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností 2 15,4 Zcela bezbariérových zařízení je 6 (46,2 %). Bezbariérovost zařízení - občané se sluchovým postižením Bezbariérovost Počet % zařízení Zcela 6 46,2 Jen z části 4 30,8 Není vůbec 3 23,1

57 Následující tabulka uvádí přehled počtu uživatelů, kterým zařízení orientující se na občany se sluchovým postižením poskytly své služby v roce 2005. Počty uživatelů sociálních služeb - občané se sluchovým postižením Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 814 Docházející do zařízení 1 482 Doprovázení nebo 102 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 1 510 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 748 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 500 Dotazovaní odhadovali celkový počet všech interakcí s uživateli služeb. Pro skupinu občané se sluchovým postižením činil odhad 43 966. Počet všech interakcí - občané se sluchovým postižením Počet interakcí 43 966 Vedle počtu uživatelů, kterým byly služby skutečně poskytnuty, měli dotazovaní uvést také maximální počet uživatelů, kteří mohou využít služeb v jednom dni.

58 Maximální počet uživate lů v jednom dni občané se sluchovým postižením Poskytnutá služba Počet uživatelů Ubytovaní 465 Docházející do zařízení 107 Doprovázení nebo 5 dopravovaní do zařízení Oslovení v terénu 385 v jejich přirozeném prostředí Telefonicky 100 kontaktovaní Kontaktovaní e-mailem 40 Evidenci zájemců o službu, kteří museli být odmítnuti z kapacitních důvodů, si vedou 3 zařízení (23,1 %). V 10 zařízeních takovouto evidenci nenalezneme (76,9 %). Uspokojit poptávku zájemců o služby se daří ve 12 zařízeních (85,7 %), ve 2 zařízeních ale poptávka převyšuje nabídku (14,3 %). V zařízeních, která se orientují na služby pro občany se sluchovým postižením, v roce 2005 odmítli celkem 35 zájemců o službu. Odhad potenciálních uchazečů o služby je v průměru 2581. Jaké důvody brání tomu, aby mohli potenciální uživatelé sociální služby čerpat? Mezi nejčastěji zmiňované důvody patří nevědomost o nabídce spektra služeb, neschopnost si konkrétní službu vyhledat a neorientování

59 se v nabídce služeb. Důvody bránící potenciálním uživatelům čerpat služby občané se sluchovým postižením Překážky v čerpání Počet zařízení % služeb O nabídce spektra služeb vůbec neví 5 35,7 Nedokáží si konkrétní 5 35,7 službu vyhledat Neví, kde se služba poskytuje 1 7,1 Neví, kdy se služba poskytuje 1 7,1 Neví, čím mohou služby jeho situaci zlepšit 2 14,3 Neorientují se v nabídce služeb 5 35,7 Neprojevují o služby žádný zájem 4 28,6 Zájem o službu převyšuje možnosti poskytovatelů 2 14,3 Služby jsou finančně 0 0 nedostupné Jiný důvod 1 7,1 Uživatelé služeb se nachází podle názoru zařízení převážně v nepříznivé sociá lní situaci (76,9 %). V hmotné nouzi se nachází 15,4 % uživatelů a v akutní krizi 7,7 %.. Uživatelé služeb se podílí na finanční úhradě následovně:

60 Forma podílen í se na úhradě služeb - občané se sluchovým postižením Forma podílen í se na finanční úhradě služeb Spolupodílí - poměrnou stanovenou částkou Spolupodílí - jen částkou symbolickou (participativní) Spolupodílí - hradí si jen služby přesahující běžný standard Nepodílí se vůbec - veškeré služby jsou zdarma Podílí se úplně tj. v rozsahu skutečných nákladů na služby Počet zařízení % 8 57,1 1 7,1 0 0 6 42,9 0 0 Jaké jsou potřeby uživatelů sociálních služeb v zařízeních orientovaných na občany se sluchovým postižením? Dominuje oblast informovanosti, péče o vlastní osobu, stravování a emoční podpora. Potřeby uživatelů - občané se sluchovým postižením Oblast potřeb uživatelů Počet zařízení % Informovanost 7 50 Péče o vlastní osobu 6 42,9 Vedení domácnosti 3 21,4 Ubytování/bydlení 4 28,6 Stravování 6 42,9 Zaměstnání 2 14,3 Dopravní obslužnost 1 7,1 Vztahy 2 14,3 Emoční podpora 6 42,9 Bezpečnost 4 28,6 Finance 1 7,1 Náplň volného času 4 28,6 Jiná oblast 2 14,3

