Denisa Bordag Universität Leipzig Dva jazyky v jedné mysli Produkce a osvojování gramatického rodu 1
Přehled Úvod do psycholingvistiky cizích jazyků (L2) Současné teorie a modely řečové produkce Gramatický rod v L1 a L2 Experimenty Vliv L1 Vliv fonologického zakončení v L1 a L2 Teorie osvojování gramatického rodu Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html (sekce Lectures uprostřed stránky) 2
Roviny řečové produkce (Leveltův model) 3
Roviny řečové produkce Konceptualizace: specifikace lexikálních konceptů, vygenerování preverbálního sdělení Formulace: konceptuální struktura převedena do struktury jazykové Gramatické kódování: vyhledání sémanticky odpovídajících jednotek, jež jsou již gramaticky specifikovány (tzv. lemmata), a vygenerování syntaktického rámce Fonologické kódování: vyhledání tzv. fonologických forem (jsou již fonologicky specifikovány) Artikulace: převedení výsledku fonol. kódování do neuromuskulární činnosti a akustická realizace 4
Mentální lexikon informace o slovních jednotkách (gramatické vlastnosti, výslovnost apod.) síť, jež obsahuje uzly specifické pro jednotlivé (pod)roviny Teorie šíření aktivace (spreading activation) Gary Dell (1986) 5
Řečová produkce v L2 Do jaké míry jsou roviny a procesy jazykově specifické? (dva systémy vs. jeden systém) L2 se chová paraziticky : co je možné přebrat od L1 nebo s L1 sdílet, to přebere a sdílí Koncepty jsou společné, jazykově nespecifické (výjimky!) Jednotky na rovině formulace (lemmata, fonologické formy) jsou obvykle jazykově specifické, ale kde možno se překrývají das Auto auto, a lamp lampa (cognates) 6
Jak parazitismus funguje Systémy L1 a L2 jsou propojené Při produkci v L2 není aktivován jen systém L2, ale i L1 mentální lexikony nejsou striktně odděleny, jednotky L1 a L2 jsou propojeny spoji, jimiž se aktivace šíří Při produkci slova dog se aktivace šíří od společného konceptu jak k lemmatu DOG, tak PES. Jednotky cílového jazyka jsou obvykle aktivovány silněji pokud ne, dojde k tzv. code-switching. Čím silněji jsou propojeny jednotky L2 mezi sebou, tím snáze a plynuleji probíhá produkce v L2 Čím silnější jsou spoje mezi jednotkami L1 a L2, tím silněji může působit interference z L1, ale výhody pro překládáni, tlumočení! Vliv výukových metod (definice významu v L2 vs. dvojjazyčné slovníčky) Při produkci v L2 nelze kompletně deaktivovat L1. 7
Výhody a nevýhody parazitismu Výhody Ekonomické: nezačíná se od nuly Urychluje a usnadňuje učení Nevýhody Interlingvální ( mezijazyková ) interference: L1 proniká do řečové produkce v L2 Výslovnost Gramatické vlastnosti (rod, valence,...) Slovosled... Někdy znesnadňuje učení *der Experiment (správně: das Experiment): stejný koncept v Č a N, téměř stejná výslovnost, ale ouha, rod nesouhlasí! 8
Gramatický rod L1 1. Produkce probíhá rychle a spolehlivě; bez chyb 2. Gramatický rod je uložen jako inherentní vlastnost substantiv ve formě generických rodových uzlů na rovině gramatického kódování 3. Při selekci rodu nehrají roli informace o např. významu, zakončení apod. rod není vypočítáván, rod je uložen. L2 1. Problémy při produkci; i velmi pokročilí mluvčí se dopouštějí chyb 2. O produkci gramatického rodu není příliš známo. Vychází se z předpokladu, že probíhá obdobně jako v L1 a že jazyky se stejným rodovým systémem sdílejí rodové uzly (M, F, N). 3. O příčinách problémů (viz 1) se spekuluje 9
Hypotézy Interlingvální interference: produkce rodu v L2 je ztěžována interferencí z L1 (jsou-li rody odlišné) Ot.: Jak tento mechanismus funguje? Intralingvální interference: produkce rodu je ztěžována vlivem fonologického zakončení, je-li netypické či nejednoznačné Ot.: Jak tento mechanismus funguje? Potvrzení těchto vlivů by naznačovalo, že při L2 je rod vypočítáván na základě všech dostupných informací pokaždé, když je při produkci potřeba (x v L1 rod uložen jako stálá informace) 10
Produkce slova Burg (hrad) rod v L1 odlišný (Č: maskulinum, N: femininum) zakončení v L2 nejednoznačné (M nebo N) M BURG <burg> F N subst adj HRAD <hrad> [burg] 11
Interlingvální interference: Experimenty Pojmenovávání obrázků Polovina stimulů je rodově kongruentní (stejný rod v L1 a L2), polovina rodově nekongruentní (odlišný rod v L1 a L2) Všechny ostatní vlastnosti byly pro obě skupiny identické (frekvence, délka, známost, podobnost s L1, zakončení, kvalita obrázků...) Ověřeno v kontrolním experimentu Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě Podmínky Dlouhá (adjektivum groß, klein + substantivum) vs. krátká (jen substantivum) Kongruentní vs. nekongruentní 12
Experiment 1 L1: němčina, L2 čeština (Němci se učí česky) 18 středně pokročilých až pokročilých probandů Výplňky (fillers) v L1 (probandi pojmenovávali některé obrázky česky, některé německydefinováno barvou pozadí monitoru) Účel: vytvořit ideální podmínky pro působení interlingvální interference (střídání jazyků) Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v nekongruentní podmínce 13
14
Výsledky: Experiment 1 (RT) subst. subst. + adj. Rychlejší RT v krátké podmínce 1800 1700 1600 1500 1642 1703 Pomalejší RT v nekongruentní podmínce Žádná interakce efekt rodové interakce v krátké a dlouhé podmínce 1400 1300 1200 1100 1000 1202 1276 úroveň statistické signifikance: p<0.05 Uváděny jsou jen efekty signifikantní v F1 a F2 kongr. nekongr. 15
Výsledky: Experiment 1 (chyby) 60 50 40 subst. + adj. 52 Více chyb v rodě v nekongruentní podmínce 30 20 10 22 úroveň statistické signifikance: p<0.05 0 kongr. nekongr. 16
Experiment 2 L1: čeština, L2 němčina (Češi se učí německy) 18 středně pokročilých až pokročilých probandů Žádné výplňky (fillers); celý experiment probíhal pouze v L2 Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v nekongruentní podmínce 17
Výsledky: Experiment 2 (RT) 1150 1100 1050 1000 950 900 850 subst. 1035 865 subst. + adj. 1102 935 Rychlejší RT v krátké podmínce Pomalejší RT v nekongruentní podmínce Žádná interakce efekt rodové interakce v krátké a dlouhé podmínce úroveň statistické signifikance: p<0.05 Uváděny jsou jen efekty signifikantní v F1 a F2 800 750 700 Rychlejší RT než v Experimentu 1 přítomnost L1 výplněk zpomaluje produkci v L2 kongr. nekongr. 18
Výsledky: Experiment 2 (chyby) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 subst. + adj. 42 37 kongr. nekongr. Rozdíl v počtu chyb v kongruentní a nekongruentní podmínce nebyl signifikantní úroveň statistické signifikance: p<0.05 19
Interlingvální interference: Závěr Experimentální potvrzení hypotézy o interferenci L1 rodu při produkci rodu v L2 Cílové substantivum v L2 aktivuje svůj gramatický rod. Současně je aktivován i rod překladového ekvivalentu v L1. Jsou-li rody v L1 a L2 stejné, nedochází k žádnému konfliktu a selekce rodu proběhne rychle a správně. Jsou-li rody v L1 a L2 odlišné, soupeří spolu o selekci (selekce je obtížnější). Časové ztráty dané tímto soupeřením mají za následek pomalejší RT v nekongruentní podmínce. Pokud je rod překladového ekvivalentu v L2 aktivován silněji, je selektován a mluvčí se dopouští chyby v rodě. 20
Intralingvální interference: Experimenty produkce rodu je ovlivněna fonologickým zakončením L2 substantiva Pozorování: k chybám v rodě dochází častěji tehdy, má-li substantivum atypické či nejednoznačné (ambigní) zakončení, než má-li zakončení typické Zakončení v češtině (monomorfemická substantiva) Typické: konsonant pro maskulina, -a pro feminina, -o pro neutra Ambigní: -e pro feminina a neutra (židle vs. slunce) Atypické: konsonant pro feminina (postel vs. kostel), -a pro neutra (drama vs. dáma) 21