61 Personální zajištění vyčteme z následující tabulky: Personální zajištění - občané se sluchovým postižením Pracovníci Počet pracovníků s přepočtenými úvazky Počet pracovníků fyzicky Stálí 448,3 470 397,5 Externí 3,6 53,2 49,3 Dobrovolní 43 43 X Pracovníci v přímém styku s uživateli Ve 12 zařízeních jsou spokojeni s personálním složením zaměstnanců (85,7 %). Ani v jednom zařízení nejsou přesvědčeni o tom, že profesní složení zaměstnanců neodpovídá personálním standardům kvality sociálních služeb. V tomto směru vládne spokojenost. Průzkum potřeb uživatelů uskutečnilo 53,8 % zařízení. Do procesu komunitního plánování je zapojeno 53,8 % zařízení orientujících se na občany se sluchovým postižením.

62 Zapojení se d o procesu komunitního plánování ne; 46,20% ano; 53,80% 3. Občané s civilizačním onemocněním Celkem se občanům s civilizačním onemocněním věnuje 24 zařízení sociálních služeb. Z celkového počtu zařízení, které se na šetření podílely, se na tuto skupinu orientuje 20,7 % zařízení. Podle právní formy organizace převažují zařízení provozované občanskými sdruženími a právnické osoby církve. Právní forma orga nizace občané s civilizačním onemocněním Právní forma Počet zařízení % organizace Občanské sdružení 7 29,2 Obecně prospěšná spol. 3 12,5 Nadace 0 0

63 Nadační fond 0 0 Právnická osoba církve 7 29,2 Fyzická osoba 1 4,1 Příspěvková organizace 3 12,5 st. města Ostrava Organizační složka st. 0 0 města Ostrava Příspěvková organizace 0 0 městského obvodu Městský obvod 3 12,5 Zařízení kraje 0 0 Zařízení MPSV 0 0 Celkem 24 100 Mezi zařízeními, které poskytují služby občanům s civilizačním onemocněním, jsou nejčastěji zastoupeny sociální poradny. Zařízení podle nové typologie Zákona o sociálních službách - občané s civilizačním onemocněním Typ zařízení Počet % Centra denních služeb 1 3,4 Denní stacionáře 1 3,4 Týdenní stacionáře 1 3,4 Domovy pro osoby se 1 3,4 zdravotním postižením Domovy pro seniory 4 13,7 Domovy se zvláštním 4 13,7 režimem Chráněné bydlení 2 6,8 Azylové domy 0 0 Domy na půl cesty 0 0 Zařízení pro krizovou 2 6,8 pomoc Nízkoprahová denní 0 0 centra

64 Nízkoprahová zařízení 0 0 pro děti a mládež Noclehárny 0 0 Terapeutické komunity 1 3,4 Sociální poradny 7 24,1 Sociálně terapeutické 1 3,4 dílny Centra sociálně 3 10,3 rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče 1 3,4 Celkem 29 6 100 Sociální služby jsou podle jednotlivých forem zastoupeny poměrně v yváženě, nejvíce služeb je poskytováno terénně. Formy sociálních služeb - občané s civilizačním onemocněním Formy služeb Počet % Pobytové 8 34,8 Ambulantní 8 34,8 Terénní 11 47,8 Zařízení, která poskytují služby seniorům, pokrývají obvody minimálně z 41,7 %. 6 Někteří respondenti přiřadili své zařízení k více typům současně.