Experiment 3 Pojmenovávání obrázků Třetina stimulů má zakončení rodově typické: (f): -e (die Nase ), ambigní: (m/n): -C (der Hut / das Brot) atypické: (m/n): -e (das Auge / der Käse) (f): -C (die Hand) (cf. Köpcke & Zubin, 1983; Mills, 1986) Všechny ostatní vlastnosti byly pro obě skupiny identické Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě Podmínky Dlouhá (adjektivum groß klein + substantivum) vs. krátká (jen substantivum) Typická vs. ambigní vs. atypická 22
Experiment 3 L1: angličtina, L2 němčina (Američani se učí německy) Vyloučení vlivu interference z L1 (angličtina nemá gram. rod) 18 středně pokročilých až pokročilých probandů Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v atypické, popř. ambigní podmínce 23
Výsledky: Experiment 3 (RT) 1200 1100 1000 900 800 700 mean naming latencies in Experiment 3 1146 1042 1074 adj.+subst. subst. 834 841 847 A (typ.) B (ambig.) C (atyp.) Rychlejší RT v krátké podmínce Rozdíly v RT mezi A, B, C Scheffé test: F1: (A, B) x C F2: A x (B, C) signifikantní interakce efekt rodového zakončení jen v dlouhé podmínce 24
Výsledky: Experiment 3 (chyby) error rates in experiment 3 Rychlejší RT v krátké podmínce 100 80 75 87 Rozdíly v RT mezi A, B, C 60 40 27 23 27 30 adj.+subst. subst. Scheffé-test: (F1&F2): A x (B,C) 20 0 A (typ.) B (ambig.) C (atyp.) Chyby v rodě: A(typ.): 1 B (amb.): 50 C (atyp.): 49 signifikantní interakce efekt rodového zakončení jen v dlouhé podmínce 25
Experiment 4 grammaticality judgement : rozhodnutí o gramatické správnosti fráze Tentýž materiál jako v předchozím experimentu Kritické stimuly byly uvedeny s demonstrativním zájmenem ve špatném rodě. Kde možno, byl ale rod v souladu s koncovkou typické: (f): -e (die Nase ) - *dieser/dieses Nase ambigní: (m/n): -C (der Hut / das Brot) - *dieses Hut / *dieser Brot atypické: (m/n): -e (das Auge / der Käse) - *diese Auge/Käse (f): -C (die Hand) - *dieses/dieser Hand Gramaticky správné výplňky. Probandi mají stisknout tlačítko ANO NE podle správnosti fráze. Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě Podmínky Typická vs. ambigní vs. atypická 26
Výsledky: Experiment 4 (RT+chyby) A (typ.) B (ambig.) C (atyp.) RT chyby RT chyby RT chyby 1302 81 (28,1%) 1308 110 (38.2%) 1335 138 (48%) Analýza RT: rozdíl mezi A, B, C signifikantní jen v F1 Analýza chyb: vysoce signifikantní v F1 i F2; Scheffé test: F1 & F2: A x B x C 27
Intralingvální interference: závěr Experimentální potvrzení hypotézy o vlivu fonologického zakončení substantiva při produkci rodu v L2 Fonologická forma slova aktivuje na rovině gramatického kódování rodový uzel, který jí odpovídá. Je-li zakončení substantiva pro daný rod typické, aktivuje fonologická forma správný rodový uzel a jeho selekce probíhá rychle a bez chyb. Je-li zakončení ambigní nebo atypické, aktivuje fonologické forma (i) nesprávný rodový uzel. Dochází k soupeření o selekci mezi aktivovanými uzly. Časové ztráty dané tímto soupeřením mají za následek pomalejší RT než v typické podmínce. Pokud je nesprávný rodový uzel aktivován silněji, je selektován a mluvčí se dopouští chyby v rodě. 28
Vliv L1 rodu a fonologického zakončení v jednom experimentu L1 čeština, L2 němčina (Češi se učí německy) 3 faktory délka (subj. x adj. + subj.) rod v L1 (kongruentní x nekongruentní) zakončení (typické x ambigní x atypické) Výsledky signifikantní efekt L1 rodu i zakončení nejpomalejší byla skupina s nekongruentním rodem a atypickým zakončením 29
Produkce rodu v L2 BURG <burg> M F N subst adj HRAD <hrad> Produkci gramatického rodu v L2 ovlivňují (nejméně) 3 faktory: Rod v L1(interlingvální interference) Fonologická forma v L2, především zakončení (intralingvální interference) Informace uložená přímo na lemmatu (na základě inputu) Gramatický rod v L2 je vypočítáván na základě dostupných informací [burg] 30
Vliv fonologické formy: Implikace pro modely řečové produkce Modulární, seriélní modely (např. Leveltův) Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování neexistuje feedback (jen top-down procesy) Procesy na rovině gramatického kódování (včetně selekce gramatického rodu) jsou ukončeny ještě předtím, než je odpovídající fonologická forma vůbec aktivována Interaktivní, cascading modely (např. Dellův) Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování existuje feedback (aktivace proudí oběma směry) Fonologické formy jsou aktivovány před uzavřením procesů na rovině gramatického kódování 31
Vliv fonologické formy: Implikace pro modely řečové produkce Modulární, seriélní modely (např. Leveltův) Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování neexistuje feedback (jen top-down procesy) Procesy na rovině gramatického kódování (včetně selekce gramatického rodu) jsou ukončeny ještě předtím, než je odpovídající fonologická forma vůbec aktivována Interaktivní, cascading modely (např. Dellův) Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování existuje feedback (aktivace proudí oběma směry) Fonologické formy jsou aktivovány před uzavřením procesů na rovině gramatického kódování 32
Vliv fonologické formy na produkci v L1 Experimenty 3 (pojmenovávání obrázků) a 4 (grammaticality judgement) jsme replikovali s rodilými německými mluvčími v jejich L1 Výsledek: RT i počet chyb statisticky identické ve všech třech skupinách (typ., ambig., atyp.) žádný vliv fonologické formy Jak vysvětlit rozdíly v L1 a L2? Hypotéza: Produkce gramatického rodu je v principu stejná v L1 a L2, rozdíly jsou dané mírou pokročilosti. (Taraban and Kempe (1999), Ellis and Schmidt (1997)) 33
Osvojování gramatického rodu v L1 Je možné najít stopy vlivu fonologického zakončení na produkci rodu u dětí? Mills (1986): německé děti si nejrychleji osvojují feminina zakončená na e, ambigní a atypická zakončení činí problémy Smoczyńska (1985): popisuje problémy, které mají polské děti s rodem feminin zakončených na konsonant: užívají je jako maskulina, dělají z nich diminutiva, přidávají k nim rodově typické zakončení (-a)... Henzel (1975): [...] the child learning to speak Czech gives preference to those gender categories which are least ambiguous rather than to those that are most frequent; he attends to the consonant ending with masculine, to the a-ending with feminine, and to the o-ending with neuter. (Henzel, 1975: 189) Počítačové simulace osvojování gramatického rodu (např. Taraban and Kempe (1999) ) 34
Produkce rodu: Křivka pokročilosti V počátečních fázích osvojování je gramatický rod vypočítáván na základě všech dostupných informací. Důležitou roli hraje zakončení substantiva. S rostoucí kompetencí a zkušeností (input) se upevňuje spoj ke správnému rodovému uzlu. Čím je mluvčí pokročilejší, tím menší vliv mají podpůrné vlivy, které zpočátku produkci napomáhaly (vliv zakončení). Podpůrné spoje hrají stále menší roli, slábnou, popř. zcela zanikají (absence feedbacku u dospělých rodilých mluvčích). V konečné fázi již rod není vypočítáván, ale pouze vyzvednut (retrieved) z paměti, kde je trvale uložen. U slov s velmi nízkou frekvencí, neznámých slov, přejatých slov, pseudoslov apod. může i pokročilý mluvčí využívat podpůrných zdrojů informací o rodě. Tato slova mají v L1 lexikonu obdobnou pozici jako L2 slova při produkci v L2. 35
Děkuji! denisav@gmx.net Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html (sekce Lectures uprostřed stránky) 36